sobota 11. dubna 2015

Kdo se bojí "Krndy" Krnáčové aneb Brouk v mraveništi

Scan titulního listu jednoho našeho známého periodika




   Celý minulý týden zaměstnávala všemožná periodika pražská primátorka Andrea Krnáčová. Nevím o pražském magistrátě téměř nic a abych pravdu pověděl, ani mě dění na magistrátě v hlavním městě Kotlinky moc nezajímá - je to daleko od našeho venkova. Ale jedno nešlo přehlédnout - ten soustředěný útok. Tak jako nemusíte nic vědět o tom, kdo vlastně loví v lese, ale podle salv z pušek se k vám  ta informace donese se. A když se pálí jako o Božím těle, asi je to pro lovce (i kořist) důležité. Prostě jak praví média - primátorka utržená z řetězu.


   Kam se člověk podíval, tam byla vyfocena "Krnda" - jak vtipné označení - na téhle pejorativní přezdívce musel pracovat snad celý tým kreativců - dá se tam výměnou prvního písmene za písmeno "f" nebo druhého za písmeno "u" vytvořit slovo shodného významu, velmi "lidové" a vyhoví se tak jak Pražákům, kteří znají tu první variantu argotu, tak ostatním obyvatelům Kotlinky, kteří používají pro označení ženského orgánu spíše druhou variantu.

  Na obálkách a úvodních fotografiích článků na webech se objevila "silně kompromitující" fotografie paní primátorky,  jak spolu se dvěma mladšími úřednicemi špulí pusu do foťáku - asi selfie. Prý se tomu říká "duckface". Prostě něco strašného, neodpustitelného a zcela dehonestujícího tento vážený úřad.

  A potom - ten její slovník: problémy s Blankou (to je ten slavný pražský tunel, který stál už víc, než všechny ostatní tunely v republice) ji přivedly ke konstatování před TV kamerami že "...za to nemůže jeden debil, ale debilů několik". Prostě přišla na jednání, kde se o dodavatelé a různé specializované "mezifirmy" pokoušely na základě své vadné práce vytřískat z rozpočtu Prahy další prachy. Kabely navlhly, když byl  tunel zaplavený. To už jsou dva problémy, které by se možná měly řešit přinejmenším obvyklým pražským způsobem - namáčením odpovědných pracovníků v koši do Vltavy za jásotu podváděných Pražanů. Nejlépe v zimě, na minutu a několikrát. 

   V tunelu bývá vlhko a dokonce ho může zaplavit voda.- A když ho zaplaví, jak se údajně stalo, tak by se asi měla neprodleně vyčerpat.  Kabely se položily běžné, pro provoz ve vlhku dlouhodoběji nevhodné a voda, která při jakési průtrži mračen do tunelu natekla tam klidně stála celé týdny. A dozorová "mezifirma" to věděla, ale nic nekonala. To už jsou podle mě tři debilové - adepti na koš do Vltavy.

   Ale zdá se, že situace je ještě horší. To asi nebyly omyly, to vypadá skoro jako záměr, aby z pražského rozpočtu odtekla do zúčastněných firem, další miliarda - a ještě se vyhrožovalo, jak dlouho celá oprava bude trvat. Tedy "neotevřením" kterýžto slavností akt (jak jinak) se stal jakýmsi zaklínadlem pražských primátorů. Už ho slibovali tři předchozí - a byli odvoláni dříve, než se mohli zapsat jako střihači slavnostní pásky.

   Pánové na schůzce měli  štěstí, že "Krnda" chodí neozbrojená. Jinak by po schůzce zůstaly na zemi nejméně tři mrtvoly a primátorka by si před interview musela vyfouknout kouř z obou koltů*. Prostě jednání pražských firem a úředníků se vymyká zdravému rozumu a tohle řešení, pravidelně opakovaném každý týden by bylo asi jediným možným.
Jenže tu máme zákony, soudy a podobné instituce, které každou vinu, každý průšvih a podvod rozkydají do neuvěřitelné série "právních úkonů" které se většinou rozpliznou v čase a  do ztracena.

   "Krnda" se ale ukázala jako člověk,. který v  pražském bahýnku neumí dobře chodit. Když se podíváte na lobisty  jako jsou pánové Ivo Rittig nebo momentálně  eliminovaný kmotr Janoušek pochopíte, že mezi nimi nikdo normální nenajde uplatnění. Buď se nechá zkompromitovat, nebo podplatit nebo bude zlikvidován způsobem, který právě pozorujeme v přímém přenosu. Protože pražským primátorem přece nemůže být nikdo jiný, než skutečný Pražák, který má ty správné konexe, zná se se správnými lidmi a umí s nimi dohodnout oboustranně výhodný kompromis. O Prahu a pražany tady přece vůbec nejde! Jde o to, přerozdělit státní peníze do správných kapes. Proto je důležité míti nikoliv Filipa, ale svého člověka, ozdobeného primátorským řetězem. Proto neuspěl Hudeček, který nebyl z Prahy (a  byl to jeden z argumentů k jeho odvolání, nebo MUDr. Svoboda, který by sice uměl vést porod, ale ne ty desítky různě validních zákulisních jednání. Místo primátora je prostě místo nahoře a kde kdo o něj stojí.

   Andrea Krnáčová měla pocit, že už o politice už ledacos ví, Amnesty International je velká organizace a zatápí dosti politikům, ale složitost pozice pražské primátorky prostě neodhadla. Schody se na magistrátě mydlí denně - systémem "každý každému". Navíc se zdá, že Andrej Babiš nemá ve svém vojsku dost disciplíny - Radka Kleslová (ANO) Krnáčovou nesnáší. Takže mydlí také.  

   Přežít na magistrátě na vyšší pozici je stejný úspěch, jako přežít průchod minovým polem. Když se měl řešit spor o nájem Škodova paláce, vzkázala protistrana, že by si měl magistrát opatřit kvalitní právníky, protože JUDr. Zoufalého za kvalitního právníka nepokládá. (Symptomatické jméno, že?) A asi "kdosi" ji poradil, že dobré právníky najde v určité kanceláři - pohříchu to je právní kancelář spřízněná s protistranou sporu. Tento lapsus unikl z primátorčina mailu, když si spletla mail svého poradce Prchala a odeslalo ho omylem opozičnímu radnímu Prchalovi z TOP 09. Inu - šlápla na minu. A radní už chtějí změnit koalici za ANO, ČSSD a Trojkoalici za jinou. Bez Babiše. On ten rozpočet Prahy opravdu láká.

   Prostě paním primátorka je v pozici brouka v mraveništi. Dostala se dovnitř a začala "konat" svou práci. Teď je v situaci, že se po ní vrhají ostatní mravenci a zkouší ji z mraveniště dostat ven. Mrtvou nebo živou. To všechno je tak nějak "obvyklé". Neobvyklý je ten soustředěný mediální útok. Nebýt Zemanovy {ne)návštěvy Moskvy na 70. výročí osvobození od fašismu, řešilo by se ve všech médiích působení "Krndy" na radnici v Praze asi dodnes.

   President Miloš Zeman slíbil, že se na tribunu vedle Vladimíra Vladimíroviče Putina cpát nebude, tak mu vláda milostivě přispěje sta tisíci korun na cestu do Moskvy.  Nebudeme tedy muset dělat všenárodní sbírku na našeho presidenta. Jak jsou všichni hodní.  A jak důležití!


A potom  - kdo vlastně má media  pod palcem? Andrej Babiš? 
Možná, ale zdaleka ne všechna. 
Dnešní svět je jedna táhlá ideologická válka. 
Kdo chceš dlouho živ býti,
 nevěř žádným novinám, televizi, rádiu nebo internetu.

Všichni lžou - jenom každý trochu jinak. 


Upozornění: 

V situaci na pražském magistrátě se opravdu nevyznám a ani mě moc nezajímá. Zarazil mě jen ten "Kolový hon a na Krndu".  Musela někomu opravdu hodně hnout žlučí.  [;>D



106 komentářů:

  1. Jako člověk znalý bych bývalého pana primátora raději nechal vést zákulisní jednání než porod.
    Ono to z dálky opravdu vypadá jinak.

    Mimochodem na té mizérii dlouhodobě pracovala velká koalice. Nebylo to nikdy moc nápadné a moc se o tom nemluvilo. Možná si ještě teď někdo vzpomene, že jistý Paroubek dělal náměstka primátora.

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, soustředěný útok mediálních hnojometů je v takových případech typický a ne náhodný.

    Zeman by se měl přehlídky zúčastnit. Odvolání núčasti beru jako jeho neokecatelnou prohru. Asi to byl výměnný obchod, rád bych věděl za co.

    Kdyby mi bylo nabídnuto, s potěšením bych se přehlídky zúčastnil i s Putinem rukou potřásl, kaviáru pojedl a stakanem vodky zapil. Kim Čong Ilovi bych vyslovil obdiv, že již ve třech letech uměl řídit automobil, že je úžasným příkladem pro spoluobčany, kteří si tuto dovednost zajisté osvojují také, čímž získávají náskok před všemi ostatními, především imperialisty, kteří smějí podstoupit řidičský výcvik teprve v osmnácti, případně šestnácti letech. Vyjádřil bych obdiv vyspělosti tamního průmyslu vyrábějícího nejnovější mobilní telefony a že by mi bylo potěšením navštívit tamní automobilku, protože bohužel, severokorejské automobily se k nám nejen nedovážejí, pravděpodobně z důvodu embarga, ale jsou i zatajovány.

    Přehlídku bych si velmi užil, nezpůsobil bych žádný diplomatický incident, vyjadřoval bych se zásadně velmi přátelsky, vstřícně a s obdivem, bez sebemenší kritiky. Když už by nebylo vyhnutí a musel bych se vyjádřit k některým ožehavým záležitostem, například k Ukrajině, vyjádřil bych hluboké politování nad ztrátami lidských životů na všech stranách a vyslovil bych se pro smírné vyřešení, s respektem vůči všem zúčastněným stranám. Tak jak se na představitele malé desetimilionové zemičky nacházející se mezi obry, sluší a patří.

    OdpovědětVymazat
  3. To Schumacher:
    President by měl být diplomat.
    Ale v každém případě: nechat ze sebe udělat loutku na špagátcích několika různých loutkovodičů je špatně. Tady se už dlouho zkouší, kdo ho má většího. Tedy EGO myslím.
    Co se mezi politiky pronese, jaké fráze a jaké lži zůstává provždy tajemstvím. Podstatné je, co ten nebo onen politik pak naservíruje "novinářským hyenám". Ale taky to, jací vykladači písma se k surové informaci dostanou a co z toho udělají, jak to "transformují". PO zveřejnění několika úhlů pohledu, - komentářů, kterým nevím proč říkáme zprávy, nastane, jako obvykle, celonárodní diskuze jedné poloviny národa s tou druhou - a někdy i s polovinou třetí. To není chléb, ale jen nekonečná informační hra. Klasický vtip/bajka:
    Závodil zajíc a želva v běhu na sto metrů. Dopadlo to předpokládaným způsobem - zajíc start nezaspal. Zpráva ve Zvířecích rozhledech zněla takto:
    Želva obsadila v silně obsazeném závodě skvělé druhé místo, zatím co zajíc skončil až předposlední.

    Dá se nějak lépe vyjádřit to, co se denně děje kolem nás?

    Pozn.: Byl jsem ve čtvrtek fotit šimpanze v novém pavilonu. V krásném pavilonu, hezčím než je v Tróji, foto - friendly. Po chvíli na mě ti za sklem přestali "dělat vopičky", začali se chovat jako bych tam nebyl a já měl náhle pocit, že mě od těch lidoopů dělí jen to sklo a fakt, že nejsem nahý a chlupatý jako oni. Zkusím to "pojmout" jako článek.

    OdpovědětVymazat
  4. Pojem KRNDA je dost starý a pochází od autorů povedené serie Kancelář Blaník. S Vámi uvedeným tvořivým procesem nemá nic společného.
    Příslušný díl zde: https://www.stream.cz/blanik/10004551-proste-krnda

    OdpovědětVymazat
  5. Milý Bášo,
    nevšiml jsem si, že by v tom videu bylo nějak vysvětleno, jak k té přezdívce došli. Je to termín staršího data - ale tvrdím snad, že ho někdo vymyslel předminulý týden?
    [;>/

    OdpovědětVymazat
  6. Kocoure,
    nejsem milý. Jsem hajzl. Žeru kočky, střílim ptáčky, kradu malem dětem svačiny a nevracim pytlíky.
    A mám pocit, že s Krndou prvně začal mladej Stropnickej, ale duši bych za to nedal. Známý to začalo bejt až po "Blaníku".
    Ostatně, ta přezdívka se nabízí sama.

    OdpovědětVymazat
  7. To o těch kočkách jsem raději přehlídl - musel bych dát BAN. Na tomhle blogu něco takového... [;>(
    A mladého Stropnického snáším dost špatně. Mladý pozér a narcis.
    Ale abych nezapomněl - asi neumím psát. O termínu "Krnda" přece článek nebyl, byl to jen fórek do nadpisu. Dokonce ani tak o paní primátorce neyl. Spíše o géniu (duchu) pražského magistrátu. Měl jsem s ním jen jednu osobní zkušenost, když se na Staromáku konalo tzv. "Poděkování Praze" za pomoc při povodních na Moravě a ve Slezsku 1997. Stačilo mi to dodnes.

    Dělám s nadutci denně (co třetí umělec II. a III. řádu, to nadutec) takže jsem zvyklý, otužilý. Ale ta míra nadutosti smíchaná s prvotřídním pražským křupanstvím mi tehdy téměř vyrazila dech. A moc pochybuji, že se to do dneška nějak změnilo. Tohle zůstává zažrané v podstatě látky, jako když něco označkuje kocour. Kdykoliv to navlhne, je to cítit.
    Provázanost magistrátu s "kmotry" Krnáčová podcenila. A novinářská svoloč jí to teď dává na jejich pokyn sežrat.

    OdpovědětVymazat
  8. Ano, je to pro každého vnímavého Moravana a odlehlejšího Čecha (Böhme) zřejmé. Nicméně pozor - jestli matičce nekřivdíme: není to obecné u každého velkého/hlavního města - ?
    Např. taky mnou nesmírně těžce znovu a znovu pociťované neuvěřitelné povýšené křupanství, buranství, povýšenost tolika zaměstnanců DPhlmP. Tím spíš, že jsou o generaci - dvě mladší než jejich šedovousý terč. Neochota lidí na ulici poradit slušně se ptajícímu, ó promiňte, že jsem se tam narodil, cizinci až z té Moravy? Není to taky obecné, závislé na přeplněnosti ulic, prostor, metra, města? To ale chce samostatnou úvahu-fejeton-přípodotek k tomuto tématu. A čekat na vidění tohoto jevu intel. domorodci (zdejšími, že!).
    Taky je tu faktor, jenž by si vyžádal delší poznámku - ta nešťastná tamější intonace (řekněme). Tož tohle tu už ne.

    OdpovědětVymazat
  9. Krnáčová?:

    A co nám vlastně předvedla tak zajímavého nebo oslnivého před nástupem na magistrát? Já si tedy na nic nevzpomínám. Amnesty International? Bůh ví kým a proč financovaná nátlakovka? Zrovna tuhle organisaci bych nepovažoval zrovna za tu nejlepší visitku a doporučení. Spíš za varovný prst v tom smyslu, že s dotyčnou osobou nemusí být vše v tom nejlepším pořádku.

    Před volbami poměrně nevkusně komandovala voličstvo, že jí to tam má naházet, jinak, že se na to vykašle... No také nic moc jako reference.

    Zkrátka a dobře, jak jsem jí tak zatím zahlédl působit, tak je to zhruba průměrně inteligentní osoba a jediné čím je výjimečná, jsou její sebevědomí a „vyřídilka“. Obávám se ale, že jenom a pouze to, jí k úspěšnému ovládnutí a pražského magistrátu stačit nebude.

    Mimochodem, její předchůdce Hudeček byl aspoň natolik inteligentní, že za Blanku nebyla proplacena snad jediná faktura, aniž by to nařídil soud. Čímž je poměrně slušně krytý proti pokusům o popotahování, jako jeho předchůdce Svoboda kvůli otevřené a předražené kartě.

    Krnáčové bych radil něco podobného, v podobně křiklavých a smrdutých případech, jako jsou Blanka a Škodův palác, neudělat nic, co by nenařídil soud. Obávám se ale, že ona se dobrých rad držet nebude a dřív či později nějakému padouchovi na něco naletí a nadělá si beznadějně do bot...

    A ano, Babišovy vzaby přes biopaliva na KSČSSD jsou víc než těsné a nedělejme si iluze, na dlouhodobě neutěšeném stavu na pražském magistrátě, se podepsali mnozí vlivní soudruzi z KSČSSD, třeba zrovna Paroubek, Březina a další. Nedělejme si proto za současného stavu naděje či luze, že zrovna teď je tu nějaká naděje na něco lepšího. Nebyla, není a v dohledné době nebude. Ovládli to staří padouši pod novou značkou a tyhle potrhlé „tyjátry“ co předvádí Krnáčová, na tom nemohou nic změnit. Nějakou snahu sice na první pohled simulují, ale řečmi o debilech blbě podepsané smlouvy soudně zrušíte jen těžko a že by někdo zažaloval Béma za to, že byly takto podepsány, jsem nezaznamenal. A kdyby náhodou ano, tak by to nakonec stejně odskákal jen nějaký naprosto bezvýznamný úřednický poskok.

    OdpovědětVymazat
  10. "Krnda":
    Nemyslím si, že by to byla osoba, která vyřeší všechny špinavosti, které na pražském magistrátě jsou. Mimo jiné - počítám, že aspoň polovina z nich (těch špinqavostí) je vytažena jednotlivými stranami na magistrátě jako náplň do hnojometů namířených proti ostatním stranám. Jak píšu, ty pražské miliardy v rozpočtu musí strašně lákat...

    Jenže Adriana byla zvyklá z Amnesty Int. do všeho rejpat. Zašťourala a reakce byla - ale o tom právě píšu, Dokonce se ani nedivím politikům "jiných stran", že pilně dodávají materiál do hnojometů. Když hnojomety běží na plné pecky, snadněji se zapomene na jejich vlastní lapsy.

    Co mě hněvá jsou právě ti "hnojometčíci" - tedy žurnalistická lůza. To opravdu nemají občas pocity studu? Ani večer před usnutím?

    K napsání té poznámky mě vlastně vyprovokovalo zveřejnění onoho "duckface selfíčka". Pan Papparazzi ze Sladkého života je chabrus.

    Ten, kdo to dal na FB je dokonalý idiot. Jestli "Krnda" sama, má, co si zaslouží.

    OdpovědětVymazat
  11. Draku, Amnesty international....takhle se šíří dezinformace a na nich založená nenávist. Krnáčová byla v Transparency international, která brojí proti korupci. Amnesty nebo Transparency, to je jedno. Je to internatilonal? Je. No tak co...
    Připomíná mi případ z Mňačkových Opožděných reportáží.
    Co se týče toho "selfíčka" a kachní tlamičky, je to projev doznívajícího pubertálního pipkózního exhibicionismu. Sice nediskvalifikující, ale hloupé. Každá (sle i dý) by si před vstupem do politiky měla (měl) přinejmenším přečíst Machiavelliho, životopis Margharet Thacher a shlédnout seriál Pane ministře a Pane premiére.

    OdpovědětVymazat
  12. A manželka pravila, že k ní to pasuje a já dodávám, že na té fotce vypadá jak transvestita.
    Co se týče expresívního vyjadřování, považuji za vhodné jím velmi šetřit. Lze se velmi ostře vyjadřovat noblesním způsobem. Obdivuji understatement.

    OdpovědětVymazat
  13. Jakube,
    plně souhlasím, a možná nejen velkého, ale i jen většího. Do jaké kategorie zařadíme Brno?
    Jako čehůn jsem to kdysi vycítil u některých Brňáků resp. Brnem ovlivněných.

    OdpovědětVymazat
  14. Co se týče nežalovatelných urážek:
    Miluji je, umím je vytvářet a používám je. Ale člověk si tak dobře neuleví. Takový rozdíl, jako někomu dát pěstí do držky nebo pokutu, splatnou za týden. To rozhořčení asi primáška nehrála - viděl jsem ten její rozhovor a podle stavu psyché dané dámy jsem usoudil, že kdyby měla po ruce dva Smith & Wesson, tak už tam havrani nakládali nejméně tři mrtvoly.

    Protože jsem nesčetně krát takovou situaci zažil, mám pro Krnáčovou pochopení. Někudy to z ní muselo ven. Že to asi nemělo být do TV kamery je další věc. Ale když musíš...
    Já to většinou řešil rychlým odchodem na WC, kde jsem jsem (v osaměmí, abych nebyl považován za mešuge) dělal dřepy do zemdlení. Pomáhá to i proti hyper-šmějdům, kteří ti s úsměvem do očí lžou - a nemůžeš jim nic dokázat a oni to ví.

    OdpovědětVymazat
  15. Ten boj proti korupci,
    hlavně jeho aplikace počesku, kdy jediným (eventuelně hlavním) kritériem je cena, nám byli fšichni čerti i s Bruselí dlužni. Podle toho se dá zadat tak výkop, podezdívka anebo zametání, problém ale bude už i s nákupem hajzlpapíru (protože u toho nejlevnějšího, aby se při použití neprothl, vám nakonec vyjde jedna potřeba dráž než u nějakého kvalitnějšího = dražšího). O nějakém sofistikovanějším produktu ani nemluvě. A půjde-li o služby nebo konzultační činnost, můžete si rovnou hodit mašli.

    Z tohoto úhlu pohledu je žádoucí, aby protikorupčníci pojedli kaše, kterou pomáhali vařit.

    OdpovědětVymazat
  16. A pokud jde o povýšenost zaměstnanců DPhlmP, to je obecná vlastnost jistého typu lidí, kteří mají pocit, že jim situace dala nad vámi moc. Je to vidět u některých zaměstnanců jakýchkoliv dopravců, největší zkušenost (naštěstí nikoli vlastní ale odpozorovanou) mám s ČD.
    Vlastní zkušenost pak mám s prodejcem lístků do metra v Paříži, který mi s totálním sebeuspokojením sdělil, že mluví jen francouzsky.

    OdpovědětVymazat
  17. "Korupce" - božínku, Kapitáne, víte, co je to vícepráce?
    To znamená, že když vyhrajete výběrové řízení na minimální cenu, musíte mít v rukávu pár problémů, o kterých v nabídce nebyla řeč. No a ty pak z toho rukávu taháte, až se dostanete na cenu, za kterou je projekt (akce) realizovatelný. Pokud nejste jako subdodavatel / dodavatel moc férový, tak těmi víceprácemi nahoníte dost peněz nad to, co by to +/- stát mělo. Příklady: Kabely pro vlhké, nikoliv však mokré prostředí (pod vodou) + zatopený tunel, protože nejsou natažené kabely k čerpadlům atd. To jsou kouzla!
    Když neuspějete v soutěži, tak rozhodnutí napadáte tak dlouho, až někdopochopí a přidělí vám malou podlimitní zakázečku za spoustu peněz, na které se zahojíte.
    Hájil jsem před patnácti lety zájmy jednoho státního podniku a bylo to opravdu veliké. Dokonce mezi čtyřmi očima jsem byl označen za hloupého naivu, který místo toho, aby si řekl o patřičnou částku dělá zbytečně potíže. A prohraje to, protože oni mají konexe na magistrátě. Měli - a prohrál jsem v několika dílčích případech - když platí někdo jiný, než zadavatel je to problém. Ale aspoň mám čisté svědomí.

    Ohledně nadutosti a neochoty - v Praze mi nebyli měšťáci (městská policie) v parku pod hlavním nádražím schopni poradit, jak se nejlíp dostat pěšky na Slezskou ulici. Chtěl poradit bezďák - ale ten chtěl za radu tolik, že by bylo levnější zavolat si taxi. Nakonec jsem si vzpomněl, kudy a pak ke konci mi poradili Pražáci. Takže je to asi kus od kusu. Že to nevěděli měšťáci bylo ale podivné. Je to asi 2 km od Wilsoňáku.

    OdpovědětVymazat
  18. Desinformace International / Nenávist / Obuvníkovi:

    Těch nevládních organisací jsou haldy a jen málokterá z nich dělá něco opravdu potřebného a užitečného. Zařadil jsem si je kamsi mezi otravné kraválisty, kteří jsou v případě potřeby (vy/zne)užíváni k dosažení toho či onoho cíle, financujícím či jinak vlivným padouchem a to zdaleka ne vždy v našem zájmu (většinou spíš proti). Proto jimi, dík tomu jak se projevují navenek, většinou pohrdám. Stejně tak jsou mi srdečně ukradené jejich názvy i lidé v nich působící. V lepším případě jsou to naivové, kterými se někdo dobývá tam, kam by se jinak nedostal a v tom horším rovnou vypočítaví hajzlíci, které to škodění baví a dělají to rádi.

    Když už porovnám Amnesty International a Transparency International, tak ta druhá je asi o něco méně škodlivá, ale že bych z ní nějak poskakoval radostí, nebo cítil, že není lepší organisace a lidí, tak to ani omylem.

    Co se tedy Krnáčové týče, jsem k ní zatím rezervovaně neutrální. Zatím mi nepředvedla nic, co by mi přesvědčilo, že ona je tou pravou osobou na tom pravém místě. A podle toho, co zatím už předvedla, mi spíš přesvědčuje, že nejspíš není a nebude tou, kdo by ten magistrátní hnojník zvládl a vyčistil. A také si vzhledem k současné politické konstelaci ani nemyslím, že by jí to bylo dovoleno, i kdyby vůbec měla šanci a chtěla se o něco takového pokusit. Zkrátka a dobře, mnoho povyku v podstatě pro nic. S Blankou a hnojníkem kolem ní by nejspíš nehnul ani Chuck Noris. Na to by musel přijít nějaký osvícený diktátor, někdo jako svého času Augustino Pinochet a nechat všechny ty parazity strčit ke zdi. To jediné by nejspíš aspoň na chvíli pomohlo.

    OdpovědětVymazat
  19. Tupounská nadutost:

    Jak již vtipně podotkl kapitán Nemo, je to jev mezinárodní, já bych dodal, že nejspíš celoplanetární a nejspíš i vše-vesmírný.

    Čím větší nula, nebo blbec, chrapoun, tupoun či mentální odpad se dostane k nějaké práci či funkci, která mu dává aspoň zdánlivou možnost vyvyšovat se nějak nad druhé, okamžitě toho také ku své zvrhlé radosti zneužije k opruzování jiných minimálně na 200%. To není jen pražský jev, na to narazíte prakticky kdekoliv. Tam kde se potřebujete na něco zeptat ale mnohem pravděpodobněji.

    Městská policie je trochu zvláštní případ. Jistě jste si všimli, že když už na ulici potkáte policajta v uniformě, většinou nebývá zrovna bystrý a chytrý. A to si představte, že k městské policii většinou jdou ti, které z nějakého důvodu nevzali k té státní, takže to už je až to druhé síto. Navíc městské policajty v Praze z větší části dělají chlapi z okolních vesnic a městeček. Ti Prahu většinou neznají, nadřou se s bídou svůj služební rajón a tím to v podstatě končí. Takže vám většinou neporadí, ani při té nejlepší vůli. Nicméně když jsem se před časem potřeboval dostat z jedné garáže, kterou nějaký trotl prakticky zablokoval blbě zaparkovaným autem, tak tam „měšťáci“ byli do 10 minut po zavolání na místě, pomohli mi projet, protože bez pomoci jiných lidí, či kamer a monitorů, se mezerou, kde máte z každé strany 2-3 centimetry na to abyste si „neštrejchli“, prostě neprojedete. No a mezitím zavolali odtah. Já si na ně stěžovat rozhodně nemohu.

    A co se týče nezávislosti na tupounech, typu jak se kam dostat, tak mně se osvědčil chytrý telefon s mapou. A do cizích zemí s mapou, co nepotřebuje internet, ale má svoje data v telefonu sebou, to abych nemusel živit ty roamingové parasity, co už hajzli nevědí, co by si za těch pár přenesených kB naúčtovali za poplatky, doplatky příplatky a nedoplatky. Vyjde to dobře na čas i na peníze, když na to přijde. Není nad nezávislost.

    OdpovědětVymazat
  20. X Ano, právě jsem to chtěl uvést, když jste mne předešli: vím od syna, že k MP chodí odmítnutí u PČR.
    X Dík za ozřejmení pár faktorů, osvětlujících mi to absurdní (a šéfy podniku trpěné?!) velkoměstské buranství.
    X Jak je tomu v Brně - ? Tak na to nejsu s to odpovědět - tam se na nic nemusím ptát. Ale vím, že můj drahý rodný štatl velmi neochotně přijímá ty odjinud - hlavně z matičky. Bohužel, uznávám. Na rozdíl třeba od Ocelového srdce!
    X A na ČRo2 teď o Karlíkovi Krylovi a Ostravě!! Páni.

    OdpovědětVymazat
  21. Ten pořad Misařové jsem poslouchal - najednou mi bylo dvacet - a nebylo mi veselo.
    S Karlem Krylem jsem se osobně setkal až po "plyšáku", kdy u nás v Ústavu koncertoval k MDŽ. A dost jsem se s ním pohádal - kdy já myslel, že teď už bude všechno v pořádku, svoboda, rovnost atd. a on se mi vysmíval do očí. Že prý to jsou ti samí, jenom obrátili kabát. A že už to zase začalo.
    No - Karel Kryl byl idol mého mládí, tak jsem zmlknul. Po dvou letech jsem zjistil (to už byl Kryl na nebesích), že měl pravdu a naiva jsem byl já. Pak jsem dělal Šumaře na střeše a slyšel repliku mlíkaře Tovjeho, kterou jsem si přivlastnil.
    "Ovšem na druhé straně..."
    A tak pochybuji - o všem. Všechno má nejméně dvě strany a každá z nich se dá perfektně vyargumentovat.
    "No - a co s tym, synci" - jak říká jiný písničkář Jarek Nohavica.

    P.S.: Teď si tu poslouchám záznam z tehdejšího Karlova vystoupení v našem Ústavu. Ten, myslím, nikdo jiný nemá...

    OdpovědětVymazat
  22. Asi tak, ogaři...
    No já ho můžu poslouchat a pět si s ním do nekonečna - a s těšínským bardem to samé! Absolutní souznění. No a chválabohu už ho posthumně vzal(a) na milost aji Kroměříž jeho dětství a puberty. Vedle Švabinského a Milíče a biskupů.
    A ta Daniela P. je k r á v a n e b e s k á ! Toto má být hlas žen mého státu, mého národa, mého světadílu? Stydím se za ni do krve. Tohle R. neměl zveřejnit. Pacifismus patří k hnutím, která miluju úplně nejvíc. Se sevřenýma pěstma.

    OdpovědětVymazat
  23. Pánové, možná se mýlím, ale co se týče Prahy, asi to nebude jinak než jinde v ČR. Tedy: dokud vládli modří, zakázky šly přes firmu A, pak přišli fialoví, fa A dostala padáka a dělala firma B. No a teď přišlo ANO, takže padáka dostala i firma B a bude to dělat firma C (nedělám si nejmenší iluze, že by soudruh Bureš neměl obě kapsy otevřené - vždyť jde o peníze města a státu, ne jeho). Rozdíl je jen v postavičce určené k přesměrování penězovodů.
    Všimli jste si zprávičky o Nočních vlcích? Včetně komentáře Chirurga? Bude asi veselo, poláci slibují struny ve výši krku přes cestu...

    OdpovědětVymazat
  24. Jojo J. Honzo,
    prostý lid potřebuje nějakou tu zábavu, aby se moc nestaral o věrchušku a nedloubal do věcí, po kterých mu nic není, že?
    Ostatně - pravidelné rvačky fotbalových rowdies snad jsou něco jiného?
    Sparta x Slávie, Baník x kdokoliv jiný...
    ====
    Kdyby k těm strunám došlo - bude to vražda nebo jen politický protest proti agresorovi?
    Jak to ohodnotí soud a jak novináři?

    OdpovědětVymazat
  25. Noční vlci:

    Tak ono opravdu není od věci znát předem místa hromadného výskytu agresivních tupounů. Když člověk do těch míst v ten čas vyloženě nemusí, rád se jim vyhne a když musí a opravdu to jinak nejde, tak aspoň ví, že si sebou má vzít kanón a přiměřeně munice. Ale ono to většinou jde.

    A na druhou stranu, mají i policajti čas se případně připravit, protože ví-li se to takhle dlouho předem a pak k něčemu dojde, měly by automaticky padat hlavy. A tihle „dárečkové“ budou nejspíš ještě mnohem „výživnější“, nežli ti, co nám tu kdysi pořádali Global Street Party. A už do těch bych bez váhání střelil z velké ráže tříštivým...

    OdpovědětVymazat
  26. Zakázky pro firmu A, B, C nebo D / jinému Honzovi:

    V zásadě máte pravdu a věcí, jako jsou toaletní papíry, kancelářské potřeby, vozový park a další snadno a rychle obstaratelné proprietky to tak funguje, protože to jde. Kolik si ale myslíte, že je v republice firem schopných postavit metro nebo Blanku? Tady už to tak snadné nebude a tady tedy půjde spíš o přesměrování všimného od firmy A a někdy možná i B na partaj B, C pak třeba D... A to jsou mnohdy mnohem hnusnější tanečky, špína lítá kolem, až to pěkné není, ale většinou v mnoha případech prostě není vyhnutí a Blanka bude nejspíš jeden z těch málo, nebo úplně bezvariantních případů.

    OdpovědětVymazat
  27. Dovolím si přípodotek - drak má pravdu ohledně množství firem v ČR na hodně rozsáhlé projekty - nejsou.
    Takže to jde tak, že ta původní firma A si najde firmu B (resp. firmy Bi), ta/ty jde/jdou do tendru a po výhře příslušné z nich, tato si firmu A vezme jako subdodavatele.
    Jinak to ani nejde - danou věc umí pouze A, firma B je obvykle jenom překupník těchto prací, za cca 5 - 15% z ceny projektu.
    A firma A chápe, že magistrát momentálně "vovinuly ňáký chmury" a tudíž chvilku bude hůře. Má-li hodně másla na hlavě (tj. moc se o ní píše), v mezičase, kryta "naddodavatelem B",se přejmenuje, pardon reorganizuje, vyčlení subdivizi pro magoš apod.
    Žijeme v nejlepším z možných světů...

    OdpovědětVymazat
  28. Anonymní:
    "Žijeme v nejlepším z možných světů..."

    Svým způsobem více méně ano. Určitě to platí alespoň materiálně pro alespoň 80, možná i více než 90% populace ve zdejších končinách. A nadávat se dá taky bezpečněji a na daleko víc věcí než před plyšákem, jen je potřeba si dát bacha na na pár ožehavýých témat. A i když to nevyjde, tak kriminály jsou asifešáčtější než dřív, a politické procesy už taky nemají tu šťávu co za dozoru Stb.

    jenže

    Tím, že nejsme za plotem, je víc vidět ven a leccos se zdá být dosažitelnější a nárokovější ....
    Ostaně, sousedův jetel, to byla odjakživa lepší pastva než ten vlastní, a jeho tráva taky vypadala šťavnatější a zelenější.

    A teď si představte, že když nedělal soused nějaké ptákoviny co se děly tady, mohl se lépe starat a ten jeho jetel je opravdu objektivně o chlup lepší .... a k tomu tahle optika ....

    OdpovědětVymazat
  29. Žijeme v nejlepším s možných světů / Anonymní(mu) / kapitánu Nemovi:

    S přihlédnutím k daným okolnostem a tomu, jací jsme všichni dohromady, opravdu žijeme v nejlepším z možných světů. Rozhodně mnohem lepším, než by mnozí z nás zasluhovali. A řekl bych, že ti z nás, kteří si umí hledět víc svého nežli sousedova, drží se nohama víc na zemi a hlavou reality a umí se tudíž oprostit od nejlevnějších buřtů, piva a z toho plynoucí nenávisti, tak takoví umí i ten fakt rozpoznat a náležitě docenit a ocenit.

    OdpovědětVymazat
  30. No má-li soused lepší jetel, a zelenější a šťavnatější, je to ovšem neodpustitelné, to se vr...
    Závist na vesnici, a hned slovácké, jsem naplno rázem všude kolem sebe poznal, když jsem začal jezdit do dědiny své tehdy novopečené ženy na Hodonínsko. Přes generace. Tohle je, pražátka, to hlavní na moravské vsi. Nikoliv kroje, víno, slivovica, zpěv. Ša bří Mrštíci to věděli předobře.

    OdpovědětVymazat
  31. Mám štěstí. Tohle ani v havířské kolonce ani na vesnici v Sudetech neplatilo. Pokud tam nebylo moc Čechů. Tak do deseti se chovají mravně. Pak už to začíná vespod bublat.(Též i Moraváků a Slezáků, to dá rozum. Němci si závidí jinak a Wasserpoloci taky jinak.)
    To téma by vydalo na slušně velkou studii. "Závist a nenávist v Kotlince a blízkém okolí."
    (Škoda, že nejsem filosof.)

    OdpovědětVymazat
  32. Závist, nenávist a nepřejícnost:

    A že jim to ten farář nevysvětlí, ŽE SE TO NEDĚLÁ...

    Ano a tohle jsou ty stinné stránky, které na jedné straně zbytečně dělají lidem ze života peklo. Těm co nepřejí a závidí kupodivu nejvíc, jenže jsou pitomí a z nějakého důvodu jim to nedojde.

    Jediná studie, která by k něčemu opravdu byla, by byla ta, která by se vážně a hlavně s reálnou nadějí zabývala tím, jak těm nešťastníkům z těch tvrdých a natvrdlých kotrb dostat tu závist, nepřejícnost a nenávist pryč. Jenže mě třeba nic nenapadá. Jedině snad že by někdo v jejich okolí zbohatl tak, že by se udusili vzteky a byl by klid...

    OdpovědětVymazat
  33. To bohužel nejde. Nechte to naivním (dost jich znám, mnoha denominací, i velmi vysoko) kněžím/kazatelům. Psychologové vám smutně sdělí, že tohle bytostné založení mnoha lidí a celých komunit je podstatou chápání jejich hodnotové stupnice a ani nechápou, co vlastně po nich chceme. A na to, že to je relevantní součástí mj. i antisemitismu, vás upozorňovat nemusím, že.
    A reálný svět mne právě upozornil na svou prioritu: najednu přestala téct v obou stupačkách teplá voda. Sakra. Tomu jsem už od sedmdesátých let odvykl. Tehdy jsme, novoosídlenci nad městem, měli furt kýbl s hrnec vody napuštěný. Do foroty. For each fall, jak pravil kdysi jeden snaživý inženýr v anglině.

    OdpovědětVymazat
  34. Otrocké překlady miluji! Zařadím do svého repertoáru.

    OdpovědětVymazat
  35. Na blbé překlady pozor:

    Když člověk zná nějaký jazyk opravdu dobře, může tyto otrocké „úlety“ používat v konversaci jako poměrně vděčný a dobrý žert za předpokladu, že má proti sobě přiměřeně inteligentní a chápavý protějšek, který to dovede rozeznat a ocenit. Kdysi, když jsem chtěl trochu poškádlit Němce, používal jsem obrat „Ja wohl, jetzt stehe ih daß ver!“ a což o to, vědátorům to docházelo docela dobře a rychle, ale při kontaktu s celníky, policajty a zaměstnanci v dopravě to bylo dost na závadu a kolikrát to i hrozilo průšvihem. Celníci a policajti mají neskutečně málo smyslu pro humor a ti němečtí a skandinávští dosahují v tomto ohledu řekl bych vysoce záporných hodnot...

    Když člověk nějaký jazyk dsot dobře nezná, je dobré až vyloženě žádoucí se podobným blbůstkám zdaleka vyhýbat a to minimálně do doby, než se ta znalost dostatečně zlepší.

    OdpovědětVymazat
  36. Na tom německym smyslu pro humor něco bude. Můj otec, dej mu Pánbu věčnou slávu, takto stavbyvedoucí v Německu, poté co se dozvěděl, že se ta podlaha musí udělat špatně a až to projektant překreslí, tak se to vybourá a předělá, kdysi pronesl větu: "Ich weiß, warum Sie zwei Weltkriegen durchgescheiße". Nesmál se kupodivu prej nikdo.

    Btw, zazněla tu podnětná myšlénka, že prej závist je základem antisemitismu. Hmmm... To je dobrý. To je vyčtený z Haaretzu? V té souvislost nelze nepoznamenat, kdo to vlastně je antisemita. Je to prý člověk, který se sionistům nelíbí.

    OdpovědětVymazat
  37. 2 Báša:
    Co je na té větě otrocky přeloženo sice netuším, ale být Germánem, asi bych se taky trochu nas...lobil. Disciplína, schopnost přijmout něco mi nadřízeného je třeba právě to, co Čechům poněkud chybí. Nerespektování - třeba vůle většiny, která (zcela demokraticky!) místo poněkud senilního Knížete zvolila poněkud narcistního alkoholického prognostika. Prostě kydat hnůj na hlavu státu je jednak kontraproduktivní, čtyři roky to tak bude a basta, jednak si ten hnůj kydáme taky na celou republiku, na všechny obyvatele Kotlinky. To jim nedochází.

    Sestra si vzala Hlučíňáka, výborného člověka a dobře spolu vycházíme. Jenom když použiji klišátko "...nojo, spořiví Prajzáci!" tak oba(!) poněkud zmrtví a já to pak musím zamluvit.

    To vlastně souvisí s tou druhou myší Lenkou. Nálepkování. "Kdo nečurá s námi, čurá proti nám!" Kolik já už obdržel nálepek - a to jsem myslím velmi nekonfliktní člověk! Od kremrole přes militantního ateistu až třeba po "umělce - příživníka". Všechno písemně. Měl jsem je asi sbírat - sbírka by obsahovala celé spektrum označení, vzájemně si odporujících. A to jenom proto, že jsem si tu a tam dovolil "čůrat jiným směrem" než oni.
    Takže já mezi antisemitou a sionistou vidím jen rozdíl sémantický. [;>)

    OdpovědětVymazat
  38. ŽÁDNÁ TAKOVÁ MYŠLENKA TU NEZAZNĚLA!!! Umíte číst? A prostě jen opsat větičku? To má být citování??
    Na dezinterpretace su alergický.
    A velký údiv, nechápání: šma Jisroel - proč z Haarecu? To je z půlstoletých zkušeností a studia a rozmluv s bodrými dobrými Čechy i Moraváky. V neposlední řadě s mnoha ž/Židy a jinými kolegy-judaisty.
    Mně ta věta nijak vtipná nepřipadá. A hlavně to ti Germáni nemuseli při té zpotvořenosti vůbec pochopit. Neboť je to pouze nepovedený pokus o převedení české vazby. To mu/vám nenapadlo, no.
    Jo, s těma označeníma je to dobré téma. Prosím o prominutí, ale za chvíli. Teď jsem ztratil náladu.

    OdpovědětVymazat
  39. Ovšem na druhé straně: Němci, potažmo Rakušáci jsou na takové prznění němčiny zvyklí. Mám zkušenost, že větu klidně opraví jako pan učitel ve škole. Oni mají radost, když se používá němčina.

    Ale na větě Bášova tatínka nepozoruji nic vtipného. Když jsem poprvé jel do Rakous pracovat, kolem Vídně byly v samoobsluhách nápisy "Češi nekraďte!" Háčky byly dopsány ročně.

    Nemohu říct, že bych z té výzvy byl nějak odvázaný i když jsem krást neměl v úmyslu. Po několika letech nápisy zmizely. Asi začali jezdit jiní Češi nebo obchodníci zjistili, že nápisy nepomáhají.

    OdpovědětVymazat
  40. Kocoure,
    ono to nerespektování závisí kus od kusu na situaci. Pokud VÍM že ta vůle většiny/autority je chybná/v můj neprospěch, může mi její nerespektování zachránit kejhák.
    V Krysařovi myši také ""jen"" respektovaly vůli autority

    OdpovědětVymazat
  41. Kapitáne: Psal jsem o postoji k autoritě. Kolik Němců zachránilo "nerespektování" Hitlera?
    Nepsal jsem nic o povinné důvěře v autoritu.
    Nic o Krysaři...

    OdpovědětVymazat
  42. Pro kpt. Nema:
    Něco o patologické osobnosti a smyslu (účinku) revolty zde!

    OdpovědětVymazat
  43. Rakouské nápisy v češtině:

    Nápis „Češi nekraďte“ jsem nějak nezažil, v prosinci 1989, kdy jsem se jel do Vídně podívat, se ty nápisy ještě nevyvěšovaly. Dojmy z V. Havla byly ještě silné a naši chmatáci to nejspíš ještě nestihli příliš pomrvit.

    Pak došlo na hysterii kolem Temelína a já sám pro sebe jsem uvrhl do klatby vše rakouské, takže pak už jsem/jsme Rakouskem jenom projížděl(i).

    Při tom projíždění jsem pro změnu často četl u silnic nápisy v češtině: „Jezdí se vpravo!“, ale co si budeme povídat, český debil je zarputilý debil a jezdí stylem, že střední čára dělící = střední čára vodící, tedy zásadně prostředkem silnice. Nepřipadalo mi, že by na tom ty nápisy cokoliv měnily a nebude to ani tím, že by náš debil neuměl číst, slova jako jsou sleva, dárek a podobná, přečte naprosto neomylně, soudě dle davů při rozličných akcích. Soudím, že by jejich dopraváci měli v tomto ohledu dost přitvrdit, naši jsou totiž v tomto ohledu úplně k ničemu a nechtějí-li řešit podobné bouračky jako my tady u nás, komentované ve zprávách obvykle slovy „Řidič vozidla z neznámých důvodů přejel do protisměru...“, tak by ty naše dementní exoty měli začít pořádně cepovat až vyloženě dusit.

    Po nějaké době jsem vzal Rakušáky trochu na milost, jejich ÖMV měla tuto zimu suverénně nejkvalitnější zimní naftu široko daleko.

    OdpovědětVymazat
  44. Věta Bášova tatínka:

    Předesílám, že nejsem ani nadšený, ani dost dobrý němčinář, ale něco málo o tom i přes veškerou sklerózu pořád ještě vím. Dost na to, abych věděl, že ta věta Bášova tatínka splňuje v mých očích definici „otrockého“ překladu a myslím, že Jakub má pravdu v tom, že přítomní Němci vůbec nemuseli pochopit, co jim chtěl sdělit. A i kdyby to pochopili, nemuseli se tomu chtít smát, protože ten konec a následky té druhé války mohli vnímat tou dobou ještě dost citlivě.

    Podnětná myšlénka / Haaretz:

    Pokud jsem správně četl a zapamatoval si, tak hovořil Jakub o psycholozích a jejich smutných závěrech. Pakliže nám všem uniklo, že se všichni psychologové postupně sešli a shromáždili v Haaretzu a nikde jinde se už nevyskytují, tak si nejspíš Jakub ty jejich smutné závěry v tom Haaretzu přečetl. Kde jinde také že? Pakliže se ale drtivá většina psychologů vyskytuje jinde než v Haaretzu, a mimo něj hovoří a publikuje, tak nechápu, kde Báša k té souvislostí s tím Haaretzem přišel, to by nám musel nějak osvětlit jedině on sám.

    OdpovědětVymazat
  45. Vztah k autoritám, discipína a podobné záležitosti:

    Stav není uspokojivý. Konec konců podívejte kolem sebe na silniční provoz a pražské centrum, kde je jeden posprejovaný barák vedle druhého. Takhle zdevastované omítky v Německu, Rakousku či Švýcarsku neuvidíte a když ano, tak sem tam někde sem tam něco a jen velmi výjimečně, na ekvivalentech pražské Kampy rozhodně něco takového neuvidíte. Místní občanstvo a policie to prostě nedopustí.

    Na jednu stranu je hezké, že se místní občan cítí svoboden dělat si co chce, což mnozí dosyta a z plna hrdla činí, jenže bohužel selhává u toho pocit plnění si povinností a dobrovolného držení s v určitých, pro jiné kolem snesitelných mezích, ten nikdo z těch co cítí tu svobodu prostě nevnímá a necítí. Rodina ho k tomu nevede, škola si pod tlakem uřvaných tupounů a bez zastání ze strany státu netroufne, za ty platy proč také? A zbytek státu mimo ty školy žalostně selhává zrovna tak. A tak už jsme díky tomu rájem pro všechna hovada z celé zeměkoule, která nejsou líná si tu míru toho místního rozkladu zjistit a dojet sem, takže už nejsou ojedinělými ani případy, kdy si japonská opice s gustem zkusí posprejovat Národní divadlo. Myslím, že ke kolapsu to tu už nemá moc daleko.

    OdpovědětVymazat
  46. x Promiňte mi, sím, mé poněkud zbytečné expresívní vypěnění. Dodatečně myslím, že to nebylo nutné.
    x Ráj pro hovada odevšad - zdá se. A je mi z toho velice smutno. Periodicky jsem v životě občas (jako skoro všichni, že) najednou byl tak hrdý a šťastný, že patřím k tomuto národu, a třeba i státu. A vždycky to zakrátko přešlo. To k r á t k o bylo jednou týden, jindy pár týdnů... No to všichni znáte.
    x To s tím Národním je fakt?!
    x NA DRUHÉ STRANĚ přece jen z množiny Slávů, do níž víceméně spadáme, jsme v leckterém ohledu pořád ještě nejvíc srovnatelní s těmi či oněmi pyšnými Germány atd. - ne?

    OdpovědětVymazat
  47. To Drak:
    Myslím že Němci kolem Bášova tatínka to bohužel pochopili (jsou schopni si větu přeskládat do správného slovosledu), ale že jim na ni nic směšného nepřipadalo. Oni i Rakušáci neradi mluví o konci II. světové a o několika letech po ní. (Proto mají větší pochopení pro "Tschechische Natur".)
    Moje prateta z Drážďan třeba nikdy výsledek II. WW nepřijala. Do své smrti měla pocit sovětské okupace. Mělo by cenu staré paní, která uměla vynikající tažený štrůdl a ještě jeden závin, kterému se říkalo "štóle" něco vysvětlovat, když za Hitlera bylo všem líp? Ona to přece pamatuje! Tedy až na spousty mrtvých mužů - ale ty přece nezabil Hitler, ale zrádce Stalin...
    Některé věci z minulosti je dobré nechat spát. "Řešit je" je nevkusné - a hlavně zbytečné.

    OdpovědětVymazat
  48. A s tím Národním to je fakt. To přece není Japonské Národní Divadlo. Proč by se měli žinýrovat!
    Poznatek: Zajímavé je, že posprejovaný kostel je tady na severu obrovskou výjimkou. Možná v těch pubertálních tupounech něco z úcty k Bohu zůstalo. Divné.
    I můj táta říkal, že třeba v Moskvě byly některé chrámy využité komouši jako skladiště - ale nikdo tam nic nečmáral po zdech, nerozbíjel okna. Taky to bylo divné, ale natolik zřetelné, že si toho všiml i můj nevěřící táta.

    OdpovědětVymazat
  49. draku, stejné zjištění učinil v Londýně. Nenašel počmárané zdi Toweru (ovšem situace na některých předměstích zapadlých uličkách a železničních koridorech je jiná, včetně nám důvěrně známého nepořádku na zazahrádkách). Proč tam ne, kdežto u nás ano. Nedávno u nás chyceni dva Chorvati,turisti, údajně studenti. S taškou sprejů a foťákem s fotkami jimi posprejované zdi. Ano, čmárat k nám přijeli z ciziny. Umělecká performance... Pro příště bych jim doporučil Singapur. Terapie ratanovou holí u nás není schválená.

    OdpovědětVymazat
  50. Sprejování Národního divadla / Jakubovi S:

    Ano je to fakt, dohonil toho dmeneta tenkrát jakýsi fyzicky zdatný policajt a dostalo se to tím pádem jako kuriozita do večerního zpravodajství.

    Němci, Bášův táta a 2. světová:

    Ono dokud někdo nevyleze s nějakými zjevnými a drzými nesmysly, tak opravdu považuji za moudré starat se především o dnešek a zítřek a o tu minulost jen do té míry a jen tak intensivně, aby se nezopakovala. Vždyť už pomalu vymírají i ti, kdo tu dobu pamatují jako děti, natož pak ti, kdo žil tou dobou jako už dospělý, nebo aspoň skoro dospělý. Ale jako záminka k zbytečnému rozdmýchávání vášně se to pořád ještě nějakým zmetkům čas od času hodí.

    Zda to tenkrát ti Němci pochopili a nechtělo se jim k tomu vyjadřovat, nebo jim došlo se zpožděním a nechtěli to pak už přiznat, což se také někdy stává, nebo jim to „neseplo“ vůbec, se už dnes nedozvíme a myslím, že je to už po té době stejně fuk.

    Množina Slávů:

    V zásadě nemám proti Slávům nic až tak zásadního. Jako jedinci bývají jiskrní a úžasní. Mnohem horší je to ale s tím, co vytváří(me) všichni dohromady jako státní celky. S tím se už ztotožnit opravdu nedovedu, nebo jen s obrovskými výhradami a z části. Škoda, protože při troše hledění si povinností vedle práv a troše snahy o disciplínu bychom na tom mohli být mnohem líp a mnohem efektivněji využít vynakládané úsilí.

    A ještě jedna věc mi na Slávech dost vadí, to jeto nadšení pro importování a provádění kdejakého kreténismu zvenčí, třeba zrovna toho sprejerství.

    Zemský ráj pro sprejerské a jiné dementy / Obuvníkovi:

    Ano, v Londýně a jihovýchodní Anglii jsem také ty zatracení klikyháky neviděl. A nechyběly mi tam, co si budeme povídat. Když už Jste zmínil Chorvatsko, tak tam jsem také nic takového neviděl. Kdyby někdo posprejoval Chorvatovi omítku, nejspíš by okamžitě dostal tak přes hubu, že by to pravděpodobně ani nepřežil. Tam se moc po soudech nechodí. A proč taky? To jenom tady nevím proč musíme vyvářet báječné a přáteské prostředí pro všechny hajzly a dementy světa...

    OdpovědětVymazat
  51. Ano Draku, poslední věta ve mě rezonuje.
    V jedné zapomenuté ulici v Přívoze u nádraží, kde bydlel po rozvodu se svou ženou - alkoholičkou můj nejlepší přítel, bydlela asi polovina Cikánů a polovina hornických důchodců. A byl tam a ulici bordel, kradlo se, v noci kravály. Policejní hlídka tam chodila každý den něco řešit, "diskutovalo se to" i na zastupitelstvu městské části. A bylo to pořád stejné. Možná horší.
    Tak se havíři sešli s kamarády v hospodě, dohodli se a vzali si na "slyšení" místního cikánského vajdu - šéfa. A slíbili mu, že mu dají na budku, pokud se to nedá do pořádku.
    Nedalo. Tak dostal na budku - ale od úplně jiných havířů, které neznal. Policie nic nevyšetřila. Za pár týdnů se výprask opakoval. A pak se stal ten zázrak, který jsem jednou viděl na vlastní oči. Asi dvacet Cikánek a Cikáňat s hráběmi i bez nich dávali ulici do pořádku - sbírali papíry a flašky, rovnali popelnice i lavičky. A v noci tam prý bylo (skoro) ticho, protože jinak příbuzní starého Stojky na hlučné Cikány okamžitě nalítli. I ve sklepích se přestaly přes noc "ukrucovat" visací zámky a ztrácet kola a zavařeniny.
    80% "dokonalého etnického soužití".

    Jenže na tom nebylo nic demokratického - to jen silnější donutil slabšího dodržovat podmínky většiny.

    OdpovědětVymazat
  52. A O TO DNES SHRNUTO JDE. JAK PROSTÉ, MILÍ WATSONI...
    Jenže to n e j d e . Je to ne-, ne-, ne-. A je.
    Demokracie se stává (zákonitě??) hrobařem sebe sama.

    OdpovědětVymazat
  53. Jakube:
    Není demokracie (mimo jiné) formulována jako přizpůsobení se minority majoritě? Nebo se pletu?

    OdpovědětVymazat
  54. K demokracii:

    Zjednodušeně vzato, menšina se v demokracii podrobí většině a ta zase po ní po změnu zásadně nechce nic tak drastického, jako třeba skok bez padáku z 10. podlaží.

    Zmlácení vajdy / velice účinná možnost, nejspíš ta jediná možná:

    Ano kdysi, to bylo těsně po válce, se naší babí ztrácelo z prádelní šňůry dětské prádlo a oblečení. To tenkrát nebylo zrovna levné a také bylo na lístky. Babí zašla za vajdou a slušně ho požádala, ať její šňůru vynechají. To nepomohlo. Při druhé návštěvě tedy o něj roztřískala židli a světe div se, babí to přežila ve zdraví a prádlo se přestalo ztrácet.

    Ještě k demokracii:

    Jenže ona ta demokracie ke své existenci potřebuje lidi, kteří si jí umí vážit, umí si jí pěstovat a umí v ní žít. Jinak řečeno potřebuje lidi, co ve velké míře dobrovolně dodržují určité normy a pravidla hry, protože jinak začne zákonitě hrozit kolaps a nástup někoho, kdo si to dodržování pravidel vynutí drsněji, tedy nějaká varianta Hitlera či Stalina, případně v hodně dobrém rozmaru dějin by to mohl být Pinochet nebo Mustafa Kemal Atatürk. My si dost říkáme o toho Stalina, protože jak tak sleduji hukot a cvrkot, jsme zdá se nepoučitelní. Nepoučitelní jsou odsouzeni opakovat si průšvihy tak dlouho, dokud se z toho buď nepoučí, nebo dokud nevyhrají Darwinovu cenu.

    OdpovědětVymazat
  55. Vychází mi z toho Draku takový divný závěr:
    Aby demokracie fungovala, potřebuje slušné lidi. Jenže slušní, nepříliš agresivní, nepříliš sobečtí atd. lidé jsou z principu demokraté. Bez slušných demokracie nefunguje a slušní ji mají zabudovánu jako nevypínatelný plug-in.
    Takže demokracie je vlastně jen slovo pro "moudré hlavy", aby měly s čím žonglovat.

    OdpovědětVymazat
  56. Demokracie jako „slovíčko“ / StK:

    Z určitého úhlu pohledu máš pravdu, demokracie je slovíčko, se kterým se žongluje, které se užívá, zneužívá, jeho význam je ohýbán a posouván, nekdy vyloženě prasen.

    Na druhou stranu, lidská bytost má cosi vrozeného a cosi se do ní dostává výchovou. To druhé, ta výchova, dnes žalostně selhává. Když se například zastaví uprostřed dveří dítě, které ve své podstatě není záměrně zlé nebo agresivní, nicméně v těch dveřích prostě překáží a jeho rodič mu neřekne, že se to nedělá, tak když mu to řekne kdokoliv jiný, je obvykle napaden rodičem (zpravidla přehnaně sebevědomým a jinak velice blbým jedincem), co že si to dovoluje... Takže do budoucna sice tady třeba nebudeme mít agresivní a zlé křupany, jen bude významně přibývat křupanů, co si budou dělat cokoliv je napadne a které ani nenapadne lámat si příliš hlavu svým okolím a zda mu náhodou nějak nejsou na obtíž. A pak až, pozdě ale přece, se tihle natvrdlí sobci budou „vychovávat“ navzájem při střetech, které nevyhnutelně nastanou. Zkrátka zjevil se nám tady po listopadu 1989 ve velké míře bůžek zvaný dítě, kolem kterého ti staří nesoudní, opičí láskou zaslepení blbci skáčou, aniž by tušili, že většinou v podstatě není proč skákat ani kolem čeho, ani proč a dost systematicky připravují peklo ze života jak sami sobě, tak svému okolí a vlastně když se to tak vezme i tomu jejich bůžkovi.

    OdpovědětVymazat
  57. Drakovi:
    Opičí láska tady byla vždycky. Myslím už i u těch opic -proto se tak jmenuje. Jistěže, láska k dětem a zvláště vlastním je v pořádku, pomáhá udržet náš druh - Homo Sapiens.
    Nicméně musí být provázena výchovou. Jinak vznikají nesnesitelní spratci, které pak vychovává svět kolem a to často dost nevybíravými prostředky. Docela by mě zajímalo, za kolik narkomanů a alkoholiků může právě taková "srážka mladého fracka s realitou".
    Je zapotřebí nechat dítě spálit se o horká kamna. Jinak neuvěří. Jen dohlédněme, aby nebyla rozpálená do červena.
    Když jsem začal v šestnácti vydělávat (už při škole), tak mi maminka hned stanovila částku, kterou budu měsíčně odvádět za "stravu a byt". Díky tomu jsem pak v životě neměl problémy s penězi - ať už jsem vydělával dost nebo málo.
    A horolezecký oddíl mě zase naučil, že se sice mohu s někým pohádat, ale jako spolulezec na jednom laně musím být naprosto spolehlivý.

    Ale takových naučení si myslím každý ve svém životě najde víc. Je dobré si je uvědomit.

    OdpovědětVymazat
  58. Tak!
    Tzv. práva dětí,
    jejich tzv. americká výchova,
    dávání čehokoliv špatného v jejich chování za vinu prostě škole...
    Marginální místo Junáka a obdobných organizací v dnešní Evropě.
    Pouhých pár procent dětí, co chodí do hudebky či výtvarné výchovy a tvorby.
    Zoufalé. Sebevražedné.
    Mmch můj nejmladší teď tráví večer a noc, apolečně s dalšími třema b r a t r y z devadesátých, na chatě svého skautského vedoucího, kterou jim dal před 25 lety k dispozici, stojí tam totemy, bylo tam pět stanů, týpí... 75 let, nejhorší diagnóza v konečném stádiu. Ale JEHO HOŠI jsou teď pořád s ním. Na střídačku. Je jejich Rikitan a Jestřáb dohromady. Kolik je dnes takových? Morálka ani chování jeho hochů dnes nikomu starosti nedělá. Tak tohle s tím snad taky souvisí - ?

    OdpovědětVymazat
  59. Vědět, že, a s kým, jsem na jednom laně - ano!!!
    Tak vznikají nejlepší metafory, zobecnění, obrazy. Ze zcela konkrétních situací konkrétních jednotlivců.

    OdpovědětVymazat
  60. Právě píšu vzpomínku na jednu kolegyni. ALS, stejně jako Gross, 58 let. A kdo s ní nakonec musel zůstat na druhém konci lana.

    OdpovědětVymazat
  61. Za stravu a byt : StK:

    Měl Jsi docela ráznou a přísnou maminku, ale asi to smysl mělo. Ne, že by mi co se peněz týče nějak zamlada rozmazlovali, ale chvilku jsem se v tom pak později na vysoké plácal, než jsem se naučil vyjít i s málem. No ale naučil jsme se to poměrně rychle a dodnes vyjdu jak s málem, když je třeba a co je ale také dost důležité, dovedu být velkorysý, když je to třeba a tak se mi jen málokdy stane, že bych šetřil na nesprávném místě. Naštěstí je z čeho to dát. A když není, kolikrát se na to raději vykašlu úplně, než dělat nebo pořizovat něco pochybné kvality a vlastností jen proto, aby to bylo...

    Výchova mladých / Aktivity pro mladé / Jakubovi S.:

    K právům dětí patří nerozlučně i povinnosti. Práva by měl mít především ten, kdo si plní své povinnosti, ale nějak se na to rádo zapomíná.

    Ano Junák Skaut a podobné záležitosti mi připadá, že v dnešní době citelně chybí. Nicméně dnes jsou tu pro mladé sportovní oddíly, ale obávám se, že čím se v nějakém sportu točí prachy, tím horší vliv na výchovu ty sportovní oddíly mají. Ale obecně vzato přibývá dnes mezi mladými tukových koulí, konzumujících litry koly a bedny brambůrků, neustále zapařujících tučnějící zadnice u hraní her na herních konsolích či počítadlech. Skýtají docela děsivý obraz. Máme ale i nějaké ty přírodovědné, chovatelské a odborné kroužky, fotografické, modelářské programovací, atd, atp. Nicméně není o ně až tak velký zájem, jaký by podle mého měl být. Škoda.

    Na chatě u vedoucího / Jakubovi S.:

    Sice smutný ale zároveň s tím nádherný příběh...

    Metafory / Jakubovi S.:

    Na jednom laně, na jedné lodi, jeden za všechny ... a ono toho je :-)

    Vzpomínka na kolegyni / StK:

    Některé nemoci by bylo docela žádoucí přednostně vymítit, zejména ty, co napadají nervy, nervový systém a mozek.

    OdpovědětVymazat
  62. K demokracii (Kocourovi)
    Stejně jako existují ekosystémy přírodní, a jako potřebují nějaké podmínky aby moly fungovat a rozvíjet se, tak existují i "ekosystémy" společenské. A také potřebují nějaké podmínky, a demokracie je jen jeden z nich a potřebuje mimo jiné slušné lidi.
    A stejně jako cizí agresivní rostlina či živočich rozvrátí systém přírodní, tak i skupina s jinými zvyklostmi kulturními či sociálními je schopna rozvrátit systém společenský.

    K mládeži (drakovi)
    Ono to mimo jiné souvisí i se společenským vývojem.
    především
    Prostředky vložené do vývoje se musí vrátit a přinést zisk. Takže reklama potom buší do jedinců co všechno musí mít aby se kšeft točil a maskuje to tím že vytváří trend co je IN.
    dále
    Člověk je tak nějak z principu sobec a má tendenci vytvářet si zásoby. To by samo o sobě nebylo tak špatné, pokud sobectví bude kultivováno, vytváření zásob mu naopak umožňuje přežít v podmínkách, kde nemá stálý přísun potravy.
    Donedávna člověka kultivovalo náboženství, mimo jiné i apelem na mezigenerační solidaritu a zodpvědnost vůči nějakému PRINCIPU. Náboženství ale bylo v posledních 100 až 200 letech vymeteno jako nepotřebná veteš a jeho náhražky naopak vypreparovaly a posílily zlo v člověku a princip "žijeme tady a teď atak si musíme užít co se do nás vejde".

    Tohle dohromady, společně s pohodlím je smrtící koktejl, který žere čas a prostředky, které bychom měli věnovat na výchovu a smysluplné trávení času potomstva. Ono ty kroužky většinou vyžadují nějaké prostředky, a ty by v některých skupinách mohly rodičům chybětna to, aby byli IN.

    Ale naši potomci nám to co do nich vložíme vrátí i s úroky. Bohužel ne úplně přesně jednomu každému, ale tak nějak globálně srovnáno.

    OdpovědětVymazat
  63. Náboženství:

    Náboženství bylo vymeteno jako nepotřebná veteš jak říkáte z několika důvodů:

    1) Díky nástupu vědy se dala přirozenou cestou vysvětlit spousta jevů dříve používaných k oblbování lidiček a jejich udržování u víry. Zkrátka spousta podvodů „rupla“.

    2) Dík vývoji společnosti a rozvoji vědy a technologií se dosud nevídanou měrou zdokonalilo „strojní“ vzájemné zabíjení.

    Shrnu-li to, tak náboženství postupně přestalo být „udržitelné“ a čas sám ho odsunul, jako veteš. Snažit se ho udržovat uměle při životě je podobně, „moudré“, jako snažit se do medicíny vrátit rtuťové přípravky a pouštění žilou.

    Blbost že? Společnost a život jsou už dávno někde jinde, aspoň ve většině civilisovaných zemí a o to nebezpečnější je, nechat si tu působit bordel importovanými rychle množícími se opicemi, co jsou minimálně několik set let za vývojem a mají islámem vybrakované mozky.

    Do budoucna bude zapotřebí vydat se jinou cestou a při tom bude zapotřebí vypořádat se ekonomickým bůžkem neomezeného růstu. Tak jako žádný strom neroste do nebe, tak i ekonomika má svou smysluplnou velikost a hranice, za které je blbost pokoušet se dostat. A také při tom bude potřeba vypořádat se s bůžkem bezmezného sobectví a užívání si. Jak? To zatím nikdo neví, až to někdo vědět bude, bude to na Nobelovku, ale jedno je docela jisté, zpátky v čase se prostě vrátit nedá a pokud se to stane, bude to jen obrovský průšvih a bude to k naší škodě.

    OdpovědětVymazat
  64. Draku, přeji Lidstvu, aby zmoudřelo a dospělo, zatím se to ale nedaří, spíš to vypadá jako hašení požáru benzínem.

    Tak třeba bůžkovi sobectví a užívání si okopává kotníky rarach ekologismu. Jenže on je to jen překabátěný ekonomický bůžek, který přesměrovává peníze z kapes zblblého stáda do kapes těch co na ekologickou vlnu včas nasedli a za sebou nechává ekologickou spoušť v zemích, kde se těží suroviny a vyrábějí komponenty pro "ekologickou energetiku" a "ekologické spotřebiče".

    No a z druhé strany bůžkovi sobectví okopává kotníky rarach multikulturalismu, to je taky jen nějaký překabátěný nedávný bůžek, nejspíš komunistické ideologie.

    OdpovědětVymazat
  65. Kapitáne, souhlasím. Pěkně jsi vystihl.
    Draku, dějiny lidstva jsou dějinami náboženství. Víra jako iracionální emocionální sjednocovatel je pro existenci lidské společnosti nezbytná. Bez víry to nejde. Vždy je nahrazena jinou. Komunistickou, zelenou...Jakoukoli jinou. Její udržitelnost a rozvoj jsou podmíněny mírou úspěchu jejích nositelů.

    OdpovědětVymazat
  66. Je těžké jít mezi těmi (pro)pastmi - ale pokud chceme přežít, cestu najít musíme. Mapa průchodu tím minovým polem je kupodivu jednoduchá: selskký rozum a nedůvěra ke všem krysařům. Té nedůvěře můžeme říkat předběžná opatrnost - ale i ona musí mít omezenou velikost - oni ti zelení "melouni" vlastně také apelují na naši "předběžnou opatrnost" - ale je třeba je brát s nedůvěrou.

    Vůbec těch ideologií je dneska tolik, že člověk prostě musí přemýšlet.
    Před chvíli jsme mudrovali se ženou, že mnohé "vynalazky" jsou fajn - pokud je používám a nejsem v jejich vleku. Mobily, internet...
    Ale mít každý půlrok nový aparát, který umí spoustu věcí a používat je jen proto, že tam jsou? Být na Facebooku a vystupovat tam "upřímně", "nahý" a potom se divit, že toho někdo zneužije? To je nedostatek toho selského rozumu. Pomocí moderní techniky často hlásíme "Klíč je pod rohožkou!" a pak se divíme vybílenému bytu. A taky narcisismus. Je mi (osobně) zle, když vidím, jak si i jinak rozumní lidé pořizují "selfie" a kamsi je posílají. To už je super-narcisismus. Co tím chtějí dokazovat jiným - a co sobě? Já tam vidím jenom namyšlené pitomce.

    O islámu, ekologistech a multikulťácích: Posloucháme divné brachy a místo abychom použili to, co máme (měli bychom mít) mezi ušima tak radostně (a tupě) přikyvujeme - a jsme tak nebo onak okrádáni. O svou zemi, o svobodu ve své zemi, o své peníze. Tedy: islám, multikulti a ekofašisti.
    Čeho ale stále není dost je zdravý rozum. Prostě je třeba odolávat SSS - samozvaným spasitelům světa.

    OdpovědětVymazat
  67. Haaretz....
    Chytří se zabývají teoretickou fyzikou a podobnými obory, talentovaní se zabývají hudbou a podobnými obory, ti ostaní a netalentovaní pracují jako psychologové pro Haaretz.

    OdpovědětVymazat
  68. To poslední, prosím, ne.
    Tenhle jev má několik příčin vzniku a vývoje, nicméně s teoretickým socialismem ani jeho neblahými realizacemi ("komunismus") výjimečně nemá významnou příčinnou souvislost.
    Na rozdíl od tolika jiných pro nás tu po těch zkušenostech neuvěřitelných jevů, dlouhodobých a rozšířených, západně od nás.

    OdpovědětVymazat
  69. zajímavá myšlenka ze Zajímavých myšlenek :
    "Dnešní generace původních obyvatel tak připravuje svým potomkům permanentní sociální a další výdaje nutné k udržení klidu v multikulturní společnosti."

    Ano. Navíc není patrné jakým prospěchem přinejmenším pro dnešní generaci by to mohlo být vyvážené.
    Nic mě nenapadá. Jen...že nejspíš je to parazitující mem podsouvající pocit uspokojení z podílení se na čemsi velikém. Za cenu sebezničení. Kdo by myslel na zítřek a kdo zaplatí účet. V lokálu je příjemně, kořalky je dobré....

    OdpovědětVymazat
  70. Kocoure,
    říkali ti staří "oheň je dobrý sluha ale zlý pán". To měli odpozorováno, pro všechny ty "vynalazky" to platí tuplem.

    Jestliže ten, kdo má znalosti a možnosti je schopen zjistit o mě prakticky cokoli a vlézt ke mě kdykoli neznamená to, že budu každému va zlatém podnose servírovat že "klíč je pod rohožkou".

    OdpovědětVymazat
  71. Schumachere,
    prospívá to vládnoucí vrstvě k uplacení davu a udržení moci nad ním.

    Není žádné Zítra, jen Tady a Teď.
    Odvržení zodpovědnosti vůči příštím generacím.
    Vůči PRINCIPU
    Vymetení Boha
    Rozmetání rodiny
    Komunistické osvobození ženy
    Feminismus
    Multikulturalismus
    Relativizace všeho ve jménu svobody
    a další a další "výdobytky" moderní doby, všechno jsou to strany jedné tisicistrané kostky, které někteří říkají pokrok a kterou si házejí v domění, že jednou padne Bingo.
    Nepadne

    Komu to prospívá? Určitě ne těm, kteří musí žít podle toho, co zrovna padlo, ti jsou jen kanonenfutr v téhle hře.

    OdpovědětVymazat
  72. Obuvníkovi:


    Bůh:

    Co máte pořád s tím bohem? Víte kolik ty zlé lidské zlomyslné a zlovolné opice vykonaly jeho jménem zla? Vám to snad přijde málo? Vám se snad nějak chce následovat osud Jana z Husi například? Mně se po ničem takovém ani nestýská, ani mi to neschází. Buďme svým způsobem rádi, že je to už překonaná vývojová etapa. Konec konců i ty 2 poslední strašné války rozpoutali a vedli povětšinou lidi věřící v něj a zabránilo to snad něčemu? Vozembouchové prý taky v nějakého věří, páchají snad kvůli tomu méně zvěrstev nebo jsou méně krutí? Neřekl bych. A neřekl bych, že ho někdo vymetal záměrně, spíš bych řekl, že následkem určitých událostí a vývoje prostě v té naší civilisaci přešel jako spalničky.

    Rodina:

    To, že rodina v dnešní společnosti trpí na úbytě, je mimo pochybnost. Částečně je to následkem těch 2 velkých válek, které svého času zahnaly mužské do válek a ženské do fabrik. Tímto ten proces těch úbytí zjednodušeně řečeno začal, ale když už to nastalo a je to tu, nejde to vzít zpět. Na druhou stranu proč by se ženské nemohly v životě víc profesně realizovat? Při troše dobré vůle a pomoci ze strany mužského se dá s úspěchem zvládnout, aby se profesně mohli realizovat oba dva. Jde jen o to, umět se dohodnout. Průšvih je, že to umí málokdo a obecně vzato čím dál tím míň lidí. Dnešním problémem nejsou tedy ty války a jejich následky, dnes je to rostoucí míra nevýchovy dětí a tím pádem rostoucí míra sobectví a bezohlednosti. Za tu blbou výchovu si většinou můžeme my sami.

    A celkově vzato, lidi poslední dobou čím dál tím vic:

    * nechtějí myslet,
    * nechtějí pracovat a hlavně
    * nechtějí brát ohled na nikoho a na nic, krom sebe sama.

    A v tom je asi tak ta největší příčina toho všeho dnešního trápení. Buď se to změní k lepšímu a přežijeme, nebo taky ne.

    OdpovědětVymazat
  73. Druhý a třetí bod - ano, tak!
    Co se týče prvního - is´ nyšt só anfoch (zaniklá mluva býv. spoluobčanů mého štatlu). Po nákupu rozvedu.
    S náboženstvím(i) je to podstatně složitější, sím. Věnuju se tomu desetiletí, zrovna předevčírem jsem mluvil s autorem posledního českého převodu bible, o jeho převodu, názorech a vůbec a tak. A pak o tomto díle zase s přítelem monsignorem. No, něco o tom načrtnu třeba.

    OdpovědětVymazat
  74. Víra. Možná by bylo dobré tohle téma nakousnout vážně - zajímá hodně "útulníků".
    Slabý a nerozhodný Boha potřebuje. Jako někoho, kdo mu bude "linkovat" cestu životem*. Na koho se může vymluvit,, když něco nezvládne. Selže**. Nebo když narazí na objektivně nepřekonatelnou překážku***.

    */ nahrazuje svědomí, udává etické a morální normy
    **/ kolik lumpů se vymlouvá, na to že "Bůh to tak chce". Naposledy muslimové, kteří (ve stejném postavení uprchlíků na lodi jako křesťani) začali ty "nemuslimy házet do moře"
    ***/ Místo, abychom s něčím bojovali, tak konstatujeme, že "Bůh tomu tak chce" - aniž r´to mám od něj písemně a hlavně zřetelně. Oháníme se jakýmisi podobenstvími - třeba v Bibli, kde záleží jen na výkladu. Vyložit se dá tak nebo onak. A vykladači (čehokoliv) to je další veliké téma. Třeba:
    Kolik válek bylo zastřešeno Bohem?

    Kdo spoléhá na sebe, na svou rodinu, na své bližní a na obecně přijatou kulturu, morálku tak nějak Boha nepostrádá. I když ho těm, kteří nemají dost vnitřní odhodlanosti a síly neupírá.

    Pozn.: Ničení soch v Persii a pálení "kacířských knih" ve středověku - není to vlastně totéž? Upalování čarodějnic ve středověku nebo křesťanů v Libyi dnes? Válka ISIS za prosazení islámu jako jediného náboženství nebo Svaté války ve středověku při "osvobozování Božího hrobu" v Jeruzalému? Jaký je rozdíl mezi výzvou imáma "Dobudeme Evropu dělohami našich žen!" a biblickým "Milujte se a množte se!"

    Tady už můžu konstatovat s m,mnohými "krutými mysliteli": Nebýt válek, tak bychom už byli přemnožení a války bychom museli začít tak jako tak. O zdroje, o prostor. Pokrok, který umožňuje život na stejné zeměkouli více lidem je bohužel většinou až důsledkem válek.

    OdpovědětVymazat
  75. Draku, bohů bylo a je...Někteří fungovali obstojně dost dlouho. Třeba Amun Re. Nebo nesmrtelní bohové na Olympu. Třebaže byli nesmrtelní...
    Aktuálně nejúspěšnějším je JHVH ve třech náboženstvích. Ovšem ani Buddha či zbožštělý Konfucius nejsou ořezávátka. Nadějný je prý ten nový. Zelený...

    Člověk není počítač s bezchybně fungujícími logickými obvody k jehož dokonalé funkci je třeba ho jen poštělovat. Současně je chemickou fabrikou plnou emocí. Víra a její rituály, to jsou sdílené emoce udržující pospolitost. Jen na rozumu nelze stavět.

    OdpovědětVymazat
  76. Malověrní prostě víru potřebují. Víru v "Baču na nebesích", nebo "Moudré stádo" nebo "Velikého Berana".

    (Bůh - komunismus - absolutistický režim.)

    OdpovědětVymazat
  77. Napadá mi teď jedno místo z nepřeložené Buch der Sprüche und Bedenken, oddíl Ahnungen und Fragen, úžasného rakouského, čili našeho (19. st. - jasné?) psychiatra, psychologa a psavce A. Schnitzlera:
    Dass wir einen Gott ahnen, ist nur ein unzulänglicher Beweis für sein Dasein. Ein stärkerer ist, dass wir fähig sind, an ihm zu zweifeln.
    Že tušíme Boha, jest pouze nedostatečným důkazem jeho existence. Silnějším jest, že jsme s to o něm pochybovati.
    No...a ovšem: Si Dieu n´existait pas, il faudrait l´inventer. Kdyby Bůh neexistoval, byl by nutno jej vymyslet. - Natolik známé, že neuvádím autora. Ostatně autorem spíše není...

    OdpovědětVymazat
  78. Otrok vychovaný k poslušnosti pro jednoho pána, je vychovaný k poslušnosti pro kteréhokoli pána. Zatím co v krajním případě lze připustit diskusi o tom, který pán je lepší, v žádném případě nelze připustit diskusi o otroctví jako takovém.

    OdpovědětVymazat
  79. Ježíš pravil....
    Co však nám řekneš Ty?
    (William Penn)

    OdpovědětVymazat
  80. Ještě k náboženství:

    Sám za sebe řeknu, že náboženství mi nijak neláká ani neoslovuje. Necítím jakoukoliv potřebu být něčeho takového součástí. Dodám k tomu, že náboženství považuji za psychickou berličku pro ty, co odmítají o věcech přemýšlet a rádi to tím pádem přenechávají jiným. Jenže to přenechávání jiným může mít a také často má více než zhoubné následky i pro ty, vlastně zejména pro ty, kdož tak činí. Přenechávat rozhodování o sobě samém komukoliv jinému je nebezpečné, velmi nebezpečné pro toho, kdo tak činí. Příkladů se najde víc než dost.

    Proč ho tedy někteří tak potřebují a jiní zase ne? Proč jedni mají sílu projít životem bez nápomocných psychických berliček a jiní ne? Jak už naznačil o něco výše Obuvník, člověk není počítač s bezchybně fungujícím logickými obvody, to opravdu není, byť určité analogie se dohledat a pozorovat dají. Člověk je složitý biochemický organismus. V té složitosti se bohužel skrývá určitá náchylnost k chybám podobně jako u složitých výrobků se často vyskytne menší či větší zádrhel či chybka, ani u člověka to není zrovna výjimkou. A to člověk je na tom oproti těm složitým výrobkům o něco lépe, protože má docela účinné a sofistikované samoopravné mechanismy. Ale přes to přese všechno, není to a nebude to nejspíš nikdy 100%.

    Jak tak zkoumání člověka a jeho mozku pokračují, začíná být zjevné, že na něj a jeho chování mají vliv dědičnost a prostředí. V jaké přesně míře se ještě neví a také se tak úplně přesně neví, zda jak moc a jak rychle umí prostředí ovlivnit dědičnost, nicméně výzkum běží pořád dál, údaje se shromažďují a vyhodnocují a některé výsledky umožňují přinejmenším budovat hypotézy, které se časem nejspíš potvrdí. Nebo také ne ale v tomto ohledu věřím vědě aspoň v tom, že na omylech na rozdíl od mnohých náboženství nebude za každou cenu trvat.

    Zkusím tedy zapátrat, proč někteří tu berličku v podobě náboženství potřebují a jen těžko bez ní mohou být. Zkuste si poslechnout Meteor ze soboty 18.4.2015. Mezi časem 25:40 až 34:40 hovoří František Koukolík:

    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3361552

    Od času 29:30 se pan Koukolík věnuje záležitosti vazby mezi matkou a dítětem, zvané také příchylnost, která je z počátku ovlivněna oboustranně geneticky a dále se pak vyvíjí a ovlivňuje pak jedince na celý život. Jedinci se silnou vazbou nejsou tak ustrašení, když jdou dál životem, zatímco ti s tou slabou vazbou naopak ano a mnozí docela dost. Tady bych pak viděl i tu zvýšenou potřebu některých skupin lidí, pozor, určitě ne a dokonce snad ani většiny ne, po zařazení se do nějakého stáda a jakési podvědomé, či vědomé hledání si Velkého Berana.

    Jak už Obuvník výše zmínil, je člověk tvor podléhající emocím. A strach je emocí snad nejvíce paralyzující racionální rozumné jednání a myšlení. Jedině ten, kdo umí udržet emoce a strach především v aspoň rozumných a přijatelných mezích, má šanci, že nebude za manipulovanou ovci.

    To je dáno tím, co podědíme v genech, to je tak trochu lotynka, na kterou nemáme vliv. Na druhou stranu ale víme, že vědění je síla a že před soustředěným a cílevědomým úsilím nakonec žádná překážka neobstojí. Takže je to i na naší odvaze a cílevědomém racionálním úsilí.

    OdpovědětVymazat
  81. Vztah mezi dědičností a zločinem:

    Když jsem během monotónní a nudné práce poslouchal Laboratoř z 18.4.2015:

    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3364354

    Zaujal mi jeden příspěvek, kterému se tam věnují mezi časem 18:30 až 26:35. Švédský výzkum ukazuje, že v rodinách, kde se sexuálního deliktu dopustil otec či bratr, existuje 5 x vyšší pravděpodobnost, že se takového jednání dopustí syn či další bratr, či bratři. Za velice rozumné a racionální považuji zejména to, co k tomu řekl fyziolog Viktor Žárský od času 24:20 dále. Ono totiž to téma dědičnosti je z jakéhosi důvodu „dobrosery“ všech rodů, druhů, poddruhů, odrůd, vůní a orientací tvrdošíjně odmítáno a tabuizováno a nahrazováno jakousi vírou v čert ví co a koho. Já doufám, že toto jejich iracionální „vyšilování“ bude časem pod tlakem objektivních údajů překonáno a že se konečně začne vyvíjet to správné úsilí, na tom správném místě a tím správným směrem.

    OdpovědětVymazat
  82. Zdeněk Žíkovecký20. dubna 2015 13:50:00 SELČ

    "rituály ... sdílené emoce ... pospolitost" - z takových ingrediencí sestavené nábožentví není na škodu. Ale jak se k tomu přimíchá víra a poslušnost autoritě, tak se to tím celé znehodnotí.

    OdpovědětVymazat
  83. "rituály ... sdílené emoce ... pospolitost" / ZŽ:

    Díky za podnět. Začnu těmi rituály. Nemám je rád, Řadím je kamsi mezi smrtelně otravné věci, mám k tomu podobný postoj, jako kdysi V + W k rozličným jubéliím a podobným záležitostem. Jsem takového založení a těžko s tím něco udělám, konec konců proč taky? Nikomu a ničemu tím neubližuji.

    V zásadě nemám nic proti sdíleným emocím a pospolitostem, například je hezké popovídat si s lidmi, které zajímají podobné věci jako vás a probrat s nimi zajímavá fakta a zážitky. Konec konců před válkou tu byl bohatý spolkový život a řekl bych, že do určité míry se vracím ve vývoji po spirále na totéž místo ale v jiné kvalitě tím, že se tvoří skupiny lidí se stejnými zájmy kolem například určitých serverů. A proč ne? Je to docela hezké a oproti dřívějšku to v mnoha případech snadno a rychle překračuje hranice měst či obcí zemí i kontinentů. To tu dříve nebývalo, teď máme technologie, tak to tu je a je to tak dobře, jsem tomu rád.

    Nicméně ZŽ správně konstatuje, že falešné noty v jinak harmonické skladbě zazní ihned, jakmile se někdo pokusí té pospolitosti vzniklé dík těm sdíleným rituálům a emocím vnutit víru v něco, případně poslušnost vůči někomu či něčemu. V ten okamžik je po kouzle a kráse. Lež, oblbování a manipulace dokáží otrávit, rozbít a zničit úplně cokoliv. Naštěstí se ale i přesto přese všechno dá začít znovu a zkusit to tentokrát lépe.

    OdpovědětVymazat
  84. Tady ovšem mám jiný poznatek:
    Když nějaká skupina dobrovolně sdružených lidí (např. turistický nebo horolezecký oddíl) která má ustaveného oficiálního vedoucího (který obvykle "vedení" jako takové moc nepraktikuje, je spíše koordinátorem činnosti) narazí na vážnější problém (rozvodněný potok a stržená lávka nebo vlak, který už dneska nepojede) začne dohadování, co s tím. Ten má tenhle nápad jiný zase onen. A postupně se lidé začnou obracet na jednoho z party. Nebývá to oficiální šéf, ten často neví, neumí či nechce rozhodnout.
    Ale je tu člověk, který dokáže ostatní přesvědčit o správnosti určitého řešení - což nemusí být nutně jeho vlastní návrh řešení. Něco jako přirozená autorita.
    ====
    Když k podobné situaci dojde příště, už se na takového všichni z party obracejí rovnou - ať chce, nebo nechce a je vyzýván "ať to sakra nějak vyřeší, rozhodne". Kdo jiný?

    A jsme u možného vzniku autorit: Spartakus, Ježíš, Mohamed, Ghándí. Odtud ke zbožštění není zas tak daleko.

    OdpovědětVymazat
  85. Obuvniku, ta věta o výchově otroků - odkud pochází?
    To jest jedna z velmi tvrdých pravd. Vysvětluje například, proč je pro mohamedána nakonec přijatelnější žid nebo křesťan než svobodomyslný bezvěrec. A naopak proč je islám nejméně přijatelný právě pro bezvěrce. Myslím, že jsem o tom četl něco z pera A.S.Pergilla.

    A zpětně - vzhledem k (patrně) doživotní mentalitě "poslušného otroka" nemá muslim valnou cenu jako člověk. Ostatně - každý fanatik je použitelný jen jako "samořídící torpédo". Ať už pobíhá s dynamitovým opaskem nebo píše do novin. Případně chodí k volbám.

    OdpovědětVymazat
  86. Kocoure, nevím kde se vzalo. Prostě mě to včera napadlo.

    OdpovědětVymazat
  87. Draku, vztah mezi dědičností a zločinem je stejný jako mezi dědičnosti a užitkovostí slepice. Člověk je živočich jako každý jiný. Pro někoho samozřejmost, pro jiného překvapení, někomu to nedojde, jiný to odmítá z principu.

    OdpovědětVymazat
  88. Kocoure, přidej do řady Lenina. I nejateističtější náboženství na světě má svého svatého. Kam se hrabou katolíci s korunovanou lebkou na duchně s kusem čehosi co vydávají za jazyk. A slogan "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak" byl z pohledu dialektického materialismu, který do mě vtloukali netušivše jak mocný je to nástroj (do dnes jsem za to vděčný) velmi pozoruhodný.

    OdpovědětVymazat
  89. Draku, celý Tvůj život je provázen rituály. Některé převzaté, jiné sis sám vytvořil. A vytváříš.

    OdpovědětVymazat
  90. Člověk je živočich / Obuvníkovi:

    Ano je, na rozdíl od bývalého hradního stvořeného Hájka, já se za svůj vyvinutý živočišný původ nestydím. Proč taky? Je to něco, co mimo moje vlivy a pravomoci tak to jen beru na vědomí.

    Já se spíš bavím srandovními lidskými snahami některých lidiček, snažících se nějak vyčlenit či odlišit člověka z živočišné říše, a světě div se, snaha najít hranici vede leda tak k nalézaní další mlhy a rozplizla, které spíš prokazuje opak, tedy že člověk z živočišné říše vzešel, je její součástí a oproti ostatním zvířátkům na něm není nic až tak nebetyčně zvláštního. Těmi kreacionistickými pokusy dle hradního Hájka se bavím ještě víc. V podstatě je to jedno a totéž jen metodika a postupy se trochu liší :-)

    Mezi šimpanzem a člověkem je genetický rozdíl, ale je docela malý a dokonce větší rozdíl v odlišnostech mezi člověkem a šimpanzem nehrají tolik geny samotné jako mechanismus jejich uplatnění při vývoji jedince. Tomu lidskému jedinci se na rozdíl od šimpanze:

    1) během vývoje před porodem namnoží v mozku víc buněk a

    2) má k dispozici delší čas na vývoj.

    A to je asi tak vše podstatné, navíc ten největší rozdíl není v genech samotných, je větší v postupu jejich uplatnění při vývoji jedince.

    Odmítání z principu je na místě, jde-li o zcestnou či zhoubnou ideologii, jako je třeba islám, tady je to na místě a v pořádku. Odmítání z principu, co se objektivního vědeckého poznatku týče, je blbost, iracionální, zarputilá a vzpupná zároveň. Pravdě je třeba umět se podívat do očí i když jsme jí nečekali, nebo je z nějakého důvodu nelichotivá.

    OdpovědětVymazat
  91. Apokryf vám zcela neznámého, leč mně v mém obdivu k něm. osvícenství a romantice dobře známého J. G. Seume-ho:
    Kde je otroctví zevnitř, zanedlouho přijde zvenčí.
    No - ?
    A jinde: Otroci stvořili tyrany, pitomost a prospěchářství vytvořily privilegia, a slabost s náruživostí obé zvěční.
    Pozn. překl.: náruživost - ve smyslu vášeň (pro něco); pitomost - taky blbost; prospěchářství - taky vlastní prospěch.
    Čili po lopatě: blbost těch dole může za vznik a zakonzervování tyranů s jejich výsadami.
    Bratři Němci mmch. "dát někomu něco po lopatě" vyjádří takto: musí se mu to předžvýkat. +- totéž.

    OdpovědětVymazat
  92. Draku, jako taková zcestná a zhoubná ideologie se nepochybně jevilo i křesťanství. Zvlášť některým odlišným kulturám. A podívej, jak užíváš jeho plodů co by člen civilizace s křesťanskými kořeny. No já vím, ti které to po cestě k ehm...osvícenosti, sežralo si už stěžovat nemůžou. Jejich alternativa byla spotřebována. Ovšem víme, že každy chvilku tahá pilku, nic netrvá věčně, a že Amun Re se sice také těšil dlouho na výsluní, ale nakonec skončil v muzeích. Těmi křesťanskými principy,v základu Desaterem, je naše civilizace systémově prorostlá. Jak a čím bys je chtěl nahradit? Máš něco lepšího? Co by lépe fungovalo? Fungující univerzální koncept emočně spojující lidi, protože na pouhý rozum nelze spoléhat? Vždyť co jiného než společné rituály a společné emoce nás spojuje?

    OdpovědětVymazat
  93. Kdysi jsem se bavil s mladým farářem, který přišel z Polska na výpomoc do malé farnosti. Kromě teologického vzdělání měl i biologické. V mnoha záležitostech jsme se shodli. Jenže jak pravil, ty babičky a tety, co přijdou na mši, to chtějí podat po jejich. Moje písecká teta, která, dokud jí nohy sloužily, pravidelně chodila na nedělní mši. Z Bible znala jen něco z Nového zákona. Jinak jen katechismus.Nejsem katechistický věřící uznávající dogmata, předkládaná jako reálie. Hlásím se ke společným principům a zkušenostem napříč teologiemi a filosofiemi, prověřených časem a fungujících, na kterých lze stavět civilizaci.

    OdpovědětVymazat
  94. No právě, Schumachere, no právě.
    Je zásadní rozdíl mezi kulturou a náboženstvím - byť je to kultura na náboženství vyrostlá.
    K desateru: Asi nic podstatného nelze namítat, lze ovšem některá přikázání modernizovat, pořídit jim jiný výklad. Co třeba tohle: "Nepožádáš manželky bližního svého!". Už nežijeme ve stanech na okraji poště a neživíme se chovem koz. Běžně pracujeme v neděli i v sobotu (můj případ). Atd., atp.
    Kultura musí být přijatelná pro všechny lidi tam žijící. Není-li, protože tomu brání jejich víra - co s tím? Opět totéž, co tvrdím vždy - je třeba odejít (být "odejit") tam, kde tyto dva postoje nebudou v příkrém rozporu. Jinak - průšvih. Ostatně - týká se to i "neteologických" věrouk -třeba komunismu nebo libertariánství.

    OdpovědětVymazat
  95. Všem,
    kteří dostávají osypky, uslyší -li slovo Bůh:
    Dosaťe si svědomí, zodpovědnost, (přírodní)zákony, pravidla, řád, ...

    Ano, silný (a lidský) jedinec to nepotřebuje, má to v sobě. Stejně tak nepotřebuje občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o rodině, ... protože podle morálního imperativu který má v sobě jedná lépe než podle těchto zákonů, ty představují vlastně jakési technologické minimum, aby společnost mohla fungovat s minimem kolizí. A přesto je spousta takových, kteří mají s tímto minimem problém. Některé drží tresty, jiné nedrží nic.



    Z rozhovoru z moudřejším monsignorem (rabínem, budhistickým mnichem) byste zvěděli, že vaše představa o bohu je karikatura podle příruček VUMLu.

    OdpovědětVymazat
  96. K tomu, že první příčinou dnešního špatného stavu lidstva je NEOCHOTA MYSLET, jak zde postesknuto ráno:
    Nezdá se, že by se dalo prokázat, že v různých etapách dějin, různých staletích, hosp. systémech atp. byla rozdílná ochota myslet, pře-, promýšlet život svůj, druhých, svého společenství. Gaussova křivka,, přátelé: je d á n o +- určité procento jedinců, kteří od dětství už jsou puzeni přemýšlet, vynalézat, aplikovat, dokazovat to či ono - a jiné procento, větší, bytostí, co prostě tak nějak vegetují ze dne na den, roku na rok atd. Němčina pro to má mnou často citovaný parádní výraz: vor sich leben - "žít jen tak před sebe, přežívat".
    Dále vás však činím pozorna na nenápadný fakt, že m y š l e n í postrádá kladné či záporné znaménko - slouží tomu i onomu. Čili: NENÍ DEFINOVÁNO ETICKY, mravně, morálně. Nemyslící bytost žije často etičtěji, prospěšněji než velmi myslící! Tož tak. Haj hou.

    OdpovědětVymazat
  97. Dovolím si to zkrátit Jakube:
    Popisuješ pojem "geniální zločinec". Jistě jsou takoví. Vždy byli. Krysaři. Vykladači.
    A proti nim se musí postavit ti, kteří taky umí (musí, je to pro ně přirozené) myslet a mají etiku zbudovanou v sobě. Uvnitř. Protože jinak ti, kteří ji nemají, získají absolutní moc nad těmi, kteří si žijí jen tak, "vor sich". Vlastně každý diktátor je (svým způsobem) chytrý člověk. Jinak by se na tu pozici "nevyšrábal".

    OdpovědětVymazat
  98. Možná. Ale ano. Ale teď, než definitivně (podruhé dnes) usnu, musím upozornit na to, že myslet x nemyslet není převážně věcí vůle. Božský rošťák a gamin Rimbaud napsal v 16 letech v dopise:
    C´est faux de dire: Je pense. On devrait dire: On me pense.
    Není správné říkat: myslím. Mělo by se říkat: myslí mne to.
    A: Bezmyšlenkovitost zabíjí. Ty druhé.
    To je ovšem zase jeden z mých milovaných Poláků - Stanislaw Jerzy Lec.

    OdpovědětVymazat
  99. Kocoure,
    proč chodit do středověku, to už je dávno, stačí několik desítek let. Co zničených kostelů, kapliček, křížů v krajině a co mrtvol má na kontě budování nové, lepší, beztřídní, šťastné společnosti u nás, v Sovětském Rusku a ostatních socialistických státech? Co Kulturní revoluce v Číně?
    A když zabrousím o sto a něco let hlouběji, co jakobíni ve Francii, vždyť to je skoro včera.
    ISIL jak přes kopírák

    To je to, co mě děsí

    OdpovědětVymazat
  100. Tak. A kromě toho, ideový koncept musí být univerzální. Pro celou společnost. Sice může být uzpůsobený pro různé vrstvy lidí, ale základní principy musejí být stejné. Musí sdružovat racionální i iracionální prvky. Právě iracionální prvky vytvářející společně sdílené emoce, jsou tmelem. Nejde o koncept pro Draka, Schumachera, Kocoura, Jakuba, Honzu, Bášu...stavěný každému z nich na míru. Musí být pro všechny. Ano, je to složité. Velmi složité. Takový koncept nelze vytvořit uměle. Na čistém papíru. Takové koncepty se postupně vyvíjejí jako vše v přírodě a jejich funkčnost je testována dlouhodobou praxí. Systém a jeho vývoj lze přirovnat k vývoji živočicha či živočišného druhu. Nebo dokonce, lépe, ekosystému. Takový systém sice žije nutně prostřednictvím jeho jednotlivých nositelů, ale více či méně v nezávislosti na vůli jednotlivých nositelů. Mezi systémem a jednotlivci je mnoho interakcí, zpětných vazeb, ovlivňující systém a jednotlivce. Systém je založen na myšlení jednotlivců a současně je ovlivňuje, s nějakými důsledky. Tím ovlivňuje vývoj sama sebe a zpětně působí na jednotlivce. Současně, není homogenní, ale jeho struktura odpovídá struktuře lidské společnosti. Současně tuto strukturu ovlivňuje. Nejstabilnější jsou dlouhodobě se rozvíjející a dlouhodobě testované systémy. Nejméně stabilní a trvající jsou umělé systémy vytvořené ve snaze rozumem a na základě omezeného poznání zorganizovat vše do podrobností. Což bez znalosti veškerých potřebných parametrů, a taková úplná znalost je vyloučená, je nemožné. Důsledkem takové organizace jsou poruchy, odstraňované zásahy způsobující další poruchy. A tak dále. Odstraňování a předcházení poruch je velmi ztíženo tím, že poruchy se projevují v různém čase a to i se značným zpožděním. Proto dochází i k tomu, že jim jsou přiřazovány příčiny, které jejich příčinou nejsou. Je vytvářena falešná kauzalita a další zásahy na jejím základě vytvářejí další poruchy. A tak dále. To pozorujeme i nyní v našem světě. Proto pro dobrou a dlouhodobou funkčnost systému je vhodné mít malý počet základních obecných pravidel, jako je například Desatero, a ostatní ponechat spontánnímu řádu. Zvětšování počtu pravidel a jejich zesložiťování vede k nestabilitě systému. Vlastností složitého systému je, že ho nelze zpět zjednodušit, protože zjednodušení klade odpor. Při snaze o zjednodušení vypouštěním četných zavedených regulací dochází k vážným poruchám, které mají dopad na lidské myšlení a z něho pocházejícího jednání, které se přirozeně takovým změnám brání. Takový systém se již dále nemůže rozvíjet, návrat je nemožný. Proto systém degeneruje (jak pozorujeme nyní) až je nahrazen jiným systémem s jednoduššími pravidly. Ne nutně všeobecně pociťovaným jako lepší. Takovým systémem může být například islám.
    Z toho plyne, že tak jako živé organismy podléhají evoluci, podléhá jí i společenský systém. A vše to podléhá, bez výjimky obecným zákonitostem vesmíru, z nichž známe, či se domníváme,že známe, jen nepatrnou část. Proto bychom měli být velmi uvážliví a zdrženliví.

    OdpovědětVymazat
  101. Zdeněk Žíkovecký21. dubna 2015 9:51:00 SELČ

    Nejde o to, zda Bůh existuje, ale zda ho máme poslouchat.
    C.S. Lewis: "The ancient man approached God (or even the gods) as the accused person approaches his judge. For the modern man, the roles are reversed. He is the judge: God is in the dock... the trial may even end in God's acquittal. But the important thing is that Man is on the bench and God in the dock."
    Lewis to považuje za chybu - nepochopil totiž, že člověk, který nesoudí Boha, ho tudíž nedokáže rozeznat od ďábla.

    OdpovědětVymazat
  102. Problém není v poslušnosti. Problém je v mluvčích. Jsoucí bůh je nepotřebuje, oslovuje přímo. Ovšem v praxi to bývá tak, že ti, kteří jsou oslovováni mluvčími se nazývají věřící a schízejí se v kostelích, kdežto ti, kteří jsou oslovováni přímo, se nazývají duševně nemocní a scházejí se v psychiatrických léčebnách. Což, abych předešel nemístné kritice, považuji za zásadní pokrok, protože dříve končívali na planoucích hranicích.
    Já..., no jen tak občas. Trochu si popovídáme. Většinou má pravdu.

    OdpovědětVymazat
  103. No - ten můj má pravdu vždycky. Když ne hned, tak za čas. Ale já styky s ním tajím. Chci mít klíče.

    OdpovědětVymazat
  104. Složitost systémů / Obuvníkovi:

    Systémy jsou složité proto, že prosté desatero nestačí. Nestačí proto, že je mezi námi čím dál tím víc hajzlů a vykuků, kteří chtějí páchat lumpárny beztrestně a tím pádem se systém zesložiťuje jednak uzákoňováním zlodějiny pro některé, viz solární elektrárny a biopaliva, například, nebo zase zakazováním zlodějiny jiné, viz třeba zase zákon proti šmejdům. A samozřejmě, že systém zesložiťuje a bobtná i dík debilitě mnohých ochránců zákona, neschopných rozeznat podstatu toho či onoho nepěkného skutku snad ani v okamžiku, kdy ho praští pěstí do čenichu a v zápětí kopne do rozkroku. je-li zákonodárce podobně a prudce „inteligentní“ jako ten ochránce zákona, vyjde tomu ochránci vstříc, místo aby ho poslal do nejprve do háje a pak zpátky do základní školy.

    Z mých osobních zkušeností plyne, že není příliš podstatné, zda dotyčný, který páchá tu zlodějinu je, nebo není věřící, vyloženě výstavní hajzly a šmejdy znám jak věřící, tak nevěřící a neřekl bych, že procentuální výskyt povahových zmetků mezi věřícími by byl nějak významně nižší, nebo vyšší, nežli mezi nevěřícím a naopak. Řekl bych, že je to zhruba stejné, významně se liší jen argumentace při „okecávání“ a morálním relativizování toho či onoho druhu šmejdského jednání.

    Řekl bych, že na nedostatek iracionálna si opravdu nemůžeme stěžovat, naopak toho je kolem přímo nadbytek až přetlak, mnohem horší je to se zdravým selským rozumem a s reálným a racionálním držením se „nohama na zemi“.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)