Prohledat tento blog

středa 6. dubna 2016

Selfíčka

Selfie: Lucie Tykalová, učitelka


   Selfie, focení sebe sama ať už pomocí vlastní ruky nebo speciální tyče. Někdo si tak považuje svého obličeje nebo celého těla, často téměř neoděného, že se nejen vyfotí, ale pak i zveřejní své foto na "sociální" síti. Pominu fakt, že se v mobilech, kterými se tento způsob sebeukájení provádí používá "krátkého skla", takže každý fotograf - portrétista se otřese hnusem - všechny obličeje pak vypadají jako tuleni s výrazným čumáčkem a malou hlavou.





   Jde   o jinou věc - o to "neodolatelné puzení" udělat si selfie. Že to dělají i politici a různé "celebritečky" není snad důvodem, aby je následovali i lidé soudní. Nějak mi uchází smysl tohoto podnikání. Vyfotit sebe sama, nejlépe  s nějakou "celebritou" . Co je to vůbec ta "celebrita"? Je to podle Wikipedie člověk, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Obecně vzato je celebritou ten, kdo strhává pozornost médií. Měřítkem přitom nemusejí být jeho zásluhy, ale toliko zájem veřejnosti se o těchto lidech více dozvědět. Nebo člověk, který se o výše uvedené teprve často krvepotně snaží. S uznáním to nemá nic společného - skutečné osobnosti si selfie obvykle nepořizují - nemají to zapotřebí.

  Je ještě horší druh selfíček - to jsou ta se slavnými osobnostmi. Jak skvělé je mít společné selfie s Angelou Merkel nebo s Barackem Obamou. Jsou naštěstí i osobnosti, které selfie odmítají, aniž by se bránili společně se s někým z davu vyfotit. Třeba princ Harry. Jaký je význam toho záběru nechápu. Jedině snad chlubení se. Já a princ.

  Ale kde se pochlubíme vlastní podobiznou? Na sociálních sítích. To jsou ty skupiny lidí, kteří ráno na svůj "profil"  napíšou, co snídali, jak se ráno cítí a snad i jak se jim vedlo při ranním pobytu na WC. Patrně si  myslí, že to ostatní zajímá. Inu - možná zajímá, když jsou tyhle sítě tak oblíbené. Spíše myslím, že nezajímá, ale že je to reciproční - ti ostatní také píší o svých tělesných pocitech a naprosto osobních názorech na to nebo ono. Takový vzkaz světu, co cítí, co si myslí, co hodlají dělat.

   Často, až příliš často se ukáže, že jsou to jen sebestřední pitomci. Pak se jejich výroky a fotky stávají veřejným majetkem, se kterým pak hospodaří jiní pitomci, karikují je, zesměšňuji na všelikých fórech, na základě "tweetů" s podávají i žaloby. Prostě svět, do kterého jsem si hned na začátku jejich éry zapověděl přístup. Nelituji.

   Že si tu a tam tím způsobí nemalé potíže v osobním životě, když popíší, kterak se večer ožrali a přečte si to jejich šéf a už neuvěří jejich dopolední výmluvě, že nemohou pracovat, protože mají nějakou tu "virózu" je věc známá. Že se když naplno řeknou svůj ostře kritický názor na firmu, ve které pracují se pak se diví, že jsou pod nějakou docela průhlednou záminkou vyhozeni nebo na síti se pochlubí, že příští pátek s celou rodinou vyrážejí do Egypta (nebo kamkoliv jinam)  na čtrnáctidenní dovolenou a po návratu najdou svou vilku zcela vybílenou.

   Ale tohle snad všichni vědí. Nicméně pocit, že nejsou světem dostatečně oceněni jim velí, aby v oné sebepropagaci, selfpromotion  pokračovali dál. Protože stále existují lidé, kteří to číst budou a budou se tím zabývat. A jim, autorům,  to dělá dobře - bez ohledu na to, jaké je to vlastně publikum.

   Připadá mi to jako sebeukájení, masturbace na veřejnosti. V původním významu toho slova to sice je zakázáno, ale tento svět selfie a tweetů se k onomu původnímu významu veřejné sebeukájení  docela přibližuje - a tu a tam s ním i docela splývá.

   Měl jsem dopoledne pracovat na sestřihu Ježíše Krista (záznam muzikálu) a místo toho se tady rozpisuji o podružnostech. Proč? Narazil jsem totiž na článek jedné učitelky s její selfie - a jsem docela rád, že můj syn je už zcela už dospělý (43) a nemůže se takové osobě dostat do rukou.

   Kdyby raději učila, paní učitelka. Možná by si na ni její žáci po desítkách let vzpomněli s uznáním, my na své dobré učitele takhle vzpomínáme. Takto ale tahle sebestředná osůbka zmizí v bezbřehém kyberprostoru a za čas o ní nebude vědět nikdo.

No a já budu pracovat do pozdního večera. Práce totiž není zajíc, neuteče. Dobře mi tak.

37 komentářů:

  1. Onen kapesní Samsung mimo jiné, že má wifi, nfc, dotykový displej, umožňuje selfíčka (jak já to slovo nesnáším) k tomu má vyklápěcí displej a možnost ovládat spoušt mrknutím. Není to úžasné? Není zapotřebí jiného "támhle si stoupni, ještě kousek dál....cvak "já a Ajfelovka". K čemu lidi, stačí štangle. Co se týče dotyčné, proč si jí kazit čas...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na mrknutí, Obuvníku?! Takže všechny selfíčka jsou se zavřenýma očima?
      Jako fór docela dobrý!

      Vymazat
  2. Proč "já a Eifelovka"?
    Nebyl jsem tam snad? Nebo už si to nepamatuji? Nebo mi lidé nevěří, že jsem se dostal tak daleko, až do Frakreichu? Dneska?

    Jo - kdykoliv si koupím nějaký přístroj nebo program, foťák nevyjímaje, tak se pomocí pečlivého prostudování návodu nejdříve zbavím téměř všech automatických funkcí. To by tak hrálo, aby ten aparát byl chytřejší, než já!!!

    Koupili jsme do ústavu dobrou malou videokamerku. (Tedy několik.) A nešlo zaostřit na nic jiného, než na ksichty. I NA NAMALOVANÉ NA PAPÍŘE! Ale nakonec jsme to (asi ve čtvrté vrstvě nastavení) našli a vypnuli. Už ostří na to, co ji určím a ne na to, co si vybrala ona.

    A teď zase zpátky k Ježíšovi. Tři kamery. Jak se mi ta muzika kdysi líbila, tak teď už jí mám po krk! Tedy spíše nad hlavu.

    OdpovědětVymazat
  3. Mám se stydět, že jsem sem kdysi poslala vlastní ucho?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To Astra:
      No, zdá se, že to nebude "echt selfie". Připadlo mi to spíš jako humor. Ale do hlavy Astře nevidím. Třeba to sebeukájení bylo, kdo ví...

      [;>))

      Vymazat
    2. Astro, podnět k zamyšlení se nad sebou samou ta asi tak trochu je, ale není to podnět nikterak tragický :-) Také to, podobně jako Kocour, vnímám jako humor.

      Abych nemusel dlouho popisovat, co mám na mysli jako tragickou situaci, tak je to něco, jako v tomto vtípku, co lítá už nějakou dobu po síti:

      „Snažím se nyní získat přátele obdobným způsobem jako na Facebooku. Každý den chodím ven a vyprávím kolemjdoucím, co jsem jedl, jak se cítím, co jsem dělal předchozí noc a co budu dělat zítra večer. Pak jim rozdávám fotky mé rodiny, mého psa a moje fotky, jak pracuji na zahradě a trávím čas v bazénu. Také poslouchám jejich rozhovory a říkám jim, že je miluji.
      A funguje to! Už mám tři přátele: Dva policisty a psychiatra...“...

      Vymazat
    3. No, jsem ráda, že jste to pochopili jako humor. Bylo to tak.Kdyby nebylo, musela bych o vás pochybovat. A jaképak sebeukájení? Ukájela jsem se jedině tím, že jsem získala zkušenost, jak se selfie dělá. :-) Nemyslete si, že to bylo jednoduché, chytit jen to ucho. Mám děsně primitivní mobil. Vy neděláte experimenty?

      Vymazat
    4. Astro jasně, že experimentujeme, ale co se ucha týče, no tak ono když vyfotíš z té hlavy o něco víc, než bys chtěla mít na fotce, tak ono se to dá v editoru oříznout. Ořez (crop), je docela jednoduchá funkce, to musí umět úplně každý editor i ten nejjednodušší.

      Já už poslední dobou experimentuji jen s psychickou odolností mého okolí a někdy ještě také při vaření :-)

      Vymazat
    5. Hehe, dráčku, já možná umím docela dost věcí,které ty třeba nedokážeš, ale něco "oříznout" bych si nedovolila ani zkusit. Jsem internetistka-samoučka, a co mi někdo neporadí nebo mě přímo nenaučí, to neumím.V průběhu svých asi pěti internetových let jsem sice přišla na dost věcí známou metodou "pokusomyl", ale pokusů se dopouštím nerada, protože přitom obvykle zmastím něco, co dosud fungovalo a potom ne. Například už jsem i tady dávno hledala ztracenou horní lištu. Nakonec se mi to povedlo, ale ta fuška!
      Stran vaření experimentuju též velice ráda, ale většinou vařím jen pro sebe, tak to není žádný risk.

      Vymazat
    6. Astro, metod jak se něco naučit je víc. Nemám nic proti metodě pokus-omyl, sám jí někdy používám, ale tato metoda jednak není jediná na světě a druhak není tato metoda statisticky vzato ani zdaleka tou nejefektivnější z hlediska dosažení kýženého výsledku. Určitě by tedy neměla být tou první a jedinou metodou, jak se člověk pokusí něco zvládnout, je to zbytečně pracné. Často je tam z hlediska pracnosti takový rozdíl, jako mezi prací lopatou a bagrem nebo mezi dolováním kamene krumpáčem a dynamitem.

      Vymazat
  4. Nad čím se podivujete. Není mi jen jasné zda pančelka ví, že se popletla v "10eru" otázek. Babiš ještě není prezidentem. Ptá se prostě jen někoho jiného.WHMEHMEHM, že?
    4P uál(ové,ky)

    OdpovědětVymazat
  5. Jo a dotaz k "tomuhle" :Ostrava, Národní divadlo moravskoslezské
    Divadlo, JESsUS SUPER.
    Přijede na jeviště na kole v duhovém? Když ne tak "vocode"?
    4P OK

    OdpovědětVymazat
  6. Pro EKáčko:
    - Názory paní učitelky ji neberu - jsou mi lhostejné. "Vo co gou" jsem si přečetl až pak. Opravdu mě ale zaujala její selfie. Výtvarně to je rána!
    - Ježíš: celkem provařený kousek, čekal jsem horší věci, ale zaváleli celkem fajn. Na tom "oznamu" mě zaujalo jen to, že je to opravdu jen oznam. Nix, žádné hodnocení, názor...
    - A mi se to "paleo" líbí. Kdysi jsem zkoušel přežít v přírodě jen s nožem a celtou. Pět dnů - pak jsem dostal nezvládnutelnou chuť na rohlík a sešel jsem do údolí. Upytlačený zajíc a maliny nestačily.
    Pokud se do toho nezačnou montovat nějaké dotace od EU...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K osobě paní učitelky:

      No, článek té paní učitelky mi připadl asi tak stejně povedený, jako to její „selfíčko“ a o moc víc asi opravdu nemá cenu se v tom patlat.

      Sociální sítě a já:

      Řekl jsem si v době když sociální sítě začínaly, že se zachovám moudře, tedy asociálně a vůbec tam nepolezu. Stačilo pomyslet jen na to, kolik to dokáže „sežrat“ času a že je toho času na to vlastně škoda, natož pak všechny ty další „vymoženosti“, „dárky“ a „výhody“ :-)

      Saské paleo:

      Domek je to hezký, což o to. Navštívit ho jako kuriositu, to bych ho s chutí navštívil. Zkusit v tom pár dní bydlet? Dejme tomu, pro zajímavost? No proč ne? No ale zůstat v tom bydlet napořád? Dobrovolně určitě ne... Pod tlakem neblahých okolností, třeba dík rozpadu civilisace, no dejme tomu, ale dobrovolně a bez nátlaku? Nikdy! ;-)

      Vymazat
  7. No začíná tuhnout?
    http://upergilla.blogspot.com/2016/04/koho-volit.html

    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EK, ano tuhne sice plíživě, zato ale postupně, vytrvale a už docela dlouho. Poslední dobou se to postřehnutelně zrychluje.

      Vymazat
  8. Kocoure, k tomu norskému politikovi bych snad jen dodala, že v Norsku mají zřetelně úpně jiné náhledy na to, co je normální a co ne,navíc ten politik fandí levici, takže je pošahanej, a vůbec celá ta zpráva je na hlavu. Norsko se mi znechutilo už tím, jak tam zacházejí s dětmi. Ukradli je například český mámě a nehodlají je vrátit.Mívala jsem touhy jet se tam podívat, už je nemám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Astro, Norsko je krásná země s nízkou hustotou osídlení. Navíc čím víc na sever, tím méně lidí. Jezdit tam na severu po silnicích je balsám na nervy, klidně i déle než 2 hodiny nepotkáš auto! To se Ti tady nepřihodí, nemůže. Klidně se tam podívej, ale neber si sebou děti a alkoholu jen přiměřeně, aby Tě nestrčili za katr za kšeftování s ním :-)

      Vymazat
  9. Žhavá aktualita z Královských Vinohrad v Praze..

    ULICEMI SE PROCHÁZÍ POLICEJNÍ HLÍDKA O TŘECH MUŽÍCH V TĚŽKÉ ZBROJI A SE SAMOPALY V POHOTOVOSTI. STALO SE MI, ŽE JSEM SE ZASTAVILA A HLEDĚLA NA NĚ S PUSOU DOKOŘÁN. JSOU TO MLADÍ MUŽI A JEDEN MI ROZPUSTILE ŘEKL - DOBRÝ DEN. JE TO PRO MĚ HROZNÝ ZÁŽITEK.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Astro, se samopaly, nebo s automatickými puškami? Je v tom trochu rozdíl. To první je méně „výkonné“ a střílí to prakticky vzato pistolovými náboji, jenom to dovede střílet v dávkách, to bych ještě považoval za policejní zbraň. To druhé střílí také dávkami, ale výkonnější puškovou municí a to už je do městských ulic trošku „silnější tabák“. V zásadě nemám žádných námitek proti posíleným hlídkám s lepší výzbrojí. Pakliže to odradí vozembouchy od nějaké lumpárny, tím líp, splnilo to účel. Blbé je, že to stojí prachy a je pak otázkou, zda jich máme dost.

      Vymazat
    2. Poznám houby, co je to za střelnou zbraň. To, jak "to něco" drželi, vypadalo jako samopal, co znám z televize. Ale to není podstatný, že se v tom nevyznám, podstatný je, že to vůbec JE.Že to musí být. :-(

      Vymazat
    3. Astro, není třeba si nic nalhávat, podle mě to patří k našemu biologickému druhu. Lunatici, jako je ten norský magor, na tom pranic nezmění. Perou se jak lidi, když jich je na jednom fleku nadbytek úplně stejně, jako opičáci v pralese.

      Naše policie myslím, že má ve výzbroji samopaly Heckler & Koch MP5, kterou variantu přesně, to z hlavy nevím. Po střelbě v Uherském brodě se pak na honem pořizovalo i něco „silnějšího“ pro ty jednotky, co mají být po celém území do 10-ti minut na místě.

      Vymazat
    4. Mě totiž dost zamrazilo, když jsem viděla ten ponos, jak tu zbraň držel v pohotovosti. Přesně tak jsem viděla molodce na ruských tancích v 68 roce. Jen stisknout spoušť.To je děsný,jak se taková věc vryje do paměti.

      Vymazat
    5. Astro, to nesmíš brát tak vážně. Jsou to vesměs mladí trumberové, navíc čert ví, co jim kdo nakukal, jak důležitý úkol mají a když ho nesplní, že se přestane zeměkoule točit a jak moc že mají být ostražití a atd, atp, nebo si jen chudák malá nebyl jistý sám sebou a tak trošku pouštěl hrůzu, no bóže no... Takových bylo, je a bude...

      Vymazat
    6. Za mě, pokud si mohu vybrat, raději občas potkám vojáka/ policajta od zásahovky s CZ 805 nebo něčím podobným jak šmejdí očima semo tamo, než si potom přečíst že to někde udělalo bum.
      I když, je otázka, jestli by opravdu byli schopni včas zasáhnout a něčemu zabránit a nebo to, že jsou vidět má jen psychologický efekt.
      A druhá otázka je, jestli to že jsou vidět všeholid uklidní nebo poděsí.
      Ale jak píšu, tihle hoši mi nevadí. V 68. jsem byl sice ještě kluk z vesnice, takže jsem jich moc nepotkal, ale ti co se mi vybaví tak měli kukuč úplně jiný. Alespoň v prvních dnech. Tam byla vidět i nejistota, nervozita a možná i strach, což ale nevylučuje, že po iniciaci by začali fungovat jak byli vycvičeni.

      Vymazat
    7. Kapitáne, ať už je to s úrovní výcviku jakkoliv, tak psychologický efekt to v každém případě má. Ceníme zuby, což za daných okolností nemusí vůbec nemusí být na škodu.

      Jestli by byli „kluci“ schopni si i něčeho všimnout a něčemu zabránit, je výsledkem shody více faktorů, jak těch osobních, tak i kvality výcviku a štěstěny. Třeba ano, ten výcvik přece aspoň k něčemu musí být.

      V tom 68. měli ti invazní opičáci strach, protože tu byl maďarský precedens a v Maďarsku jim šlo mnohdy o krk, tam se to v tom 56. řezalo docela fest. U nás se naopak tradičně vůbec nebojovalo, ale to oni v ten okamžik nemohli vědět. Připadlo jim to divné a byli z toho nesví. Na jejich místě bych také čekal spíš něco podobného Maďarsku z 56., tím spíš, že v tomto duchu byli instruováni před odjezdem.

      Vymazat
    8. V Kotlince nežijí Maďaři. Bohudík / bohužel. Nevím. Ale platí, že přežijí ti přizpůsobivější, ne ti tvrdší.

      Vymazat
    9. Kocoure, přizpůsobivost nám rozhodně nechybí, té máme na rozdávání. Chybí nám trocha slušnosti, pokory a charakteru, ke kterému prostě trocha tvrdosti patří.

      Vymazat
  10. Taky jsem v poslední době ve vnitřní Praze párkát potkal posílené (většinou trojčlenné, výjimečně dvoj) policejní nebo smíšené hlídky. Tipnul bych si že mají CZ 805.
    A jak píše Drak, pokud někoho odradí od dělání neplechy, je dobře že jsou vidět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapitáne, CZ 805 už je opravdová automatická puška. To už dovede natropit docela obstojnou paseku.

      Vymazat
    2. Také vícekrát všiml. Dvoučlenná hlídka. Policista provázený mladým uchem v baretu s dlouhou břízou. Považuju za suboptimální výzbroj. Účelnější by byl Uzi či MiniUzi. Jestliže tímto nediponují, stačil by osvědčený "Škorpion". Když už. Jenže, skutečný význam téhle promenády je preventivně odstrašující a propagační. Případným, kteří by uvažovali, že by se pokusili tu zkusit to co jinde naznačit, že by to nemuselo být úplně bez rizika a voličům předvést, že vláda o ně pečuje, což má přivodit jejich přízeň a hlasy. Naštěstí zatím, přes intenzívní úsilí některých našich politiků, teroristům nestojíme za námahu.

      Vymazat
    3. Draku, nejde o paseku, jde o to se trefit první ranou. Pak prakticky nezáleží čím. Kdyby měli třeba kuše, vyšlo by to nastejno.
      "Ano, máme tu několik elitních střelců, ale ostatní jsou samí kropiči."

      Vymazat
    4. Obuvníku, ano. Vzhledem k tomu, kolik váží munice, je nepochybně mnohem lepší umět dobře střílet a neplýtvat municí. Člověk utahaný taháním spousty munice těžko bude přesně střílet že... Jen v opravdu málo situacích, které by mohly reálně nastat, by byla ku prospěchu věci střelba dávkami.

      Policie disponuje pokud vím německými MP5-kami Heckler & Koch ale nevím v jakém množství a jaké jednotky je mají k dispozici. Možná to má k dispozici jen zásahovka. Je to německé a nebude to zrovna zadarmo, stejně tak UZI. Nicméně CZUB vyrábí Škorpion EVO 3 v různých verzích a ten má podle mého vynikající poměr cena/výkon.

      K těm kombinovaným hlídkám asi tolik, že samopal bývá konstruován obvykle na náboje 9 x 19 mm. Dík delší hlavni a lepšímu „úchopu“ je to dobře použitelné do 100 m. Ta „dlouhá bříza“ jak říkáte automatické pušce, je dík delší hlavni a výkonnějšímu náboji použitelná na mířenou střelbu do 500 m naprosto bez problému. S optikou i na delší vzdálenosti, ale to už chce i lepší výcvik. To se při určitých situacích může hodit. Mně by připadaly jako rozumné kombinované hlídky s výzbrojí jednoho samopalu na 9 x 19 mm a jedné automatické pušky na náboj 5,56 × 45 mm NATO. Při dobrém secvičení by to bylo poměrně universální a „použitelné“ za mnoha situací, které mohou nastat. I z těch „kropičů“ se dá nakonec vycvičit slušný a průměr a nemusí to trvat ani příliš dlouho a ani to nemusí být závratně nákladné.

      Vymazat
    5. Draku, s ohledem na předpokládanou střelbu na blízký cíl, ne na stovky metrů, se mi jako vhodný doplněk samopalu a krátké zbraně se speciálním zastavovacím střelivem, jeví brokový automat. Jsem cynik, útočníka je nejlepší zabít. Má to vysoký odstrašující efekt. Zpravodajské využití je minimální, násilím z něj informece nelze dolovat, proces s ním a držení ve vězení představuje vysokou finanční a bezpečnostní zátěž, protože může být motivem k útokům pro jeho osvobození, například únosům a vydírání.
      Co se týče právního názoru, z mého pohledu nemá žádná práva. Je ozbrojeným příslušníkem cizí ozbrojené moci. Jeho čin je válečným aktem. Proto nemůže podléhat režimu trestního práva. Protože nesplňuje podmínky Ženevské a dalších konvencí, nepožívá výhod režimu zacházení s válečnými zajatci. Proto s ním lze naložit jakkoli. Vím, že jsou ještě nějaké obecné úmluvy o lidských právech. Na ně mám kategorický názor. V takovém případě na ně kašlu. Buď hned zastřelit, nebo vydolovat informace jakýmkoli způsobem a když to přežije, zabít. Žádný proces s kohortou advokátů, s nanajevýš doživotím, s šancí na předčasné propuštění nebo na výměnu za nějaké unesené. Protože tohle není sport, soutěž, tohle je válka o přežití. Mrtví živé nesoudí. Živí by se měli starat aby zůstali živí. Všemi prostředky.

      Vymazat
    6. Obuvníku, v podstatě souhlasím, falešná humanita s grázly je ve skutečnosti obrovským svinstvem, krutostí a útlakem vůči těm slušným.

      Brokový automat by za určitých situací určitě užitečnou pomůckou byl. Ta automatická puška je zase jen velmi špatně nahraditelná, když jde o auta a jejich zastavování, když řidič zastavit nechce. Prostřelit moderní vrstvená skla je totiž docela zapeklitý problém. Z pistole s nábojem 9 x 19 mm to prakticky nejde. Ze samopalu také skoro ne.

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)