Prohledat tento blog

pátek 6. září 2013

"Intelektualisté" versus "prostý lid"

Aneb Secret Intelligence Service čili "O výpotku služební inteligence" 







   Několik stovek intelektuálů, studentů a akademiků si dopisem stěžovalo Radě České televize na reportáž o srpnovém protiromském pochodu v Ostravě. Podle nich se v ní televize postavila na stranu radikálů.


   Celou záležitost odstartoval rozhovor v reportáži o protiromských pochodech, který odvysílala TV v pořadu Události v regionech 24. srpna 2013. Dění jako odborník komentoval Jiří Siostrzonek z Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity. Televize ho bůhví proč titulovala jako sociologa. Řekl, že společnost chudne, radikalizuje se a citlivě reaguje na nespravedlnost, jakou je například politická hyperkorektnost. Na tu podle něj už není čas. K radikálům se prý "běžní občané" obracejí, protože jinde nenajdou zastání. Podle intelektuálů a studentů se pan Siostrzonek problematice nevěnuje a jen "tupě reprodukoval stereotypy". Pisatelům dopisu chyběl opačný názor. Uvedli, že se reportáž nesla v "nepřijatelně zavádějícím duchu". Navozovala prý dojem, že jde o střet dvou názorových proudů - Romů a jejich zastánců s radikály a obyvateli měst. 


   Nenavozovala, konstatovala milí intelektualisté.  Konstatovala obyčejnou pravdu, kterou chápe každý obyčejný člověk, který žije ve městě, kde je "větší než malé množství sociálně vyloučených". Jedná se o lidi, jejichž rozumné začlenění do života majoritní společnosti je velice obtížné a povede se málokdy. Nejsou to jenom Romové  - na barvě kůže totiž nezáleží. Těm nepřizpůsobivým Ne-romům se lidově  říká "bílí cikáni" Jiná barva kůže, ale stejný způsob života.

   Radikálové, jak se teď začíná říkat oněm "neo-nacistům" a "neo-fašistům", když páni inteligenti zjistili, že pojem nacismus a tedy i neo-nacismus vychází nacionálního socialismu německé provenience - a zalekli se toho termínu. Pojem "fašouni" je také poněkud mylným označením hochů s oholenou hlavou. Fašismus je totiž ideologie podle nejobecnějšího rozdělení typicky "levičácká". Typickými rysy fašistických ideologií jsou hlavně rovnostářský kolektivismus, autoritativní a vůdcovský princip, militarismus, kult modernosti, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu. Fašismus principiálně připouští soukromé vlastnictví, avšak pouze za předpokladu, že výrobní prostředky budou sloužit kolektivnímu prospěchu. V makroekonomickém měřítku vládne monopolismus. Řízení podniků by mělo probíhat na principu tzv. "Tripartity", tedy zástupců majitele, pracujících (odborů) a státu (vůdce). Nebo "státostrany". Nepřipomíná vám to něco?

    Jako třetí strana konfliktu je tady spousta levicově zaměřených samozvaných organizací, které se už dlouhá desetiletí snaží o začlenění "nepřizpůsobivých" do majoritní společnosti a to hlavně jejich "uplácením" a stálým opakování mantry o tom, že musíme být vstřícní my, majorita, protože... Pod dohledem EU tady vznikají nové a nové proromské organizace, zmocněnci pro lidská práva atd. Zdá se, že nezanedbatelná část státních prostředků věnovaných na řešení problému "sociálně vyloučenýcjh" tak nějak končí právě v této "mezivrstvě" a další, ještě větší díl státních prostředků skončí v na kontech  ubytovatelů, majitelů heren a hospodských. Například podpora bydlení pro nepřizpůsobivé vede jednoznačně k tomu, že různí "Roztočilové" kupují vysloužilé hotely a hornické ubytovny a bez toho, že by se o ně jakkoliv starali a udržovali je pronajímají "sociálně vyloučeným". Ovšem za ceny, které by nikdo rozumný nezaplatil - leda by byl "nepřizpůsobivý", jehož po mnoha desítkách let nechce nikdo za souseda. 

   Proč? Protože se zdá, že pro Romy a ostatní nepřizpůsobivé platí jiná pravidla, jiné zákony 
než pro většinové obyvatele Česka. O to se postaraly právě ony organizace na ochranu rasové a jiné nerovnoprávnosti svou politikou  positivní diskriminace. Tam, kde se na běžného občana po jeho momentálním selhání vrhne policie, soudy a exekutoři, jsou nepřizpůsobiví chráněni právě těmito organizacemi a to s takovým humbukem, že se jen málokdo rozhodne čelit masívní dehonestující mediální kampani. Raději ustoupí, sečte ztráty  - a dá si příště pozor, aby s nepřizpůsobivými už nikdy nepřišel do těsnějšího styku. 

   Není to ovšem problém celé majority. Majitelé sběren kovů a zastaváren otevřených často 24 hodin denně a málem 365 dní do roka kteří vykupují od nepřizpůsobivých kradené věci vlastně z té kriminální činnosti "sociálně vyloučených" žijí. A protože  nepřizpůsobiví nedokáží rozumně zacházet s penězi, žijí ze dne na den, tak o to co "vydělají" sběrem kovů a jinou podobnou "bohulibou" činností se postarají majitelé heren a hospodští. A pochopitelně lichváři, kteří tím, že nechávají své oběti vlastně v permanentním dluhu dokonale spolupracují s majiteli ubytoven, kteří peníze, které jsou státem vydávány na bydlení navyšují nesmyslnými částkami za nájem - a inkasují je od státu přímo. Dokonalý podnik.  (Případní prodejci drog také bývají "místní".)

  Takže jsme si (už po několikáté) nalajnovali hřiště, aby bylo jasno v pojmech. V onu inkriminovanou sobotu jsem na cikánském happeningu byl fotit, ale bitky jsem se dočkal až zprostředkovaně, doma v televizi. Byla zbytečná, na náměstí už nikdo, kdo by stál za rvačku nebyl. Odešli i "nabušení" mladí Cikáni, kteří se na rvačku evidentně připravovali a těšili - teleskopické obušky měli po kapsách. Možná to byla jen velká plnící péra nebo jídelní hůlky v bambusovém  pouzdře - abych nikomu nekřivdil. Ale přes látku kalhot to opravdu vypadalo jako teleskopický obušek. Měl jsem pocit, že chuť se trošku porvat byla oboustranná. Jenže proti "radikálům"stáli jen profesionálové, policisté a ti (mluvil jsem s některými asi hodinu před bitkou) by si dokázali představit zcela jiný způsob trávení soboty. Jeden by raději jel na ryby a druhý by s rodinou griloval na zahradě. Ale jejich práce je na rozkaz udržet pořádek - ať už si pod tím slovem představíme cokoliv. (Ne, že by tam nebyli svalnatí "testosteroni" v černých uniformách. Ale je jich významná menšina. Ti by sobotní grilování asi považovali za zženštilost.)  
  Takže se házelo cihlami a lahvemi, mlátilo pendreky a poutalo elektrikářskými úvazky. Opravdu se zdá, že rvali jenom ti mladí, kteří se občas porvat potřebují. Když tu zrovna nejsou proticikánské demonstrace tak je tu určitě fotbalový západ Baníku s někým, jehož "fanouši" mají taky chuť se porvat. Žádný rozdíl a s Cikány to má společného jen málo. Jsou v tom hlavně hormony - testosteron s adrenalinem - a rasismus je jen záminka. Takové rvačky jsou běžné v přistěhovaleckých čtvrtích v Americe, Francii nebo v nábožensky rozpolceném Irsku. Ale v dopise Radě ČT stojí  "Hlavním poselstvím této reportáže byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba útočících rasistů, a to přesně tím typem argumentace, který tu týden co týden žene lidi do ulic s pokřiky jako "černé svině" nebo "Čechy Čechům". Podle nich se ČT přiklonila na stranu radikálů, přitom by měla hájit ohrožené a stavět se proti nesnášenlivosti. 

   Přitom o to, co nejvíce zmást tyto pojmy se nejvíce snaží naši intelektualisté. Většinou tradičně "levého myšlení" a se zaměstnáním co nejvíce odtrženým od "kruté reality života". Nebo jejich potěr - studenti rozličných humanitních oborů. Často viděli nanejvýš dva Cikány pohromadě (a to ještě možná byli našminkovaní herci ze sboru  operety Cikánský baron).  Občas se mi stává, že když  intelektualisté prozradí, čím se živí, selhává můj intelekt - nedovedu si představit, k čemu jejich činnost / práce slouží. A právě takových "mimoňů" je velmi jednoduché zneužít. Takže sehrávají úlohu "užitečných idiotů" jak už tolikrát v dějinách a pokoušejí se veřejnost přesvědčit, že tu jde o rasovou nenávist, že to je otázkou jen malé části obyvatelstva a ten zbytek je pouze "dezinformovaný"
I když je nesmírně malá pravděpodobnost, že by takoví velikáni zabloudili do naší Útulny je na místě tyhle jejich  teze opravit. 

   Nejedná se o rasovou nesnášenlivost, ale o velkou, mnohaletou nedůvěru k chování státu vůči "sociálně vyloučeným" nebo "nepřizpůsobivým" jak se jim dnes eufemisticky říká. Majorita se (zatím) nevyznačuje totální zblblostí, i když to tak někdy vypadá. Pořád ještě vnímá nespravedlnost, kdy je menšina "pozitivně diskriminována", nároky na její chování a dodržování zákonů jsou jiné, mnohem mírnější, než u majority. Jistě jste už jeli tramvají nebo autobusem MHD a přišli revizoři jízdenek. A všimli jste si, že se tak nějak nenápadně vyhnou tomu, aby požadovali jízdenku nejen od Romů, ale i od zřetelných špinavých "bezďáků". Jistě, oni vědí že pokutu z nich nikdo nevymůže, takže kontrola, která by jasně prokázala, že jízdenku nemají je z praktického hlediska zbytečná. Ale majorita, poctivě kontrolovaná a postihovaná za černou jízdu to registruje a ukládá do paměti. A minority to moc dobře vědí a s něčím takovým jako kupováním lístků se neztěžují. Když jsem se nedávno vracel z fotografování, nesmírně mě udivil mladý cikánský pár, který po nastoupení vytáhl jízdenky a orazil si je. Téměř mi to vyrazilo dech. 


   Kdo si v hloučku Cikánů a Cikánek nedává pozor na peněženku není žádný "antirasista", ale obyčejný pitomec. Realita je taková, že dosti pravděpodobně bude okraden. Nelze argumentovat tím, že kapsáři se dnes rekrutují i z jiných národností - třeba Rumunů. Je to pravda, protože lidé si v přítomnosti Romů už na své peněženky dávají větší pozor, takže Rumunka, která vypadá stejně jako Češka má snazší práci. Takže zase - nejde tu o rasismus, ale o obyčejnou zkušenost, že Romové kradou. Ne všichni, ne vždy a nejen oni. To na věci nic nemění. To není žádné "utvrzování ve stereotypech" vážení intelektualisté. O horká kamna se člověk obvykle spálí - pravda, ne vždy a nejen o ně - a můžete k tomu napsat rozklady na tři a půl stránky textu s hromadou cizích výrazů - na této jednoduché zkušenosti se vůbec nic nezmění.

   On ten rasismus je taková divná veličina. Ten čistý, který považuje některé rasy za méněcenné je v naší kotlince velmi vzácný. Odkazy na nacismus - ty se týkají zase jen velmi malé skupinky blbečků, kteří mají místo mozku jen ty svaly a žlázy. 
Takže proč vlastně mají tito i jiní extrémisté dál tím větší podporu mezi obyčejnými lidmi? Důvod je jednoduchý - proto, že některé vrstvy obyvatelstva jsou státem z pohodlnosti a zbabělosti podporovány více, na úkor populace většinové. Pohodlnost proto, že s Cikány a ostatními "sociálně vyloučenými" doopravdy pracuje málokdo. Jednodušší je někomu dát peníze, ať to udělá on. Jediná organizace o které vím, že se opravdu stará o začlenění Cikánů do majority jsou Salesiáni Dona Bosca. Vidím jejich práci z okna kuchyně i na ulici, kde potkávám cikánskou drobotinu, která je přece jen jiná, než ta v Přívoze nebo Mariánských Horách. (Je to těžká práce, nesmírně těžká, protože rodové (nebo chcete-li rasové) zvyklosti Cikány stmelují a vlastně jim znemožňují se chovat jinak, než jejich soukmenovci. Máte-li dobrého známého Cikána, určitě vám to potvrdí. O ostatních organizacích o tom tak přesvědčen nejsem. Hlavně halasně křičí o tom, že se Romům nedostává stejných výsad  jako majoritě, žádá se o peníze, vyhrožuje exodem kamsi, kde už ale Romy moc nechtějí - a ani tam se Romové nestanou nerozeznatelnou částí většinového obyvatelstva, stále budou pro svou malou jazykovou vybavenost držet při sobě a vytvářet tak ghetta. A naše? Portál Romea píše značně tendenčně až někdy lživě a (prý) cenzuruje diskuzní příspěvky pod články. Ne z hlediska slušnosti, ale z hlediska názoru, ať je podán jakýmkoliv slušným způsobem. Takže to není platforma, na které se stýkají romské a gadžovské názory, ale jen názory Romů a jejich sympatizantů. Čistě romský svět, který nechce vidět nic mimo sebe sama. A který se permanentně lituje. 

   Tenhle stav ve společnosti je vládou zabetonovaný a ještě podporovaný "z Brusele" naprosto necitlivým a neznalým způsobem (jako ostatně mnoho bruselských směrnic, které určují, co smíme nebo nesmíme ve vlastním státě a co si máme myslet o tom nebo onom. Takové chování myšlenku Unie dokonale diskret´dituje a až se najde vláda, která bude mít více odvahy, začne pracovat na odpojení ČR od EU - aspoň v této ideové oblasti. Taková ingerence zvenčí totiž nebyla ani za dob RVHP. 
A do toho všeho ještě naši tajní služební intelektualisté. Kdyby byl k dispozici seznam podepsaných (snad bude, až Rada pro RTV začne věc projednávat) patrně zjistíme, že mnoho z těch podepsaných je nějak angažováno v "proromských" organizacích nebo je aspoň výrazně levicového zaměření. Někdy mám pocit, že toto intelektualisté jsou řízeni určitými politickými kruhy a zneužíváni proto, aby se pokusili zasít ještě větší neshodu (nenávist, chcete-li) mezi majoritu a "nepřizpůsobivé". Hlavně tím, že majoritu obviňují z postojů, které majorita vůbec nezastává. Obyvatelstvo se tak zabaví řešením oblíbeného problému "Kdo za to může!" a věrchuška si bude moci v klidu plánovat své záležitosti, zlodějny a podrazy.

   Problém totiž tkví v neřešení problému. Každá nezasloužená výhoda ostatní popudí, poštve proti těm, kterým byla výhoda vrchností poskytnuta. Halasná podpora Pride Parade způsobila paradoxně zhoršení tolerance gayů v Kotlince, která byla jinak velmi vysoká. Proč gayové a lesby a ne třeba zoofilové nebo nekrofilové?  A s Romy je to podobné. Kde kdo viděl nějaké organizace, které by se staraly o začleňování Vietnamců nebo Ukrajinců? Kde vidíte nějaké pochody proti nim? Budete muset prostudovat spoustu materiálu, než takové myšlenky najdete - ne, že vůbec neexistují. Ale v množství menším, než zanedbatelném. 
Ale zkuste dát někomu státní a mediální podporu, jen tak - a za určitou dobu se budou proti nim pořádat pochody jako proti Romům. A že tu máme svá rezidua! Židé, Sudetští Němci...  Tyhle dnes už historické animozity se naštěstí většinou odbývají jen ve slovní rovině a jen na některých webech. A ti, kteří tyhle záležitosti oživují jsou povětšinou mladí debílci, kteří často ani neumí psát správně česky a o starých křivdách ví "kulové". Nebo takřka "profesionální trollové", kteří se z vnitřního popudu potřebují pohádat, někoho neznámého pozurážet - ale zůstat "odvážně" v anonymitě.     


   "Pořad nenaplnil cíl veřejné služby, která by měla posílit toleranci" míní Mezuláník, jeden ze stěžovatelů. Vychází mi z toho neradostné zjištění, že podle mínění některých intelektualistů je veřejný TV kanál určen k potlačování názorů většiny a k rozeštvávání společnosti.



Neodbytně mi do hlavy naskakuje divné číslo.

1984 




Doufám, že si intelektuálové všimli rozdílu, který dělám mezi lidmi, kteří sen živí svým intelektem a těmi kteří své vzděláni (a tituly) zneužívají, protože odmítají vzít na vědomí všední realitu kolem sebe. 

Mudrci ve věži ze slonoviny.  





Dodatek: 

Prozatímní reakce Rady ČTV na stížnost - zvukový záznam  ze zasedání RTV v Brně dne 11/9/1013


A nejnovější reakce Rady  - jak jinak, poplatná obvyklému názoru. Čí chleba jíš, toho píseň zpívej.  


138 komentářů:

  1. Paráda!
    Du na setkání OSŠ. Naťuknu tohle téma. Uvidíme. Ale žádné iluze. Černobílé vidění, resp. zavírání očí: u nás to není...

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle je všechno je jeden z palčivých problémů současnosti, který se řeší jen tak na oko, zatímco ve skutečnosti se tak akorát ve velkém plundrují státní zdroje, získávané navíc na dluh.

    Tohle se buď včas zastaví a přiměřeně rychle a účinně zastaví, nebo se to nechá pokračovat nějakou dobu dál, až to nakonec skončí z ekonomicky objektivních důvodů "na držce" a zároveň s tím, v ošklivých křečích, kdy si to ti dlouhodobě oblbovaní a okrádaní, s těmi parasity vyřídí po svém.

    Na zdravý rozum bych příliš nesázel, spíž bych čekal na ten bankrot a následné hodně ošklivé křeče.

    OdpovědětVymazat
  3. Až teď jsem si uvědomil, jak je to číslo vlastně divné. Na lichýc pozicích obsahuje číslice 1 a 8, pokud vezmeme první a poslední, dostaneme číslo 14. Všichni víme, co tato čísla znamenají. To přece nemůže být náhoda!

    OdpovědětVymazat
  4. StK, není co dodat, hezbývá než podepsat. Přesto pár drobných postřehů:

    K revizorům:
    Málokdo dělá rád zbytečnou práci. A tihle mají většinou velice dokonalý "čuch" na ty, na kterých si nic nevezmou (buď mají lístek/lítačku, anebo se z nich nic nevyrazí), tak je "nechávají na pokoji". Máme jim takové chování zazlívat? Oni se vlastně chovají velice racionálně.

    K místům na porvání se:
    Ještě bych doplnil (?některé?) diskotéky. Onehdá jsem šel za dvěma mláďochy kteří se bavili o tom, jak se na diskošce pěkně porvali.

    OdpovědětVymazat
  5. Honzo ze Ž., všichni víme - myslím, že většina lidí ne a je jim/nám to jedno. Prosím, tento blog není pro mystiky, víte? A Orwell (víte-li vůbec, oč jde - ?) nebyl též. Numerologie a pod. - tohle sem ne, prosím.

    OdpovědětVymazat
  6. Ale já se domnívám Jakube, že i mystikové mohou říct, co si myslí. Jenom nemohou očekávat adekvátní reakce.
    Opravdu asi většina zdejších návštěvníků neví, o čem je řeč. Ani já nevím. Ale umlčovat nebudu. Myslím, že pokud někdo neporuší "pravidla moštárny", nemá být umlčován. Umlčování kohokoliv je začátek mnoha špatností.

    OdpovědětVymazat
  7. Já přece neumlčuju. Nikdy nikoho, pokud není šílený či grázl. Já slušně upozorňuju, že jinde třeba bude mít lepší ohlas... tak jo.

    OdpovědětVymazat
  8. 1 a 8 = AH - jde o Ádu Hitlerojc, pokud tedy mohu soudit. Jakube, před chvílí jesm vyslechl pořad Hovory. Moje dojmy: 1) Nemusíme se Miloše Zemana obávat. Pan profesor pod ním řadu let pracoval a není to žádný diktátor. No uvidíme. 2) V Polsku jsou na tom politicky daleko lépe. Snažím se dění v Polsku průběžně sledovat, i když v poslední době jsem poněkud polevil. Ale ty šarvátky Tusk - Kaczyński, do toho ojciec Rydzyk s Rádiem Maryja - myslím že Polákům nemusíme moc závidět!
    http://pl.wikipedia.org/wiki/Tadeusz_Rydzyk

    OdpovědětVymazat
  9. Jen to ne, Pedro!
    Žádné výklady čísel. Začneme blbnout na kvadrát, protože "vysvětlit" se tak dá cokoliv. Třeba "Balíček karet". A takové obviňování je typické pro "specialisty" z oddělení pro studium extremismu. Tohle oddělení (či snad dokonce Ústav) to u mě projelo už dávno.
    Takže pro pořádek: Myslel jsem Orwellův román "1984". Nepěkná vize, která se pomalu, ale jistě naplňuje - jako skoro všechny "nepěkné vize."
    Proč se nenaplňují raději ty "hezké vize" fakt nevím.
    Stojíme, mimo jiné, na prahu nových křižáckých válek, uvědomujete si to vážení Útulníci?

    OdpovědětVymazat
  10. Jo Áda! Jen únavou a dojmem ze setkání ze svou láskou z 6.-8. třídy lze omluvit, že mě to nedošlo.
    MMCh, "1984" bylo napsáno 1948-9.
    K poslední otázce Stk: upřímně, čistě bez chlubení konstatuju - došlo mi to už v devadesátých. Kdy se o tom u nás však vůbec s nikým nedalo mluvit. Natož aby si o mně ohromeně nepomyslel něco velice nelichotivého.
    Ano, pesimista je uprostřed mezi optimistou a realitou.

    OdpovědětVymazat
  11. Jo a MP patří, jak vidět, ve svých dnešních pětašedesáti k lidem, co vidí ty, které dobře denně znali před desetiletími, tehdejší optikou. Buďa v matičce, zajdu zítra do Celetné a řeknu mu, že nevidí nos mezi očima. Stejně by to ale nebral, od laika, nýmanda...
    A s tím srovnáním s Polskem je to udivující, co? Počkáme si na mínění pana domácího. Řekl bych jenom: tamější pol. scéna se mi z d á zřetelně jasnější, přehlednější, čilejší - zdravější. Ale v nejmenším na tom netrvám!

    OdpovědětVymazat
  12. Jasně že jde o Orwella. Ale jak je vidět, někteří mezi námi začínají mudrovat, zda Orwell nezvolil zrovna tento letopočet náhodou. A ta písnička o balíčku karet - Lincolnovi, Kennedym a jejich vrazích je moc pěkná. Měl jsem ji nahranou. Ovšem když jsem si teď po letech vyhrabal ze skříně svoji B4 (původně jsem začínal se Sonetem B3), nasadil pásek a chtěl si ji přehrát, tak jsem zjistil silné prokopírování. Takže všech těch přes 30 dlouhohrajících pásků (BASF, Scotch)zřejmě hodím do popelnice. BTW: Nechal jsem si poslat od jednoho domácího výrobce nové poháněcí řemínky do promítačky Meos Duo. A dá se u něj také objednat vyrobení řemínků do magnetofonu. Takže kdyby měl někdo zájem, můžu adresu vyhledat a poskytnout.

    OdpovědětVymazat
  13. Malé upřesnění: Ten magnetofon je typ B43 - čtyřstopý, ve dřevěné skříňce, bez reproduktorů. Těch dlouhohtrajících pásek mi leží ve skříni přesně 32. Tu B3 mám taky ještě schovanou.
    A stavitel pan Třešňák (viz článek o teplických Fukušimách) je budovatel Fontány, nikoliv Galerie.

    OdpovědětVymazat
  14. Kocoure,
    jestli nepřestanete chodit na zálety k sousedům, řeknu to na Vás Vaší paní.
    Dámy tam celé na měkko: Kocourku zapřeďte nám Vaší písničku! a div ho neškrábou mezi ušima.
    A kocour trousí svá moudra jak přezralá houba spory.
    Hlídám Vás, Kocoure.

    OdpovědětVymazat
  15. Upřesnění "malého upřesnění":
    Předchozí poznámku psal asi Pedro. Já jsem vyřešil své magnetofonové pásky (stovky pásků) tak, že jsem je zdigitalizoval, hned jak to bylo možné - a originály zahodil. Totéž jsem udělal s LP - tam jsem si některé nechal jako artefakty - ty podepsané. Pásky tam vlastně jsou taky, dva: Podepsaný od Karla Kryla a od Jarka Nohavici. A staré LP od Marty Kubišové. Ale magnetofon ani gramofon už nemám, ty mám jenom v Ústavu.

    Občas to někomu "zachrání život" - třeba právě Jarkovi Nohavicovi, když sbíral své vlastní nahrávky z koncertů, roztroušené po lidech. Informací o čemkoliv je uloženo strašně moc* - jenom to není nijak centrálně podchycené. Víte, že jsem měl v privátním archivu originální zvukové záznamy vyprávění Vladimíra Menšíka? [;>)

    */ Trochu to připomíná princip holografie - nikdy se neztratí nějaký kus informace o čemkoliv - jenom je celková informace tak nějak "řidší". Sbírání vyprávění pamětníků - i když už si něco nepamatují nebo nepamatují správně, dáno dohromady by to konečně mohlo vydat nijak nezkreslený popis nedávných dějin.
    (To je poznámka pro naši Informaci, se kterou jsem se kdysi právě na toto téma hádal.)

    OdpovědětVymazat
  16. No tomu se říká už pár desetiletí orální historie. Ovšem je na to už taky celá metodologie - jak se ptát, jak vyhodnocovat, koho se vyptávat, co (ne)pokládat za hodnověrné ("pravdivé"), jak to dávat do souladu s psanými a ostatními dokumenty atd.

    OdpovědětVymazat
  17. Jistě Jakube,
    jeden takový projekt dokonce v současnosti běží - možná je jich i víc. Jenže právě tou metodologií (co pokládat za důvěryhodné a co ne, nač se ptát, koho se ptát - to jsou přesně ty věci, které jsou schopny ten obraz skutečnosti dost drsně ohnout kterýmkoliv směrem, dle potřeby momentálního režimu nebo (i neuvědomělého) přesvědčení zpracovatelů. To je problém veškerých výzkumů "veřejného mínění". A zásadní problém našich TV stanic, serverů, rozhlasu. Říkají tomu (mylně) vyváženost. A tím "vyvažováním" křiví realitu, tak jak ji křiví širokoúhlý objektiv. Nebo naopak teleobjektiv.
    Jen z elementů, o kterých nevíme, zda jsou pravdivé nebo ne vznikne, bez výběru, bez filtrů, jakýsi holografický obraz, který se (ovšem bez jakékoliv redakce) opravdu blíží realitě. Jakmile do toho začnou zasahovat vědátoři, psychologové a podobní, už je to nepravdivé, tendenční.
    Prosím pěkně, já nejsem vědec, ale vím, že když nafotím stovku náhodných záběrů na nějaké demonstraci (aniž bych fandil jedné ze stran), dokážu z nich posléze, výběrem udělat dvě (nebo i vice reportáží) se zcela opačným vyzněním. Když točím nějaké hudební dílo, přece záměrně vybírám z několika pokusů ty, které jsou nejlepší a tím vlastně křivím realitu - t.j. jak ten orchestr hraje ve skutečnosti, jak ten tanečník tancuje nebo zpěvačka zpívá.
    (Pro posluchače mnoha "pop-hvězd" by uveřejnění neupravených záznamů bylo strašným zklamáním. Obvinili by pak asi zvukaře, že je podlý a schválně...)
    Atd., atp.

    Pro Informaci: "Ano, maminko..."

    OdpovědětVymazat
  18. Milá informace,
    u sousedů holt máme Kocoura rádi a rády, Vás taky, když se spletete a zabrousíte tam. StK je totiž nejen chytrý, ale taky shovívavý...
    St. Kocoure, máte bohužel pravdu s křižáckými válkami - dějiny jako odraz v zrcadle.
    Možná chcete připomenout neblahou úlohu naivní inteligence před válkou - pohled na Rusko, nevíra ve stalinské zločiny. Ta způsobila hodně zla. Život v iluzi, s přivřenýma očima, meditování o abstraktech...

    OdpovědětVymazat
  19. Bohužel, bohužel došlo mimoděk k míjení... resp. k bězděčnému přechodu na jiné pole. Jeden o voze - o výzkumu veř. mínění a pod., druhý o - o vzpomínkách pamětníků na to, co se dělo; dvě různé věci. Při řeči o jedné by mne ani nenapadla druhá. Lituju - přitom to, co zde ze zkušeností čtu o tom prvním, je očividně zažito, prožito, fakta. Jenom - o to nešlo.
    A opravdu neznám jediného historika (čehokoliv, kdekoliv), který by se snažil už při výzkumu, zpovídání respondentů ap. nějak ovlivnit výsledek. Tady není podezřívavost na místě, nevím vůbec, proč ji předpokládat, a velmi, velmi by se těmto prabídně placeným, společensky neviditelným lidičkám s VŠ vzděláním ublížilo. Už předpoklad toho podezření je pro mne absurdní... Nejsou to s despektem braní v ě d á t o ř i . Jsou rádi, že jsou rádi. MMCh většinou ženy.
    A ty způsoby, metody - no to prostě jako všude, jako v každé odborné práci (a se selhávající pamětí atp.) musí být - jako je mají strojaři, zedníci, chemici. Do toho nevím proč by měl laik mluvit, podezřívat - a v tom jsme všichni laici (i já, nikdy mi to moc nebylo umožněno - naposledy 71, když jsem objížděl mor. větrné mlýny a zpovídal poslední žijící mlynáře). Je to činnost mimořádně obtížná, náročná na neustálou obezřetnost ve styku se starými kdovíjak nastraženými a nedůvěřivými a bájivými a vymýšlejícími si a klamajícími lidmi... zastávám se zde i své ženy, jak mi teď dochází. Užila si svoje shora v muzeu (grázl ředitel - laik komunista) i z okolí v domě a na slov. dědině (kdo nepracuje rukama...). No, dost. Spať načim, bratko -

    OdpovědětVymazat
  20. StK,
    cílem orální historie není vytvořit nějakou holografii obrázků nebo svědectví, ze kterých si pak každý vybere, co chce. Orální historie na rozdíl od tradiční historiografie nepracuje se psanými dokumenty ale s živou pamětí svědků. Paměť není stálá, mění se časem pod různými vnějšími vlivy. Na paměť individuální působí paměť rodinná, paměť generační. Tedy už při vyprávění svědka nemáme přesný obraz toho, co se dělo.
    Historik musí vědět předem, jaký problém chce vyjasnit a podle toho pak klade pamětníkům otázky a zaznamenává jejich odpovědi. Odpovědi pak musí zhodnotit, aby dospěl k nějakému závěru, aby mohl porovnat na př. svědectví dokumentů se svědectvím paměti jednotlivců, případně rodin anebo generace.
    Při zaznamenávání vzpomínek v t.zv. dialogickém vyprávění skutečně někdy dochází ke střetnutí dvou subjektů s odlišným pohledem. A to subjektivních vzpomínek dotazovaného a hodnotícím filtrem dotazujícího se moderátora. Jenomže to je nevyhnutelné, i když se moderátor svými otázkami nesnaží dovést pamětníka k takové odpovědi, která by potvrzovala jeho domněnky.
    Ani holografie nemůže být úplná, dělá se tam vždy nějaká selekce anebo část svědectví chybí.

    Nejsem Vaše maminka, ale Velká sestřenice.

    OdpovědětVymazat
  21. Osobně by mě docela zajímalo, kolik těch "intelektuálů" je plátci televizní daně. I tahle kauza je IMHO ukázkou, jak televize jedná proti zájmu těch, kdo ji financují. Dokonce i v případě, kdyby ti "intelektuálové" platili všichni, byl by jich naprosto zanedbatelný počet oproti těm, co ČT platí.

    OdpovědětVymazat
  22. Anonymnímu,
    žě máte Kocoura rádi a rády, to věřím. Ale mně jste po několika příspěvcích ukázaly, kde jsou dveře.
    Takže tak. Asi nejsem shovívavá.

    OdpovědětVymazat
  23. Pro Informaci i Jakuba:

    Historik musí vědět předem, jaký problém chce vyjasnit a podle toho pak klade pamětníkům otázky... I když se nebudu točit na tomhle "přiznání" je tu pořád podvědomí. Jak je patrné ze slova samého, je to těžko ovlivnitelná veličina, filtr, přes který všechno hodnotíme. Nedá se snadno vypnout, někteří ho nedokáží vypnout až do smrti a ještě nastavení toho "filtru" předají potomkům. Tak jak se lidé vyhnaní ze Sudet asi nikdy nesmíří s faktem, že Sudetáci jsou stejní nešťastníci jako oni, kterým nacismus rozbil životy a ve výsledku je připravil nejen o muže ve vojenském věku, ale i o jejich majetek a vlast. Stejná nenávist je i u lidí, kteří zažili osmašedesátý a normalizaci. *

    Ani holografie nemůže být úplná, dělá se tam vždy nějaká selekce anebo část svědectví chybí... - to je právě zásadní nepochopení principu holografie. V hologramu nikdy nic "nechybí" - jen je celá informace méně zřetelná (ve fotografickém slova smyslu neostrá). Pokud holograficky zpracujete zvuk, po ztrátě části informace má méně výšek - opět je "méně ostrý".** Pokud ovšem provádíme jakoukoliv selekci na vstupu (příklad - holografické soše zakryjeme klín, bude po vyvolání hologramu mít socha klín zakrytý. Když však po vytvoření hologramu část informací smažeme (rozbijeme fotografickou desku a už nenajdeme všechny střepiny) tak nebude nikdy žádná část sochy chybět - jen celá socha nebude tak ostrá. Pochopitelně mluvím o principu holografie obecně - o rekonstrukci informace z informací rozptýlených v prostoru i čase. To je vlasteně dneska už jen matematická disciplína. A je přitom nesmírně zajímavé, že často po rekunstrukci informací dostaneme údaje , které jsme na původním objektu neviděli / neslyšeli. Ne, že by tam nebyly - jen nebyly tak patrné.


    */ Právě takovou "tlustou čáru" jsem na vlastní oči viděl u mého táty, který si nenechal vnutit celoživotní nenáviost k Němcům, přesto že ho jen taktak nepřipravili v koncentráku o život - a ovlivnilo mě to natolik, že jsem se po půl století donutil dívat jinak na Rusy, kteří k nám přijeli v devadesátých letech pracovat a žít a mysleli si, že to bude jen zastávka na jejich cestě dále na Západ - a byla to konečná. Nebo: Cikáni, gayové, komunisté nebo židé - a všechny ty další "vzorečky", kterými se jako lidstvo řídíme a bohužel i řídit (až na výjimky) budeme.
    Uvádím to proto, že jakmile dopustíme, aby byly vstupní informace, jdoucí do "Balíku" jakkoliv filtrovány, nikdy, ani v budoucnosti, až matematika dokáže ještě lépe zpracovat "holografické informace" nedostaneme pravdivý obraz dnešní nebo včerejší reality. Jediná šance by byla, mít "zkušební signál" jakýsi "bílý šum" postihující celé spektrum problému, který by se zpravoval stejně, jako validní informace a po aplikaci negativu nastavení by (snad!) dokázal informace zpětně opravit. Ale je to jako se vším - výsledek by nebyl tak dobrý, jako kdyby na vstupu k filtraci nedošlo.

    Často vylhané (úmyslně i neúmyslně) výzkumy veřejného mínění jsem uvedl jen jako příklad, kde se "chtění" dostane do výsledku práce - a nevíme, jestli podvědomě ("Tohle by ODS/ČSSD/TOP09/KSČM asi chtěla slyšet...") nebo vědomě ("Hleďte, ať jsou ty výsledky k něčemu. Platíme si vás...!")
    Opravdu ty dva problémy nemotám do sebe.
    [;>)

    **/ Používám archivačního programu na fotografie (zatím neveřejnou betaverzi), který na holografickém principu pracuje. Když se mi záznam fotek (třeba na DVD) poruší, poškrábe se povrch desky nebo něco podobného, ze zbytku informací si program dokáže zrekonstruovat celý balík zpátky - s mírně sníženou kvalitou. Většinou nepozorovatelně. Ale ani jedna fotka nechybí !!!

    OdpovědětVymazat
  24. Pro Pergilla:
    Četl jsem reakce Rady pro RTV na jednotlivé kauzy a stížnosti a jako celek/kolektiv se mi zdálo její rozhodování docela "vyvážené", jakkoliv to slovo nemám rád. Ale uvidíme, jak se postaví k tomu pokusu levých intelektuálů o manipulaci veřejným míněním. (Určitě "levých", protože ti se snaží zakazovat, přikazovat, zatajovat a školit.

    No - a já jsem přece jen spíš liberál, takže to zřetelně pociťuji a vadí mi to...

    OdpovědětVymazat
  25. Jako by to bylo přečteno z mých závitů. Nemám co bych dodal. Podepisuji.

    OdpovědětVymazat
  26. Dobrá, StK, nechme stranou holografii, což je technika záznamu předmětu již určeného ve svých rozměrech, pozici v prostoru, barvách atd. Nemá velkého smyslu přirovnávat ji k "technice" výzkumu historika, už proto, že jeho předmět výzkumu je v "tekutém stavu", nesoučasný, minulý, máme o něm jen svědectví dokumentů, pamětníků. Historik nemůže pořídit holografický záznam historické události, která se odehrávala v minulosti, protože tam nebyl a nemohl by ho pořídit ani o současném historickém procesu, který se odehrává před jeho očima. Jenoduše proto, že jde o proces, který má široké souvislosti s tím, co děje jinde ve světě a pak i s minulostí. To všechno není možné zachytit všechno dohromady, do jednoho záběru, historik to musí trpělivě rekonstruovat.
    Ano, historik musí vědět předem, jaký problém chce vyjasnit a podle toho pak klade otázky. Tak se postupuje ve všech disciplinách. Nejdřív vědec zjistí, jaký je současný stav bádání, k čemu již došli ostatní před ním a pak na základě toho klade otázky - dosavadním výsledkům, materiálu, sám sobě. Nikdo nezačíná od nulového bodu, to je nemyslitelné. Tak by se nikdy nikam nedostal.
    Orální historik tedy nepostupuje jako fotograf. Nemůže. Ptá se paměti svědků, přímých účastníků, jak to tehdy bylo. Zároveň musí brát v úvahu i nakolik je labilní, ovlivnitelná lidská paměť. Nakolik je selektivní, kolik věcí člověk vyloučí, nakolik své vzpomínky schematizuje do nějakého konvenčního ustáleného obrazu. (Jako Vy na př. jste schematizoval obraz Vašeho otce do vzpomínky, kdy říká - tihleti to nebyli. Co Vám zůstalo v paměti z jeho utrpení, z jeho nočních můr, z jeho snah vypořádat se v sobě s tím, co musel prožít? Nechci být samozřejmě osobní, omlouvám se mockrát, jestli jsem se Vás nějak dotkla. To jsem doopravdy nechtěla. Chtěla jsem jen ukázat, že jeden momentální snímek nemůže zachytit celý vnitřní proces.)
    Souhlasím s Jakubem, že orální historie, která rekonstruuje minulé události na základě paměti nemá nic společného s výzkumem veřejného mínění. A ani s technikou holografie. Je to disciplina, která se pohybuje na hranicích antropologie, lingvistiky, sociologie a psychologie. A provádí cennou práci.

    OdpovědětVymazat
  27. Ano Informace, historik dělá svou práci, výsledkem je nějaká studie, sborník, kniha, které popisují to, co si historik o dané době, událostech souvislostech myslí. Poctivě a bez vědomého ovlivňování. Je to tedy pohled vědce na danou událost - nikoliv fakta o dané době. Ty mohou být uvedeny v pramenech díla nebo i v textu, ale dyž si přečtete třeba smrtelně vážně míněné "zprávy o divadle" t.j. jakési shrnující kritiky za rok od třech renomovaných divadelních teoretiků zjistíte, že to jsou tři různé názory, které se jen náhodou a jen (velmi) někdy protnou. Pokud bude někde v archivu několik videozáznamů a audiozáznamů, fotografií a vzpomínek diváků těch oúdálostí, za padesát nebo dvě stě let bude na ně možno mít zcela jiný názor. Ale budou-li k dispozici (pokud se nejedná o režírované záznamy, ale o dokumenty) fakta. Syrová, různě zaznamenaná, s růnzým vyzněním, odrážející tehdejší názor posluchačů. Kritiky bych k tomu klidně přidal. Toto je suma faktů kterou si každý pozdější historik zpracuje podle svého.
    No a to je přesně to, co tvrdím. Osobní názor podvědomě zkreslí fakta. V malém: třeba když vidím několik repríz nějaké inscenace a čtu pak kritiky: pražských kritiků, místních kritiků, novinářů, kteří divadelní kritiku dělají jen tak "bočkem", diváků, kteří jsou fandy určitého sólisty nebo dirigenta, diváků, kteří daného sólistu nemohou ani cítit, protože fandí jinému, diváků, kteří se v divadle octli omylem, protože nechtěli mít doma peklo atd, atp. Suma roztodivných názorů.
    Mám-li v archivu záznamy inscenace, nerežírované, syrové, (nebo i režírované, vybírané), mohu i po mnoha letech rekonstruovat, jak dané představení vypadalo, jak kdo zpíval nebo tančil - přesto, že v záznamech zdaleka není všechno - záznam je vždy jen otisk skutečné atmosféry představení. Nechci Vás otravovat, ale přečtěte si třeba něco o Carusovi, jeho hodnocení tehdy a dnes a pak si najděte záznamy jeho výkonů. Existují Nebo Ema Destivá. Budete se velmi divit. I já jsem se divil - ale už dávno.
    Co se týče mého táty - vím toho celkem dost - od něj. Nechtěl o tom mluvit, víceméně jsem ta fakta podvědomě desítky let sbíral a integroval, takže jeho příběh (samozřejmě s časovými děrami i zamlčenými věcmi, které zase znám odjinud) znám.
    Vím co se dělo, když když jednou táta spal a asi osmiletá setra zapískala na píšťalku. Stalo se to jen jednou, protože sestra netušila, nemohla tušit co to zapískaní způsobí. Můžu Vás ujistit, že po tomhle zážitku to nikdo z děcek nikdy neopakoval. Kdyby to chtěla udělat nějaká moje sestřenice nebo synovec, asi bych ho na místě preventivně zfackoval. Když se táta koupal v řece, bylo vidět pod kůží jeho polámaná, špatně srostlá žebra. Proto mě (dodatečně, ale s velkou silou) tak zasáhla ta jeho věta o Němcích, kterou tak často opakuji. Ona je totiž silná jen proto, že má souvislosti.
    (bude pokračovat)

    OdpovědětVymazat
  28. (pokračuji:)
    Ani celý "kolektiv" historiků nezajistí objektivnost díla, výkladu. Když si vezmete nějaká sborník o II. světové, vyšlý v šedesátých, osmdesátých letech nebo ten dnešní, "posametový", budete muset konstatovat, že to asi byly tři různé války. A to se nezmiňuji o tom, zda je to dílo německé, americké, japonské nebo ruské. Takže - o čem se to bavíme? Jedině suma takových děl (ale jak je vyvážit, strojně, neosobně) by mohla dát přibližný obraz reality. [;>)
    To není nic proti historikům. Jenom uvažuji o hodnověrnosti jejich výpovědi.
    "Čím méně poučeného člověka, tím více objektivity." Sbíral bych data a nechal je, až doba "odezní" a bude možno fakta hodnotit jako jednoznačnou "minulost". Ale i tehdy zjistíte, že (právě tím rodovým způsobem) se přenášejí "memy", nemající oporu v realitě. Nikdo nikdy nesmíří Šamana se Sudeťáky. Nikdo nikdy nesmíří Draka s Rusy. Nikdo nikdy nesmíří moji bývalou sousedku (i moji ženu) s Romy.
    A Vás Informace s Rusy.

    P.S:.: Zaslechl jsem dnes ve zprávách z Polska, že je (v Praze? Warszavě?) nějaká konference historiků nebo snad archeologů, která konstatovala, že velké a rozvinuté civilizace zanikaly vždy za stejných symptomů a že dnes ty stejné symptomy jsou zřetelně vidět také. Co o tom víte? Já zatím na netu nic relevantního nenašel. Ale pocit, že se kolo dějin otočilo zase o jednu celou obrátku mám. (Snad si vzpomenete, že jsem to psal.) Ale "mít pocit" je velmi nevědecké, že? Avšak zlom roku 1989 mi "pocit" předpověděl už dva roky dopředu. Jenom jsem nevěděl kdy a co. Čekal jsem krev v ulicích
    - a moc ji nebylo. Bylo o "sametové" - a na tu "sametovost" doplácíme teprve dnes.. .

    OdpovědětVymazat
  29. a těmi kteří své vzděláni (a tituly) zneužívají, protože odmítají vzít na vědomí všední realitu kolem sebe.

    Oni realitu znají, jen přisáti na "cecku" z peněz d.popl. zneužívají ovčany ke svému pohodlnému žití, no, raději přížití. Jak pravil Mládek nebo Vostárek?
    čest f 7.30"

    OdpovědětVymazat
  30. "Ani celý "kolektiv" historiků nezajistí objektivnost díla, výkladu."
    Právě, že jsme uděláni tak, že máme na to, co se děje, každý svůj subjektivní názor. Nemůžeme se při vší dobré vůli z naší subjektivity vysvléct jako had z kůže a dívat se na věci neosobně, dokonce z nějakého ryze, čistě objektivního - nadsubjektivního hlediska. Poctivý historik, který nemusí povinně odpovídat na nátlak politické nebo ideologické zakázky, jako to bylo třeba za socializmu, se snaží shromáždit co nejvíce dokumentů a dat o době, probrat je a roztřídit a pak na základě těch vyjádřit své nutně subjektivní mínění, podat svůj výklad. Že se výklady neshodují? Každý pracuje s daty, co má k dispozici. Obvykle historik píše svou práci po té, co našel nové zdroje, které vrhají na dobu jiné, třeba jen málo pozměněné světlo. Do praxe historiků nepatří psát si každý sám pro sebe, aniž by vzal v úvahu, co bylo již o problémech té které doby napsáno. Jde tedy o hromadění znalostí a postupné úpravy nebo změny názorů.
    Historie nemůže být jen hromaděním dokumentů, materiálu, jen jakousi nádobou, která jako lednička uchovává všechno pro příští generace. To byl více méně přístup pozitivistů k historii v devatenáctém století. Od té doby se názory historikú a filozofů historie na to, co je předmětem historie a na práci historika značně změnily. Počínaje prací Marca Blocha Méthodologie historique. Historik se ptá, jaké okolnosti zapříčinily vývoj událostí, hledá v materiálu odpověď na svou otázku a ne potvrzení svých aprioristických názorů.
    To, co se zachovává ve video nebo audio záznamech je jen částečný pohled na malý výsek toho, co se děje. Články novinářů jsou pak t.zv. pěna dní, bezprostřední reakce na to, co se odehrává, na nálady lidí. To všechno potřebuje skloubit dohromady, najít souvislosti, příčiny.
    To je zase prací historika.
    Orální historie také pracuje s audio a video záznamy výpovědí pamětníků a ukládá je do archivů. Tím ale její práce nekončí. Záznamy přepisuje, hodnotí, používá jich jako materiál ke studiu specifických otázek, na které oficiální dokumenty dávají jen částečnou odpověď.

    OdpovědětVymazat
  31. Pevně věřím, že: Informace k situaci realizace anihilace (anihilace dislokací, vzájemné zničení dvou nebo více dislokací) veškerých procesních funkcí ovlivněných vnější i vnitřní logickou mechanikou vývoje intelektualistického pohledu na kompletní balistiku vrhu šikmo vzhůru s přihlédnutím k chybně zadaným nebo interpretovaným záměrným informacím při následném smrtelném zranění pozorovatele bude dostatečně osvětlena samotnou INFORMACÍ o chybě při komunikaci.
    Nech žje jedna z mnoha postav Sekorových „hmyzích“ knížek, ač je pravděpodobně jedinou postavou, která byla jako živočišný druh smyšlená.

    pohodu a nadhled f vosum leza z lesa.

    OdpovědětVymazat
  32. všem!

    CQ (wym. Si Kju) – skrót radiowy (nazywany wywołaniem ogólnym)

    Nepřipadáte si jako děti z Dětské křížové výpravy vedené k lodím překupníků s otroky, kteří je prodají do Tunisu a Egypta, nebo dnes kam?
    JÁ ano, čest a dost!

    OdpovědětVymazat
  33. Kdybychom EK znali vaše QTH, možná by nám bylo jasnější, co vlastně chcete říct.
    Víte, je to tu samý praštěný - jenom vy jste letadlo.

    OdpovědětVymazat
  34. StK, díky moc.
    Napsal jste přesně to, co jsem si myslel, když jsem do diskuse kopíroval odkaz na tenhle článek. Jenže kdybyste mě rozkrájel, tak tohle bych napsat neuměl.

    OdpovědětVymazat
  35. To nic, StK,
    to je jen pokus o parodii.
    Víte, u EK přečtení některých výrazů jako na př. nadhled vyvolává nekontrolovatelný záchvat logoreje (lékařský termín logorrhea).
    Nechte ho být, přejde ho to samo.
    Nepolévat studenou vodou ani nepoužívat rákosku nebo plácačku na koberce!
    Mohlo by mu to jinak zůstat natrvalo.

    OdpovědětVymazat
  36. EK QTH do 31122013 oblast LKTRA 52 a LKP 7. Potom OK/p
    čp.

    OdpovědětVymazat
  37. Pro Informaci:
    Jistě. Tvrdím totéž - k absolutní objektivitě se dobrat nelze. Ale ta "nádoba", sběr faktů (pokud možno ověřených) nebo názorů (pokud možno hodně) by pro budoucno zachovávána být měla. Protože, jak sama píšete: ...Jde tedy o hromadění znalostí a postupné úpravy nebo změny názorů. A v případě chyby na začátku (nechtěné nebo úmyslného, ideologického pokřivení faktů) se bez možnosti prostudovat původní zdroje chyba dále zapracovává do dalších vrstev výkladů. Je to jako o tom prvním, špatně zapnutém knoflíku...
    Nejsou-li k dispozici fakta, nastává jejich domýšlení a následuje vytváření "paralelních historií" či pravd. Ostatně i v "Hospůdce U hřbitova" se tak dělo, ne?

    Ale to už jsme přešli z vědy do SF. [;>)

    OdpovědětVymazat
  38. K tm páskům:
    Jsem přesvědčen, že po surovém převedení záznamu do nekomprimovaného proudu bajtů (něco jako formát waw nebo formát na hudebních CD - liší se od wawu jen absencí hlavičky) by se dal dát dohromady filtr, který by situaci v bodě B porovnal se situací v bodě B-1 (předchozí klička pásky) a bodě B+1 (následující klička pásky), a na základě toho odfiltroval "otisky". Považuji za vysoce pravděpodobné, že něco podobného už někdo vyřešil a program použitelný pro tyhle hry (včetně zohlednění změn vzdáleností mezi kritickými body s navíjením pásky, pravděpodobvně by musel program projít záznam opakovaně) se válí někde na internetových úložištích.

    OdpovědětVymazat
  39. To Pergill:
    Přesto, že je to v oboru, tak na takový pgm jsem zatím nenarazil. Ale teoreticky by se to udělat dalo - kdyby měl pásek (jeho převod) naprosto konstantní rychlost. Nepřesnosti ve výškách - t.j. malé časové odchylky by nemusely vadit, protože prokopírování se zmenšuje -6dB/okt. se stoupající frekvencí původního signálu. Nicméně by taková rekonstrukce byla hodně pracná - každý závit má jinou délku, prokopírovává se i tři závity dopředu a dozadu (preecho/postecho) s různým spektrem atd. Pokud na něco takového narazíte Pergille, dejte vědět.
    Vyděláme spoustu peněz! A budu mít práci do smrti - nebo do ohluchnutí. [;>)

    P.S.: Zkusím, zda by se taková věc dala udělat - zatím ručně v editoru.

    OdpovědětVymazat
  40. Já takový program neznám, jen mě to napadlo nad tím vaším steskem, že je to vlastně přenos informací dopředu a pozpátku po proudu bajtů, tedy v podstatě triviální záležitost vůči různým postupům ostření rozmazaných nebo pohybem zkreslených fotek.
    Je docela možné, že pokud se nic nepodaří najít, že by o něco podobného měli zájem vyučující nějakýchn programátorských směrů na VŠ jako pro téma Bc nebo Mgr práce. Mám určité zkušenosti v tom, že rádi zadají něco smysluplného se vztahem k praxi než "práci pro práci".

    OdpovědětVymazat
  41. Dnešní doba, jak poznamenávají sami historici, žije v obsesi historie. Shromaždují se stále nové dokumenty, nová svědectví, takže je někdy zcela obtížné se v tom vyznat, orientovat, najít vedoucí niť. A zrovna tak není těžké vpravit do toho chaosu i padělek, zcela vymyšlený dokument.
    Práce historika není snadná a záleží na jeho svědomitosti a poctivosti, aby zpracoval materiál tak, aby jeho osobní náklonnosti (ne názor, ale sympatie) neovlivily jeho výklad.
    Tvrdí se - poznej minulost a tak poznáš anebo, jak tvrdí někteří, ovládneš budoucnost.
    Je možné na základě dnešních znalostí historie poznat, jaký bude další vývin věcí? Odvrátit ho anebo dokonce obrátit ve vlastní prospěch?
    Vím, StK, že je to jeden z Vašich koníčků - představa historie jako cyclického opakování na vyšším stupni anebo, jak říkáte, závitu. Já jsem o tom nepřemýšlela, alespoň tak dalece ne, abych si vytvořila na základě historických faktů svůj osobní názor.
    Můžu Vám tu citovat názor samotných historiků. Zastáncem cyklického běhu dějin byl na počátku minulého století Oswald Spengler, který předvídal zánik civilizovaného západu v tak často citované knize Zánik západu. Podle něj bylo možno zjistit ve které fázi se nachází společnost, jestli počáteční, vrcholné nebo úpadkové a podle toho odhadnout další vývoj věcí. Další teoretik předvídatelnosti historie byl politolog Samuel Huntington, autor knihy Střet civilizací (1996), kterou vyvolal nekonečnou, velkou polemiku, a kde předvídá, že se v budoucnu mezi sebou střetnou hlavní světové mezi sebou soupeřící civilizace v řadě ostrých konfliktů. "Budoucí konflikty nebudou konflikty mezi státy, ale mezi kulturami a civilizacemi, budou probíhat především podél tzv. zlomových hranic - linií, kde se civilizace střetávají." (Wkp.)
    Dalším prognostikem budoucnosti je Paul Kennedy se svou knihou Vzestup a úpadek velkých mocností (1988), kde předvídá úpadek a pád Ameriky.
    Historik nyní přiznává, že se ve svých předpovědích mýlil, nepochopil tehdy, že se rozpadne Sovětský svaz, i když dobře rozpoznal faktory, které ukazovaly jasně na jeho hlubokou krizi.
    Máme teď přirovnávat západní civilizaci anebo jen tu evropskou k situaci, která vedla k zániku říše Římské? Faktorů ve hře je spousta a většinou neznámých anebo nepřesně pochopených. Situace se pak nevyvíjí v jedné rovné linii ale v kličkách, návratech zpět, nečekaných zvratech.
    Historie není sci-fi. Asimov předvídal vytvoření psychohistorie, která by pomocí matematiky a statistiky předvídala budoucí vývoj.
    Mám za to, že to ve skutečnosti není možné.
    A to jsem se nezmnila o zvěstování velké historické utopie - příchodu komunizmu, také vypracované prý vědeckou metodou na základě historických faktů. Velkým Marxem.

    OdpovědětVymazat
  42. Jisté paralely se stavem říše Římské jsou pozorovatelné. Je otázka zda také dojde dojde k rozdělení Západu (Evropa/Amerika/Japonsko/Rusko - ano, i Rusko si myslím patří v případném střetu civilizací k Západu, Čína už ne) a popř. jak životaschopné ten který oddělěk bude(východořímská přežila tu západní cca o 1000let, i když je otázka, nakolik lze středověkou Byzanc považovat za následníka a dědice antické říše Východořímské

    OdpovědětVymazat
  43. 2 Pergill a StK: Když jsem přišel na to prokopírovaní, tak jsem přemýšlel o něčem takovém jako počítačový program, který by odfiltroval prokopírování. Ovšem něco takového konkrétního naprogramovat - teoreticky to zřejmě možné je a někdo možná jednou takový program dá dohromady. Tak jako jsem před mnoha a mnoha lety připadl na myšlenku, že by přece staré černobílé filmy bylo možno počítačem "obarvit". Jenom vždy na začátku záběru zadat, jakou barvu který subjekt či věc má být a potom políčko po políčku to probarvovat. Tohle by přece výkonný počítač měl zvládnout! A vida - po letech se taková metoda objevila!
    2 Informace: K nepředvídaným zákrutům historie - kdo by před půl stoletím vsadil na to, že se během jeho života Sovětský svaz rozpadne? Když vezmu třeba sérii knížek Jerry Pournella o plukovníkovi Johnu Christianu Falkenbergovi - tam je hybatelem děje Kondominium (v pozdějších vydáních CoDominium) USA a SSSR. Když to člověk čte, tak má takový pocit jako nad verneovkami - třeba nad takovým Roburem Dobyvatelem.

    OdpovědětVymazat
  44. Když už jsme u sci-fi - dneska jsem celý den překládal na prezentaci jedné polské firmy v Ústí nad Labem. O přestávce jsem pobavil Poláky historkou o tom, jak kdysi na ústeckém Parconu odmítal notně ovirózovaný Sapkowski nastoupit do auta, které ho mělo odvézt vyspat se na kolej. A zeptal jsem se jich, jestli znají czeski błąd (českou chybu) - neznali. Ani nikdo z českých účastníků. Je tady někdo z besedujících v útulně, kdo by věděl o co jde? Možná by mohl vědět Kocour. Pokud ne, tak bych dodatečně poskytl vysvětllení.

    OdpovědětVymazat
  45. Kawasakiho růže? Tak to je opravdu dost velká chyba. [;>)

    OdpovědětVymazat
  46. Kapitáne,
    víte kolik bylo v dějinách lidstva velkých říší? Podívejte se schválně do nějakého historického atlasu nebo na Wikipedii.
    http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_largest_empires
    Co můžeme říci o jejich vzniku a o jejich pádu?
    Jaké prvky mají společné? Tak zhruba můžeeme číci, že vznikají většinou výbojem a porobením menších států nebo etnik.
    Ale příčiny jejich pádu se mi zdají dost odlišné, když se nezastavíme jen u všeobecného tvrzení o jejich vnitřním oslabení hádkami, centrifugálními tendencemi jednotlivých porobených národů, válkami se sousedy.
    Proč se rozpadla říše sovětská jako poslední z celé serie?

    Člověk by musel jít víc do hloubky, aby pochopil, jestli existuje nějaký vnitřní mechanizmus, který je předurčuje k zániku.
    Ani o příčinách pádu říse římské se historikové neshodují.

    OdpovědětVymazat
  47. "czeski błąd"

    Takže nám to Pedro bude muset vysvětlit. Už jsem se ze zoufalství díval na i polskou wiki a našel jsem tam jen výraz "czeski film" jako něco zmateného, nesrozumitelného a "česká chyba" jako překlep, přehození písmen v textu. Ale ve skutečnosti to nevím.

    OdpovědětVymazat
  48. České bludy a obludy
    Blud je podle encyklopedického slovníku jistá porucha myšlení, je to mylné přesvědčení o něčem, co není realita. A obluda? Obluda je přízrak. Je vyjímečná, mimořádná, odstrašující, zrůdná a přitažlivá zároveň. Často je velmi schopná, ba co víc, všehoschopná.
    Když takovou obludu potkáte, nohy na ramena. S tou nic nepořídíte, zničí vás.

    OdpovědětVymazat
  49. Nejznámější české bludy:

    - Co Čech, to muzikant
    - Češi jsou ve světě oblíbení pro svou holubičí povahu
    - Komunismus není špatný, jenom ho dělají špatní lidé
    - atd, atp.

    České obludy tu ani nezačnu vyjmenovávat - na to není dost místa na serveru...

    OdpovědětVymazat
  50. K polské politické scéně (viz Jakubovo připodotknutí 6. ve 23:35) - v Polsku chystají odbory čtyřdenní protesty proti vládní politice. Před Úřadem vlády ve Varšavě má vzniknout stanové městečko, kde budou ti protestující 4 dny přespávat http://wiadomosci.onet.pl/kraj/zwiazkowcy-nie-przyjezdzamy-by-palic-opony/3xlyd . Takže ty Zavadilovy (& spol.] odborářské manifestace v Praze jsou proti polské realitě pouze neškodné tanečky.

    OdpovědětVymazat
  51. Informace,
    velkých říší bylo povícero, ale právě na Řím jsou naše vazby jaksi značně "exkluzívní":
    - žijeme v +/- stejném prostoru
    - v mnoha oborech z jejich odkazu silně čerpáme či jej dále rozvíjíme, např. právo
    - jak šel čas, tak původní obyvatelstvo jaksi začalo ztrácet na významu až se stalo spíše parazitem

    Ten vámi uvedený odkaz je zajímavý, impozantní je seznam říší, ale jaksi mi připomíná hvězdnou oblohu. Jak hvězdy dlouhodobě stabilní (odpovídající říším jako starověký Egypt či ŘÍM) tak i novy a supernovy (říše Alexandra Makedonského, nacistické Německo, maximálnírozsah Mongolské říše).

    OdpovědětVymazat
  52. Cholera, jeden tu tři dny není, a kolik nádherného diskutování, popírání, inspirování, naťukávání a vůbec... Momentálně by mě zajímalo, co je ten czeski blad (mrcásky nie ma, przepraszam), a pak, kde to je v tom Asimovovi, kterého jsem se domníval, že už dávno a dost znám - ?
    S tím nazíráním na práci fachmana ve spol. oborech (zde: historika, pars pro toto, že) - já to vzdávám. Inf, názor (názor? Zkušenost? Averze? Předpojatost?) Stk a náš - to je prostě klasický příklad mimoběžek. Obě strany mají svou pravdu, sdělují ji poctivě a zažitě a otevřeně, a přitom to nejstručněji řečeno není o tomtéž.
    Pochopil jsem ale, a to rád a s pocitem částečného chápání autora, že vychází z oblasti divadla. No tak to je ovšem úplně speciální pole. Mně by tedy v životě nenapadlo, že bych měl psát (eg) něco odborného o divadle a vycházet z recenzí, navíc efemérních a laických... To tedy, ujišťuju, pro mne primární prameny NEJSOU. - Jinak - I to řekla vše, rozumně, zkušeně a jasně a souhrnně (uznání!) aji za mě. No a je zítra. Do pieruna.

    OdpovědětVymazat
  53. Kapitáne,
    pádem Západní říše římské v 5. stol n.l. nezaniká anticko římská civilizace, tedy kultura v širokém slova smyslu. Naopak, šíří se dál po Evropě i prostřednictvím křesťanství. I ve středověku římskou tradici velkého civilizovaného nadstátu, mocného a kulturně vyspělého se snaží obnovit "barbaři" jako francký král Karel Veliký, který zakládá v r. 800 římské císařství a později Ota I, který zakládá Svatou říši římskou spojením Německého, Českého, Italského a Burgundského království a řady knížectví, vévodství, hrabství do jednoho superstátu. Organizace státu nezůstává tatáž jako za Římanů, ale hlavní civilizační prvky se zachovávají a šíří dál.
    Římská civilizace přežívá dalších tisíc let ve Východní říši římské - Byzanci, i když znova s různými změnami. Odtud se s křesťanstvím šíří mezi jižními a východními Slovany.
    Římská a hlavně byzantsko-řecká kultura jsou recipovány Araby, hlavně matematika, filozofie a to překladem textů, které jim přijdou do rukou ze Syrie.
    Existence, vznik, zánik velkých civilizací je zajímavá a velice složitá otázka. Civilizace přežívá stát a společnost, která ji vygenerovala. Ale ne vždycky. Co se na příklad zachovalo z byzantské civilizace v dnešním Turecku?
    S tou otázkou se obrátíme na Jakuba, jestli o tom ví něco víc.

    OdpovědětVymazat
  54. Jistěže Jakube,
    jsou různé způsoby popisování reality. Někdo se přichomejtne třeba k vraždě a napíše báseň, někdo napíše povídku, jiný zase traktát o nepřípustnosti vražd a neschopnosti policie. Někdo pak udělá obrázek, který vraždu sice nezpodobňuje, ale evokuje - namaluje mrtvého ptáčka - v horším případě zlomenou květinu.
    Takže každý píše co píše a má svou pravdu. Opravdu. Jenomže to jsou pravdy subjektivní - byť odborně subjektivní. Ale když někdo staví na sekundárních jevech a popisech, může to být úvaha, rozbor nebo cokoliv - kromě objektivního popisu reality. Prostě tak jak já vidím kolem sebe samé herce a režiséry, historik či filosof (jak se zdá) jen přemílá někým sebraná fakta a snaží se je občerstvit novými kousky reality, vytaženými z mrazáku archivu. Takže toto jeho dílo je pak historický výklad, ne popis skutečnosti. A o výkladech víme své, že?
    Prostě konstatuji, že i historikův svět je omezený, úhly pohledu jsou dané a historik či filosof se novým pohledům na realitu silou mocí brání. "Takhle se to přece nedělá!" Profesionální slepota*.
    To mi připadá ... ale to je jedno. Nebudu už pohánět ten mlýnek názorů, který se jen bude točit v kruhu, pevně daném. O popisu historie se s historikem asi nikdy nedohodnu, protože on má raději hru na "tichou poštu", kde na konci vyjde něco úplně jiného, než bylo vloženo a považuje to za jediné správné, integrující poznání skutečnosti. Čili pracuje jako "umělecký" fotograf. Nadělá fůru fotek a pak podle svého gusta a citu jich několik vybere dá obrazovému redaktorovi. Ten rozhodne, co bude titulka a co půjde jen do textu - a nakonec si nějaký Franta z časopisu vystřihne jednu fotku a tu si nalepí do skříně - a ta mu bude reprezentovat realitu. Jistě, je fůra takových "ikonických" fotek, všichni je známe**. Popisují sice ve zkratce dobu, jsou symbolem své doby. Nepopisují ale realitu, jen její část (často retušovanou) kterou kdosi (odborně nebo jen citem - nebo dokonce s úmyslem realitu pokřivit).

    NEPOPISUJÍ REALITU!

    Takže mi z toho vychází, že historie je něco úplně jiného než skutečnost. No nic, jsem starý a nevzdělaný, co se dá dělat... [;>)
    Inu, císař bude mít stále své skvělé šaty. Nahý císař - to je přece nějaký nesmysl, to se nestává, to se nehodí, to je chyba v datech - soudruzi / pánové / bratři / Genossen / spolubojovníci / drazí v Kristu / služebníci Alláhovi / páni akademici...


    */ několikrát v životě se mi stalo, že se mě člověk "zvenku" zeptal: " ...a proč to neděláš takhle?" nebo "A nedalo by se to chápat takto?" a přetnul tím kruh mých naučených řešení, "nezpochybnitelných" zkušeností.

    **/ Nahraná scéna, kde sovětští vojáci vztyčují vlajku nad Reichstagem, Dostálova holubice, která má hnízdo v ústí kanonu, čínský student, který s nákupní taškou brání v jízdě tanku na Náměstí míru v Pekingu (tahle fotka má zajímavé vyústění - našel jsem tutéž situaci focenou z jiného úhlu, než byl ten slavný TV záběr.) Nebo popis účastníků k realitě známého protiválečného snímku, kde nahá holčička, popálená napalmem utíká z vesnice My-Lai ve Vietnamu. To vše přece patří k "historii". Najděte si vzpomínky přímých účastníků událostí.
    Sami!

    OdpovědětVymazat
  55. Pergille (prokopírování), to se mi jeví jako zajímavý nápad. Náročné, ale mohlo by to fungovat.

    OdpovědětVymazat
  56. Realita.
    Ráno stojím před zrcadlem, v obráceném odrazu vidím starého nerudného dědka s povadlou tváří, naštvaného že musel vylést z postele, tlustého, hladového, s nucením na vyměšování. A za půl hodiny, slušně oblečený šedesátník s úsměvem ve tváři (nebo úšklebkem) těšícího se na snídani s kávou a rohlíčkem zvláště dobře vypečeným pak do práce zasmát se s "Broučici Pytlici", nechat se rozladit blábolením "VY" zvolených i jmenovaných. To je ta realita v kruhu. A co teprve pohled z poza zrcadla, to je síla!
    info čest v deset štyrycet švest!

    OdpovědětVymazat
  57. Velmi jednoduché - až asi budu podezříván z tzv. vulgarizace:
    Pádem Cařihradu* před půlsedmým stoletím se okamžitě přeťalo vše, co těch tisíc let bylo - tzv. Byzanc. Ostatně už to bylo dávno jen město samotné, byť obrovské, a maličké zázemí, Anatolie ap. už byly dávno v rukou Věřících. Nic se nepřebíralo, ani to nikoho nenapadlo. Ovšem - zásadní rozdíl od současných expanzívních křesťanů: od počátku a napořád (v germ. jaz. bych užil souminulého času) měli v osmanské říši křesťané většiny denominací item židé item kdokoliv zaručenu a chráněnu svobodu vyznání a praktikování svých ritů, p o k u d to nepřesáhlo tuto sféru a plnili své občanské povinnosti.
    *Strhující zasvěcené napínavé zoufalé líčení: Mika Waltari - Pád Cařihradu.
    A teď mě oslnila myšlenka na analogii!! Jak se k dávno chystanému utažení smyčky kolem toho už zmírajícího města - říše stavěla zbývající Evropa. Sakra. To by ale chtělo širší rozepsání! Je vám analogie jasná, že? Totiž hned nejmíň dvě.
    x To se NÁS netýká, x oni stejně jsou odpadlíci, dobře jim tak, x aspoň nám nebudou konkurovat, x konečně s nimi někdo zatočí, byť i ne my (když jsme nebyli s to). Pereat mundus.
    MMCh: jedna ze dvou středozem. mocností té doby, prvních republik, ano I, od vás, se postavila přímo po bok sultána. Tak tady už analogie křičí do očí.

    OdpovědětVymazat
  58. StK.
    Právě že historik není spisovatel, který popisuje své nálady při pohledu na krajinu za bouřky, není básník, který vyjadřuje své pocity symboly, není fotograf nebo sběratel fotografií, který sestavuje nástěnku, kde si každý může vybrat, která se mu nejvíc líbí, není ani geometr, který měří skříň, zapisuje její rozměry, barvu, pozici v pokoji.
    Historik se zabývá děním a konáním lidí, v té určité situaci, a to pokud možná v nejširším obchvatu - děním politických skupin, sociálních vrstev a jejich organizací, děním jednotlivců, jestliže zastávají důležitou roli a váhu ve společnosti a to všechno v procesu, v pohybu ne ve ztrnulé pozici. Zabývá se interakcí všech těch elementů a prvků, které se v procesu setkávají, střetávají, na sebe vzájemně působí. Snaží se vniknout do t.zv. ducha doby, empaticky, snaží se tak pochopit, proč lidé jednali právě tak jak jednali.
    K tomu má tu nevýhodu, že nepracuje se živým materiálem, ale s dokumenty, vzpomínkami z té doby, které se zachovaly, snaží se najít souvislosti a také příčiny, které k jistým krokům vedly.
    Není to snadná práce, jak můžete vyloučit na příklad, že jistá stávka nezapůsobila na rozhodnutí vlády zvýšit vydání na určitou položku a tím zapříčinila zvýšení státního dluhu? Což pak vedlo k neblahým následkům na finančním poli a ke zhoršení mezinárodního postavení státu? Jak můžete vyloučit, že při diplomatických jednáních zastupitel státu nepodlehl nátlakům a hrozbám protistrany a mít za to, že jednal zcela autonomně? To jsou jen malé příklady, snad se zdají nekonsistentní, ale dějiny jsou právě tohle, kupení se malých a velkých rozhodnutí, kroků, činů a to v interakci, v pohybu.
    Historik nepopisuje, hledá příčiny, kořeny a vysvětluje, interpretuje.
    Práce historika není divadelní recenze, i když má co dělat s "divadlem světa".

    OdpovědětVymazat
  59. Pokud se týká v Polsku často používaného rčení: Jest to jak w czeskim filmie! , tak to je poměrně pochopitelné. Přehršel bláznivých komedií českých tvůrců, kde se situace mění každým okamžikem (ze starších třeba Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo Pane, vy jste vdova!), přispěla ke vzniku tohoto polského rčení.
    V polské filmografii je alespoň trochu srovnatelných filmů podstatně méně. Namátkou vzpomínám na Klobouk pana Anatola z roku 1957 - na www.csfd.cz o něm nic bližšího není, proto dávám odkaz na polský filmový web ( http://www.filmweb.pl/film/Kapelusz+Pana+Anatola-1957-6685 ). Poněkud později (1963) vznikl film s nezapomenutelným Gustawem Holoubkem Gangsteři a filantropové ( http://www.csfd.cz/film/142687-gangsteri-a-filantropove/filmoteka/ ). No a samozřejmě Jerzy Stuhr se Sexmisí z roku 1984 ( http://www.csfd.cz/film/37898-sexmise/ ) či King Size z roku 1987 (http://www.csfd.cz/film/37896-kingsajz/ ). Na nic novějšího si nevzpomínám. c.d.n.

    OdpovědětVymazat
  60. Jakube,
    Benátčani byli vždycky nenažraní zlodějští vydřiduši jako dneska. Jenže ve středověku byly Benátky námořní obchodní velmoc a tak se s konkurenty moc nebavily. Dvě války s Byzancií vedli Benátčani a při tom se ani neštítili spojit s nepřítelem severoitalské Lombardské ligy, Fridrichem Rudovousem.
    Pak při IV křížové výpravě pronajmou křižákům lodi k přepravě za tak velkou sumu, že na ti to neměli a tak je pošlou do Zadaru, který byl kromě jiného v rukou křesťanského krále, uherského Emericha. Křižáci tedy Zadar dobudou a zplundrují, jen aby dostali peníze na ty lodě. Křižáci se pak ještě vyznamenají tím, že vydrancují Konstantinopol, místo aby bojovali proti nevěřícím.
    Moc poučné.
    Teď Benátčani okrádají jen turisty.

    OdpovědětVymazat
  61. C.d.: A ohledně té české chyby. Před mnoha lety jsem dělal tlumočníka u polské firmy, která v jedné nejmenované české teplárně budovala nové kotle. A jednoho dne jsem šel spolu s technikem, který měl na starosti zásobování a sklad (pán v důchodovém věku, manželka učitelka - měl jsem s ním mnoho diskusí na téma rozdíl; mezi polským a českým jazykem a který z nich je lepší) ke skladu, kde měl skladník nějaký problém s převzetím dodávky - snad to byly nějaké speciální ventily či co to bylo. Řidič říká: Přivezl jsem vám třiadvacet ventilů.Andrzej vylezl na korbu, počítá a nakonec říká: Dziewięć ich brakuje. Jest ich tylko dwadzieścia trzy! A řidič mu odpovídá: Ale ano, vždyť to říkám! Třiadvacet! Andrzej se podíval do dodacího listu a mávl rukou: W porządku. Czeski błąd! Podepsal dodák a zboží se složilo. A já si uvědomil - Poláci neznají český (německý) "obrácený" způsob čtení číslovek - od jednadvacet až po devětadevadesát. Takže skladník i Andrzej slyšeli tři a dva - což pro ně znamenalo třicet dva. No abychom se nepošklebovali: Devět z deseti Čechů, když slyší trzydzieści tak to chápe jako tři sta.
    Teď z trochu jiného soudku. Co se týká Sýrie - měli bychom tam nechat udělat pořádek Putina! Má přece s takovými věcmi zkušenost! Dávám sem odkaz na jeden článek na polském webu, přeložený z německého Spieglu (http://wiadomosci.onet.pl/prasa/exodus-trzecia-fala/nlpc1 ). Kdyby byl zájem, tak ho sem do útulny přeložím stejně jako kdysi ten článek o Černobylu a následných opatřeních polské hygienické služby.
    No a postačí vhodné vysledky blížících se voleb a Putin může své prsty začít strkat i k nám - ani k tomu nemusí potřebovat naše komunisty! BTW: Jakube, jak dopadla vaše debata s bratránkem?

    OdpovědětVymazat
  62. Tři desitky jsou tři sta?
    Tohle si přece Pedro nemůže myslet ani úplně hluchý a blbý Čech. Že by jich bylo 90%? Když tak "vchod" a "východ" - "wejście" i "wyjście" - s tím jsem se už setkal.
    Pokud by nám Pedro přeložil zmiňovanou reportáž "Třetí vlna" o Čečně, tak ji tu rád vyvěsím. (Já nejsem profesionální překladatel a šlo by mi to asi pomalu.) Pro pochopení, co se děje i v tak vzdálené zemi, jako je Sýrie je dobré si ji přečíst. Když se člověk dostane z louže do bláta či z deště pod okap.
    Já raději zkusím (časem) přepsat názory intelektuálů na intelektuální TV ART z Lidovek. Pořád se mi totiž vnucuje myšlenka o "věži ze slonoviny". A to nejsem zrovna dělník nebo technik. Ale běhám po zemi.

    OdpovědětVymazat
  63. Historik nepopisuje, hledá příčiny, kořeny a vysvětluje, interpretuje.

    Ano, to přesně tvrdím. Historikův pohled, jeho interpretace.

    OdpovědětVymazat
  64. A p o ř á d eště mi nikdo nedefinoval a nepředvedl na příkladech, co to jest czeski blad...?

    OdpovědětVymazat
  65. A ví někdo přesně, co to je "obrácená polská logika"?? [;>))

    OdpovědětVymazat
  66. Tak před chvílí jsem na internetu našel video historika Dr. JIřího Raka k 200. výročí bitvy u Chlumce. Celé je to natočené v Praze - kdo má zájem: http://www.stream.cz/narodsobe/834843-narod-sobe-bitva-u-chlumce . Ovšem to není všechno, na internetu je možné najít obrazový záznam z rekonstrukce bitvy, která se konala před dvěma týdny přímo na místě největších bojů u nad Varvažovem: http://www.youtube.com/watch?v=6cnx5aTLcMQ . Natáčela to všechno kamera, umístěná na malé tribuně u bojiště. Doporučuji přeskočit začátek, zachycující postupné houstnutí spektáklu dychtivých davů, ale podívat se až na vlastní rekonstrukci. A pokud by byl zájem o řadu fotografií, které jsem před rokem pořídil na všech památných místech kolem bojiště - u památníku nad hromadným hrobem 10 000 padlých vojáků, u ruského, rakouského i pruského památníku bitvy, u "juchtové kaple" nad Varvažovem, ve Strádově i v lese nad Strádovem, kde je památníček na místě, kde ruští kozáci a rakouští dragouni zajali z místa prohrané bitvy prchajícího generála Vandamme (byl aktivním účastníkem i bitvy u Slavkova), památníku věnovaného Colloredu-Mansfeldovi, památníku na místě, odkud z hřebene Krušných hor u Nakléřova sledoval Napoleon druhý pokus svých sborů probít se do Čech, atd. - tak je zkomprimuji a s popiskami zašlu Kocourovi. O vlastní bitvě je sice možno si přečíst na http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Chlumce_(1813), ovšem chyběji příslušné ilustrativní fotografie. Takže by je zde Kocour mohl vyvěsit.

    OdpovědětVymazat
  67. Jakube, právě na tom příkladu s ventily jsem ilustroval, co to ten czeski błąd je! Češi (pro Poláky jsme všichni Češi - Cajzlové, Moravané i Šlonzáci) všechno pomotají, obrátí, točí bláznivé filmy. Takže i to částečné vysvětlení, které Kocour našel na polském internetu, sedí!

    OdpovědětVymazat
  68. Takže, jestli jsem Vám dobře rozuměla, StK, historik by měl popisovat realitu a basta?
    Takže když se na náměstí utkají mezi sebou dvě skupiny lidí, začnou se mlátit a řezat, tak historik má popsat, co kdo komu udělal, komu kdo nafackoval, komu kdo zlomil nohu a nemá se snažit pochopit, kdo ti lidi jsou vlastně zač a proč do sebe mlátí? A jestli to pak nemá nějaké další následky?
    Jak byste "popsal" poslední události v Sýrii? Co je za nimi, byste nehledal?
    Zkuste to schválně, uvidíme, co z Vašeho holého popisu vyjde.
    Co je obrácená logika, to bych věděla. Jestli je jen polská, to je těžko říct.

    OdpovědětVymazat
  69. Ale já přece nikomu nepřikazuji, co by měl dělat, Informace. [;>)
    Jenom tvrdím, že to, co běžně dělá historik není přesný popis pravdy. Je to jeho, historikův pohled na skutečnost. Jistě, že je třeba aby někdo utřídil tu spoustu dat, hledal jednotící fakta, "smysl příběhu". "O tom žádná" jak se říkává. Ale o historické práci, studii nelze tvrdit, že to je objektivní pravda. Nanejvýš, že se k pravdě přiblížila - ovšem zase jen podle mínění kritika.

    Já se jenom přimlouval, ať je kromě zpracovaných analýz k dispozici i rozsáhlejší pramenný materiál pro pozdější výzkumy, které se budou ptát třeba na úplně jiné věci, než o kterých psal historik předešlý.

    Uvedu podobenství: To, co slyšíte z běžné nahrávky na CD NENÍ zaznamenaná realita uměleckého výkonu. Je to obraz reality, jak ji vnímal a zaznamenal na médium hudební režisér a mistr zvuku. Ale u důležitých výkonů uměleckých se kromě tohoto zpracovaného, finálního záznamu zachovává i tzv. "formix", surový materiál, který pak po letech může zpracovat někdo jiný, nějak jinak, tedy pozměnit jeho vyznění. Možná i zásadně. I když realita byla stejná.

    Doufám, že mi už rozumíte. Nemám nic proti historikům - ale ať si nemyslí, že jsou zárukou skutečně pravdivého popisu události. (Dtto divadelní kritik nepopisuje inscenaci, ale jen to, jak ji vnímal on. Třeba byl vesele "ovíněn" nebo měl naopak mrzutou náladu, protože ho bolely zuby. Tedy ryze subjektivní důvody. Nic nepomůže, že se opravdu a poctivě snažil.

    OdpovědětVymazat
  70. Reverzní polská anotace je způsob zápisu matematického úkonu před dvojici čísel, nad nimiž se provádí. Taktot to zní jednoduše, ale pokud se jedná o komplex výpočtů, tak je to pro lidské oko docela mazec.
    Používalo se to v začátcích programování, protože to umožňuje snadněji (s ohledem na paměť počítače) řešit nároky výpočtu a přitom to dovoluje i vysokou abstrakci nad úkolem. Případně když se tak řeší i volání podprogramů, logická rozhodnutí o větvení programiu atd.
    Používá to, pokud jsem správně informován, jazyk LISP (z toho, co je ještě živé), který najdete jako jazyk maker v editoru EMACS a kreslícím programu GIMP. Lisp je jeden z mála programovacích jazyků, se kterým jsme se dohodli, že spolu budeme jen kamarádi a nikoli spolupracovníci.
    Kalkulačka s reverzní polskou anotací je jedním z řešených úkolů vynikající učebnice "Perl pro zelenáče".

    Ohledně magnetofonových pásků mi byla poskytnuta informace od informatiků (co se starají o pásková úložiště dat), že by to mohly umět některé zásuvné moduly programů jako Audacity (co umějí převést záznam z pásky na digitální médium) s tím, že to budou moduly placené a drahé.

    OdpovědětVymazat
  71. Perfektní výklad obrácené polské logiky ASP - nesvedl bych to takhle plynule ani náhodou, i když jsem to kdysi učil svého kluka. [;>/

    K Audiacity, CoolEditu a podobným editorům: Nevím o žádném pluginu ke kterémukoliv ze zmiňovaných editorů. Pokud se dozvíte něco bližšího od vašich IT, buďte tak hodný a dejte mi nějakou zprávičku. Na oba dva takové editory mám licence, takže bych možná plugin (o kterém ale na stránkách výrobce - nyní už vlastně jediného - nic není) dostal za přijatelnou cenu.

    I když - veškeré "opravy" zvukového materiálu jsou občas hodně diskutabilní. Koupili jsme oficiální plugin na "odopraskávání" starých desek - a "máme ho v počítači". Ale nepoužíváme - po projití signálu tímhle výmyslem sice praskání opravdu po několika průchodech programem zmizí, ale "jizvy" po praskancích jsou daleko rušivější, než původní praskot. Pokud něco dělám pro cizí archivy ze starých, vzácných desek, je postup "restaurace" jiný. Dalo by se říct že prakticky "manuální" a dost pracný. (A proto drahý, i když myslím, že jsou to peníze dost krvavě zasloužené.)
    [;>)

    OdpovědětVymazat
  72. To, o čem tu hovoříme, se točí výlučně kolem práce historika, který se zabývá moderními nebo současnými dějinami. Zatímco historiografie je obor, který se vyznačuje specializací badatelů na určitá období a také na určité problémy nebo odvětví lidské činnosti.
    Každá specializace pak má před sebou své problémy, tak na př. historik pravěku pracuje s jiným materiálem než historik starověku nebo pak středověku a novověku. Zatímco je dějepisec moderní a současné historie občas dokumenty zavalen, historik pravěku, dokud nebylo asi tak ve 3. tisíciletí p.n.l. vynalezeno a používáno písmo, má k dispozici jen vykopávky a kresby na stěnách jeskyň.
    Ale i napsané nebo spíš vyryté dokumenty po vynálezu písma nedávají velké informace.
    Lépe jsou na tom historikové, co se zabývají dějinami starověkého Řecka a Říma, protože mají k dispozici i práce tehdejších historiků jako starořecký Herodotos a Thukydides. Nebo latinských historiků Cornelia, Tita Livia, Tacita, Svetonia.
    Jenomže i zde, vážený StK, není možné převyprávět jejich zápisy a spisy, ale je nutno přihlédnout k charakteru doby, charakteru samotných historiků, ke způsobu jejich práce. Tak na př. Herodotos nám zachoval popis světa tehdy známého starým Řekům na základě svých znalostí a svých náhledů ale i s množstvím tradičních mýtů. Titus Livius se zase soustřeďoval na velké postavy římské historie - tak trochu oslavoval velikost římského státu.
    Takže i tady moderní historik musí navázat s tou dobou jakýsi dialog. Rozpoznat historii od rétoriky, ověřit jejich tvrzení.
    Nebudu se pozastavovat u křesťanského středověku, kde náboženské tendence značně ovlivňují práce historiků.
    Zajímavým materiálem jsou pak středověké kroniky, kde kronikář zaznamenával v chronologickém pořádku události týkající se města nebo konventu a zároveň vkládal do kroniky i pověsti nebo legendy o životu svatých a pod.
    Dnešní moderní historiografie se zase vyznačuje tendencí k interdisciplinaritě - opírá se o poznatky sociologie, antropologie, etnologie, ekonomie a spolupracuje s nimi. Dívá se na lidské dění z více úhlů, vidí ho právě jako složitý proces.
    Poslyšte, nejsem z povolání historik, přesto jsem si ale pár knih o problémech historiografie přečetla, jako De la connaissance historique nebo Tristezza dello storico: Possibilità e limiti della storiografia (vyšlé v it. překladu, francouzský název neznám) od Henri-Irénée Marrou. Nebo Introduzione alla storiografia od Giuseppe Rinaldiho.
    Takže nemluvím jen tak, abych něco řekla.

    OdpovědětVymazat
  73. Nejste? Ale byla byste dobrým.
    Ten Marrou - to musí být něco. Už ten název. Na to bych skočil. Známé jméno? Klasika?
    Jenom ad historie pravěku: víte, tu netvoří historici, nýbrž prehistorici - archeologové. A naopak v posledních 60 letech bleskově pronikla do bádání o středověku a raného novověku archeologie, obdržev (to je přechodník) název a. historická, a už si to místo včetně značného renomé udržela. Tož tak. Non e cosi semplice...

    OdpovědětVymazat
  74. Jakube, tou historickou archeologií míníte americkou "historical archaeology", která hledá materiály pro rekonstrukci způsobu života a náboženských rituálů černých otroků, přivezených do Ameriky, o něž se zatím historie nezajímala? Něco jako antropologická archeologie.
    Četla jsem o tom, ale pokud je mi známo, v Evropě se tento způsob historického hledání nerozšířil.
    Možná, že nejsem dost informovaná.

    OdpovědětVymazat
  75. Ano: historik by měl popisovat realitu a basta !
    A2+B2=C2 to je dodnes neměnná pravda s podmínkou omezené platnosti úhlu. Ne to co se údajně dělo okolo pískoviště a kdo byl ten s mečem, to už je jenom "možná", a k tomu informační balast a blábol pohádkáře (ky)který stále inovuje
    čp.

    OdpovědětVymazat
  76. Jen pro upřesnění: "obrácená poská logika" nevyjadřuje, že by polská logika byla obrácená, ale označuje logiku obrácenou vzhledem k polské. Polská (například v tom LISPu) má operand na začátku: (+ A B), obrácená (co se používala na kalkulačkách) na konci: A B +

    OdpovědětVymazat
  77. Pro EK
    Můžete nesouhlasit, můžete říkat, jak to vidíte Vy, ale nikoho neatakujte, prosím.
    Chci, aby tenhle blog byl jiný, než "ty jiné". Bez omezování názorů, ale též bez invektiv. Co si myslíte je Vaše věc.
    Co tu píšete už ne tak docela.
    Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  78. Omlouvám se, tak daleko jsem to nedomyslel.
    K odlehčení:
    Kdo je omezován ať vystoupí, děl ředitel Pardubického gymnázia před plnou tělocvičnou, prezidentem a hejtmanem. Servilita pomalu ale jistě prostupuje dobou. Zdroj MF DNES kraj pardubický.
    Jen se nepo...t v síni. Nebo super korektně je ještě možno?
    čp.

    OdpovědětVymazat
  79. ZŽ: Aha!!
    A něco ze skutečnosti - jsem nyní jaksi účasten diskuse, na čem se zakládá důležitost osobnosti - na titulu, penězích, renomé... stalo se ještě v tamtom dávno ztraceném století, ve třetí generaci Rothschildů:
    Do pracovny barona (novopečeného) Rothschilda se kdosi dostal rychleji, než jej konsternovaný komorník stačil představit. Bankéř bez zvednutí hlavy od papírů pokynul: - Přijměte křeslo.
    Nic. A po chvíli se od stojícího návštěvníka ozve pomalu a důrazně: Jsem kníže Guy de Bonhard - !
    Bez zvednutí pohledu se ihned nevzrušeně a zdvořile nad papíry ozve: - tak přijměte ještě jedno... (Úprava JS)

    OdpovědětVymazat
  80. I, ale ne! Mluvím o častém (a často hlavním a celoživotním) tématu výzkumu (vč. terénního ovšem, na hradech, v podzemí měst...) mých kolegů a přátel archeologů/historiků t a d y , v Evropě. Italia compresa...
    Promiňte, že se trochu divím, že je to pro vás novinka. P ř i v a š e m v z d ě l á n í !
    (Pro jistotu: znáte ten výrok z úst velikého Vlasty B., že?)

    OdpovědětVymazat
  81. Proboha, Eklektický Komentátore
    a k čemu je tenhle blog? Ten je přece pro zlobivé chlapečky, kteří mají neodolatelné nutkání si (potichu) zařvat, že císař je nahý!

    Neznamená to ale, že se tu budeme vzájemně fackovat - a to ani se zataženými drápky.

    OdpovědětVymazat
  82. A jako obvykle: Kdopak to o Češích prohlásil, že jsou jako cyklisté? Že na nahoře hrbí a dole šlapou?
    Asi nějaký nepřítel českého národa, že?
    Bez obav EK, řiťolezetcví se nezapomíná, to je tady s námi pořád.
    (Jezdit na kole taky prý nelze zapomenout...)

    OdpovědětVymazat
  83. Hovoříme o dvou rozličných věcech. V Itálii archeologové objevují pod troskami antického Říma ještě další "vrstvu", podzemní jeskyně, kde se nacházely chrámu boha Mitry, pod Fori Romani našli chodby, kde se gladiátoři připravovali k zápasům, jinde našli obchodní čtvrť, místa, kde se prováděla prostituce.
    Pod piazza Navona je zas Stadio di Domiziano, kde se vedly krvavé zápasy. To si dnes může návštěvník prohlídnout.
    To je tedy známá větev archeologie.
    Já hovořím o směru, který nazývají "american historical archaeology", který vznikl asi před 25-30 lety, a který hledá památky civilizace před kolonizací Ameriky a pak materiál o způsobu života afrických černochů po převezení do Ameriky. Prý to má dát možnost promluvit o sobě těm němým menšinám, které historie opomíjí.
    Tady nejde o odhalování památek, ale o výkopy jinak bezcenného materiálu. Nebo alespoň opomíjeného jak historií tak archeologií.
    A nemusíte být hned kousavý. Co Vy zase víte o americké historické archeologii, he? Já jsem o tom četla před časem na kulturní stránce novin.
    Pamatuju si ještě, že se v článku pozastavovali nad tím, že izraelští archeologové při vykopávkách anticko římských památek, vyhazují zbytky arabských staveb, co jsou postaveny na nich, jako by to bylo bezcenné smetí.

    OdpovědětVymazat
  84. Nejsem kousavý, ani mne nenapadlo. Divím se.

    OdpovědětVymazat
  85. Čemu se divíte? Že neznám termín historická archeologie?
    V Itálii se nepoužívá. Hovoří se o archeologia italica, archeologia classica, archeologia cristiana e medievale atd. Anebo o archeologia urbana, industriale, archeologia del paesaggio e così via.
    Když se podíváte do českého prohledávače, tak první heslo, co otevřete hlásá, že "historická archeologie je nesprávný termín používaný k označení středověké archeologie".
    Termín "historická archeologie" se vztahuje výslovně k americkému bádání o kolonizaci severoamerického kontinentu. A vybrali ho proto, aby v názvu nemuseli užívat slovo kolonizace, kolonizační.
    Così stanno le cose, caro Jacopo. Snad se nebudeme hádat o slovíčka.

    OdpovědětVymazat
  86. Ano, historická a středověká je totéž. O v š e m (come avevo menzionato) to druhé není přesné - zdaleka nejde jen o středověk. Budiž, když se bádá v podzemí či ruinách či odpadišti starých fabrik ap., je to a. průmyslová. Jenže na člověka to moc šikovně nepřenesete: průmyslový archeolog - no... a u toho středověku to zas musíte říct genitivem: archeolog středověku, neb jinak by to byla sranda.
    Izrael, Izrael... Předloni jsem stál na vrcholku telu v Judeji s US archeology, právě tam kutajícími tuším něco z doby prvního chrámu. Základy domů, zbytky mozaik, studna, cisterna, kanalizace, hradba, stáje... Ta vrstva (v pozdní latině stratum), +-3 m hrubá (dovolte mi valachismus), byla původně pod už odkutanou vrstvou jinou a pod ní bylo cca pět-sedm dalších. Celkově jste stála na třech tisíciletích. O tom nelze mluvit. Okolo vane vítr, písek a prach ze základů čehosi z dob, kdy naši předkové lezli po stromech - a patnáct metrů pod tím jsou zbytky města z dob, kdy u nás byl neolit. Tady když jsem se zeptal - A toto je ze kdy - ? archeolog shovívavě odtuší: Ale to je mladé - to je AŽ římské...
    Telů tam čeká na prokopání a na objevy ještě závratně. Na dlouhé generace. Proč před 50 lety u nás nebyl obor biblická či předovýchodní archeologie... Nad nehostinnými pahorky nad Mrtvým mořem vane stálý suchý lhostejný vítr, přináší vzývání neznámých bohů v neznámých jazycích, v kumránských průrvách leží neznámé poklady pro budoucí pasáčky a od Egypta užuž přichází Mojžíš. A přijdete k Jordánu a pomalu se u něj usadíte. Už neodejít.

    OdpovědětVymazat
  87. Věky věků...
    A co bude v té poušti za 40 000 let? To asi neví nikdo. Jedno je ale jisté - Voyager 1 bude v té době blíž ke hvězdě Gliese 445 než ke Slunci. A to mě uklidňuje. Opravdu. [;>)

    OdpovědětVymazat
  88. I v Římě stojíte na třech tisíciletích. Jenomže tam se těch vrstev nahromadilo míň. Antický Řím s podzemními sklepy, na tom středověký a někde i moderní. I ta sklepení, nebo podzemní aterořímské stavby se dobře zachovaly. Římani stavěli solidně, jednou při historickém programu v TV o podzemnm Římu ukazovali, že na anticko římských základech stojí moderní obchodní dům.
    Na dnešních základech asi potomkové za 2.000 let nepostaví ani dřevěnou kůlnu. Kdybych to na you tube našla, poslala bych Vám to.
    V Izraeli, když tam nacházejí archeologové i pět až sedm vstev nad sebou, tak jde jen o trosky, že? Na kterých se stavěly další budovy.
    Jak to pak dělají? Sbírají ty pamětihodné předměty a zbytek odstraňují?

    OdpovědětVymazat
  89. To právě jsem se taky nedokázal přesně dozvědět. Zůstalo mi temné podezření. To jsou těžké věci.
    Asi tak: něco za něco -
    Město žije. Je na krásném odevšad viditelném a všechno okolo registrujícím pahorečku.
    A přitáhne národ X. Od východu, severu, jihu, západu... vidí tak strategické místo! Dobudou je. Nebo v míru obsadí a vypálí a zbourají, to je každému (kromě těch obyvatel, no) fuk. A pak buď to pár generací zarůstá trním, nebo ti původní v roli otroků hned staví opevnění těch nových. A po nějaké prodlevě opakování ad libitum. Atd. atd.
    Kazatel - tedy Kohelet: Vše je tak únavné, že to nelze vypovědět... Kde to bylo napsáno?
    A pozor: i my jsme pořád v historii. Uvnitř. Historie pokračuje. Tahle. Jiná nebyla a není.

    OdpovědětVymazat
  90. Řím: Fellini, Fellini. Ta závratná scéna s tím náhlým odkrytím schodiště dolů, do etruského sklepení, s průvodem kněžek namalovaným na zdi nad tím schodištěm. A sotva se objevitelé ohromeně rozhlédnou - puk, puk, puk... a stále rychleji: omítka puká, praská, odpadává, drobí se, a už tam je jen holá zeď, a je. A bude. Na tento okamžik kněžky čekaly půl třetího tisíciletí. Finita. Il tempo e scaduto.

    OdpovědětVymazat
  91. Víte, Jakube,
    že si tu scénu už nepamatuju?
    Chcete se podívat do podzemí Říma?
    Zadejte si
    http://www.youtube.com/watch?v=gHFc8rZfXVI
    tam najdete další videa.

    OdpovědětVymazat
  92. Anebo tady: co je pod nynější piazza Navona.
    I anticko římský vodovod. A pořád tam teče voda.
    http://www.youtube.com/watch?v=5_TtE7m67Nw

    OdpovědětVymazat
  93. A v druhé části videa uvidíte, co je pod via Veneto, centrum italské dolce vita, proslavené Fellinim.
    Je tam krypta frátrů kapucínů, kterou si vyzdobili lebkami a kostmi zemřelých bratří. Klášter a krypta pocházejí ze 17. století. Postavil ho bratr papeže architekt Barberini.
    To je kontrast, že? Mezi mentalitami dob!
    Já bych tam nevlezla, ani kdyby mi platili.

    OdpovědětVymazat
  94. Informace, Kocourovým prostřednictvím Vám přeposílám, co mi kníže Hieronymus Clary-Aldringer zprostředkovaně odpovídá ohledně návštěvy důstojníků sovětského válečného loďstva u jeho děda v Benátkách. Pan kníže neví o moc více než my, jeho děd mu o té návštěvě vyprávěl, zřejmě bez bližších podrobností. Takže pan kníže přislíbil, že bude pátrat....
    Já se zase budu snažit dát dohromady to povídání o osudech rodu Tiesenhausen v Rusku a o návaznosti s rodem Clary-Aldringen. BTW: Pan kníže je vzdáleně příbuzný s knížetem Jusupovem ( http://www.historickaslechta.cz/muz-ktery-zavrazdil-rasputina-id2009090001-18 ). Ale když se to tak vezme, všichni jsme spolu příbuzní - jenom se musí jít dostatečně hluboko do minulosti, aby se našel společný předek. O této problematice je zajímavá kniha Sedm dcer Eviných (http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_dcer_Evin%C3%BDch ).

    Už se Vám podařilo přečíst, co jsem Vám poslal minule?

    OdpovědětVymazat
  95. Grazie! Sara un piacere!
    Ale vy jste nebyla v mém rodném štatlu dole u kapucínů (hlavní šlágr: baron Trenck)? Ani v té úchvatné kryptě klatovské? Ani před tím oltářem ze stovek lýtkových, ramenních, loketních, lebečních atd. atd. kostí bratří v Sedlci (dnes patří pod Horu Kutnou)? Tož to mi ani nepravte.

    OdpovědětVymazat
  96. Informace,
    já slyšel pojem "historická archeologie" ještě ve dvou souvislostech:
    1. Archeologie období, ke kterému existují historické záznamy (obecně)
    2. Orcheologie objektů z relativně nedávné minulosti (v ČR třeba prvorepubliční trampské osady a skautské tábory), kde dokonce ještě existují pamětníci, a kdy se relativně velmi přesné údaje o objektu konfrontují s tím, co je schopna archeologie o objektu říct. A extrapoluje se to na objekty, které jsou známy jen z těch vykopávek.

    OdpovědětVymazat
  97. Prosím o prominutí. Ten poslední příspěvek je popletený. Buď se mi kus smazal, nebo jsem to napsala moc narychlo.
    Kostel S. Maria della Concezione, co se stále nachází ve via Veneto, nechal postavit spolu s klášterem, který pak byl zbourán (na jeho místě je teď ministerstvo průmyslu), a kryptou papež Urbano VIII na počest svého bratra kardinála Antonia Marcella Barberiniho. Který je v kryptě pohřben, na desce je vyryto « HIC IACET PVLVIS, CINIS ET NIHIL » (Zde leží prach, popel a nic). Architekt byl Antonio Casoni.
    V kryptě se nacházejí i kostry příbuzných papeže z mocné římské rodiny Barberini, oblečené do hnědých mnišských hábitů. Jedna princezna drží v jedné ruce kosu, v druhé váhy.
    Výzdoba z lebek a hnátů byla vytvořena, jak píše autorka přiloženého článku, ve stylu rokoka.
    I markýzovi De Sade se prý v toho udělalo nevolno.
    http://www.romasotterranea.it/la-cripta-dei-cappuccini-a-via-veneto.html

    OdpovědětVymazat
  98. StK,
    Vy tu dáváte do vzkazů zprávu o tom, že Voayager I opustil sluneční soustavu. To mi připomnělo, že přesně před 380 lety byl Galileo Galilei donucen zříci se před inkvizičním soudem, kterému předsedal papež Urbano VIII, svého učení, aby nebyl na doživotí uvězněn nebo upálen.
    « HIC IACET PVLVIS, CINIS ET NIHIL », měl si nechat vyrýt na svůj náhrobní kámen spíš sám papež.

    OdpovědětVymazat
  99. Díky, Pedro,
    podívám se na to všechno, i když mám dojem, že se mi nepodaří nic víc najít.
    Kromě toho mám špatné napojení, neotevírají se mi ani videa.

    OdpovědětVymazat
  100. Pergille,
    mám dojem, že ten termín historická archeologie se používá dost volně. Američani taky prohrabávají stará opuštěná stavení, staré saloons, baráky, kde bydleli černí otroci. Chtějí získat konkretní poznatky o tom, jak první kolonizátoři žili, jak se pomalu skládala americká společnost. Tak rekonstruují drobné události a doplňují ty mezery v psaných dokumentech.

    OdpovědětVymazat
  101. Ne, Jakube,
    nikde jsem nebyla. Máte-li obrázky, dejte na ně odkazy. Podívejte se na kryptu kapucínů, to je, upřímně řečeno, hnus!

    OdpovědětVymazat
  102. Asp, přesně, oboje, bez námitek. Za jedna. Nejste (nelegální) archeolog amatér (a následně prodejce nálezů) - ?
    Hic iacet atd. - jak falešná pobuřující okázalá skromnost. Kdo cokoli ví o životě, moci a činech papežů těch staletí, ten jen polkne - no prostě chucpe...

    OdpovědětVymazat
  103. Informace, prosím
    hnusem bych krypty s vysušenými (mumifikovanými) nebožtíky nenazýval. Je to divné. Může to být z něčího pohledu až odporné. Ale není to hnus (vyjádřeno kategoricky). Je to pohřebiště (nechci přímo napsat hřbitov), tedy místo, kde je dobré zachovávat jistou zdrženlivost. A je to svědectví o jisté skupině v určité době s obecnějšími přesahy.
    Co byste napsala o jedné indické sektě (její jméno mi právě teď vypadlo), která své své mrtvé "pohřbívá" tak, že je umístí na vysoké věže a o zbytek se postarají supi a jiní mrchožraví ptáci? A jiné, z našeho pohledu možná ještě podivnější způsoby "provedení poslední služby člověku"? Že je to také hnus? Subjektivně určitě ano. Ale ne ojektivně či kategoricky.

    OdpovědětVymazat
  104. Pársové. Nikoliv sekta, zoroastristé. Tradují, že přišli před tisíci lety z Persie. Párs byl eg Freddie Mercury a Zubin Mehta. Gudžarát, Bombaj. Věže mlčení.
    Na ČRo Vltava velký páteční pořad, od osmi do desíti, dnes o žid. památkách části Moravy vč. Brna, s klezmerovými ap. hud. lahůdkami. Mluví hlavně arch. Klenovský, největší znalec tématu, znám jej, fachman non plus ultra. Jenže zas v ČT bude Pavel Kantorek, kterého znám od kolejních dob, můj ročník. A na Plusu o mé milované Lužici, tam jsem pobýval, kopal ap. Bože, volba...

    OdpovědětVymazat
  105. Kapitáne,
    to není pohřebiště. To je profanace mrtvých.
    Ty lebky a hnáty byly vytaženy z hrobů a slouží tam jako výzdoba. Jsou složeny do hvězd, růženců, udělali z nich lustry a dokonce hodiny. Jak můžete vidět na obrázku, vytapetovali lebkami celé stěny.
    To je absolutní neúcta k mrtvým a živým. Neúcta i k samé smrti člověka.
    A to aby byla ukojena hrůzná zvrácená gusta papeže.
    Křesťanská církev má své obřady na pohřbívání, dokonce odmítá kremaci.
    Tohle zacházení s ostatky člověka jako by byly stavební materiál, jde proti úzu církve samé.

    OdpovědětVymazat
  106. Hezký popis Jakube. Každý centimetr izraelské půdy dýchá historií, Izrael je právem nazývaný Svatou zemí. V Izraeli se začaly psát dějiny, ale nebudu se rozbásňovat, někteří nechápaví lidé by to mohli zle nést. Něco k Sýrii...
    http://www.czechfreepress.cz/blizky-vychod/syrska-zena-si-podala-senatora-johna-mccaina.html

    OdpovědětVymazat
  107. Informace,
    mluvíme oba o "katakombách" v Brně a Klatovech o kterých se zmiňuje Jakub? To byla regulérní pohřebiště. Jen se z nich udělala turistická atrakce. Z čehož mám také rozporuplné pocity. A kosti v Sedlci sice byly "vykopány", ale nikoliv primárně za účelem "výzdoby", nýbrž proto, že místa hřbitově bylo málo, takže se kosti, především lebky a dlouhé kosti nestačily rozložit, než se na stejné místo pohřbíbalo znovu. A kostnice obecně byly stavby k uložení takovýchto kostí. Nevidím nic špatného na tom, že kosti nebyly bez ladu a skladu na hromadách, ale byly nějak uspořádány.

    OdpovědětVymazat
  108. Informace,
    podobné kostnice se budovaly i jinde. V ČR najdete dosti rozsáhlou kostnici, kde jsou např. lustry, oltáře a další výzdoba z lidských kostí v Sedleci u Kutné Hory. V menším rozsahu totéž najdete i např. v Brně u kapucínů, kde je pohřben známý baron Trenck.
    Jednak to souvisí s křesťanskou vírou, že to podstatné na člověku je duše, která se od těla odpojí v okamžiku smrti, a jednak je to i určité předvádění světské pomíjivosti. V té kapucínské kryptě mají na stěně heslo: "Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy."

    OdpovědětVymazat
  109. Ostatně, toto heslo je i na vstupu do mnoha hřbitovů

    OdpovědětVymazat
  110. Pro vztah ke smrti a mrtvolám je v křesťanském světě vyhrazena hrůza a smutek.
    V jiných kulturách se ovšem smrt považuje za něco naprosto přirozeného - což opravdu je.
    Kostnice mě neurážejí ani nelákají. Kosti lidí, obvykle složené do ornamentů. No a co?

    OdpovědětVymazat
  111. Schumacher audioneurotik14. září 2013 v 11:40:00 SELČ

    STK, akorát mi lezeš do rány. Jakou krabičku za málo peněz a hodně muziky použít pro digitalizaci audia z desek a pásků?

    Na stařičkém notebooku jsem měl příjemnou virtuální "věž" s DATkou, jenže na jiné mašině s jinou zvukovou kartou a na XP nechodí. Nic podobného nového není k mání.

    Audacity znám ale nesedí mi ovládání. Používám Nero Wawe editor. Potvrzuju, že nástroje na úpravu zvuku nutno používat velmi opatrně, jinak výsledky jsou mizerné. Nejlepší je zasahovat co nejméně. Lupance je nejlepší odstraňovat ručně. Nejvíc jsem se vyvztekal při editaci mizerné nahrávky fenomenální pěvkyně Kathleen Battle (už nevím jak se to píše). Pak už mi stačilo pustit si křivku aby se mi vybavil zvuk. Tímhle se pravidelně zabývat, rozvinula by se mi audioneurosa. Pak už nevím co jak má správně znít. A to jsem sousedovi slíbil, že mu pomůžu s digitalizací archivu.Samá nádherná klasika. Naštěstí se mu to toho nechce. Stačí když si vzpomenu na testování discmanů. No fuj.

    OdpovědětVymazat
  112. Uvádí se, že "strach z mrtvých" je určitá adaptace z doby velmni časné (ještě před neandrtálci) a souvisí s tím, že jednak sami mrtví byli zdrojem infekcí, jednak signalizovali, že se něco ošklivého začíná dít (např. epidemie) a opuštění mrtvých těl (nebo jejich zakopání) byla více-méně optimu blízká reakce. Takže následovala darwinská selekce na strach či odpor vůči mrtvým.

    OdpovědětVymazat
  113. "Pro vztah ke smrti a mrtvolám je v křesťanském světě vyhrazena hrůza a smutek." říká StK.
    Nebylo to tak vždy. Téma smrti, pomijícnosti lidského života, jeho nicotnosti se stává dominantním anebo spíš často nevštěvovaným v evropské kultuře po Tridentském koncilu (1545-1563), kde mezi šestnácti dogmatickými dekrety jsou zhruba vypracována i vodítka pro literaturu a umění (v první řadě index zakázaných knih).
    Koncem 16. a v 17. stol se začíná šířit tendence chápat skutečnost jako přechodnou, což vede umělce doby barokní k osesivnímu zájmu o čas, který reguluje všechno žití na zemi. To vyúsťuje v pocit nestálosti, prozatímnosti existence, marnosti věcí pozemských. Čas je chápán jako neúprosný běh všeho živého ke smrti. Smrt nemůže být zažehnána, sublimována, člověk ji musí přijmout zároveň s představou své konečnosti, své nepatrnosti v porovnání s věčností Boha.
    Český jezuita Bedřich Bridel ve své skladbě Co Bůh? Člověk? píše:
    Já vání a mráz ranní,
    jenž se hned sluncem rozpálí,
    já jsem červův snídání,
    v rubáš mě brzy obalí;
    já jsem sám červ ničemný,
    co zem préč někam odloží.
    Bez zbraně, nah, mizerný,
    já jsem jen smrti podnoží.
    http://www.deml.cz/literatura/bedrich-bridel-co-buh-clovek
    Pocit pojímivosti života, času jako ničitele se pak vyjadřuje obrazy a přirovnáními jako přesýpací hodiny, křehké sklo, prach, uvadající květ. (na př. španělský básník Quevedo). Člověk je někdy chápán jak poutník při nesmyslném bloudění na cestě nikam.
    "Není pochyby, že doba tohoto života není než okamžik, že stav smrti jest věčný, ať je jakékoliv povahy", říká Blaise Pascal (francouzský matematik, fyzik, myslitel ze 17.stol), když se zamýšlí nad nekonečnou nepatrností člověka ve srovnání s velikostí Boha a nesmírností prostoru.
    Ale dodává: "Bůh vštěpuje náboženství do ducha důvody a do srdce milostí, ale vštěpovati je v ducha i v srdce násilím a hrozbami, neznamená vštěpovati tam náboženství, ale hrůzu."
    Co jiného jsou ty krypty vyzdobené lidskými lebkami a hnáty, než nahánění hrůzy věřícím a donucováním k poslušnosti?
    Kostnice v Sedlci je menší než ta římská, v římském podzemí je pět nebo šest místností, ale mnohem rafinovanější, pokud jde o provedení. Zvlášť na mne
    zapůsobil lustr a erb rodu Schwarzenbergů - z lidských kostí.

    OdpovědětVymazat
  114. Ve skladu rekvizit leckterého divadla najdete na polici úhledně uložené lidské lebky. Vzácné pravé, většinou už postahované tenkými drátky, kvalitní napodobeniny z dentacrylu, od pravé lebky jen stěží rozeznatelné, levné modely z papírmaše čili kašírky i lebky odlité z pěnové gumy, kterými můžete na scéně házet nebo třeba hrát fotbal.
    Jsou to jen a jen symboly, nic víc. Nic hrůzného.

    OdpovědětVymazat
  115. Pro Schumachera:

    Variant je hodně, my používáme ty nejjednodušší pgm. - nejméně padají.

    Pro nahrávání: http://www.slunecnice.cz/sw/messer/

    Jednoduchá editace: http://www.slunecnice.cz/sw/expstudio-audio-editor/

    Spolehlivé přehrávání: http://www.vuplayer.com/

    Lepší varianta editoru: http://ulozto.cz/xQeVQPTd/aa-3-0-zip heslo: obuvnik

    (To je asi ukradená verze, nicméně je plně funkční a nezavirovaná. Umí všechno, ale je to rozsáhlý semiprofi program)

    Pak už stačí audiokarta s dobrým převodníkem a pár měsíců/roků práce - a je to. [;>)

    OdpovědětVymazat
  116. Učiniv komentář, odjel jsem na dovolenou, takže reaguju až teď.
    Samozřejmě vím, proč a jak pojmenoval Orwell román 1984. Dělal jsem si legraci z intelektualistů vybavených znaleckými razítky, kteří jsou schopni najít nevhodný symbol kdekoli.

    OdpovědětVymazat
  117. Je to Honzo spíš smutné, že se takovým, obvykle nenávistným a hloupým lidem popřává sluchu v médiích.
    Ale lidi vůbec málo myslí. To chce nějakou námahu a proč, když mi někdo problém předžvýká...
    Takhle vzniká čím dál tím mocnější vrstva "ovčanů". Sami nepřemýšlejí - mají na to lidi.

    OdpovědětVymazat
  118. ... čím dál tím mocnější vrstva "ovčanů" ... ?
    Myslíte Kocoure něco jako ve smyslu že mocná vrstva uhlí? nebo Golem?

    protože mocný ve smyslu schopnost je jen, kdo takovou vrstvu ovládá, (má šém).

    OdpovědětVymazat
  119. Mocná vrstva je míněna vrstva tlustá, silná, Kapitáne.
    Ale vlastně i mocná - v množství je přece síla - byť síla tupá. Ale tady může nastoupit šikovně podhozený šém...

    OdpovědětVymazat
  120. No, jsou to symboly. Na rozdíl od slovních symbolů jsou to symboly-předměty, které působí na podvědomí člověka, přenáší na něj emoce a následkem toho manipulují jeho vědomí a myšlení. Odborníci na reklamu to mají dobře prostudované. "Manipulaci pomocí reklamního sdělení prostřednictvím symbolu divák svým vědomím není schopen rozpoznat a ubránit se jí." píší v jednom takovém studiu o používání symbolu v reklamách.
    Percepce symbolů je pak individuální. Závisí na předchozích zkušenostech, na emotivním stavu člověka, na okolnostech, kdy se se symbolem setkává.
    Tak pro Vás je lebka a hnáty jen divadelní rekvizita. Pro hrobníka materiál, se kterým denně pracuje. Jistě nepůsobí na jeho představivost,
    nevbouzí v něm strach z neznáma. Jinak zase lidské kosti mohou působit na zjitřenou mysl věřícího. Zvlášť když je najde v tak velké hromadě jako v kostnici v Sedlci - prý je jich tam 40.000 a malebně umělecky rozložené.
    Obraz lebky se skříženými hnáty je dodnes běžně užívaný symbol pro označení jedů nebo podobných škodlivých látek. Je to varování před možnými neblahými následky, kdyby se toho člověk napil. Divák to bere jako obchodní sdělení.
    Lebky a hnáty v kaplích kapucínů jso v jistém slova smyslu také obchodní sdělení. Jenže nesčetněkrát zesílené a emotivně zintensivněné tak aby udělaly z diváka poslušného člena církve.

    OdpovědětVymazat
  121. StK a kapitáne, u Žáka jsem narazil na geniální termín vochlokracie. Přijde mi velmi výstižný.

    OdpovědětVymazat
  122. Ano, ale se symbolem můžete pracovat Info jen tehdy, když ho divák/posluchač zná. Takže když použiji pro navození atmosféry nebezpečí kousek Wiliamsovy hudby z "Čelistí", nebude to fungovat, pokud posluchač tenhle film neviděl.
    Dtto lebka se zkříženými hnáty - obvykle funguje jen jako informace na lahvičce nabo el. zařízení: Smrtelně nebezpečí.
    Pokud jste viděla film "Planeta opic" (mimo jiné docela "prošvihnuté téma", myšlenka měla na víc) tak tam byly symbolem smrti velké tyče do X, na kterých se vysušují stažené kůže zdivočelých lidí. Pro nás je obrovský, silný symbol kříž. Nebo židovská hvězda. Prostě informativní a emotivní význam symbolů může být zcela odlišný.
    Nebo vezměte dozvuk: Je-li scéna situována do jeskyně, obvykle se do zvuku přidává dozvuk velkého prostoru. Kdo byl v jeskyních ale dobře ví, že křivé stěny většinou zvuk rozbijí natolik, že je tam zvuk utlumený, bez zřetelného dozvuku. Ale proto, že jste předtím viděla spoustu filmů, kde se velký prázdný prostor (někdy dokonce i plenér!!!) charakterizoval dlouhým dozvukem, pominete realitu a vezmete jako platné právě tohle falešné klišé.
    Symboly se musíte napřed nějak "naučit", aby byly informativní nebo dokonce emotivní. To je také třeba problém svastiky. Když se podíváte zpět do historie tak zjistíte, že si tenhle symbol nacisté jen vypůjčili a že je to například i symbol štěstí. Ale zkuste si vzít na nějakou demonstraci plakát se svastikou! Experti vám hned vyloží, že nacisté a jiný výklad prostě nepřipustí. Zjednodušování a někým vnucené významy slov jsou třeba "rasismus", "globální oteplování", "trvale udržitelná rozvoj" atd. Tohle příšerné "ptydepe" je jeden z důvodů existence mého blogu.

    OdpovědětVymazat
  123. StK,
    říkáte, že "se symbolem můžete pracovat jen tehdy, když ho divák/posluchač zná". To zajisté, máte pravdu.
    Ale pro křesťany lebka a kosti byly symbolem známým už od počátku a hodně využívaným.
    Připomeňme si la Dance Macabre (něm. Totentanz), kde byl zobrazován tanec kostlivců s živými, motiv velice častý v křesťanské ikonografii.
    http://www.neovitruvian.it/wp-content/uploads/2012/04/Danse-Macabre.jpg (La danza della Morte (1493) Michael Wolgemut). Na webu jich najdete celou řadu z různých dob.

    Nedávno kunsthistork Paul Koudonaris, který se léta věnoval rekonstrukci historie katakomb a prvních křesťanských mučeníků vydal knihu
    Heavenly Bodies: Cult Treasures and Spectacular Saints from the Catacombs, kde jsou fotografie skutečně neuvěřitelné. Podívejte se.
    http://sobadsogood.com/2013/09/09/heavenly-bodies-cult-treasures-and-spectacular-saints-from-the-catacombs-by-paul-koudounaris/
    Totiž ty lebky a kostlivci a mumie byly ozdobeny až když byly posílány do jiných historických muzeí, hlavně do Německa, kde místní byly zničeny válkou.
    Ale ty šperky tam stejně v katakombách musely být, odkud by je pak muzejníci brali, že?
    Knihu jsemn nečetla, ani neměla v ruce, takže nevím, jestli první křesťané tak mrtvé zdobili už sami anebo jestli jim ty šperky jen dávali s sebou do hrobu.

    OdpovědětVymazat
  124. Tady máte další pohled na knihu. Ty mumie, kostlivci a lebky byly ozdobeny, aby byly vystaveny adoraci věřících v kostelech, píší v prezentaci.
    http://www.amazon.com/gp/product/0500251959/ref=as_li_ss_tl?ie=UTF8&camp=1789&creative=390957&creativeASIN=0500251959&linkCode=as2&tag=sobasogo-20

    OdpovědětVymazat
  125. Pro Informaci:
    Je to pěkné, možná to má připomínat rčení "Pamatuj na smrt!" t.j. nikomu nic nedluž, nebuď s nikým ve sporu, protože se může stát, že už spor nedáš do pořádku atd., atp., prostě všechna ta dobrá křesťanská přikázání.
    Nepřu se s Vámi. Jenom se nedokážu dost dobře vcítit do duše křesťana. Jsem stejně špatný křesťan jako špatný ateista. Teď mě napadají krásné benátské masky - je mezi nimi i Smrt. Znám specialistu, který je fotí. Nádherná kolekce.

    A pro dnešek zavírám. Už mi slzí oči - upravoval jsem několik fotek šimpanzů. Dívají se mi do objektivu, jako by všechno věděli. Víc než lidi. Trochu mě z toho mrazí.

    OdpovědětVymazat
  126. Dobrou, StK.
    A už s těmi katakombami a kostlivci přestaňme. Sice jsem to téma sem zavedla já, a to jen pro zajímavost, ale už se mi z těch připomínek mé dočasnosti začíná dělat nevolno.
    Lepší diskutovat o porážce Turků u Vídně.

    OdpovědětVymazat
  127. Schumacher audioneurotik15. září 2013 v 10:35:00 SELČ

    STK děkuju, nejtěžší na tom vskutku je to dřepění u počítače. Na zvilpvoé karty už koukal, externí, USB, dá se za přijatelný peníz.

    OdpovědětVymazat
  128. Pro Pergilla:
    k Vašemu poslednímu článku o papeži, který chce dát kláštery imigrantům. Jak mám postupovat na Vašem blogu při odesílání příspěvku, jsem dost dobře nepochopila a tak Vám ho nalepím, se svolením Kocoura, tady.

    Pergille,
    Vatikán vlastní v Itálii nepřehledné možství nemovitostí. Velkou část tvoří kláštery, buď docela opuštěné anebo s dvěma třemi mnichy nebo jeptiškami ve vysokém věku. Část předělala ve spolupráci s velkými stavebními společnosmi na hotely, většinou luxusní anebo na obchody.
    http://www.uaar.it/news/2013/09/13/quel-che-passa-il-convento-oggi/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=quel-che-passa-il-convento-oggi
    Problém Vatikánu je, že za nemovitosti by měl platit daně italskému státu. EU už zavedla proti Itálii řízení pro nedovolené úlevy církvi ze strany státu. Proto se projednávalo už minulého roku v parlamentu, kolik by měl Vatikán platit a za co.
    Jestliže chce papež otevřít staré prázdné kláštěry pro imigranty, poukazují někteří církevní hodnostáři, měl by také myslet na to, kdo se tam o ně bude starat a za jaké peníze.
    Právě. Když chce František otevřít náruč církve imigrantům, ať to udělá, ale za vatikánské peníze. Otevře vatikánská banka IOR svou kasu pro islámské bratry v Kristu?
    Když nechce platit ani daně? Anebo to má být nějaká klička, aby daně platit nemusela?

    OdpovědětVymazat
  129. A ještě dodatek.
    Vatikán vlastní v Itálii přes 100.000 nemovitostí. A jejich udržování stojí velké peníze. Krromě toho má Vatikán velkou administrativní strukturu, která jí stojí pomalu jako struktura italského státu. Nějak to finančně řešit musí, píší v článku uveřejněném v http://www.lettera43.it/economia/aziende/gli-immobili-inutilizzati-della-chiesa-di-francesco-per-i-poveri_43675107821.htm
    Je návrh papeže pokusem předejit finanční krach? ptá se autor.
    Řekla bych spíš předejít velkým vydáním, spojeným s udržováním těch klšterů. Bude snad žádat Vatijánský stát EU o příspěvky?

    OdpovědětVymazat
  130. Příspěvky z EU?
    Ani by mě to nepřekvapilo. Obskurní názory "velkého rozptýleného Boha jménem EU" jsou přece známy. Čím větší pitomost, tím ochotněji se toho chopí. Musí vyvíjet nějakou činnost aby se náhodou nezjistilo, že je zcela nadbytečný.
    Ověřené příhody on tom, jak se zapisují členové kolektivních orgánů EU hned ráno, aby ještě stihlo dopolední letadlo domů jsou známé - a řádně zdokumentované.
    Jenže - tohle brzy vyšumí, v tisku i TV je třeba čerstvých informací, třeba o tom, která celebrita zase přišla na "párty" bez kalhotek - včetně fotodokumentace.
    Tohle je přece důležité, milí žurnalisté, že?!

    OdpovědětVymazat
  131. Papež František, občanským jménem Jorge Mario Bergoglio, započal svou apoštolskou činnost mediálním vystoupením, jak píší někteří novináři, hned po svém zvolení, když se k věřícím, co čekali na náměstí Sv Petra obrátil prostým - Buona sera.
    Ve své mediání akci pokračoval dál odmítnutím nosit symboly papežské funkce, jako červené střevíce, velký zlatý prsten nebo drahý kříž na prsou. Začal komunikovat přímo s lidmi - telefonuje neznámým osobám, aby je buď utěšil nebo povzbudil. Odpověděl přímo zakladateli levicového listu la Repubblica Eugeniu Scalfarimu, když ten opublikoval o papeži dva články, kde přemýšlí, jakou cestou se bude nový papež ubírat. Novinář položil také několik otázek teologického charakteru, mezi nimi i tu, co bude s Bohem, až jednou vyhyne lidstvo. I na tuto otázku starého levicového ateisty Scalfariho papež odpověděl: “Dio non è un’idea, sia pure altissima, frutto del pensiero dell’uomo. Dio è realtà con la “R” maiuscola. Non dipende, dunque, dal nostro pensiero. Del resto, anche quando venisse a finire la vita dell’uomo sulla terra – e per la fede cristiana, in ogni caso, questo mondo così come lo conosciamo è destinato a venir meno –, l’uomo non terminerà di esistere e, in un modo che non sappiamo, anche l’universo creato da lui”. . (Bůh není idea, i když vysoká, není plodem lidského myšlení. Bůh je realita s velkým R. Není závislý na našem myšlení. A i kdyby skončil život lidí na zemi - e podle křesťanského učení, tomuto světu, jak ho známe, je přisouzen konec - člověk nepřestane existovat a jistým způsobem, který zatím neznáme, i vesmír jím stvořený.)
    Papež František započal hned od začátku velkou mediální protiofensivu, aby tak umlčel hlasy tisku o skandálech církve jako pohlavní zneužívání dětí a mladistvých kněžstvem, skandály kolem vatikánské banky IOR pro mezinárodní spekulace a praní špinavých peněz mafie. (Ty skandály se objevují v it. tisku už asi 30 let, patří mezi ně i vražda jednoho významného bankéře v Londýně.)
    Papež se svým vystoupením představil tisku a jeho prostřednictvím i široké veřejnosti jako revolucionář. Ihned pochopil, jakou váhu má informace a začal jí zdárně využívat.
    Co pak udělal ve skutečnosti pro ozdravení církve, není dosud jasné. Ve vedení banky IOR jmenoval ředitelem ad interim Němce Von Freyberga, poté, co prokuratura začala vyšetřovat nelegální činnost dosavadního ředitele a jeho pomocníků, jeden z nich skončil ve vězení.
    Na místo dosavadního vatikánského státního sekretáře Tarcisia Bertone jmenoval benátčana Pietra Parolina, který dosud působil ve vatikánské diplomacii. Mezi jiným se zasazoval o záruky náboženské svobody v EU (Pietro Parolin, Richieste essenziali delle Chiese cristiane alla Convenzione).
    Pozatím jeho mediální kampaň zdárně pokračuje, hlavně díky italským mediím. Poslední tah bylo prohlášení, že se staré kláštery otevřou pro imigranty.
    Jenomže každá mediální kampaň musí najít svou realizaci ve skutečných činech a akcích s reálným dopadem. Jinak zůstane jen mluvením do větru.

    Děkuji Kocourovi, že nalepil můj předešlý příspěvek na Pergillův blog.

    OdpovědětVymazat
  132. Jenom mě - vzhledem k těm klášterům, azylovým domům pro utečence - napadá jedno úsloví:
    "Hřát si na prsou hada."

    Jak to tak pozoruji, nakonec ještě budu muset dát Pergillovi za pravdu s tím jeho podezřením na ekumenické "pikle".> [;>)

    OdpovědětVymazat
  133. To STK
    Problém vidím v tom, že podobné postoje zastává i část (přinejmenším) ortodoxních rabínů. Přes nehoráznosti, které muslimové Židům dělají. Prostě křesťané uctívají falešného boha, navíc jejich civilizace spěje k sekularismu, a tak by měla být jakýmikoli prostředky zlikvidována. Třeba i tím, že otevřou dveře do Evropy muslimům, kteří za ně odvedou špinavou práci.

    OdpovědětVymazat
  134. Ale dost mi to připomíná pokus ubránit se násilníkiovi v malé uzavřené místnosti tak, že tam odpálím ruční granát.
    No, možná to je řešení pro dívku, která nechce přijít o svou čest. Pro myslícího člověka to asi není dobré řešení. Leda by mu extra záleželo na tom, v jakém světle předstoupí před Všemohoucího...

    OdpovědětVymazat
  135. A jsem zvědavý, kdo první připomene Masadu

    OdpovědětVymazat
  136. Prosím, prohlas se.
    A co tady a nyní s Masadou? Znám ji, podrobně. Proč, kde jsou souvislosti?

    OdpovědětVymazat
  137. Jakube,

    můžeme obdivovat hrdinství obránců Masady. Nicméně stejně tak můžeme obdivovat i třeba hrdinství vojáků Wermachtu. Byli hrdinové, to jim nikdo rozumný neupře, ale jednoznačně bojovali za špatnou věc.

    Celé to povstání extrémních judaistů (po ideologické stránce i po stránce náboženského fanatismu srovnatelných třeba se současnými islámskými teroristy) bylo vlastně odporem proti tomu, aby židovský národ přijal hodnoty civilizace evropského typu. A v důsledku toho, že tyto hodnoty Židé nepřijali, jsou v permanentním konfliktu s Evropany. Ten vede k nejrůznějším negativním důsledkům, v podstatě od antisemitských nálad přes pogromy až po holokaust.
    Oproti tomu předkové současných evropských národů římské civilizační vlivy přijali, zpracovali je po svém (a s užitím své tradiční kultury) a postavili základy, na kterých stojí civilizovaný svět.

    Takže tehdejším Evropanům i jejich potomkům civilizační ovlivnění Římem jednoznačně prospělo, zatímco hrdinský odpor Židů proti témuž měl pro ně i jejich potomky konsekvence v zásadě negativní.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)