Prohledat tento blog

úterý 25. prosince 2018

Je lidstvo řízeno mikroorganismy?

Cytomegalovirus a toxoplasmóza

Rozpačité vánoční zamyšlení




   Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr, který s týmem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka. Vir navíc prý jinak ovlivňuje inteligenci mužů a jinak žen. Dodává, že léčit má smysl jen vybrané jedince, třeba osoby s poruchou imunity. V rámci celé populace má ale promoření virem velký vliv, a to i ekonomický. Lidé s toxoplasmozou zase reagují v kritických situacích jinak než nenakažení. 




Toxoplasma, prvok, kterým se lze nakazit od kočkovitých šelem způsobuje:


  • zvýšení produkce dopaminu v mozku
  • prohloubení schizofrenie
  • zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie
  • zvýšení sexuální aktivity při snížení sociální a emocionální hloubky vztahu
  • zvýšení egoismu a vztahovačnosti
  • snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu), snížení pudu sebezáchovy
  • zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody
  • zvýšená hladina testosteronu, dopaminu, zánětlivých markerů a další reakce mozku na nákazu toxoplazmózou mohou také zvýšit agresivitu nakažených nebo u nich odstartovat schizofrenii, pokud k ní mají dispozice.


Jednoduše: 


   Přiblblost je víceméně neléčitelná nemoc. Někteří ji mají danou geneticky, od dětství, jiní nákazou cytomegalovirem a hloupnou postupně.. Ta procenta dost konvenují s gaussovskou křivkou inteligence - známý poměr 20/80. Když připočítáme vliv toxoplasmózy, nákazy, která nás zbavuje sebezáchovného pudu tak najednou zjišťujeme, že lidská populace se chová víceméně tak, jak to určují viry. Z osmdesáti procent zblblá a k tomu ještě z dvaceti procent s oslabeným pudem sebezáchovy. 

   Pro mě osobně je příkladem takového člověka slečna nebo mladík (dávám pozor na "pohlavní korektnost"!),  úporně zírající do svého mobilu s "hluchátky" v uších a vstupující do vozovky přímo před rozjetý automobil.  Našly by se i jiné příklady - svobodné ženy středního věku, půjčující své těžce vydělané peníze sňatkovým podvodníkům. Starší muži, přesvědčení o svých skvělých reakcích, řítící se svými drahými automobily po dálnicích. A spousta dalších příkladů - všichni iracionální, ale smělí lidé. Nebo aspoň smělejší. Vůdčí typy.  
(Problém je v tom, že riziku nevystavují jen sebe. Například politici.)

   Viry i prvoci se chovají tak, aby se mohli množit a tak přežít. Jak to dělají, když nemají ani svaly ani mozek?  Jde to jen systémem "pokus-omyl". Ovšem na rozdíl od lidí mají ti malinkatí vrazi miliony let na pokusničení. Připadá mi ale velmi depresívní pomyšlení, že lidstvo jako celek je formováno jakýmsi položivými organismy, které bez svého hostitele nemají šanci přežít. 
  
   Je tady ještě jedna možnost - že to celé je velká bouda, ušitá vědcem Jaroslavem Flegrem (a jeho týmem z UK) pro laickou veřejnost. Většina výstupů všech výzkumů pochází odtamtud  a není vždy prokazatelná z jiných zdrojů. 
    Čili něco, čemu se dnes nesprávně říká "fake news". Jenže jako u každé správné desinformace nemá jedinec šanci si ověřit fakta u pramene.  Ale i kdyby - třeba to Jaroslav Flégr a kolektiv nemysleli tak zle. Třeba si jenom vyložili výsledky výzkumů tak, aby odpovídaly tomu, co vidí kolem sebe. Snažili se nějak vysvětlit veškeré nelogičnosti a hlouposti druhu Homo Sapiens. 

Vyvinit jej z toho srabu. 




Ale ještě jedna otázka - kdo tak naprogramoval ty mikroorganismy?  

Rakopavouci z Pandory?


Obrázky poskytl strejda GOOGLE 

28 komentářů:

  1. Kocoure, věda závěry pana Flégra buď vyvrátí, potvrdí, nebo zkoriguje, to se časem dozvíme. Flégr je ale inteligentní a zajímavý člověk a já o jeho výzkumech, hypotézách a závěrech čtu docela rád, protože jsou docela zajímavé, třeba už jen proto, že ho napadlo podívat se na věci z jiného úhlu a směru. Přijít v dnešní době s opravdu priginální myšlenkou opravdu není zrovna jednoduché a v tomto případě bych řekl, že se to podařilo.

    Náš vzájemný vztah s viry a bakteriemi, neboli také soužití hostitele a hostů, jevěc letitá, složitá, zajímavá a zdaleka ještě není zcela prozkoumána a o nové objevy, z nichž mnohé asi ještě budou překvapivé, tu nejspíš nebude nouze. Kvalitní prozkoumání a zvládnutí této problematiky ale slibuje mnohé výhody do budoucna.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MÁM OSOBNÍ SMUTNOU ZKUŠENOST s podobnou bestií, která dřímá v každém z nás. Jmenuje se velice krásně - zlatý stafylokok. Probudil se ve mně jednoho krásného loňského jarního dne při mém pobytu v nemocnici a rozhodl se škodit.Jeho následky bych vám nepřála. Sám je krutý a vyhání se ještě krutějším a bolestivým způsobem. Za pár dní po jeho působení jsem zešedivěla a za pár týdnů zhubla o patnáct kilo. A nejhezčí bylo, že jsem přestala mít schopnost chodit. Takže - všichni v sobě chováme řadu záškodníků, kterým se nemůžeme ubránit, od kterých se nemůžeme izolovat. Doufám, že pan Flégr a jeho tým snad na něco přijdou, ale pochybuju. Ten, kdo nás stvořil si dal opravdu hodně záležet na všech souvislostech.

      Vymazat
  2. Kdybych to chtěl zlehčit:
    Dost často se potkávám s jedinci, kteří jsou (podle mě) nakažení oběma mikroorganismy - jak cytomegalovirem, tak toxoplasmou.
    Na Štědrý den jedu tramvají z našeho Ústavu. Visím si tak na tyči, když tu náhle vyrazí malá střenka a pokouší se mě někam beze slova kamsi odhodit. Jenže smůla - je tu značný nepoměr vah a možná i svalové hmoty. Když se jí to nepovedlo, začala hulákat, proč si prý nesednu, že překážím. Když jsem jí odvětil, že záhy vystupuji a stejně není volné místo, začala ječet na jednoho sedícího študáka, proč mě nepustí sednout. Když jsem opět v klidu sdělil, že mi onen mladý muž místo na sezení před tím, než nastoupila do tramvaje ona nabízel a byl s díky odmítnut, tak se úplně zatvrdila a začala vykřikovat něco o nevychované mládeži. Dívala se ale přitom nahoru - na mě. Podívali jsme se s mladíkem na sebe a začali se oba usmívat, ba až skoro chechtat. To stařenku asi dopálilo nejvíc. Celá zrudla a těžce dýchala. Jak to bylo dál nevím, vystoupil jsem.
    Doufám jen, že ji nepotkala nějaká nepříjemná mozková příhoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem se pobavila - i ten nedoklep, že střenka byla malá, je pěkná náhoda. Taková stará střenka bývá někdy ostrá.To víš, Kocoure, život nás brousí všechny. :-)))

      Vymazat
    2. Já se přiznám, že když už jedu tramvají, rád si sednu a to z bezpečnostních důvodů, kdyby totiž tramvaják musel použít rychlobrzdu, například kvůli nějakému nešťastníkovi, těžce napadenému toxoplasmou, nerad bych totiž mou páteří, lebkou a končetinami počítal tyče, opěradla, zavazadla a další cestující a jejich ostré výčnělky. Pro tento účel jsou nejvhodnější sedadla umístěná opěradlem proti směru jízdy s přepážkou hned za opěradlem, o kterou se dá opřít hlava a krk.

      Ten blbnutí způsobující virus bude pravděpodobně dost rozšířený, protože mamlasů, kteří obírají ostatní o čas a o nervy tím, že stojí celou cestu buď na schůdkách u dveří, případně v prostoru u dveří, když tam ty schůdky nejsou a zároveň s tím vystuopují až na konečné, nebo stanici dvě před ní, přibývá více, než je pro jakoukoliv MHD únosné. Také valem přibývá chromajzlíků s berlemi, nebo debilů s holemi pro severskou chůzi, kteří se rvou hlava nehlava ke dveřím, aniž by je vůbec napadlo se zeptat, zda osoba, kterou rasí berlemi či holemi, nebo jí rovnou zadupávají do podlahy za účelem průchodu ke dveřím, se nechystá vystupovat také. Nu a přibývá i zjevů, kteří se sednou ve vagónu někam co nejvéce dopředu a pak je to tam vepředu divže neroztrhá na kusy, jak se dáví kašelm a je div, že si při té námaze, jak narvat do ostatních co nejvíc kapének s bacily, ještě zároveň nenaděljí samou námahou do gatí...

      Vymazat
    3. Draku, někdejší sígři přicházejí do důchodcovských let. Přiležitostně říkám : "To je stárež..."

      Vymazat
    4. Vliv toxoplasmosy potvrzuji, jsou na ni studie. Vliv cytomegaloviru musím nastudovat.

      Vymazat
    5. Obuvníku, netřeba vymýšlet nová slova, když ta stará, dobrá a známá, jsou dostatečně výstižná. Pro zmiňované „dárečky“ tu máme slova jako verbež, nebo sebranka a naprosto to postačí.

      Toxoplasmosu už ověřila i jiná pracoviště, než naše UK, u té druhé potvory nemám zprávy.

      Vymazat
    6. Draku,
      ten poslední odstaveček článku byl míněn spíš jako humor. Alternativní, nepříliš pravděpodobná možnost. Ale vliv cytomegaloviru pozoruji (možná) i na sobě. Někdy musím hodně vzpomínat, jak se kdo jmenuje. I u lidí, které potkávám denně. Dost odpudivé. Až to bude vidět i na mém blogu, doufám, že mi to někdo diskrétně sdělí.

      P.S.: Jak se jmenuje povídka Jacka Londona o chlapci, který od dětství přivazoval ve fabrice zlatým provázkem špuntíky u parfémů a tím živil celou rodinu.
      Jeho maminka mu slibovala, že jednou udělá jídlo, kterému říkala "plovoucí ostrov". Jenže ten slavný den, kdy ho uvařila, chlapec onemocněl. Když se po delší době uzdravil, už nešel zpátky do fabriky, ale dal se na dráhu tuláka. Stal se z něj hobo. Musel se svým životem prostě něco udělat.

      Vymazat
    7. Kocoure, co se těch jmen a zapomínání na ně týká, tak klid, podívej se do občanky a budeš pak přinejmenším tušit, proč se to děje. Zkrátka nikdo nemládneme. Svého času jsem poslouchal podcast pořadu ČRa Laboratoř, který se odehrává tak, že moderátor si pozve 2 vědátory a dva komediaty a nadhazuje jim témata k okomentování. Vědátoři reagují docela dobře a u komendiantů jsem čas od času příjmeně překvapen a většinou mi jen potvrzují názor, že tak jako u mnoha jiných profesí, těch inteligentních a dobře vychvaných mezi nimi moc není. No v té Laboratoři zašla řeč na potíže s pamětí a na otestování, zda někdo trpí Alzheimerovou nemocí, nebo ne. No a Arnošt Godflam uvědlo, že se mu velice často stácá, že má obrazně řečeno název nějakého předmětu na jazyku, ale nemůže si nahonem vybavit to správné slovo a zda se tedy nemá nechat otestovat a vědátor se ho zeptal, zda si nakonec vzpomene. Na to lustig odpověděl, ža nekonec ano a dostalo se mu odpovědi, že na vyšetření nemusí. Takže Jsi-li na tom podobně, jako Arnošt, tak klid, zkus jen pravidelněji spát a nezapaomeň zaměstnávat hlavu prací a papej ryby a mořský potvory, to naprosto postačí.

      Co se zmi%nované povídky od Jacka Londona týká, četl jsem od něho v dětství a během dospívání kdeco, ale na tenhle úlet se zlatými provázky a plujícím ostrovem si nevzpomínám. Nejspíš je to dobře, být tohle to první, co bych od Londona přečetl, tak dál bych si nejspíš vyhledal něco jiného od někoho jiného.

      Vymazat
  3. EKostřenkáchtramvajních27. prosince 2018 v 8:38:00 SEČ

    Konečně Vám mohu závidět, tramvají jsem jel maposledy v době kdy se z ní dalo za jízdy vyskočit a přestup se hlásil průvodčímu při placení jízdenky za 60h slovem "přés". Jo, suchejm "střenkám" (ten příměr je bomba) jdu z cesty i v pustém lese, bývají zákeřně jedovaté.
    4p

    OdpovědětVymazat
  4. Hojhoj, EKo. Tramvaje nezáviď. Buď nadšený, že žiješ v přírodě. Kdo je v Praze stará střenka, nevidí to tak růžově. Jen nastupovat a vystupovat ze starých tramvajových vagonů je tělocvik, na stará kolena nezáviděníhodný. Navíc třeba s těžkou nákupní taštičkou. Tak se tam doma měj dobře, teď mě bude každé nastupování i vystupování provázet tvojí představou,jak se tady máme fajnově. Škytneš si vždycky! Jdu právě za chvíli nastupovat, tak bacha, aby ti nezaskočila snídaně.Škyt

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EKrovnoudoklábosnice.27. prosince 2018 v 12:16:00 SEČ

      HA! A je plná klábosnice, jdu koupit novou.Děkuji pěkně.
      4p

      Vymazat
  5. K toxoplasmose a následkům. Podle výčtu působení, může zvyšovat propopulační aktivitu jinak zdravých, v případě nositelů některých vlastností onemocnění či disposic k nim, může způsobit jejich manifestaci, zhoršení či způsobil propuknutí, s následkem jejich i sociálního znevýhodnění oproti jiným nakaženým ale jinak zdravým. Pro populaci hostitele by to v dlouhodobém horizontu mohlo být prospěšné a tak i pro parazita, který by se časem mohl změnit v komenzála a nakonec v symbionta. Je vhodný screening na toxoplasmosu, protože máme nohy dvě a ne čtyři, a alespoň někteří z nás na základě poznání, v nějaké míře jsme schopni ragulovat své chování. To by nositele větší schopnosti regulovat své chování na základě poznání, mohlo více zvýhodnit oproti těm nakaženým, kteří tu schopnost nemají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak Obuvníku, lidé, kteří zpětně analyzují své vlastní chování a nastane-li podobná situace někdy jindy, reagují na ní už lépe, na základě závěrů své vlastní analýzy, jsou podle mého názoru v určité výhodě oproti těm, kteří se myšlením jako takovým neobtěžují a tím méně pak analýzou denního dění a přemýšlením o něm. Vrstvy, kde sídlí to, čemu říkáme rozum a probíhá to, čemu říkáme myšlení jsou v mozku relativně nové a svým způsobem je to dar, ale jak všichni víme, nepoužívané orgány mají sklon atrofovat, že. Jinak řečeno lehko nabyl, lehko pozbyl. Takže kdo nevyužívá a neváží si darů matky přírody, může o ně zase přijít, ono živit mozek je energeticky i materiálově dosti náročné a příroda nenadržuje bezúčelnému plýtvání. Ten zatracený prvok může ovlivňovat naše chování v emocionální rovině prostřednictvím vylučování nějaké látky. My na to můžeme reagovat rozumovým potlačením nemístných emocí, nebo aspoň jejich zvládnutím tak, abychom se zbytečně nevystavovali riziku. Vyžaduje to jednu jedinou drobnost, ten rozum je třeba využívat, když už ho máme k dispozici.

      Vymazat
    2. Draku, v tom případě toxoplasmosa podporuje více rozumnější a uvážlivější oproti hloupějším a nezdrženlivějším.

      Vymazat
  6. A ti, co budou pozitivní to budou mít někde vytetováno nebo budou povinně vybaveni čipem v podkoží?! Něco jako židovská hvězda za okupace? No - mě to jen napadlo, ale možná to napadne i někoho, kdo to bude schopen uskutečnit.
    Cokoliv je možno použít jako cihličku při stavbě "překrásného nového světa". A ubránit se je prakticky nemožné.

    Cytomegalovirus by zase rozdělil lidi na potenciálně neschopné - a schopné všeho.

    Netuším, proč mě napadají jen samé špatné myšlenky. Nejspíš za to mohou rakopoavouci z Pandory. Nebo to jsou ti zatracení Henleinovi Vládci Loutek. [;>/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kocoure, máš doufám na mysli Roberta HEINLEINA, protože jeho knihy čtu docela rád, na rozdíl od Kondrada HENLEINA, kterého opravdu „nemusím“ :-)

      Kocoure, někdy není vůbec od věci si aspoň čas od času přečíst něco, nebo podívat se na něco, u čeho si divže neroztrháš smíchem bránici. Příliš styku s tvrdou realitou, nebo něčím, co vypadá jako realita budoucnosti, jednomu moc optimismu, nebo radosti ze života zrovna nepřidá.

      Vymazat
    2. Konrád nic takového nenapsal, takže překlep tedy přesněji řečeno nedoklep. [;>)

      Vymazat
    3. Konrad Henlein, čestný občan Liberce a válečný zločinec. MOHU TO POVAŽOVAT ZA SPROSTÉ, ALE TO JE TAK VŠE.
      4p

      Vymazat
    4. Kucí, nechte filozofování, dneska je divnej den. Všichni si myslí, že Silvestr je něco zvláštního. Není!
      Posílám vám dohromady jednu štípanou (víte vůbec, co to je?) hubičku a mějme se rádi. TAM I TADY A TAKY TÁMHLE I ONDE JINDE.

      Vymazat
    5. Ahoj Astro, je to v podstatě den, jako každej jinej, ale je to poslední kalendářní den v roce a tak se kolem toho některý trotlové navyvádějí tak, že to až hezký není. Chce to především, klid, nohy v teple a mít po ruce něco dobrého na zub a k pití, což ale potřebujeme i v jiný dny ne?

      Vymazat
    6. Aby nadcházející rok nebyl horší než odcházející.

      Vymazat
    7. Obuvníku, moje letité zkušenosti říkají, že vždy může být hůř. Na druhou stranu, ten uplynulý rok byl tak šílený a nabitý debilními událostmi, že tenhle doufejme už snad horší nebude, byť reálně vzato moc důvodů k optimismu nevidím.

      Vymazat
  7. Milá Astro,
    to je zrovna ten důvooš se vyhýbám jakémukoliv pobytu v bolnici. T ruské slovo totiž nejlépe vystihuje, co nás tam očekává.
    Posledně jsem tam byl s cystou, založenou klíštětem na jaře 2015, usadili se tam nějací streptokoci a tři týdny to trvalo, než mě zase pustili domů. Seznámil sjsem se tam s jední pánem, bylo mu tehdy 92, který byl z Královce, užil si jako mladík ruský Gulag a spřátelili jsme se. Těšil jsem se na jeho vyprávění, ale po týdnu, poté co mne propustili, mi jeho rodina sdělila, že dědeček zemřel- prý na zápal plic.
    Houby, jsou to tihle xxxkoci, kteří se na penicilin a jiná antibiotika přizpůsobili a v každé klinice čekají na své oběti. Zeť v Nijmegenu mi popisoval, jaká opatření tam proti rezistentním potvůrkám mají, museli celou kliniku přestavět.
    V Německu a zejména v ČR jsou takové náklady nerealizovatelné, ostatně my seniöři stejně zatěžujeme nadměrně sociálná systémy.
    Ve starém Řecku ty dědky a báby shazovali ze skály, v Čechách si jenom socialistické dětičky deklamovaly,"dědeček a babička, ujídaj´nám chlebíčka!"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mildo, když se místnost pořádně uklidí a vyzáří ultrafialovým zářičem, bacily neobstojí, protože UV záření jen tak nějaký život neodolá. Zbytek vyřídí vzniklý ozon. Jenže je to samořejmě náročné na čas, práci a organisaci, jenže pořád lepší, než zabíjet lidi ne?

      Vymazat
    2. Je to starší o to lepší Kubáč už v 2012.
      http://petr-kubac.blog.cz/1205/veznovo-dilema-a-prohrana-bitva-s-bakteriemi
      4P

      Vymazat
    3. Ano EK, četli jsem jiné články i jinde, například na serveru osel.cz, nebo v časopise Vesmír a v zásadě se to shoduje s tím, co píše Petr Kubáč. Kubáč je stručnější a bere si méně servítků.

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)