Prohledat tento blog

pondělí 2. března 2015

Vyvolení a postižení

Sebevědomí a pocit jistoty? 

   Tentokrát to nebude o politice nebo mediálních i jiných manipulacích. Četl jsem a poslouchal názory "lidu" na chování těch dvou policistů, pochůzkářů, kteří se nevrhli odvážně mezi kulky zešílevšího střelce Zdeňka Kováře v restauraci Družba v Uherském Brodu, ale ustoupili nebo spíše uskočili - a zavolali posily. Prý je to zbabělé a neprofesionální. Někdo se snad mohl zachránit.
   Dodatečně se ale zjišťuje, že všichni postřílení už byli v té době "objektivně mrtví" a i kdyby se těm dvěma podařilo střelce eliminovat, změnilo by se vlastně jen to, že pán ukrytý na tamním WC a komunikující pomocí SMS se svou ženou a policií by mohl ten nedůstojný úkryt opustit o hodinu a půl dříve. Nemusel by se nyní tak strašně litovat. A ti dva mohli být slavní hrdinové. Nebo by to třeba nepřežili a vzápětí  by se na ně vrhlo "Veřejné Mínění" a prohlásilo by je za obecní blby, kteří měli počkat, až se toho ujmou profesionálové. Tak jsem se trošku zamyslel nad tím, co je to profesionální čest.


   Jsou určité profese, které jsou spíše povoláními neboli posláními. Nedají se dělat od 7:00 do 15:30 (přestávka na oběd se nepočítá), pondělí až pátek - a tři týdny dovolené s jedním týdnem dodatkové dovolené navrch.
Přesněji řečeno lze takový způsob existence provozovat, ale ti lidé by neměli používat stejných slov jako ti, kteří se na takovou vojnu dali a rozhodli se bojovat. Protože lékař, policista, hasič nejsou ve službě jen ty hodiny, které vykazují, ale vlastně pořád. Pokud je má okolí brát jako lidi na svých místech.

   Ano, jsou lékaři, kteří tvrdí, že doktořina je zaměstnání jako každé jiné. Že je to jen způsob vydělávání peněz.  Pokud mám potřebu vydělávat, tak uzdravuji. Pokud už mám peněz dost, zavřu ordinaci a šmytec. Co je mi po mých pacientech. Mám  přece odpracováno a musím si odpočinout a udělat čas na rodinu, na přátele, na sebe. Chce mít stejná práva jako pracovník u pásu, prodavač v obchodě, úředník  nebo řidič tramvaje. 

   Budiž - ale proč potom vyžaduje vyšší plat, společenskou prestiž, uznání a vůbec "zvláštní zacházení"?  Protože je odborník? Ale vysokou odbornost podloženou letitou praxí přece potřebuje i programátor, právník, pilot. Samozřejmě je lékařova  práce většinou vysoce odpovědná, záleží na ní přece lidské životy. Ale na pilotech nebo i řidičích autobusů také záleží, zda nebudou lidé umírat. Dokonce obvykle odpovídají za více lidí současně než lékař na oddělení v nemocnici - mohou při chybě zabít najednou mnohem více lidí.

   Lékař vystuduje za státní peníze (nevím ani o jedné lékařské fakultě, kde by si medici platili studium v plné nebo aspoň rozhodující míře) a pak pragmaticky odejde tam, kde mu dají více peněz. Tedy do zahraničí a zdůvodní to svobodou svého rozhodování. Tam, pokud se chce opravdu uplatnit ovšem musí pracovat aspoň na 120% - přes nedostatek lékařů tam čekají jiní, kteří okamžitě nastoupí na jeho místo, pokud si toho postavení nebude dostatečně vážit. 
(Dva mí vzdálenější příbuzní to tak vyřešili.)

   Lékaře jako profesi jsem si jako příklad vybral vlastně náhodně.  Protože takových profesí je více. Třeba hasič nebo policista. Jakmile tyhle profese začnou pracovat přesně podle předpisů, stávají se do jisté míry nepotřebnými. Dokážete se představit, že chirurg prohlásí že "padla" a odejde od operace domů? Nebo hasič během hašení požáru? Policista během pronásledování pachatele skončí, protože pro tento měsíc vyčerpal všechny povolené přesčasy?

   Ale jsou profese, kde takové jednání možné je a dokonce se od nich nějaká obětavost mimo rámec pracovních předpisů neočekává.  Soudci, úředníci, umělci. Právníci, kteří se nemohou své kauzy zbavit nejen večer, ale ani na dovolené a jdou tím naprosto "nepoživatelní" pro své okolí, protože jim případ pořád šrotuje v hlavě?. Úředníci, kteří si tahají domů sousty lejster a pročítají je, protože na úřadě na to nemají dost času a chtějí být "při věci"? Nestát se outsiderem. Herci, kteří lezou na jeviště  často až polomrtví - jistě představení se dá odvolat - ale co kolegové, co diváci, kteří si koupili lístky a těší se na večer? Takže kolegialita a slušnost. 

 Ti, kteří dokáží dokonale vypnout jsou suveréni, šťastlivci, druhému extrému se říká ubožáci, workoholici. Někteří nemohou přestat, protože si chtějí vydělat spoustu peněz, které ale nemají kdy využít nebo jsou přesvědčeni, že kdyby jich nebylo, svět (nebo jejich aspoň podnik) by se bez nich zhroutil. Když náhodou opravdu do práce nemohou, třeba proto, že je potrefí infarkt či mrtvička, tak jsou po návratu z nemocnice nepříjemně překvapení, že ke k žádnému kolapsu nedošlo. Sice se možná něco nestihlo, ale katastrofa nenastala.  

   Ti druzí, odtažití, se většinou za čas podiví, že je vlastně nikdo nepostrádá. Musí se proto připomínat: nadřízeným snaživým leštěním klik případně podrazy a podřízeným zase kvartálními výstupy, kdy všem vysvětlí, že nebýt jich, byli by jak ty opice... Jejich specialitou jsou zatajené informace (specialita nejen ajťáků), zdůrazňování vlastních kompetencí ("tohle je moje záležitost!") a osobní kontakty mimo pracoviště.

   Stává se, že když jednou odjedou na zaslouženou dovolenou tak po návratu zjistí, že už nejsou vedoucími, ale řadovými zaměstnanci nebo dokonce nezaměstnanými - nastala mezitím "reorganizace organizace" a jejich místo se jmenuje jinak a sedí tam někdo jiný. Týden na takové zemětřesení postačí... 

   Myslím, že ani jeden z extrémů není řešením. Práce je způsob, jak získat k sobě přiměřenou sebedůvěru, respekt okolí a taky trochu peněz, protože bez nich to moc dobře nejde. Ovšem peníze nejsou cílem práce. Peníze jsou jenom  jakýmsi měřítkem vaší kvality. Tedy - poctivě vydělané, ne získané podvodem nebo politickou prostitucí. 



Říká se, že peníze nesmrdí (viz Vespasiánovy záchodky).
S klasikem Václavem Vydrou starším však tvrdím  "...ale někdy strašně!" 



P.S.:  Ani jeden z lékařů, které znám nemá tendenci pracovat "od-do". 
Ale ani náhodou není, stejně jako já, stoupencem komunismu 




55 komentářů:

  1. Mohl bych poukázat na selhání systému, na nevycvičenost a nepřipravenost dvoučlenné hlídky pro takové případy. Mohl bych poukázat na lecos. Ale budu hnusně nekompromisní. Šlo o členy vojensky organizovaného ozbrojeného sboru a vybavené zbraněmi pro takový účel. O prodlouženou ruku občanů, na kterou je nuceně delegována pravomoc k účinné obraně, ve které, stejně jako držení zbraní občany, jsou občané omezeni státní mocí, aby se nedopouštěli svémoci, výměnou za to, že tato státní moc je ochrání. V praxi se ukázalo, že neochrání. Jedinými ozbrojenými byli střelec a následně dorazivší policisté, kteří nesplnili co měli. nasadit své životy za své spoluobčany a případně i padnout v boji. Proto je policista ozbrojen. Této obecné a logické odpovědnosti se nezbaví bez ohledu na selhání systému. Ano, řadový policista na místním oddělení je placen nikterak valně. Ale nastoupením do služebního poměru uzavřel kontrakt.
    A obecně, podstatou příčiny tohoto masakru není, že útočník byl ozbrojený, ale že střelnou zbraní nebyl ozbrojený nikdo z jeho obětí. Přesto se našel hrdina, který sebe i ostatní se pokusil bránit židlí a získal čas pro sebe i jiné aby uprchli. Kdyby místo židle byl vybavený střelnou zbraní, nevinných obětí by bylo méně. Jenže daleko lépe a účinněji vyzbrojení policisté (snad dokonce vybaveni neprůstřelnými vestami)se stáhli.
    Tak morální imperativ vzkazu "Poutníče, zvěstuj Lakedaimónským, že mi tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám" je minulostí. Pak se ptám na co je občanům takový stát, který jim znemožňuje účinně se bránit a zároveň je není schopen sám ochránit? A odpovím si sám. Na hovno. Na zasraně drahé hovno.

    OdpovědětVymazat
  2. To je holá pravda, Schumachere.
    Nicméně to "... ale na druhé straně...": Málokdo bude chtít sebou tahat skoro kilo železa na oběd. Tahal jsem pistoli jen jeden rok (naštěstí jenom ve službě) a byl jsem vždycky rád, když jsem to hřmící železo odložil zase do trezoru. Zajít si do Družby na oběd přece nepatří mezi rizikové činnosti.
    Druhá záležitost: Pokud lze věřit očitým svědkům, střelec Zdeněk Kovář klidně vešel do jídelny, otevřel kufřík(?) a začal střílet. Na obranu bylo k dispozici jen několik sekund - vlastně jen doba od prvního výstřelu - do té doby si ho nikdo nevšímal v domnění, že přišel také na oběd. Myslím, že ani skalní milovník zbraní nemá reflexy pistolníka z dob Divokého Západu - nejdřív střílet a pak přemýšlet.
    Ale obecně - být ozbrojen by mělo být právo duševně zdravých lidí. Jinak daleko častěji než takové případy nastávají situace, kdy opilec tasí a nesmyslně střílí. Nicméně - střelec z Brodu se chtěl zabít a "pořádně za sebou prásknout dveřmi". Zastřelit svou ženu, jejíž problémy tuším jako pozadí celé situace si netroufl nebo nechtěl a tak zvolil tohle šílené "náhradní řešení".
    Mohl ale použít náklaďák jako Olga Hepnarová nebo hasák u přívodu plynu jak ten "Rambo" ve Frenštátě. Svědek o něm říkal, že když ho potkal tak "celý hořel a pořád se smál jak šílenec".
    Tady nepomůže ani silně ozbrojené obyvatelstvo, ani perfektně vycvičená a přiměřeně obětavá policie.

    Maně vzpomínám na film "Volný pád" - na celou anabázi, ale zvláště na poslední scénu, kdy se hlavní hrdina odmítne vzdát a vytáhne na policistu - stříkací pistoli. Vztek ho dávno přešel, už to všechno chtěl jen skončit. Michaelu Douglasovi (jeho postavě) jsem naprosto přesně rozuměl. "Dýchal jsem s ním" až do konce. Možná, že Zdeněk Kovář taky absolvoval svůj "Volný pád".

    Někdy je to holt Fátum...

    OdpovědětVymazat
  3. Policajti se zachovali v podstatě správně. Houby věděli co je vevnitř a tudíž se nevrhli po hlavě do něčeho, o čem neměli ani tuchu, jak to vypadá a jestli náhodou nenatropí víc škody, jak užitku. Stáhli se a zavolali posily. Kdyby se nechali blbě zabít, mohlo být nakonec i hůř. Já jim to za zlé nemám, naopak. Je také otázkou, jak kvalitní střelecký a další výcvik absolvovali. Byli jsme například na střelnici ve 3 lidech. Za tu hodinu jsme spotřebovali každý 100 nábojů, tedy celkem 300. Docela bych řekl, že nám to šlo dobře. Vedle byli celníci. Bylo jich kolem 10 a slyšet bylo za tu hodinu tak asi 30 ran. To není výcvik, to je jen jakási vylevněná atrapa výcviku. nevím jak jsou na tom běžní policajti, ale jestli podobně, bylo dobře, že se stáhli a přenechali to těm nazbrojeným a nacvičeným.

    Policie to zvládla celkem dobře. Zajímalo by mi jen, zda by zásahovka neměla používat vrtulníky, protože pohyb autem je dost rizikový z toho hlediska, že někde uvíznete a nehnete se. Na druhou stranu ale je to dost nákladné, takže je dobré si to pořádně promyslet.

    V ostatním se dost shodnu s Obuvníkem.

    Nevím proč by nemohl vlastnit zbraň člověk, který není psychicky vyšinutý, který není motoricky či jinak naprosto nemožný a zároveň je také bezúhonný, kriminálníci nemají na legální kanón nárok, stejně jako bych je nenechal volit a podobně.

    A na denní tahání jak se říká pro každý případ, třeba jako je ten z Družby, se mi jeví jako optimální něco takového:

    http://www.smith-wesson.com/webapp/wcs/stores/servlet/Product4_750001_750051_764945_-1_757767_757751_757751_ProductDisplayErrorView_Y

    Krátká hlaveň a tudíž celkově malá a skladná zbraň, celkově lehká, tak akorát do ruky. Kohoutek zasunutý, aby se nezasekla při tahání z kapsy nebo pouzdra. Revolver, tedy velice jednoduchý a spolehlivý. Někdy může takové být takové blbé zpoždění fatální. Na situaci jako byla ta v Družbě či podobnou, ideální.

    Silně mi vadí rozhýkaní oslové, vehementně se snažící víc a víc buzerovat držitele zbrojních průkazů a zbraní pod jakoukoliv záminkou, takovým ten magor v té Družbě spadl přímo z nebe a co si budeme povídat, KSČSSD č1, s Chovancem a Bohouškem v čele to jsou jedni a KSČSSD č.2 s Babišem, to jsou ti druzí, kteří toto z nebe spadlé „dobro“ s radostí a beze zbytku zneužijí.

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím. Pokusím se po x dnech letargie a neschopnosti kontaktu s kýmkoliv něco podotknout.
    Cítím to jako hned zpočátku obuvník - oni když ne ti dva, tak ti další už prý měli vesty. A padla už řada výstřelů; a že nikdo venku nevěděl, co se tam děje/stalo? Ale to je pro mne právě argument, aby tam vtrhli. Pistole přece mít museli, tak co? Ano, jako u vojáků je jít do náhlého rizika součást smlouvy.
    Já vím, že se to dá napadnout, a už to tu padlo taky. Prostě mé naivní vidění. A já jsem přesvědčen, že být tam můj syn, vletěl by tam. Rok chodil zpočátku v uniformě.
    Su na tomhle podstatně víc zainteresován a víc znám celou scénu, pozadí, město.Podnikatel z UB, s nímž jsem jezdil do Vídně a převádím mu atesty ap., mi, když jsem mu horečně poté volal: řekl: Jejda, vy jste si vzpomněl na mě, to vám nezapomenu. Ne, já ani žena a děti, ale - zůstali tam dva moji spolužáci! Bum. A ten co hodil tou židlí, byl zas blízký příbuzný krásné hoteliérky z Luh., mé přítelkyně. A vedle bydlí cukrářka, co provozuje teď ve ZL cukrárnu, kam chodím. No východní Morava je velice propletená.
    Můžete někoho dát zavřít do ústavu, když pořád řve na sousedy a vyhrožuje jim? Ovšem vzít mu rychle a násilně třeba zbraň, má-li, to bude muset časem být. Ovšem (poučován mnohokráte synem) v demokracii nelze sbírat lidi preventivně - dokud něco neprovedou...

    OdpovědětVymazat
  5. Jakube vítej. Dovedu pochopit Tvoje i Obuvníkovo cítění v té věci. Být na tom místě těch dvou policajtů a střílet někdo po mně z okna, jasně, že bych mu v první vteřině chtěl náležitě „odpovědět“ a vyrobit z něj cedník. Jenže, to jsou emoce, ne rozum. Emoce, jakékoliv, bývají velmi špatným rádcem a vodítkem, protože ochromují logické myšlení tím, že užírají zbytečně kapacitu mozku na něco, co je v dané situaci naprosto k ničemu a užírají mu kapacitu zužitkovatelnou k jinak k nalezení nějakého opravdu smyslu plného řešení situace. Když jde o čas, tak je chladného rozumu bez emocí v takových chvílích zapotřebí ze všeho nejvíc. Proto se taky snaží k policii vybírat lidi přiměřeně psychicky odolné a stabilní, to aby nejančili, dovedli si zachovat chladnou hlavu a nejančit, když se něco kolem začne dít, protože jančit netřeba, je třeba jednat, jednat klidně, správně a efektivně. Jedna věc je, když Jsi u děje od začátku a můžeš tudíž reagovat se znalostí věci. Úplně jiná věc je, když se připleteš k něčemu úplnou náhodou, jako ti dva a nějaký magor po Tobě a kolegovi začne pálit z okna. Ty nevíš co se děje, proč se to děje, nevíš kolik lidí je s ním vevnitř, jestli jich třeba není víc, kolik jich už zabil / zabili, kolik ještě může / můžou zabít, kde se kdo nachází a spousty dalších věcí, které máš-li mít slušnou šanci na úspěch, prostě vědět potřebuješ. Tohle se narychlo a bez přípravy zvládá těžko a blbě. Zachovali se naprosto správně, zavolali posily a nechali to udělat partu, která na takové věci má jak nádobíčko, tak i výcvik. A víš, že kdybych si myslel, že něco zvorali, že bych si to pro sebe nenechal.

    OdpovědětVymazat
  6. No tak dejme tomu... ale, myslím, by se to nemělo navzájem vylučovat. Pokud jde skloubit ratio s emocema, teda.

    OdpovědětVymazat
  7. Jakube, vím to jak z vlastních zkušeností a zážitků, tak i z vyprávění od jiných a já nemám důvod těm lidem nevěřit, naopak, mnohé, co jsem sám zažil potvrzuje, že mají pravdu. Odkud si myslíš, že se bere úsloví, že hrdinů jsou plné hřbitovy?

    Klidně si to časem prober se synem, já věřím, že Ti potvrdí co říkám a taky věřím, že to udělá ne proto, že by chtěl zachovávat policii dobrou pověst stůj co stůj, ale proto, že to prostě tak je.

    Policajti nejsou ochranka. Opravdu profesionální ochranka je například cvičená tak, aby nastavovala vlastní těla při ochraně osoby, kterou mají chránit. Toto není případ normálních policajtů, jaké potkáš každý den na ulici. Kdyby se stalo někde na otevřeném prostranství, že by nějaký osamocený ozbrojený mešuge ohrožoval x neozbrojených lidí kolem sebe, mohli by běžní ozbrojení pochůzkáři zakročit, byla by to snadno přehledná situace. V momentě, kdy po nich bylo stříleno z okna, což bylo to jediné, co věděli s jistotou, tak to stažení se a zavolání posil bylo v ten moment jediné správné, co mohli udělat a taky to udělali. Záchrana rukojmí z uzavřeného prostoru, na to běžný pochůzkář cvičen není a ani na to nemá ti správné nádobíčko, jak jsou plastické trhaviny, oslepovací granáty, vrtačky, kamerky, prostě všechny ty báječné věci, které mají lidi ze zásahovky ve výbavě a se kterými tu zásahovku vycvičili v zacházení... Tady se prostě hrála jiná liga, kluci to správně rozpoznali a zachovali se správně.

    OdpovědětVymazat
  8. Jenom taková malá mimoňská poznámka:

    Střelec Zdeněk Kovář. Kliďas, který se trápil tím, že jeho nemocná žena, schizofrenička při záchvatech vykřikovala z oken oplzlosti. On sám byl dlouhá léta bez práce - možná i proto, že se musel / chtěl starat o nemocnou svou ženu. Okolí, sousedé ani rodina o něm neřekli nic špatného. Jen kdyby ta ta paní Kovářová...
    Až do okamžiku, kdy vzal svou pistoli a revolver a odešel vystřílet hospodu. Zabil osm lidí a sebe. Jednu ženu postřelil.
    Pokouším se pochopit, proč to vše udělal - a naskočil mi film "Volný pád" (Falling down) s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Taky měl pocit naprosté zbytečnosti, propustili ho po letech z práce, žena se od něj odstěhovala i s jeho dcerkou a lidi kolem byli bezohlední. Nebudu tu popisovat celý film, myslím, že ho už každý viděl. Jenom upozorním na poslední scénu, kdy stojí na molu proti policistovi, který ho přijde zatknout. Policista má doma hysterickou ženu a tak nějak chápe jeho situaci. Pokouší se ho přemluvit, ať odhodí zbraň a nechá se zatknout. Ale Michael nechce. Chce to nějak snesitelně, důstojně skončit a tak tasí na policistu - stříkací pistoli. Policista ho pochopitelně reflexivně zastřelí. Dost hrozné je policistovo zjištění, že na tváři má jen pár kapek vody - a vlastně by měl být mrtvý. Zastřelil neozbrojeného, který ale chtěl umřít.
    Zdeňkovi Kovářovi napřed lékař dal potvrzení že n´je v pořádku a pak, prý na naléhání příbuzných (opravdu?) ho pozval na nové vyšetření. Kovář si asi spojil jedno s druhým a vytušil, že se mu stát pokouší vzít zbraň. Svou ženu, která mu byla koulí na noze zastřelit nedokázal - ale nespravedlnost světa ho vedla k tomu, že se zabije - ale že sebou vezme několik lidí.
    Aby si svět jeho odchodu vůbec všiml. A takto i udělal. Stejně jako kdysi Olga Hepnarová, které také zabila osm lidí nebo Antonín Blažek, který předloni ve Frenštátě vyhodil do povětří celý panelák. To všechno byli lidé, kteří se dostali do volného pádu dolů. Ne zločinci, možná psychopati, ale hlavně lidé bez jakéhokoliv významu pro své okolí, bez jakékoliv perspektivy. LIDÉ VE SPORU S CELÝM SVĚTEM.
    Totální nicky. Odešli, ale pořádně za sebou bouchli dveřmi.

    Jistě, zabíjet jiné lidi není dovoleno. Je to jednoznačně zločin! Už vás slyším, jak mi nadáváte. Oprávněně. Jsem prostě empatický stařík. Snažím se porozumět. PROČ se to stalo!
    Ale prosím pěkně - zkuste se aspoň na chvilku dostat do kůže Zdeňka Kováře, šíleného střelce a nešťastného vraha z Uherského Brodu. A mezi oběti započítejte i Kovářovu schizofrenickou ženu. Raději ať se už nikdy nevyléčí - muselo by ji dojít, že ona sama byla příčinou. Jednou z příčin té tragedie. Těch devíti tragedií.

    Vy, kteří jste věřící se prosím pomodlete za jeho nešťastnou duši. Já to už neumím.

    OdpovědětVymazat
  9. Mimoňská poznámka / StK:

    Film s Michaelem jsem viděl. Michael se vyžívá ve filmech s psychologickými tématy, takovými, na které se dost blbě zapomíná, nejsou tak úplně tuctové. S tím filmem jsem sice souzněl, ale všichni dobře víme, že takhle se případné problémy prostě řešit nedají.

    Jinak nejsem kus šutru bez citu a dovedu si ledacos představit a do ledasčeho se vcítit a vžít. Zároveň jsem ale rád, že si od toho dovedu udržet dost velký odstup a nezblbnout z toho. Ale proč brát jako příčinu těch událostí duševní nemoc manželky? Lidský mozek je velice složitý biochemický stroj a jako vše složité, je poněkud choulostivý a náchylný k odchylkám, vadám a poškozením. Paní Kovářová tedy duševně onemocněla, jemu se také zrovna nedařilo a jak se říká, člověk je křehká nádoba a pan Kovář prostě tu tíhu psychicky neunesl. Je to tragické, ale takové věci se stávaly dřív, stávají nyní, a stávat budou i nadále, takový už je světa běh. Zatím to nedokážeme spolehlivě odhadnout dopředu a tím pádem se s tím jen těžko dá něco dělat preventivně. Nezbývá, než být tak nějak přiměřeně ve střehu a doufat, že se člověk někam v nějaký blbý okamžik k něčemu nepřimotá. A v určitých případech opravdu není od věci mít někde v kapse při ruce malý a spolehlivý S&W.

    V té souvislosti mi velice štvou lidi, zneužívající každý takový případ ke stupňování buzerace kolem zbrojních průkazů, dožadujících se zákazu držení zbraní. Blbci, ignoranti a hajzlové zároveň.

    Vzpomeňme na Hepnarovou. Chtějí snad zakázat náklaďáky? V rukou šílence hrozná zbraň že? Nebo poté, co se stalo ve Frenštátě chtějí snad v domácnostech zakázat zemní plyn? V rukou šílence také dost nebezpečná věc ne?

    OdpovědětVymazat
  10. Ještě maličko zpátky k tomu držení zbraní:

    Vzpomínáte na ten případ, který se udál před časem kdesi v severních Čechách? Dva mladí Cikáni napadli staršího pána, ale ten, protože měl malý revolver, sice byl zraněn, ale jednoho útočníka poslal po zásluze ke všem čertům a druhého zranil? Vzpomínáte na ten sluníčkářský procikánkský nesnesitelný řev a humbuk kolem toho případu? Jak se na pána vrhli jak supi? Na tklivé a zároveň drzé projevy cikánského otce?

    Klobouk dolů před tamním státním zástupcem a policajty. Odvedli tenkrát velice profesionální práci, pořádně a nespěchajíc, zato důkladně všechno vyšetřili, včetně kvalitně provedené rekonstrukce a z domnělých, velmi pečlivě mediálně vyřvaných cikánských obětí sadistického střelce, byla najednou podle důkazů oběť a z těch dvou jen 2 hajzli, co se vrhli na starého pána jako na snadnou kořist, která se nakonec ukázala nebýt tak snadnou.

    Vzpomínáte na to, jak těm uřvaným hajzlům tenkrát nádherně zaklaply huby? Na tu chvíli rajského ticha a klidu?

    Já si myslím, že tenkrát byla promeškána úžasná šance přejít do protiútoku a pořádně prohnat brka těm uřvaným hajzlům, včetně podání žalob na ochranu osobnosti za vláčení toho starého pána tím mediálním bahnem, za to uřvané lhaní a další vybrané „lahůdky“...

    Až se naskytne další taková, vhodná příležitost, měla by být podle mého názoru beze zbytku využita k tomu, aby určití řvouni byli po zásluze do slova a do písmene a bez milosti zadupáni do země a to pokud možno napořád. Podobně, jako oni zkoušejí zničit ty jejich oběti, ale tentokrát naopak a do důsledku.

    OdpovědětVymazat
  11. Dvě malé připomínky Draku:

    - jistěže se dá vraždit i autem, zemním plynem atd. Dovedl bych si představit i hromadnou vraždu třeba VN nebo (a tohle není z mé hlavy!) pomocí dvou turistických propanbutanových vařičů. Jeden zapálíte a ten druhý postavíte na hořák místo hrnce. Za několik minut z toho máte opravdu silnou bombu. Žádná povolení, žádné "nebezpečné ingredience", žádný časovač. Takže omezovat zbraně mezi obyvatelstvem je kontraproduktivní - zamezí se tak jedině ozbrojené vzpouře proti věrchušce. No zamezí - nanejvýš se ztíží. Dobře najedovanému davu staří třeba i flašky s benzínem nebo - (historicky) halapartny či vidle.

    - druhá připomínka je přeně opačná: jak by pomohlo, kdyby na té zastávce měli všichni chodci pistole. Věděli by, že Hepnarová strhne volant? Měli by čas něco udělat? Zastavit ji? V případě "frenštátského Ramba" totéž. Mít zbraň není všechno. Ještě musím mít šanci ji použít. A - v neposlední řadě ji umět použít.

    OdpovědětVymazat
  12. Kocoure, jenže když zbraň nemáš, pak ostatní otázky jsou zbytečné.

    OdpovědětVymazat
  13. Ba ne Obuvníku, to je demagogie.

    Je se jen třeba zeptat, kdy mi je osobní zbraň schopna pomoci. Já vůbec netvrdím, že by se zbraně měly zakázat. Když někomu pomohou k lepšímu sebevědomí (při napadení dost důležitý faktor, "nepoonďat se" před útočníkem, on to pozná) nebo napadeného (méně často) reálně ochrání před útokem, ať zbraň nosí. Musí mít na to právo.

    Tvrdím jen, že ve spoustě případů smrtelného ohrožení je zbraň na prd. Tedy slušně "k ničemu".

    Argumentovat nebezpečím, vyplývajícím z "přílišného množství zbraní mezi populací" tady nebudu, je falešný - viz můj příspěvek výše. Kdo chce zabíjet, způsob si najde.

    OdpovědětVymazat
  14. Střelná zbraň (závisí jaká a jak výkonná) má proti útočícímu autu svou hodnotu především když víte, aspoň pár vteřin před tím útokem, že na vás to auto zaútočí. Pak máte šanci buď zabít či zranit řidiče, nebo proděravět nějaký z důležitých chladičů, nejlépe olejový a ten s chladící kapalinou najednou. Jenže s tím řidičem pozor, přední sklo vůbec nemusí jít z menší pistole či revolveru, které jde nosit sebou, prostřelit. Přední sklo bývá dnes v autech už vrstvené, jako ve stíhačkách za války a je dost pevné a tlusté, vlastně je to už pevnostní prvek karoserie, se kterým se počítá. Tomu samozřejmě odpovídá i pevnost a odolnost toho skla, včetně jeho dost špatné průstřelnosti. Nebo se pak dá už odjíždějícímu vozu snadno proděravět nádrž. Daleko pak nedojede. Při zásahu palivového čerpadla v nádrži zastaví auto prakticky hned. Zásah do plynové nádrže by mohl být velice zajímavý. To pak nejspíš bude lepší být kus dál. Útočí-li auto nenadále a nečekaně, buď budete mít šanci uskočit, nebo taky ne. To už závisí na vaší klice, bdělosti, mrštnosti a dalších příznivých, či nepříznivých okolnostech.

    Pouhé nošení zbraně je k ničemu. Je třeba přiměřeně často chodit na střelnici a přiměřeně intensivně cvičit střelbu. Taky není od věci zkusit si jak rychle člověk dovede vytáhnout ten krám ven, když je třeba a je-li to k ničemu, tak měnit způsob nošení a vytahování tak dlouho, dokud se čas nedostane na přijatelnou a použitelnou úroveň. Není-li střelba nacvičená a není-li zbraň nošená tak, aby se k ní šlo dost rychle dostat, nemá to její nošení moc smyslu.

    A právě když si vzpomenu na rozdíl mezi výcvikem těch celníků a naším, tak bych za tou touhou zakázat legálně držené zbraně viděl především opravdový, nefalšovaný a reálný strach vládnoucích padouchů z toho, že by se ten dav držitelů zbraní mohl jednoho krásného dne naštvat a jít si to s nimi „vyřídit“. Něčemu takovému by ty běžné, mizerně vycvičené složky jen těžko dokázaly účinně vzdorovat déle než pár minut a těch elitních složek je tak zoufale málo, že by je ta přesila stejně nakonec prostě smetla, byť by se asi držely přeci jenom o něco déle.

    OdpovědětVymazat
  15. Draku, za "C" je správně!
    A právě když si vzpomenu...reálný strach vládnoucích padouchů..."
    ANO bude líp!
    4P
    JO , už jsou tu, z Vrbětic!

    OdpovědětVymazat
  16. Popis události, která se nikdy nestala (a snad ani nestane.)

    ... na tramvajovém ostrůvku na Vinohradské třídě v Praze stojí několik lidí a ozbrojený Drak. K ostrůvku se z kopce blíží těžký náklaďák povolenou rychlostí 50 km/hod. t.j. cca 28 m/sec. Šedesát metrů před ostrůvkem řidič strhává řízení a řítí se přímo na ostrůvek. Za 2" si ho všímá Drak a okamžitě správně usuzuje, že se jedná o hromadného vraha, který chce automobilem zabít lidi stojící na ostrůvku. K ostrůvku vrahovi v automobilu zbývá cca 34 m. Za další vteřinu Drak tasí a prostřeluje palivové čerpadlo nebo čelní sklo a zasahuje řidiče.
    K ostrůvku zbývá 18 m, neřízený automobil za další sekundu a půl smetá setrvačností všech osm lidi na ostrůvku a s nimi i Draka s kouřící pistolí. Automobil, který pod sebou vleče několik mrtvol se nakonec po dalších třiceti metrech zastavuje.

    Dokonáno jest - ale není koho trestat, pachatel střelený Drakem před 15 vteřinami do hlavy je už mrtvý několik sekund, Drak ležící pod zadní nápravou s rozbitou lebkou právě umírá.
    V TV ve večerních zprávách předseda vlády Andrej B. navrhuje zpřísnit vydávání řidičských průkazů - ani jeden průkaz nebude platný bez bez speciálního psychologického vyšetření. Povolená rychlost v Praze bude od příštího týdne omezena na 30 km/hod., při které většina lidí stačí před autem uskočit.

    Další hromadné vražda se stane za dva měsíce pomocí rozpojených kolejí v metru na trase B.



    Drak promine - pokud mu to ale udělá dobře, může do role střelce dosadit Kocoura, i když ten nemá zbrojní pas ani ten kus železa, ke kterém ten zbrojní průkaz patří.

    [;>))

    OdpovědětVymazat
  17. No, tohle ovšem zní velice názorně a přesvědčivě. Holt člověk od divadla...

    OdpovědětVymazat
  18. Nikoho nenutím, aby zbraň měl, uměl s ní zacházet, a tahal jí všude sebou, zejména ne, když o to nestojí. Zároveň s tím jsem ale kategoricky proti tomu, aby mi to nějaký populistický bolševický zmetek zakazoval a znemožňoval, když to budu chtít dělat. A taky vůbec netvrdím, že tahání zbraně sebou může někoho zachránit vždy, za všech okolností a bez výjimky a to proti čemukoliv myslitelnému a za jakýchkoliv okolností. Proč je mi to tedy vkládáno do hlavy, huby a klábosnice? když už ale byla už řeč o případu v Uherském brodě, tak tam by ta zbraň, nebo ještě lépe několik zbraní, byly doslova k nezaplacení.

    Příběh z hospody:

    Drak se po cestě odkudsi domů zastaví v hospodě v Uherském Brodě. Není sám, obědvá tam kolem něho víc lidí. V tom vtrhne dovnitř individuum, které se drakovi nelíbilo už od prvního pohledu, vytáhne 2 zbraně a začíná střílet kolem sebe. Propukne panika. Drak je pod stolem ani neví jak rychle, ale bylo by to pomalu na světový rekord, kdyby to někdo měřil. Sáhne po revolveru ten je na místě. Vytáhne ho najde si pod stolem střelcovu nohu. Zamíří a trefí střelce do kotníku, ten zařve a padá k zemi. Na zemi se vzpamatuje a začne se sápat po zbrani, která mu vypadla a je k němu blíž. Ozve se druhý drakův výstřel a střelec zůstává tentokrát nehybně ležet. Kolem hlavy se mu začíná tvořit loužička tmavé krve... o něco později nasedá do auta policejní hlídka a vyráží směrem k hospodě sepsat škody a zajistit stopy.

    K příběhu s autem:

    Kdybych už měl tu kliku (bez kliky to v životě rovnou můžete zabalit) a všiml si aspoň trochu včas, že náklaďák chce zaútočit a zabít, je v takové situaci asi to nejlepší nejdřív nejdřív fofrem uskočit na stranu a co dělat dál, řešit teprve až po tom úskoku stranou.

    Střelba do bočního okénka bývá úspěšnější z hlediska úspěšnosti pokusu o prostřelení skla, ale zároveň s tím je mnohem těžší zasáhnout řidiče kvůli dost vysoké úhlové rychlosti. Z tohoto hlediska je přibližující se nebo vzdalující se vůz snadněji zasažitelný, protože je relativně nehybný a do takových cílů je snadnější se trefit. Prostřelit čelní sklo moderního náklaďáku z běžné pistole nebo revolveru, je skoro nemožné.

    OdpovědětVymazat
  19. K příběhu z hospody:
    vyjma několika specifických případů případů nemá vrah ve xichtu vepsáno že jde vraždit. Daleko pravděpodobnější scénář je, že drak (kocour, kapitán, ...) v poklidu jí svou polévku, řízek, ... a najednou se začne střílet. Nicméně, pokud bude mít to štěstí a nebude mezi prvními zasaženými, může další scénář odpovídat.
    A ještě se to musí stát když šel večer na pivo a nikoli v poledne na oběd. Pokud je někde zaměstnán, ten kus železa s sebou do práce tahat nemůže.

    OdpovědětVymazat
  20. Jojo Draku,
    takhle to taky může vypadat, když má člověk zbraň a štěstí. Bylo by moc dobře, kdyby to takhle vypadalo. Jenže co sem mnou, skeptikem, že jo... [;>)
    Samozřejmě že i já chci mít možnost si zajít do obchodu a nějakou pistolku si koupit. Dejme tomu proti potvrzení psychiatra, že jsem +/- normální občan. Když jsem navíc navíc kdysi uměl z pistole docela dobře střílet - něco z toho muselo zůstat. Jenže jak jsem psal - železo bych si bral sebou jen zcela výjimečně. Navíc - nenosím sako, tak nevím, kam bych ho strčil - dámskou malorážku co vejde do kapsy nemá cenu sebou nosit - nechci střílet do skleniček na baru. Na opasku bych vypadal jako kovboj (a nevím, jestli to viditelné nošení vůbec zákon povoluje) a v kapse - no jenom si to zkuste.
    V Uh. Brodu bych tedy patrně byl mezi obětmi.

    Ono je stejně divné, že se tam vlastně racionálně zachovali jen dva lidé . ten kluk, co hodil po Z. Kovářovi židli a servírka, která otevřela dveře k útěku. Dovedu si představit, že talíř horké polévky do obličeje střelce může být docela brzdou v "zabíjecím postupu". Rozhodně ho to na chvilku rozhodí.
    Ale - pustě teoretizuji, nebyl jsem tam - a už vůbec nechci tady něco takového "řešit". Na tuhle problematiku se specializují jiné blogy a weby.

    Já spíš píši o manipulacích a informačních podvodech.

    OdpovědětVymazat
  21. StK...proti potvrzení psychiatra, že jsem +/- normální občan...
    Však Ti bude vysvětleno, že kdo chce pistoli, že není normální občan. Normální občan respektuje, že auto a chata nejsou trezor, vyhýbá se temným uličkám, v noci nechodí do parku, neprovokuje zločince ani majetlem ani vyzývavým chováním a není ozbrojený. Ochranu svého života svěřil policii a plně důvěřuje státu, kterému náleží a vždy je připraven na rozkaz ho bránit za tím účelem přidělenou zbraní a položit život. To je jeho úděl a smysl existence. Kromě práce a placení daní, než na to dojde, samozřejmě.

    OdpovědětVymazat
  22. No tolik skepse jsem čekal nanejvýš od sebe sama. Cítím se náhle jako bujarý idealista. [;>)
    Ale řekni opravdu: nevládne nám židozednářská lóže, že ne? [;>D

    OdpovědětVymazat
  23. Pokračování příběhu z hospody.
    O něco později nasedá do auta policejní hlídka a vyráží směrem k hospodě sepsat škody a zajistit stopy. Vyzve Draka k vydání zbraně a odveze ho na služebnu k podání výpovědi do protokolu, ve věci jeho střelby zahájí úkony trestního řízení pro podezření z tretsného činu usmrcení z nedbalosti a přibere znalce z oboru balistiky. Mezi tím vyslýchá svědky střelby. Příbuzní zastřeleného v procesním postavení poškozených využívají práva nahlédnout do spisu a zjistí Drakovu totožnost a další osobní údaje. Na jeho adresu začnou chodit výhrůžky usmrcením, neznámý pachatel mu zdemoloval auto, otrávil psa a oknem mu byla vhozena zápalná láhev. Zatím co odzbrojený Drak se schovává na neznámém místě, je vypraováno usnesení o zahájení trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin způsobení úmyslné těžké újmy na zdraví (vražedný úmysl nebyl prokázán). Po Drakovi je vyhlášeno celostátní pátrání a je hledán jako nebezpečný pachatel. Je zadržen, obviněn a vzat do vazby v obavě, že by se vyhýbal trestnímu stíhání mařil vyšetřování působením a svědky. Vyšetření psychiatrem prokáže, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, neboť vykazuje vyšší stupeň agresivity, protože držel zbraň a navíc ji se smrtelným následkem použil proti člověku, což zároveň svědčí o jeho citové oploštělosti. Závěr posudku ho charakterizuje jako asociální anetickou osobnost s psychopatickými rysy. V tomto duchu pokračuje vyšetřování a několik let soudní řízení, v jehož průběhu jeho manželka čelí výhrůžkám a nakonec po těžkém napadení a znásilnění neznámými pachateli končí na invalidním vozíku. Po osmi letech vyšetřování a soudního řízení naplněných rozsudky, odvoláními a opětovnými odsouzeními, na základě rozhodnutí nejvyššího soudu je Drak plně zproštěn obžaloby. Jeho manželství je v troskách, je bez práce, lidé si na něho ukazují "To je ten propuštěný zločinec, paní, tem musel mít dobré známé a koho všeho uplatil, já o něm už dávno věděla, že je gauner, jeho pes nám očůrával branku." Přesto, že se přestěhoval, stále mu chodí výhrůžky a někdo mu zapálil auto. Zbrojní průkaz nedostane s ohledem na závěr znaleckého posudku z oboru psychiatrie.
    Z hlavního zpravodajství : "Děsivý výbuch otřásl hlavním městem. Třetina budovy parlametu je v troskách, nejméně šedesát sedm polsanců je mrtvých a dalších nejméně čtyřicet nezvěstných. Zasedá Rada obrany státu. Kolují spekulace o teroristickém útoku, který někteří přisuzují islamistům. Z dobře informovaných kruhů přicházejí zprávy, že hlavním podezřelým je střelec, který =před více než osmi lety...
    "Jo, měla jste pravdu, pani, gauner na první pohled..."

    OdpovědětVymazat
  24. Páni. To je scénář.
    Ovšem naprosto představitelný. Jen by byl v reálu v drobnostech mírnější. Možná.
    Teď chci jen upozornit na ČRo2 v osm hodin: Původní rozhl. hra pí Putzlacher s prominentními herci ocelového srdce Alma a Gustav. Bohužel se překrývá s rovněž velmi žádoucí hrou na Vltavě. To snad nejni pravda. Stanice ČRo jedou proti sobě - ?
    Ten mládenec, co hodil židlí, je teď ovšem místní hrdina.

    OdpovědětVymazat
  25. Ke zbraním:

    Kocoure, zatím ještě tu možnost zajít si do obchodu máš. Reálně k nošení, aby to nebylo blbě vidět a přitom to pořád ještě bylo k použití, jsou věci zvané jako SLIM, SUBCOMPACT a pod., třeba například tahle věc:

    http://www.streleckarevue.cz/archiv-detail.aspx/2013/upload/vyslo4_2013/SR_4_2013_web_22.pdf

    Hmotnost nízká, rozměry tak akorát. Důležité je jen si ohlídat, aby to dobře sedlo do ruky, protože s relativně výkonným nábojem to bude dík nižší hmotnosti „kopat“ nazpátek trochu víc. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost pažbě a pohodlnému držení.

    Kapitánu Nemovi:

    Tohle se pohodlně vejde takřka do jakékoliv kapsy, takže s tímhle bych klidně chodil i do práce, kdybych do nějaké na plný úvazek chodil tak, jak je jinak časté a běžné. Důležité je nikomu nic neříkat a být nenápadný, nemusí každý vědět úplně všechno ne?

    Obuvníkovi:

    Psa nemáme, při mém nepravidelném způsobu života by to byl neskutečných chudák a já asi spolu s ním. Já navíc zvířatům zásadně neubližuji. Nicméně máte pravdu v tom, že v tom našem místním bordelu, který jakoby byl stvořen za účelem ochrany grázlů před slušnými lidmi, si dovedu představit po tom všem víc než dost následných potíží a problémů. Ale i přes to všechno, i kdyby, tak stejně je to pořád o pár řádů lepší scénář, než být zastřelený jako správná spořádaná ovce a následkem toho čuchat ke kytkám zespodu po nějakém podřadném mizerném odfláknutém funuse ne? A navíc by to nejspíš až tak blbě nedopadlo, přeci jen se mohu v případě potíží a potřeby obrátit na docela dost výborných advokátů, z nichž někteří ovládají výborně trestní právo a někteří vlastne celá léta ani nedělají nic jiného. Všechna má děvčata v ovládají víc než dobře boj zblízka a dávají si docela pozor na to, co se děje kolem, takže případný útočník by mohl být překvapen až rovnou zaskočen a probudit se až po kastraci. Kdyby se ty problémy poté nějak ostřily až hrotily, nejspíš bychom pak řešili na dálku přes advokáty odněkud, odkud se sem nevydává. Je to sice naprd muset zdrhat, ale je to zase o několik řádů lepší, než blbá vazba a orgány neschopné vyřídit cokoliv dřív, než za několik let. A vstupovat do KSČSSD č, 2, tedy hnutí ANO, nebo někam jinam, abych se domohl odškodnění, se mi fakt nechce.

    OdpovědětVymazat
  26. 2 Drak:
    Klasický Taurus (typ si nepamatuji) kope nahoru, když s tím člověk nepočítá, pálí druhou pánubohu do oken. Ovšem byla to jen jedna zkušenost.

    Ale pomalu bychom mohli militantní téma opustit, co říkáte? Vyzbrojovacích webů je fůra a "o zbraních plkajících" ještě víc. (D-F např.)
    Myslím, že jim nemá smysl dělat konkurenci.
    [;>))

    OdpovědětVymazat
  27. StK:

    O Tarusech zatím nic nevím, ještě jsem to neměl v ruce. Ale pistole obecně když už se vychýlí ze směru, tak obvykle nahoru. To je dané celkovým vyvážením konstrukce jako celku a dílů navzájem a toho všeho navíc dynamicky při činnosti. U těch prťavých lze logicky čekat, že to chování při střelbě a přesnost budou dík kratší hlavni a horšímu vyvážení o něco hroší, než u těch normálně velkých příbuzných.

    Téma článku Jis přece nadhodil Ty :-) Já už jen odehrál, stejně jako ostatní, míček vhozený do hry.

    Nicméně, tak jako už častokrát před tím, máš pravdu, s radostí si pokecám o jiném tématu, zejména bude-li veselejší, protože ne, že bych na D-FENS občas nezabrousil, ale to pak proběhne jen z bobulí, takže si vyberu ty nejzajímavější články a zpravidla totálně ignoruji diskusi pod nimi zase tam pár měsíců nemusím lézt. Napadá Tě něco veselejšího a optimističtějšího?

    OdpovědětVymazat
  28. Trochu upřesním.
    Od STK... rychlostí 50 km/hod. t.j. cca 28 m/sec.
    Pozor jen 13,8m/vt, takže, ehm, ostatní výpočty časů možné reakce násobte č.2 s rezervou.
    Jo, už tu je druhá runda z Vrbětic, stát(MV a.s.) si začíná být jisto a je arogantní, akce-reakce?
    4p

    OdpovědětVymazat
  29. Nojo, už jsem na tom jako ti politici. Teorie rozvinutá na základě vadných vstupních údajů. Kdybych si zapnul kalkulačku a nepočítal z hlavy...
    Takže veliký pardon - i ten teoretický Drak by nějaký čas na rozhodnutí měl.

    Ale i tak by to bylo na knap. Reakční doba řidiče se počítá 0,8". Špičkový pilot, který nějaký děj očekává reaguje za 0,3".
    Čistá reakční doba (stisk tlačítka po nenadálém rozsvícení světýlka (neuvažuji na co reagovat a jak reagovat) je 0,1 - 0,15" - měl jsem ji z celého kolektivu nejlepší (čert ví proč). Ale pod 0,12" jsem se nedostal i když jsem se sebelépe "vysoustředil". Když byly tři signálky a tři tlačítka (nikdo nevěděl, která kontrolka se rozsvítí) tak to bylo kolem 0,4". Když byly přeházené a mělo se mačkat tlačítko stejné barvy to bylo i horší. 0,8" i víc.
    Rozhodovací funkce taky chvilku trvají...

    Takže Draku - PARDON.

    OdpovědětVymazat
  30. ... si začíná být jisto čím?

    OdpovědětVymazat
  31. Veselejší téma Draku?
    Kde ho vzít!!!
    I ta srandovní témata jsou tak leda k pos... ...usmání.

    Veselé je leda to, že přesto všechno všechno žijeme.

    OdpovědětVymazat
  32. Vrbětice a účelové změny zákonů:

    Proces tvorby zákonů je sám od sebe dost zdlouhavý a pomalý. Je takový záměrně, například právě proto, aby nešlo kvůli mediálně vděčným jednotlivostem, jako jsou Vrbětice, měnit každou chvíli zákony. Ty jsou tu přece od toho, aby vytvářely přehledné a dlouhodobě stabilní prostředí. Což je s takovýmito excesy chvatně odpovídajícími na takovéto jednotlivosti v přímém protikladu a rozporu. A také dodávám, že kdyby MV, a.s. a spolu s ním 200 sněmovních parazitů dělali co dělat mají a dělali to hlavně pořádně, už by tu kvalitní zákon dávno byl a nic by nebylo potřeba měnit jen proto, že někde něco vyletělo do luftu, protože tu panuje bordel jak v ruském tanku. K tomu navrch dodávám, že spousty zákonů, zněním shodným s okolní civilisací na západ od nás dávno máme, jen nemáme, kdo by se jimi řídil, každý si dělá co chce a mimo jiné proto, že tu prakticky není nikdo, kdo by jejich dodržování dokázal prakticky a v reálném čase vynutit. Ono se u toho totiž musí myslet a konat a to je asi ten největší kámen úrazu. Navíc on dodnes nikdo neví pořádně, co se vlastně stalo a proč, ono je snad už vyšetřování u konce a se spolehlivým a nezpochybnitelným závěrem? Ale zákony se měnit budou měnit už teď hned a na honem. To je přeci jak u blbých. A proč jak že? Ta česká (ne)kompetence, (ne)profesionalita až rovnou ryzí zabedněnost a náhrada mozku zpravodajstvím ČT, TV NOVA a Blesku, z toho nepřehlédnutelně lezou ven. IQ tykve...

    K postřehu o rychlosti EK:

    Je to jak říkáte, jen by se to dalo zaokrouhlit spíš na 13,89 m/s, ale to už je bezvýznamná prkotina.

    Mozek zvířátek a lidí bývá s určitým bezpečnostním násobkem přizpůsoben maximálním rychlostem, které dotyčný jedinec dokáže vyvinout sám a také těm, jakými na něj může zaútočit někdo, kdo by ho chtěl případně sežrat, aby měl šanci přežít. Hypoteticky mohl přírodní výběr probíhat tak, že ti co reagovali pomalu byli často sežráni ještě než si pořídili potomstvo a dál se už tedy množili jen ti rychleji se pohybující a včas reagující. I když, když už se tomu nedá nijak vyhnout a účastním se pak silničního provozu a na semaforech pak víc než významně často pozoruji jedince, co neberou zelenou na semaforu jako pokyn k rozjedu, ale jako změnu barvičky světla třeba na barevné hudbě a zůstávají trčet na místě čučíc do blba, tak začínám silně pochybovat o vhodnosti názvu homo sapiens a o výše vyslovené hypotéze.

    Při těch cca 50 km/h (opravdových, změřených podle GPS, ne těch vybájených ukecaným tachometrem), má člověk pocit, že se to auto strašně pomalu vleče. Je-li ospalý, není k usnutí zrovna daleko. K lepšímu se ten pocit mění někde mezi 55 - 60 km/h, byť některá místa na Malé straně projíždím klidně i 30 km/h, to abych nebyl nemile překvapen za nejbližším rohem, kam není vidět :-)

    OdpovědětVymazat
  33. StK:

    Ze mě byl kolem mých něco přes 30 let věku dopravní doktor velice nadšen, když jsem mu tam mačkajíc čudlíky a dupajíc na pedálky následkem světelných a zvukových podnětů pobil dlouhodobý rekord v rychlosti reakcí držený do té doby nějakým profíkem z ČSAD :-) Už ani nevzpomínám, jaký papír a proč jsem ho od něj vlastně tenkrát chtěl, ale v každém případě bylo milé se to o sobě dozvědět a pán se s tím nadšením vůbec netajil.

    Veseljší témata:

    Máš pravdu, je jich dnes míň než málo, ale člověk když chce a snaží se, vždycky nakonec ze sebe aspoň něco vyždíme. Ale někdy je pravda dost blbě a až moc zřetelně znát, že jde o ždímání a to je pak spíš lepší nedělat si násilí.

    OdpovědětVymazat
  34. Konkurenční vysílání uvnitř ČRo / Jakubovi S:

    Když se podíváš sem:

    http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/

    a sem:

    http://www.rozhlas.cz/dvojka/stream/

    Tak ona mnohá díla vysílaná rozhlasem, je možné poslechnout si na Tvé plechovce z jejich webu ještě nějakou dobu po odvysílání na FM či DVBT. Případně není problém si to prostřednictvím přijímače s DVBT a jeho softwaru zaznamenat a pak přehrávat až do úplného omrzení :-) Těch zpravidla USB-čkových hýblátek jsou haldy. Pravda, některá jsou dodávána způsobem podobným dodávkám švýcarského protiletadlového kanónu Oerlikon, kdy kanón byl skoro zadarmo, ale domašťoval si výrobce zisky až na munici do něj a to dost rázně až svérázně. S mnohými přijímači DVBT do počítadel je to podobné, dostaneš přijímač, co přijímá a anténku a dodatečně zjistíš, že k tomu je software, který není schopen nic nahrát, tedy že je to jako celek naprosto k ničemu a zároveň s tím se dozvíš, že si k tomu můžeš koupit software, co něco zaznamená, ale to až zaplatíš dalších 100 až 200 USD, takže kdybys si například koupil hned od začátku tu dražší věc rovnou, měli bys kvalitnější hračku hned a rovnou s tím správným softwarem. Takže při výběru doporučuji obezřetnost až vyloženě opatrnost a v případě pochybností rovnou nebrat.

    OdpovědětVymazat
  35. Draku, to je mi důvěrně známé. Kdysi jsem koupil vychválenou usb krabičku pinnacle, abych pak zjistil, že pokud má kloudně fungovat, musím dokoupit další software, abych pak zjistil, když jsem ho složitě dokoupil, že ten krám je v podstatě naprd, protože dlouho se zprovozňuje, a o co déle se zprovozňuje, o to ochotněji a častěji se kouše. Kromě toho citlivost nic moc.

    OdpovědětVymazat
  36. Krabičky a kartičky na DVBT / Obuvníkovi:

    Mně se v čase osvědčili 2 výrobci:

    Avermedia

    http://www.avermedia.com/cz/

    Je to k mání do Woken, nebo do Linuxe, ale u toho se musí dávat dost pozor. Ne všechny v něm jdou zprovoznit a není sranda zjistit to už před koupí. Oficiálně to žádnou podporu nemá.

    Pro ta Wokna, software sice nic extra krásného, ale vše co je třeba je tam k mání hned, netřeba nic dokupovat, aktivovat a pod. a použitelné a funkční to rozhodně je.

    Nebo pak:

    Elgato a jeho EyeTV

    https://www.elgato.com/en/eyetv

    což je k mání pro Wokna a pro Macy, jak je na tom Linux takhle z hlavy na honem nevím. Nicméně elgato se odlišuje v tom, že není levný, ale tunery ujdou a na softwaru se průběžně pracuje, takže stabilita jeho chodu se v čase průběžně lepší. S tímhle krámem jsem za celou historii byl spokojen asi nejvíc.

    Prodejní systém typu Oerlikon, zejména pak takový, který není zřejmý a jasně rozeznatelný hned před koupí, nemám rád, je to svého druhu cosi mezi vydíráním a podvodem. Kdo by měl neco takového rád že? Takové výrobce řadím na privátní blacklist, jednou pro vždy, takž mi sice mohou napálit, jeden není ve střehu pořád, ale když už ano, tak jenom jednou.

    OdpovědětVymazat
  37. Ad TV v PC:
    Pinacle (kartu) mám vymontovanou ve skříni (dám zdarma), protože spíše nefungovala než fungovala. Avermédia karta je ještě uvnitř PC ale chystám se k vytažení - mulitasking občas selže, občas se mi zvuk zaznamenává s několika msec výpadky nebo není zcela synchronní s obrazem, formát záznamu je jenom mpeg 2 o nízké kvalitě atd. Je lepší si koupit nějakou tu "kostku" - HD záznamník, má to jen firmware a dělá to jen ten záznam. Ale umí se to naprogramovat, zvolit původní stream (bez recode) atd. Máme jich několik v Ústavu ve funkci "Velkého Bratra" na záznam všech představení na všech scénách. Vždy si říkám, že když je to u nás, asi to bude i jinde. Na požádání se pak dělají DVD z daného data a ta se (proti podpisu) odevzdávají věrchušce. Dále to ale nikdo nekontroluje.
    Ale i tyhle kostky čas od času selžou. Kolega, můj bývalý ajťák, teď dělá pokusy s PC v krabičce od mýdla (říká tomu malina) a to je schopno nacpat video stream do našeho diskového pole už zkomprimovaný do mp4. Uvidíme, jakou to bude mít spolehlivost. Já nejraději věci beru z netu - HD mód mi stačí - stejně to není na umělecké koukání, ale pro informaci. Připojení mám rychlé, takže pokud to je v archivu, raději to vezmu z archivu TV nebo rádia.

    OT:
    Zaznamenáno je dneska skoro všechno, jen mít práva se k tomu dostat. Proto se směji, když se mluví o povinnosti záznamy bezpečnostních kamer mazat po určité době atd. Na původním uložišti to možná smaže automnat, ale ty zajímavé kousky už má dávno někdo ve svém archivu. Takže nezbývá než se chovat mravně "bo vělki brat tě vidze!"
    Počítal jsem kamery, kolem kterých musím projít těch 1,5 km do Ústavu. Venku je jich 17, u Kauflandu 4, ve Fukušimě 15 a v Ústavu 2 - když neprocházím jevištěm nebo hledištěm.
    Průměr: Jedna kamera na 39,5 metrů trasy. O něčem takovém se Orwellovi ani nesnilo.

    No - chtěli jsme přece něco veselého, ne?

    OdpovědětVymazat
  38. Kamery:

    Ano, kamer kolem nás je všude docela dost. Jenže když se vám vloupá nějaký totální a absolutní debil do auta, kde je stejně stará bela, protože to bych se musel nejdřív pořádně praštit do hlavy, abych tam něco cennějšího za těchto poměrů nechal a způsobí docela značnou škodu na zámcích (teď už na autě už žádné mechanické zámky nemám, a pán bůh zaplať, konečně je klid), tak ty líné kůže na místní policii se v těch záznamech ani nepokoušejí cokoliv hledat a ještě u toho vedou blbé řeči, jako že kamera se stejně koukala jiným směrem, atd, atp. A jak to sakra tak dobře ví, že se koukala jinam? To má tu kameru natočenou na nějakou šťabajznu, chlívák jeden, že se tam ani nemusí podívat a ví, že auta určitě nezabírala? Takže já bych ty kamery příliš nepřeceňoval, nejspíš to stejně bude jen nějaký neskutečně zastaralý technologický odpad s rozlišením vlašského ořechu, příšerně předražený a dobrý tak leda k vydrancování obecního rozpočtu po rouškou dodávky kamerového systému. K tomu si přidejte tu „pracovitou“, „vstřícnou“, „inteligentní“ a velice „ochotnou“ obsluhu a dojdete k závěru, že je to všechno tak akorát na 2 věci, tedy z hlediska teoretického účelu, proč se kamerové systémy pořizují a provozují. Jinak samzořejmě, že ten účel zplundrování rozpočtu, to plní samozřejmě dokonale.

    OdpovědětVymazat
  39. DVBT v PC:

    Kocoure, Raspberry Pi, je velice půvabná až takřka úžasná hračka. Trošku závidím mladším ročníkům kolem nás, protože si s těmito a podobnými hračkami budou hrát déle než my a dočkají se dalších, pravděpodobně ještě báječnějších. Samozřejmě za předpokladu, že se na Ukrajině, nebo jinde nepodaří rozpoutat 3. světovou, nebo tady nebude zdárně nastolen globální kalifát. Obava se zdá se o to snaží usilovně snaží, jak to jen jde. Když mi ten Tvůj „ajeťák“ prozradí, který tuner a od koho mu v tom chodí, budu docela rád, protože by mi to ušetřilo nějaký ten čas a peníze. Obojího nemáme nikdo zrovna nazbyt. Destičku zvanou Raspberry Pi jsem si chtěl už několikrát koupit, ale ještě na to nedošlo, ale ten krásný a skvostný okamžik se nezadržitelně blíží :-)

    OdpovědětVymazat
  40. BB:
    Jistě, číst si dopis, který si někdo rozložil na ulici se tam nedá, ale vzhledem k počtu záběrů z různých úhlů se s těmi informacemi pracovat dá.
    Jenže jak správně díš - nemá kdo. Většinou. Ale fůru různých přepadení už kamery pomohly rozřešit. Já s nimi nemám problém, se sledováním vůbec, dokonce ani nevypínám mobil, aby mě nemohli lokalizovat, protože jsem tak bezvýznamný, že to nikomu nestojí za to mě sledovat.

    Náš podnikový BB slouží k vydírání umělců, když chtějí přidat na gáži. Sebere se to nejhorší představení, které se danému člověku vůbec nepovedlo (člověk není stroj) a to se mu v šéfovně promítne. Většinou je pak umělec rád, že vůbec dostane obnovenou smlouvu - s původní částkou.

    Budu muset napsat Defensovi, jestli mu nezbyly ještě nějaké knížky o zmrdech. Už je to "zazmrděné" i u nás a potřebuji nějakou učebnici, jak p=řežít.

    Nerad bych si dělal zbrojní průkaz jen proto, abych si následně mohl koupit revolver a vystřílet to tam jako Kovář. Protože doživotní trest (víc dostat nemůžu) by už pro mě byl možná docela krátký...

    OdpovědětVymazat
  41. StK:

    K těm gážím a BB jen tolik, že oni by se museli dohodnout a sjednotit postup. Celý soubor jen tak nenahradíš že :-) Takže buď se gáže zvedne všem, nebo jdeme všichni pryč. jednoduché, teoreticky, v praxi se ne to nejspíš nezmohou, protože se asi nedohodnou. Jenže jiná, účinnější metoda asi není. A taky by to chtělo dohodnout určitá pravidla, kolik představení maximálně může herec nepostřehnutelně pro diváka „zprasit“ tak, aby to bylo v normě a nebyl postihován. Ledacos by se projasnilo a zlepšilo. To co popisuješ je sice padoušsky účinné, ale v dlouhodobějším horizontu to může být dost zkázonosné. Lidi nejsou halda písku nebo cihel, s tím je potřeba nakládat citlivě a tvrdě zároveň, ale především slušně a spravedlivě, takže dost vážit, jak s tím a co s tím. Chybit a něco zvorat je bohužel až příliš snadné.

    Jestli najdeš užitečné rady v knížkách o zmrdech, dej mi vědět. Obávám se, že tam spíš budou převažovat více či méně šokující popisy a příhody, zatímco jak to ve zdraví přežít a nezjevit se z toho, to si každý bude muset vymyslet a uskutečnit sám.

    Tuhnu jako sádra, takže dobrou :-)

    OdpovědětVymazat
  42. Sólisté a domluvit se? Draku, to jsi ale naprosto vedle.

    Oni si totiž konkurují, pomlouvají jeden druhého a oba dva třetího, donášejí na sebe, podrážejí se a poctivě se nenávidí.
    Sbor v opeře částečně drží při sobě, ale častěji jdou ženský proti chlapům, soprány proti altům, tenoři proti barytonům i basům a úplně všichni proti sbormistrovi.
    Jediné těleso, které se z 90% dokáže dohodnout je orchestr. S nimi taky niko nepohne - už jsem viděl scénku, kdy dirigent dal (na zkoušce) nástup a nikdo se ani nehnul. Chvíli jim spílal, pak je přemlouval, pak si na kapelu pozval šéfa opery a ... ... a pak pan dirigent dostal výpověď. Dirigentů, tedy těch, kteří na to mají školy a chtějí to dělat je v každé kapele obvykle několik. Orchestrů zase tolik není. Ve městě jsou dva, nanejvýš tři, když se dohodnou. Většina hráčů hraje v obou orchestrech, někteří i ve všech a někteří zvlášť výkonní dojíždějí hrát třeba i do Opavy nebo Olomouce.
    Takže "Divide et impera!" a púoučení, že V jednotě je síla!

    OdpovědětVymazat
  43. „V jednotě je síla.“ anebo „Rozděl a panuj!“ / StK:

    Jestliže někdo po tak názorné ukázce, jakou předvedl orchestr, nepochopí užitečnost předvedeného a nenapodobí ho, tak si nezaslouží nic jiného, než býti držen odděleně a tudíž opanován a sloužit za toaletní papír, hadr na podlahu a rohožku zároveň tak dlouho, dokud mu to nedojde. A na druhou stranu, ti profesionálnější jedinci, což zpravidla bývají také ti zdrženlivější v rozličném alkoholickém a jiném hýření a podobných hloupých radovánkách, pak mají lepší šanci na předvedení svých kvalit a mohou se starat jen a pouze o své smlouvy. Jejich nepříliš inteligentní a individualistické okolí jim nedává na výběr.

    Jinými slovy, držím palce těm, co si umí vytvořit akce schopný kolektiv, protože to je v dnešním padoušském světě poměrně účinná obrana a také pak těm, co sice soupeři v prostředí dost nepřejícném a individualistickém, ale dokáží-li si vydobýt nějaké lepší postavení lepší prací, tak jim ho ze srdce přeji. Zatímco nepřejícným tarantulím přeji, aby se zdárně vyhubily vzájemným sežráním.

    OdpovědětVymazat
  44. Víš, Draku,
    já je neodsuzuji ani neadoruji - žiji s nimi od dětství (táta i máma pracovali v divadle) a znám je dobře. Prostě jsou takoví a je marné se pokoušet je změnit. Každý z nich má jinou odpovědnost, různé riziko selhání, různou gáži a rozličnou perspektivu.
    Tutti hráč orchestru už ví, že jeho kariéra nebude zářná a nejspíš stráví zbytek života v orchestřišti, kde ho uvidí tak leda lidi z galerky a to ještě dalekohledem. Kritika si ho všimne jedině, když udělá "kanára" (pokud hraje na trubku).
    Sólista se naopak může "chytit" na nějaké pěvecké soutěži a stát se za pár týdnů doslova světoznámým. Nebo si ho někdo důležitý všimne.

    Náhoda je ovšem prevít. Znám jednoho člověka, který hrál druhé housle v operetním orchestru, pak zaskočil na jevišti a hrál menší činoherní role v muzikálech a teď je moderátor zpráv na ČT24. Ale to je výjimka.

    OdpovědětVymazat
  45. Mně je to prostředí spíš cizí, než vlastní, ale není mi tak úplně neznámé. Ateliéry jsou blízko, a to víš, v Praze se ledacos koncentruje a tak se toho zase poměrně dost prosákne ven. Především si myslím, že těm lidičkám kolem kumštu až na pár drobných výjimek, není moc co závidět. Je to v průměru docela tvrdý chlebíček. Asi o dost lepší, než fárat do dolů, ale dost často ne zase až o tolik. Ale jako všude, najdou se tu klikaři, nebo rovnou lehkoživky, co se mají až nezaslouženě dobře a naopak, potkáš spousty dříčů bez kliky a s dost pohnutými osudy. Bez trocha kliky to v životě prostě nejde.

    OdpovědětVymazat
  46. Draku, než příště doporučíte lehounkou hračičku ze které můžou lítat včelky 357 Mag, zkuste si z toho sám vystřelit. Já jsem na velký ráže zvyklý, nikdy jsem neměl míň než 44 Mag ale pokud máte takhle lehkou hračku a střílíte z toho takový rány, tak to můžete rovnou mlátit tou rukou o schody. Na takovou ráž musí ta flinta mít přes kilo, pro 357 Magnum je 4" Python tak akorát.

    OdpovědětVymazat
  47. Bášovi:

    Do té zbraně se dá nabít i .38 Special +P, který výkonem spadá kamsi mezi .380 ACP a 9 mm Luger, což je na sebeobranu celkem přiměřené a 4" hlaveň a kilový krám do pazoury k tomuto náboji tím pádem vůbec nepotřebuje. S tím .357 Magnumem bych to v ruce udržel také, kdyby to nešlo, na trh by se to nedostalo, ale nač se zbytečně trápit, když to není nutné.

    OdpovědětVymazat
  48. Dvě věci:
    1. Stav obětí nikdo neznal a jsem z toho důvodu přesvědčen, že se kolem toho trochu účelově mlží.
    2. K těm lékařům: Jedna z věcí, které je vyhánějí ze země (ta schopnější) je naprosto zdebilizovaný systém atestací,který nutí absolventa se velice úzce (např. lze být specialistou na léčbu ve vysokotlakých komorách, a podobných spediálizací je přes 70) specializovat, přičemž horizontální přestup z jedné specializace do druhé je velmi obtížný, byť by se jednalo o specializaci velmi příbuznou. Čili padlo to, co bylo dřív, kdy se člověk specializoval na několik málo hlavních oborů, jako interna či chirurgie a teprve dodatečně se buď v rámci druhých nebo nádstavbových atestací specializoval dle toho, na jakém místě se ocitl.
    Odborná veřejnost proti této 3,14ovině bojuje již mnoho let (včetně např. sdružení děkanů lékařských fakult, ale ministerští úředníci se toho drží jak exkrement košile, takže v podstatě vyhánějí absolventy ze státu.

    OdpovědětVymazat
  49. Nejdůležitější, vlastně jediné důležité je se trefit. Protože netrefit se, je jedno jakou ráží. Proto základem je střelecký tréning. Naprostá většina případů obrany je na krátkou č kratší vzdálenost, vyžadujících mířenou střelbu. Zásadní výhodou je schopnost spolehlivě zasahovat první ranou malý cíl o rozměrech hlavy, pokud možno více ranami bezprostředně za sebou. Řekněme na vzdálenost pěti metrů cíl velikosti podšálku. Pro takový účel je výhodnější zbraň méně výkonná, avšak spolehlivá a dobře ovladatelná. Ze zbraní, které jsem vyzkoušel mi nejvíc seděl Walther PPK. Měl jsem pocit, že trefuje sám. Postačující je i účinek ráže .22LR při zásahu nekryté části těla. Právě schopnost zasáhnout hlavu, většinou nechráněnou, je klíčová. Další významnou výhodou je použití zařízení s projekcí zaměřovacího bodu na cíl. Ano, je to zakázané. Ale jde-li o život... Jestliže bych si mohl bez omezujících podmínek vybrat smrtící zbraň pro osobní obranu, zvolil bych zbraň rozměrů a chování při střelbě jako Wather PPK, s integrovaným laserem.
    Z nesmrtících zbraní kompaktní zbraň s okamžitým oslepujícím a paralysujícím účinkem.

    OdpovědětVymazat
  50. Z jiného úhlu pohledu....
    Když jsem manželce sebral fotoepilátor vypadající jak futuristická zbraň a vyzkoušel v místnosti, už jen odraz záblesku od zdi byl velmi hnusný. Když mě někdo chce zabít a nedrží mě už za krk, musí mě vidět, což v případe střelce je podmínkou. Útočník připravený o smysly je neškodný. Netřeba se potýkat s desítkami kil jeho živé váhy, když to co mě ve skutečnosti ohrožuje, nejsou manipulátory připojené k jeho metabolické jednotce a přídavná zařízení, alevýlučně CPU nacházející se ve sférickém objektu, připojeném stopkou k metabolické jednotce. Při vyřazení CPU je zbytek neškodný.

    Co to znamená pro praxi? Že podmínky a prostředky pro řešení lze redukovat s ohledem na to, že útočníkem je nevelký, nepříliš odolný objekt o hmotnosti necelých dvou kilogramů.

    OdpovědětVymazat
  51. Zpět ke zbraním, na chvilku / Obuvníkovi:

    Nic proti Waltherům a ráži .22, konec konců je svého času používala například izraelská komanda, která „vyrovnávala účty“ za olympiádu v Mnichově. Je to docela tichá věc, a zabít, když se to s ní umí, rozhodně dokáže. Ja tu ale ten předpoklad, že se to musí umět a to znamená ne jen zasáhnout hlavu, ale zasáhnout na ní, či na krku, citlivé místo. S něčím s výkonnějším nábojem je přeci jen lepší šance na úspěch.

    Oslepování:

    Ano, to je docela účinná metoda a v praxi se používá. Při zásazích, proti ozbrojeným osobám se dají například použít docela účinné hořčíkové oslepující granáty. Dojde-li na boj zblízka, tak prstem do oka je docela účinný vyřazovací prostředek, když se třeba brání drobnější žena proti většímu a dost silnému tupounovi.

    Walther PPS se vyrábí i v kompaktním provedení na náboj 9 mm Luger. Ten by se mi od pohledu docela líbil. Váha 550 g, délka 161mm.

    OdpovědětVymazat
  52. Naše medicína / A.S.P.:

    Naše medicina slouží především k tomu, aby se určité, poměrně značné objemy financí přesunuly spolehlivě k těm správným lidem.

    Kdokoliv do ní zamíří, hledí se zmocnit nějakého připouštěcího a rozhodovacího štemplu, aby se mohl stát tou správnou žábou na tom správném prameni, kterou nepůjde nijak obejít a která bude muset dostat ten správný bakšiš v té správné výši. Ostatní jsou pak oběťmi těch žab na prameni.

    OdpovědětVymazat
  53. Draku, domnívám se, že to nebyl Walther .22, ale Beretta .22. Navíc se sníženou prachovou náplní, aby rychlost střely byla podzvuková a střelba nebyla tak hlučná a nebylo nutno používat tlumič zvětšující délku zbraně.

    OdpovědětVymazat
  54. .22 - ka / Obuvníkovi:

    Donutil Jste mi zamyslet se trochu a protože jsem tu knížku nebyl schopen momentálně vyhrabat, stejně Vám asi dám za pravdu, protože si vzpomínám, že se tam vysloveně zmiňovalo, že se střílelo dost bezhlučně a že se s tím muselo umět hodně dobře střílet, tak, aby střelec trefil například tepnu na krku a bylo to vše odbyto rychle, bezhlučně, bezchybně a definitivně.

    Na tu obranu by to chtělo v každém případě nevelkou kompaktní zbraň do 1/2 kg váhy, co se pohodlně nosí a vejde se prakticky kamkoliv a jako střelivo buď 9 mm Luger, nebo .38 Special P+ a nebo i klidně tu .22, ale pak už spíš munici s posílenou prachovou náplní, co střílí hodně nadzvukově a lépe trefuje a proráží. Myslím že se tomu náboji říká High velocity, nebo ještě lepší by měla být Hyper Velocity. Hluk při sebeobraně není od věci, aspoň to přitáhne pozornost.

    OdpovědětVymazat
  55. Pozorně si prosím přečtěte tento článek:

    http://www.novinky.cz/komentare/363930-komentar-potrebujeme-mene-aut-martin-koller.html

    A pak se zkuste trošičku zamyslet nad tím, co a jak můžeme věřit našim obecním zastupitelům, politikům a médiím.

    Takže z reálného případu dlouhodobé nečinnosti radnice, se nakonec podle našich „úžasných a velice objektivních médií“ stala intensivní agitka proti legálnímu držení zbraní jako takovému a všem jejich držitelům.

    Až se zase rozhýkají, vzpomeňme si na Uherský Brod a jak to vlastně doopravdy bylo.

    Hospodský v Brodě říkal, že už na tom samém místě neotevře. Jenže měl kolem toho takové všelijaké podivné až vyloženě debilní a neuvěřitelné řeči. Teď, po přečtení článku od Kollera mi to konečně zapadá do kontextu o dost věrohodněji a lépe.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)