The truth is out there...

Pravda je tam venku...     (Akta X)

Jsou holt věci a události o kterých se psát nesmí. Říkáme tomu dneska politická a genderová korektnost případně hyperkorektnost. Cenzura a autocenzura je ovšem lepším označením tohoto úkazu. My, starší a dříve narození to známe až příliš dobře. Vadilo mi to jako puberťákovi, ale dočkal jsem se nakonec roku 1968 a po několika málo měsících, kdy to vypadalo, že se věci dají do pořádku, dorazily tanky. K nám, ne  nás. I když vlastně - i nás. Člověk tehdy jenom zíral, jakých rektálních kousků jsou jeho spoluobčané schopni. Jenže na emigraci už jaksi bylo pozdě nebo, přesněji řečeno, byla s rodinou dost obtížná. Chtělo to velkou odvahu, kterou jsem neměl. A bylo nás (naštěstí) víc. Na omluvu své "neodvahy" jsme si vymysleli formulku, že "my jsme tady doma, ať jdou oni!" Floskule, výmluva. 

   Tuhle formulku si zapamatujte. Ještě ji připomenu! Ale styděl jsme se, protože částečně kolaborovat s mocí bylo nutné. Bylo nutné pracovat, aby byla za co žít. Nu což, zvykl jsem si na svoji "neodvahu" říkat svůj názor. Mlčel jsem a myslel si své.  A poslouchal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Ale přesto mě systém donutil k tomu, abych se styděl víc. V době, kdy můj syn začal chodit do školy a musel jsem mu dost pracně vysvětlovat rozdíl mezi pravdou skutečnou a pravdou "oficiální". Byl to naštěstí chytrý kluk. Dožili jsme v pohodě "sametky" a vypadalo to, že bude líp. Napadalo mě tehdy ledacos, třeba že nastane "nemilosrdný kapitalismus", že se staneme "zásobárnou otroků" pro ty "rozvinutější kapitalismy" nebo že se vše vrátí pomalu zpátky, jako když vyjdete okouzlení z kina a venku prší. Co mě nenapadlo bylo to, že nastane situace jak vystřižená z románu "1984". 
Že pravda bude nežádaná, nepřípustná, tabu.

Mobyho paní

Neumře nikdo, na koho se vzpomíná.

A proto docela neumře ani literární žena Moby Dicka, ani hodná autorova žena Ivana. Je teď jenom v jiném levelu.

Bude se vám všem, kteří jste ji znali vracet a bude vám všem občas mluvit do života.
Tak už to chodí. 

Musí se žít, Jane Šamane !
Musí se žít!

Starý Kocour, bratranec Mrtvé kočky

Výkaz pozorování aneb Kocouří Rozhledy #4

Stokrát nic umořilo osla...

   Došel mi mail od důvěryhodné osoby. Spíše je humorný než senzační, ale nějak se po jeho přečtení neusmívám pod vousy.

Kanadská pacifistka napsala kanadským úřadům a stěžovala si na zacházení s teroristy zatčenými v Afghánistánu.

Ministr obrany jí odpověděl:

Spěšná zpráva z jihu

Enrico Letta

Informace nám píše:

Vážení útulníci,

spěchám s čerstvou zprávou o posledním italském politickém skandálu. Noviny se už od včerejška zabývají palčivou, ba řekla bych skandální otázkou, která se rozvířila kolem článku v irském listu Irish Times s názvem ‘Balls of steel’.
List tvrdí, že italský premiér Enrico Letta má, podle jeho vlastních slov, "koule z ocele" (balls of steel).
Tedy nejde o nějaký mimořádný fyziologický úkaz, nebo o výsledek nějakého pokusu - více méně zdařilého - vytvořit umělého premiéra avatara, všemu odolávajícího, ale jen o doslovný překlad z lidové italštiny, respektive pisánštiny idiomatického výrazu avere palle - mít koule, spisovně mít odvahu, výdrž.
Totiž premiér Letta, který se učil anglicky ve svém rodném městečku Pise (na British School), se zřejmě nechal strhnout nadšením nad svými úspěchy v evropské politice natolik, že zapomněl, že rodnou pisánštinu nemůže překládat doslovně do jiných jazyků.
Samozřejmě zprávu s příslušnými komentáři uveřejnily všechny noviny, včetně seriozního ekonomického listu Il Sole24Ore. První, kdo se začal chechtat na celé kolo byl Beppe Grillo na svém blogu , kde tvrdí, že jde o přeřeknutí, Letta nemá palle, ale vykládá Italům balle (lži, nesmysly).
Il Fatto Quotidiano uveřejnil hned karikaturu, kde Berlusconi s ďábelským úsměvem říká Lettovi bez kalhot - a já mám zas magnet.
Nebudu se tu šířit o komentářích novinářů, nestačilo by mi na to místo - představte si, že na dotaz Letta palle d'acciaio mi Google vyvalil 6 stránek novinových titulků. Nemůžu tu ani uvádět jedovaté poznámky, kde se vyskytují varianty s velice často užívaným výrazem palle. Upřímně řečeno ani bych je nedokázala všechny přeložit do češtiny(a třeba by to ani nebylo příjemné Kocourovi).
Jen dotaz pro Jakuba, jak by přeložil výrazy jako: fa girare le palle, rompe le palle, sta sulle palle?

Poslanec Pdl Renato Brunetta poslal Lettu - do oceláren Ilva v jižní Itálii, co zavírají, aby si je tam nechal přetavit.

Princip socialismu - verze pro nechápavé

Barrack Hussein Obana,  44. president USA

Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale v poslední době nechal propadnout rovnou celou třídu. 

Proč?

Prosťáčci a jejich Velký Bratr

Edward Snowden

Velký Bratr. Ať už se nám to líbí nebo ne, je tady. Je tady odedávna a a bude tu pořád. Už jsem tu o něm jednou psal. To, co se kdysi provádělo tajně, ze zaparkovaných aut nebo podkrovních bytů, to všeliké prosvěcování dopisů a rozlepováním obálek nad parou, napichování telefonů a bůhví co ještě už patří do dávné historie , někam k lovcům mamutů nebo do starého Egypta. 

Podotek Starého Kocoura, už nejen obrazový

Boj o židle pokračuje. Parlament je "jasný", teď půjde o vládu. 

Tak co říkáte výsledkům, Útulníci?

David Černý vyjádřil svůj názor

  David Černý vyjádřil svůj názor na současného pána Pražského Hradu. Vyjádřil i názor na působení celé té bolševické smečky kolem něho. Vyjádřil to tak výstižně a stručně, jak to jenom šlo. Vyjádřil to nejenom za sebe, vyjádřil to i za mne a mnohé další, které už míra bolševické demagogie a ignorance nenechává v klidu.

Výkaz pozorování III, tentokrát poněkud tristní

   Tenhle týden jsem měl dost práce, takže to bude telegrafické shrnutí látky a odkrytí podstaty. Dokážeme ještě maximálně postavit problém. 

Do hloubky věci se už ale nedostaneme...

Rozmetači hnoje

  Takový docela potřebný stroj. Rozmetač chlévské mrvy. Připojí se za vůz naložený patřičně páchnoucí biomasou a vyjede na pole. A půda tak dostává svou pravidelně rozmetanou dávku živin, aby dobře rodila. Pravda, trochu to páchne.

<- Doleva či doprava -> ? A není to nakonec jedno?

...aneb o vymývání mozků.

(Obvyklé téma tohoto blogu)

   Sedím si tak ve čtvrtek v kuchyni u snídaně a jako každé ráno poslouchám rádio. Je to opravdu dobré rádio, jenže u nás běží slabou půlhodinku denně, jen po dobu mé snídaně - na jakýkoliv hluk v bytě si se ženou moc nepotrpíme - inu profesionální deformace. Takže většinu dne je ticho. Jen kocouři něco občas podotknou. A pravidelně hlučné zvony z blízké kostelní věže. Ráno, v poledne a k večeru. Mimo to jen když někdo umře. Nebo se, nedejbože, žení.

Noční hlídka čili výkaz pozorování II.

"O peníze jde až v první řadě..."
(V. Klaus, ministr financí)

   Tak jsem dneska večer místo užitečné práce brouzdal po síti sílí. Je tam nějak neveselo. 
Truchlivo. 
Jak ty kraje vodní. Den po dni. 
Ale třeba mi to tak jenom připadá. Jako když se dívá na upitou láhev pesimista a optimista. 

Pesimista vidí poloprázdnou láhev.
Optimista vidí poloplnou láhev.
A opilec vidí láhve hned dvě.

"Intelektualisté" versus "prostý lid"

Aneb Secret Intelligence Service čili "O výpotku služební inteligence" 

   Několik stovek intelektuálů, studentů a akademiků si dopisem stěžovalo Radě České televize na reportáž o srpnovém protiromském pochodu v Ostravě. Podle nich se v ní televize postavila na stranu radikálů.

Tak pravil Šaman

ve svém článku: Pokud budeme někomu hrozit, že pokud  něco udělá, bude následovat odplata (překročení červené linie se tomu říká) a pak tu hrozbu budeme odkládat a relativizovat, stáváme se směšnými. (Šaman používá jemnějšího výrazu "nevěrohodnými".)  

Teplické "Fukušimy"

...aneb Goethe a Beethoven

Napsal Pedro

    Tak se nám architekt Adam Gebrian rozjel podívat se na hojně kritizovanou ostravskou Fukušimu (Forum Nová Karolina). A na rozdíl od mnoha jím dříve zkritizovaných developerských projektů se mu tento soubor staveb docela líbí.  Rozhodně k Nové Karolíně není zdaleka tak kritický, jako náš Starý Kocour. A já jsem zvědavý, zda se nám pan Gebrian po dokončení výstavby a uvedení do provozu rozjede podívat se i do Teplic - na v současné době dokončované "teplické Fukušimy"- na nákupní fóra Galerii a Fontánu. 

Srpen 1968

Napsala Informace

"Once you get into this great stream of history, you can't get out." 

 (Richard M. Nixon)

Cigoši (a já)

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
v Ostravě - Přívioze

  Známá česká pěnice-slavice Lucie Bílá o Romech vykládá jako o "mých cigoších". I Romové o sobě samých většinou mluví jako o Cikánech. Je to slovo známé a označuje etikum, které tady žije už dlouho, s majoritou nemá příliš velké problémy (až na ty slepice a králíky, ale to se dá přežít.) a tedy víme, co tak asi od sebe vzájemně můžeme očekávat.

Romové - to slovo naopak označuje problém, něco hyperkorektního, nejistého, ublíženého, požadujícího zvláštní zacházení, na čem se dá udělat  kariéra nebo i zbohatnout. Cikáni, aspoň ti, které znám, nanejvýš použijí slovo Romák. A to se zřetelným  pejorativním nádechem.  

Můj skok do paralelního vesmíru

Jakub Sinderhauf

 foto internet

   Penzión Mantua vysoko nad Teplou, nad Tržní kolonádou, nad městem. Uléhám v úterý proti svému zvyku v jedenáct a v tutéž dobu vypínám svá rádijko. Jsem prázdný a tupý. Spousta zvratů v posledních dnech a vše jde kupředu: za deset dní mám objednaný termín na radnici svého města až u uherských hranic – ano, na svatbu. A potom s ženou a jejím tatínkem na deset dní do Itálie... a pak, ještě v září, hned jít pracovat úplně jinam. Zas na dálný sever. No, pánu Bohu poručeno... A včera jsem se definitivně krvavě rozešel se svou zdejší přítelkyní.   No, nic náročnějšího už aspoň přijít nemůže -

Synchronicita, zbytečná slova a pětačtyřicátý jedenadvacátý.

Smutek chlupatého kočičáka...

Ráno mi napsala tajemnice z Ústavu, co prý zrovna dělám a zda bych se nepřišel podívat, jak se Ústav vzpamatovává z prázdnin. Šéfová baletu prý po mě něco potřebuje. Pochopil jsem, že i prdůchům pomalu končí doba bezbřehé svobody a nastává sezóna. Venku bylo celkem pošmourno a v ZOO mám několik "nedodělanných zvířátek" - hlavně těch bílých, na jejichž srsti nebo peří  případné sluneční skvrny způsobují jejich praktickou nefotografovatelnost. Takže jsem sbalil svých pár krámů a vyrazil na kopec. 

Týdenní výkaz pozorování

  Rozhodl jsem se, protože velká témata se často ukáží jako nedůležité plky a naopak noticky předesílají věci "velké", zavést tuhle rubriku. Pokud se tu objeví cosi, co by zasloužilo podrobnějšího prozkoumání, dám  tomu následně šanci v samostatném článečku. Vím, bude se to podobat Moby Dickojc  pátečnímu "shrnutí látky". Abychom si ale mohli čestně  konkurovat (Moby to pochopitelně vyhraje, je spisovatel) budu dávat přehled až když "bude dokonáno" -  až v neděli. Ale nebudu "zdeúředně" dbát na to, aby na každý den bylo něco. Nemám prostě tu Mobyho systematičnost.