Prohledat tento blog

pondělí 6. května 2013

Naprosto nepřípustné umění

Jedna ze  ze soch, které (možná) propagují nacismus.Zdroj: internet























  Tak jsme se zase projevili jako poněkud nedovtipný národ. Z výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko  byly odstraněny sochy patřící do sbírky Adolfa Hitlera, sochy, vytvořené na jeho popud.    





   Na sochách není vůbec nic, co by Hitlerovu éru připomínalo. Lidem stačilo k protestům vědět, že byly na jeho popud vytvořeny. Že do roku 2009 zdobily zahradu hlubočského zámku nikomu nevadilo - až do okamžiku, kdy historik a badatel Jiří Kuchař v roce 2009 zveřejnil, že se jedná o součást Hitlerovy osobní sbírky.  Proti vystavení soch prý protestovalo 10% návštěvníků. A sochy hbitě zmizely v útrobách sousední Alšovy jihočeské galerie. V jejich garážích.

   Sochy, které "byly vinny" tím a jen tím, že se líbily jedné lidské zrůdě. Že si je snad "objednala". Nesmyslnost takového počínání, kdy dav huláká "nečisté, nečisté" aniž ví pořádně proč, připomíná hluboký středověk. Nebo dobu ještě starší. V každém případě dělá z deseti procent návštěvníků téhle výstavy hlupáky se středověkým uvažováním.  Co ta ostatní díla, která byla po Hitlerově konci vrácena původním, často židovským majitelům? Ta mají také vypálen cejch "nečistého umění"?  

   Co Richard Wagner, jehož syn se dokonce k nacismu přihlásil a jehož díla jsou velmi často  inspirována starogermánskými legendami, kterých se nacisté zmocnili a uváděli je jako své (pseudo)historické kořeny? Skladatel, jehož hudba, Jízda Walkýr z opery Walkýra bývala vždy používána ve filmových týdenících oslavujících nacistická vítězství při "tažení na východ"? Dáme proto ty věci do klatby - včetně jejich autorů?  Kolik toho ještě najdeme, co se líbilo těm, jejichž konání dnes odsuzujeme?  A kolika diktátorů, válečných zločinců a dalších  "lidských zrůd" se má týkat?  A kdo jednoznačně určí, že ta nebo ona osoba je lidská zrůda? V bývalém CCCP, nyní Rusku, je dost starších, ale dokonce i mladších lidí, kteří nenechají dopustit na dobu, kdy všemu vládl veliký Stalin. Babičky, které mají fotku Josifa Visarionoviče vystavenou v kredenci.

   To, co se dnes stalo na výstavě ve Vyšším Brodě je ukázkou malosti a předpo_ranosti. Nechci napsat české, protože tohle nemá s národnosti nic společného. Je to jen takový "místní zvyk" v Kotlince.

   Divím se, že se proti "uklizení soch" neozvaly třeba židovské organizace, protože právě jim  bude tenhle trapný incident dáván za vinu - začne se říkat, že ten "úklid" vyvolali oni. A právě tomu nevěřím. Setkal jsem se za život s mnoha židy - a nebudete mi to možná věřit - ani jeden z nich nebyl hloupý nebo předpojatý.  Možná jsem měl štěstí na "chytré židy". 

Ale jak se mi tak jeví,  je pojem "hloupý žid" téměř oxymorón. 






99 komentářů:

  1. Ano, potvrzuju. Malost a předpo*ranost. No, žádná kulturní instituce se nemůže chovat moc sebevědomě a za všech okolností hrdě. Tak to bohužel je...
    Ano, ani by mě doslova nenapadlo, že by proti tomu protestovaly židovské organizace. Do čeho se pustí kdekoliv jakkoliv chytří izraelité, to musí mít úroveň. Tohle by ji nemělo.

    OdpovědětVymazat
  2. Také nevěřím tomu, že by zrovna tohle měli na svědomí Židé, židé, nebo jakákoliv jejich organisace. Naopak. Tohle by mi spíš sedělo na nějaké skalní bolševiky, takové ty jednoduššího ražení, co by na cokoliv zakládali další zbytečný úřad či poslaneckou komisi, jakoby zmnožování byrokratů mělo nějaký smysl. Zdravý rozum přeci velí nakopat do zadků ty ouřady, policajty a další státní zaměstnance, což ve službě jsou a teď jede jen o to, vyždímat z nich ten správný výkon v té správné kvalitě. Toho jen těžko dosáhneme dalším množením úřadů a tříštěním kompetencí, naopak.

    To, co se stalo je smutné, jednak těch mentálně zaostalých a ve středověku uvízlých bylo jenom 10%, což je v podstatě dobrá zpráva a asi se to dalo zkusit ustát, byť si živě dovedu představit, jaký asi dovedou při tom jejich nedostatku intelektu vyvíjet tlak a tropit humbuk, takže pakliže bratři couvli, mrzí mi to, ale chápu to.

    Také v tom vidím určité selhání veřejnoprávních médií, protože podle mého bylo na místě, aby se pokusily uvést věci na pravou míru nějakou hlasitou osvětou. Nestalo se, jako obvykle, k naší i jejich škodě.

    OdpovědětVymazat
  3. Čekám podlou odezvu, ale na rozdíl nutnosti odstranit některé žijící umění(lce) nejen vzniklé na něčí popud je snaha o "čistotu" umění směšná. Buď je to umění nebo kýč a na čí popud to vzniklo nebo ne je šuma fuk.
    Jsem jen obyčejný leštič, krása vtisklá do leštěných artefaktů se vzácně spojuje s jejich funkcí, krásné věci krásně fungují. Nezáleží na "popudiči", na tom nemění nic ani Rakouský desátník nebo čistící opět Rakouský kustod.
    S pozdravem: omezme nebezpečné sporty - hradní pán je vůl!

    OdpovědětVymazat
  4. Omlouvám se , tak mne to nasralo, že jsem přehlédl na mapě předposranova Vyšší Brod.
    čest v sedm!

    OdpovědětVymazat
  5. Wagner syn, Sigfried, ne Richard!
    Toho jen zneužili - nemohl se nijak bránit, neb byl už "pod drnem". (Otázka je, zda by se tomu bránil.)

    To spojování díla a osobního života autora je smrtelné nebezpečí. Na obě strany.
    Někteří autoři za "totáče" publikovali pod jmény (krytím) jiných slušných lidí, byť ne tak potentních.

    OdpovědětVymazat
  6. To je tak Honzo, když je člověk naštvaný. Už jsem tu formulaci upravil, aby byla pravdivá bez vysvětlování. Dík.

    OdpovědětVymazat
  7. No jo, mně Wagner asociuje Ludvíka a Neuschwannstein ;o}

    OdpovědětVymazat
  8. Schwannstein a nahoře nad ním Neuschwannstein. Měl se ten Walt Disney kde inspirovat! Jo a jezdit v zimě na saních přes zamrzlé jezero je někdy o kejhák ...

    OdpovědětVymazat
  9. Ale naopak Pedro - někdy to vyřeší jinak neřešitelné situace. [;>)

    OdpovědětVymazat
  10. To je sice pravda, ale není to dostatečně spolehlivé a praktické řešení možných problémů, neboť opravdu není dost dobře možné poslat každého otrapu na sáňkách přes špatně zamrzlé jezero, jednak se tam tomu otrapovi nemusí chtít, druhak může být jako na potvoru zamrzlé dobře, takže tím nedosáhneme kýženého výsledku...

    OdpovědětVymazat
  11. Ano. Škoda, přeškoda. Tak elegantní, účinné, rychlé definitivní řešení.

    OdpovědětVymazat
  12. Nevidím na odstranění těch tří soch z výstavy nic škandálního nebo pobouřlivého.
    Za prvé není řečeno, jakou tématickou nit měla výstava a jak se měly ty tři sochy do ní zařadit.

    Za druhé nevíme nic o autorech, o jejich díle a nemůžeme tedy posoudit, zda se jedná o autentické tvůrčí dílo anebo jen o přenesení stylu jiného umělce na téma, objednané zákazníkem. Nemám nic proti umění na zakázku, středověk, renezance, později barok jsou období, kdy umělci tvořili díla, která jim byla objednána buď panovníkem nebo jiným mecenášem. Jenže styl, výrazové prostředky si umělci vybírali sami.
    Tady mám ale dojem, že kromě tématu - a to pravděpodobně oslavu německé rasy - objednavatel si vymínil i styl. A sochař se "inspiroval" dílem předchůdců.
    Zvlášť v soše "Veslaře" vidím jisté napodobení mužských postav A. Rodina, i když jí chybí dynamizmus a vitalita Rodinova díla. Socha Afrodity je pak docela statická.

    Za třetí, umění není nadčasové, je vždy spojeno nejen s dobou, ve které žil tvůrce, ale i jeho vnímání, percepce uživateli je také podmíněna dobou, vkusem, míněním, názory té které generace.
    Nebylo by lepší umístit sochy do nějakého historického muzea jako svědectví myšlení a vkusu doby nacizmu?

    OdpovědětVymazat
  13. Nevíte někdo, kdo vyrábí tuto značku alkoholických nápojů? http://www.nakupdomu.cz/potraviny/alkoholicke-napoje-652/likery-a-destilaty/vodka.htm?ass_man%5B%5D=434#katalog Já to tedy nekupuji a nepiji, ale podle nápisů na lahvích mám dojem, že je to od nějakého německého výrobce. Rusové by se Jelcinem asi nechlubili. Tak mám po včerejšku takový dojem, že ten výrobce využije skvělou příležitost a brzy vyrukuje na trh s řadou likérů pod značkou Miloš Zeman.

    OdpovědětVymazat
  14. To nemá s malým Borisem Velikým co dělat, je to náhodná shoda. Stejně jako když Pražáci jsou dojati, jak sou ti Moraváci, helejte, kulturní - oni si pomenujou pivo po Janáčkovi! On to totiž byl zakladatel pivovaru, tenhle...

    OdpovědětVymazat
  15. informaci:

    Mě spíš rozum nebere, že někomu vůbec stálo za námahu jít na někoho vřískat kvůli tomu, že si ty sochy nechal zhotovit Hitler a trvat tak na jejich odstranění. No a? Dnes už jsou to jen takové zajímavůstky a jako takové byly vystaveny. Máme snad zbourat všechny baráky a sochy vztyčené za Stalina a za Gottwalda? Připadne vám snad takovéhle běsné vášnivé kopání do mrtvol jako nějak zajímavé a hodné podpory? Kde byli a co dělali tihle skalně principiální vřešťani za Hitlera, Stalina a Gottwalda? S největší pravděpodobností drželi hubu a krok a plnili plán výroby ostošest. Teď řvou, protože je to po letech konečně možné. V podstatě jsou to mentální trpajzlíci a chudinkové. Škoda plýtvat na ně časem a energií...

    OdpovědětVymazat
  16. Pedrovi:

    Zemana opravdu nemusím. Že saje jako houba, je veřejným tajemstvím. Na druhou stranu ale nechápu proč je tropen onen nedůstojný a nechutný mediální humbuk z toho, že on a jeho okolí hrubě podcenili možné následky návštěvy ruských oslav dne vítězství. Kdyby ho po oslavách odvezli spát a tu výstavu otevřeli v klidu až zítra, tak by se nic hrozného nestalo a mediální tupouni by si museli opatřit jinou záminku k tomu jejich plkání o ničem. Neumí snad na ti hradní zázraci přemýšlet a plánovat? Asi ne. Proč musíme být za každou cenu takovými křupany? Musím pochválit za inteligentní komentář pana Nešpora a arcibiskupa Duku za gentlemanské chování během onoho "podroušeného" zahajování. Docela bych přál všem těm "vtipným" komentátorům, aby se někdy ocitli mezi Rusy, jakožto pozvaní na oslavu. Myslím, že většina z nich by se po takovém zážitku, nebo rovnou během něj vy***la či vyblila z podoby a další den dva se pak lízala z nejhoršího. Určitě by to pro ně bylo nesmírně poučné, pro mě pak zábavné.

    Nepředpokládám, že by Zeman dohnal v popularitě Jelcina, byť nasávat umí určitě stejně, ne-li ještě víc než on. Nicméně Rusko si na mapě s Čečenskem na rozdíl od nás nikdo neplete, takže asi žádné likéry se Zemanem neuvidíme.

    OdpovědětVymazat
  17. Ale Info,
    mě přece popudil jen důvod, proč byly sochy odstraněny. Neposuzuji jejich uměleckou kvalitu - nemám na to aprobaci. Já mám problém posoudit uměleckou kvalitu i v oborech, kde na to jakousi aprobaci mám. Protože každé dílo lze "číst" různě. Máte lidi, kteří považují dílo G. Verdiho za pravé umění, ale Janáček je pro ně kočičina. Nebo Schulhoff. Nebo V. Franz. Když se ale naučíte nějako dílo "číst", najednou ho začnete hodnotit úplně jinak.
    Co se týče oficiálního, akademického hodnocení - to je, promiňte mi upřímnost - zcela a naprostá zcestnost. Napíši to rovnou: hovadina. Jakékoliv umělecké dílo je přece tvořeno pro širší publikum než jsou akademici. A můžu vám sdělit sladké tajemství - akademické hodnocení se často diametrálně liší od hodnocení "lidového" - ale čas nakonec dává za pravdu valnou většinou onomu hodnocení lidovému. Akademikům se málokdy podaří donutit "lidi" k tomu, aby na něco měli stejný názor jako oni, školení kritici. Ti dokáží na rozdíl od běžného diváka nebo posluchače přesně formulovat, co je špatně a co dobře. Ale nemohou nikoho donutit, aby se mu něco líbilo nebo nelíbilo. To je totalitarismus akademiků, to je přesně to, co vidím a slyším denně v Ústavu. Denně sleduji, že lidé, publikum se řídí svým citem nebo hodnocením jiných lidí, jimž věří. Ale tak to má být a tak je to správně.
    Takže nehodnotím tz sochy, ale důvod, proč byly odstraněny a ten považuji za zcestný. Sochy samy - nemám k tomuhle způsobu sochání nijak vřelý vztah, sochy mě, jak se říká, "neoslovily".
    Pokud by byl důvod odstranění soch z výstavy uveden nevalná umělecká hodnota, prostě bych takový článek přešel, protože "nenomhu soudit". Ale důvod, který uvádělo oněch deset procenty návštěvníků je malicherný a zaprděný. Ráčej prominoujt.

    OdpovědětVymazat
  18. StK,
    já se vyjadřuju k titulu k Vašemu článku: Naprosto nepřípustné umění. Který, jak jsem pochopila, vyjadřuje Vaše pohoršení naa tím, že byla cenzurována tři umělecká díla jen z ideologických předsudků.
    A ptám se, nakolik jsou ty dvě sochy uměním anebo jen propagandistickým kouskem k oblažení vkusu velkého vůdce.
    Těch Afrodit/Venuší bylo zobrazeno za takových dva tisíce let hodně.
    Já bych jen chtěla, abyste porovnal knidskou Afroditu od Praxitela anebo Zrození Venuše od Botticelliho s tímto pevným tuhým masem dospívající holky, na kterém je nasazena hlava třicetileté politické aktivistky, které u sochy pro Hitlera má zobrazovat Afroditu.

    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Afrodite_cnidia.jpg
    http://www.uffizi.org/it/opere/nascita-di-venere-di-botticelli/

    Rozumíte, co jsem chtěla říct?

    OdpovědětVymazat
  19. Asi, že ta socha je poplatná době nebo Vůdci. To já neumím posoudit. Jenom konstatuji, že takové dražší věci jako bronzové sošky v (nad)životní velikosti musí někdo zaplatit. Kumštýř to obvykle není - nemívá dost peněz.

    OdpovědětVymazat
  20. A taky: Ideál ženské krásy se proměňuje. Rozhodně se liší třeba ten dnešní od barokního. Nebo klasicistního. Ale jak jsem už psal - nemohu soudit. A nechci.

    OdpovědětVymazat
  21. A podívejte se na Venuši od Michelangela.
    http://www.turismo.it/articolo/venere-e-amore-mostra-firenze/

    Pořád nevidíte rozdíl?

    OdpovědětVymazat
  22. 2 Drak: Popíjení s Rusy jsem nezažil, mám tu zkušenost jenom s Poláky a že té wódeczki bylo neurekom. A protože je všeobecně známo, že náš pan prezident je všechno jiné, jenom ne abstinent, tak měl hradní protokol záležitost předem posoudit a organizačně upravit. Buď mělo být vyjímání korunovačních klenotů uspíšeno a provedeno ještě před tou oslavou na ruském velvyslanectví, nebo mělo být odloženo a panu prezidentovi měl být dán čas, aby se dal trochu dohromady. A jestliže nic z toho nebylo možné, tak měly být reportáže jednotlivých TV stanic sestříhány tak, aby se ta ostuda nedostala na světlo boží.

    OdpovědětVymazat
  23. P.S. Teprve teď jsem si otevřel Neviditelného psa. Říkal jsem si, jestli jsem se včera jenom špatně nedíval a panu prezidentovi nekřivdím. Sorry, stejně jako já tu slavnostní událost bohužel viděla i spousta jiných.

    OdpovědětVymazat
  24. Takže jsem si našla v tisku další podrobnosti o výstavě "Jižní Čechy – Horní Rakousko" a to na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/225946-vystavit-ci-nevystavit-hitlerovy-sochy-aneb-mohou-dila-za-majitele/, kde jsou nejen uvedena jména autorů tří odstraněných soch, ale i mínění ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy. Petr Nedoma vysvětluje mnohem názorněji a podrobněji to, co jsem se pokoušela říci já o podmíněnosti vnímání uměleckého díla názory, míněním, etickým cítěním a vkusem publika té které doby. Celý pohovor si můžete poslechnout na situ české televize, v podstatě ředitel galerie zastává názor, že "etická hranice mezi tím, co se má, a tím, co se nemá vystavovat, je velmi tenká" (cit.)
    Pokud jde o autora Afrodity je jím známý sochař Wilhelm Wandschneider, kterýse uplatnil i stavěním pomníků a oslavných památníků. Formoval se v Berlínské škole konce 19. stol., jeho Afrodita byla vytvořena v r. 1908 a pak v r. 1942 prodána Hitlerovi. Z r. 1936 je také jeho busta Adolfa Hitlera, jejíž tři kopie byly po válce zničeny.
    Wandschneider, jak jsem se dočetla, byl kozervativního nacionalistického smýšlení, na počátku třicátých let vstoupil do nacistické strany.
    Pokud jde o jeho sochu Afrodity, zpracovává velice staré téma, jehož prvním autorem byl anticko řecký Praxiteles. A to Afrodidu, která vychází z koupele, mimoděk cudně přikrývá svůj klín a druhou rukou bere ruččníj nebo šat, aby se zahalila. Wandschneider se tedy obrací ke klasice, ale zcela při tom nechápe to, co pochopili a vyjádřili jinými výrazovými prostředky umělci, co také ztvárnili plasticky nebo namalovali tento námět.
    Afrodité je bohyně lásky, což umělci vyjadřovali oblostí, měkkostí jejích tvarů a jemností výrazu. Wandschneider místo toho udělal nějakou sportovkyni s vypracovanými svaly a tvrdým výrazem pohrdání a jakési nadřazenosti.
    Pak, upozorňují kritici, Praxiteles mistrně znázornil její pohyb v prostoru, stylizováním postavy bohyně do formy S, což Wandschneiderovi docela uniklo. Jeho Afrodité je nehybná jako špalek, statická, ztrnulá ve svém postoji nadřazenosti. Dovolila bych si říct, že můžeme poznat, že jde o sochu Afrodité, vycházející z lázně, jen podle ručníku, co drží v ruce.
    Máme se tedy rozčilovat nad českou "zaprděností", protože byla socha -umělecké dílo - odstraněna? Já bych řekla, že ne. Nakonec jde jen o nezdařené zpracování anticko řeckého tématu.

    OdpovědětVymazat
  25. Vyšší Brod - Etická hranice mezi tím, co se má, a tím, co se nemá vystavovat, je velmi tenká, upozornil ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma v souvislosti s vystavením soch z Hitlerovy soukromé sbírky.
    Tak to je přesně řeč člověka bez názoru, který si tak chrání své místo. To, že takto "hovoří" pan ředitel mě příliš nepřekvapuje, tohle "bezpohlaví" slyším kolem sebe obden.
    To, že se ho zastáváte Vy, Informace, mě poněkud zklamalo.
    Na principu téhle neurčitosti, "korektnosti" a "vyváženosti", která dokáže svými intelektuálními řečmi obhájit vlastně cokoliv stojí celá EU. Když tomu zlozvyku někdo oponuje, je okamžitě angažovanými slouhy nazván populistou, nacistou, rasistou, homofobem nebo jiným, ne zcela přesným termínem - ze kterého se dá v příopadě potřeby opět vykroutit.
    Toho se opravdu nehodlám účastnit, jako odpověď na tenhle "hyperkorektně blábolivý" postoj jsem vlastně založil tento blog.
    Jsou věci, o kterých nejsem ochoten diskutovat.
    Tahle pseudointelektuální debata o tom, jak hodně umělecké dílo poškodí skutečnost, kdo ho kdysi vlastnil nebo objednal je jednou z nich.
    Pořád si ještě ráno oblékám kalhoty, ne sukni, burku nebo bederní roušku otroka.

    OdpovědětVymazat
  26. Informace,
    já jsem toho názoru, že se prostě výrazně od dob Praxitelových změnil ideál ženské krásy. U těch Němců je to navíc určitý extrém, protože jejich fotografické akty, jak z doby před Hitlerem tak i z doby po WW2 jsou "výstava masa". Proto taky v Německu dost "frčí" akty (i soft p.) sportovkyň.
    Čili ty sochy mají zcela jistě svou hodnotu, minimálně jako svědectví doby. Předstírat, že nic takového není a neexistuje, je prostě idiocie, a je to do jisté míry srovnatelé s likvidováním uměleckých děl, jaké provozovali jak nacisté, tak i komunisté (byť ti v menší míře).
    Bergier a Powels v Jitru kouzelníků připomínají také práci jednoho francouzského autora, který "dokázal", že Napoleon vlastně nikdy neexistoval, že byl jen pohanským zpodobněním slunce (např. podle počtu jeho generálů, rozborem jeho činů apod.). Ta práce vznikla jako parodie na to, jak se za Restaurace Bourboni snažili zlikvidovat všechny památky na Republiku a Císařství a vymazat je i z dějin. I tuhle asociaci ve mě tady tahle aféra vyvolala.

    OdpovědětVymazat
  27. Pedrovi:

    Poláci se v tomto ohledu liší od Rusů jen málo a i to ty rozdíly tkví víc v jazyce, víře, dějinách a některých postojích, ale vubec ne v zálibě ve zhoubné nestřídmosti při konsumaci alkoholu, v tom se opravdu moc neliší.

    O tom českém křupanství jsem hovořil z několika důvodů. Prvním jeho projevem je podle mého názoru už to, že tento populistický demagog a násoska byl demokraticky zvolen na Hrad. Budiž, stalo se, beru na vědomí, jakkoliv mi to netěší. Dalším projevem tohoto křupanství je, že si tenhle člověk vybere do týmu takovéhle "profesionály" (ve skutečnosti asi rozdal trafiky kamarádům z hospody), kteří i přesto, že ho dobře znají, tak připustí, aby po chlastací oslavě s Rusy ještě někam šel. Co by tam, asi mohl předvést jiného? Koho si to tam ten násoska vybral a čím ta pakáž myslí, je-li vůbec té činnosti schopna? Tohle mi vadí a to silně. Ještě víc mi ale vadí křupanství televizního zpravodajství, které z toho udělá "show" a bez náležitého komentáře to ještě popularisuje a šíří mezi lidi. Takhle se z toho marasmu tedy nevyhrabeme snad už nikdy.

    informaci a StK:

    Přikláním se k StK. Nenávidím vodopády bezobsažných slov, neboli tlachání o ničem, zejména toho rádoby učeného, jako máloco jiného. Toto relativisování až převracení původního významu a smyslu věcí pak ještě víc. Vidím v něm totiž příčinu mnoha nedobrého, co nás v dnešní době sužuje a trápí, například toho stále propastnějšího rozdílu mezi právem a spravedlností, takovou, jak jí vidí slušný bezúhonný člověk, ale místo které mu všelijací učení tlachalové a mnohdy přímo křiví hajzlíci vnucují ono nefungující zlodějské právo, spolu s nanicovatou policii a hodně nespravedlivou justicí. Kdysi když akademičtí kolegové pili krev Mikoláši Alešovi, poslal je rasantně do háje a přidal cosi o akademicky připálených mozcích. Stejně rasantně by měli poslat do háje i toho pána z Rudolfina spolu s tou haldou oněch uřvaných otrapů, co jim vadí ty sochy. Mě zase ještě víc vadí všelijací otrapové, kteří se snaží rozhodovat a vnucovat mi, co je hezké, co není, co uvidím co neuvidím, atd, atp. Čím se sakra zrovna tihle liší od toho Hitlera se Stalinem? Jenom tím, že Hitlerovi se Stalinem se podařilo prodrat k moci, zatímco tihle se k ní teprve drápou a to za pomoci užitečných idiotů, například z Rudolfina. Ať si soudruzi nechají zajít chuť.

    OdpovědětVymazat
  28. Trochu jsem se Pergille
    zabýval i dějinami estetiky fotografického obrazu - a kult dokonalého těla byl u Němců velmi zřetelný. Jenže po válce se začal objevovat i u Anglosasů (první soutěže svalovců) - a to ve dvou rovinách - zpodobňování žen i mužů se začalo lišit a tak vlastně pokračuje až do dnešních dní naprosto paskvilní deformace obou (nebo dnes vlastně "všech") pohlaví.

    Ale v Českém Brodě přece nešlo o nějakou uměleckou kvalitu těch soch. Ty sochy byly odklizeny z pro mě nepřijatelného důvodu. Tak jak píšete - popírání minulosti. Stejné, jako je popsáno v mnoha knihách.
    Odpor "správných Čechů" proti rekonstrukci davem strženého Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze je vlastně totéž - jen ne v čistě politické, ale v politicko-národnostní rovině. Stejná malost, stejná uprděnost. A stejné pseudo-intelektuální argumenty na obhajobu takových postojů.
    Vzpomínám si, jak se před zhruba půl stoletím téměř popírala existence první republiky. Masaryk jakoby neexistoval. Když v roce 1967 kdosi vydal pohlednice s podobiznou T.G.M., příslušníci VB je tehdy z novinových stánků stahovali, zabavovali.
    Proč se k sakru pořád snažíme žít podle románu 1984? Aniž nás k tomu někdo zvenčí nutí?

    Jan Hus by tady mohl klidně znovu kázat o tom, že se má žit v pravdě. A nebyl by vůbec OFF TOPIC.

    OdpovědětVymazat
  29. Pro Pedra:
    Samozřejmě, kdo už v životě viděl pár opilců, předstírajících střízlivost se nemohl záběrech z při otevírání klenotnice splést.
    Ale chtít po TV, aby takové věci z reportáže vystříhala? Dnes již nelze. A nabylo by to správné. Zpravodajství má být přece pravdivé atd., atp. Oni přece natáčeli oficiální akt, nelezli za panem presidentem do bytu... Nechovali se jako Paparazzi!

    OdpovědětVymazat
  30. Pro Draka:
    A ještě něco k "zametání historie pod koberec": Jen tak si dumám, že by se vlastně nic tak strašného nestalo, kdyby ten megalomanský Stalinův pomník na Letné zůstal stát. Mohli jsme ho dnes ukazovat jako odstrašující příklad komunistické éry a kultu osobnosti zvlášť. To kyvadlo neříká nic. Aspoň mi. Mechanický metronom v (opět) megalomanském provedení.
    Ale o zbourání Stalina se tehdy postarali "noví komunisté", že?

    OdpovědětVymazat
  31. Nerada sahám k prostředkům od fochu, abych nějak podpírala své názory, ale někdy užití přesné terminologie usnadní vysvětlení.
    Podle teorie informace a společenské komunikace slovesná a výtvarná umění jsou formou komunikačního procesu, který probíhá mezi mezi "vysílatelem" a "přijímatelem". Podstatu tohoto procesu můžeme vyjádřit jednoduchým schématem: autor – dílo – příjemce.
    Autor do svého díla zakoduje své messaggio (poselství, tedy to, co chce sdělit). Přijimatel, čtenář, divák pak dílo interpretuje - dekoduje nebo jinými slovy aktualizuje. A to podle svých subjektivních možností a schopností jako vzdělání a věk, společenské postavení, povolání, pohlaví, hlavně pak kultura a zralost. Kromě těchto rozdílů v synchronní interpretaci smyslu díla, je veleznámo, že k rozdílům ve "čtení" dochází i na rovině diachronní. Různé generace v odlišných společenských a historických podmínkách si mohou z něj brát pokaždé něco jiného. Mohou ho cítit jnak a taky jinak přijímat anebo dokonce odmítat.
    Myslím, StK, že jako divadelníkovi Vám nemusím uvádět jako příklad scénickou realizaci textů divadelních her. Tady režisér nejen vykládá ale i doplňuje, někdy i předělává - tedy realizuje podle svého - text autora.
    Mám za to, že u některých návštěvníků vzaly vrch hlavně jejich životní nebo rodové zkušenosti politického rázu nad úvahou o umělecké hodnotě vystavených artefaktů. Čemuž se nemůžeme divit a ani to považovat za nějaký projev nekulturnosti nebo nějaké české zaprděnosti.
    Každá doba může do umění promítat své vlastní myšlenky, jinak je interpretovat a aktualizovat, jiná doba zase není povinna je pasivně přijímat.
    Pravděpodobně ty tři sochy nebyly představeny návštěvníkům tak, aby nepůsobily rušivě nebo dráždivě. Zkušený ředitel galerie je si těchto problémů vědom a proto pořádá výstavu tak, aby bylo jasné, co on chtěl divákům sdělit. Umí usměrnit jejich zájem tak, aby výstava byla poučnou informací. I on je nakonec článkem v komunikačnm procesu mezi autorem a divákem.
    Je to snad nějaké zametání historie pod koberec?

    OdpovědětVymazat
  32. Pedro 9.36: jako ode mne, musel bych to opsat.
    Pro mne je těžké se tady toho všeho zúčastnit, musel bych každý názor rozvinout do pár odstavců, svůj aji druhých. Jenom zde tedy upozorňuju, že obecně zdaleka vždycky neplatilo, že názor prostých esteticky a jakkoliv třeba nedotčených lidí v delší perspektivě nakonec "zvítězí". A jenom tlg. další upozornění: např. na první výstavu impresionistů reagovali úplně svorně kritici aji veřejnost - strašlivým, nejjízlivějším výsměchem, chechtotem, pobouřením, pohrdáním, otázkou, proč se tahle hrůza nezakáže, v čím zájmu se takhle kazí vkus dětí atp. Tož tak.
    O Afroditách od I.je to, poklona, velice dobrý rozbor. Jenom poznámka, že v mod. evr. plastice už opravdu šlo aji o jiné věci než v antice, a v německé třeba taky rozdílně od Řecka, Francie...

    OdpovědětVymazat
  33. Samozřejmě, Pergille,
    že se ideál ženské krásy od doby Praxitela měnil.
    Podívejte se, jak namaloval Afroditu v 1529 r. Lucas Granach starší.
    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Cranach%2C_Cupid_Complaining_to_Venus.jpg
    Všechny ty ženské figury mají společnou ženskost, něžnost, přitažlivost. Jen ta německá je sportovkyně s vypěstovanými svaly a odpuzujícím výrazem obličeje.
    To ve jménu "zdravého" umění?

    OdpovědětVymazat
  34. Nic proti Vaší argumentaci Informace, tak to s vnímáním kumštu opravdu je. A je to třeba zcela respektovat a nedělat umění jen pro "odbornou" kritiku (nebo mecenáše).

    Tenhle případ má pořád dvě roviny a vy pořád bazírujete ne té druhé. Budu tedy jednoduchý a zlý: 10%(!) diváků si přítomnost soch podle svých životních (?) zkušeností vyložilo jako nevhodnou, provokativní připomínku historické existence A. Hitlera. 90% to nevadilo. Kde je tedy princip "demokratické většiny"?

    Do doby, než jistý badatel zjistil původ soch, byly sochy vystaveny v zahradě a NIKOMU tam nevadily. V okamžiku, kdy bylo bádáním zjištěno, že kdysi patřily do sbírky Adolfa Hitlera se staly závadnými. Takže to opravdu NENÍ žádný předsudek?

    Pan ředitel se po několika stížnostech rozhodl sochy odklidit. Nic neobhajoval, nevysvětloval, jen "stáhl ocas mezi nohy" a poslechl těch mocných 10% - co kdyby z toho vyrobili mediální kauzu a on by přišel o místo. Tohle tedy NENÍ předpo*ranost?

    A dále: kdyby ty sochy patřily v minulosti třeba Stalinovi - byla by reakce oněch 10% návštěvníků stejná? Stejný masový vrah, jen jiný znak na vlajce? Jste si tím jistá, Informace?

    Jednoduché odpovědi prosím, bez citací "starých dobrých klasiků". Mluvte ale za sebe, ne za klasiky.

    OdpovědětVymazat
  35. Z mého mládí:
    Kdysi dávno, na zkoušce jedné činohry, začala diskuze nad kouskem kousíčkem dialogu tří středověkých vojenských zběhů:
    "Past! Holky jdou!" A opravdu - podle textu se má vzápětí z dálky smích tří lehkých žen.
    Herci nějak nemohli pochopit, v čem tkví ta past. Vysvětloval jim to režisér, trochu jinak to vysvětloval dramaturg. Pořád se nemohli shodnout, protože podle textu se pak vojáci dají do s markytánkami do spolku a pokračují v útěku z války. Argumentovalo se historickými fakty, citovalo z moudrých knih. (Internet ještě zdaleka nebyl.) Místo zkoušení se celé dopoledne "řešil" tento detail.
    Nakonec to jeden z herců nevydržel, šel a zatelefonoval z vrátnice autorovi - byl to naštěstí žijící český autor. Hovořili spolu docela krátce. Když se Karel vrátil do zkušebny, potutelně se usmíval, jako by objevil místo, kde je uložený Svatý Grál.
    Pak řekl: "Chyba opisovače. Daněk to vyhledal ve svém textu a tam stojí: Pst! Holky jdou!"

    Tolik o intelektuálním řešení závažných uměleckých problémů.

    OdpovědětVymazat
  36. Odstranění soch z výstavy následkem ustupování ideologicky motivovanému řevu nebylo správné. 10% menšina, leč silně uřvaná, nemá co terorisovat zbylou většinu, aspoň ne v normálně fungující společnosti ne, v naší předpo*rané a křupanské bohužel ano. Když ta si to na většina na druhé straně nechá líbit a neozve se, tak je velmi hloupá, neboť časem (ne tak vzdáleným) jí totiž hrozí, že přijde ještě o mnohem víc. Obhajovat to pod falešnými rádoby odbornými argumenty je cosi, co přinejmenším zavání užitečnou idiocií. Víc k tomu opravdu není co dodat. Ono za tím opravdu není ani nic složitého, ani nic odborného.

    Ohledně toho podroušeného otevírání výstavy korunovačních klenotů lze jen dodat, že co si president do týmu vybral, to tam v něm má, profesionálové to evidentně nejsou, a podle toho to také dopadlo, jak s ním, tak i s tou účastí na oné akci. Předvedli jsme poměrně zdařile, že jsme tady pěkní tupouni, ožralové a křupani. Mě osobně štve, že ačkoliv tupoun, ožrala a křupan nejsem, aspoň doufám, tak se v tom díky těmhle "dobrodějům" vezu spolu s nimi a spolu s nimi mám i ostudu, jakožto občan a volič, bohužel žijící v tomto státě.

    Chtít po médiích, aby to ve zpravodajství nepoužila by asi dnes vzhledem k místu (veřejnému) a dalším okolnostem opravdu nešlo. Co jim ale vyčítat lze, je ona křupanská úroveň jakou to presentovala i komentovala, takže k jedné ostudě přidala další. Inu, jaký president, taková média, dalo by se ve zkratce říci. Ještě jednou bych ale pochválil některé komentátory, třeba MUDr Nešpora, kteří se k tomu křupanství nesnížili a v rámci daných okolností se zachovali rozumně a slušně zároveň. Aspoň vím, že nesdílím stát jenom s tupouny, ignoranty a křupany, byť těch je přinejmenším mírná většina.

    OdpovědětVymazat
  37. StK,
    jednoduše jsem se omezila jen na jednu stránku problému a to co je kumšt a jak je vnímán a chápán.
    O té druhé stránce, co je vlastně obsahem té výstavy, podle jakých tematických nití je zorganizován materiál,nevím nic. Výstavu jsem neviděla, jen jsem přečetla pár kusých zpráv v novinách.
    Proč tam vystavili ty tři sochy, jak zdůvodnili jejich přítomnost, co mají dokumentovat, o tom nevím nic. Mám za to, kdyby pořadatelé vysvětlili, z jakých důvodů nebo s jakým úmyslem je tam postavili, lidi by neprotestovali.
    To bude právě chyba pořadatelů.
    Jinak nevím, co bych mohla dodat.
    Mám za to, že kdyby tady někde vystavili artefakty z dob nacizmu, bez nějakého vhodného úvodu, že by lidi taky protestovali.

    OdpovědětVymazat
  38. Draku,
    k Vašim rozhořčeným protestům o ustupování protestům uřvané menšiny, což by nesvědčilo podle Vás o normálně fungující demokracii, bych chtěla upozornit, že těm zbývajícím 90 procentům návštěvníků to bylo asi fuk, co tam stojí nebo nestojí. Spíš by to svědčilo o apatii, lhostejnosti nezájmu, neinformovanosti než o vyvinutém smyslu pro "umělecké" hodnoty průběhem času depolitizovaného kvazi-umění.

    OdpovědětVymazat
  39. Já opravdu nevím Info, proč by se mělo divákům nebo posluchačům něco "vysvětlovat".
    Tuhle zhovadilost náš Ústav nedávno zavedl před operami. Půl hodiny před představením naběhne do foyer mladý dramaturg s mikroportem a v deseti minutách několika divákům u buffetu vysvětlí, o čem je Prodaná nevěsta nebo Rusalka. Tak asi dvacet lidí ho opravdu poslouchá (on to náš mladý dramaturg opravdu umí "podat", ví toho několikrát víc než slavná Anna Hostomská), osmdesát jich stojí u pultů s občerstvením a snaží se do sebe dostat nějakou dobrotu ještě před začátkem představení a zbytek do pěti set je někde úplně jinde.

    Být divákem, asi se naštvu. Pro "prvorozeného" operního diváka je tahle informace příliš stručná, pro operního nadšence je zase zcela zbytečná. Ideální je pro snoby, kteří pak mají možnost se ve vinárně/kavárně po představení blýsknout nějakým tím "detailičkem" z tvorby známého skladatele. (Tady musím se smutkem přiznat, že snobů je v divadelním publiku mnoho. Ale jejich peníze potřebujeme.)

    Umělecké dílo MUSÍ mluvit samo za sebe. Proto je stvořeno. Jako výpověď o něčem. O kráse, o životě, o snech. Možná pak, "po účinku" jakéhokoliv díla si někdo vyhledá souvislosti, historii. Ale vysvětlovat zážitek dopředu? Tak proč potom hrát divadlo, točit filmy, psát knihy, malovat obrazy nebo něco "sochat".
    Přece stačí problém nebo pocit pořádně erudovaně vysvětlit. [;>))

    OdpovědětVymazat
  40. Jo, právě že Vaše pojetí umění, StK,
    jako vyjádření citů, které může být pochopeno zas jen citově, pochází ještě z dob romantizmu. Dílo mluví samo o sobě a jen otevřené vnímavé srdce je schopno s ním vstoupit do souzvuku.
    Pozoroval jste někdy diváky na výstavě? J
    Když jde o výstavu realizmu, tak to ještě jakž takž ujde. Lidi si přečtou cedulku pod obrazem, - jo to je tedy tkadlena - konstatují, pak si ji trochu prohlídnou a jdou zas k dalšímu obrazu. Čím a jak promluvila tkadlena k jejich citům, co jim řekla?
    Horší je to u u moderního umění. Co jim asi řekne Velký masturbátor Salvatora Dalí, na příklad?
    http://it.wahooart.com/@@/5ZKEXD-Salvador-Dali-Il-grande-masturbatore,-1929
    Jednou jsem byla svědkyní, jak na výstavě byzantského umění jedna dáma pobíhala od jedné malby k druhé s extatickými výkřiky - no ten dědek ale vypadá, jako by seděl na vejcích! A ta ženská valí voči jako by měla basedovku! - atd.
    Jak promluvili staří mistři k jejím citům? K jakým citům asi?
    Já mám za to, že se člověk musí naučit na umění koukat. Jinak je to pro něj jen směs barev nebo čár, co tedy něco zobrazují, ale jinak mu nic víc neříkají.
    Víte, říkám to tak trochu z vlastní zkušenosti. Chodila jsem na přednášky dějin umění a na příslušné semináře a tam jsem se naučila, na co se mám dívat, co mám posuzovat - na příklad řešení prostoru, skladbu postav, barev. Vy namítnete, že je to technika, ale bez pochopení techniky nepochopíte ani "messaggio" (poselství).

    OdpovědětVymazat
  41. Ano, to je přesně rozdíl mezi námi dvěma, Informace.
    Vy předpokládáte, že umění je pro poučené, znalé, případně v oboru vzdělané. Já zase hlasuji pro "kumšt pro všechny". Nebo pro většinu publika. A i když "vysvětlení" nemusí být špatný způsob, jak dílo dostat víc "do člověka" do jeho mysli nebo duše, naprosto odmítám "předpřípravu", která je snad možná (v lehké, zábavné formě, jen jako podobenství) třeba u školních dětí. A malých dětí. Ale tam byste se divila, jak snadno malé děti přijmou tu hru, kterou jim divadelní představení nebo film nabízí, jak snadno intuitivně rozklíčují jednání postav. Někdy to neumějí říct slovy, ale ví to bezpečně. (Dělal jsem jistou dobu i v loutkovém divadle.)
    ===
    Způsob, který doporučujete, je, jak se domnívám, právě tím důvodem, proč je pro hodně lidí umění krajina bez významu a umělci nám "ujídají chlebíčka". Umění je jim nadirigováno, dostanou závazné instrukce, jak ho mají chápat...
    Vždycky jsem si myslel, že tenhle přístup je ryze socialistická (komunistická) deformace chápání umění. Jsem překvapen, že ne tak docela.
    ===
    Můj učitel fotografování, Franta Krasl, mi jednou řekl tzv. Kraslovu větu: "Když nemáš co říct, nech ho zasunutý!". Překlad: Když nemáš divákovi svých fotografií co říci, nech raději fotoaparát zasunutý v pouzdře. Toho se striktně držím a jsou třeba i měsíce, kdy se aparát povaluje ve skříni. Výjimkou je, když někdo potřebuje, abych vyfotil něco, co by mě samotného ani nenapadlo. Pak se stávám profesionálem - fotím za peníze. Ale to už je pak jenom elementární technika a estetika. Žádné umění.
    Na fotografických fórech se vysmívám lidem, kteří na cizích fotkách vidí "šum ve stínech", "zlomenou gradační stupnici" nebo "přeostřené hrany". Fotografie není o technice (ta je nutná jen do té míry, aby byla schopna bez problému přenést informaci, jak vy říkáte "hlášení"). Totéž platí o zvukové nahrávce, filmu, soše, divadelním představení. Krásný obraz může být namalován, jak říkával nebožtík Lubošek Procházka "i na deklu od záchodu". A bude krásný i bez vědeckého rozkladu, jak ho chápat a dějepisného výkladu, co pana umělce vedlo k tvorbě tohoto díla.

    ===
    Možná, že je to tím, že já kumšt dělám a obsluhuji. Mám na něj přísnější měřítka. Kus se nestane dobrým tím, že ho nějak někomu "vysvětlíte". Stejně mu říkáte jenom svou vlastní představu o věci. Nebo představu nějaké "kapacity".
    Ale nikdo neví, jestli je to ta správná. Dokonce ani autor.
    ===
    A to je můj poslední dodatek k tématu. Už bych se jenom opakoval.

    OdpovědětVymazat
  42. Tak ještě něco ke stažení tří soch z výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko, patřících do sbírky Adolfa Hitlera.
    A to tentokrát z politického hlediska.
    StK píše v úvodu: "To, co se dnes stalo na výstavě ve Vyšším Brodě je ukázkou malosti a předpo_ranosti. Nechci napsat české, protože tohle nemá s národnosti nic společného. Je to jen takový "místní zvyk" v Kotlince.
    Tak jsme se zase projevili jako poněkud nedovtipný národ."

    Sochy byly odstraněny, protože proti jejimu vystavení protestovalo deset procent návštěvníků. Jakým způsobem zdůvodňovali svůj protest a požadavek odstranění, jsem nenašla a pravděpodobně to nebylo ani nikde uvedeno. Proč "zbývajícím" devadesáti procentům sochy nevadily, také nevíme. Můžeme se tedy pohybovat jen v mezích dohadů.
    Deset procent protestovalo asi proto, že ve vystavení soch spatřovalo nějakou reminiscenci nacizmu, jeho ducha, který se vyjádřil v těchto artefaktech. Vystavení tedy uráželo jejich city, zřejmě jim připomínalo doby, kdy byla ohrožena jejich individuální bezpečnost nebo přímo existence anebo existence samotného národa. Protest byl bezprostřední emotivní reakcí, která vycházela přímo z jejich nitra a nemůžeme ho - z lidského hlediska - ocejchovat jako řev hloupého davu nebo mentálních trpajzlíků a chudinek. Je to poněkud bezohledná likvidace názorů nebo cítění té "ideologicky motivované" menšiny. Víte, Draku, najisto, proč vlastně protestovali, anebo je to jen Váš dohad, na základě kterého je bez velkých cavyků likvidujete jako násilnickou menšinu, která narušuje normální fungování demokracie terorizováním většiny?
    A znáte snad, jaké byly reakce většiny? Byl ten jejich nezájem o historii těch soch diktován vyšší tolerancí k dokumentům minulosti anebo tím, že část z nich nevěděla ani dobře, kdo byl Hitler? Neházím sem tuto doměnku jen tak neopodstatněně. Před časem jsem našla v německých novinách, že z průzkumu, provedeném na německých školách všech stupnňů, vyplynulo, že značná část školáků vůbec nevěděla, kdo Hitler vlastně byl. (Odkaz bych musela hledat, ale doufám, že mi uvěříte i bez něj.) Anebo snad těch devadesát procent zastává názor o absolutní autonomii a nadčasovosti umění?

    StK zas píše o ukázce malosti a předpo_ranosti místních zvyků v Kotlince, čemuž předesílá: "Tak jsme se zase projevili jako poněkud nedovtipný národ."
    Co má s odstraněním soch co společného charakter národa? Připomnělo mi to různé diskuze o čecháčkovství a zaprděnosti, zbabělosti, lživosti národa. Jednou jem se snažila vysvětlit u Šamana, co tím výrazem Václav Černý ve svých Pamětech myslel, když psal o "tak neuvěřitelné směsi intelektuální nedochůdnosti a mravní či charakterové slabosti, se kterou je možné se na světě setkat pouze v Čechách".
    Nebudu se tu opakovat, chcete-li si osvěžit paměť, podívejte se na http://samanovodoupe.blogspot.it/2012/05/kdo-je-vlastne-ten-cechacek.html
    Tenkrát jste, StK, více méně souhlasil se mnou i se Šamanem, který uvedl na počátku diskuze citát z Pavla Eisnera.
    Víte, já jsem rozená Češka, ne čecháčkyně a své bývalé spoluobčany nepovažuju za nějak mravně pokleslé.
    Jestliže organizátoři odstranili sochy, aby se vyhnuli protestům anebo dokonce (jak naznačujete Vy) nějakým popotahovačkám s nadřízenými, to ještě neznamená, že bychom měli vztahovat jejich bojácnost nebo opatrnost na celý národ.

    Pokud jde o terorizování většiny náladami nebo předsudku menšiny, chtěla bych tu připomenout slova francouzského politika, soudce a myslitele Alexise de Tocqueville (1805-1859), který již v r. 1835 ve svém díle De la démocratie en Amérique I, napsaném na základě vlastního pozorování v terénu během svého studijního pobytu v Americe, varuje před nebezpečím tyranie většiny « despotisme de la majorité ». Demokratický despotismus tak mírovými prostředky fakticky vede k větší občanské konformitě, říká, a konstatuje, že jak demokratický řád potlačuje svobody ve jménu rovnosti, tak většina potlačuje práva menšiny ve jménu "de sa toute-puissance" (všemoci).

    Co Vy na to, demokrati?

    OdpovědětVymazat
  43. Umím si představit, StK,
    jak jste začal číst romány, aniž by Vás byl někdo naučil abecedu!

    Ověřovací slovo PROJECTILES, to má být výstraha? Pozor, tady se střílí?

    OdpovědětVymazat
  44. Ale no tak...
    Třeba hudbu můžete s radostí poslouchat a neznat ani notu. A román - ten vám přece někdo může přečíst. Ale to jsou argumenty asi tak na úrovni té abecedy. [;>))

    OdpovědětVymazat
  45. Ad - PROJECTILES - asi se naštvala A.I., jak tu zaplňujeme kyberprostor hloupostmi.

    OdpovědětVymazat
  46. Neironizujte, StK,
    když neumíte odpovědět. To dělala ráda ta paní, kterou sem nechcete pustit. Snad aby Vám nedělala konkurenci?

    OdpovědětVymazat
  47. Ironie? Ne. Jednoduché (prostoduché) argumenty na jednoduchou (prostoduchou) premisu.

    A ohledně "té paní": Ona sem pravděpodobně nahlíží - ale nic nepodotýká.
    BAN tu má jenom Vlastenec - protože ten jiný než jízlivý už být asi neumí.
    Jinak všichni ostatní procházejí dvířky bez omezení - ať s nimi souhlasím nebo ne.

    Sprostoty jsem si už užil v životě dost na to, abych další nemusel snášet.

    OdpovědětVymazat
  48. Informace,
    připomeňte si tu nádhernou scénu z filmu (? Škola základ života") "básník touží státi se trpaslíkem". Obávám se, že to je hodnocení "učení se chápat umění" v kostce.
    Mimochodem, neurolog Lesný, profesionálně deformován svým povoláním, napsal článek o tom, kolik chlapečků na obrázky madony s Ježíškem má dorzální flexi palce (tedy pozitivní Babinskiho reflex, fyziologický u malých dětí).
    Takže, prosím, nechejte ostastní, aby si v tom umění prostě našli to svoje, co je zaujme. A pokud budou mít zájem, tak se zcela jistě vás nebo někoho jiného vzdělanějšího na tomto poli doptají.

    OdpovědětVymazat
  49. To STK
    1. Dovoluji si vás pozvat na další článek ve svém blogu U Pergilla
    2. Nejsem si jist, za ten mariánský sloup na Staromáku snese srovnání se sochami uvedenými v článku: Ty sochy byly vytvořeny na něčí objednávku a reflektují vkus toho "někoho" (tedy, pokud bychom měli jednat spravedlivě, museli bychom z uměleckých sbírek vyřadit naprosto vše, co financovala zločinecká římskokatolická církev, nebo zločinecká komunistická strana, nebo konkrétní lidé z vysokých pozic těchto zločineckých organizací), zatímco ten sloup byl postaven na paměť konkrétní historické události: našeho zotročení a počátku třistaleté německo-rakouské okupace. Jeho "obnova je to samé, jako kdyby nějaká skupina německých či "proevropských" občanů hodlala v Paříži postavit pomník na počest jejího dobytí Wermachtem za WW2. (Tedy, docela by mě zajímalo, kolik by se našlo v té Paříži a Francii vůbec "EUroidiotů", co by na to pod praporem nějakého "eurobratrství" kejvli.)

    OdpovědětVymazat
  50. A co tohle, doporučuji sledovat celé, ale od 7. min. 40 vteřiny do 18 min. 20 vteřiny se mi sevřelo srdce i rektum :

    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10483849868-pietni-shromazdeni-k-ucteni-pamatky-obeti-komunismu-11-5-2013/213411033270511/

    se sevřeným jsem odešel přeleštit osobní modly od Samuela, Paula i Huga. To není pustá "Informační" snobárna. TO JE Tvrdá realita.
    ČP.

    OdpovědětVymazat
  51. Dobré odpoledne, jestli mohu jako anonym něco připodotknout, tak tedy já vnímám umění (knihy, divadlo, film, hudbu atd... a sochy) ne jako dobré x špatné, ale jako líbí x nelíbí (mně - a nemusím nutně všemu rozumět, prostě mě něco uchvátí a je to). Jasně že mě potěší, když to co se líbí mně, se líbí i někomu jinému, ale když ne, tak se nehroutím, ani toho druhého neodsuzuju, prostě se každému líbí něco jiného (a nebo stejného).
    A je tedy tak důležité, kdo dílo vysochal (nebo nechal vysochat) a nebo si jenom pořídil do sbírky?
    Měla snad zmíněná Afrodita vytesán do stehna hákový kříž? V tom případě bych chápala protesty i následné odstranění z výstavy, ale takhle?

    OdpovědětVymazat
  52. Pro Pergilla:

    Jen krátce, musím splnit penzum prací pro Ústav. (Dívám do pořádku ptáky - tedy ptačí zpěvy.)

    - byli jsme součástí R-U? Byli. Už nejsme. Ale památník? Sloup? Osobně by mi nevadil. (Navíc v Praze...) Co se týče dobytí Paříže Wehrmachtem - rovněž historický fakt. Pokud tam takový památník byl, nebylo snad nejnutnější ho zbourat. Protože pak bychom museli "vyselektovat" i starší památky a památníky, zda odpovídají dnešnímu nazírání na dějiny. To přece nejde. Copak musíme po každé změně režimu jakékoliv památky na ten bývalý potlačit? Nemyslím tím, že by se měly ty věci nějak adorovat. (Ale adoruji se. Jak NAZI, tak komunistické.) Ale nechat prostě existovat.
    (Na ten Mariánský sloup bych ovšem finančně nepřispěl. Ať si ho zaplatí ti, kteří ho tam chtějí znovu umístit.)
    ===
    - "výletní restaurace U Pergilla" je dole na blogu jako "linked" odkaz včetně avíza na nejnovější článek. Je to automat, pracuje za mě. Postupně mohu přidat další linky - navrhnout je může kdokoliv.[;>)

    OdpovědětVymazat
  53. A ještě pro Informaci:
    Jistěže. Přímo tohle, hlídání melodie, temporytmu a výrazu je věcí nejen herce samotného, ale i režiséra. Například. Ale čtení, dobré čtení, porušuje tuto "intimitu" díla (soukromý přístup čtenáře k dílu) jen málo. Film je např. mnohem horší. Většina zfilmovaných románů mě hořce zklamala. Vypadalo to všechno jinak, než když jsem ty knihy četl. Fádněji.
    Ale máte pravdu Info. Posun tam je, i když se celý inscenační tým snaží, aby pokud možno ke zkreslení textu nedošlo.
    Navíc: Ono může knihu pozměnit třeba i okolní prostředí, dění nebo životní etapa, ve které se právě nacházíte. Nečtete přece knihu dvakrát stejně. Aspoň mi se to ještě nepodařilo. [;>)

    OdpovědětVymazat
  54. S tím předčítáním, které má podle Vás naharadit přímou četbu, se StK, pletete. Sám, jako člověk, co celý život pracoval v divadle, víte jistě líp jak já, nakolik může přednes - tedy hlasité čtení - doplnit, pozměnit smysl textu tonem hlasu, rychlostí přednesu, rozdělením pauz atd.
    Hlasité čtení herce nebo jen obyčejného čtenáře nikdy nenahradí přímý styk s textem, kdy jste s knihou sám a vnímáte text bezprostředně bez zásahu někoho jiného.
    Sorry, musela jsem Vám to připomenout, abyste neprotiřečil sám sobě.

    Napsala Informace ve svém komentáři ze 16:56 a který jsem nějakým špatným kliknutím vymázl. Takže vracím, pardon.

    OdpovědětVymazat
  55. Dodám k celé diskuzi jen těchle pár řádků a pak zmlknu.

    Teorie a kritika umění jsou v evropské kultuře discipliny tak staré jako umění nebo literatura samy. V antickém Řecku se vyjadřovali o umění filozofové jako Platon nebo Aristotel. Aristotel píše někdy v první polovině třetího stol. p.n.l. traktát o literatuře Poetika, kde poprvé v evropské kultuře odlišuje umění od etiky a morálky.
    V r. 13 p.n.l. římský Quintus Horatius Flaccus píše své Epistula ad Pisones (jinak známé jako Ars poetica).
    Není dost možné dát nějaký přehled, jak se měnily názory na to, co je umění, co má vyjadřovat a jakými formami.

    Koho to zajímá, doporučuju čtyřdílné René Wellek: A History of Modern Criticism (New Haven, Yale University Press, první vydání 1955, možná že to vyšlo i česky). René Wellek byl původem Čech, vystudoval na Karlově univerzitě u prof. Viléma Mathesia, prof. Otokara Fischera a prof. Václava Tilleho, kteří na něj měli velký vliv. Byl členem strukturalisticky zaměřeného Pražského lingvistického kroužku. V r. 1939 emigroval do Londýna a pak do USA.
    Podává skutečně bohatý přehled vývoje moderní kritiky a teorie umění od doby osvícenské až po symbolizmus. Mohly by vás zajímat stránky, kde hovoří o ruském formalizmu a pražském strukturalizmu.

    Chtěla bych jen podoknout, v souvislosti s dvěma příspěvky (a to Pergilla a Anonymní), že teorie a kritika nevnucují uživateli uměleckého díla nějaký návod na interpretaci anebo jak se má na dílo dívat. To je vždy ponecháno jeho individuálnímu přístupu. Vysvětlují názory té které doby na to, co je umění, uvádějí také požadavky, jaké na umělce jejich doba kladla.
    Mám za to, že po období formalizmu, kde se kladl důraz na studium morfologie díla - totiž na to, jak je to dílo "udělané", jaké funkce mají jednotlivé výrazové složky (výmluvný je titul článku B. Ejchenbauma Kak sdelana Šinel' Gogolja), kritika se zabývá více formou a ne jen obsahem, nebo spíš vzájemným vztahem obou. Alespoň to byla tendence na zdejší univerzitě, když jsem chodila na přednášky Kunsthistorie. Pro mne byly tenkrát ty přřednášky užitečným přínosem, i když se mi z počátku členění struktury malby na stropu Sixtinské kaple na kosočtverce, trojúhelníky a průsečníky moc nezdálo.
    Tak tedy, jestli se vám ty sochy Afrodity a veslaře líbí, to je zcela vaše věc.
    Mně se nelíbí a taky jsem se snažila vysvětlit proč. I když jsem nemusela, protože to je taky jen moje věc.

    OdpovědětVymazat
  56. Ale v mém článečku přece nebylo nic o kráse nebo snad umělecké kvalitě těch soch! Ráčej si ho přečíst znova! Co mě zdvihlo ze židle byla snadnost, s jakou deset procent publika dokázalo donutit ředitele výstavy, zbabělce, aby ty sochy schoval. A následná stupidní argumentace, proč jsou ty sochy nevhodné k vystavování. Až do zjištění dočasného majitele Adolfa Hitlera přece byly přinejmenším nezávadné.
    Poznámka byla o tom, jak velmi snadno prohlásíme něco za nevhodné jen proto, že artefakt byl v něčí sbírce.
    TOHLE JE JÁDRO MÉ POZNÁMKY, INFORMACE, NIC JINÉHO! Jestli se sošky někomu líbí a někomu zas ne je naprosto IRELEVANTNÍ.
    A je pro mě smutné zjištění, jak lehce lze podhodit vzdělaným lidem, že něco je "správné" nebo "nesprávné".
    Začnou přemýšlet, zdůvodňovat si, porovnávat - a jádro věci už nevidí.

    OdpovědětVymazat
  57. StK!
    Já jsem si tedy ráčila ten Váš článek znovu přečíst. A už název "Docela nepřípustné umění" hlásá, že ty sochy považujete za umělecký artefakt. To jako za prvé.
    Za druhé: stále kritizujete media za to, že přinášejí kusé, neúplné zprávy a uměle vyvolávají v lidech vášně nebo nepokoj.
    A co Vy? Jenoduše jste nám předhodil zprávu z Lidovek, aniž byste se snažil ji nějak doplnit, uvést věci na pravou míru (a nenapsal tam několik nepřesností). Já jen ze zvědavosti jsem našla pohovor s ředitelem Rudolfinské galerie, zjistila jsem, kdo je autorem té sochy Afrodity. Hledala jsem tedy dál a našla jsem, že existují tři varianty té sochy, jedna byla v Hluboké, druhá v Linzi, třetí v zámku Huis Doorn („Aphrodite“, aus dem Nachlass von Kaiser Wilhelm II. im Kasteel Huis Doorn). Existují i tři náčrty sochy. Na Wikipedii najdete i obrázek Afrodity, darované Hitlerem rakouskému městu, ta se od varianty v Hluboké dost liší, není tak statická, snad proto, že má i dolní část těla.
    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3d/Linz_Aphrodite.jpg
    Všechny tři varianty byly koupeny a darovány Hitlerem příslušným místům (Hluboká, Linz, Kasteel Huis Doorn, nebyly tedy součástí jeho osobní sbírky. A ani nebyly vytvořeny na jeho objednávku nebo popud.
    Kdybyste byl trochu hledal dál, našel byste, že v Linzi, poté, co se dozvěděli - a to z anonymního dopisu - že jejich Afrodita je dárkem velkého vůdce, hned sochu sklidili do skladiště, aby nepřipomínala dobu nacizmu.
    http://www.oe24.at/oesterreich/chronik/oberoesterreich/Linz-entfernt-Hitler-Geschenk-nach-66-Jahren/340690
    Takže byste asi ani nehovořil o maločeské zaprděnosti. Neptal byste se rétoricky: "Dáme proto ty věci do klatby - včetně jejich autorů? Kolik toho ještě najdeme, co se líbilo těm, jejichž konání dnes odsuzujeme?" A co mi řeknete teď? Rakušáci snad nejsou taky malý zaprděný nárůdek?
    Snažila jsem se tu něco vysvětlit o recepci uměleckého díla, nakolik na ni působí vnější okolnosti, ale to jste ráčil odvrhnout, jako přespřílišné bazírování na teorii.
    Meditujte, StK, jděte do sebe a případně i uznejte své chyby.

    Nakonec, upřímně řečeno, mne celá ta aféra nechává dost chladnou. Sochy na mne nijak esteticky nepůsobí a nevídím ani nic skandálního v tom, že je na protest části diváků odstranili. Ale téma umění, společnost, vnímání díla generacemi se mi zdálo zajímavé a tak jsem se o tom něco málo v diskuzi zmínila.

    OdpovědětVymazat
  58. Nadále už nebudu nic komentovat - všechny mé odpovědi jsou výše, některé dokonce několikrát.
    Nemám chuť se točit v kolečku čím dál tím složitějších a odtažitějších argumentů a vysvětlovat, o co mi šlo.
    Ani soudružská sebekritika nebude.
    Kdo chtěl, pochopil. A kdo ne, má smůlu.

    OdpovědětVymazat
  59. To jsem očekávala, že tak odpovíte, Rozpačitý Kocoure.
    Conosco i miei polli.
    A jestlipak taky víte, že ta Afrodita v Linzi byla umístěna v malém altánu a byla doporučována v průvodcích pro turisty jako významná umělecká památka k navštívení? A přesto anebo spíš právě proto ji dali do skladiště.
    Tady máte další odkazy, abyste nemyslel, že si zprávy vymýšlím.
    http://uk.reuters.com/article/2008/07/11/uk-austria-aphrodite-hitler-idUKL1118864920080711
    http://www.linz.at/presse/2010/201007_52482.asp
    http://www.vivamafarka.com/forum/index.php?topic=33955.0
    Na meditování není nikdy pozdě.

    OdpovědětVymazat
  60. informaci:

    Rakušané?

    No, jsou o něco lepší a disciplinovanější řidiči, nežli my zde. Jsou o něco málo méně zkorumpovaní, nežli my zde, dejme tomu.

    Co se té zaprděnosti týče, tak na rozdíl od našeho Sládka, který vyjma parlamentní tribuny, kde byl zdrojem zábavy pro zbytek sněmovny i český lid, tak reálnou moc neměl. Rakouský Heider ale reálnou moc měl a to takovou, že to až nadzvedlo ze židlí nadpozemské soudruhy v až Bruselu a horečně si drbali šišky, jak ho z té jeho sesle zase rychle vykopnout. Když se vymáznul v autě, viditelně se jim ulevilo. Možná, že mu někdo pomohl, na druhou stranu, dnes jezdí tolika tupounů naprosto zrádnými a nepřehlednými místy zcela dobrovolně takovým fofrem, že si klidně mohl zabít i sám, bez cizího zavinění a přičinění. Něco takového se nám zde tedy rozhodně nepovedlo.

    No a když už jsme u Rakouska, tak jejich přístup k jaderné energetice, kdy oni si vystaví funkční jadernou elektrárnu, ale před zavezením paliva vše stopnou a nespustí jí, je vskutku originální, fascinující a zatím jinde neopakovaný a nevídaný. No, budiž, každý se můžeme zbláznit po svém, je to konec konců jejich věc, jak se jim chce, nebo zase nechce, vyhazovat prachy po hromadách oknem. Jejich vehementní snaha o export tohoto jejich modelu jaderné energetiky sem k nám, včetně financování občanských iniciativ, jako Jihočeské matky a další s*ačky, spolu s přehlížením porušování rakouských i evropských legislativních norem rakouskou policií a úřady jen proto, že jim byla sympatická protičeská protijaderná angažovanost, oněch zaostalých zelených mozečků, tak to už tedy hrubě překračovalo nejen meze slušnosti, dobrého vkusu a dobrých sousedských vztahů, ale rovnou i legislativy rakouské, české a evropské, to už řekl bych hodně přehnali. Jejich "vybírání" si dopravní policií k pokutování řidičů výlučně českých a polských, navíc za přestupky, které u místních běžně tolerují, je nepřehlédnutelné, ubohé a trapné zároveň.

    Zkrátka a dobře, naši rakouští sousedé ne že jsou zaprdění, oni jsou rovnou přeprdění, dost jim chybí cit pro míru a zdravý rozum, takže u záležitostí, které jim nějak nejdou pod nos, a Hitler spolu s jadernou energetikou a slovanskými sousedy mezi takové patří, se prostě nedovedou chovat dost odtažitě, nezúčastněně a neutrálně, ale naopak nesoudně a angažovaně, což je ale zcestné a také je to zaručeně nejlepší cesta k dalšímu průšvihu.

    Opravdu Jste si nevybrala dobrý příklad, aspoň ten rakouský určitě ne.

    Já myslím, že můžeme zkonstatovat, že my jsme nepřesvědčili Vás, Vy pro změnu zase nás, a nechme to prostě tak. Každý máme právo na svůj vlastní názor a zaplať pán bůh, ho pořád ještě můžeme vyslovit, aniž by hrozili, že nás za to zavřou, aspoň prozatím. Uvidíme, jak dlouho to ještě vydrží.

    OdpovědětVymazat
  61. Tady nešlo o přesvědčování, Draku.
    Tady šlo o klasické míjení se. Moje poznámka byla o politické (pseudo)hyperkoreknosti a občanské (ne)odvaze ředitele, Informace zase špekulovala o umělecké kvalitě a potřebě diváka vychovávat. Takže dohoda nebyla možná.
    Česky: Já o koze, ona o voze.

    OdpovědětVymazat
  62. informaci a StK:

    Minutí se je nádherný, krátký a velmi výstižný termín pro to, k čemu zde došlo. Myslím, že konstatování, že k tomu došlo naprosto postačí a nejlépe bude se v tom už dál nevrtat a nepatlat. Točili bychom se asi do kolečka a na to je škoda času, energie a kyberprostoru zrovna tak.

    OdpovědětVymazat
  63. Draku,
    já žádné sympatie vůči Rakušákům nechovám, spíš naopak. Můžu říct, že jsem v životě nepotkala větší hulváty a sprosťáky. To na základě vlastní zkušenosti, když jsem v 70 - 80 letech jezdila do Prahy vlakem přes Rakousko. Jak personál tak cestující se chovali k Italům provokačně sprostě. Tenkrá byly mezi Itálií a Rakouskem napjaté vztahy kvůli Alto Adige (Jižnímu Tyrolsku). Stávalo se mi pravidelně, že byli vůči mně hrubí a neochotní, dokud si mysleli, že jsem Italka. Jakmile podle řeči nebo pasu zjistili, že jsem Češka, okamžitě obrátili, stali se veleochotní až podlézaví. Tenkrát měli zřejmě Čechy v lásce, teď by mi nepomohlo ani místo narození, aby se mnou nejednali jako s nějakým opovržení hodným odpadkem.
    Podle mého to jsou nenávistné sprosté svině. Totéž říkají i Maďaři, jak jsem se dozvěděla od jedné známé Maďarky, co tu v Itálii žije.
    Případ v Linzi jsem uvedla jen na ukázku toho že Hitlerovy oblíbené sochy nejsou považovány za vystavení hodné i jinde, nejen v Česku. A že tedy respektování přání publika není nějakým projevem občanské zbabělosti nebo falešné hyperkorektnosti.
    Ta Afrodita by se skutečně spíš hodila na plakát na propagaci fyzkultury.
    Není mnohem podařenější tahle postavička jako zobrazení bohyně lásky a symbol ženské něhy? (Tedy v porovnání s tou německou?)
    http://www.immaginidivertenti.org/troppo-divertente/#gs_img_VojCPQcl2V+eH5T+KVx8iA

    OdpovědětVymazat
  64. Österreich:
    Vidíte Draku, a já Rakušáky neměl sebemenší problém - a to jsem tam, několik let v létě pracoval a "ujídal jim chlebíčka". Nebýt rakouského socialismu a tuhých předpisů pro cizí pracovníky, asi bych teď byl Vídeňák v Státním nebo Lidovém. Někdy zkušenosti popíšu, ale základní poznatek je ten, že Rakušáci jsou německou hatmatilkou mluvící Češi. Až příliš často s českými příjmeními a předky. V pohodě jsem se dohodl se zaměstnavatelem (rakouským Chorvatem) a s hoteliérem (rodilým Rskušanem)jsme po večerech u piva (já u Coly) řešili, jak nejlépe obnovior R-U bez toho U. A přibrali bychom i Slováky ať se nebojí pořád těch Magyaros.
    Dvě mladé sekretářky místního bankéře (nejvyšší místní honorace hned po starostovi a řediteli hotelu), které si taky hrály na hradě stejně jako já, se jmenovaly jedna Sedivý a druhá Skriwanek.
    S neochotou a předsudky jsem ale taky setkal: Byla to jedna Slovenka, manželka tenoristy, pro níž jsem byl podezřelý Ausländer a Čehúň a pak se se mnou jednou v noci chtěli rvát dva echt rakouští přiožralí mladíci. Syn kostelníka a mladý traktorista. Ale s těmi jsem se nakonec přiopil v nejbližší hospodě a vyříkali jsme si všechno bez násilí. Když jsme se další roky v městečku potkávali, zdravili mě první.

    Člověk, aby vyšel s tím druhým nemusí mít nutně stejné názory. Často úplně stačí nevnucovat mu ten svůj.
    [;>))

    OdpovědětVymazat
  65. Rakousko:

    Já s nimi, až na zásadní názorovou neshodu kvůli Temelínu a pohrdání kvůli buzeraci řidičů slovanského původu, také žádný problém nemám. Nikterak mi nevadí, jsou mi poměrně ukradení až lhostejní. Já se o té jejich buzerovací zálibě dozvěděl včas z úst jiných. Dík tempomatu na palubě, kde jsem nastavil 55 km/h tachometrových, což je reálných fyzických 50-51 km/h, toleruje se až fyzických +3, aspoň u nás, jsem tím Rakouskem bez úhony projel tam i zpět. Rakušáky v obcích včetně dopraváků jsem tím viditelně naštval, ale kdyby mi tolerovali těch fyzických 60 km/h bez pokuty stejně jako všem místním, tak bych je nezdržoval. Na druhou stranu, to co tam mají za pokuty, je pro mě významná část pořizovací ceny hezkého objektivu a nevím proč bych jí měl bezdůvodně rvát do chřtánu nějakému dopraváckému, záměrně diskriminačně buzerujícímu otrapovi. Jejich území se tedy pokud možno vyhýbám. Kdyby se nechovali diskriminačně až vyloženě pitomě, zajel bych tam někdy i do hor, takhle raději nechám vydělat Němce, Švýcary, Italy či Žabožrouty, jenom ne je, aby mi pak tady nefinancovali z mých peněz nějaké spolky uřvaných Debilek, Idiotek, Kravek Nadmutých a Blbostí Nadnášených...

    Když o nich kdosi v Německu, s kým jsem si povídal řekl, že jsou to takoví evropští venkovští chrapouni až křupani, diplomaticky jsem se k tomu nevyjářil a nechal to plavat kolem, byť mi trochu svrběl jazyk.

    Naposledy k sochám:

    O krásu či uměleckou hodnotu těch soch vůbec nešlo a nejde. Jde o to, že si někteří zarputilí bolševikogeronti opět, bohužel úspěšně vyřvávají cestu k právu censurovat cokoliv a kdykoliv se jim zamane a jak se jim zamane. Pan ředitel se pod hrozbou volebních preferencí posral, a vyhověl jim, cesta k další vlně bolševické censury a totality se tím otevírá, bohužel i dík občanskému nevědomí a nekonsistenci tohoto činovníka, měl totiž ty řvouny poslat sice zdvořile, ale tvrdě a nekompromisně do háje, to je všechno.

    Když o té kráse zástupně meleme, abychom se vyhnuli opravdovému a skutečnému problému, kterým je znovu expandující usurpátorský bolševismus, tak ano, některé ty obrazy a sochy jsou opravdu ženštější či dívčí, nebo jinak řečeno přitažlivé a hezčí, nežli tahle sportovněji a stroze laděná postava, stažená z výstavy, ale o to tu opravdu nešlo a nebyl to důvod onoho stažení z výstavy. Na druhou stranu, v době rostoucích problémů s hamburgerovou a pizzovou otylostí u čím dál tím většího počtu mladých lidí, by možná trocha kultu sportem vypracovaných svalů nemusela být zase až tak moc na škodu, nemyslíte?

    OdpovědětVymazat
  66. Draku:
    1. Protože mám co jezdit v příhraničí s Rakouskem, tak si dovolím konstatovat, že Rakušáci, jakmile přejedou čáru, tak jezdí jako dobytek a jsou schopni předjíždět i na místě, kde je to nejen dopravním značením zakázáno, ale kde by příčetný řidič nepředjížděl ani tehdy, kdyby tam to značení nebylo.
    2. Na serveru specnaz byl krátce po Heiderově smrti publikován velmi podrobný návod "pro blbý", jak takovouto nehodu zorganizovat. Teď tam mají placený přístup, takže nemohu překontrolovat, jestli tam ten článek ještě je.

    OdpovědětVymazat
  67. A můžu se zeptat, SK,
    kdy jste v tom Ésterajchu byl? Před protest proti Temelínu, že?
    To se ještě dívali na Čechy shovívavě. Po protestech by Vám možná přerazili hnáty.
    Takovej asi padesátiletej syčák se začal ve vlaku chovat urážlivě vůči mé pětašedesátileté matce, i když ji v životě nikdy neviděl a uklidnil se jen, když ho jeho žena upozornila, že jsme Češky. Pak nám na udobření začali nabízet pečená kuřecí stehna, zabalená v mastném papíře.
    Šupáci! Křupani! Pfuj!

    OdpovědětVymazat
  68. Pro Info:

    Odpovím Vám podobně, jak mi můj táta vysvětloval svůj vztah k Němcům. Já se prostě s takovými Rakušáky nesetkal. A to k ním počítám i tamní opilce. První sezónu se na nás dívali v tamním vesnickém supermarketu sice s "lehkým diskrétním podezřením", jestli si něco nestrkáme za košili, ale pak už nikdy. Dokonce když jsem cestou k pokladně sežral dvě naprosto čerstvě rozpečené housky (u nás to ještě nebylo), ukázal jsem čtyři v pytlíku a nahlásil šest, prostě to pokladní namarkovala.

    A ano, bylo to "před Temelínem", ale pochybuji, že se něco podstatně změnilo. Heider je po smrti a sedláci se dostávají do normálu. "Po Temelínu" jsem Rakouskem už jen několikrát projížděl.

    Nicméně výše A.S.Pergill píše o jejich řidičské pýše - a pravdu má. Ale to se týká i Germánů, zvláště pak "dederonů". Oni prostě (naprosto správně) tuší, že naše policie je slabá a úplatná. Doma si takovou jízdu z existenčních důvodů nedovolí. Ale taky jsem si nevšiml, že by mimo Kotlinku někdo psal o "policejní zvůli" a "gestapu". To jsou naše české způsoby, jak se pokusit "vyvinit" z nějakého prohřešku.
    Ale buzeraci jsem na hranici opravdu jednou zažil. Snažili se mi dokázat, že mi kape olej z motoru. Tož jsem požádal o nový papír pod auto a po deseti minutách marného čekání byl poněkud znechuceně vydán povel "Abfahrt!"
    Ale poctivé celní kontroly byly jen na české straně. Rakušáci většinou nakoukli do auta, narvaného drahou technikou, požádali o seznam, vrazili tam svůj štempl a hotovo. Zpátky se jenom poptali, jestli vezu zpátky "úplně všechno" a vrazili na papír druhé razítko. V tom nákladu se hrabali jen Češi - tedy Moraváci z Hatí. Ale taky je to moc nebavilo. Do pěti minut jsem už jel na český guláš.

    OdpovědětVymazat
  69. Já nevím: četl někdo mých pár řádek předevčírem touto dobou?

    OdpovědětVymazat
  70. Jakub S. přidal včera komentář k příspěvku "Naprosto nepřípustné umění":

    Past! Holky jdou. To se nedá vymyslet. Daněk?
    K tomu řekněme případu stručně tolik: člověk, který pracoval v několika galeriích či muzeích a poznal, jak tam jsou šéfové lístek ve větru, mají odpovědnost vůči zaměstnancům a jejich platům a vůči obecenstvu a magistrátu či kraji a své rodině a přitom celá jejich instituce může třeba být z roku na rok zrušena, jak se na ně skoro k a ž d ý dívá svrchu - bohatí burani kvůli komplexům, že přes prachy na tuhle sféru nemají ap., ti nahoře (každého režimu) jimi pohrdají a současně se jimi ovšem chlubí, chlapi z hospod kvůli 40 let vtloukanému dogmatu o intelygentech k ničemu . . . ten po nich bez znalosti podrobností a pozadí nehodí věru předposraností.
    V životě jsem se několikrát rozhodl (něco za mne rozhodlo) být Janem Husem. Jsem kde jsem.
    ===
    Pozn.: Četl jsem ho už včera a asi jsem ho pak vymazal spolu s komentářem Informace. Zavadil jsem o myš a bylo to. Smazat omylem komentář je bohužel velmi snadné. Vrátit ho umím jenom takhle, z pošty.
    Promiň, Jakube.

    OdpovědětVymazat
  71. Ego te absolvo.
    Pět otčenášů a deset zdrávasů.

    OdpovědětVymazat
  72. Už včera jsem vzal na vědomí. Chtěl jsem nechat odpověď "na potom" - ale dopadlo to smazáním, na které jsem dokonce ani nepřišel.

    Ale stejně:
    Takhle lze omluvit cokoliv. Odpovědnost k rodině - to přece byl často argument pro vstup do strany. Aby se děcka dostala na studia. Aby...
    No tak to je. Je nehezké, že jsou lidi kamsi tlačeni a pak se rozhodují, jak se rozhodují.
    Já ho neodsuzuji, já jen konstatuji. Měl prostě strach.
    Motání o umělecké (ne)kvalitě je zcestné. V té to přece nebylo.
    Bylo to v tom, že opět nastupují.
    A vyhrožují, jak je jejich zvykem.

    OdpovědětVymazat
  73. Nastupují, a vyhrožují. Ano. To si ovšem zasluhuje obšírnější, důkladnější zpracování. Víte, přál bych vám listovat novinami za první republiky a číst přepisy stenogr. záznamů dění v parlamentě či vládě. Všichni se furt bááli, aby si zas nezačali Habsburci... A přitom naplno a (pro nás) zoufale zjevně a hrůzně nastupovali, a simultánně!, komunisti, henleinovci, slovenští katolíci, Pilsudski se třásl na dva kusy ČSR, Horthy to samé v bleděmodrém, za bučkem Stalin - nic jsem neřekl. Já to nenapíšu. Doplňte si to sami. To tak. Eště napsat závěr.

    OdpovědětVymazat
  74. Já jsem divila, Jakube,
    že jako kunsthistorik jste se nedal také do debaty.
    Pokud jde o pořadatele výstavy, je to převor kláštera, jak jsem pochopila. Čeho se ten měl co bát? Že ho vyhodí z místa? Že klášter zavřou?
    To vystavení soch skutečně nemělo smysl, jesliže to nějak nezdůvodnil.
    Byl někdo na té výstavě, abychom tu nemluvili naprázdno. O čem je?

    OdpovědětVymazat
  75. Takže mudrujete a špekulujete, vážení přátelé StK, Draku a nakonec i připojivší se Jakube.
    Špekulujete nad nástupem komunistů k moci a nad politickou (pseudo)hyperkoreknosti a občanskou (ne)odvahou ředitele, který se náporu řvoucí ideologizované menšiny nedokázal postavit.
    Špekulujete a neobtěžujete se nějak blíž informovat o tom, kdo tu Hornorakouskou zemskou výstavu "Staré stopy - nové cesty" organizoval, kdo ji financoval, pod čí záštitou byla organizována, co je obsahem a cílem výstavy.
    Marně jsem se vás všech ptala, marně jsem čekala na nějaké podrobnější informace. Nic. Místo toho jen polohysterické výkřiky o pošlapávání práv devadesáti procentní většiny návštěvníků hrstkou komunistických aktivistů.

    Vážení, když dovolíte, tomu se říká umělé vyvolávání paniky šířením nepodložených zpráv.
    Podívejte se laskavě na web na stránky města Vyšší Brod (na zjištění linku si stačí zadat do vyhledávače heslo třeba "výstava vyšší brod" a najdete tam spoustu informací, včetně virtuální procházky na 360 stupňů po klášteře.
    Tam se také dozvíte, že výstava a celá kulturní akce ve Vyšším Brodě je součástí rozsáhlé příhraniční výstavy o historii i současnosti česko-rakouských vztahů, která má probíhat ve městech Bad Leonfelden – Český Krumlov – Freistadt – Vyšší Brod. A je pořádána v rámci Programu „Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko – Česká republika 2007-2013“.
    Tam se také dozvíte, když si trochu poklikáte po stránce, věnované výstavě, že spoluúčastníkem organizace je „Sdružení pro podporu cisterciáckého kláštera Vyšší Brod se sídlem v Linci“, které bylo založeno r. 2002 za účelem pomáhat udržovat cisterciácký klášter Vyšší Brod coby národní kulturní památku a podporovat rozvoj kláštera coby kulturního centra s přeshraničním významem. Sdružení bylo založeno z podnětu významných hornorakouských podniků i soukromých osob (cituji ze stránky Sdružení). Tam se dozvíte, kdo a nakolik peněžně přispěl na organizování akce. A dozvíte se také, že Záštitu nad 1. ZEMSKOU VÝSTAVOU JIŽNÍ ČECHY ≈ HORNÍ RAKOUSKO 2013 převzali
    MUDr. Přemysl Sobotka, předseda a následně 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR
    Ing. Tomáš Jirsa, senátor Parlamentu ČR
    Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje
    Ing. Milan Zálešák, starosta města Vyšší Brod

    Ti všichni se lekli nastupujícího uřvaného komunistického davu? Nějak mi to neštymuje. Ale ani mi to nevysvětluje, proč nakonec ty sochy odstranili, když zapadaly do tématické nitě "historie kláštera". Jediné vysvětlení je právě ona diachronie ve vnímání díla, o které jsem psala dřív. Různé generace v odlišných společenských a historických podmínkách si mohou z díla brát pokaždé něco jiného. Mohou ho cítit jinak a taky jinak přijímat anebo dokonce odmítat.
    Nechtěli byste se nad tím zamyslet znova a najít třeba jiný důvod než ustrašenou hyperkorektnost, zamyslet se nakonec nad problémem "percepce uměleckého artefaktu", který sice Jakub, coby kunsthistorik, elegantně nazývá "teoretizování naprostých namyšlených buranů o něčem, o čem nemají š a j n a", ale jehož aktuálnost, skutečnou, reálnou existenci nemůže popřít?
    Proč na př. v Linci po víc jak šedesáti letech od konce války odstranili sochu Afrodity, darované Hitlerem městu, z veřejného prostoru? Ze strachu a z koho?

    Sice jsem už napsala, že se k tématu nebudu vracet, ale ponoukla mě k pokračování Jakubova vyčítka, nebo spíš pokárání:
    "I, tohle nemuselo bejt. Ta bohorovná rada panu domácímu, že se nemá pouštět do teoretizování, vás u mne poněkud shodila."
    Mohla jsem dělat jakoby nic, jak to dělám obvykle, ale přivedly mě k odpovědi i ty další výroky o buranech atd.
    A na tom se raději zastavím.

    OdpovědětVymazat
  76. To, co se tu děje, je UVZATOST a na svém blogu ji nechci.

    Atmosféra začíná připomínat Hospůdku u hřbitova chvíli před tím, než tam Šaman zastavil diskuzi.
    Každý tu má právo říct svůj názor, nikdo tu nemá právo svůj názor vnucovat jiným.
    Už dvě hodiny si čtu na webu zprávy o výstavě v Cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě a zatím jsem nemusel revidovat svůj původní názor - na svém blogu.
    Jakožto "majitel blogu" mám k dispozici takové tlačítko, po jehož zatrhnutí okénko pro vkládání komentářů prostě zmizí.
    Takže - zastavuji diskuzi na téma Hitlerovy sochy na výstavě v Cisterciáckém klášteře - zatím bez jeho použití. Nechci se nechat donutit ke stejné reakci jako Šaman. Ale čím dál tím víc mu rozumím.
    Prosím proto, aby se komentáře o tomto tématu ani jejich reminiscence už neobjevovaly ani pod jinými příspěvky.

    Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  77. Naposledy k sochám (1)

    StK:

    Velice se tímto omlouvám hospodskému, pakliže mu tímto neuposlechnutím způsobím bolest. Dopíši a víc se k tomu už opravdu nebudu vracet.

    informaci:

    Stručně:

    Žijeme ve státě kde:

    * Bolševismus je historicky poměrně tradiční a dobře zakořeněný, konec konců jeden z rozhodujících zakládajících sjezdů ruských bolševiků proběhl zde, v Praze, v domě u Hybernů. Asi těm zloduchům šlapala na paty víc carská policie, francouzská, německá i britská, švýcarská a další, nežli ta c.k. rakousko-uherská. Smutné, ale je to tak.
    * Co se dnešní doby týče, tak už od válečných let, na pokyn Moskvy a s její ekonomickou, logistickou a další podporou, probíhalo systematické infiltrování československé armády, policie a tajných služeb, Moskvě oddanými českými bolševiky.
    * Díky Havlově nedůslednému vypořádání se s minulostí, působí mnozí tito zmetci v armádě, policii, rozvědce i kontrarozvědce nerušeně dál. Odstranění byli na oko jen ti moulové vespod, jejich bossové zůstali, a systematicky a tvrdě škodí kde a jak jen mohou. Daří se jim to víc než dobře. Průběh a výsledek akce "Brdský radar" je víc než výmluvný.
    * Díky více než 40 letům působení bolševiků zde, venkov zrudnul, a větší města, kde jich měli lidé plné zuby, se stala naopak konservativními. V jistém ohledu se dá konstatovat, že svět se postavil nohou na hlavu.
    * Po posledních krajských volbách, nám tady volební mapa hodně zrudla a už jenom tento fakt bolševiky všech barev a ražení významně povzbudil a aktivisoval.
    * Presidensté volby zase ze dvou ne zrovna ideálních variant, vyhrála ta o něco horší a hlavně rudější.
    * EU není normální organisace, je to rudozelený, regulační a panovačný samožerný bláznec a cirkus. Od nich čekám leda tak rozplizlé rádoby odborné pindy, proč bylo vhodné a žádoucí ony sochy odstranit. Rudoši a zelení jsou mafie, podobná jako doktoři a soudci. Při ohrožení zvenčí se semknou, odrazí útok a kolegu nedají. Oni se totiž požírají výlučně jen mezi sebou navzájem.
    * Ve světle zrudnutí volebních map po posledních krajských volbách, tu máme neblahou situaci, kdy vládní koalice idiotsky ignorantským způsobem protlačila zákon o církevních restitucích. Fakticky to bylo mimo jiné i příčinou onoho zrudnutí povolebních map, nepřejícnost a závist jsou tu totiž víc než doma.

    OdpovědětVymazat
  78. Naposledy k sochám(2)

    * Zákon o církevních restitucích mimo jiné znamená, že církve nejsou dosud ekonomicky samostatné a oddělené od státu, takže zatím jsou ekonomicky závislé na rozpočtu, tedy mimo jiné i na libovůli krajských činovníků.
    * Přemysl Sobotka je nepříliš statečná předpo*raná figurka, to už víme, Wilderse se leknul.
    * Tomáše Jirsu neznám, nerad bych mu křivdil, je pro mne zatím neprůhledný.
    * K osobě Jiřího Zimoly, hejtmana Jihočeského kraje, cituji: "Když MF DNES zjistila, že radní za KSČM Václav Kučera byl velitelem pohraničníků a rezidentem StB, mluvil hejtman Jiří Zimola o jeho rezignaci. Poté, co se komunisté za svého člena postavili, však tvrdí, že odpovědnost je na nich." Co vůbec chcete a hlavně čekáte slušného, od tohoto oranžového bolševika?
    * Milana Zálešáka neznám, ale jakožto krajský hejtman mu může Zimola dost pomoci, nebo naopak zatopit, takže on není příliš nezávislý a proti bolševikům si moc vyskakovat nemůže, ani kdyby chtěl.

    Shrnu to tak, že současná situace v mnoha ohledech připomíná jakousi nešťastnou kombinaci let před válkou a let po ní, konkrétně těch předpřevratových 1945 až 1948.

    Za těchto okolností se vůbec nedivím, že bolševik s jeho ideologizovaným řevem uspěl, k naší všeobecné škodě, protože někteří tupouni to z blbosti vítají, dalším je to ze stejného důvodu fuk a další se zase pouhopouze bojí. Jsme opět na nejlepší cestě k tomu, aby to dopadlo podobně blbě, jako v roce 1948.

    Vy tu nežijete a proto spoustu z toho, co se tu děje nezažíváte na vlastní kůži a prokouknout na tu dálku ty propagandistické lháře opravdu nemusí být snadné.

    Nicméně podobně, jako já neberu na lehkou váhu Vaše komentáře o Itálii, protože tam žijete a i přes to, že italská žurnalistika není tak v háji jako ta naše, a jde tam tudíž dohledat nějaké rozumné zdroje, tak naše žurnalistika je v *iti i s ambulancí a tady už krom internetu slušné zdroje skoro najít nejde a ten internet je bohužel místy dost nepřehledný. K tomu navíc sílí tlak a plíživé snahy ho pod rozličnými záminkami okleštit, zregulovat a ovládnout. Rudoši v Číně to už "zmákli", místní ja brzy doženou a náskok smáznou, nebojte.

    StK:

    Ještě jednou se hluboce omlouvám hospodskému, ale domnívám se, že to bylo nutné. Jsme totiž kdesi i s ambulancí a obávám se, že si to jen málokdo uvědomuje, jak špatné to je a jak snadno a rychle, může být ještě hůř. Někteří, jakoby opravdu neměli nic lepšího na práci, než těm hajzlům bolševickým pomáhat vědomě a s radostí, nebo jim aspoň pod rozličnými záminkami, v podstatě z blbosti, dělat advokáty či užitečné idioty.

    OdpovědětVymazat
  79. Nechápu. Jednak AFAIK Hospůdka byla zavřena kvůli trolování, nikoliv kvůli jízdě na mrtvém koni. A druhak i kdyby tenhle kůň byl skutečně mrtvý, tak po těch pár dnech a několika příspěvcích nemůže být v takovém stupni rozkladu, aby stálo za to se tím nějak vzrušovat.

    OdpovědětVymazat
  80. Já se nevzrušuji, Zdeňku. Jenom si to ždímání argumentů na svém blogu nepřeji. Je to kolotočová melodie.
    Ten případ za to ani nestojí. Pojďmě raději hovořit o něčem jiném.

    OdpovědětVymazat
  81. Informace dostane mou odpověď jinou cestou. StK.

    OdpovědětVymazat
  82. A už vůbec nechápu, proč Drak nazval svůj příspěvek "Naposledy k sochám", když v něm o tom nepadlo ani slovo.
    Inu, jak tu bylo řečeno, "míjení se". Někteří autoří sci-fi uvažují o tom, že při setkání s některými mimozemšťany se možná nebudeme schopni vzájemně pochopit, protože budou myslet úplně jinak. Dřív jsem si myslel, že je to nesmysl, protože každý dostatečně komplexní systém na zpracování informací je schopen emulovat každý jiný systém na zpracování informací.
    Dnes to vidím tak, že podobné nepochopení mezi člověkem a mimozemšťanem by bylo docela dobře možné - ovšem mohla by být vůbec ta propast nepochopení ještě nějak hlubší než mezi dvěma jedinci homo sapiens?

    OdpovědětVymazat
  83. ZŽ:

    Proč? To lze dle mého názoru poměrně snadno zjistit přečtením obsahu článku a předchozích příspěvků.

    No a není-li to z toho postřehnutelné a odvoditelné, tak se prostě mineme, to se stává, někdy i častěji. Není to ale ani fatální, ani tragické.

    OdpovědětVymazat
  84. Nebylo by to fatální ani tragické, pokud by se to stávalo občas. Průšvih je v tom, že je to spíš pravidlem než výjimkou. A končí to tím, že se vzájemně řežou lidi, kteří mají vpodstatě shodné zájmy a měli by tudíž spíš spolupracovat.

    OdpovědětVymazat
  85. Když tu všichni píšou dál, napíšu tu taky.
    Příčiny odstranění jsou jak politické tak kulturně historické. Čili jde o odlišné vnímaní díla ze strany jednotlivce, skupin a generací.
    Přečtěte si na př. tohle:
    http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/mnisi-uz-sochy-z-hitlerovy-sbirky-nevystavi-20130509-nkuz.html

    OdpovědětVymazat
  86. Smazalo se mi v předešlém příspěvku:
    Pořadatelé měli pěkný záměr, jak sochy aktualizovat v obrazech z historie kláštera, ale nedali lidem k dešifrování těch němých obrazů klíč. Pořadatelé chtěli něco říct, lidi zas pochopili něco jiného. A tak se také minuli.

    OdpovědětVymazat
  87. No já jsem to pochopil tak, že nejde o to, aby se nepsalo tady, ale aby se nepsalo o tom odstranění soch.
    Ovšem pokud by někdo chtěl v diskuzi o odstanění soch pokračovat, tak doporučuji přesun na http://jizdarna-na-mrtvych-konich.blogspot.cz/2013/05/naprosto-nepripustne-umeni.html

    OdpovědětVymazat
  88. Klášter ve Vyšším Brodě jsem během jedné z našich dovolených navštívil. Je poměrně pohledný, zachovalý a udržovaný a je tam co k vidění a i jeho dějiny jsou zajímavé. Rozhodně to za návštěvu stojí a průvodce vyprávěl poutavě a zajímavě. Podle mého názoru za návštěvu určitě stojí.

    Klášterní bratři rozhodně mají mezi sebou dost takových, kteří jsou schopni podávat kvalitní a zasvěcené informace jak týkající se dějin, tak i umění. Jestliže došlo během této výstavy k nějakému nepochopení, tak možná něco zanedbali v klášteře samém, třeba je jen nenapadlo, že by bylo žádoucí připravit a přednášet, či vystavit na panelech nějaký komentář. Jenže ať je to jak chce, to by stejně nemělo být důvodem k vyvíjení nějakého tlaku, či tropení kraválu, ale spíš ke zdvořilé žádosti o vysvětlení. Po válečné okupační censuře a následných desítkách let totality se nedivte, že jsou mnozí z nás citliví až vyloženě alergičtí na politické tlaky a politické zásahy do svobody slova a kultury. Po návratu censury nikdo moc netouží, snad vyjma skalních bolševiků, aspoň doufám.

    OdpovědětVymazat
  89. Tak konečně mír mír pod olivami? Ale dalo to práce!
    Co kdybychom se příště informovali líp a snažili se vzájemně pochopit, co chce ten druhý říct?

    OdpovědětVymazat
  90. Klášter ve Vyšším Brodě jsem s rodinou navštívíl dvakrát. Poprvé ještě za totality, podruhé den předtím, než jej převzali cisterciáci. Tehdy nám průvodce zdůrazňoval, že nás provází i prostorami, do nichž se už veřejnost nikdy nepodívá, neboť je budou používat výhradně mniši. Za zhlédnutí stojí i tamní poštovní muzeum.

    OdpovědětVymazat
  91. Proti míru, tím spíš pod olivami, nic nemám, naopak :-)

    V povaze každého z nás, teď mám na mysli jakéhokoliv jedince z lidské populace bez rozdílu rasy, věku, pohlaví a dalšího, hraje větší či menší roli cosi, co já sám pro sebe nazývám "baba hádavá", tedy určitý sklon začít se z dobrého důvodu a mnohdy i bez něj s někým o něco hašteřit. Tu "babu hádavou" je ale dobré držet co nejvíce "zkrátka". Snažím se o to, někdy to přes veškerou snahu nevyjde, ale nejsem jediný, komu se to čas od času nepovede. Jak jsem časem zjistil, tak ten hádavý pud spíš způsobuje problémy, než aby vedl k tomu, že svět bude lepším místem k žití, byť v určité momenty je zapotřebí mu dát průchod, jenže je zapotřebí dobře odlišit, kdy tomu tak je. To vyžaduje soudnost a té je mezi lidmi poměrně málo, no a tak se tedy hašteří.

    OdpovědětVymazat
  92. Těm, kdo ve Vyšším Brodě ještě nebyli, doporučuji spojit návštěvu tamního kláštera s prohlídkou bývalého cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Je to při cestě a těch pár kilometrů zajížďky skutečně stojí za to.

    OdpovědětVymazat
  93. Pedrovi:

    Ta Zlatá Koruna opravdu stojí za návštěvu, to mohu potvrdit, byli jsme tam a bylo to nádherné.

    OdpovědětVymazat
  94. Hádavý pud, hádavá nemoc, hádavka:
    To je flameware v jiném převlečku. Mám nazkoušeno, že když někdo "nestále mele svou" neboli, jak říká moje žena "slyší jen sám sebe", další hašteření nemá smysl. Pokud Je opravdu nutné dospět k nějakému řešení, řeknu podruhé zřetelně své stanovisko a pak čekám, až to "flame" přejde. Stanovisko neměním, nevysvětluji, neomlouvám se.

    Pokud jde o internetovou diskuzi, je možno "plamen" udržovat při životě dle libosti. Jsou diskuze, kde už vlastně o nic nejde, všichni už dávno znají svá stanoviska, jen se navzájem tak trochu pourážejí a pak se spokojeně rozejdou, aby to další den zopakovali nad jiným tématem. Tak mi občas připadají diskuze na Nev. Psu. Takže o registraci tam neusiluji. Proč taky, že? V diskusi není nutné dojít ke shodnému stanovisku a je možné se smírně rozejít se stanovisky rozdílnými.
    Jenže ne každý to dokáže.

    OdpovědětVymazat
  95. Hádavka! To budu hned užívat. Nádhera, uznání!

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)