Několik vět po třiceti letech.

Václav Havel, budoucí president

Martin Minář, aktivista

     Přítel Jan Kovanic Šaman mi připomněl na svém blogu třicetileté výročí prohlášení "Několik vět". A mě napadlo se podívat, jestli se z toho kdysi slavného dokumentu splnilo vše, co požadoval. 

  Požadavky vznesené k vrchnosti tehdejší, ale i k té současné.

Několik vět uvádí tyto požadavky:

1) Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.

Splněno. Nevím o žádných politických vězních snad kromě MUDr. Rátha, který se ovšem za politického vězně prohlašuje jen on sám.

2) Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.

Splněno. Shromažďují se všichni docela svobodně a bez následků. To že shromažďování jedněch vadí druhým je jiná věc. 

3) Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odborů, svazů a spolků.

Splněno snad až příliš. Vznikají opravdu všeliké spolky, některé z nich by se daly dokonce nazvat spolky protispolečenskými.

4) Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.

Tak tohle se noc nepovedlo. Sdělovací prostředky sice neovládá vláda, ale zato relativně úzké skupiny lidí, kteří je používají k prosazování partikulárních zájmů. Někdy svých, někdy někoho jiného. O objektivitě zpravodajství se moc mluvit nedá. Přibylo informačních kanálů a hlavně desinformací. Není rozumný způsob jak zjistit pravdu. 

5) Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.

Splněno. Dnes u nás může věřit kdokoliv v cokoliv a to dokonce i oficiálně. Víra se ovšem smíchala s politickým a světonázorovým přesvědčením a je z ní dnes politikum, někdy docela agresivní. Třeba islám. 

6) Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.

Tohle se poněkud zvrhlo. Klima-alarmisté vedou nekonečné diskuze s klima-skeptiky, vzájemně se přebíjí nedokazatelnými argumenty, lže se na obou stranách fronty. Navíc začíná být jasné, že klima-alarmismus je opět jen politikum, které umožňuje některým skupinám vydělávat na strachu obyvatel. Vzniklá hysterie je velmi nepříjemným jevem. Novodobá Johanka z Arcu Gréta je zvána do "ctihodných institucí", aby přednášela svou víru místo toho, aby chodila do školy. Je to víra, protože argumenty neexistují, jen hysterie části obyvatel, která se ovšem některým mocným velmi hodí. Nepřítel je veřejně představen a po obyvatelích se žádá, aby se "semkli". Tohle slovo je už dokonalá floskule. 

7) Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné "normalizaci". Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do československého vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědní za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás.

Splněno už dávno. Jenže závěry jsou různé, takové, jaké se komu hodí. Kdykoliv je možno někoho obvinit ze spolupráce s StB a přesto, že se často nic nedokáže, člověk bývá společensky a profesně zlikvidován. Po jiných zase taková obvinění sklouzávají jako voda po kachním peří. Na střídačku se vytahuje členství v KSČ, příchylnost k Rusku nebo Číně nebo naopak k USA či dokonce k revanšistům v Německu. 

===III===

    Dá se konstatovat, že "Pravda a láska rozhodně nezvítězila nad lží a nenávistí." 
 Z tohoto "sametového" hesla je stala nesmyslná skořápka, ve které se leda prohání vítr. 

   Často mluvíme o toleranci a dokonale rozeštváváme lidi proti sobě. Ať už to bylo hnutí "Hate free!" nebo v současnosti "Milion chvilek pro demokracii", které se pomocí organizování masových demonstrací pokoušejí vytvářet nátlak na odstoupení premiéra a ministryně spravedlnosti, ačkoliv i politickému cromagnonci je jasné, že tudy cesta nevede. Muselo by dojít k velkému rozbíjení výloh a zapalovaní aut. Myslím ale, že kdyby k tomu došlo, bylo by i toto uváděno jako legitimní boj za demokracii. Nejsem si jist, zda by tím demonstranti nepřekročili Rubikon. Nasazení policejních sil by pak asi bylo nutností aby se ochránil majetek státu i obyvatel.* Je možné, že se "Milionchvilkaři" pokusí nasadit pár provokatérů z kruhů blízkých rowdies nebo Antify.  

   Ty deseti a statisíce lidí protestují ani ne tak proti Andreji Babišovi a JUDr. Benešové. Jsou rozezleni na to, jak málo bere současná "věrchuška" v potaz názory obyčejných lidí. 

A neuvědomují si, že aspoň od vládnoucí kliky dostává tu a tam nějaký drobek nebo dva.      Zvýšení důchodů, sleva na jízdném atd. Opozice jen žvaní a žvaní a smysluplný návrh co dělat nedodává. Jediné, co dělá je příkré odmítání čehokoliv, co udělá vláda. Všechno špatně. Téměř každý (a nejen opoziční) politik je prostě "český machr". Nesnesitelná "žvanící hlava", plná sebejistého uspokojení. 

  Je zajímavé, že se na všech těch vele-demonstracích neustále počítá, kolik lidí tam přišlo, ale neřeší se tam skutečné požadavky demonstrantů. Možná proto, že ty, které jsou tam předkládány jsou značně vágní. Ani kdyby se Andrej Babiš beze zbytku vypařil by se toho moc nezměnilo. O předčasných volbách se na demonstracích nemluví nikdy - ačkoliv tohle jediné by mělo smysl. Nemluví se proto, že i jejich organizátoři si dokáží představit, že hnutí ANO, jakkoliv kritizované by opět vyhrálo volby a patrně se silnějším mandátem než doposud. A to se přece nesmí stát! 

To celé na mě působí dojmem, že někdo tahá za nitky. Ale netuším kdo a proč, jaký je cíl toho malého českého Majdanu. Ale o tom jsem už spekuloval.

Bylo by dobré, stejně jako před třemi desetiletími, sepsat Několik vět 2019. Aby bylo jasněji, kam to bývalý student teologie Martin Minář vede a pro koho to dělá.

*/: Zúčastnit se takové demonstrace dnes už není známkou nějaké zvláštní odvahy. Nikomu se nic nestane, pokud ovšem nezakopne o obrubník. Maximálně mu nějaký "nepřizpůsobivý" vytáhne z kapsy mobil nebo peněženku. Hesla, jak je patrné z fotek, také nejsou nijak omezená. Dokonce ani elementární slušností ne.



Poznámka z dneška (5/7):
Velké šachy s výměnou ministra kultury. Proč je to tak důležité? Odcházející ministr už přece zasáhl a na bývalého šéfa NG je podáno trestní oznámení. Policie je +/- apolitická, takže mléko už je rozlité. Výměna ministra to už nemůže (doufám) podstatněji změnit. Tak proč se ČSSD pokouší položit vládu? Aby si zachovali pocit vlastní velikosti? Proč se na to nevykašlou, když "stařec na Hradě" si postavil hlavu - nebo spíše se mu nelíbila poprava ministra za to, že vyhrábl na světlo nehezkou věc? Nebo těch nehezkých věcí je mnohem víc a hrozilo bz nebezpečí, že i ty by se dostaly na světlo? 

Po našemu "Synku, či se cosik doviš?"