čtvrtek 24. května 2018

Nedotknutelní

O tom, co je osobní svoboda

   

   V posledním příspěvku jsem se taky zmínil o "bezpřívlastkové svobodě". Myslím, že bychom měli definovat co to ta svoboda vlastně je. Jestli je to svoboda rozhodnutí v daných mantinelech nebo odmítnutí jakýchkoliv mantinelů. Mantinelů, které jsme si sami stanovili volbami svých zákonodárců. 

Volby jsou zatím svobodné. A tedy reprezentují plus/mínus vůli lidu - tedy většiny. Zdá se ale, že vůle většiny našim zákonodárcům slouží spíše jako zástěrka k realizaci jejich partikulárních zájmů. To je jedna stránka věci. Dá se to změnit dalšími volbami - ovšem manipulace mainstreamových médií je zde a je silná. A ona síla, označovaná  obvykle nálepkou "lid" nebo "prostý lid" je manipulovatelná a ke změně preferencí je donutí až to příslovečné spálení se o žhavá kamna. Obvykle až napodruhé.



   Druhým aspektem svobody je odmítnutí oněch mantinelů, tedy zákonů, v praktickém životě. O to se pokoušejí právě naši nedotknutelní. Nehodlají dodržovat některé zákony a bouří se, když jsou k tomu donucováni. Jistěže se mi jako jednotlivci některé zákony nelíbí, považuji je za nedokonalé nebo přímo špatné. Jiní považují za špatné zase jiné zákony a nařízení. Každý jedinec má právo se ozvat. Svolat demonstraci a pokud přitom nerozbíjí výklady, nezapalují auta a nemlátí ideové protivníky je to, myslím, naprosto v pořádku. Podle počtu lidí, kteří se k němu připojí se dá poznat, jak je jeho protest aktuální mezi ostatními. Vzhledem k informovanosti, které dnes není závislá jen na jednom zdroji to vytváří celkovou atmosféru ve společnosti. 


   Ovšem máme tu lidi, kteří se domnívají, že pro ně zákony neplatí. Mohou si dělat co chtějí. Jako ilustraci uvádím video z loňského incidentu na Václavském náměstí. Člověk zastavil v zákazu a odmítl se legitimovat a pokoušel se napřed s autem odjet. V čemž mu městští policisté fyzicky zabránili a protože odmítal uposlechnout jakýchkoliv jejich příkazů byl nakonec "zpacifikován" a odvezen v poutech na služebnu. Celý incident někdo bez střihu natočil na video. Takže jen nepatrná šance na manipulaci. Ve zvuku je slyšet hysterické výkřiky jeho družky (čert ví, co to slovo doopravdy znamená), že je těhotná a že musí do nemocnice. Jak to s ní nakonec dopadlo už na videu není. Celé video podbarvují nenávistné výkřiky nějakých přihlížejících na adresu městské policie. 


   Kdyby pán předložil doklady a nesnažil se odjet a případně zaplatil pokutu (nebudu tady dumat nad tím, do jaké míry je pokuta za stání na zakázaném místě adekvátní), incident by vůbec nenastal. Obdivoval jsem klid strážníků - tohle bych dělat nemohl. Ještě divočejší případ je tady. Tam se nějaký samozvaný právník snaží zabránit jiné pokutě. Obdiv k policistům u mě vzrostl - nenechali se vyprovokovat k žádné hrubosti. 


   Při poslechu té druhé nahrávky jsem si vzpomněl na vyprávění jedné mladé ženy, která byla v USA na jakési stáži. Spolu s jinými povykovali na ulici a neposlechli policistu. Ten přitvrdil a donutil je, aby si lehli na zem, jinak bude střílet. Nakonec si lehli - namířená zbraň je docela silný argument. Byli zadrženi, zaplatili nepříjemně vysokou pokutu a hrozilo jim dokonce okamžité vyhoštění. Prostě policista je představitelem státní represe a jako s takovým je třeba jednat. Když s jeho zásahem nesouhlasím, mohu si na něj posléze stěžovat. Ale snažit se být v pozici "co mi ten šašek má rozkazovat" není přinejmenším praktické.


   Jsou celé weby / blogy které se převážně zabývají problematikou, jak vyzrát na policisty, jak beztrestně překračovat rychlost a jak se vyhnout zaplacení pokuty nebo testům na alkohol či drogy. Jednu dobu jsem tam dokonce diskutoval, ale pak jsem zjistil dvě věci. Témata se probírala pořád dokola, diskuze sloužila hlavně k uvolnění frustrace řidičů, kterým "patří svět". Nenáviděli policii, majitele vozů slabších kubatur, motocyklisty, cyklisty - prostě vše, co jim znemožňovalo cítit se absolutním pánem silnice nebo dálnice. To přece jen oni mají právo jezdit, jak jim radí jejich zduřelé ego a nikdo jim do toho "kafrat" nebude.


   Přitom moje osobní zkušenosti s policií jsou ambivalentní. Za minulého režimu se mě občas hlídka VB pokoušela "nachytat na hruškách" s tím, že detalkolová trubička prý zezelenala víc, než povoluje norma a budu platit. Prý ať přiznám, co jsem pil. Když jsem jim navrhl, že zajedeme na odběr krve, nějak je ta ekvilibristika přestala bavit (všiml jsem si, že policista, vyhodnocující barvu trubičky přímo eskamotérsky zaměnil tu "moji" za jinou, kterou měl připravenou v ruce) a slyšel jsem pokaždé  "Tak pro tentokrát to soudruhu řidiči nebudeme řešit, jeďte!". Jindy jsem zase doplatil za to, že v reservě v kufru nebyl dostatečný tlak vzduchu. Nenapadlo mě zalhat, že jsem před půl hodinou měnil kolo a těch 50.- Kčs jsem zaplatil a odpustil jsem si tak hádku, kterou jsem v té době stejně neměl šanci vyhrát.


   Jindy jsem zase vjel s motorovým kolem do koleje od tramvaje, žuchnul jsem asi ve čtyřicítce na zem - a měl jsem smůlu i štěstí zároveň. Sice jsem si rozbil hlavu o dlažbu, ale míjeli mě  právě policisté. Jednak mi hlavu okamžitě provizorně obvázali, takže jsem si ani nezakrvácel šaty, zavolali záchranku a postarali se dokonce i o moje porouchané motokolo, po kterém se už mlsně ohlíželi místní snědí nepřizpůsobiví. Druhý den mi volal zasahující policista a omlouval se, že mi musí dát pokutu, protože jsem "nepřizpůsobil  rychlost jízdy stavu a povaze vozovky". Aspoň 200.- Kč - menší taxa prý není. A že ji mám přijít zaplatit na inspektorát. 

Nakonec - měl pravdu, udělal jsem začátečnickou jezdeckou chybu. Tak jsem tam za ty dva dny s  zafačovanou hlavou došel, pokutu zaplatil, nabídnuté kafe a chlebíček zkonzumoval a pak jsem si vyzvedl svého motorizovaného Araba a podivil jsem se velice: Páni policajti mi kolo pospravovali natolik, že jsem mohl jen zatáhnout za špagátek a domů odprdět. No nekup ten servis za pouhé dvě stovky! 


   Ale k vážnějším věcem. Domnívám se, že anarchie není ta nejsprávnější svoboda, protože nelze spoléhat na žádná pravidla. Ten silnější si bude usurpovat více práv na úkor těch slabších. Mantra libertariánů, že společnost si sama najde optimální míru pravidel je pravdivá jen částečně. Opravdu to nakonec skončí tím, že si společnost vytvoří pravidla - ovšem pravidla společnosti, kde moc a bohatství bude patřit těm nejsilnejším, nejagresivnějším a jejich pomahačům. Diktátor a jeho suita. Vše se vytvoří stejným postupným vývojem jako kdysi - od prvobytně pospolné tlupy přes otrokářství, feudalismus / kapitalismus až k dnešku. 


Pokusy nedotknutelných jsou prostě jen poruchou systému. A to nemluvím jen o pánovi, který nechtěl zaplatit pokutu. Nedotknutelní se stále pokoušejí vyřvat si svou nadřazenost. Všimněte si, jaké prebendy a privilegia si politici sami uděluji. Nebo jak si soudci pod heslem nezávislosti soudcovské moci přisoudili výši odměn. Nebo jak si intelektuálové převážně humanitního směru usurpují právo na jedinou pravdu. Tu jejich. 

Umělecká svoboda - ovšem za státní peníze - tedy za peníze z našich daní.
Jak Děti země, tak Lékaři bez hranic i jiné neziskové spolky nahlas křičí v okamžiku, kdyby měli doložit, jak naložili se státními penězi. Česká televize, Český rozhlas a podobní, kteří žijí jen díky státním i mezinárodním dotacím považují kontrolu nad jejich účetnictvím za snahu si je podrobit. Ingerence cizích mocností skrze dotační peníze je už tak moc netíží. 


   Takže boj o nedotknutelnost/svobodu stále trvá a asi bude trvat do nekonečna. Nebo do doby, kterou předpověděl Albert Einstein, když se ho ptali na zbraně, které budou použity ve třetí světové válce. 



Řekl, že neví, ale že ve čtvrté světové válce to budou klacky a kameny.



Dodatek:

   Dnes večer jsem při večeři opět neprozřetelně pozoroval program stanice Barrandov. Mluvili tam o výše zmiňovaném rok starém  incidentu na Václavském náměstí. Jejich názor je opačný - městská policie se chovala agresivně a hrubě. Jenže ze záznamu dali jen pár ukázek. Takže divák si nutně odnesl jejich komentář - podle kousků videozáznamu si vlastní názor udělat nemohl. Čili opět manipulace tím způsobem, že se neukáže vše, co je k dispozici. Je to soukromá stanice a nechápu. proč se pokouší o manipulaci. 


7 komentářů:

  1. To nevíš, že zastavení na Václaváku je nedílnou součástí spěchání do nemocnice? Ts, ts, ts.

    ...namířená zbraň je docela silný argument - poučení, které tady předávají staří mafiáni mladým: se slušným slovem a pistolí v ruce dosáhneš všeho.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi

    1. No - já poslouchám spíš barvu hlasu a dikci. To nebyla nastávající matka, ale hysterka cikánského typu. Takhle ječí naše snědé spoluobčanky, když jsou přistiženy při krádeži.
      Zajímavé je, že stejnou dikci jsem slyšel před pár lety na severu Itálie v Novaře a i když jsem moc nerozuměl slovům, bylo mi naprosto jasné, že obchodník jednu z nich přistihl.

      Smazat
    2. Zase tak hrozné to s tím Václavákem Vladimíre není, ale vzhledem k tomu, že přes den se tam pletou davy tupounů , jako nudle v bandě a těžko tam projít a v pozdějších hodinách jsou tam k vidění takové ksichty, že si to vyloženě říká o pořádnou policejní šťáru, tak nikdo mi tam neobtěžoval a nic ode mě nechtěl. Přes de n se snažím nedrásat si nervy chozením tam a večer, když potřebuji, klidně tudy projdu, to co vidím ve mě ale nadšení nebudí.

      S namířenou zbraní to není tak jednoduché. Kdo si jí vezme za nějakým účelem do ruky, musí si být vědom toho, že když ten druhý neposlechne, může se mu stát, že jí bude muset použít aniž to předem plánoval a chtěl. Vřele doporučuji takové situace nevyhledávat.

      Smazat
    3. Draku, nejen ty. Staří mistři bojových umění opakují tu starou pravdu, že nejlepší způsob jak vyjít vítězně z krizové situace je takovým situacím se vyhýbat. A napsal jsi to na správné místo, pán Útulny to uvádí v záhlaví.

      Hezký den

      Smazat
    4. Vladimíre, podobný názor vyslovil i Isaac Asimov, když komentoval příběhy barbara Conana a podobnou literaturu. Podotkl k tomu, že hlavní hrdina si na počátku příběhu způsobí spoustu problémů, většinou úplně zbytečně, kterým by se jinak dokázal vyhnout snad i žák 3. ročníku základní školy a když už si to tak pěkně polepí a pořádně si to zavaří, musí tomu všemu nadlidskou silou a s pomocí snad i zázraků čelit. Hrdinové Isaca Asimova jsou úplně jiní, ti používají znalosti, inteligenci a rozum a často je i nelehké rozeznat, kdo je tam za padoucha a kdo za „klaďase“. Conanovky a podobné blbosti jsem v prvním ročníku základní školy četl docela rád, z nostalgie i o dost později, ale se zážitkem při čtení Asimova, kde člověk obdivuje souboj inteligence, se to srovnat nedá. Asimov je čtení, které nejen že ukrátí dlouho chvíli, ale může být pro čtenáře přínosem, protože mu připomíná ony malé šedé buňky, které má mezi ušima a navádí ho k tomu, aby je používal a zároveň tak trochu naznačuje jak na to. Zkrátka kdo setrvá na úrovni barbara Conana, je na nejlepší cest si někde „naběhnout“, zatímco s Asimovem by se měl naučit problémům předcházet, nebo jim co nejúspěšněji čelit, když přijdou a nepůjde zrovna o rvačku. Půjde-li o rvačku, není-li někdo obdařen vyloženě nadlidskou silou, tak to podle Conana stejně nezvládne :-)

      Smazat
    5. No Draku, on Ike byl hlava otevřená*, jako ostatně skoro všichni z jeho národa. Také jej rád čtu a k jeho příběhům se vracím i po letech. Conanovky mne naštěstí minuly, a jak tě čtu, o nic jsem nepřišel.

      Hezký zbytek víkendu

      *příběh okolo jeho thiotioliny je k popukání, znalci vědí, ostatní si laskavě najdou

      Smazat
  2. Mohl bych Kocoure dělat svého času drába, ten by totiž mohl dotyčného opruzovače přetáhnout halapartnou, nebo třísknout po hubě jílcem meče a nikdo by mu to tenkrát neměl za zlé, naopak, spíše by byl pochválen za svědomitý výkon služby :-)

    Mohl bych dělat i amerického policajta, kterého musí každý prasečí rypák nejdříve ze všeho poslechnout a teprve potom si může jít případně stěžovat. Dojde-li v případě neuposlechnutí policistova příkazu donucením, nebo třeba i střelbou, také to není až takový problém...

    U nás je to špatné, až příliš často ty policajty opravdu obdivuji, že ty emoce zvládnou a dotyčnému nedají pár do rypáku, protože někteří opruzovači nic jiného ani nezasluhují. Měli by je posílat do správního řízení a ať je tam pořádně oškubou. Reálná situace je taková, že policajti mají hodně svázané ruce, spolu s tím necítí vůbec žádnou jistotu, že se jich někdo zastane, když se něco zvrtne. Mnohdy spíš mají pocit, že po nich vyjede všechno, co má ruce, nohy a uřvanou držku, když se něco vymkne a dokonce jakoby právě na to čekali všichni kolem. Úředníkům ve správním řízení je to jednak srdečně ukradené a i kdyby náhodou ne, moc volné ruce oproti těm policajtům také nemají. Ve výsledku je to všechno toporné, nablblé, pomalé a tím pádem až vyloženě nefunkční a následně to otevírá obrovský prostor opruzovačům. Kdyby dotyčný prudil věděl, že čím víc bude prudit, tím víc ve výsledku zacvaká, a nakonec, když to projede, třeba i 1/2 mega a že to „nakonec“ přijde do několika měsíců nejpozději, tak by si zmetek jeden arogantní takhle nevyskakoval.

    Viděl jsem nedávno v centru pražském 2 „měšťáky“, jak pěkně napařili pokutu za hulení a popíjení na tramvajové zastávce. Jeden z těch měšťáků vypadal, jako kdyby předevčírem opustil cizineckou legii, nebo tak něco. Hošani cosi nesměle namítali, jako že jak to mají vědět, že se popíjet a hulit na zastávce nemá... Jeden si pak bezděky položí otázku, kde, kdo jak ty debily vychovává, pakliže vůbec... ale vraťme se k ději, toho nejodbojnějšího „legionář“ odtáhl k piktogramům zakazujícím hulení i popíjení, hošani poté zacvakali 3 x 300,- Kč, sklapli a ztichli. Takových měšťáckých „legionářů“ by to chtělo mnohem víc a nejenom po Praze :-)

    OdpovědětSmazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)