Prohledat tento blog

středa 25. března 2020

Teoretici


„Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“



   Byl jednou jeden dirigent. Před orchestr předstupoval vždy perfektně připraven, o studovaném díle věděl mnohem víc, než všechni hudební vědci dohromady. Upozorňoval na stěžejní místa opusu, dokonce je i předzpívával. Pro orchestr (každý orchestr je strašná verbež, která je cynická až běda, o tom žádná) byl nejspíš Spasitel, protože když vystoupil na stupínek za dirigentským pultem, ozývalo se z pléna polohlasem "Ježíší Kriste!"


   Problém byl v tom, že všechny ty své vědomosti nebyl schopen "dostat do rukou". Jeho gesta byla velmi přesná, podrobná, ale nedalo se podle nich hrát. Souhra se rozpadala, nástupy byly rozpačité, ti, kteří neseděli zrovna těsně vedle sebe se ztráceli v notách, protože to, co slyšeli nijak nekorespondovalo s tím, co měli v partu. Nebyl to oblíbený dirigent, zkoušky s ním byly krvepotné. 

Po letech strávených za dirigentským pultem začal pan dirigent komponovat. Tam už to bylo lepší, i když rozsahy nástrojů bral podle špičkových sólistů a běžní dechaři prostě špičkoví trumpeťáci nebyli. A tak se zjednodušovalo, dávalo do stavu, kdy to byla schopna většina zahrát správně.

Byl z toho nešťastný, nefungovalo to podle pouček. Dokonce podlehl představě, že mu to hráči dělají naschvál, aby dokázali, že nejen jako dirigent, ale ani skladatel za moc nestojí.

Přitom to bylo jednoduché - teorie bolestivě narazila na praxi. Jeho díla byla stylově ukotvená, harmonicky vtipná, měla správnou délku i temporytmus. Ba i melodické nápady byly značně neotřelé.

Měla jen jednu chybičku - nějak se neujala. Většinou se hrála jen jednou a nikdo další kromě našeho Ústavu o ně neprojevil zájem. Jsou uložena v archivu SHV a některá natočená v archivu zvukovém. Hudební vědci je občas zahrnou do svých přehledů. Ale jeho jméno už skoro nikomu nic neřekne.

Umřel téměř zapomenut.



   Kdysi dávno k nám nastoupil slaboproudý inženýr. To místo bylo spíše pro průmyslováka, ale vyšší vzdělání přece nemůže škodit. Jeho začátky v praxi byly zvláštní. Ke každému problému přistupoval přísně vědecky. 


„Hloupý technik“, který dostal od zvukařů na opravu mikrofonní kabel ho zapojil, a když nešel, zacloumal jedním i druhým koncem, aby se ta "zlomenina" projevila. Nejčastěji se projevila, tak kabel o pár centimetrů zkrátil, zapájel znova a pokud vypadal na pohled poněkud "opotřebovaně", udělal to pro jistotu i s druhým koncem, protože správně předpokládal, že za pár dnů se mu kabel na stole objeví znova. 


Inženýr začal tím, že změřil isolační stav jednotlivých žil, pak jejich stejnosměrný odpor. Přitom obvykle zjistil, že jedna žíla je přerušená. Rozebral oba konektory na koncích, sundal isolaci a nakonec tu ulomenou žílu našel. Nebo nenašel a hledal dále. Po nalezení příčiny nefunkčnosti kabel zkrátil stejně jako ten vyučenec, zapájel a odevzdal s poznámkou, že kabel je o 10 cm kratší. 

Trvalo mu to několik měsíců než zjistil, že kabel nemusí opravovat dvě hodiny ale stačí deset minut, když se zapojí do testeru a pořádně se s ním zacloumá. S několika kabely je tak hotový za hodinku nebo dvě a pak může pít kafe. 


Ale našemu Ústavu se přesto nesmírně vyplatil, protože při řešení složitějších problémů myslel dopředu, měl informace ze zahraničí a mnoho věcí zařízení dokázal nejen navrhnout a spočítat, ale i realizovat a v době, kdy "nic nebylo" jsme měli aparaturu mnohem lepší než jiné umělecké Ústavy, ba i instituce celostátního významu. Měli jsme jeden z prvních zvukových editorů na bázi PC, první jsme zavedli minidisky atd. 

======

Ne, nepodceňuji vzdělané lidi. Ani trochu. Jenom musí být současně realisté. Vědět jak to funguje doopravdy. Složité, byť správné teorie, příliš často pohoří při nárazu na realitu běžnéhop života. 

Stejně jako nutně musel narazit komunismus, socialismus s lidskou tváří narazí i libertariánství a obdobné myšlenkové konstrukty. 

Mnohé teorie, pokud je stačím svým omezeným intelektem sledovat, na papíře fungují báječně. Jenže když dojde k jejich nasazení do praxe, naprosto selžou. Objeví se tam nějaký faktor, se kterým teorie nepočítala. 



Třeba obyčejný chybující člověk. 



7 komentářů:

  1. Tak to je hezká úvaha! Myslím, že sis při jejím psaní dost lebedil, kocoure. Páč tomu ale moc nerozumím - myslím všem těm kabelům a jejich koncovkám, jakož i elektrickému proudění sem či tam - jen konstatuju tvoji literární úroveň a schopnost popisu - a dodaná pointa neboli pionta o teorii je důmyslná.

    OdpovědětVymazat
  2. Ae, tak nějak už mám dost těch informací o koronaviru.
    Pustíš rádio - koronavir.
    Zapneš TV - koronavir.
    Posadíš se před PC - koronavir.

    Na večeři jsem si otvíral sardiky - tam kupodivu byly jen ty sardinky...

    OdpovědětVymazat
  3. Já tudlenc taky otvírala sardinky, co mají to otvírací očko, ale nedaly si říct. Vzala jsem kleště a taky nic. Vzala jsem klasický otvírák.Šlo to, ale všechno bylo od oleje a já taky. Nějak jsem to zmordovala a sardinky mi vyklouzly z naolejovaných prstíků, ladně letěly kuchyní a rozcákly se o zeď. Mám hezky vymalováno! To jsou chvíle, kdy žena touží po muži nejvíc :-)))))

    OdpovědětVymazat
  4. Což o to, ta mastná skvrna se vstřebá, potíže bude dělat až při následném malování, bude jenom cítit rybinou. To není tak strašné - mi třeba sardinky v oleji voní.

    Ale znám dvojici, kde je tahle mužská a ženská role ouplně přehozená. Muž, dirigent je levý jak šavle na vše kromě dirigování a jeho žena, houslistka, musí dělat všechny domácí práce sama. Nakonec se tak zapracovala, že chodí opravvovat kohotky, vypínače a vešet obrázky svým kamarádkám, pokud nemají své muže použitelné nebo jsou líní. Chlapi se trochu stydí - ale není jim to nic platné. Ljuba prostě umí. [;>))

    OdpovědětVymazat
  5. Mrzne, -6 C
    Když to čtu, jímá mne závist. Ne taková ta zlá, ale pozitivní, pěkně příjemná a tu Vám všem přeju!
    To mne hřeje.
    4P

    OdpovědětVymazat
  6. Ten inženýr s kabely, to má být o mně? Jako bych se trochu poznával.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, to je jiný, zcela reálný Ing. Už je taky v penzi jako já. A taky je zván, když je třeba vyřešit cosi z minulosti... Takoví archeologové - praktici. [;>))

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)