Prohledat tento blog

úterý 30. července 2013

Země bez muslimů

Mordechaj Kedar














Jsou na světě země – a převážně v Evropě – jež v současné době prodělávají významné kulturní změny v důsledku přistěhovalectví muslimů. Výraznými příklady skutečnosti, kdy imigrace z muslimských zemí ovlivňuje – kromě jejich vysoké porodnosti – každou oblast života, jsou Francie, Německo, Belgie a Nizozemsko.



Je zajímavé, že je na světě rovněž země, jejíž celkový úřední i veřejný přístup k muslimské tématice je naprosto odlišný. Je to Japonsko. Tento stát si udržuje velmi nízkou úroveň vstřícnosti vůči islámu na všech úrovních. Na diplomatické rovině platí, že hlavní politické osobnosti z islámských zemí téměř nenavštěvují Japonsko, a nejvyšší osobnosti japonské politiky jen zřídka navštěvují muslimské země. Vztahy s muslimskými státy jsou založeny na zájmech například o ropu a zemní plyn, jež Japonsko z několika muslimských zemí dováží. Oficiální politikou Japonska je neudělovat občanství muslimům, kteří do země přijíždějí, dokonce i povolení k trvalému pobytu se jim uděluje zřídka.
V Japonsku je zakázáno vyzývat k přijetí islámské víry (dawah – dauá) a na každého muslima, který aktivně povzbuzuje obracení na islám, se zde dívají jako na někoho, kdo vás získává pro cizí a nežádoucí kulturu. Arabština se vyučuje pouze na několika akademických institucích. Není snadné do země dovézt korán a přicházející muslimové bývají zaměstnanci cizích společností. V Japonsku je také velmi málo mešit. Oficiální politikou japonských úřadů je dělat vše pro nepovolování vstupu muslimům, a to dokonce i když to jsou lékaři, technici, manažeři, vysílaní sem společnostmi odjinud, aby v oblasti působili. V Japonsku společnost očekává, že se muslimští muži budou modlit doma.
Když se japonské firmy ohlížejí jinde po zaměstnancích, výslovně upozorňují, že nemají zájem o muslimy. A každý muslim, jemuž se podaří se do země dostat, shledá, že je velice obtížné pronajmout si byt. Kdekoli pak začne žít, vnese do sousedství neklid. V zemi je zakázáno zřizovat islámské organizace, takže je téměř nemožné zřídit mešitu či islámskou školu. V Tokiu je pouze jediný imám.
Na rozdíl od Evropy islám přitahuje velmi málo Japonců. Vezme-li si Japonka muslima, její sociální i rodinné prostředí ji vyloučí. V zemi nelze uplatňovat šaríju. Lze zde najít některé halál pokrmy, avšak je těžné je v supermarketech objevit.
Japonský přístup k muslimům názorně dokládají čísla: země má 127 miliónů obyvatel, z čehož je muslimů deset tisíc – méně než setina procenta. Počet konvertovavších Japonců je podle všeho nevelký. Je zde několik desítek tisíc zahraničních manuálních pracovníků – muslimů, většinou Pákistánců, kterým se podařilo dostat se do Japonska na práci u stavebních firem; nicméně vzhledem k negativnímu postoji k islámu jejich počet nevzrůstá.
Tato situace má několik příčin:
  1. Japonci mají sklon házet všechny muslimy do jednoho pytle – jsou to fundamentalisté, neochotní vzdát se svého tradičního vidění světa a přijmout moderní myšlení a chování. Islám se tu chápe jako cizí náboženství, jemuž by se každý inteligentní člověk měl vyhnout.
  2. Japonci jsou většinou bezkonfesijní, avšak jejich národní způsob života je založen na šintoismu s některými integrovanými prvky buddhismu. Náboženství je zde pojímáno národně a jsou zde předsudky vůči cizincům, ať to jsou Číňané, Korejci, Malajsijci či Indonézané, a ani my ze Západu nejsme mimo tento obraz. Jedni to nazývají „vyvinutým smyslem pro národ“, jiní rasismem. Zdá se, že ti i ti mají pravdu.
  3. Japonci odmítají koncepci monoteismu a víru v abstraktního Boha, neboť jejich pojetí zjevně vychází spíše z hmotného světa než z víry a emocí. Zdá se, že judaismus vidí jako islám. Pokud jde o křesťanství, v zemi existuje a vztah k němu není negativní – očividně proto, že japonské chápání Ježíše se podobá obrazu Buddhy či šintó.
Nezajímavější na japonském přístupu k islámu je, že necítí potřebu se za svůj negativní vztah k muslimům omlouvat. Jasně rozlišují mezi svým ekonomickým zájmem o ropu a zemní plyn z muslimských zemí, jenž zemi přikazuje udržovat dobré vztahy s nimi, a na druhé straně svým nacionalistickým stanoviskem, podle nějž je islám vhodný pro jiné, nikoliv pro Japonsko, takže muslimové musí zůstat venku.
Poněvadž Japonci jsou klidní a vůči cizincům se chovají vyrovnaně a pokojně, chovají se k nim i oni zdvořile s s úctou. Japonský diplomat nikdy v přítomnosti cizince nezvýší hlas, natož aby byl hrubý. Proto se i cizinci k Japoncům chovají s úctou, jakkoli jsou rasisté a diskriminují muslimy v přistěhovalectví. Japonský úředník, uvedený do rozpaků otázkou po vztahu Japonců k muslimům, se obvykle zdrží odpovědi – ví, že pravdivá odpověď vzbudí hněv, a dát nepravdivou není schopen ani ochoten. Místo odpovědi se usměje, a budete-li naléhat, požádá o čas, aby mohl odpovědět někdo výše postavený, přičemž ví, že žádná odpověď nepřijde.
Japonsku se daří zůstávat zemí prakticky bez muslimů proto, že negativní postoj vůči islámu a muslimům tu prostupuje celou společností, všemi vrstvami, od bezejmenného človíčka na ulici přes firmy a organizace až po vysoké úřednictvo. Na rozdíl od jiných zemí zde nejsou organizace, prosazující „lidská práva“, jež by podporovaly muslimské nároky vůči vládní pozici. V Japonsku nikdo kvůli pár jenům nepašuje do země muslimy a téměř nikdo je legálně nepodporuje, když se snaží získat potřebná povolení k přechodnému či trvalému pobytu nebo získání občanství.
Dalším faktorem, přispívajícím k udržování muslimské imigrace do Japonska na minimu, je japonské chápání zaměstnance a zaměstnání. Na migrující dělníky se tu nedívají dobře – ubírají práci jejich lidem. Japonský zaměstnavatel cítí povinnost zaměstnávat japonské dělníky, jakkoli to je nesrovnatelně nákladnější. Tradiční pouto mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je tu mnohem pevnější než na Západě - oba k sobě cítí vzájemný závazek: zaměstnavatel cítí povinnost poskytnout zaměstnanci obživu a ten zase je zavázán dát druhé straně plody své práce. Tato situace není příznivá přijímání zahraničních pracovníků, jejichž oddanost zaměstnavatelům je nevelká.
Tato shoda postoje veřejnosti i těch nahoře vůči muslimům vytvořila kolem Japonska svého druhu železnou oponu, kterou muslimové jak nesmějí, tak nejsou s to překonat. Ta umlčuje ve světě kritiky Japonska v tomto ohledu, protože svět chápe, že kritizovat je nemá smysl – kritika zemi nepřesvědčí k otevření bran muslimům.











    Japonsko dává celému světu velkou lekci: je přímý vztah mezi národním dědictvím a povolením k přistěhovalectví – národ, jenž má veliké a jasné kulturní dědictví a identitu, nedovolí nezaměstnaným světa do své země vstoupit; národ, jehož kulturní dědictví a národní identita jsou nepevné a křehké, postrádá obranný mechanismus k obraně před pronikáním cizí kultury do své země a na své území.




   Dr. Mordechai Kedar je izraelský arabista a islamista, přednáší na univerzitě Bar-Ilan v Ramat Ganu, je ředitelem zdejšího právě vytvořeného Centra středovýchodních a islamistických studií; specializace: ideologie islámu a hnutí uvnitř něj, politický život a masmédia v arabských zemích, syrská vnitropolitická scéna.


Překlad: Jakub Sinderhauf

40 komentářů:

  1. Co se Japonska týče, tak jsem zrovna nedávno četl pár docela zajímavých historických románů o kontaktech japonské a západní civilisace.
    James Clavell: Šógun (kolem roku 1600) a Gaidžin (1862).

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mám ten tlustospis doma. A atmosféra je tam přesvědčivá. Což myslím znamená, že když je kultura (civilizace) dost silná, dost respektovaná všemi, nemůže ji ta cizí nějak ohrozit poškodit, nahradit. Může ji jenom obohatit.
    To znamená, že za vpád muslimstva si můžeme sami. Nevírou ve své možnosti, pochybováním, adorováním všech možných úchylek. A tady házím do jednoho pytle Pride-Parade, bulvár v TV, barevné, nesmyslné reklamy všude, prodejné politiky atd. atd. Ten islám jenom obsazuje místo, které jsme mu sami vyklidili.
    Je možná na místě uvažovat znova nad významem/významy pojmu "víra".

    Cimrmanovský úkrok stranou: To, že v Česku ještě nemáme významnou islámskou komunitu je poklona naší "národní povaze"?

    OdpovědětVymazat
  3. "Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje." - Frédéric Bastiat
    Jak chceme žít? Pracovitě jako Němci, národně hrdě jako Japonci, nebo opile jako Rusové, nečestně podle jako ......., doplň si sám!
    A tak se ptám : na kterou stranu je nakloněn jazýček vah? A na kterou bude?
    Konečně zase 15 C nad nulou, ČP národe-marode.

    OdpovědětVymazat
  4. Byl by tu zájem i o další zajímavé články či jejich shrnutí s touto tématikou, z jinak u nás neexcerpovaných pramenů (izraelské instituce ap.)?
    Jakkoli není sobota - všem šalom uvracha, pokoj a požehnání!

    OdpovědětVymazat
  5. No tak se časem mrknem, co se pro to dá dělal.
    To sedí v US v podzemce černoch a čte noviny. Přijde pan Cohen a sedne si vedle. Podívá se bezděky na ten list - je to v i v r i t !
    Dlouho mlčí, dívá se nahoru, vzdychne si... a nesměle poklepe sousedovi na předloktí: Mister! Eskjúz mí - ale to vám nestačí, že jste černoch?!

    OdpovědětVymazat
  6. No pravda, pravda. Ale ještě by mohl být komunista a gay...

    OdpovědětVymazat
  7. Faktem je, že Japonci zvládli i další anticivilizační mor: křesťanství. Proto také byli schopni přejít z raně feudální společnosti do moderní civilizace během dvou století, zatímco Evropa na tom pracovala víc než trojnásobek času.
    Jinak jsou skvělou odpovědí na blábolení křesťanských agitátorů, že bez (monoteistického) náboženství není možné vytvořit civilizovanou společnost.

    OdpovědětVymazat
  8. http://zpravy.idnes.cz/zprava-bis-o-vyvoji-na-extremisticke-scene-f2m-/domaci.aspx?c=A130730_154454_domaci_neh

    Až se ti normální na....., tak bude po problému do večera.

    čp. genosen

    OdpovědětVymazat
  9. A příteli naivní, vy se na to těšíte, až to nedejbože ti n o r m á l n í lidi náhle v e z m o u d o r u k y místo zvolených politiků řádných stran a hnutí? Víte, co říkáte a pro co plédujete - ?
    V rádiu nepřekonatelný, božský, úžasný Radecky-Marsch. A já přitom vždycky vidím nekonečné řady parádních jezdců na baletících koních na Ring-Strasse. A pak vzala spravedlnost do ruky skupinka nedospělých mstitelů, dokonce z jiné země, kteří nebyli s to dohlédnout za obzor jednoho dne, natož měsíce. A dějiny se daly nezadržitelně do pohybu.
    A za měsíc byla válka. A belle époque definitivně skončila, a všecko, a i všichni ti mladí muži. A co přežili, dostali možnost skončit za dalších dvacet let. No nic. To jenom k tomu těšení na braní dějin do vlastních rukou PROSTÝM NORMÁLNÍM MOUDRÝM NA*RANÝM l i d e m . Lid, bože. Je málo mysterióznějších termínů, věřte mi.

    OdpovědětVymazat
  10. Tady bych si dovolil s přítelem Jakubem opravdu hrubě nesouhlasit:
    Kdyby se ponížení občas násilím neuchopili moci, asi by bychom tu měli ještě otrokářský řád.
    Spartakus, selské bouře, dělnické bouře - a nakonec i ta VŘSR. Ostatně onen "malíř s patkou a knírkem" tehdy vedl právě ty ponížené a nas*ané. Jestli to bylo dobře nebo ne asi raději nebudeme soudit - v každém případě to ale značně pohnulo dějinami. Kdyby se takové "zhůvěřilosti*" nestávaly, pokrok by prakticky přestal existovat.
    Problém je spíše v tom, že po takových událostech se vždy ustaví nová vládnoucí třída**, která sama sebe považuje za nejspravedlivější a nastolený řád za nejlepší a hlavně definitivní, konečný. Až do další revoluce brání slovně i jinak změnám, které novou věrchušku poněkud odstavují od moci. A podplácejí svvé poddané, lůzu aby měli aspoň nějaké zastání.


    */ revoluce, vzpoury nebo převraty

    **/ Tady snad nemusíme probírat, zda revoluce požírá své děti nebo ne. Samozřejmě požírá - po idealistech přicházejí pragmatici. Ti nemohou idealisty ani cítit. Takže mívá práci gilotina. Poté, co byli gilotinováni ti, kteří byli prohlášeni za nepřátele revoluce (cíl, nepřítel) je třeba vyčistit pole od idealistů. No a za pár (desítek) let jsme zase tam, kde jsme byli.

    Že je to tak, pane doktore?

    OdpovědětVymazat
  11. No ale dyť v tom už je i odpověď - !
    A právě jsem zjistil, že mám v bytě moly. Tak. Jeden mi přistál právě pod lampou. Do vteřiny bylo po něm, ale - A ráno se začne s probíráním skříní a hromad všeho a vůbec. A máme program. Co je proti tomu politika atd.

    OdpovědětVymazat
  12. EK k normálu pro:: Jakub S.
    Nejsem mladý, normální, no, občas pochybuju,ale do naivů "nadávat" to je moc (neMoc). Ego je vyřízeno, nyní k věci. Já se jen připravuji, ale jde to poněkud pomalu, události asi řadí druhou rychlost. Snad to stihnu než příjde na řadu čtyřka (ta převodovka je stará nemá zpátečku ani synchrony.
    ČP.
    ps. Opatrně, všechno čtou, já v tom mlýně byl, na štěstí jsem na sítě rozpažil a nepropadl, nic veselého. Tak se pobavte. Jó, dobře, dobře, třetí jsem zapomněl.

    OdpovědětVymazat
  13. pro jistotu
    EK k normálu pro:: Jakub S.
    Nejsem mladý, normální, no, občas pochybuju,ale do naivů "nadávat" to je moc (neMoc). Ego je vyřízeno, nyní k věci. Já se jen připravuji, ale jde to poněkud pomalu, události asi řadí druhou rychlost. Snad to stihnu než příjde na řadu čtyřka (ta převodovka je stará nemá zpátečku ani synchrony.
    ČP.
    ps. Opatrně, všechno čtou, já v tom mlýně byl, na štěstí jsem na sítě rozpažil a nepropadl, nic veselého. Tak se pobavte. Jó, dobře, dobře, třetí jsem zapomněl

    OdpovědětVymazat
  14. jo! ta fotka u příspěvku je fascinující, není to výřez??
    ČP.
    Kola se točí letíme vpřed !

    OdpovědětVymazat
  15. Tady bych si dovolil nesouhlasit se všemi třemi:
    1) Normální (i nenormální) jsou na..... už dávno, jenomže buď nevědí co s tím, a nebo i když někdo má nějakou představu, tak zjistí, že ostatní mají představy úplně jiné, a nedokážou se dohodnout na společném postupu.
    2) Jak to bylo myšleno s tou válkou? Copak světovou válku rozpoutali nějací revolucionáři? Pokud vím, tak ta krev spočívá na rukou starýho Procházky a těch, jejichž loutkou byl.
    3) Jsou i jiné cesty pokroku než násilná revoluce. To je až krajní prostředek, když to už jinak opravdu nejde, ale většinou je mnohem efektivnější kontinuální evoluce než skoková revoluce. Když Hašek vymyslel Stranu mírného pokroku v mezích zákona, tak to sice myslel ironicky, ale IMO (mnedle) ten název naopak přesně vystihuje to, čeho by bylo třeba.

    OdpovědětVymazat
  16. Podotknu něco OT, Zdeňku Ž.:
    Evoluce je fajn, jenže jde tak pomalu, že je to totéž, jako se snažit na vlastní oči uvidět růst krápníků. Lidi jsou netrpěliví. A když nás pálí do dlaně žhavý uhlík, je zpozdilostí čekat, až nám na té dlani naroste tvrdá kůže. A ještě něco: Život se na Zemi vyvíjí taky ponejvíc evolučně - ale právě přírodní katastrofy posouvají veškerý život rychle někam jinam - už jenom tím, že vyhubí nepřizpůsobivé druhy a ty tak uprázdní místo těm přizpůsobivějším.
    Proč se nepoučit z přírody? Myslím, že mě nadarmo nenapadají varianty celosvětové pandemie nějaké smrtelné choroby nebo pád menší planetky na Zemi?

    Ostatně - jsem sběratel postkatastrofické literatury, která vlastně říká vždy totéž: stav společnosti byl "zamrzlý", pak přišla katastrofa a status byl resetován. A jsou tím otevřeny mnohé varianty dalšího možného vývoje.

    OdpovědětVymazat
  17. No áno - v geo- a kosmoměřítku to tak jistě je.
    Ale jistěže, jsme taky součástí kosmu, čeho jiného taky. Jenže jsme součástí téhle divné živé hmoty a díváme se na vše, hodnotíme vše z e v n i t ř . From inside. From within, you see.
    A ještě rychle, EK: naivní, proboha, není nadávka. Dokonce to není ani nic prostě urážlivého. Dokonce to samo nemá ani znaménko + ani -. Je to označení jistého způsobu, modu (nad tím nebádejte), nastaveného režimu (řekněme) vnímání světa (tj. všeho okolo vč. mne samého) a přístupu k němu. Buď obecně či zrovna v momentálně nastavší situaci. Jo a: ovšem z fr., původně však z lat. nativus = přirozený ve smyslu "vzniklý narozením". Howgh.
    A JARDU HAŠKA nepříčetně miluju od dětství (osobně bysme se ovšem nepochybně nesnášeli) a o jeho Straně vím první poslední (a taky mj. miluju Mahena a znám se s jeho rodinou - ten tam byl taky). Obdivuju ji. A přesně před 48 lety jsem měl ultrablbý nápad ji fakticky (!) obnovit, tj. založit, s klukama z kolejí. Pro ty, co právě propadli dojmu, že su blb: bylo to před osmašedesátým. Všechno bylo jinak. A všechno bylo v jakémsi pohybu. Byl jsem pouze n a i v n í. A kruh se uzavřel. Vidíte? Haj hou.

    OdpovědětVymazat
  18. Ano Jakube,
    díváme se na život zevnitř a jsme v pohybu. Jako ve zcela uzavřené kabině výtahu. Tušíme, že se pohybuje, ale nevíme, jestli nahoru nebo dolů. A a až náraz výtahové kabiny (našeho uzavřeného světa) do stropu nebo podlahy sklepa nám ozřejmí, kam jsme se to pohybovali. Až se kabina rozpadne (přežijeme-li to) tak teprve uvidíme, kde to jsme. Do té doby jsme se mohli tak maximálně dívat na světýlka, jestli jdou nahoru nebo dolů - bez možnosti si jakkoliv ověřit, jestli je vlastně nepřepíná někdo zvenku, aby nás uklidnil. Aby ovládl náš strach.

    OdpovědětVymazat
  19. - aby nás uklidnil - nebo z jiného důvodu. Nebo úplně bez důvodu a jakéhokoliv (ne)patrného (jej, to se mi povedlo) zájmu o tu divnou organizovanou (té pýchy) hmotu...
    S tím výtahem je to perfektní. A já tímhle slovem věru neplýtvám.

    OdpovědětVymazat
  20. StK, :
    31. července 2013 23:46
    Není to také trochu věc pohledu na to, co je příčina a co následek? Není ""revoluce""" následek toho, že věrchuška brzdí až blokuje evoluci?

    1. srpna 2013 9:36
    Katastrofy usnadní nástup flexibilnějším druhům a urychlí vymření těch méně přizpůsobivých.
    Není takovou na dveře klepající katastrofou multikulturalismus smíšený s nyní módním sebemrskačstvím a zbožštění "JÁ"?

    Jinak, jaký má smysl udržovat existenci druhů, které se rozhodly dobrovolně odejít do zapomění? (nezvládají ani prostou reprodukci)

    OdpovědětVymazat
  21. Pro Kapitána N.:

    Ad 31/7/2013: Jistě. Evoluce pak jde ještě pomaleji - disproporce a tím i napětí vzrůstá a ke zlomu dojde dříve. Souhlas.

    Ad 1/8/2013: Jistě. Ale jen "mimo jiné". Jeden z hlavních aspektů současného stavu je (podle mě) neschopnost nazývat věci pravým jménem. To není dobrý stav v jakémkoliv, třeba i miniaturním kolektivu. Komunikuje-li se zásadně v zástupných termínech, dochází k nakonec k jejich totálnímu zmatení a k efektu Babylonské věže. Nikdo nakonec neví o čem vlastně ten druhý mluví, respektive co tím myslí. Konec komunikace, něco jako když jeden komunikuje Fortranem a druhý třeba C++.

    Jinak - bohužel ano. Ale se zánikem téhle překombinované "přešlechtěné" kultury (civilizace) zanikne i to dobré, co vytvořila. Přirovnal bych to k bramborové plísni. Je evidentně životaschopnější, než vlastní brambora. Jednoduchá, odolná struktura. Ale se zánikem poslední bramborové hlízy zanikne i daná plíseň. Nebude mít co "žrát". Parazit zahubí svého hostitele. Evoluční chyba.

    Jak a čím bude napravena netuším. Možná přijdou inteligentní pavouci. Nebo delfíni... [;>))

    OdpovědětVymazat
  22. StK, ten příměr s bramborami a plísní je pěkný ale až zbytečně brutální. Úplně stačí jemnější varianta, kdy plíseň nelikviduje hlízy, ale pouze nať, ta odumře předčasně, hlízy nedorostou takové velikosti aby vydaly nějaký užitek, ale příští rok jsou schopné znovu vyklíčit a plíseň má opět hostitele.
    I když tahle "mírnější" varianta může být pro někoho daleko děsivější - oslabený hostitel není schopen produkovat jakýkoliv užitek, pouze zabezpečuje přežití parazita

    OdpovědětVymazat
  23. Kapitáne, jistěže v obecné řeči a zkratkovém, nepřesném chápání nás všech dneska je trend multikulti katastrofou. Nicméně zde jde o ten jev v přesném významu - n á h l ý obrat, převrat, náhlá změna; katastréfein = obrátit, zvrátit se, otočit se. Katastrofé = převrat, převrácení. A pozor, bonbónek: v divadle znamená r o z u z l e n í , jakékoliv - takže v klasické komedii to bývá UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ.

    OdpovědětVymazat
  24. Ano Jakube a nechápu, proč je klasická stavba dramatu tak rigidní. On by ten překlad možná měl znít "zauzlení".
    (Ale toho si moc nevšímej, to je asi z horka...)

    OdpovědětVymazat
  25. Myslím, že se máme u Japonců čemu učit. Škoda, že tohle, jakkoliv je to žádoucí nelze převzít až tak snadno a rychle.

    Jinak komunity už rostou, jen máme trochu kliku, že se sem ženou víc Rusové, Ukrajinci a další lid z bývalého SSSR a také jsme s tím blbnutím na kvadrát začali později, takže ta muslimská komunita dík tomu zpoždění, zatím ještě není tak početná. Ošátkované či zahadrované čúzy s haldami uřvaných nevychovaných harantů už ale potkávám častěji, nežli bych rád a je mi z toho jasné, že časovaná bomba už tiká. Není tedy otázkou, zda průšvih nastane, otázkou je jen, jak rychle přijde a jak intensivní bude.

    Japonci k tomu přistupují moudřeji, my jsme bohužel nepoučitelní. Nelze, než těm Japoncům v dobrém závidět.

    OdpovědětVymazat
  26. Pokud je mi známo, tak jako národ patříme na čelná místa co se týče chovu rozličné domácí havěti, jako jsou andulky, rybičky, a v neposlední řadě i jakožto pejskomilové a kočkomilové. Někdy je to rys vyloženě otravný, protože pořídí-li si psa nevychovaný tupoun, tak co můžete od toho psa? Nic moc dobrého.

    Na druhou stranu si myslím, že až si začnou soudruzi musulmánci otevírat držtičky, že je uráží přítomnost nečistých zvířat, tedy pejsků, tak asi moc nepochodí, spíš si tím řeknou o notnou dávku pohrdání, nebo rovnou o přes držku...

    OdpovědětVymazat
  27. Muslimáci si zatím (aspoň tady "v kraju razovitem") moc nevyskakují. Jsou tu tuším dvě rodiny, jedna vozí na invalidním vozíku tlustého pantátu, druhá vychrtlého kluka. Jestli spolu mají něco společného nevím. Jen jednou jsem viděl, jak tlustý pantáta chtěl z výtahu v obchodním centru "FUKUŠIMA"* kohosi vykázat (česky to neumí, jenom na ty dvě holky, co mu nějak vadily gestikuloval a vykřikoval "Out!, out!" - nčež byl promptně dvěma svalnatými hochy (vůbec nebyli od těch holek) jednoduše vystrčen z výtahu ven i s vozíkem. Jeho zamaskované ženušky odjely normálně nahoru a tuším, že se dokonce tím i trochu bavily. Ale jak to má člověk pod tím nikábem poznat, že? Co se dělo pak nevím, musel jsem zas běžet do Ústavu. Bohužel, cesta skrz tu architektonickou hrůzu je nejkratší trasa do města (developeři vlastně všechny ostatní trasy přes trať a výpadovku na jih schválně zkomplikovali) a tak přes Fukušimu spousta lidí prochází. Jen prochází. A některé tamní obchody už zkrachovaly (je tam příšerně draho) a jiné se k tomu, zdá se, chystají.

    */ oficiální název je Forum Nová Karolina. Ale vypadá to zvenku jako ta japonská elektrárna, co posléze trochu vybuchla a tak tomu OC ostraváci (k malé radosti majitelů) říkají Fukušima.

    OdpovědětVymazat
  28. Tak Teplice Ostravu překonají. Přímo na ústředním náměstí (Náměstí Svobody, ex. Marktplatz, Tržní náměstí, Adolf Hitler Platz, Stalinovo náměstí) naproti radnici vznikají Fukušimy hned dvě. Jestli by byl zájem, napsal bych k tomuto tématu článeček. Vlastně už jsem ho psal, měl jsem hotovou celou stránku textu vč. spousty odkazů a ilustrativních fotografií, ale milovaná bytost mi to celé (samozřejmě nechtěně - omlouvá ji to že byla noc, příšerné vedro a začínala bouřka) vymazala. Pro ilustraci tématu jenom dva odkazy: http://www.galerieteplice.cz/o-projektu/ a http://fontanateplice.cz/ Po rozkliknutí toho druhého odkazu - ta budova v pozadí v levé části snímku je teplická radnice.

    OdpovědětVymazat
  29. Na ty developerské hajzly by měli vyhlásit volný odstřel, obávám se, že nic mírnějšího už proti nim nepomůže.

    OdpovědětVymazat
  30. Zdroj z ktoreho bol clanok (pre jewishpress) prevzaty a prelozeny, text stiahol ako nedvoveryhodny:
    "Editor's note: The veracity of the content of this article has been challenged. The article will be restored if and when its content can be verified."
    http://israelagainstterror.blogspot.co.il/2013/05/mordechai-kedar-country-without-muslims.html
    http://www.jewishpress.com/indepth/opinions/the-land-without-muslims/2013/05/19/

    OdpovědětVymazat
  31. Není v silách majitele blogu prověřovat něco takového. To nedělají často ani oficiální média.
    Máte-li "Anonyme" věrohodnější podklady než toto vaše tvrzení, napište mi na můj mail.

    OdpovědětVymazat
  32. Ale ale...
    Podívejte. Autor jakož i jewishpress jsou pro mne zárukou solidnosti. Každou chvíli sedím na nějaké konferenci, přednášce, semináři o ž/Židech tady i jinde, dnes i v minulosti či v budoucnu. Naposledy jsem se zrovna před pár dny vrátil z FF UK z třídenní mezin. konference o hebrejích a antisemitismu ve střední Evropě dnes. Škoda, že vaše upozornění nebylo už tehdy - zeptal bych se na to některého z nynějších či bývalých ambasadorů Státu I. v této oblasti či některého z našich tam...
    No - ne, kdepak, asi ne. Myslím by to bylo pod jejich i mou úroveň.
    (A taky, bohužel, leč to je jiné pro mne neveselé téma - velvyslanci některých zemí, a právě těch relevantních, jsou dnes z ekonomických kruhů a zaměřeni čistě takto. Tristesse...)
    MMCh ten převod jsem dělal primárně pro zpravodaj společnosti těch, co mají kladný vztah k té zemi. Dělá jej de facto jediný obětavý úžasný člověk (mmch jako já daleko od matičky), ambasádě je to celkem jedno... ano. Sdělím mu tuhle editor´s note, mál zéén - uvidíme, jak se říká v mé milované jidiš...Obsah těch faktů o Nipponu ostatně naprosto odpovídá všemu, co vím o té imponující zemi odjinud.
    Jinak jak v technické, tak v ajťácké ap. oblasti jsem (u filosofa nepřekvapí, že) naprostý trouba. Pátrat v hlubinách počítače po nějaké v e r a c i t y - to po mně nechtějte...
    Tož tak. A prosím nikoliv anonymně. JS, historik a judaista

    OdpovědětVymazat
  33. Já se domnívám, že ať už je to jak chce, tak onen presentovaný, velice reservovaný postoj vůči islámu, je jediný správný, možný a dlouhodobě udržitelný. Kdo se tím neřídil, neřídí a nehodlá řídit, splakal, pláče nebo spláče nad výdělkem. Pakliže tu osudnou chybu vůbec přežije. Je to mnohem horší než zahrávat si s cholerou, morem nebo ebolou. Příkladů je po světě víc než dost, jak v čase tak v prostoru a protože je ta zvrhlá víra a totalitní ideologie prakticky neměnná, je to s jejími projevy v čase prakticky pořád stejné. Liší se to jen v detailech. Momentálně neznám na světě větší zpátečnickou sílu nežli islám. Možná ano, jeho multikulturní zastánce, propagátory a spolu-šiřitele, jakési novodobé Quislingy. Pro ty nemám nic než hluboké pohrdání.

    OdpovědětVymazat
  34. největším nepřítelem lidstva je USA a islám je jen jedním jeho klackem.Zřejmě se USA dostává do fáze totálního rozkladu a tam jak je známo zkomírající kobyla nejvíc kope.Zdá se mi že se někteří lidi snaží o tom přesvědčit na vlastní kůži

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdo to je, ten USA? Zbrojařská lobby? Obama? Lidé? A kteří? Běloši nebo černoši, případně hispámnci?
      Ne, tohle je velmi zjednodušený pohled. USA je, jako každá velmoc, "odsouzena" k neustálé expanzi - územní, finanční. ("Udržitelný rozvoj" se to jmenuje.) Jinak jí začnou vnitřní problémy. Proto se snaží o získání nových odbytišť pro svou produkci, surovinových zdrojů, o nadvládu nad určitými územími.
      Takhle se ale chová i Čína, Rusko a taky Německo a Francie. Takže nejen USA.

      Vymazat
    2. Nicméně jen málokdo a máloco natolik „prospívá“ vozembouchům a jejich expansi, jako aktivní podpora Spokojených států a naprostá neschopnost a všeho schopnost EU, ať už záměrná, nebo plynoucí z okolností.

      Vymazat
  35. TOŽ už i v tom Japonsku SI TAK NĚJAK,co??

    Islám v Japonsku (a vyvrácení hoaxu)
    Posted on 25.10.2015 by cestakvireprocesko2

    islamske centrum japonskoNěkteří lidé nám píší kvůli hoaxu (falešné, či úmyslně zavádějící zprávě), který není nový, ale opět koluje v různých variantách na internetu: Islám v Japonsku.

    Přitom Japonsko patří k velmi svobodným a progresivním zemím, které mají svou prosperující muslimskou komunitu. Japonsko patří k zemím, o kterých v Česku moc nevíme a není častým tématem médií (dokud nedojde k nějaké katastrofě). Takže hoaxu, přes jeho absurdní obsah, může někdo v dobré víře uvěřit. Nejčastější body tohoto hoaxu:
    Lež číslo 1: Japonsko je jediný národ, který neuznává občanství pro muslimy
    Japonští muslimové

    Japonští muslimové

    Realita: Japonská ústava říká: 第14条
    すべて国民は、法の下に平等であって、人種、信条、性別、社会的身分又は門地により、政治的、経済的又は社会関係において、差別されない
    Česky: „Všichni lidé jsou si rovni podle zákona, a nedochází k žádné diskriminaci v politických, ekonomických a sociálních vztazích z důvodu rasy, vyznání, pohlaví, společenské postavení nebo rodinného původu.“
    Japonsko nesbírá ani nijak neeviduje údaje o náboženství svých obyvatel, ani cizinců, kteří žádají o japonské občanství, nebo pobyt v Japonsku.

    V zemi žije mnoho Indonésanů, ale i Arabů, kteří získávají občanství stejně, jako ostatní cizinci. V Japonsku žijí Japonci, kteří přijali islám, a jejich potomci, jejichž příběhy můžete shlédnout i v místní televizi.


    https://islamskavyzva.com/2015/10/25/islam-v-japonsku/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stačil odkaz, vladko 001.
      Jenže odsud si fakta těžko ověříme. A vzhledem k pramenům (Islámská výzva) se může rovněž jednat o nepodložené tvrzení. Muslim muslimovi muslimem.
      Navíc to s agresí islamistů (ne muslimů) v Evropě a okolí příliš nekoresponduje.

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)