Tak zítra budeme slavně slavit. Je klíčové výročí. Bude se vzpomínat na ty hrdinské doby před čtvrtstoletím, kdy se leckdo holýma rukama postavil totalitní moci. Spousty hrdinů. Spousty zasloužilých. Jenom já se tehdy trochu bál. Takže nejsem hrdina.
Prohledat tento blog
neděle 16. listopadu 2014
sobota 15. listopadu 2014
A říkají tomu "svoboda slova"...
14.11.2014
Policie odložila trestní oznámení na šéfa Úsvitu Tomia Okamuru za výroky o táboře v Letech. Okamura mezitím vyzval ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který ho kvůli Letům ostře kritizoval, k odstoupení. Dienstbier to odmítl komentovat s tím, že mu za to Okamura nestojí.
středa 12. listopadu 2014
Patricia Janečková – „Malý římský zázrak“
Není to tak dávno, kdy si chodila ke zvukové režii pro mikroport malá hezká dívenka, která zpívala v Mozartově "Kouzelné flétně" jednoho z "´Drei Knaben". Vždy přicházela včas, připravená, usměvavá - i když vlastně ten port ani nepotřebovala - to jen aby všichni Tři Chlapci, kteří v téhle opeře vlastně zastupují Deus ex Machina - komentují a posouvají děj - byli ve stejném zvukovém prostoru.
A vida, co se to vylíhlo... Kocour moc a moc gratuluje!
Štítky:
divadlo a jiné nepřístojnosti,
informace,
média
sobota 8. listopadu 2014
Hidden hate
Nejen prací živ je člověk. Já jen doplním - bohužel se zdá, že kromě práce (a lásky) patrně patří pro pocit dobře prožitého života (ne)slušná dávka skryté nenávisti. Aspoň tady, v naší Kotlince. To, že nikomu úspěšnému a to v jakémkoliv oboru nic nedarujeme je známá věc. Závist a nepřejícnost jsou běžné pocity. Naštěstí je před bližními tajíme - jinak by asi byl život k nesnesení. A nenávist trochu přiodějeme do hávu "dějinné spravedlnosti a morálky".
úterý 4. listopadu 2014
Via e-mail
Vzpoura kočiček a znásilněný zákon.
pondělí 27. října 2014
Bola by alebo nebola nebezpečná ebola?
Tak nám pan Někdo vyhrožuje rozšířením eboly. Policie už o tom chvíli ví, ale začala tu zprávu rozšiřovat až dneska. Infekční materiál z Afriky prý už vyděrači mají, uchovávají ho v chladu a mají plán, jak jím infikovat obyvatelstvo.
sobota 25. října 2014
Neodolatelná vůně koryta
Jako malí kluci jsme hrávali hru "Na hrady". Ostrava byla tehdy jedno velké staveniště a poblíž budoucího Mostu pionýrů byla velká louka, kde byly navršeny jakési kopce hlíny. Netuším už proč, ale hodily se nám ke hře. První vyběhl na ten miniaturní kopeček a prohlásil se "králem". Ostatní na něj začali útočit, vybíhat nahoru a snažili se "krále" shodit. Bylo to docela těžké - svahy byly strmé a kluzké a "král" stál bezpečně na malé plošince nahoře a útočníky tak dokázal celé minuty odstrkávat a shazovat dolů. Že sem tam někdo spadl patřilo ke hře - doma pak byl kvůli špinavým a roztrhaným kalhotám sice mazec, ale to nás v ten ráz nezajímalo. Hra pokračovala, dokud se několik útočníků nedomluvilo a koordinovaně "krále" neshodili. Pak jeden z nich začal dělat "krále" a hra pokračovala dál. Byl to vždy jen jeden, ten, který ty dva tři, kteří mu pomohli, včas shodil z vršku dolů.
Někdy mám pocit, že tuhle hru hraje v dnešních dnech celá Kotlinka, republika Česká.
neděle 19. října 2014
Tempus, time, doba - tedy čas
Jeseníky, 6. října 2014
Sedím ve svých milovaných Sudetech na chalupě u počítače, občas přihodím do kamen polínko ze smrku, který tu před třiceti lety vůbec nebyl a přesto stačil vyrůst a začít se nebezpečně naklánět nad naši dřevěnici a proto jsme ho museli porazit.
Ta chalupa má na trámu krovu vytesáno švabachem Alois Miller - A.D.1848.
sobota 18. října 2014
Kanady versus kristusky
Potulná kočka Julinka |
Aneb o krysách a lidech
Ostražití vlci a sluníčkoví lidé. Nebezpeční jsou obojí - jak ti v bomberech, tak ti v kristuskách. Ti druzí víc. Přesvědčují nás, že krysa je plaché zvířátko, že před lidmi má respekt, raději uteče. Že lidi nekouše. A že bychom si je měli klidně nechávali na zahradě, protože mají stejné právo na život jako my, v místě, které si sami vyberou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)