Prohledat tento blog

pátek 17. června 2016

O porušování zákonů


   Zákony jsou určitě potřebná věc - sny libertariánů, ultraliberálů, že společnost bude nějak sama od sebe dodržovat zásady "slušného chování" jeden k druhému jsou stejně nesmyslné, jako sny komunistů o tom, že každý bude pro blaho všech ostatních pracovat podle svých možností a postačí mu, že ho společnost odmění podle jeho potřeb. 
Prakticky je to mnohokrát ověřeno - když se skupina lidí dostane do isolace od zbytku společnosti, třeba po nějaké katastrofě, třeba po ztroskotání lodi nebo letadla na opuštěném místě ukazují, že i v takovém případě vzniknou nějaká pravidla, nepsané zákony, které ovšem stanovují ti nejsilnější. Ať už fyzicky nebo třeba tím, že mají v držení nějaké prostředky k přežití. Připomenu třeba Pána much od Williama Goldinga. Dá se konstatovat, že pravidla, zákony, vzniknou v každém případě. I primitivní kmeny v hloubi amazonského pralesa mají nějaké své zákony, které sice nám, "kulturním lidem" připadají nesmyslné, ale pro dané podmínky se osvědčily. Jistěže osvědčily, jinak by byly ustanoveny zákony jiné.

   Zákony by se měly dodržovat. My, kteří žijeme v kultuře, která si říká vyspělá jsme na dodržování zákonů dokonce vymysleli zákonodárce, soudce, policii a represe. Kdo nedodržuje zákony je stíhán, souzen a trestán. 


   Snažím se zákony dodržovat. Ale někdy je zákon tak deformovaný, že se dodržet prostě nedá. Vracel jsem se dneska ze svých oblíbených Sudet do města, kde mě čeká kromě dvou kocourů a jedné ženy ještě pár dnů práce a nějakého zařizování. Vyrazil jsem už dopoledne, protože se v noci zdvihl silný vítr a tušil jsem na silnici problémy. Kromě slalomu mezi popadanými větvemi a velké soustředěnosti, abych nevjel po nějakém poryvu bočního větru někomu rychlejšímu a těžšímu než jsem já na své motoběžce  (což jsou všichni ostatní, kteří používají stejnou silnici) ale žádné problémy nebyly. 

  Nastaly až za Opavou na železničním přejezdu. Dojel jsem tam všechny, kteří mě předjeli za posledních pět kilometrů. Stáli pěkně spořádaně ve koloně, na přejezdu blikala červená světla. Asi po deseti minutách čekání projel po kolejích motorák s jedním vagonem. Pomalu, s dlouhým houkáním a velmi důstojně. V motorovém voze byl asi jen strojvůdce, ve vagonu byli vidět dva cestující. Pozvolna zmizel za táhlou zatáčkou směrem k městu. A nedělo se zase nic. Světla dále blikala, kolony stály. Po dalších deseti minutách začali někteří řidiči z obou stran ztrácet nervy a začali přejížděli koleje. Občas se dostali do mírných problémů, protože silnice je tam úzká, ale nakonec se vždy dokázali minout. Ti "slušnější" se na úzké cestě složitě otáčeli a jeli zpátky k Opavě, že projedou druhou možnou cestou přes Hrabyň. 
   Stál jsem vedle svého prskoletu a říkal si že nedělají dobře. Že by se zákony měly dodržovat i když evidentně nebezpečí nehrozí - po té lokální trati rozhodně žádný rychlík neprojede. A vidět je na obě strany několik set metrů trati.

  Vzpomněl jsem si na tragedii ve Studénce, kde polský řidič kamionu vjel do cesty Pendolinu - a byli mrtví a zranění. Čili jsem s těmi přestupníky vnitřně nesouhlasil. Všechna osobní auta i motorky už zmizely, v koloně na straně do Hlučína už stály jenom dva kamiony a autobus, jehož řidič evidentně nechtěl přijít o papíry. Osobák tam stál jen jeden - autoškola. Instruktor asi nechtěl žákovi dávat špatný příklad. Po delší době instruktor kamsi volal mobilem. Mezitím přes přejezd přejelo houkají auto policie a zmizelo směrem k Opavě. Instruktor se dovolal, vylezl z auta a informoval těch pár, kteří zůstali, ať to otočí a jedou zpátky. Že prý  policajti na tu věc nemají čas. Sám se u volantu prostřídal s žákem a zmizeli. 

   Moje odhodlání dodržet zákon tím dostalo poslední ránu. Takže železničáři ani nevědí, že se na přejezdu cosi pokazilo a už přes půl hodinu bliká. Policie na takové věci "nemá čas". Dodržovat striktně zákon může jenom opravdu dost natvrdlý ovčan. Vzal jsem tedy svou motoběžku a protlačil se s ní kolem kolony až na přejezd, pro jistotu se pořádně rozhlédl, převedl ji na druhou stranu, zatáhl za špagátek a odjel. Porušil jsem zákon. Tedy dopravní předpis. Úmyslně a s rozmyslem.

   Co z toho vyplývá? Pokud chceme, aby byly zákony dodržovány, nemůžeme takové situace připouštět. Protože řidiči se po několika takových zkušenostech naučí, že chytrý projede a ten, kdo dodržuje dopravní předpisy bez výjimky stojí jako pitomec před vadným přejezdem. 

   Pak se přestanete divit argumentu toho polského kamioňáka, že blikající světla přece nic neznamenají. Jenže - tenkrát se to Pendolíno přiřítilo velmi rychle a byli mrtví a zranění. Polský řidič byl mdlejšího rozumu a místo aby prorazil závory tak zůstal stát a čekal na svůj osud. Ale Osud miluje blbce. Řidič to přežil, dokonce bez zranění - snad hlavně proto, aby mohl být odsouzen a potrestán.  

   Hned  po tragedii se začalo spekulovat,  jaké další bezpečnostní zařízení by se měla namontovat, kolik by to stálo a jak zvýšit tresty za nedovolené projetí přejezdu. Ono by přitom stačilo, aby se světla/závory vždy rozsvěcela a zhasínala podle zdravého rozumu. Pak bude zákon respektován. Snad. Jinak jen velmi těžko. Takový zákon je dokonce škodlivý. A že jich máme...



Poznámka: Myslím, že na stavědle v nejbližší stanici (asi Opava) přece musí být kontrolka, určující, že přejezd stále nesmyslně bliká Taková kontrolka, která indikuje skutečně svítící žárovku je přece v každém autě - měří proud procházející žárovkou. Takže ten zablokovaný přejezd asi nikoho nepálil. Proč taky. Ať si ti řidiči počkají, času mají dost, ne?

Druhá poznámka: Přiznal jsem se k porušení zákona. Dost by mě pobavilo, kdyby mi někdo za to napařil pokutu. Těm desítkám, aut, která také projela by se ovšem nic nestalo - kde není žalobce, není ani soudce.

Třetí poznámka: Do Hlučína se mi jelo perfektně. Nikdo mě nepředjížděl. Ti rozumní už dávno projeli a ti disciplinovaní tam možná ještě stojí. Kamion a autobus se na té silnici otočit prostě nedá.  




52 komentářů:

  1. Též nemám názor, že "Zákon musí být dodržen i kdyby svět měl zahynout." Občas přecházím na červenou. Když v dohledu není ohrožující vehikl. Jako řidič na to nemám odvahu. Zatím.
    Příčina mnohého nedodržování je v mnohosti, nerozumnosti, ba i špatnosti zákonů. Které proto nelze ani znát, ani ze zdravého rozumu dodržovat. Tato legislativní inflace vede i nedodržování rozumných zákonů.

    Jenže bez porušování zákonů prakticky nelze žít. Kdybych byl paranoidní, přepokládal bych, že je to proto, aby každý musel porušit nějaký zákon. Tak jako v náboženském konceptu, s takovými pravidly, neumožňujícími žít bez hříchu. Aby tak na každého byl klacek. Pro případ potřeby...

    Popletl jsem termín technické prohlídky. O rok. Celý rok jsem spokojeně jezdil bez technické. Když jsem se chystal na technickou zjistil jsem, že měsíc je dobře, ale rok špatně. Čas letí... Ty dva dny mezi tím a prohlídkou, po které jsem musel dost jezdit, byly velmi protivné. Prohlídka prošla hladce. Letos to bylo lepší, opozdil jsem se jen o týden. Abych se zajímal o to, že v technickém průkazu je vyznačené nějaké datum.... Dopadlo to opět dobře. O čem nevím, to mě netrápí. O mnohém nevím, mnohé mě netrápí. Občas mi někdo řekne..."že právě ty..." No a? Snažím se netrpět legislativní neurózou.
    Ano, vím, že každý den poruším nějaký zákon, vyhlášku, nařízení, směrnici. No a?

    Pro všední den stačí něco z Desatera, a ve speciálních případech podle okolností a rozumu. Podle "Ekonomie práva" platí, že "Zákon, který se vyplatí porušit, je porušen." Nerozumný zákonodárce si o to říká. Bez ohledu, kým a s jakým rituálem byl vydán.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy mám pocit Schumachere,
      že zákony jsou tady od toho, aby byly porušovány. Hlavně pak ty náboženské a jiné - ideologické. Takový muslim přece namůže dodržet veškerá ustanovení Koránu - zvláště pak, když se mnohá z nich vzájemně vylučují. A z toho "porušování" má tedy špatné svědomí. Ale Korán praví, že veškerá provinění proti víře se dají odčinit vlastní smrtí při džihádu - pak jde pravověrný hned do nebe. A tam už čeká 72 nažhavených panen nebo paniců (pro jinou sexuální orientaci jak píše Pergill).
      Tohle by snad vysvětlovalo tu jinak nevysvětlitelnou ochotu navléci si vestičku s výbušninou a jít se odprásknout do nějaké kavárny nebo autobusu - tak jak určil imám. Křesťani místo toho vymysleli odpustky. Pro duchovní vůdce taky docela přijatelná alternativa.

      Jak to mají zařízeno ortodoxní židé netuším. Omotání se řemínkem za zpěvu podivných písní asi nikomu nic nepřinese. Alespoň ne na tomhle světě.

      Vymazat
    2. Kocoure, ano, nepřinese, kromě nějakého potěšení jich samých, kteří proto tak činí, protože kdyby z toho neměli nějaké potěšení, nečinili by tak, ale také neuškodí.

      Vymazat
    3. Kdysi, dávno, když jsem byl v Berlíně peskován nějakým radioaktivním blbem přecházeje něco po 2:00 hodině ráno v Berlíně na červenou přes přechod, ke kterému se ani zdaleka nic neblížilo, naopak, na dostřel slušné pušky nebylo v pohybu jediné auto, pomyslel jsem si cosi o chudácích s vybrakovanými mozečky, kteří kdyby nemohli dodržovat pravidla a zákony bez ohledu na reálný stav věcí kolem sebe a nenutili k tomu jiné, nejspíš by neměli v životě nic, co by je těšilo. Otrapovi jsem pohrozil zadupáním do země a šel si vesele dál :-) Nemám nic proti pravidlům, rozhodně nejsem příznivcem anarchie, té se dokonce i trochu bojím, ale na druhou stranu musím uznat, že nežli žít v pravidlech, která jsou nestále devalvována a ničena neustálými změnami a obraty o 180°, tak jsem někdy ochoten připustit i tu myšlenku, že nežli toto, to už by možná i ta anarchie byla bývala únosnější variantou.

      Vymazat
  2. I policie má jistě svoje zákony, přinejmenším by mělo platit, že se rozhodla pomáhat a chránit.

    Včera jsem dopoledne šla do města zakoupit si stolní gril, protože můj původní už dojel na starobu. Za rohem, na schůdku u krámu s oděvy, který otevírá až v poledne, seděla schoulená postavička, zřejmě dívčí, a z pod otevřeného deštníku, který ta osůbka měla nad sebou, ačkoliv nepršelo, koukaly nohy v pěkných botách. Z děvčete byla vidět zpod deštníku jen záda,celá odkrytá, jak skrčeně seděla. Lidi chodili kolem, nikdo nereagoval.Tak jsem na to, co bylo vidět chvíli koukala a sledovala, jestli to dýchá. Nezdálo se. Konečně šla kolem mladá holka a zastavila se u mě. Bála se míň, takže odklopila trochu paraple a ptala se děvčete, co se děje, Dobu se nic nehnulo a potom bylo slyšet, jak holka říká - nechte mě, chci spát. Tak jsme ji nechaly, A šly dál. Byla živá, jen ospalá a vybrala si na to jen nesprávné místo.

    Vracela jsem se po dvou hodinách. A vidím, že se nic nezměnilo. Stejný obrázek.To už mi přišlo dost divoký. Stojím, koukám, uvažuju, co mám dělat. Přijela paní s kočárkem. Zastavila se.Vysvětlila jsem jí situaci. Po dohodě jsem volala Městskou policii 156. Vylíčla jsem, kde a co se děje. Policista slíbil, že posílá hlídku. Uvažovaly jsme s tou paní s kočárkem, co asi se mohlo stát - drogy, pokus o sebevražku prášky, alkohol, nemoc....Uběhlo dvacet minut. Policie nikde. Zavolala jsem 112. Tentokrát byl policista obezřetńý a několikrát se zeptat jestli si nedělám legraci. Ujistila jsem ho, že ne. Pravil - posílám hlídku.

    Už to zkrátím.Policejní auto s třemi policisty přijelo přesně dohromady za 37 minut. Takže z toho plynou dvě ponaučení.Nečekejte pomoc od nikoho, ba ani od policie. Za tu dobu, co tam to stvoření sedělo pod parapletem přešly kolem stovky lidí. Naprosto bez zájmu, někteří snad ani nevnímali, co vidí.

    Nakonec to dopadlo dobře, policajti z dívčiny vytáhli informaci, že vypila asi deset piv. Musela tam sedět zřemě už od noci. Vyčítám si jenom to, že jsem nebyla víc odvážná. Protože kdyby to náhodou byla ta situace, že holka snědla prášky na spaní ze žalu nad zmařenou láskou, nemuselo by jí být možná už pomoci. To jsem nezvládla.

    OdpovědětVymazat
  3. Každý má právo vypít deset piv. Nikdo nemá povinnost to přežít. Ostatně mít možnost vypít deset piv je luxus. Stejně tak potom se válet po ulici. Dřív by to řešil první strážník, který by šel kolem a ona ožralá osoba budící veřejné pohoršení by skončila v šatlavě. V oné době takové počínání nebylo zvykem. Ani v době pozdější nebylo zvykem na Václavském náměstí potkávat skupiny smažek. Jinde si člověk ani nesedne na lavičku. Je znečištěná, posprejovaná, prostě eklhaft od eklhaft lidí, nebo jimi obsazená. Ovšem, máme "svobodu". Proto je trpěno toto, protože netrpět toto by bylo pchíšechrrrnýýýmmmporrruššovááánííímmm lidskýýýých prchrááááv chrmmmm....
    Není pak divu, že většina lidí v takovém případě tak nějak počítá s tím, že takový člověk je ožralý či smažka. A vyhne se. Jenže stejně tak může jít o případ nezaviněného kolapsu. A kvalifikovaná pomoc přijde pozdě. Pomohlo by aby ony jiné případy kazící potřebnou solidaritu nebyly trpěny. Jenže to nejde, protož by to bylo pchíšechrrrnýýýmmmporrruššovááánííímmm lidskýýýých prchrááááv chrmmmm....
    Naštěstí v onom případě bylo všechno v pořádku, slečna nepotřebovala pomoc, protože byla ožralá. Asi to nebyl její první případ, deset piv, zvlášť u ženské vyžaduje trénink. Slečna prostě chlastá. "Šel starý Magdon z Ostravy domů..."
    Jenže právě takovéhle případy končívající "Že já vůl s tou krávou ztrácel čas" vedou k ignoranci případů když je někdo opravdu v nouzi.

    Astro, jsi zlatá, jenže netrap se představami co by kdyby. Je to cynické, ale kdyby se chtěla zabít, tak udělala něco aby se zabila. Zahoď romantické představy. Představ si, že taková přežije, a kolika lidem, kráva jedna hysterická, bude kazit život.
    Cožpak na světě není spousta lidí, kteří se života drží co to jde a váží si každého dalšího dne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Schumacher to vysvětlil za mě.
      Ano, i já jsem taky "slitovný blb". Několikrát mě ale ožrala "poslal do konečníku", jindy ani moc nemluvil, protože jeho řečová centra byla intoxikována k nepoužití (a bylo to zřetelně cítit ve vzduchu), či zase (to byl asi perník nebo něco podobného) hned reagoval žádostí o finančním půjčku.
      A je to stejné jako s těmi závorami. Po několik a zkušenostech se člověk donutí koukat jinak a pokud ta osoba zrovna masívně nekrvácí nebo neleží obličejem v kaluži tak nereaguje. Je to špatně, ona to může být třeba hypoglykemie nebo epileptický záchvat nebo taky infarkt. Ale ta necitelnost je dána právě osobními zkušenostmi. Skutečně potřební mají smůlu. A nejen v takových případech. To jsou zneužité sbírky - byť organizované "neziskovkami". Když jsem zjistil, že se "k potřebným" dostává cca 15% vybraných prostředků, zatvrdil jsem se.
      A ještě něco - a taky to souvisí s právem. Pohnete se zraněným, který má třeba poškozenou páteř a když se ho pak podaří zachránit "s následky", můžete se klidně dočkat žaloby za "ublížení na zdraví". Že jste s ním "neodborně pohnuli" a teprve tehdy prý byla mícha poškozená nevratně.
      Abych pravdu řekl, právo, tak jak je občas aplikováno v demokracii mě děsí. Litera zákona místo jeho smyslu a šikovný právník je přímo past na hloupé medvědy.

      Vzpomínám na jeden případ na východním Slovensku, až u ukrajinských hranic. Někde poblíž kraje Nikoly Šuhaje. Tam byl místním patriarchou jeden jediný policajt, tedy příslušník VB. Sám sobě velitelem. Ten si nás přijel jednou v noci z vedlejší vsi zkontrolovat, jestli nejsme nějací špioni nebo jestli nechceme utéct do Podkarpatské Rusi. Když se (pouhým rozhovorem) ujistil, že ne, že jsme jenom dva šílenci z Ostravy, kteří objíždějí republiku na Babetách, tak jsme se rychle skamarádili - pálenku na potvrzení kamarádství si vždy vozil ve služebním autě. A pozval nás, ať se stavíme, až se budeme vracet. Načež po vypití půl litru dobré silné "malinovky" (ve třech) opatrně odjel domů - asi 30 kilometrů daleko. Myslím, že měl jedno z pěti aut v širokém okolí.
      Tak jsme to tedy udělali. Jeho dům a současně služebnu VB jme našli hned - byl nejvýstavnější a nejudržovanější v celém širokém okolí. A v tom domě měl pod schody (byl patrový, zděný) docela malý zamřížovaný prostor s dřevěnou lavicí a nočníkem. Vysvětlil nám, že je to šatlava. Když někdo moc zlobil, opil a pral se v hospodě nebo osahával nějakou Máriu, tak tam byl hned vsazen. Druhý den po vystřízlivění musel za trest něco užitečného na domě udělat. Teprve odpoledne byl tímto patriarchou milostivě propuštěn na svobodu. Oběd ovšem od paní domu dostal. V případě, že byl jeho přečin větší, musel docházet "na panské" ještě několik dní po práci.
      Divili jsme se, že takový naprosto "nesocialistický a nezákonný" postup nikomu nevadil. Ale kupodivu nevadil. Okolní vesnice o tom "samosoudci" věděly - a ctily ho. Byl pro ně spravedlnost, zákon. Žádné soudy, pokuty nebo zápisy do trestního rejstříku. Měli vlastní sbírku zákonů. Nepsanou, ale naprosto funkční.


      Takže i tak se dá...

      Vymazat
    2. Teda, jsem ráda, že jste mi oba potvrdili - SCHU i kocour - že jsem nebyla srabík, měla jsem totiž výčitky. Byla jsem jenom opatrná, ovšem, co by bylo, kdyby fakt ta holka požila prášky - s tím, že chce umřít?

      Jednou mě takhle oslovil na ulici dost hnusně vypadající bezdomáč, abych mu dala prachy. Řekla jsem, že žádný nemám. A to byste koukali, co jsem dostala jmen. Kráva byla to nejhezčí. Pro sichr jsem přidala do kroku, protože mohlo dojít i k inzulaci. To se tak někdy fofrem semele příhoda, a může jít o život.

      Vymazat
    3. Kdyby ta holka požila prášky s tím, že chce umřít, tak by požila prášky s tím, že chce umřít. A umřela by. Co je na tom k řešení? Vžďyť je to v naprostém pořádku. Proč bys měla mít nějaké výčitky, nebo jen tak špatný pocit?
      Blbé je to, když někdo nepožije prášky s tím, že chce umřít, a přesto umře. Třeba na nějakou závadu, nehodu nebo že jeho čas tady vypršel. Když nechce umřít. To bohužel, nelze změnit. Jen občas čas trochu nastavit. Ale tamto...když na světě je lidí, kteří tak moc chtějí žít, jenže... A Ty by sis kvůli takové krávě zatěžovala svědomí a kazila den. Co by kdyby...Co den, ani za okamžik Tvého času nestojí. Máš kliku na takové problémové lidi. To znám. Vyzařuje z Tebe dobro. Řešením je prevence. Vyhýbej se problémovým místům, situacím, lidem. Nediskutuj, nepřesvědčuj. Nikoho nezměníš, akorát se rozmrzíš. V lepším případě. V horším může jít i o život. Tobě.

      Vymazat
    4. SCHU, pro mě to byla tak unikátní příhoda, že se jí pořád nemůžu zbavit.Ale máš pravdu. Ačkoliv - člověk se může převyhýbat, a stejně do toho vlítne. To je jako s těhotenstvím. Chvilka nepozornosti a šup, už jsi v tom! Teda ty ne, ale tvoje holka. :-)

      Vymazat
    5. Šel jsem jednou v noci něco mezi 1:00 a 2:00 ranní od auta domů. Byl jsem mrzutý, moc se mi před tím nedařilo s tou ztracenou otravnou prací, táhl jsem 2 těžké tašky plné krámů a měl jsem žízeň a hlad. Domů mi zbývalo už ani ne 200 metrů. Proti mně šla dívčina, tichým klidným krokem a najednou nešla, zastavila se a podobně, jako když se zpomalí za letu letadlo a přejde do vývrtky a pádu k zemi, tak i ona šla tak nějak do vývrtky a tiše se tam zhruba 50 metrů ode mne poskládala na chodník. Naštvalo mi to, trochu, asi tak poslední po čem jsem tu noc toužil bylo zkoušet si na někom dýchání z plic do plic a srdeční masáž. Nicméně nálada, nenálada, bylo mi jasné, že široko daleko opravdu není na koho tu občanskou povinnost přenést, takže jsem popoběhl i s tím ztraceným nákladem směrem k té slečně, položil ty věci k plotu, sehnul se k ní, sáhl na krční tepnu a s úlevou konstatoval, že srdce jí bije, slabě, ale pravidelně. Ujistil jsem se, že o dech nepřišla a zavolal na linku 155. Za chvíli, ani ne za 3 minuty přijela první sanitka a za pár dalších další 2. Tipuji, že to byla hypoglykémie, ale nevím. Jsem velice rád, že to dobře dopadlo a že to bylo rychle z krku a že jsem tam nemusel ze sebe ždímat nějaké nadlidské výkony při vhánění kyslíku a udržování krevního oběhu.

      Vymazat
  4. Karl Gott mit uns...Větvička jako obvykle moc dobrej! Písničku jsem neznala, je pro tu dobu nádherná. Všichni jsme tenkrát bojovali mezi řádky...máme trénink, třeba se to bude zase někdy hodit.Lepší by ale bylo, kdybychom už nemuseli...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano. To je Karel Gott. Výjimečný talent, výjimečná píle. Inspirativní evropská a světová kultura té doby. Štěstí na skladatele a textaře, také v kontextu té doby. A dnes, po pětadvaceti letech svobody, kde jsou nové šlágry? Kde jsou talenty? Kde je exploze svobodného umění? Nevidím, neslyším...

      Vymazat
    2. Kdosi někde napsal, že skutečné umění (já tomu raději říkám kumšt) se nejlépe rozvíjí pod tlakem. Společenským, finančním, politickým...
      Když se tak podíváte trochu po blízké i vzdálenější historii musíte uznat, že měl pravdu - ten někdo.

      Hrozny taky musí nejdřív do lisu, aby pustily šťávu a pak ji uzavřenou nechat kvasit, aby vzniklo víno. A chci-li si na něm opravdu pochutnat, pak je hotové víno třeba na pár desítek let uložit do chladu. Aby uzrálo, získalo "nadhled."

      Vymazat
    3. Kocoure, na těch řečech o tlaku je dost pravdy, bohužel. Není tedy od věci, když jak říká Obuvník je toho umění méně k vidění a slyšení, jakkoliv je to nemilé, protože je-li nutné zažívat kvůli němu ten tlak a jak to tak vypadá, tak nejspíš je, tak to si ho raději nějak nahradím :-)

      Vymazat
  5. K NÁVŠTĚVNÍKŮM

    Za takové cca tři dny už to bude dvěstě tisíc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přístupů nebo unikátních návštěvníků?

      Vymazat
    2. Přístupů. Návštěvníků nebude víc než pár stovek. [;>)

      Vymazat
    3. Jaký je rozdíl mezi přístupem a návštěvníkem? Návštěvník jen hledí a čte, a přistupující píše? Myslela jsem, že každý klik na blog zaznamená počitadlo, takže součtově je to fuk. Ne?

      Vymazat
    4. Přístup je to kliknutí, Astro.
      Ale jsou to třeba pořád ti samí lidé. Těm říkám Útulníci. Originální návštěvník je osoba. Kolik různých lidí si tu něco přečetlo. Těch je podle jiného, neviditelného počítadla jenom 71 000. A těch, co píšou je ještě méně. Ale ty mám nejraději. Napíšou, co si myslí a blok tak plní svůj účel.
      Asi nikdy nepochopím blog, kde se nedá diskutovat. Autor něco píše - ale neví, jestli to lidi zajímá nebo ne. To už pak nemusí ani vystavovat - může si své myšlenky psát jen tak pro sebe. Protože neví.

      Ale počítadla jsou tu jenom proto, aby se tu něco hýbalo. Protože mám poslední dobou pocit, že se už jenom opakuji - žvaním v kruhu. Ale ulevím si.
      Mě počítadla ani moc nezajímají - nehodlám soutěžit. Nakonec - s kým soutěžit? Se sebou samým? Nebo s Větvičkou, Vondruškou či Terezou Spencer? Nečiním si ambice. Občas někdo dá na tenhle blog odkaz na čtenější server a to potom jsou stiovky návštěv za den. Ale brzy to ustane. Nejsem konfliktní bloger. Fanatiky pro nebo proti něčemu nepřitahuji.

      Vymazat
    5. Měla jsem pravdu. Možná ještě dnes, nejpozději zítra padne dvěstětisícová částka!

      Vymazat
    6. Je to možné, já to moc nesleduji. A je to nějak důležité? [;>))

      Vymazat
    7. Není. Ale já mám matematickou obsesi.Místo toho, abych si pamatovala zcela zásadní věci, v hlavě mi utkvívají číselné údaje - jako jsou čísla telefonní, data narození, PINy a další zbytečnosti. Ačkoliv jsem měla z matiky vždycky nejhorší známku, jsem takhle poznamenaná. Ale udivuju tazatele na moje nacionálie - sypu ze sebe čísla svých telefonů, rodné číslo, číslo účtu apod.Jde mi to hravě, jako písnička. Úchylka, ale zbytečná, to znám lepší. :-)

      Vymazat
  6. EKoodpovědnosti za své činy20. června 2016 v 7:44:00 SELČ

    Kontrolky na přejezdová zařízení jsou, ale, je tam i tlačítko T.X. to jako "časem exni" zmáčknout ho má ten odpovědný a zařízení do opravy vyřadit,nést za to odpovědnost, ale, kdo si trofne porušít "zákon" padajícího lejna a vystvit se možné odpovědnosti? Nasr´..t!
    Stejné platí i u té sťaté děvčiny, vždy jde o život, kaňhaný, ničený, omezovaný směšným zákonem... pudem sebezáchovným, držte se ho jinak je neodvratný konec a "šlus"
    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to váhání před stiskem TX je vlastně mnohem nebezpečnější, než vypnutí celé signalizace do stavu "rozhlídni se sám". Protože pak signalizaci nebude šoférské publikum věřit a vjede pod vlak s přesvědčením, že si to "stejně jen tak bliká" a vlak v nedohlednu. Chtělo by to mít chlapa s praporkem a vysílačkou (na těch živějších přejezdech). Pak by i ty opravy postupovaly rychleji. Když to umí i dopraváci v případě výpadku semaforů na křižovatce ve městě?!

      A vůbec - je nějaký předpis, jak dlouho před a jak dlouho po průjezdu musí/může být přejezd uzavřený?

      Vymazat
    2. Je, stanoveno ke každému přejezdu. Nikdo to nekontroluje.
      4P

      Vymazat
    3. Kocoure, to bys toho chtěl po Čekáš Dlouho? Čekej Dál! moc
      I když, ono už asi koleje nepatří pod ČD, ale pod SŽDC

      Vymazat
    4. Zmáčknutí onoho TX-ového tlačítka vyžaduje určitou inteligenci, vstřícnost, ohleduplnost k jiným a trochu odvahy. Zkrátka trochu ryzího charakteru a trochu výchovy ke slušnosti. Co ale chcete od lidí v zemi, kde je docela typické, že debil jedoucí prostředkem jízdního pruhu na kole klidně zdržuje autobus s několika desítkami lidí na palubě a za ním klidně ještě celou šňůru vozidel a... a neuhne howado a neuhne, ačkoliv vhodných příležitostí a míst k tomu má hned několik. A ty líné dopravácké zadnice a držky? Ty na to srdečně a z vysoka kašlou, ty jen demolují ministerskou vrátnici, když se dožadují zvýšení platu za to sladké nicnedělání.

      Vymazat
  7. OBČAN to kontroluje!
    (Obvyklý Bordel Český A Nekompetentnost!)

    OdpovědětVymazat
  8. Aktuální hlášení!

    http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/159390-jahodovy-mesic-ceka-nas-unikatni-uplne

    OdpovědětVymazat
  9. Doufám, že to není jen můj pocit, ale myslím si, že sem "https://www.stream.cz/slavnedny/10010977-den-popravy-27-ceskych-panu-21-cerven" vede cesta zbožného zírání na "jahodový měsíc" za blaženého hýkání duhovozalenýchveganů. Jinak nic proti vědění, jen to "zbožštění mi vadí". Každý má za krásu neco jiného, třeba plamen O2-H raketového motoru.
    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EKopoprava - popravovat je snadné, ale musí se vědět, koho popravit. Kdy a za co. Jestli se ti EKluje jahodový Měsíc, nehleď naň. Vegani ať si hýkají. Měsíc je krásný a klidný za všech okolností, to je jeho významná vlastnost.Navíc je romantický, což je málokdo, například ty.:-)

      Vymazat
    2. S koukáním na oblohu je ten problém, že světelného smogu je habakuk a jeden musí najet klidně i víc než 100 km jedním směrem, aby narazil na jakž takž temnou, krásnou, romantickou oblohu. Přesto, že je to pracné, časově náročné a trochu nákladné, to aspoň čas od času velice rád udělám.

      Vymazat
  10. Místo, abychom se starali o to, aby "nám" už nikdo nadále neubližoval, skuhráme, jak nám ti nebo oni ublížili v minulosti. Někteří skuhrají že "ti", jiní zase skuhrají že "oni".
    A nějak nám uchází realita. Zase dostaneme na pdtdel.

    OdpovědětVymazat
  11. Musím něco podotknout mimo zdejší děj.
    Zřejmě přitahuju zvláštní příhody, Jdu naší álejí plné rozkvetlých voňavých lip, s kapesníkem na nose, neb jsem bohužel alergická, když tu proti mě přijíždí na dospělé koloběžce pán. Klobouček na hlavě, rozjařeně pobízí čoklíka, který za ním radostně letí. Tak mě minuli několikrát, Pán jezdil kolem dokola, psík se takto sportovně zdravotně venčil a pán též. Došla jsem k bodu zlomu, kdy pán dojel před dům, kde čekal další pán.(Dělala jsem, že smrkám, abych to mohla v pohodě shlédnout). Pánové se srdečně objali, vehementně políbili, koloběžkář zvolal "mámo, měj se tu dobře, jdu vydělávat", šlápnul na to a za vydatného oboustranného mávání se rozdělili. Psík se měl k mámě jako k vlastní a oba spokojeně kráčeli asi zamíchat guláš. To jsou tak dramata mezi nebem a zemí. Takový jahodový měsíc se může jít schovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prostě je to tak, Astro.
      Já byl na "svatbě" jednoho páru gayů. Předloni. Už se rozešli. Jejich svazky, ať už úřední nebo neúřední vydrží mnohem méně, než svazky heterosexuální.
      Takže registrované partnerství jim moc nepomohlo.
      I když jsou svazky, které už drží celá desetiletí. Bez registrace.

      Vymazat
    2. Tak jim klukům přejme, ať jim to vydrží ;-)

      Vymazat
  12. Také cesta, no nevím...ehm.

    http://www.weblog.rider.cz/articles/263-uredne-bezdomovcem-trvale-bydliste-proc-ho-mit-a-proc-ne

    pokud utíkáš, už nezabrzdíš.

    4P

    OdpovědětVymazat
  13. "Dobré jitro, tady Vnitro."
    Zajímavé by bylo kolik přístupů je ze "zajímajících" úředních adres.

    OdpovědětVymazat
  14. JO, tedy ANO toto je čistota, křřřřřřřřřřřřišťálová.
    https://www.diffchecker.com/hsruv5eh
    Slunce a měsíc v duši, EU nuši.
    4P

    OdpovědětVymazat
  15. Myslím, že tohle naše brblání je pro naše vnitro nezajímavý čajíček.
    Ale je tu poměrně dost přístupů z Ruska a Ukrajiny. Že by to "vytěžovali" stran nálad našeho lidu? To by byli hloupějšími, než jsem předpokládal.

    P.S.: Včera mi volala dotazovací agentura, která dělala výzkum pro ČT o ČT a politice. Poprvé v mém životě. Doufám, že jsem jim nezkazil průměr. [;>)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je dobrý,
      mě volal dotazovací agentura dnes dopoledne, on mlel a huhňal, já byl zrovna na rušnějším místě a když jsem ho požádal aby mluvil pomalu a zřetelně, že mu vůbec nerozumím tak zavěsil ... takže ani nevím, na co se vlastně chtěl ptát

      Vymazat
    2. Myslím Kapitáne,¨
      že odpovědi jsou nedůležité v každém případě, ať už je spojení kvalitní nebo ne. Nevhodné se vyřadí ze slosování a máme statistiku, jakou potřebujeme.
      "My" přece nikdy nelžeme. Jenom nemůžeme říct všechno.
      [;>))

      Vymazat
  16. EKopřístup jako z ruska22. června 2016 v 13:01:00 SELČ

    TU Manassas viržínyje

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Da EK, panimáju, ja tóže užé pajechal anonimizérom! [;>))

      Vymazat
  17. Stát může snad vše i tam kde není důkaz, jen tvrzení, doměnka, nedoložené podezření i vyvrácené.
    http://www.zelenysport.cz/images/bannery_pozice/109_cs.jpg

    Chceš, tu máš od nás do dr..y
    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problém je v tom, že získat souhlas "publika" pro postih "zlého obchodníka se smrtí" se získává docela snadno. A politik přece musí naslouchat "hlasu národa". Alespoň občas.

      Vymazat
    2. A ještě čtyři kousky a je tu dvěstě tisíc!

      Vymazat
    3. "hlas národa?" ne ne, hlas "LÍDLU"
      4P

      Vymazat
  18. Já nevím, mi o tady ukazuje, že jich chybí rovná stovka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a tak to vidíš, jak já někdy strašně kecám. Samozřejmě chybí stovka, a mně nějaký závity v hlavě. Havně, že jsem se vytahovala.:-) Tak asi pozítří nebo tak něco!

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)