Lidumilové

   V těchto dnech dostávají důchodci od vladařů čtyřicetikorunový příspěvek měsíčně k důchodu. Je to výsměch, švejkárna, Kocourkov, turecký hospodářství, ba i Zvonokosy, všecko dohromady. Socka rozesílá dopisy, kde vyčísluje kdo - kolik - za co. Marně jsem počítala, co jen ta dopisová akce stojí peněz - nedopočítala jsem se, tak vyhodím sumu - milión? Víc? Míň? Kdyby se někomu chtělo to počítat - důchodců (jen starobních) je cca dva a půl miliónu. To je dva a půl miliónu jenom adres například atd. atp. 

    Za měsíc budou důchodci dostávat další dopisy. Radostí se osypou - za 1200 stovek jednorázově. Opět stejný poštovní i pracovní kolotoč.

Agent Smith

  Posledních několik dní to venku přestalo vypadat jako nepovedené jaro a teď to vypadá jako nepovedená zima. To, co se děje kolem nás mi připadá rovněž poněkud nepovedené. 

Tedy dost nepovedené. 

   Už téměř nikdo nemluví tak, jak mu zobák narostl.

Politicko-korektní způsob mluvy je stejně nepřirozený, jako "ptydepe" ve "Vyrozumění" Václava Havla. Když někdo vysloví myšlenku bez toho, aby ji prohnal politkorektním, genderovým, antirasistickým a bůhví jakými filtry, stává se automaticky renegátem. Dovolil si mnoho.

Jan Hus byl takový.

A Martin Luther.

Dokonce i Martin Luther King.

A taky Martin Konvička nebo Petr Robejšek.

Vůbec nezáleží na tom, jestli mají pravdu (ať už subjektivní nebo objektivní). Odchýlili se od "písma svatého" a měli by být, i bez koncilu, mediálně upáleni.

Poučná pohádka pro pana presidenta, případně překrásnou Popelku

   Na popeleční středu vyrazil starý popelník s popelnicí a dvěma malými popelníčky na procházku do popelnicových polí. Byl krásný den, slunce popelavě svítilo, z nebe padal jemný popílek  a tak se popelníčci  radostně popelili v čerstvě napadaném popílku. Popelářské auto bylo prozatím v nedohlednu a od zpopelnělého lesa doléhalo vrkání holuba popelavého.

   Náhle se objevili popeláři. Popelníku zpopelavěla tvář a než stačil říct popel, byl i s popelnicí a popelníčky vysypán do dosud prázdného vozu. Popelářského.

Jedeme z kopce...

A zdá se, že nabíráme nebezpečnou rychlost.

   Česko je malý stát a kdekdo si na něj troufne. Tak to bylo, je a zdá se že i bude. Jenže Polsko zas tak malém není. A spolu s Maďarskem. Slovenskem (a námi) není zanedbatelnou částí EU. Před nedávnem tam proběhly demokratické volby a Poláci si svobodně zvolili své představitele. Nebyl tam žádný vojenský převrat nebo puč. Že se to té části Poláků, kteří PiS nevolili nelíbí je logické. Nicméně pořádat demonstrace pod heslem, že nastává "diktát většiny" je poněkud podivné. Demokracie (aspoň podle mnoha definic) totiž opravdu je diktát většiny. Neboli menšina se musí podřídit většině. Že se to menšině nelíbí? Tak ať se v následujících volbách stane většinou a bude všechno v pořádku. To je princip demokracie. 

Ale tyhle hrátky jsou v podstatě legální - čeští "nevoiliči" Miloše Zemana také hlasitě protestují, píší petice a pamflety, mají obrovský prostor v médiích. Pokud se nechovají jako zfanatizovaný dav a nametají na svého presidenta vaječné granáty (je i jejich, ať si vykřikují, co chtějí, volby byly svobodné a demokratické, dokonce přímé)  je všechno "v mezích norem". (Tedy až na ta média.)

... a jiné rituály

   Zeměkoule se prý dnes o půlnoci ocitne na +/- ve stejném místě, jako před 365,25 otočkami. Samozřejmě to není pravda, Země mezitím urazila miliony kilometrů vesmírem při svém oběhu kolem obří černé díry v centru naší Galaxie a ta zase prchá pryč ze svého původního místa, protože se vesmír rozpíná. Je v úpně jiném místě ve vesmíru než byla před rokem. Vlastně ani nevím, proč se ten okamžik oslavuje. Není pro to žádný vědecký důvod.

   Ale lidi jsou tak zvyklí, obvykle se zase začnou měnit roční doby:  jaro - léto - podzim - zima. A znova dokola. I když podle posledních zkušeností mohou roční doby vypadat zcela jinak, než se píše v knihách i jinak, než si je pamatujeme z dětství. Ale zvyk je železná košilka. 

Takže "Pro štěstí!"

Překrásný nový svět aneb vánoční oči žen

   Když se potřebujeme dostat,  jak říkáme se ženou, "do města", musíme jít přes nové Frýdlantské mosty nebo přes nákupní a zábavní středisko zvané Fórum Nová Karolina. Jiná cesta není, protože musíme překřížit jižní výpadovku na Olomouc, vlakovou trať na Frýdek-Místek a Frýdlant a další silnici, vedoucí směrem na jih, po které jezdí i trolejbusy. A to už jednu hlavní cestu, kde sviští i tramvaje musíme přejít po zemi. Prostě naše minisídliště je od centra komunikačně odděleno. Ale nejkratší cesta je právě přes Karolinu. Novou Karolinu, které se tady ale říká Fukušima, protože zvenku onu před lety slavnou atomovou elektrárnu hodně připomíná. Takže většinou dvakrát, někdy až čtyřikrát denně proběhnu kolem Karoliny, té staré, což je rovněž nákupní středisko a přes dvě pěší lávky vniknu do obrovské bíle oplechované kostky Nové Karoliny, seběhnu po širokém schodišti dvě vysoká patra dolů a když pod schody vyjdu ven, jsem v centru města. To jenom na vysvětlenou, že se tam nechodím ani bavit, ani nakupovat. 

Apoštolové sv. Havla

   Když ještě Václav Havel žil a byl jako disident a vězeň zvolen (pravda, trochu násilím) presidentem, velice jsem si ho vážil. Mluvil s rozmyslem, jeho věty byly sice složité, ale pochopitelné. Byl jsem hrdý na svého presidenta, který do úřadu nastoupil takřka z vězení, z nedalekých Heřmanic, což je okrajová čtvrť Ostravy. Na Letné bylo tehdy podle střízlivých odhadů téměř milion lidí. A fandili mu a věřili. Krásná ilustrace přicházející změny, příhoda skoro pohádková. Kdokoliv může dělat cokoliv aneb Honza málem králem. 

Je čas

„Je čas. Ve tvých hodinách zbývá poslední padající zrnéčko písku.“ 

„Kdo jsi?“

„Jsem,“ krátce se zamyslel. “ Řekněme, že účetní.“

„Ten, který...?“ 

„Ano. Účetní tvého času, vlastně...času každého z lidí“

„Ale proč už teď, právě teď?“

„Tvůj čas si vzali jiní.“

„Jací jiní?“ 

Na konci (naší) civilizace ? (Otázky bez odpovědí.)

  Přijímat běžence je prý pro nás nutnost, protože populace stárne a nemá kdo vydělávat na důchody. Navíc se vlivem lepší zdravotní péče zvyšuje i věk dožití. Jediný způsob, jak udržet naši civilizaci v chodu je prý stále zvyšovat výrobu a spotřebu, tedy i populaci.

Internet a podobné blbinky

...aneb stále o červené punčošce.

   "Třeba propaganda: skoro všechna média jsou dnes v rukou multikulturních zločinců, všechna píšou stejně. Justice, školství, policie, ti všichni jsou pod tlakem multikulturní ideologie. Podívejte se na nesmysly, které hlásají placení lidé z vládních struktur, nebo naopak z našich daní placení lidé z tzv. neziskových struktur. Za naše peníze jdou proti drtivé většině lidí, vůbec se za to nestydí, naopak, jsou za to placeni námi všemi a my si to necháme líbit. Lidi pak podvědomě hledají cokoliv, kde by si potvrdili, že se nezbláznili, že opravdu 80% národa myslí jinak než ti nahoře a než je prezentováno tzv. redaktory v televizi. A pak najdou můj blog." 

(Humorné mi připadá, že člověk s přezdívkou "Ladik Větvička" v reálném životě prodává softwarové technologie na východních trzích.)