Prohledat tento blog

neděle 7. září 2014

Moebiova páska

 Jedna SF povídka je o říši, která je na jedné straně omezena vysokánskou zdí. Hrdinové se marně snaží celá staletí dostat za tuto zeď, a až se to jednomu za pomoci lešení podaří tak zjistí, že zeď je na svém vrcholu plochá a vede do tmy. 
Je to ovšem hrdina odvážný, tak se do té tmy vydá. Tma houstne, už nejsou vidět ani hvězdy, ani slunce. Po jisté době se ale tma a bezčasí začínají  rozpouštět a když náš hrdina uvidí druhý okraj zdi, spěchá se podívat na svět za onou zdí - až dojde k vrcholku vlastního lešení, toho, po kterém na vrchol zdi vylezl.. Podobnou scénu má v protiválečném románu i klasik SF - Stanislaw Lem. Tam se snaží astronaut (tenkrát jsme ještě nebyli tak puntičkářští a cestovatele mezi planetami jsme nazývali astronauty) odejít od Bílé koule, která leží na planetě Venuši, zcela zničené atomovou válkou Venušanů a ať se vydá kterýmkoliv směrem, vždy narazí na stejnou, bílou zářící plochu. Naprostá beznaděj.
   Stejný pocit podivnosti a nepatřičnosti jsem měl, když jsem si  jako kluk z papíru slepil pásek, který měl jen jedno stranu a jednu hranu. Moebiova páska. Kleinova láhev a jiné topologické nesmysly nám ovšem ukazují, že chyba není v realitě, ale v lidském mozku. Nedokáže se smířit s faktem, že některé věci nemají druhou stranu, druhý pól. Teprve když Moebiovu pásku rozstřihnete podél, získáte pásku obyčejnou, jen dvakrát přetočenou.  To je snad ještě podivnější. Musíte si uvědomit místo, bod, kde je páska slepená, aby vám to v hlavě dalo smysl.




   Současná situace ve světě mi tu Moebiovy pásku připomíná. Nikdy bych nečekal, že se tzv. "svobodný svět" začne chovat stejně, jako kdysi "tábor míru a socialismu" a že v roli "válečných štváčů" budou prezentováni Rusové. Co se změnilo, když čas je typicky lineárním a hlavně jednosměrným jevem? To je jen jedno - snaha o celosvětovou dominanci, o moc. A když jde o moc, jsou dobré jakékoliv prostředky. Protože naše a západní sdělovací prostředky "fandí" Ukrajině, západní, oficiální části, jako odpověď se objevují fotografie a videa protiukrajinská, proruská. Jednu takovou "sadu" jsem dostal v pátek mailem. Je to skoro šedesát fotografií různě zohavených mrtvol. Prý je to dílo ukrajinské armády a přidružených "fašistických milicí". Hloupý, nenávistný a protižidovský text. Pokud se nechcete znechutit, tak to nestahujte a vlastně ani dále nečtěte tenhle článek. Je hnusný.

   Dal jsem si tu práci, fotografie z formátu dokumentu vytahal a vyhledal zdroje na internetu. 
Výsledky byly takové, jaké jsem čekal. Většina fotografií byla podvržená z jiných zdrojů, jiných válek a jiných časů, dokonce i z hraných filmů - hororů. Nebo ze sbírky ruských webových zvrhlíků.  Takže se nedá věřit ani jedné straně sporu. Ani jedné - a bohužel - ani té naší. 




Záběr z natáčení amerického hororového filmu Piranha 3DD. S Ukrajinou to nemá vůbec nic společného.  Trapárna.







Tihle mrtví jsou taky úplně odjinud. Za ně nemůžou ani Ukrajinci, ani Rusové a dokonce ani USA.










Tahle mrtvá holčička byla vyfocena v Sýrii. Zvěrstvo to jistě je - ale opět to nemá s Ukrajinou ani Ruskem nic společného.




Obrázek, který vůbec nic neříká. Nevíme čí je to letadlo, na jaký cíl vypouští rakety, kde je to vyfoceno dokonce ani kdy. Snímek se dá použít k téměř každému vojenskému konfliktu současnosti.








Tenhle obrázek je zato nepodvržený. Ovšem - čí to byl granát vlastně zase s jistotou nevíme. Nakonec je to jedno. 







   Problém je právě v té jednostrannosti. K běžnému čtenáři, divákovi nebo posluchači (nenaštvanému a tudíž nepátrajícímu jako já) se dostanou informace jen z jedné strany - což je velmi iritující - žurnalisté totiž  neinformují, ale jen "formují" své publikum. 

  Právě ta jednostrannost, ta podivná vlastnost Moebiovy pásky v lidech vzbuzuje podezření. A protože zjišťovat pravdu je v tom informačním bahně opravdu těžké, tak zvolí tu nejhorší taktiku - nalézají protiargumenty  a "důkazy", jimiž ilustrují zločinnost druhé nebo i třetí strany. 

   Když smícháte pravdu a lež dohromady, nevznikne větší množství pravdy, ale jen větší, ne zcela čistá lež. 

   Jinak: Rozstřižení Moebiovy pásky podél z ní sice udělá pásku obyčejnou, dvakrát přetoenou, ale my přece dobře víme, že je to jen - rozstřižená páska Moebiova.

   Pak ovšem ani blogy, které prokazují lži a manipulace "těch druhých"  nebudete brát vážně  - v okamžiku, kdy tam přijdete na nějaký podvůdek, už jaksi nevěříte ničemu. Kdesi jsem slyšel úsloví: "Jedna kapka dehtu dokáže zničit celý soudek medu." 

    Jsou tu ale jasná, nezpochybnitelná fakta. Na Ukrajině se podařilo tamní vládě s pomocí EU, RF a NATO vykopat hluboký příkop mezi obyvatelstvem ruského a ukrajinského původu. Tisíce lidí zahynuly, sta tisíce byly nuceny utéct ze svých domovů. Dvě další generace si tohle ponesou celým životem. Ať už jsou to mocenské hrátky kterékoliv strany, jsou tyto hrátky zvrhlé, stejně zvrhlé, jako ty Hitlerovy řeči o právu na vlast. Možná po padesáti letech archivy vydají svědectví o tom, "kdo začal". Ale taky o tom, kdo pokračoval, zda byly protiakce adekvátní a kdo přiléval oleje do ohně. Neboli - kdo měl největší zájem na tomhle konfliktu se ukáže, až bude jasno v jedné věci:

Cui bono?


   Podle posledních zpráv (16:30) se na východě Ukrajiny opět rozhořívá válka, bez ohledu na uzavřené příměří.  Bratrovražedný boj pokračuje bez slitování. Slované se bijí se Slovany, křesťané s křesťany. A kousek od nás se připravuje k uchopení moci islám. Daleko krutější, než si dokážeme představit. 

   A my budeme pořád poslouchat všelijaká  vysvětlování a zdůvodňování a lidé tam na východě zatím budou krutě a zbytečně umírat. Nedivím se, že zdejší Ukrajinci a Rusové jsou rádi. že mohou žít tady, v té naší zaprděné Kotlince. A tváří se jako by se tu narodili. Važme si toho, že je tu zatím klid. 


Zatím.

   Náš velkohubý president se nakonec podělá z kritiky USA a zbytku světa a "odvolá" - takže nebude upálen, jenom se stane oblíbeným šaškem pro mocné a mocnější. "Miloši, řekni nám zase něco veselého!"

   Tohle téma mi už začíná dost vadit. Proto už tu další článek o Ukrajině nebude. Pokud ho někdo napíše a pošle, vyvěsím ho. Pokud ne, budu se zabývat jinými tématy. Tímhle už ne. To není cenzura, to je znechucení. Nad tvorem zvaným Homo Sapiens.


48 komentářů:

  1. Po dvou dnech na chatě (ticho + kontemplace + hledění na měsíc nad smrky a terasou + stříhání ostružin a sbírání listí + kuskus + vnímání táty a ženy, co už jsou jinde, ale tady pořád) vždy něco z toho souběžně) zas tu a až po večeři přečtu, těším se...

    OdpovědětVymazat
  2. St.:
    Starý Kocoure, já vás musím tak pochválit! Tedy, pokud o to stojíte. Dobrý nápad M. páskou. Věcný, jasný, promyšlený text s dobrými argumenty a se slovy, která by se dala tesat. Přímo vzácné je, že si dáte práci s vyhledáním původu fotografií. Je dobré vědět, co všechno se ve světě informací vyvádí.
    Chválím, přesto, že s některými názory úplně nesouhlasím.
    Předně - náš prezident občas mluví rozumně, ale jinak už šašek je. Kvůli proměnlivosti jeho výroků - nebo neujasněnosti názorů? - je těžké ho brát vážně.
    Pokud jde o Ukrajinu a důvody války. Ukrajina měla a má problém v roztříštěnosti, v absenci schopných a slušných lidí nahoře - pak sousední imperiální ambice mají zelenou.
    Úsloví o kapce medu (tuším, je ruské) jsem slyšela poprvé z úst otce Oskara Krejčího, když mi na střední škole odpovídal na otázku o Stalinovi. Tehdy jsem netušila, kdo je ve skutečnosti on a jak dopadne jeho syn...
    Dnes se se mnou dala do řeči paní na zastávce autobusu. Říkala, jak ji rozčililo, když se dívala na Katyň - jak prý může někdo tak lhát, když všichni vědí, že to udělalo Němci... Taková divná beznaděj. Nezbývá než se rozhlédnout po věcech věčných a taky po věcech každodenních drobných radostí.
    Snažím se nerozčilovat, Jakub S. dobře dělá!
    A díky, Kocoure, nakonec i za to, že jste téma uzavřel. Rozpovídala jsem se, už dávám pokoj!

    OdpovědětVymazat
  3. Jen pár slov, Stello(?):
    Zeman není blb i když je křupan - to se vzájemně nevylučuje. A za pěkný bonmot by Miloš zaprodal i vlastní dceru - pokud by se nechala.
    A ještě něco: Našeho presidenta si smíme urážet jen my sami. Když to dělá někdo z venku, měl by se ve správném Čechovi vzbudit dvouocasý lev - protože urážka hlavy státu ZVENKU je urážkou státu samého - tedy i jeho obyvatel. (U Cikánů to funguje stejně.)
    ===
    Navíc - tenhle blog píšu ne proto, abych zaujímal stanovisko k tomu nebo onomu problému - na to nemám aprobaci. Tu mám jen na jedno - na odhalování novinářských i politických manipulací. Když strávíte celý život s herci poznáte tón i formulaci většiny lží. A fotky - protože sám fotím, vidím i manipulaci s obrazem - ořez, retuš, úhel pohledu a nebo jenom prostý výběr fotek - co zveřejnit a co smazat. Ty primitivní manipulace z onoho pamfletu jsem uvedl jen proto, že mě urazila jejich debilita. Ale víc mě irituje nabo spíš mrzí, že na to lidé "skáčou". A jakmile někdo "zaujme stanovisko" už nechce slyšet zprávy, které jeho "stanovisko" nepodporují. Zneklidňuje ho to, zbavuje jistoty. To je to strašné na Homo Sapiens. Duševní zatuhlost a lenost myslet.
    ===
    Velké množství sporů, hádek i válek by vůbec nevzniklo, kdyby byl "člověk rozumný" jen trochu povahově jiný.

    OdpovědětVymazat
  4. Začít úvahu o jednostrannosti Möbiovou páskou - to je NĚCO. Dokonalé. Krutě závidím.
    A víte, že si pamatuju, kde jsem někdy ve dvanácti-třinácti s úžasem nevěřícně shltl (cizinci, nepokoušet se vyslovit) článek o té surreálné věci: PRAMEN zábavy a poučení - první český Reader´s Digest v 30.-40. letech. První závan neskutečné skutečnosti, hmatatelného čtvrtého rozměru - jednorozměrné, vlastně dvojrozměrné (šířka, že) věci. Vedl to Peroutka. Páni! A v Baťově Zlíně to hned napodobili - nazvali to ZDROJ. Ovšem taky skončilo hned po válce.
    Manipulace... to musí být časem dost deprimující, no prostě na levačku - rozpoznat podvědomě každou manipulaci, akustickou či obrazovou, kolem sebe - ? Člověk zjistí, že se s vyspělostí svého vědění stává definitivně (?) zajatcem těch znalostí. Jako když jsem poznal fantastického ladiče s absolutním sluchem (cigán, s JAMU! Vede dva sbory!), okouzleně jsem sledoval, jak se mnou mluví a přitom podvědomě ladí jednu strunu klavíru po druhé, říká: Bože, to je něco - u všeho kolem hned vědět, co je to za tón, je-li správný - ! - No tak to ani nechtějte vědět, jak tisíckrát denně pod všema těma hroznýma kakofoniema trpím!! Já závidím vám všem, co to neslyší...

    OdpovědětVymazat
  5. ŘíkáM, mělo být. Pochopitelně.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak, tak, Jakube,
    dobře se znám s jedním dirigentem (dělal šéfa nebo šéfdirigenta v několika rakouských divadlech) který má taky absolutní sluch. Přiznal, že to je utrpení. Svět prostě není naladěn, je pod tónem nebo nad ním, nikdo nedodržuje intervaly.
    Naštěstí absolutní sluch nemám. Ale rytmus asi mám. Na lávce, která spojuje "město" v naším "sídlištěm za tratí" teď žebrá nějaký Ukrajinec/Polák - hraje na africký buben. Krásný zvuk, který je slyšet daleko, ale zblízka neohlušuje. Tohle černoši uměli - viz tam-tamy. Ale ten chlapec zoufale NEDRŽÍ rytmus! Lávku teď téměř probíhám - to kymácení rytmu je příšerné - možná by umělo vyvolat i epileptický záchvat. Jestli se s tou živností nepřestěhuje, budu chodit jinudy - asi oklikou podchodem. A už mu nikdy nehodím dvacku do misky.

    Toho ladiče je mi líto. Musí strašně trpět.

    OdpovědětVymazat
  7. Moc toho neznám, ani už nestihnu poznat. Jedno však vím jisto-jistě, blbost je nekonečný zdroj energie. Vždyť osm z deseti žen má " chilly time, chilly keks, chilly intima fresh, chilly intima pálení, chilly fitness humpolec žižkova, sodastream genesis !"
    Jak řekl, a ovšem i poutavě demonstroval, Merovingian v Matrixu, všichni jsme obětí kauzality - vědět "proč" je jediný zdroj moci v tomto světě.
    Což nás přivádí k začátku a zároveň konci. Obnovitelný zdroj energie je vlastně oxymóron. Pokud vesmír nepodvádí a dodržuje první termodynamický zákon, musel by mít i tento celý cirkus kolem nás nějaký vnější zdroj energie, pokud by chtěl pokračovat stále dokola.
    Jen ta blbost je zcela mimo. Jo a ještě jedna věc "BIO"!!!
    4P

    OdpovědětVymazat
  8. Smutné je EK,
    že většina - tedy valná většina nebo spíš drtivá většina si to nedokáže zesumarizovat, integrovat a zabývá se dokola podrobnostmi. Bloudí v bludišti při svitu baterky. Ale někteří mají mapu bludiště. To přece není fér. ¨

    K výkřikům: BIO!!! EKO!!! MULTIKULTI!!! SVOBODA!!! DEMOKRACIE!!!

    A našlo by se jich víc. Slupky už bez obsahu, jádra ořechů už jsou vyžraná.

    OdpovědětVymazat
  9. Hlásím akutní sluchátkovou bastlivku, sehnal jsem špuntová SONY MH1C osazená velmi kvalitními měniči, za dvě stovky, jenže jako headset k telefonu, navíc s hnusným plochým kabelem, tak pracuju na tom co s nimi. Prý když se zatlumí basy, prý se zvukově blíží k Etymotic M4 (óóóó). U jedněch nechám měnič s přední částí, krásnou duralovou zadní s kabelem použiju od levných TDK, u druhých vyměním jen kabel, zatím nevím jak, nelze je rozebrat bez destrukce, budu muset napojit kulatý na plochý aby to i kloudně vypadalo. Je to jako ladit chuť svíčkové aby byla akorát. U těch druhých provést zatlumení bude jako oprava motoru vejfukem. V případě zájmu a když to dobře dopadne, hodím povídání do strádajícího technického koutku.

    OdpovědětVymazat
  10. Fajn Obuvníku,
    Já mám taky cosi*, ale jako každý "prdůch" už nemám na nic čas. Teď už jsem rezignoval na komenty o Ukrajině - je to jako komentovat dění v blázinci, kde ale člověk neví, kdo má k sakru ty klíče.

    */ V červnu mi náhle a nečekaně zesnulo nahrávátko Tascam DR-2D. Vůbec nešlo zapnout - a protože jsem měl další den nahrávání, musel jsem týž den koupit nové - ZOOM NH4. Je bezvadné, má dokonce symetrické vstupy s P48, ale je to přece jen 6 000.- náhlého vydání. TASCAM šel do záruční opravy, za měsíc byl zpátky s vyměněnou celou deskou - takže je vlastně nový. Má i novou záruku. Tak teď mám nahrávátka dvě. Jedno budu muset prodat - nebo si ho nechat jako zálohu? No a k tomu ZOOM NH4 jsem si dokoupil špunty SONY - byly ve slevě a jsem příjemně překvapen. Jsou taková "zlomená, takže nevypadávají z uší a mají příjemné měkké ale syté basy a neřezavé výšky. Kartuš jsem už ale zahodil, tak pokud budu do Kotka taky psát, podívám se na účtenku, co je to za typ. Stály cca 600.-

    OdpovědětVymazat
  11. Jako oprava motoru vejfukem - to je paráda! Řeč fachmanů ovládajících desítiletí svůj foch a vyjadřujících se vlastním interním žargonem či argotem, to mi někdy bere dech. Ovšem - co si s tím má počít případně tlumočník, když mu to napřed musí někdo převést do jemu srozumitelné mateřské řeči... Například - nahrávátko - ?!
    Jako ladit chuť svíčkové - to je exaktně řečeno, svíčková je vrchol české (i moravské) kuchyně. A všude je jiná. A přesto stejná.Snad se do ní taky jednou pustím. A ten záhadný název, lidi. V A nutno říct roast sirloin in cream sauce (páně Fronkův převod, tomu věřím, žije už třicet let v Gléézgou, jú nou). Ovšem kdo to ještě nejedl, stejně neví předem, co si představit.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak jsem to zbastlil, výsledek na první poslech úžasný, pak jsem za měniče nacpal plst, basů ubylo, asi to tak má být, jenže v porovnání na poněkud více basující Koss a Vsonic GR02bass poněkud nebasová. Ale zas je v nich slušet každý prd žesťů. Když po chvíli zkusim Vsonic, zvuk se mi zdá trochu jak ze sudu. Ucho je prevít, přizpůsobuje se. Budu dál testovat, nerad bych je rozebíral, mám možnost ucpávku trochu prošťouchnout zvenčí. Za ty peníze úžasné. Když nepočítám tvůrčí práci. Další kousek zkusím překabelovat a upravit tak bez rozebírání, jen bude náročné napojit kulatý kablík na placatý aby to dobře vypadalo.

    OdpovědětVymazat
  13. NAGRA - ! Vydechl jsem. takového něco, takového výkonu, elegance, schopností, takové pověsti... A teď, co jsem nikdy nevěděl, a třeba se to teď dozvím: mluvíme o sedmdesátých letech, že. takže - jakým způsobem, legálně? - nelegálně? -přes určitý PZO - ? za co? za jakých podmínek? atd. se dostaly do vlastnictví a užívání soc. (no jiné nebyly, že) organizací (výrobních, kulturních...) takové artefakty vysoké provozní i finanční třídy z toho prohnilého a přitom (eh, kletě) tak zoufale schopného Západu?
    To je věta. Aspoń je vidět, jak hekticky si tehdejší řadový informatik čs. kožedělného průmyslu přeje to vědět aspoň s křížkem po funuse.
    MMCh: v němčině je rovněž výstižné NACH TORSCHLUSS GEKOMMEN. Ale v AJ, představte si, přesná obdoba prostě n e n í ! YOU´ve missed the boat - dobře, ale to není exactly vono! Souhlasíte?
    Zajímá tohle vůbec někoho, kromě lidiček stejně praštěných jazykama? Sousedi: Kúrva dybys rači umňél opravit zásuvky a vyznál se v motórech! Co z teho? Na všecko si mosíš nekeho volat. Fakt sa nestydíš - ? Z vysokú - ?! Jáá nevííím...

    OdpovědětVymazat
  14. Nagra, to pojem jako Nakamichi u Kazeťáků. Podobnou ikonou i když ne toho věhlasu je nahrávací walkman SONY WR6C.

    S prototypem sluchátek jsem byl ve sluchátkovém studiu. Rozdíly ve zvukovém podání i vícetisícových sluchátek jsou značné. Nejvíce mi vyhovovaly špuntafóny Sennheiser IE 80, Audiotechnica, Vsonic GR 02 a nějaká ostrovní britská značka. Plný zvuk. Naprosto propadly do nebe vynášené Etymotic s anorektickým zvukem. Jsou velmi specifická. Můj prototyp obstál v v pětitisícové kategorii. Dražší neměli. Pro šikovného bastlíře jsou výborným polotovarem Sony MH1 nebo MH1C za necelé dvě stovky. Použije se celá přední část s měničem, zadní kovovou s kabelem lze použít například z levných sluchátek podobné konstrukce, například TDK z Kauflandu.Pro toho kdo má rád "velký tělnatý zvuk" výbornou volbou jsou Vsonic GR 02, (ne GR02 bass, která mám já a musel upravovat). Za necelých 1000,-Kč. Mají tři výhody. Zřetelné, ale ne přehnané basy, ventilační otvor umožňující vyrovnání tlaku ve zvukovodu a možnost jednoduché úpravy na verzi bass přetažením ventilačního otvoru kroužkem ze silikonové bužírky. Podle sluchátek, která jsem dnes vyzkoušel, dál neřešit.
    Kdybych si mohl vybrat, hádejte....Poslouchám Paganiniho capricca a užívám si...
    Každopádně stojí za to v některém sluchátkovém studiu na vlastním přehravači a naposlouchané hudbě vyzkoušet jak co hraje. Protože kdybych dal na úžasné recenze a na slepo si objednal Etymotic, rval bych si zbytky kštice. Jejich velmi suchý a hubený projev neocením. Tak jako radši svíčkovou a ne ústřice. Třeba mám zkažené uši....
    Velmi zajímavá jsou pecková sluchátka, která jsem dostal s přehravačem Sandisk Sansa clip zip. Jiný projev, nepumpuje do uší, velmi přirozený, příjemný a prostorový, je víc slyšet "dřevo" houslí.

    Tak to bylo kecání pro odpočinutí od politiky. Nemusíme tu donekonečna probírat Ukrajinu, stejně prd ovlivníme. Já se raději plácám po svých bastlířských zádech než abych si drbal koule v politizírování. Zvlášť když co píšu bude jiným k praktickému užitku.

    OdpovědětVymazat
  15. Kocoure, znovu přečetl článek "o Nagře"....stoprocentně rezonuju.

    OdpovědětVymazat
  16. O sluchátkách jsme už Schumachere kdesi povídali.
    U sluchátek je ten problém, že neexistuje objektivní methoda měření (teda existuje, umělé standardní ucho, ale její výsledky jsou tristní) - takže všechna hodnocení jsou vlastně subjektivní. Sto lidí, sto názorů. Někdy i sto padesát. Názorů.
    Ono - ani u reprobeden nejsou změřené parametry (a dají se změřit zcela objektivně) pro většinu "uživatelů" až tak podstatné. Důležitá je hlavně ZNAČKA a cena.

    Léta jsem měl doma bedny TESLA ARS 850, přelakované na matnou černou (musel jsem, byly vytažené z požářiště a rekonstruované) - a na nich jsem měl přišroubované originální štítky J.B.Lensing.

    To bylo chvály na emeričany! To byl zvuk!
    Neměl jsem odvahu se přiznat. A když takové hledali v katalogu, musel jsem tvrdit, že je to limitovaná série, která se už léta nevyrábí...


    K UKrajině: Nejde tu o Ukrajinu, Rusko, EU či USA. To fakt nezměním. Nakonec ani nevím, komu bych měl fandit. Asi nikomu. Ty články jsou tam proto, abychom si uvědomili, jak strašné klíny nám obě strany pomocí mainstreamových i alternativních médií "valí do hlavy". Vlastně jen naplňuji motto blogu "Císařovy nové šaty a prostořeký chlapeček". Tedy spíše dědek - skeptik.

    OdpovědětVymazat
  17. Kocoure, u in-ear sluchátek je vtip v tom, že soustava zvukovod -bubínek s nimi tvoří systém. A protože každý máme odlišné parametry tak podle toho se liší i parametry celého systému.

    Objevil jsem jádro pudla... Zvýšení akustického odporu na výstupu zdůrazní basy, zvýšení na za dní straně měniče je sníží. Štelování charakteristiky se provádí ventilačními otvory a ucpávkami na obou stranách. Většina návodů je o změně, většinou o zvýšení odporu na zadní straně. To sice sníží basy a umělou zátěží sníží závislost na vlastnostech ucha včetně adjustace do zvukovodu, ale zatíží měnič a sníží citlivost. Naproti tomu ventilační otvor před měničem v nátrubku vedoucím do ucha vede ke snížení odporu vpředu a ke snížení basů. Krom toho umožňuje vyrovnání tlaku. Pro frekvenční charakteristiku je jeho velikost kritická. Tak je vyřešeno nastavení sluchátek Vsonic GR02. Tohle řešení současně snižuje závislost na přesném usazení ucpávek ve zvukovodu. Můj prototyp nemá přední ventilační otvor, třebaže podle konstruktéra se s ním v původním návrhu počítalo. S ohledem na předpokládané zákazníky firma dala přednost basovějšímu charakteru. Množství basů a celkový zvuk se velmi mění podle adjustace v uších. Na jednu stranu to umožňuje nastavení, jenže aby sluchátka držela i při pohybu, potřebuju špunty zatlačit. Tak vymýšlím jak do stěny duralové trubičky vyvrtat odlehčující otvor, vychází mi na 0,3 mm, tam kde měl být. Mám přesnou mikrovrtačku i vrták, jen aby mi to neujelo a vrták se nezlomil. Bude to fuj. Ideální by byla laditelná sluchátka, dokonce vím jak, jenomže potřeboval bych hodinářský soustruh, speciální mikrofrézku tak 0,1mm nebo laser pro přesné vypálení. To bych se výrobou sluchátek musel živit. Jenže komerční konkurence je velká, a malovýroba by přišla draho. Garážovou dílnu nebudu zakládat, nejsme v americe... Jak jsem to vyšpiónil,je to jednoduché. Základem je kvalitní měnič, jsou vyráběny ve velkých sériích a nejsou drahé. Zbytek je levná záležitost, výrobní náklady mnohatisícových sluchátek jsou zlomkem prodejní ceny. Jak si každý může vyzkoušet na vlastní uši.

    Nejméně ovlivnitelná jsou otevřená cirkumaurální sluchátka nebo jen příušní, prakticky reprosystém pro poslech v blízkém poli. Slyšel jsem elektrostaty Koss a Sennheiser. To tedy bylo ňam. I ta cena. V devadesátých letech u nás byly k mání sluchátka Elektronika, made in USSR. Za třistapadesát Kč. Kdeže jim je konec... Že já blb jich nenakoupil zásobu. Sice jsou méně citlivá, ale na principu magnetostatu. Ortodynamická s membránou s natištěným vinutím kmitající mezi systémy silných magnetů tvořících mříž. Ještě dnes si vybavím ten vzdušný projev. Viděl jsem je k mání za víc než 200 Euro....

    Ano, správná "značka" dělá divy. Představuju si jak ses bavil. Ten ušlechtilý zvuk...
    Castello Monte Pico.....

    OdpovědětVymazat
  18. Kocoure, jak dobře se digitální nahrávadla dají použít jako přehrávadla? Jak kvalitní je zvukový výstup? Zobrazují alfanumerické názvy složek a douborů? Například Hudba/Jazz/Album/názvy skladeb v albu. Jestliže se to dá dobře použít jako přenosný přehravač hudby z paměťových karet a má to linkový vstup, užil bych to i pro digitalizaci desek a kazet.

    Včera jsem viděl profi nahrávací walkman Sony WM D6C z osmdesátých let ve společnosti mnoha krásných strojů s hliníkovými panely. Splín....

    2 St. : kristuspán tu opravdu není. Poptejte se v nějakém kostele. Snad tam budou vědět.

    OdpovědětVymazat
  19. 2 Obuvník:
    Výstupy bývají kvalitní, jako "line" i jako sluchátkové, je možno zvolit jednu věc, všechny věci z daného adresáře, všechny věci z karty...
    Vstupy bývají takové "univerzální, linkové, asymetrické i symetrické, ale ne 1,55 V, ale obvykle 0,25 V. Některé mají i S-PDIF výstup a vstup nebo možnost použít aparátek jako A-D převodník do USB 2.0. (ZOOM N4H) Ale pokud nastavím záznam na vzorkování 24 bit/44.1 kHz nebo 96 kHz a šoupnu tam kartu 32 GB, je snadnější je používat samostatně a záznam si pak stáhnout z karty.
    Nicméně na to konstruovány nejsou. Jsou na nahrávání v exteriéru.
    (Právě počítám a vyrábím útlumák -32 dB, abych mohl ZOOM připojit k jakémukoliv profi výstupu. Anžto to má 2+2 vstupy, (2 x stereo) které mohou nahrávat současně, je to takový malý multitrack - při své jednoduchosti mnohem spolehlivější, než mnohé "vymakané systémy" s PC. Natočím třeba výstup z ozvučení na jeden pár a prostorová stereo mikra na druhý a pak to v klidu doma míchám v Adobe Audition 3 nebo 5.

    Ale asi by bylo dobré debatu přestěhovat do sekce Ko-te-k, tady děsíme lidi.

    OdpovědětVymazat
  20. K děsení (děšení?) lidí:
    Kdyby se mělo psát jen tak, aby tomu každý rozumněl a neutrpěl morální újmu, skončí to na úrovni dětského žvatlání nebo slepičího kdákání.

    K Zemanovi:
    Ano, principiálně bychom si neměli nechat líbit, že se nám o něj někdo otírá
    jendže
    když on si o to ten Brouk Pytlík tak koleduje.
    Ne že by byl blbý, ale můj citový vztah k němu je určitým způsobem srovnatelný se vztahem k Jakešovi.
    Ostatně, i o velice chytrém člověkovi mnohdy nelze říci nic jiného než JE TO VŮL!!!

    Ke změně propagandy v čase:
    Při zvonění se srdce zvonu také kýve ze strany na stranu

    OdpovědětVymazat
  21. Kocoure, jaképak děsení, na to je Ukrajina nebo naše politická scéna či podobná témata.

    Hudbou se těší snad všichni a když už, tak poslouchat co nejlépe za co nejméně. A tady je to určitě samý hudbymilovný člověk. Tip na kloudná sluchátka jsem dostal přes fóra, pravda specializovaná. Co bych tak mohl napsat do koutku? Nejsem až takový specialista, tohle jsou dost obecné věci. Specialista jsi tady Ty. A k uvádění věcí na pravou míru a vyvracení technických pověr. Aby to s čím si dáš práci, nebo někdo jiný, bylo konzumováno v odpovídající kvalitě. Se slzou v oku vzpomínám na časopis Hudba a Zvuk. Dostal jsem se k němu hodně let po tom co byl normalizačně zaražen. Stereo video, které mělo být důstojným pokračovatelem, se zvrhlo v komerci a snobend.

    Kdo by nechtěl dobré poslouchadlo? Když porovnám cenu nahrávadel s cenami jen lepších přehrávadel, není to až takový rozdíl. Nehledě na to, že ta přehrávadla jsou barevné hračičky, ktežto ta nahrávadla jsou pořádný vercajk pro profesionální použití. Kouknul na ten Zoom, pro mé použití až běda profi nahrávadlo. Potřebuju hlavně aby to přehrávalo jak popisuješ a mělo i použitelný vstup pro digitalizaci nahrávek. Tomu porozumní každý kdo používal magnetofon. Prostě mít něco dobře použitelného jako digitální "magneťák". Na starém počítadle jsem s Windows 98 měl virtuální hifivěž s úžasným digitálním kazeťákem DAT). Naprostá klasika včetně sloupcového tříbarevného ukazatale vybuzení. Jenže na jiném notebooku a pod XP to nechodí. A nic nového podobného není, nenašel jsem.

    Jo a určitě víš, že je digitální Nagra a dokonbce miniNagra. Nagra pokračuje.

    Udělal jsem další upgrade sluchátek. Vyčistil si uši. :-)



    OdpovědětVymazat
  22. Ad upgrade HiFi aparátu:
    Nejdůležitější je vyčistit si hlavu. Tedy poslechové (zlo)zvyky. Jak tak člověk tu a tam navštěvoval fonoamatéry (tvůrčí předskokany pozdějších hifistů, což je často jen snobárna) tak jsem zjišťoval, že každý má domácí aparát nastavený jinak. Milovníci výšek, milovníci basů, milovníci "super-sterea", kteří měli bedny tak daleko od sebe, že středový vjem chyběl atd.
    Kupodivu - nenarazil jsem ani na jednoho milovníka středů, tedy ve smyslu frekvenčního pásma. Když jsem jim (s jejich dovolením ubral výšek a středů prohlašovali, že to zní jako z telefonu.
    Bohužel jsem se setkal i s kolegy, profesionály, kteří měli pocit, že bez poslechového procesoru "to není ono". Většinou to byli zvukaři, kteří se živili "live" prací - tedy ozvučováním kapel. Ale o pověrách už jsme tady diskutovali. Pověra (tedy víra v cosi) je mocná čarodějka. Jenom tak si vzpomínám, že byly doby, kdy kapela, která nepoužívala mikrofonů Elektrovoice byla beznadějně "out". Pak to bylo AKG, pak Sennheiser. I já mám svého koně - firmu Neumann a její pohrobky např. MG. Ale klidně dělám i s jinými kondensátorovými mikrofony - soukromně třeba s mikrofony Rode. Mám už tři a když nevím, co mi hraje, tak to zní úplně stejně jako Neumann. Když mi to řeknou, už to jaksi "není ono".
    Důležité je to o sobě vědět a netvrdit (si), že se jedná objektivní posouzení. To je možné provádět jenom poslepu a křížově. A posuzovatelů musí být více - aspoň desítky. Jedině tak se získají výsledky které jsou vypovídající.
    HaZ mám svázané - ale ve sklepě, mám malý byt a těch pár ročníků znám prakticky zpaměti. Navíc technika je už jinde.
    A taky: poslechová místnost - někdy je důležitější kde si hraji než na čem hraji. Od geometrie přes pohltivost ploch a jejich rozložení, možné rezonance předmětů nebo stěn / stropů až po velikost.
    A taky co hraji. Milovníci mužských pravoslavných sborů a/nebo varhanní hudby se těžko shodnou na hodnocení s fanoušky lidovek. Je tom asi tak, jakoby tady Jakub vysvětloval jemné finesy překladů. Přečtu, pokývám hlavou a řeknu si, že asi má pravdu, když to celý život dělal. Ale oponovat mu nemohu - neumím.

    OdpovědětVymazat
  23. ... ubral výšek a basů... to dá rozum. [;>)

    OdpovědětVymazat
  24. Jojo... nápodobně........

    OdpovědětVymazat
  25. Slavná éra NAGRY už minula.
    Jistě, nostalgie zůstane. Tak jako sláva velkých amerických vozů. Ale teď už žádné pásky nebo disky - paměťová karta je smetla (po asi deseti letech slávy minidisků) do propadliště technických dějin. Už se nikde nic netočí, nešoupe, neopotřebovává, nešpiní.
    A "lepší" výrobky jsou lepší jen solidnějším mechanickým provedením zvenku - a patrně absencí nebo menším výskytem integrovaných "kurvítek". Parametricky se liší jen odstupem S/N (signál/šum), což ovlivňuje jen jeden jediný IO na vstupu.
    ===
    K dotazu Ševcojc: Nahrávátka umí obvykle zobrazit jen název, adresář, parametry, čas a datum. ID tagy nezobrazují - to, co produkují je totiž primární materiál, podrobnosti se doplňují posléze - v terénu není na takové věci čas.
    ===
    Ale ZOOM NH4 už umí dělat i "značky" (markers) v průběhu záznamu pro lepší orientaci. Ale beze jména - stejně jako to uměl MD nebo DAT.
    [;>)

    OdpovědětVymazat
  26. Jo, pro mě symbolem kvality dlouho bylo dlouho to když to pořádně cinká a basuje... Není divu, s okraji pásma byly problémy. Nějaké reziduum z toho asi zůstalo. Sakrapráce. Jak to ze sebe vyhnat. Nějaký audioexorcista.... Nejlepším testem by bylo porovnání živého přednesu akustické hudby se záznamem pořízeným umělou hlavou. Práce se zvukem je v tom směru daleko náročnější než práce s obrazem. Chybí "tabulka šedé". Něco se pozná na vokálech, na ně jsme naštelovaní. Co třeba Diana Krall? Slyšel jsem ji z malých dvoupásmovek, posadilo mě to na zadel. Začnu obrážet jazzové kluby s živou akustickou hudbou.Než se dostaví absolutní hluch.

    HaZ, ano, technika je překonaná, ale ten styl byl úžasný. Mělo to ducha. Zaujetí, nadhled, humor.

    OdpovědětVymazat
  27. StK, to je výborné. Název, adresář, čas, datum stačí. K čemu ID tagy, dosud jsem se bez nich obešel, na elpíčkách také nejsou a nikomu nechyběly. Jestli to má dobrý sluchátkový výstup, bylo by to univerzální řešení. Na poslouchání i na digitalizaci. Slušný AD převodník něco stojí. Přítomnost mikrofonů bych nějak zkousnul, možná, že i někdy využil. Poohlédnu se po netu.

    OdpovědětVymazat
  28. No pěkné, jsem částečně hluch, dílem po výkonu zaměstnání, dílem po výkonu zábavy ve stejném oboru. Prostě střelba a exploze, proto dodnes používám k poslechu nejraději LENCO K-106, za komanče cca 800 Kčs, pamatujete?. K zábavě v oboru hluchátka 3M Peltor ProTac II MT15H7A2 SV,za postkomanče
    cca 4500 Kč, mohu v nich poslouchat i vzdálený tichý hovor,ostatní hluk spolehlivě filtrují, bezva pro hlušce a za tu cenu špička.
    Hlušte v pohodě.4P

    OdpovědětVymazat
  29. EK ty první jsou hrncofóny osazené klasickými reproduktory, těžké, leč prý hrály obstojně. Hluchafóny chválím. Dobrá prevence před naslouchátky.

    OdpovědětVymazat
  30. Lenco?
    Moje první sluchátka koupená v Bazaru za první vydělané peníze!
    Hrálo to tak divně, samé basy - ale oproti TESLA ARF 200 to byla pohádka. A ušníky netlačily!
    [;>)

    OdpovědětVymazat
  31. ST.
    Mně se moc líbí, když se někdo tak nechá unést a rozvášní se nad nějakým věcným tématem. Ale musím se smát sama sobě, jak v českém projevu nerozumím ani slovu, a připadám si jako ty stařenky, co sedávaly na lavici u pece a pokyvovaly hlavou, pozorujíce z předsmrtného odstupu shovívavě, co ti mladí vyvádějí, když přece...
    Do toho! A omlouvám se za vlezlost! Uberu.

    OdpovědětVymazat
  32. To ST:
    Tady je svobodno - až na osobní výpady a trollení.

    Ad vášeň: Tak vášeň to asi kdysi byla. Teď už je to jenom povídání starého pivovarského koně o tom, jak se naučil cestu od pivovaru k jednotlivým hospodám.
    Článek byl ovšem o jednostrannosti, kterou člověk v ní žijící již nevnímá a o chvályhodném úmyslu poznat i druhou stranu "pásky".

    P.S.: Toto je Útulna a hosté s dobrými úmysly jsou vítáni.

    OdpovědětVymazat
  33. ST, záchvaty audiováchně bývají u audiofila úporné. Však to zas povolí.

    Kocoure, co třeba Tascam DR-05? Chodí na dvě tužky, linkový vstup, linkový výstup, slot pro mikro SD nejméně do 32GB, nahrávací parametry velmi obstojné, výstup pro malá sluchátka 2x20mW, by měl odpovídat kvalitě ostaního. Cena do tří tisíc. Co víc bych si mohl přát? Drobet se se mnou cuká, je to lákavé.

    OdpovědětVymazat
  34. Napiš mi, vážený Obuvníku, mail. Možná uděláme obchod. (DR-2d)

    OdpovědětVymazat
  35. St. Kocoure, díky tu, a hlavně tam!!
    ST.

    OdpovědětVymazat
  36. Možná ještě něco, pokud podélně rozstřiženou Möbiovu pásku rozstřihnete podél ještě jednou, dostanete sice pásky dvě, ale chycené do sebe jako články řetězu.

    OdpovědětVymazat
  37. ...ano. A to už vůbec nelze pochopit. Tedy lze i nelze současně.
    Pamatuju, když mě to fascinovalo v šesté třídě (55) ve VaTM. MMCh: to byl bezva časopis.
    Typický technik/inženýr/kutil se svým záviděníhodným jednoduchým selsky poctivým myšlením (mám v nejbližší rodině celoživotně) vůbec nechápe, co by tu JAKO PROSTĚ VLASTNĚ mělo být k nepochopení: takhle to vidím, ohmatám... no co? Co dál, blbečku filozofská? Zůstaň na zemi kúrňa.
    Kde jest pravda.
    Každý začínající astronom vám řekne, že se hned ze začátku musíte vzdát potřeby svět (= vesmír, "věs´ mir", že) chápat.
    Brát na vědomí. Pokud to jde. A vykládat. Jednotlivé fazety. Pokud to jde. Pokud nejste Einstein nebo Hawking. I tak. Howgh.

    OdpovědětVymazat
  38. VaTM / VTM / selský rozum a vesmír / Jakubovi S.:

    VTM-ku, nebo VatM-ku jsem jako časopis míval velice rád. Odebírali jsme ho až do té doby, než to přestali vydávat, protože to četly děti. Jako mladší jsem zprvu míval raději ABC, ale se rostoucím věkem se mi pak postupně líbily čím dál tím víc VTM-ka, Amaterské radio, Letectví a kosmonautik a Modelář.

    Vztah mezi zdravým selským rozumem a poznáním světa fyziky, je o poznání složitější, nežli by se jednomu líbilo. Je ale nutné se tím prokousat způsobem, který na jedné straně zachová onen zdravý rozum co nejvíce netknutý, ale přeci jen mu pomůže smířit se s určitými specifiky fyziky elementárních částic. V jedné z Feynmanových populárních knih, se o tom velice hezky píše. Zpětně mi to pomohlo mnohé z těch věcí uchopit lépe, protože jsem se nad nimi zamyslel z jiného úhlu pohledu. Pěkně o tom píše i Hawking v mnoha z jeho populárních knih, ale ten Feynman mi takhle z paměti a z hlavy připadl z toho, co jsem četl, asi tak nejlepší. Dobře o tomhle píše tématu i pan Grygar a pak ještě jeden Brit, kterého budu muset pohledat a vyštrachat.

    Možná, že popularisátoři vědy nenasbírají za ta jejich díla dost velké a dojem budící indexy a impaktové faktory a čert ví co a jak se ještě jmenují ony vědátorům měřené publikační parametry, ale já bych chtěl poděkovat především popularisátorům vědy, ať už se zabývají tou popularisací výlučně, nebo jsou po většinu doby tzv. seriozními vědci a k té popularisaci se jenom čas od času propůjčí....

    OdpovědětVymazat
  39. Dík - radost z počtení a souznění při pozdní snídani (Spätfrühstück - /C/ JS - su pořád ve světě staré zaniklé německé severní Moravy ze starých kronik v kurentu) - už v tom aji myslím).
    P:S: Proč prosím musím pořád něčemu dokazovat, že nejsu robot...

    OdpovědětVymazat
  40. draku, jak přes kopírák...k neuvěření.
    Jakube, až takhle? To je renesanční. A StK a ...
    Je potěšující už jen to že někteří lidé jsou. Obývající zastrčená zákoutí.
    Zatím co mnozí z těch, kteří jsou nám stavěni na odiv, tady už tři sta padesát let nemuseli bejt...

    OdpovědětVymazat
  41. Jakubovi S.:

    Nejsi robot, Jsi úžasnej chlap, jen máš pro chlapa dost netypický obor, no a? Komu se to nelíbí, ať si trne pedálem ;-) Já si rád pokecám i oborech netypických, jiných až přímo exotických. Povídá-li někdo něco zajímavého a je-li trocha času, tak proč si to neposlechnout?

    Obuvníkovi:

    Máte pravdu, jen málokdo z těch, kdo je stavěn na odiv, stojí aspoň za jeden pohled. Ale na druhou stranu, poměrně dost lidských pokladů najdete na místech, kde byste to vůbec nečekal. Ale lidí, se kterými opravdu stojí za to si popovídat na světě zase tak moc není a nepotkáváme je zrovna každou chvíli, spíš tak, čas od času pán bůh dopustí, motyka spustí a někdo zajímavý přijde do cesty.

    OdpovědětVymazat
  42. Renesanční... to zní, joj.
    Přeloženo do češtiny, když už je řeč o překládání: Devět řemesel, devátá bída.
    Nuž čo už. Čo bolo, bolo.
    Vono to je s těma řečma různý, vědí. Starej Liebig byl dneska u Lustiga zamlklej jak u zdi nářků. A pak začal: Včera, jak jsem šel domů dřív, otevřu - a žena s nějakým talošem!! - Šma Jisroel! A co mu řekli? Taliáni jsou jak Vesuv! - No nic - nemohl jsem nic dělat, takový pech. Italsky neumím ani slovo!!

    OdpovědětVymazat
  43. Renesanční / Jakubovi S.:

    Nejraději bych věděl úplně všechno, nebo aspoň co nejvíc, ale to první je zhola nemožné a to druhé skoro nemožné. Snažím se aspoň tak, moc jak to jde a doufám, že se mi to daří aspoň tak dobře a zdárně, aby ze mě nebyl typický fachidiot.

    Devatero řemesel, desátá bída ne?

    Ale jinak ano, mezi prospěšnou prací a vyděláváním peněz je bohužel značný rozdíl a vydělávání prachů v tom lepším případě potřebuje aspoň umět se dostat ve správný okamžik na to správné místo a umět využít šanci. V tom horším pak to potřebuje ještě hodně silný žaludek a ještě větší vadu charakteru, takže jestli se někomu v tomhle ohledu nedaří tak jak by potřeboval, nebo chtěl, není zač se stydět, mnohdy dokonce naopak.

    OdpovědětVymazat
  44. draku, mívám tu pravidelný pocit, že někde ve světě žije mé moudřejší já....

    OdpovědětVymazat
  45. Má lepší, moudřejší, šikovnější a jiná já / Obuvníkovi:

    Také mívám tady i jinde podobné pocity a myslím, že na tom není nic špatného, většinou jsou příjemné. Možná pro ten jev bude mít věda psychologická i nějaké to pojmenování a vysvětlení. Těch vysvětlení bych čekal dokonce i víc než jedno :-) S nimi je to někdy jako s právníky, když se sejdou dva nad jedním problémem, vytvoří si na něj minimálně tři názory a hypotézy.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)