Prohledat tento blog

středa 14. května 2014

Herci a kašpaři

   Herec je člověk,  který podle představ režiséra hraje postavu, kterou napsal autor. Tedy nepředstírá, nesnaží se divákovi namluvit, že je někým jiným. Hraje postavu. Je to docela počestná profese a protože se dobrý herec stává na dvě hodiny někým jiným a když se po závěrečném aplausu se odlíčí, převlékne a jde domů stejně jako pekař nebo chirurg, musí dbát na to, aby si kousek své postavy neodnesl domů. Nebo aspoň aby to nebylo vidět. Protože postava - ať už je to podlý vrah nebo dobrotivý císař je jedna záležitost a herec jako osoba druhá.

úterý 13. května 2014

Putinova "pátá kolona" v Evropě


WP.PL 2014-05-09 (15:46)

 Aleh Barcewicz

Vladimír Putin

















    Moskevské úřady hovoří o hrozbě od „nacistů, fašistů, antisemitů” z ukrajinského Pravého sektoru nebo od krajně pravicové strany Svoboda. A současně v Evropě spolupracují s politickými hnutími, jež mají v Evropě podobnou reputaci již po léta.


  „Cher Vladimir”, obdivuhodný člověk, obránce tradičních evropských hodnot. Tak charakterizují současného ruského prezidenta někteří evropští politici. Kdo a proč na Západě podporuje Putina? A kdo je nazýván „pátou kolonou” Kremlu v EU? - vysvětluje v fejetonu pro Virtuální Polsko Aleh Barcewicz. 

   Ukrajina se nachází v ohni, dalších měst na východě této země se zmocňují Kremlem inspirovaní separatisté a berou za rukojmí pozorovatele OBSE - a ve stejné době Gerhard Schröder padá do náruče Vladimíru Putinovi. Okázalé oslavy 70. narozenin bývalého kancléře SRN v Sankt-Petersburgu vyvolaly všeobecné znechucení veřejného mínění v Evropě. Avšak náklonnost německého politika - po léta placeného Gazpromem - k vůdci Ruska je známa již odedávna. Obavy spíše může vzbuzovat skutečnost, že se svými pocity není mezi evropskou politickou třídou osamocen. 




  Mezi Němci, kteří jsou s Ruskem spojeni mnohaletou těsnou hospodářskou spoluprací, neexistuje jednoznačný názor na moskevské operace na Ukrajině. Podle dubnového výzkumu veřejného mínění 49 procent obyvatel tohoto státu chce, aby Berlín zaujal ve věci Ukrajiny neutrální postoj a aby vystupoval výhradně jako prostředník mezi Moskvou a Washingtonem. Pouze 45 procent Němců podporuje rozhodný postup vůči Rusku. 



   Čas od času se v tamních médiích též objevují slova otevřeného podporu pro politiku Kremlu. Na příklad bývalý komisař EU pro záležitosti rozšíření Günther Verheugen nedávno prohlásil v německém rozhlasu, že „Problém neleží v Moskvě. Problém vězí v Kyjevě, kde máme první vládu v 21. století, v níž zasedají fašisté”. 

Aleh Barcewicz





Má mít až 60 tisíc členů



„Mon cher Vladimir”

   Své přátele má Vladimír Putin také v Paříži. Jedním z nich je François Fillon, ministerský předseda Francie za vlády Nicolase Sarkozyho. Pánové společně hrávají kulečník - francouzský politik, prohlašující že má při příštích volbách v úmyslu ucházet se o francouzské prezidentské křeslo, je i poté co se vystěhoval z Elysejského paláce, pravidelně zván do moskevských salónů. Během jedné z takovýchto návštěv Fillon veřejně zkritizoval současného předáka své země Francoise Hollanda za „proamerickou” politiku.

   Svého ruského kolegu nazývá něžně „mon cher Vladimir” (můj drahý Vladimír). O srdečnosti vztahů též svědčí dojemné gesto pána Kremlu po smrti Fillonovy matky. Putin mu věnoval láhev vína z roku 1931 – roku, kdy se matka francouzského politika narodila.

Bezchybný Putin

   Neméně nadšenou zbožňovatelkou „drahého Vladimíra” je také vedoucí Národní fronty - získávající stále větší podporu Francouzů - Marine Le Pen. V minulých prezidentských volbách obsadila třetí místo, když získala 18 procent hlasů. V jednom z interwiev prohlásila, že Putina přímo "obdivuje". V březnu - těsně před Moskvou organizovaným referendem na Krymu - ocenila, že ruský lídr „se doposud nedopustil ani jediné chyby" - na rozdíl od jeho protivníků za oceánem i v Evropské unii.

Plebiscit na Krymu, uskutečněný pod hlavněmi ruských samopalů, sledoval z pověření strany Marine Le Penové její poradce pro mezinárodní otázky Aymeric Chauprade – spolu s více než 100 zástupci různých seskupení z 23 evropských států (kromě jiného z Rakouska, Belgie, Španělska, Řecka a Maďarska).

Boj s „Gayropou”

   Za sovětských časů Moskva finančně podporovala Evropu a výměnou za to se jí dostávalo loajality a podpory od krajně levicových hnutí. Byla to součást státní doktríny SSSR, toužícího po tom, aby komunistickou ideologii naočkoval celý svět. Dnes Rusko na Starém kontinentu podporuje především krajní pravici.

Hlavní osou propagandy současných státních orgánů v Moskvě je opozice vůči liberální Evropě – s její světskostí, úctou k právům jednotlivce a péčí o práva sexuálních menšin. Mezi obyčejnými Rusy je stále častěji možné slyšet posměšné označení „Gayropa”, jež má vyjadřovat údajný morální úpadek Evropanů. V létě minulého roku byl v Rusku přijat již slavný zákon o zákazu „propagandy homosexuality”. A právě takovéto kroky Kremlu získávají potlesk evropské pravice.

Putinova "Pátá kolona”

   Skutečnou „pátou kolonou” Ruska v Evropě nazývá tvůrce veřejného mínění - francouzský deník "Le Monde" - Maďarsko. Moskva podporuje a otevřeně sponzoruje činnost strany Jobbik, zasedající v maďarském parlamentu. Lídr tohoto uskupení Gábor Vona při svém vystoupení na státní Moskevské univerzitě prohlásil, že Rusko „hájí evropské tradice” – na rozdíl od EU, která je „zrazuje”. Europoslanec této strany Béla Kovács, jenž v březnu na ruské pozvání pozoroval Kremlem zorganizované referendum na Krymu, je uznal za zcela legální.

   Loajální vůči Kremlu zůstává také maďarský premiér Viktor Orbán – nejen z ideologických, ale též z ekonomických důvodů. Lídr vládnoucí strany Fidesz, známý svým euroskepticismem, je skeptický i ve věci sankcí vůči Rusku. Již v době současné krize na Ukrajině podepsala Budapešť kontrakt na dostavbu maďarské atomové elektrárny Paks ve výši 10 miliard dolarů.

Rusko mesiášem národů

   Státní orgány v Moskvě hovoří o hrozbě od „nacistů, fašistů, antisemitů” z ukrajinského Pravého sektoru nebo od krajně pravicové strany Svoboda. A přitom současně spolupracují s politickými hnutími, která mají v Evropě podobnou reputaci již po léta.

   Genetický národní mesianismus Rusů, kteří za sovětských časů toužili šířením marxistické ideologie zachránit svět před kapitalisty, a dnes se představují jako poslední opora morálky a konzervativně-křesťanských hodnot, je plný vnitřních paradoxů. Dějinnou ironií je třeba skutečnost, že v čele tohoto křížového tažení stojí čerstvě rozvedený bývalý plukovník KGB, Vladimír Vladimírovič Putin.




Převzato: 

Přeložil: Pedro  2014-05-13

====

Nicméně Starý Kocour doporučuje si prolézt i jiné polské weby - pokud aspoň "trošečke popolski". Zase jiný pohled, ne tak jednostranný jak ta naše "médyja".


čtvrtek 1. května 2014

Finita la Commédia...







   Jedna nešťastná ženská se letos na konci dubna vydala ze svého domu k železniční trati a tam skočila pod vlak. Jako Anna Karenina. Je to smutný příběh. Čtyřicet osm let - to ještě není věk vhodný k umírání.

úterý 29. dubna 2014

Rec & Play


Mostar 1977.  Původní středověký most. To bylo dávno před válkou.
   Nebude to (jenom) o věku prstovém čili digitálním. Bude to o neochotě lidí zažívat všechno co možná nejlživěji. Už delší dobu se nepěstuje realita. Jenom její záznam, otisk. Všiml jsem si toho už před mnoha lety v Benátkách, kde jsem byl shodou okolností ubytovaný. Američané a Japonci se nedívali po starých palácích. Oni je jenom svými přístroji vyfotili a nafilmovali a hned běželi dál. Patrně s tím, že se na všechno podívají později v klidu doma.

neděle 27. dubna 2014

Čečensko a ruský imperialismus

Pedrův dodatek k předchozímu článku





   Na problém Čečenska se musíme dívat ne dnešníma očima, ale s přihlédnutím k historii. Lví podíl na tom, jak to dneska vypadá v Čečně (ale i jinde po světě - bližší viz níže) mají Rusové - konkrétně sám V. V. Putin. Pro osvěžení paměti připomenu vývoj čečenské války:


Exodus – třetí vlna


23. srpna 2013





Autoři: Benjamin Bidder, Maximilian Popp

Přeložil Pedro


Ulice v Grozném Foto: AFP 




   Deset let po ukončení války s Rusy se tisíce Čečenců vydávají do Německa, když utíkají před Putinovým místodržitelem, Ramzanem Kadyrovem. Tento exodus dokazuje, že v Grozném se za fasádou plnou pozlátka skrývá brutální režim.


středa 23. dubna 2014

Osamělý kuřák u C5

Osamělý kuřák u vchodu C5









   Na vládním stole leží návrh na "zákon o povinném prokazování původu majetku". Na tom zákoně je zajímavé to, že jednak nahrává českým závistivcům - počítám, že většina hlášení na "nezdůvodnitelný majetek" bude od kolegů, sousedů i vzdálených rodinných příslušníků, kteří získali pocit, že se na ně nedostalo dost a tak podobně. 

pondělí 7. dubna 2014

Souvislosti neboli příčina a následek




Starý kocour sedí na sloupku vrátek do dvorku a shora pozoruje "cvrkot". Nemůže nijak zasáhnout do děje a jeho tiché mňoukání vlastně nikdo ani neslyší. Ale kocour vidí shora to, co ostatní obyvatelé dvorku tak moc nevnímají. 

Souvislosti

sobota 5. dubna 2014

Ite, missa est!

Autor: Pedro


Pokračování článků "Teplické Fukušimy" a "Ještě jednou teplické Fukušimy"


(1)  Částečný pohled na Náměstí Svobody.
Vlevo Fontána, vpravo Galerie

           Tak se Tepličané konečně dočkali - 14. března bylo naproti zbrusu novému nákupnímu středisku Fontána na Náměstí Svobody otevřeno další nákupní megacentrum - Galerie (obr. 1). Nachází se na jižním okraji náměstí, na místě zlikvidovaného obchodního domu Prior. Obří objekt Galerie kromě místa po Prioru navíc zabral i prostor po obchodním středisku mezi Alejní a Zelenou ulicí, včetně parkoviště a parčíku za Priorem směrem ke zpustlému objektu bývalého OV KSČ (viz foto 2 ). 




čtvrtek 3. dubna 2014

Polarizace aneb Co na to Tovje?



   Slyšíme to od útlého dětství:  Tak se rozhodni - chceš malinovou nebo jahodovou? Chceš do hokejového nebo šachového kroužku?  Chceš jít na matfyz nebo na filozofii? Chceš Janičku nebo Evičku? Chceš si nechat to každodenní pivo nebo bude rozvod? Spartu nebo Slávii? Chceš knedlík nebo rýži? Kuře nebo guláš? Červený nebo modrý drát? Volíš komunisty nebo demokraty?  Židy nebo křesťany? Pánbíčkáře  nebo ateisty? Rusy nebo Němce? Sudeťáky nebo vyhnance? Autem nebo vlakem? Do domova důchodců nebo do eldéenky? Do země nebo spálit? 

A tak stále volíme mezi dvěma možnostmi a už nám to ani nepřipadne hloupé.