Prohledat tento blog

úterý 21. srpna 2018

Vřískot

foto: i-dnes

   Pozoroval jsem dnes v TV pietní shromáždění na památku událostí před Čs. rozhlasem na Vinohradské 12, které se udály před dlouhými padesáti lety. Pochopitelně se celé akce opět zmocnili politici - jako skvělé příležitosti se zviditelnit. Je to pochopitelně špatně - promluvit měli pamětníci, ne lidé, kteří byli dětmi nebo ještě vůbec nebyli na světě. 
Ale budiž - zabránit se parazitování "věrchušky" na událostech, na kterých neměli žádnou zásluhu se asi nedá. Nejsem asi sám, komu to připadlo krajně nevkusné. Ostatně jako skoro vždy, když se někde objeví nějaký politik a začne "řečňovat".


   Ale vrchol nevkusu začal až v okamžiku, kdy se vzpomínkové shromáždění proměnilo v hlučný protest proti předsedovi vlády Babišovi a předsedovi Sněmovny Vondráčkovi. Pískáním a výkřiky "Fuj!" a "Hanba!" památku sedmnácti mrtvých ze srpna 1968 pražská kavárna  uctila opravdu důstojně, to se musí nechat. Díval jsem se do tváří mužů a žen středního věku zkřivených nenávistí a vzpomněl jsem si na fotografie německých fanatiček, kterým se říkalo "eskadry hysterek", které působily při projevech Vůdce, Adolfa Hitlera. Stejná míra hysterie, stejné grimasy. 

   Jedenadvacátého srpna 1968 jsem sloužil v Liptovském Hrádku. Byl jsem voják  už "celých" 21 dní. Tedy bažant. Naše četa měla ten den službu v kuchyni na škrábání brambor. Naši poddůstojnící nás vzbudili o půl páté ráno. Bylo nám divné, že nekřičeli, jak bylo během přijímače zvykem, ale mluvili tiše, téměř šeptem. A leskly se jim divně oči.

   A pak nám to řekli. Ve sklepě pak bylo slyšet jen škrabky a žbluňkání brambor do kýblů. Pražské jaro skončilo, to jsme tušili. Taky nám to potvrdili učitelé, "furťáci", hned to dopoledne, kdy jsme na učebně neprobírali základy radiolokace, ale na malý tranzistorák poslouchali vysílání pražského rozhlasu. Když pustili státní hymnu, všichni se v učebně postavili. Povelu nebylo potřeba. Bylo nám na blití.

   Přesila vojsk Varšavské smlouvy byla tak obrovská a naše armáda tak zoufale nepřipravená, že vojenský odpor by byl sebevraždou. Protesty ve světě byly mírné - co bylo "Západu" po nějakém Československu. Ať si to vyřídí východní blok sám. 

    Už na podzim se ale začaly dělat politické prověrky. Hodně důstojníků odešlo, hodně jich bylo vyhozeno. Tříbila se morálka, slušnost. Brzy bylo jasné, kdo je kdo. Kdo je zrádce, kdo jen posera a kdo má rovnou páteř. Začala celonárodní schizofrenie, ve které jsme pak žili až do roku 1989.

   Neveselé výročí, ale přece jen za vzpomínku stálo,. Pokud jsem bydlel v centru a v bytě jsme měli dvojitá okna, večer 20. srpna jsme v každém okně zapálili svíčku. Jen tak pro vlastní pocit. Nebyli jsme sami, Ostrava vypadala ten večer trochu jako o Vánocích. Ale každým rokem těch svíček ubývalo. Lidé ztráceli naději, že se něco může změnit.
Dnes se toho zmocnila nikým nezvolená "pražská kavárna" a z výročí okupace udělala svátek neskutečné animální nenávisti. Babišovi zase přibude pár voličů.

   President Zeman správně vytušil problém a nedostavil se. Měl recht. Bylo by to jistě ještě horší, ještě trapnější. Nějak se mi vybavily Wolkerovy verše z básně U rentgenu:
 "... a nejhlouběj, chudý, vidím nenávist!"


foto: i-dnes

Jenže ti, co tam pískali a řvali nevypadali jako chudí.

== II ==


   V té záplavě nenávisti, lží a hysterii jsem zasledoval tiskovou konferenci s řidičem kamionu, který v Janově spadl z mostu - a přežil. Poslechněte si to celé - tohle je podle mě ten obyčejný a slušný člověk.   Sympaťák.

12 komentářů:

  1. EKodivadélkuurozhlasu22. srpna 2018 v 6:21:00 SELČ

    Bezradnost, bezvýchodnost, to je to co dělá "animální nenávist", tak to cítím já. Nikdy jsem nepředpokládal, že mi bude opět vládnout KSČ v čele s StB, reprezentovaná slovenským bačou a jedovatým hradním nepánem. Kavárna? Ta není schopna ani vydat smysluplné prohlášení pravdy a lásky , o pravé opozici ani nemluvím.
    Celá "pieta" byla jak ze ŠVEJKA, čestná stráž starce a podměrného cikána dala korunu nástupu ochranky při blekotavém projevu ustrašeného vystresovaného StBureše. Jediný předseda Senátu budil důstojnost vzpomínky (a to ho nemám rád).
    Celé to špatné divadlo mi připomíná film Hoří má panenko, a ten nemám taky rád. S chutí do práce!
    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film "Hoří má panenko!" nemá ráda spousta obyvatel Kotlinky. Je to totiž nemilosrdné zrcadlo nastavené nám všem. Skoro všem. A není tak křivé, jak bychom ho rádi viděli.

      Vymazat
    2. A v tom je problém, sebemrskači jsme dobří, co , nejlepší. Spousty "jinostranců" se do zrcadla z mého pohledu nemůže ani podívat, poblila by se. To jim nevadí a dál se vytahují jako guma z hradních trenek, Frantíci jsou borci nad borce, náckové si raději nic mepamatují, ti na jihu tančí a milují, vůbec nejlepší jsou Usáci zřejmě znají "D.D. nade vše" převzatou od nácků.
      Trochu sebeúcty bez poklonkování by neškodilo. To chci asi moc, že?
      4p

      Vymazat
    3. Ostatně konečně: "Každá liška chválí svůj ocas!"
      A Češi, ty holubičí povahy? Stačí se dostat do přeplněné tramvaje nebo, tady nám nějak selhává ten skvělý dovezený kapitalismus, do fronty u pokladny v Kauflandu. Z devíti možných fungují tři. Za ty prachy nikdo nechce dělat kasírku.
      "Plné pochopení" pro spoluobčana - staršího, nebo nemajícího platební kartu, kupujícího víc věcí atd. Podrážděnost by se dala jímat do žlábků!

      Vymazat
  2. Dopodotek: stojí za povšim, jak nám tu ta "normalizace" pěkně vyhnívá, nezdá se vám to taky? No prostě, všechno je možné, pokud není tak stejně je!
    4P

    OdpovědětVymazat
  3. Jako aktivní účastník tehdejšího odboje jsem to krátce popsal na své homepage, je to ovšem jenom velmi stručné, snad to ale některé pamětníky zaujme.
    http://www.steinermuc.de/revolta.html
    Můj dědeček mi vykládal o bojích na Piávě, v první světové. Myslím, že dnešní mládeži bude náš boj připadat stejně už jako kus dějin, ale nic aktuálního. Můj tatínek získal v útocích na Ortleru dvě medaile za statečnost. Ty mu později byly stejně plat prdné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mildo!
      Vážím si toho, že jste nahlédl do blogu člověka, kterému vadí, když se věci nenazývají pravými jmény.

      CQ, CQ, CQ: Přečtěte si odkazy na Mildovy stránky. Jsou velmi zajímavé.

      Vymazat
  4. Pardon - vnáším se sem nepatřičně, ale potřebuju zjistit, jestli už jsem nezapomněla, jak se přihlašovat. Takže... snad to vyjde_

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Astro, potěšila mne známka Vaší existence,v mém věku už dostávám třeba vánoční pozdravy zpět s poznámkou "adresát na místě neznámý".
      Tento víkend chce Jihlavský deník přinést interview (přes internet) se mnou, takže nějakou stopu přece zanechávám.

      Vymazat
  5. Když procházím komentáře třeba na iDnesu, nemohu přehlédnout tu nenávist, s kterou mnozí přispěvatelé komentují snad všechno. Babiš je nazýván Bureš,i když jeho působení v PZO v Maroku je už opravdu dávno. Podobně nenáviděn je Kalousek a řada dalších. V politice nemají útlé duše co hledat, to je kšeft výhradně pro tvrdé typy.
    Není mi těch nenáviděných nijak líto, ale těm komentátorům bych připomněl, že nenávist sežírá hlavně jejího nositele.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě. Nenávist zastírá všechno ostatní - hlavně zatemní rozum.
      Takovým výrokem vzbudí nenávistnou reakci u opačných komentátorů a nakonec to skončí tak, že se vzájemně pozurážejí a původ sporu je zcela zapomenut.
      Bylo by zajímavé posadit je k jednomu stolu v kavárně - jestli by bez ochrany anonymitou jednali stejně.
      Můj odhad je, že ne.

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)