Prohledat tento blog

čtvrtek 5. listopadu 2020

Chvála nesvobody?








   Nad islámem jsem před časem začal dumat protože je typickým reprezentantem hutného řádu. Třeba pro nás divného a nám  naprosto nevyhovujiíciho, ale řádu.



   Neboť je zajímavé, kolik lidí je ochotno přijmout svou naprostou podřízenost Koránu, kde je striktně popsáno, jak se má žít. Co se smí, co se nesmí, co se musí. Pro nás poměrně hnusný svět. Muslimové sice používají moderní technologie – ty nesou zakázány, protože je Mohamed nemohl znát a vykladačům islámu, imámům, se je zatim nepovedlo nějak implementovat do svých tezí „Jak rozumět Koránu v dnešní době“. Ale žádná hudba, žádné obrazy, žádné filmy, žádný tanec. Žádný alkohol, cigarety atd. A žádné knihy kromě Koránu jeho odvozenin a literatury zcela technické.

  Ale oni jsou přesto ochotni takto žít, dokonce se radikalizovat a pouštět se do sebevražedných atentátů. S tím, že jim musí být jasné, že asi několik nevěřících psů zabijí, ale oni taky půdou "k Alláhovi". To, že si myslí něco o dvaasedmdesáti pannách, které je tam čekají je divné, ale tak je to u všech hluboce věřících. Život po smrti.

   Ono to vlastně bylo platné i v době tuhého křesťanství (ovšem ortodoxní židy nevyjímaje). To známé „Modli se a pracuj!“ Netýkalo se tehdejší věrchušky, ta to jen předstírala. Jako se to ostatně netýká věrchušky obecně. (Třeba krásná trojpříhoda Babiš > Prymula > Kalousek)


   Zvláštní zjištění – které ovšem ukazuje, že přílišná volnost vede vždy k destrukci řádu, protože se nedá „kázeň“ dlouhodobě udržet na nějaké rozumné úrovni, kdy ještě individuum neohrožuje celek. Je to jakási hrana, kde to obvykle brzy sklouzne na jednu nebo druhou stranu. Buď do despocie - byť bývá vydávána za "nový, spravedlivější řád" - komunismus třeba. Rychle, revolučně nebo pomalu, pomocí posouvání Owertonova okna. 


   Uvolnění ve smyslu osobních svobod pak pokračuje samospádem až do totální destrukce řádu. Nikdo neposlouchá nikoho. Nikdo nikomu nevěří. (Konec říše Římské např.) Poté nutně následuje katastrofa a po ní dlouhé budování nového řádu. Ta katastrofa může mít i podobu revoluce. Francouzské, komunistické, kulturní (čínské), libertariánské, zelené atd. 

   Primáti to mají stejně. Alfa samec nemůže dopustit rozklad morálky, protože by se skupina (tlupa) rozpadla a jednotlivci nejsou schopni samostatného života – kolektivní obrany, lovu atd. Tak trestá, kouše, stará se o vertikálu moci v tlupě. Oplozuje samice a rozšiřuje tak svoji rodinu. Když je po zestárnutí poražen, nastupuje po něm „korunní princ“ a bývalý „alfa“ je obvykle vyhnán z tlupy a odsouzen k smrti v džungli, protože se už nedokáže "zařadit" jako běžný člen tlupy.

   Konzultoval jsem to se "znalci vopiček". V principu to tak je. Jenom orangutanů je na rozlohu pralesa tak málo, že žijí vlastně isolovaně po rodinách a o nějakých vertikálách se dá mluvit jenom v souvislosti generační - matka / mládě. Nevíme, jak to bylo dřív, než orangutany, "lesní muže" skoro vyhubil ten "Člověk Rozumný".


   Moje oblíbená postkatastrofická literatura vlastně popisuje vždy totéž. Po katastrofě nastává po kratším či delším bezvládí samovolná organizace přeživších do tlupy, rozděluji se úkoly, objeví se nějaký šéf (osobnostní dispozice – třeba o nich ani nevěděl) a ten začne určovat pravidla. Musí, v zájmu přežití všech.
(Malevil, Bídné roky, Pán much) Vzniká vertikála moci + snaha se usadit na špici. 

   Obdoba alfa samce, organizuje mimo jiné i obranu proti cizím vlivům, třeba proti jiným tlupám. Tlupa má něco mezi dvanácticti až padesáti členy. Pokud jich má více, obvykle se rozštěpí na dvě, zpočátku spřízněné tlupy, pokud je členů méně, jen to spíše rodina, často se připojí k jiné tlupě, aby byla lépe chráněna před okolím. Její náčelník, "menší alfa", obvykle získává místo v "radě starších".

   Alfa samec nebo samice, náčelník, mívá ku pomoci nějaké ty šamany, kteří definují „vyšší moc“ – božstvo, se kterým se nesmí nijak diskutovat. Něco jako Ústava. 
 
Všichni jsme děti Boží!
Obrovský nápis na zdi nizkoprahového vzdělávacího centra salesiánů pro romské děti.

   Šaman tedy vykládá, vysvětluje, co jim jejich Bůh chce naznačit tím nebo oním jevem – úder blesku, povodeň, sopka, epidemie atd. - obvykle po zákulisní dohodě s šéfem tlupy. Je to kněz  a politický filosof v jednom - jeden z mocenských prostředků náčelníka, kromě síly a vědomostí, které ostatní nemají. 

   Náčelník si obvykle časem pořídí radu starších. Nevolenou, určenou, spolupracující. Supluje vládu a spojení s "prostým lidem". Vzniká tak pomalu nová věrchuška – vládnoucí třída hned v několika patrech. Od šamanaů se dvozují i jejch klony - bylinkáři, mudrci. A co následuje dále je už popsáno ve spoustě knih.

To se mi zdá být přirozený stav, ve kterém společnost vydrží nejdéle.

   Strašné že? Hlavně pro libertariány. Za vykřikování hesel o maximální osobní svobodě vedou lidi do nesvobody, oklikou do "totality". 

Tož tak, je to Möbiova páska. Jedna strana, jedna hrana. Žádná možnost volby. 



Chceš? Ochrání tě!

ALE JAKO VŽDY - NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. 

5 komentářů:

  1. Staří to definovali jako "horror vacui". Hrůza z prázdna,z tmy, toho se bojí každý tvor. Kam tam dopadne, co se tam skrývá, to nedá mnoha tvorům pokoje.
    Proto už od začátku lidské i opičí existence se vzláště vychytralí jedinci pustili do marketingu. Nejlepší artikl byla a je nesmrtelnost, to by vyřešilo celý problém.
    Takže ať analyzujeme kterékoliv náboženství, vždy slibuje odměnu na jiném světě za mírný poplatek a službičky na tomto tak špatném světě. Kdo se chce mít po smrti lépe, odkáže církvi nebo jejímu hodnostáři svůj dům, majetek,život, za to se mu dostane místa v lóži a v harému.
    Zajímalo by mne velmi, co si opravdu myslí ten papež František, nebo Erdogán, co je čeká po smrti? Ti si ovšem zařídili prima život už teď- ale neměnil bych s nimi.
    Já budu asi nějak vadný, ale mám rád samotu, šumění lesa, zvuky zvířátek kolem mně a sláva, vejřevnost, moc, to mi může být ukradené. Hlavně, aby mně všichni tihle vylepšovatelé světa nechali na pokoji. Klima potřebuji, aby mi rostla zelenina na zahrádce a houby v lese, vydělávat na něm nemusím. Cizí lidi, co u nás nesázeli, neorali, také nemusí sklízet, mají zůstat tam, odkud přišli.
    Rád pomůžu, když vidím chudáka, který se snaží, ale nemůže. Mladíci co žebrají, ať si nejdřív v potu tváře na ty cigarety a chlast vydělají.

    OdpovědětVymazat
  2. Hoj,Mildo. Jste dobrý utěšitel. Zejména poslední věta mě rozesmála.Zrovna dnes jsem měla tu čest být oslovena oslem, co měl v puse místo roušky cigaretu a žádal peníze na chleba. Poslala jsem ho do háje s rozběhem.
    Mějte se krásně, asi už ne v chaloupce!? Tady je zima, ráno byla nula a teď jsou jen tři nad.Vyštrachala jsem zimník...
    Tak ádyjé!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také u takových mám pocit, že bych ho vzal obuchem.

      Vymazat
  3. V době koronové se smíme pohybovat jenom tajně. Navštívil jsem manželku svého bratrance Jirky, který před měsícem zesnul, dal jsem v Jihlavě do pořádku hroby svých předků na obou sousedících hřbitovech, hájovnu jsem zazimoval, t.j. vypnul pumpu, vypustil vodu z celého systému, vypnul bojlery, do syfonů nalil nemrznoucí kapalinu, všechny kohoutky otevřel, okapy vyčistil, sklidil hrušky a jablka pokud to šlo, na zahrádce poklidil, vypustil nádrže s dešťovou vodou a vyhrabal listí i spadané ovoce, zkrátka běžnou agenturu, vše jsem zvládl za tři dny a zase se bez kontroly vrchnosti tajně vytratil do našeho mnichovského bezbariérového bytu s podlahovým topením. Kocour Mikeš byl už nervozní, hned ke mně lezl do postele a vrčel jako kolovrátek.
    Na poslední chvíli, v Bavorsku se zpřísňuje a nákaza přibývá. Tak zatím přeji všem, kdo zde také čtou aby se ve zdraví dočkali toho jara, bude zase líp! Poslední zprávy z Čech jsou dobré, už tři dny těch přírůstků ubývá- jsme snad už za vrcholkem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mildo, zdravím do Svobodného státu Bavorsko. V posledních dvou letech jsme "objevili" Alpy od rakouského Attersee, ach kdyby tak čisté bylo Lipno, až po bavorské Königsee, kde se k překvapení, když léto vyjde, dá nádherně cachtat. Lodí dozadu na Obersee, tam je alm s príma domorodkou, chleba se sýrem, podmáslí, pivo, a krávy už nás tam také znají. A ty hory nahoře. A stubenmusik. A lanovkou na Jenner a courat nahoře, pak pěšky dolů, cestou na nejlepší gulášovku na světě. Na říjen jsme se těšili na čtyři dny na Hintersee, courat, fotit a kdyby počasí vyšlo tak vyšlápnout na Watzmannhaus. A pořídit foto kostelíku v Ramsau, z místa odud fotí každý. Viděl jsem snímky s tamní webové kamery, silně mi zaskočilo, počasí, barvy, na vrcholcích vzadu už sníh. Manželka právě hlásí, že adventní trhy v Berchtesgadenu jsou zrušené. Asi nepodíváme ani do Salzburku. U nás na jihu jsou také zrušená foklorní vystoupení. Bylo překvapením, že to co známe jako Prácheňská polka, se k nám dostalo od Lince, a od nás s našimi dřevaři do Bavor, asi koncem devatenáctého století. Tam je také velmi hraná a tancovaná. A ty kroje, u nád Doudlebský, jak jsou si podobné. Však lecos co zdejší soubor potřebuje, je z "trachtenmode". A knödeln. Loni v říjnu pří výletu do Hallstadtu debatovali o ekonomii a o tom, jak všude tam jsou závislí na turistickém ruchu, a co by se stalo, kdyby z nějaké příčiny nevyšla sezóna. A bác, zima byla špatná na sníh a před jarem přišel covid. Nedobře je z toho všude. Tam i tady. Držíme palce, dá Bůh, že dočkáme.

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)