středa 14. prosince 2016

O jedné menšině

Úvaha Schumacherova


Kocour: "Faktem je, že se dostáváme do finančně a politicky podřízeného postavení - možná víc, než tomu bylo do roku 1989. S tím, že "Západ" nám nehrozí vojenskou silou, ale kupuje si místní (tím míním i celostátní) politiky. Je to o úplatnosti naší věrchušky. Prostě nějak nám chybí hrdí občané, kolem jsou samí ovčané."

Drak: "Jestli ono to náhodou nebude tím, že jsme svého času byli na straně, co „projela“ studenou válku. Dřív, když to bylo ještě hodně primitivní, proběhli městem žoldnéři a vzali si +/- co chtěli a co se dost rychle neschovalo a nezdrhlo. To se od konce 2. světové už dost zcivilisovalo, takže teď je to mnohem víc v „rukavičkách“, takže ten si vezme, Škodovku, onen zase ČKD, jiný pivovary a je to... A samozřejmě, že zbabělost, úplatnost, servilita až debilita našich padouchů v tom vyjednání špatných podmínek hrály a hrají svou velice neblahou roli."


   Souhlasím. Až by se chtělo říci, že ti padouši nebyli a nejsou Češi. Jen se za ně vydávají. Protože skutečný Čech by nic takového neučinil. Vím, že co píšu je nadnesené až přepjaté. Ale... proč ne?

   Napadlo mě, že "nemůže to být Čech, protože Čech by nic takového neudělal". Že bychom začali rozlišovat Čechy reálné od "Čechů" "papírových" ? Že aby kdo byl uznán Čechem, musí se jako Čech nějak mravně chovat? A kdo se nechová, nebude za Čecha považován?

   Na základě toho mě přepadla podivná myšlenka. Jestliže Česká republika není českým národním státem, jako že není, Češi nemají svůj národní stát. Třebaže, tak jak se to hodí něčím politickým zájmům, byl zřízen například Kosovským Albáncům. Budiž. Proč by Češi v České republice nemohli být alespoň národem tak jak byli národem v mnohonárodním Rakousku - Uhersku? Jestliže došlo k odtržení České republiky od Českého národa, proč ten, existuje-li reálně, nemohl by se ustanovit i nominálně, jako svébytná politická entita se svými představiteli? Tak jako jiné zde i kdekoli jinde žijící nejen národy, ale i církve a například náboženská a jiná společenství, jimž jsou přiznávána taková práva?

   Jestliže je přiznávána svébytnost takovým entitám, a je uznávána jejich politická reprezentace, proč by totéž nemělo být přiznáváno i Čechům? Proč je uznávána specicfičnost ostatních, proč je jim přiznáváno právo na sebeurčení, kdežto Češi jsou považováni za nádobu pro ostatní obyvatelstvo a ad hoc, na rozdíl od ostatních, je za ně považován kdokoli podle potřeby? Proč na Čechy je vztahován obecný princip občanský, kdežto ostatním je uznávána jejich rozmanitá specifičnost?

   Jestliže Česká republika není českým národním státem, pak Češi nemají svoji organizaci a reprezentaci, třebaže ji má kdokoli jiný, včetně zahrádkářů, včelařů, motoristů, filatelistů, a mnohých jiných. A jestliže ji má kdokoli jiný, proč by ji neměli mít i Češi? Je snad Český národ méně než například spolek chovatelů morčat?

Schumacher

Budoucí odznak Skutečného Čecha(?)


Rozpačitý Kocour ovšem dodává:

   Co ale bude s etnicky ne zcela čistými Čechy? Například Kocour je z 50% Polák a z 25% Němec. (Hlouběji to raději nezkoumal). Co s ním? A jak to bude třeba s Cikánem, Arabem nebo Vietnamcem? Nedejbože s přiženěným Ghaňanem - Rey Korangteng bude taky ze hry?  Nebo postačí, když se všichni zmínění místopřísežně prohlásí za Čechy? A kdo bude takové živly kontrolovat? Jestli jsou dost čeští a jestli taky takoví zůstali? 

Stát? Nebo nějaký Národní výbor?
Tak to nás ochraňuj Svatý Václav!

[;>))


31 komentářů:

  1. Národnost není záležitost genů, ale jazyka. A kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem - takže není vyloučeno, aby někdo měl více než jednu národnost. Kromě znalosti jazyka je už jenom jedna další podmínka - aby se příslušníkem onoho národa sám cítil. Takže taky nemusí mít národnost žádnou. Před pěti lety u nás bylo takových 2 642 666, tedy více než čtvrtina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anebo, podle toho jak se vyspí. Dnes tahle národnost, zítra jiná. Dnes tohle pohlaví, zítra jiné...Tak jak nás přesvědčují různí multiálové.
      Třeba dneska bych se mohl cítit jako plch. Dožadovat se plších práv. Co já vím, jako to jsou. Ale třeba v tom je ta diskriminace. Že já plch nevím jaká mám práva. Že mi je neplší většina nezjevila a nezajistila. Protože neplší většina je povinna zajistit moji identitu. A nedám pokoj dokud je nedostanu. Nebo jestli si pro zítřek nevyberu jinou identitu....

      Vymazat
    2. Národnost je záležitostí komplexní. Mateřský jazyk je jen jeden, přirozeně naučený do šesti let věku. Pak se učící okno uzavírá. Kterýkoli další naučený není mateřský.

      Považuju se především za člověka. Začínám se vymezovat v reakci na vymezování se jiného. Když okázale zdůrazňuje svoji jinakost, a zvlášť když na jejím základě se domáhá privilegií a v případech, ve kterých má lokální většinu, chová se diskriminativně a porušuje principy, kterých se dovolává v případech, ve kterých je v menšině.

      Zjednodušeně, kdo nerespektue princip "nečiň jiným to co nechceš aby oni nečinili tobě", kdo dává najevo, že v důsledku svého původu, víry, přesvědčení či podobně, je výjimečný, vyvolený, mně nadřazený, a že bych svůj zájem měl podřídit jeho zájmu, a nejen to, ale i zasahuje do mé svobody, spolehlivě to vyvolá odpovídající změny mém chování.

      Vymazat
  2. Obuvníkův nápad se mi líbí, ale obávám se, že patří mnohem víc do říše krásných snů a nesplnitelných přání, než kamkoliv jinam. Škoda. To ale neznamená, že bychom se měli vzdát a přestat se snažit o to, aby se poměry lepšily. Naopak! A jestli se toho zlepšení poměrů dožijeme, nebo ne, je fuk, podstatné je nepřestat o to usilovat. Dříve či později se výsledek dostaví. A i kdyby ne, má to smysl už jen proto, aby jeden vydržel sám se sebou.

    Souhlasím se Zdeňkem v tom, že člověk je tím, kým se cítí být a kým je rád a doma je tam, kde se cítí doma být a kde je mu dobře. Není k tomu moc co dodat. Pravdou je, že tady u nás se cítím docela dobře a jsem tu rád. Češtinu jako jazyk miluji a nemám rád, když jí někdo ubližuje a prasí jí jen proto, že je hloupý a líný.

    Kocoure, čert ví jak to ta čtvrtina myslela, to by se jich na to totiž museli pořádně zeptat a protože to nikdo neudělal, dá se nad těmi důvody, proč tomu tak je, jen spekulovat. Třeba se odmítají hlásit ke stejné národnosti, jakou mají velkotuneláři a padouši. Třeba je v tom ještě něco jiného. Přinejmenším je to docela dobrý důvod pro rozjetí nějaké kvalitní a podrobnější sociologické studie a hlubší analýzy toho, co společností hýbe a proč to ti lidé tak cítí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EKošťourání v...15. prosince 2016 7:14:00 SEČ

      AAAAAAA!!!
      "pro rozjetí nějaké kvalitní a podrobnější sociologické studie a hlubší analýzy "
      Šťouráte se v tom jako klacíkem v (pardon) HOVNĚ. AŽ TO DOHLEDÁTE ZJISTÍTE, ŽE TU VLÁDNE TEN CO NEMYSLEL A PRVNÍ ZALOŽIL PÁS DO PODAVAČE. Čeho záměrně nepíšu. Poňatno??
      4P

      Vymazat
    2. Podavač může být od lecjakého nástroje. Aktuálně, zatím, za takový nástroj považuji tiskárnu. Nyní, zatím, jsou odlévány litery. Většinou to začíná odléváním liteřiny....

      Vymazat
    3. Tady bych vřele souhlasila s EKošťouralem. Co ten pás podává komu, kolik,jak a kam - to už si každý domyslí. Ještě bych si dovolila opravit slova na - ten, co MYSLEL, mlčel, jednal a první založil,,,,

      Vymazat
    4. Herr EK! Was soll den daß sein diese PODAQUATSCH?

      Vymazat
  3. Zdeněk Žíkovecký15. prosince 2016 8:53:00 SEČ

    Pravděpodobně to mysleli tak, že považovali sčítání za shromažďování inormací pro Velkého Bratra a tudíž nepovinné údaje ze zásady nevyplnili. Nicméně přesto to mnedle vypovídá o tom, že své národnosti příliš velkou hodnotu nepřikládají.

    OdpovědětVymazat
  4. Tohle je téma na velké povídání a diskusi. Jinou možností než stát založený na národním (etnickém) principu, založený na dominanci jednoho národa, zřízený tímto národem jako suverénem (pro představu, ono to není tak jednoduché) je stát zřízený suverénem nadřazeným národu, či národům v říši, kterým vládne jako poddaným. To je princip panovnický. Suverénem není národ, ale vládce. Třetí možností je stát založený na občanském principu. Pro ten případ pomiňme základ význam existence takového státu, protože je otázka, čím se takový stát odlišuje od jiných na stejném principu založených států, kterými je obklopen. S prakticky stejnou kulturou a nanejvýš dočasně se lišících úředním jazykem. Jenže víme, že to tak není, že kulturní odlišnosti jsou mnohdy významné. Třebaže jde o subkultury v rámci jedné širší kultury. V tom případě občanský princip musí být důsledný. S rovnými povinnostmi (nyní nesprávně opomíjenými) a rovnými právy. Pro všechny, bez výjimky. Jenže tak jako není ideální národní stát, není ani ideální občasnký stát. Ten je zatížen výjimkami, privilegii pro etnicky, národně, nábožensky či jinak profilované menšiny. Jejich odlišnostem je přikládána zvláštní, vyšší hodnota. Dochází k jejich zvýhodňování na úkor obecného občanského principu, k újmě na svobodě obecné občanské většiny a na obecné náklady.

    Nejen v našem případě je otázka státního suveréna odlišujícího stát od jiného. Jestliže takovým odlišujícím suverénem není národ, je otázka kdo ve skutečnosti je takovým suverénem, a jak se liší od suveréna sousedního. Čím se jedna res publica liší od sousední. Pokud vůbec, a jestli odlišnost je natolik velká aby byla důvodem samostané existence.

    Nynější stav nevznikl na zelené louce, ale je pokračováním, výsledkem setrvačnosti dějinného vývoje. Tak je třeba pohlížet na nynější především evropské státy a na vývoj ve střední Evropě. Nacházíme se nejen na průsečíku vlivů západu a východu, severu a jihu, ale časově na průsečíku po Rakousko - Uhersku zděděného říšského universalismu s národním obrozením, které s ideou lokálního panslavismu bylo hybatelem vzniku Republiky Československé založené na ideji o národu Československém a o jeho emancipaci z vlivu Němců a Uhrů. Je tu i otázka, chápu, že citlivá, národa českého. Jestliže odhlédneme od společného jazyka, především úředního, v krajích pozorujeme kulturní rozdíly. Jaké jsou například mezi Jihočechem a Slezanem. "Morava a Slezsko nejsou žádné Česko" má reálný základ. Pochopitelný. Nejinak je tomu v Německu, ve kterém představa jediného národa je výsledkem téhož národního romantismu. Jak se liší Bavor od Alsasana, či obyvatele od Baltu? Jinde je to podobné, v různé míře.

    OdpovědětVymazat

  5. Není to jednoduché. Z minulosti jsme, Evropané, zdědili nějakou míru multietnicicty a multikulturality, s nimiž se snažíme vyjít. Varováním nám budiž osud národů bývalé Jugoslávie, třebaže Balkán je historicky specifický. Avšak dobrým příkladem co se stane zánikem nadnárodního suveréna. Problém vidím ve snaze, z hlouposti nebo i ze zlého úmyslu, zdejší přirozenou, historicky zděděnou rozmanitost uměle zvětšovat vytvářením dalších menšin, výběrově ustupovat od obecného občanského principu, výjimkami stanovovat odlišná pravidla a tím stavět peřeje v uklidňujícím se toku. Pak i kdo si v běžném životě neuvědomuje a ani nerozlišuje, začne si uvědomovat svoji kulturní a národní odlišnost skrze na odiv dávanou odlišnost jiných požadujících pro sebe, protože už nejsou jednotlivci, nybrž "menšina", zvláštní privilegia. Začne mít pocit ohrožení. Pak si řekne "jestliže on, proč ne já?" A opráší staré spisy a mapy...

    Své "češství" neuvědomoval. Narodil jsem se a vyrůstal v "českém" kulturním prostředí. Přirozeném, klidném, ne přepjatě vlasteneckém. Jen při příležitostech výročí spojených se vznikem Republiky Československé, jejím ohrožením a s nacistickou okupací, byly nějaké emoce. Do značné míry jsem byl a i zůstal Čechoslovák. Slováky považoval za příbuzenstvo "od vedle", patřící do stejného domova. Jenže čím dál víc je ve mně něčím vyvoláván pocit, že být Čechem je něco neslušného. Nejsem jediný, kdo má takový nepěkný pocit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z toho celého jen pár malých střípků:

      - snaha se odlišit? Jistě, už v pubertě se děcka snaží zařadit někam, do nějaké party, která se odlišuje od nudbné většiny nebo jedna od druhé. Beatnici, gansta, punkeři... Čili asi něco vrozeného.

      - zásada: všem stejné právo. Jenže skupiny a podskupiny si osobují více práv pro jen sebe. Pokud má jakákoliv organizace držet pohromadě tak tohle nelze. Jeden metr a naprosto striktně. Jinak - konec.

      - míra odlišnosti kultur: Geograficky sousedící kultury jsou nejslučitelnější. Poláci - Slezáci, Moraváci - Slováci atd. Čím dál jsou od sebe geograficky, tím je nějaká asimilace méně pravděpodobná. Problém dnešních imigrantů. Do toho nezapadá ruská a vietnamská komunita. Nebo aspoň ne zcela.

      - síla státní moci: Musím být veliká. Pod Titem Jugoslávie fungovala. Jakmile skončil, začal tam opět starý známý "balkán". Totéž s Libyí, Marokem nebo bývalými koloniemi. Platí i rasově. Po zrušení rasové segregace v Jižní Africe se tamní stát docela viditelně rozpadá. Diktatura držela skupiny (většinou náboženské) násilím na uzdě. Jakmile se zásahem zvenčí tahle rovnováha porušila, nastaly dnešní problémy. Vnitrostátní ale i mezistátní - pokud se to dá takhle nazba´=vat. Tamní "státy" jsou jen seskupením zájmových skupin a skupinek bojujících o vliv. Nikdo nemá dost moci. Ostatně pohledem do dějepisu zjistíme, že to tam tak bylo vždycky. Pár desetiletí klidu pod "knutou diktátora" a pak zase nekonečné "občanské" války.

      - jistě je naprosto zcestné, aby se většina cítila cizincem ve své zemi. (Češi, heterosexuálové atd.) Pokud je dost silná, svá práva (vánoční stromeček na náměstí - jako ilustrace) si musí prosadit. Buď ve volbách, pokud to ještě jde nebo krvavě v ulicích, když to už nepůjde. Pokud ale nemá dost "národnostního cítění", chtění, je ztracená. Vymře.

      - jediný "boj" který ný snysl je boj o co nejpravdivější informace. Má li je každý, může (musí) s rozhodnout. Děsí mě "ghračičkovost" dnešních mladých. Jednak těžko rozeznávak=jí propagandu, neumí "číst mezi řádky" a hlavně veškerý politický život jde jaksi mimo ně. Nepřopouštějí si, že by se jich měla týkat nějaká budoucnost. Sledoval jsem (pokud mě systém pustil) hovory na sociálních sítích. Něco neuvěřitelně povrchního a sebestředného. Nádherně ovládatelná masa. Stačí vhodní "vůdčí berani", tgrepa jutubeři - a mají celou mládež. Kdo? Ti, kteří se o něco takového pokusí první. Zatím jsou to pokusy neumětelské. Vysvětlete mravencům, že ten cukr na bílé misce je otrávený...

      Vymazat
    2. Přesně, jak to řekl Obuvník:

      * Stát by měl fungovat velice důsledně na občanském principu.

      * Měl by všem měřit stejným metrem, stejná práva a stejné povinnosti a žádné extra-buřty, nebo rovní a rovnější.

      * Stát by se měl opírat co nejvíc o přímou demokracii a vést k tomu občany (ne ovčany, ti jsou totiž úplně k ničemu) odmalička.

      Silně mi tedy lezou na nervy zmetci, kterým se nelíbí Zeman a už by toho s nadšením využili jako záminky a vrátili by se zase k zastupitelské volbě presidenta, jako bychom si nepamatovali, jak hnusné divadlo ta poslední zastupitelská presidentská volba byla a ty před tím nebyly o mnoho lepší. Stejně tak mi lezou na nervy zmetci, co se vyvyšují čert ví proč nad normální lidi, ačkoliv je k tomu naprosto nic neopravňuje, krom bezbřehé arogance a drzosti. A ještě víc ti, co potlačují přímou demokracii, aby co nejvíce posílili tu zastupitelsko-zlodějskou, neodvolatelnou a beztrestnou.

      Vymazat
    3. Přímá demokracie? A co to vlastně má být a jak to má fungovat? Budou se ke všemu vypisovat referenda? Dobrá, ale kdo bude rozhodovat o tom, o čem to referendum bude? Příprava smysluplných zákonů není elementární záležitost, na to je potřeba tým lidí, kteří to podrobně prodiskutují. Čili politická strana.
      Když něco nefunguje, tak to buď opravím, nebo pokud je daný kus už shledán neopravitelným, tak si pořídím jiný. Když nechám něco chátrat bez údržby, tak je pochopitelné, že to bude fungovat špatně a jeho užitná hodnota poklesne k nule nebo pod ní.

      Vymazat
    4. ZŽ, dobře to funguje ve Švýcarsku. Tamní občan a volič je na to zvyklý a byl k tomu veden a vychováván poměrně dlouho. Přímá volba presidenta byl krok správným směrem, je potřeba navázat na to a pokračovat dál. Výhodou je, že už je tu kolem nás někdo, kdo tou cestou úspěšně prošel a dalo by se tedy ledacos úspěšného napodobit a problémům naopak vyhnout. Nepochybuji ale o tom, že je to dlouhodobý proces a že to nebude hned. A nebude to ani snadné, protože zmetků, kterým se to nebude líbit je hodně.

      Vymazat
  6. Patrně, dost možná, snad, ale i, tak nějak se na slovensku jaktěživo jedlo podle babišina receptu.
    https://www.novinky.cz/vanoce/423466-jak-vypadaji-vanoce-u-babisu-misto-kapra-veceri-krevety.html
    4P smějse paňáco

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krevety v trojobalu....příležitostně vyzkouším. Bylo by oceněno, že nemá kosti a tchyni bychom řekli, že jsou to rybí hranolky. Téhle žouželi a i jiným dobrotám se ke své škodě vyhýbá. Tak je nutno prezentovat jako něco obyčejného. V brzku se budu zabývat problémem co s lanýžem. Obdržev ho jako prezent. Hodit ho na cibulku pod vajíčka se mi nechce. I když na to přijde, já se s nějakou kulinářskou haute couture nepářu. Žena ráda rizoto, kousek by mohl padnout do něj.

      To je úleva rozkecat se o něčem příjemném přízemně normálním a ne o těžkonárodních záležitostech.

      Vymazat
    2. Já nevím,
      asi jsem divný, ale Vánoce u Babišů mi připadají docela fajn. My taky nemáme kapra - máme telecí řízky s bramborovým salátem. Je na tom snad něco špatného? A stromeček už mnoho let nestavíme. Pát větví do vázy a tři baňky a stromek je za 50.-. Bez světýlek.
      A hořící svíčka na vánočním stole, od kterého se nesmí vstát, dokud poslední nedojí. Aby nikdo neumřel, neodešel. A jeden talíř navíc, kdyby náhodou někdo přišel. Máme své pověry a zvyky. Nikomu to snad nevadí. Nikomu je ale nevnucujeme.

      Vymazat
    3. Vánoce jsou fajn. Ať si každý spapá co chce a jak chce a od koho chce. Je to jeho věc, pakliže s tím nikoho neotravuje. My taky radši řízky, než kapry :-) Krevety u nás jím já a mladší dítě, zbytek rodiny tu žoužel nerad :-) Nám je to fuk, užijem si to i bez nich a je necháme, ať si užijou co chutná jim ;-)

      Vymazat
  7. ........ ráda rizoto, kousek by mohl padnout do něj.
    To chválím, já také, jen lanýže mi nikdo nedal. Závidím upřímně, s +++.
    4P

    OdpovědětVymazat
  8. Fungovat, měřit, opírat a zmetci mne také .er-ou.
    4P

    OdpovědětVymazat
  9. Ovšem na druhou stranu, když si představím kdo všechno by se chtěl postavit do čela Českého národního státu, jak by to mohlo dopadat, kouknu do diskuse na Novinkách, EU se mi nejeví až tak hrozná.

    Jestli by to nechtělo vrátit se, třebaže ne v podobě feudální, do doby předromantické národně obrozenecké. Či dokonce do doby Římské.
    Ano, v centru EU vymýšlejí i hlouposti. Jenže, proč bychom jimi měli trpět jenom my? Proč bychom měli důvod ke stížnostem jenom my? Jestli to není tak, že zatím co jiní využívají možnosti odmítnutí a výhrad, naše "demokratická" vrchnost přijme prakticky všechno, co přijde z Brusele. Nejen to, sama "zdokonalí" a přidá. A jako by nebylo dost hloupostí, které sama vymýšlí. Není to tak, že co je dobré pro ostatní, co ostatní přijímají, je většinou dobré i pro nás, a že bychom to měli přijmout? A jestliže to není dobré pro ostatní, nemusí to být dobré ani pro nás, není ve spolku s ostatními, kteří to také nechtějí, lepší možnost to odmítnout? Či máme patent na rozum? Měli bychom bez Brusele lepší vládu? Která by vymýšlela méně hloupostí? Jestliže teď je to nějak, bylo by to jinak? Lépe?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obuvníku, vzpamatujte se. Vždyť jsou to bolševici z pařížských barikád z roku 1968. Co dobrého od nich čekáte? V reálu sem tak akorát tahají ve velkém nám „nadřazené“ jedince, čímž zvyšují riziko občanské války a ještě nás chtějí odzbrojit, abychom proti nim stáli s holýma rukama. Podívejte se, na čí straně stojí tito skalní soudruzi v případě konfliktu Izrael versus Palestina a koho a jak podporují. Podívejte se, co udělali a hlavně podělali ohledně Turecka a severní Afriky. Proces chcípání Unie již započal brexitem a je tomu tak velice dobře. Struktura takto stojící proti svým vlastním lidem prostě musí zaniknout dřív, než stihne nechat zaniknout vlastní lidi.

      Vymazat
    2. A v ekonomice? Klimato-alarmistické megatunely, tažení proti jaderné energetice, dotačně-krupční bordel... Divím se upřímně tomu, že je ještě někdo z Evropy ve světě vůbec nějak schopen se nějak prosadit a uplatnit, se všemi těmi bolševicko-zlodějskými klacky pod nohama.

      Vymazat
    3. Draku, nejsem tak naivní abych od zdejší vrchnosti čekal něco lepšího. S ohledem na situaci, na míru nerovnoměrného rozprostření problému a jeho alokaci ve větších členech EU, očekávám účinnější zpětnou vazbu ve vnitřni politice i ve vztahu k centru EU. Že první a nejvíce nasraní jsou Němci, Francouzi, Italové...Nějakých více než sto milionů lidí. Plus další. Kvůli našim deseti millionům nikdo extrabuřty neudělá. Ale tamti, to je nějaká síla. Až se bojím aby to tam nedošlo do takového extrému, že i zdejší jestřábi by z toho měli stažíno. Naštěstí z pohledu naprosté většiny tamních, Česká republika jsou nemlich takové prdelákovice, jako pro zdejší například Rumunsko či Moldávie.

      Jako realista si nedovedu představit úspěšné fungování Česka mimo EU, když zdejší politická reprezentaca ani nedokáže využít mezí volnosti poskytovaných EU, a namísto doho to ještě víc dokrurví.
      V bruselu kýchnou a tady je z toho zápal plic. Největší buzerativy přicházejí ne z brusele, ale od zdejší vlády, která se za Brusel schovává "to me ny, to Brusel". Pak s překvapením zjišťujeme, že jinde takovou buzeraci "neimplementovali". Co se týče pák Bruselu, jsou to dotace, na které jsou vázané nějaké povinnosti. Přijímání dotací není povinné. Ovšem, dotace sta staly naším vnitřním politikem. Vlády se předhánějí v úspěšnosti čerpání dotací. dotace jsou součástí volebního boje. A čí chleba jíš....
      Není to tak, že bychom neměli dostatek svobody. Jen ji neumíme využít. Jestliže ji neumíme využít v EU, je pošetilé očekávat, že mimo EU ano. Že minulá, současná a troufám říci, že budoucí politická reprezentace přistoupivší na kdejakou pitomost, náhle bude vést samostatnou, rozumnou, nám všem obecně prospěšnou politiku.

      Vymazat
    4. Jo, dotace jsou jedním ze způsobů vládnutí,. Jejich přerozdělování dává místní věrchušce pocit moci. A Bruseli taky, nad celou Kotlinkou. Tancujeme, jak v Belgii pískají. A proč? Z dotace je smysluplně využito tak 30 - 40 %. Zbytek jde na krávoviny a je de facto rozkradeno. Bylo by tak nemožné, když Brusel začné zase něco podmiňovat jejím přidělením jednou, dvakrá říct, že se bez dotace obejdeme? My čeští furianti? Tohle si zaplatíme sami! Nebo si to prostě nedopřčjeme. A bude klid - a budou nás brát s větší vážností.

      Vymazat
    5. My si to neplatíme. Jen zkus si to neplatit...
      Daně nejsou daně, nýbrž berně. Bez dotací bychom se obešli. Když odečteme cyklostezky, údolní rozhledny, golfová hřiště, čapí hnízda...pak toho co je odevzdáno do Brusele je více než obdržíme. A i kdybychom obdrželi více než odvedeme, jednak efektivita obdrženého je v důsledku špatné alokace nízká, druha k jak k tomu přijde kdosi daleko za horami, komu je utrhnuto od huby aby tedy víkendový piciklysta si vozil zadel po vodorovném asfaltu, nebo místní aby v sobotu sami mákli aby se brodili v blátě, ušetřili tak náklady za práci a aby zaplatili jen za materiál, vehikly a dozor místního Franty Stavby, se kterým se znají z hospody, místo aby zaplatili bafuňářům za zpracování eurožádosti o eurodotace, vysoutěžili třikrát dražší firmu a když ne tak aby starostu a zastupitele vyzvedlo policejní báckomando a další roky byli taháni po soudech?
      Jenže dotace je politikum, vábnička na hlasy voličů. Kteří si tak platí svou vlastní korupci.

      Tak sakra, jak si někdo může myslet, když tihle, když jsme v EU, počínají si takhle, tak když nebudeme v EU, budou si počínat jinak, lépe? Tak jako ještě před vstupem do EU, že...

      Vymazat
    6. Holt "Nechceme tu dotaci zadarmo!"
      A vždycky se najde netěsnost systému a něco ukápne.
      Když ale já pořád vidím toho osla a mrkev, před ním na dlouhé tyči pověšenou...
      Nojo, oslík!

      Vymazat
  10. Mám jeden dnešní vánoční postřeh z ulice-..

    Domů jsem si nesla vynikající čínské kuře na žampiónech, ze zrenovované restaurace místních Číňanů, neměla jsem náladu cokoliv vařit. Míjí mě dvojice, zřejmě manželská. Ona táhne dvě obrtěžké tašky, oči navrch hlavy - on, bonviván, ostře řezané rysy - pohled dravce, ruce v kapsách kožichu - ptá se zvučným hlasem - co bude dneska k obědu? Podlomily se mi nohy za tu paní. Já bych ty tašky asi hodila na zem, řekla bych, uvař si sám, drahý, a metla bych od něj rázným krokem. U těch bych trávit vánoce nechtěla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Astro, je to jejich věc a nám do toho nic není. Nicméně nebyl by to první ani poslední případ, kdy je dáma za vola (pardon, tažnou krávu) a pán je tam na ozdobu a na vydělávání peněz. Nicméně být já, na místě té žesnké, to by parazit jeden koukal, jak by z něj lítaly chlupy ;-)

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)