Prohledat tento blog

sobota 7. února 2015

Mesiášký komplex "bílého muže"

... a partikulární zájmy těch ostatních


Mučedník.  Středodvěk dnes.
    Novináři a hlavně TV mají nový námět - záznam bestiálního upálení jordánského pilota ozbrojenci Islámského státu. Státu, který má kromě mladých islamistických zblblíků k dispozici obrovské zásoby zbraní a peněžních prostředků. Armádu, kterou jsme si vlastně vytvořili sami našimi hloupými zásahy do diktátorských režimů na Blízkém východě a v Africe a které podporujeme třeba tím, že kupujeme ropu z míst, která obsadili. Snad přes prostředníky, ale kupujeme. Protože je levnější, než je v kraji zvykem. A o peníze přece jde až v první řadě.


   Je čas se konečně přestat míchat do záležitostí jiných konců zeměkoule. Nejsme totiž žádní spasitelé, naše právo a naše kultura jsou vlastně nepřenosné bez toho, že bychom si ty, které chceme "obdarovat demokracií" plně nepodrobili. Kolonialismus. Mnozí tamní pamětníci vzpomínali na nadvládu bílých s nostalgií. Byli sice kolonií, ale bylo co jíst, byl tam doktor a nebyly kmenové války. Ale pamětníci vymírají. Z rasově segregovaných státu, kde vládli odporní bílí kolonizátoři jsou - chvíle napětí - opět rasově segregované státy, kde vládnou "ti druzi" a bílí utíkají, aby přežili.

   Ten svět Blízkého východu (i Afriky) je asi nejlépe ponechat sobě samému. Zbavit se pocitu, že jsme povinni je obracet "na víru" jako v době křižáckých výprav, Svatých válek, i když ideologie se změnila - nejde o křesťanství, ale "demokracii" a "svobodu". To je totiž jejich hra, vždy byla a zasahovat do těch surových středověkých her nikdo zvenku smysluplně nedovede. Afghánistán byla chyba, které se dopustiti Britové, po nich Sověti a nakonec USA. Všichni to projeli. Situace se tam - po nezbytném vyvraždění kolaborantů  - vždy vrací +/- do původního stavu.

   Stejně jako Irák, Libye, Egypt Sýrie. Tak jako byla chyba Korea a Vietnam. Je třeba chránit vlastní území, vlastní obyvatelstvo, zdroje, kulturu. Jinak budeme náhle v roli hrstky bělochů s puškami, putující pralesem, které náčelník jednoho kmene přesvědčí, že jim druhý kmen v pralese ubližuje. A oni začnou na ty jeho nepřátele střílet "aby spravedlnost", ale nevědí, kdo ten spor vyvolal, kdo je v právu a co bylo před tím a také co bude potom. Když si nedají pozor, mohou o své pušky přijít. A pak i o své životy. Protože se neorientují v tom jejich poněkud nepřehledném  "pralesním právu".

Opravdu máme "řešit" takové spory?
   Už jsem to kdysi použil: Zkušený policajt do rvačky dvou cikánských tlup nikdy nevstupuje. Dostal by na budku od obou stran sporu. Počká si klidně za rohem a až rvačka skončí, zavolá sanitu zraněným, pohřebák padlým a antona pro ty provinilce, kteří nestačili utéct. Nic lepšího a moudřejšího se nedá dělat. Montekové a Kapuleti. Pořád dokola. Lži na všech stranách. Lži, které sám lhář považuje za pravdu pravdoucí.

   Pravdy, které protivník vždy označí za lži.Lži, které nám do hlavy natloukají média z obou stran.Ovšem tak primitivním způsobem, že se někdejší velmistr nacistické propagandy Joseph Goebbels musí obracet v hrobě. Nic chytrého, jen dezinformace a stokrát opakované lži.

   Objektivní pravda neexistuje. "Skutečná pravda" je totiž jenom to, co vysílá Radiožurnál nebo NOVA. Nova má asi lepší pravdu, protože uvádí větší počet mrtvých. [;>)) 


Válka na Ukrajině - o nás bez nás? 


Tank ukrajinské armády
   Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský president Holland, (který již podruhé zvolen nebude) rozjeli další kolo jednání o alespoň částečném zklidnění situace na východě Ukrajiny. V novinách se objevují titulky "O nás bez nás" a  "Nová Mnichovská dohoda". Zoufalá snaha novinářů o nějaké originální přirovnání. Jenže kulhá na obě nohy. Není to snaha ustoupit Putinovi nebo mu věnovat kus Ukrajiny, ale jen strach z možné budoucí války. Střízlivé vyhodnocení situace.

   Ale pěkně po pořádku. Když se rozpadl Sovětský Svaz  a Ukrajina získala kýženou samostatnost, málokdo tušil, že se k moci dostanou lidé jako Kravčuk a Kučma, kteří vlastně jen udržovali kurs nastavený v období existence CCCP. Nepřišly žádné podstatné reformy, žilo se jak předtím.

   Proto se rozhořela tak zvaná Oranžová revoluce, vyvolaná nesouhlasem části veřejnosti s vítězstvím proruského kandidáta, premiéra Viktora Janukovyče. Po anulování voleb a rozpuštění parlamentu ve volbách opět vyhrála Strana regionů s Janukovyčem v čele (34%) ale byla,  po dlouhém povolebním vyjednávání ustanovena vláda v čele s Julii Tymošenkovou. Ta ale měla jen těsnou většinu a po vystoupení dvou poslanců se koalice rozpadla. Pak sice byla  obnovena koalice BJuT a Naší Ukrajiny, ale nastaly problémy s dopravou plynu přes Ukrajinu, kdy  Ukrajina odmítala platit Rusku za plyn tržní cenu a "odkláněla" zaplacený plyn určený pro Evropu pro své vnitrostátní účely. Katastrofické scénáře si snad všichni pamatujeme - i s ruskými vyhrůžkami o utažení kohoutů. 

   V roce 2010 vyhrál prezidentské volby znovu Viktor Janukovyč s 48 % hlasů a Strana regionů tak získala nejen křeslo premiéra a předsedy jednokomorového parlamentu, ale i post prezidenta. Přestože se Janukovič prezentoval jako silně proruský kandidát, nakonec dokázal Ukrajinu přiblížit i k Evropě, neboť již v polovině roku  2013 se zdálo, že Ukrajina směřuje k podepsání asociační dohody s Evropskou Unií, čímž by se výrazně přiblížila k budoucímu členství v této organizaci a svými dobrými vztahy s Ruskem by se mohla stát i jakýmsi "mostem mezi Východem a Západem". Vše ale ukončilo rozhodnutí prezidenta Janukoviče a ukrajinské vlády, která dočasně pozastavilo podepsání dohody.

Pokojná protivládní demonstrace v Kyjevě
  Den poté, v pátek 22. listopadu 2013 zaplavila Kyjev a západní část Ukrajiny vlna demonstrací. Před Vánoci 2013 se na hlavním kyjevském náměstí na největší manifestaci sešlo až 200 tisíc lidí a série protestů, která je známá pod názvem Euromajdan, se rozrostla i do některých dalších ukrajinských měst. V lednu 2014 situace začala eskalovat poté, co povstalci použili střelné zbraně proti pořádkovým složkám a na ulicích se objevili první mrtví. 18. února již nepokoje přerostly v ozbrojené střety a prezident Janukovyč uprchl ze země.

   V reakci na události demonstrovali proruští aktivisté na podporu Janukovyče na východě a jihu země. V Doněcku se koncem února za tímto účelem sešlo asi 10 000 lidí a doposud autonomní Krym usiloval o úplné odtržení od Ukrajiny. 16. března se konalo referendum o samostatnosti Krymu a následném připojení k Ruské federaci. V tomto referendu se voliči absolutní většinou rozhodli k nezávislosti na Ukrajině, což je zpochybňováno západními mocnostmi s tím, že výsledky byly dopředu napsané v Moskvě a nebylo uznáno převažující většinou zemí sdružených v OSN. Žádný relevantní důkaz však Západem podán nebyl.  
Krymský parlament 17. března vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Tím byl Krym pro Ukrajinu ztracen. Dne 25. května se na Ukrajině uskutečnily prezidentské volby. Vítězem se stal oligarcha Petro Porošenko.

   Proruské nepokoje na východní Ukrajině, které vypukly po svržení prezidenta Janukovyče, se vystupňovaly v ozbrojený konflikt mezi separatistickými silami v Doněcké a Luhanské lidové republice a ukrajinskou vládou. Kvůli bojovým operacím uprchlo z východní Ukrajiny do Ruska už více než 730,000 lidí. Mrtvých (na obou stranách konfliktu) je téměř 6 000. [Wikipedie]

   A v tomto stádiu bychom se měli jednoznačně postavit proti Rusku? No dejme tomu - každý má na Rusko svůj metr - a Rusko není totéž, co Rusové, ale zkusme realisticky zhodnotit naše šance. USA nás nabádá k tvrdosti - ono se to za Atlantikem nabádá nabádá snadno - ale je tohle zrovna tohle řešení, které zabrání III. válce?  Pokud USA opravdu dodají na Ukrajinu moderní zbraně, musí tam poslat i své specialisty, vojáky, kteří ty zbraně dokáží ovládat.  Ukrajinská armáda je podle některých armádou v rozkladu, do bratrovražedných bojů (a do boje obecně) se ukrajinským mužům nechce, hledají jakékoliv záminky se povolávacímu rozkazu vyhnout. 
Takže by to možná byla válka US specialistů proti  separatistům, podporovaných materiálně i "lidsky" z Ruska. A ten střet by se mohl změnit na III. WW velmi rychle. Během několika minut. 

   Tak tohle se tav věcí v sobotu večer. Uvidíme, co bude dále. Ale skvělými nadějemi (mě osobně) situace moc nenaplňuje. 

   EU a USA totiž narazili na protivníka, který se z jejich tlaku nepodělal. Sankce sice Rusko poškodí, (někdy mám pocit, že poškodí víc nás, než Rusy, kteří jsou na nepřízeň osudu daleko lépe připraveni - už jen svou historií) ale nesrazí na kolena, nedonutí ho, aby si připustil NATO tak blízko ke svým hranicím - když už ho má tak natěsno v Pobaltí.  Svět je totiž pořád bipolární (někdy mám pocit, že tripolární - Čína začíná být skutečnou supervelmocí) a to se nám hrubě nelíbí. Rádi bychom (my, Západ) byli hegemony na celém světě. Ale ouha...
Ovšem zbrojaři by byli nešťastní, kdyby se situace uklidnila. Hlavně ti "transatlantičtí".  NATO musí harašit zbraněmi - jinak se totiž vytrácí smysl jeho existence.  Pro nás ze starého kontinentu je ovšem ta "presumptivní válka" moc blízko. Mezi námi a Ukrajinou je už jenom Slovensko. (Ten vtip se mi zdá být čím dál tím horší. Možná už to ani vtip není.)

   Někdy mám pocit, že by se mohly opět použít titulky z doby před padesáti lety jako "Jestřábi z Pentagonu opět haraší zbraněmi" atd. Já vím, jsem zlý, cynický a role se tak nějak prohodily, ale Pentagon  už opravdu neví, co si na Putina vymyslet. Kdyby se podle téhle metody posuzovali ostatní světoví lídři, asi by sev takovém hodnocení vystřídaly všechny duševním úchylky, co jich jenom na světě je. 

   A to prý je Putin hotový novodobý Stalin. No potěš Jakeš, máme se pak čeho bát. Ba i B.H. Obama by už  se měl pomalu začít třást. Pokud je to pravda, Putin je Stalin, ale se spoustou nebezpečných atomových hraček, které na Nový svět bez problému dosáhnou. Aby se pak netradovalo u ohňů, že Třetí, poslední, světovou válku vlastně způsobil štíhlý černý muž za Atlantickým oceánem. A co na to Vladimír Vladimírovič?

   Zatím ovšem nevíme, na čí stranu se přidá Čína. Zatím sleduje svou vlastní linku - ale časem se může na některou stranu přiklonit bez ohledu na rčení, že "dva jsou rada a tři zrada". Nebo naopak bude dělat toho třetího, který se směje, když se dva perou. 


Pan president Petro Porošenko a jeho suita. 

   Tak tohle je stav věcí v sobotu večer. Uvidíme, co bude dále. Ale skvělými nadějemi (mě osobně) situace moc nenaplňuje. Představitelé Ukrajiny nechtějí o jakýchkoliv ústupcích separatistům ani slyšet. Totéž tvrdí druhá strana. Takže se díku "ukrajinským furiantům" hrneme do průšvihu. Ale  nejde tady o to, kdo zaplatí ten punč.

=========================


Závěrečná perlička - nebo spíše dvě: 

Policisté, vojáci a neozbrojený Žid
   

Pro zvýšení bezpečnosti Pařížanů zakázali v Paříži natáčet filmy, kde vystupují herci v uniformách nebo se zbraněmi. Prostě úřady bojují proti teroristům někdy hodně zvláštně. Tak nějak "zdeúředně". Moc těm policejním manévrům asi nevěří.


Autocenzura



   Zbylá redakce satirického časopisu Hebdo si (podle svých slov) dá "voraz" a nebude už uveřejňovat další karikatury proroka Mohameda, aby nevyvolávali nenávist u muslimů.. Neboli - naši čačtí žurnalisté se nám malinko "pokakali" strachy. Muslimové to ovšem registrují a příležitostně toho strachu využijí. 



Obrázky jsou z linkovaných článků na internetu.



15 komentářů:

  1. Někteří zvukaři, a jsou to stále titíž, tvrdošíjně prokazují, že dovedou a)vybírat relevantní informace,hodnotit je a stát přitom pořád oběma nohama na zemi, b)udělat z nich akorát tak dlouhý uvážlivý výcuc*, c) nepropadnout obecnému lidovému trendu vidět vše černobíle, d) nepřenášet averze/sympatie z minulosti mechanicky do dneška a e), f) atd.
    C a m u s - Socialismus šibenic (asi nepřeloženo): Lze-li vůbec u někoho na zemi najít absolutní pravdu, pak zcela jistě nikoliv u jednotlivců či stran, co věří, že ji mají.
    No?!
    *) abstrakt, resumé (žargon bývalého informatika)

    OdpovědětVymazat
  2. Kocoure, souhlasím sto procenty. To je i můj názor. To se pak špatně diskutuje.

    Poznámka: ta fotka tanku by vylidnila Chánov....

    OdpovědětVymazat
  3. Šídlo leze z pytle ven....
    Jo, Lewinská a Clintnův chtíč přišly hodně draho..

    OdpovědětVymazat
  4. Je-li Lewinská počátek a Libye konec jednoho jevu, máme tady typický příklad "efektu motýlích křídel". Aneb "orální sex příčinou národní tragedie".

    OdpovědětVymazat
  5. Národní tragédie postihla v pětačtyrycátém taky mj. tehdejší obyvatele jedné vsi na tzv. Hřebečsku. Byl jsem požádán dnešním starostou jejích dnešních obyvatel, abych pro ně přeložil mj. nostalgickou báseň, napsanou jedním (tedy jednou) z jejich předchůdců dlouho po vysídlení v Rakousích, jako uvedení do krajanského sborníku. V prosinci jsem provedl. Tu to je - na přání můžu posloužit i originálem:
    A rozptýlila-li vás lítá bouře / kdovíkam jako listí v jeseni, / stačí, když pevně spolu vytrváte, / a cizina je pryč, nic nemění. / Krásná řeč naší vlasti pořád perlí, / ty známé písně čistě ševelí, / a i když u cizích snad přístřeší tvé - / je s tebou Sedlov, domov, příteli!
    Jen tak kvůli širšímu záběru. A hlubšímu. A emocionálnějšímu.

    OdpovědětVymazat
  6. Trochu mimo, přece si to Anonym nenechá pro sebe: Holka modrooká. Když už, tak už.
    https://www.youtube.com/watch?v=KYikHS1am9I&list=UUhmDw_JQDZX7YqcehHfgjng&index=1

    OdpovědětVymazat
  7. To je tedy síla!
    Ale: Stromek se má ohýbat od mládí, že jo! Nás ohýbali Leninem - a neohnuli. Tedy > 95% neohnuli.
    Myslím, že ohýbání Mohamedem to v našich krajích půjde taky těžko.

    OdpovědětVymazat
  8. Všichni souhlasí, já natruc nebudu!
    StK: nemohu souhlasit s rovnítkem mezi Koreou a Vietnamem na jedné a Lybií, Egyptem a Syrií na druhé straně. Jak Korea, tak Vietnam byl boj mezi SSSR (a Čínou) a USA (a OSN v Koreji) Korea se povedla - viz rozdíl mezi severem a jihem, Vietnam prohráli "pokrokoví" novináři a jimi zblblá veřejnost (Hanoi Jane a pod.).
    Lybie a spol byla nesmyslná destabilizace despotických režimů, kde despota udržoval násilím klid mezi kmeny/vírami. V takových válkách fakt nemá Evropa co dělat. Irák je něco trošku jiného, pokud věříte médiím, že Saddám neměl ZHN, špatně jste četli malé článečky někde uvnitř vydání. 8-D
    Ukrajina souhlas až do chvíle, kdy se na Krymu objevili tajemní bojovníci, kteří byli následně vyznamenáni. A Obama ani Merkelová jim fakt medaile nedávali...
    Ukrajina mi spíš než Mnichov připomíná Španělsko - tam taky "ti slušní" přestali dodávat zbraně (nebo je nedodávali hned od začátku) a tím byl předem dán výsledek.

    OdpovědětVymazat
  9. Jistě, J. Honzo,
    doba od Korey k Libyi znamenala posun v mocenské rovnováze. Takže Takže v Africe a na Blízkém východě to nebyl (primárně) střet s Ruskem, ale zabrání "bezprizorních státečků". I když na konci, když se začalo uvažovat o svržen Sadata v Sýrii se Rusko dost důrazně ozvalo - a Sadat zůstal.
    Co se týče Ukrajiny je třeba si přečíst "dějepisný odstaveček", který je prakticky opsán z Wikiedie. Neboli uvědomit si, co bylo napřed a co potom.
    Že Rusko do bojů opravdu zasahuje je snad v článku napsáno dost zřetelně - ono by to jinak ani vojensky nedávalo smysl.
    Tady se opět střetly supervelmoci, to je třeba si uvědomit. A také je třeba si uvědomit, že pokud budeme podporovat Západní Ukrajinu (už tak vnitřně nejednotnou), dosáhneme jen eskalace (až kam?!) nebo prodloužení konfliktu, nikoliv jasného vítězství Západu. Prostě tohle se nedá dobře vyhrát, protože Rusko si uvědomilo, že ho Západ zahání do kouta. A v tom případě se postaví na odpor i krysa, natož Rusko.
    ===
    Nicméně: to celé je nikoliv politologický článek (na to nemám aprobaci), ale upozornění na vytrvalou manipulaci, které jsme vystaveni, pokud "konzumujeme" jen oficiální informační kanály. Není to proruská agitka, na to jsme moc starý pamětník. Rusko nesmeteme i když by se to zbrojařům v USA i jinde velmi hodilo. Asi tak, jako nynější excesy Islámského Státu. Zlatý důl pro zbrojaře! Proto ty kasační řeči NATO. [;>))
    O vystřílení redakce Charlie Hebdo dnešní situace není, ani o upálených pilotech.

    OdpovědětVymazat
  10. Rusko zahnané do kouta! Ano, oblíbený argument. Kdo nebo co ho do toho kouta zahnalo? Rozpad RVHP? Rozpad VS? Rozpad SSSR?
    A mají země osvobozené či osamostatněné těmito třemi kroky právo vybrat si svou budoucnost? Pokud ano, pak chápu jejich příklon k západu. Chápu i to, že se to Rusku nelíbí. ALE...
    Má někdo právo říct - ty si nesmíš vybrat směr, musíš zůstat (viz heslo finlandizace). A je tady někdo (nepočítaje Rusko), kdo by nechápal snahu připojení se k těm bohatým a prosperujícím?
    Že to Ukrajina dělá blbě? A co všechno zmastily naše reprezentace po roce 89 (o těch na západ od nás nemluvě). Na druhou stranu - kdyby dnes třeba Polsko Česku (nebo Česko Slovensku, nebo Maďarsko Slovensku) urvalo kus území a potvrdilo si to nekontrolovatelným referendem, nebyl by to důvod, aby poškozený hleděl na každou další eskalaci vztahu s menšinou jako na manipulaci zvenčí?
    Můj soukromý názor je, že Rusko mělo dostat přes prsty už v případě Osetiny. Prostě krást sousedům území bylo do té doby v Evropě tabu. Teď už to (alespoň někdo) smí.

    OdpovědětVymazat
  11. Jo,chápu, J. Honzo, nemáte prostě rád Rusko. Presumptivně.
    Já se už z roku 1968 oklepal - trvalo mi to třicet roků. Nemiluji ho, nenenávidím ho. Stejně jako USA. Střízlivý pohled.

    Jenže vidím až křečovité pokusy (některé úspěšné) ze strany USA (a jeho vazala EU) o uchopení moci v celém euroatlantickém prostoru. Ale umírají lidé - stejně jako v té zmiňované Osetii - nebyl to náhodou (mimo jiné) i konflikt s islámem?
    ===
    Myslím, že se tady neshodneme. Hegemonem by byly rády oba "póly". Ale jak říkám - svět je opravdu bipolární, to bojové pokřiky výkřiky zpoza oceánu nijak nezmění. Jenom mi evokují někdejší novinové titulky. Takový trochu černý humor.
    A jedna životní: můžeme být stokrát v právu, ale když se na nás řítí rychlík, nezdá se mi nejmoudřejší si "stát na svém". Ale je to každého volba...
    To je trochu OFF TOPIC, ale stejně bych to bral v potaz. [;>)

    OdpovědětVymazat
  12. Nejde o to, zda mám nebo nemám rád Rusko. Prostě posledních 100 let prokázalo, že se jeho představitelům nedá věřit. A na rozdíl od USA je za humny.
    S tím rychlíkem je to smutná pravda, obyvatelé Delbaceva nebo Srebrenice by asi taky souhlasili.

    OdpovědětVymazat
  13. St. Kocoure,

    nic není jednoduché, ani jediná jsoucí pravda třeba o hudbě infernální...
    Ester

    OdpovědětVymazat
  14. http://www.lidovky.cz/foto.aspx?c=A150209_153655_aktuality_sho
    Star

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)