Prohledat tento blog

středa 27. ledna 2016

Trampoty věrného poddaného

Napsal Schumacher




...Byl jsem věrným podaným jeho císařské výsosti. Neměl jsem to snadné. Mocnářství je prý shnilé, a že každý věrný Čech by měl pracovat pro národní myšlenku. Tak jsem si řekl, že něco dělám špatně. Začal jsem se  snažit o tu národní myšlenku. Jenže chytili mě četníci,  dostal jsem přes hubu a  u zemského soudu mi vysvětlili co všechno dělám špatně, že z boží vůle a vůle jeho císařské milosti mám být věrným poddaným a odsoudili mě za velezradu. A to jsem měl štěstí, že jen do vězení.

pondělí 25. ledna 2016

Milujte se a množte se čili Lemmingové


   Evropu obchází strašidlo islámu...

   Bývalo to kdysi strašidlo komunismu, ale ten už zmutoval do podivných poloh socialismů - multikulturního, genderového, zeleného. Jako čistá ideologie je nyní komunismus pro většinu myslících lidí zcela nestravitelný, jeho odvozené ideologie se stanou zastaralými a neakceptovatelnými teprve v budoucnosti - doufám, že  blízké.

   Těch, kteří vědí, jak vybruslit ze současné situace je, zdá se, spousta. Bohužel ne každý způsob se ukáže být použitelný, praktický život má jiné zákonitosti než sebe vznešenější myšlenky salonních inženýrů lidských duší.


čtvrtek 21. ledna 2016

Když to na některou přijde





   Došlo mi mailem. A protože se tu pořád řeší politika nebo technika, tak to vyvěsím tak, jak to došlo. Poslal mi to jeden známý ostravský tenorista - možná to není úplně původní, zato dokonale půvabné.

neděle 17. ledna 2016

Kam vítr, tam plášť

 


      Ráno obvykle poslouchám rádio. Pokud to vyjde, i zprávy. Ale i když to nevyjde, dostávám dostatečnou informaci o světě z "hudebního backgroundu". Nic nového, přesto potvrzení, že vše běží stejně jako včera, loni, před lety. 

Poslouchám ráno rádio už spoustu let. Před čtvrtstoletím tam byla většina písniček česká nebo v nejlepším ze zemí socialistického tábora, ba i sovětské se našly - třeba Alla Pugačeva. Nebo Alexandrovci. Ale Vysockij nebo Okudžava jako by neexistovali. Když se ozvala nějaká slavná kapela "západní provenience" tak to byl malý svátek. Západ jakoby neexistoval, jako by byl někde na Marsu.


středa 13. ledna 2016

Lidumilové




   V těchto dnech dostávají důchodci od vladařů čtyřicetikorunový příspěvek měsíčně k důchodu. Je to výsměch, švejkárna, Kocourkov, turecký hospodářství, ba i Zvonokosy, všecko dohromady. Socka rozesílá dopisy, kde vyčísluje kdo - kolik - za co. Marně jsem počítala, co jen ta dopisová akce stojí peněz - nedopočítala jsem se, tak vyhodím sumu - milión? Víc? Míň? Kdyby se někomu chtělo to počítat - důchodců (jen starobních) je cca dva a půl miliónu. To je dva a půl miliónu jenom adres například atd. atp. 
    Za měsíc budou důchodci dostávat další dopisy. Radostí se osypou - za 1200 stovek jednorázově. Opět stejný poštovní i pracovní kolotoč.

sobota 9. ledna 2016

Agent Smith

  Posledních několik dní to venku přestalo vypadat jako nepovedené jaro a teď to vypadá jako nepovedená zima. To, co se děje kolem nás mi připadá rovněž poněkud nepovedené. 
Tedy dost nepovedené. 


   Už téměř nikdo nemluví tak, jak mu zobák narostl.

Politicko-korektní způsob mluvy je stejně nepřirozený, jako "ptydepe" ve "Vyrozumění" Václava Havla. Když někdo vysloví myšlenku bez toho, aby ji prohnal politkorektním, genderovým, antirasistickým a bůhví jakými filtry, stává se automaticky renegátem. Dovolil si mnoho.
Jan Hus byl takový.
A Martin Luther.
Dokonce i Martin Luther King.
A taky Martin Konvička nebo Petr Robejšek.
Vůbec nezáleží na tom, jestli mají pravdu (ať už subjektivní nebo objektivní). Odchýlili se od "písma svatého" a měli by být, i bez koncilu, mediálně upáleni.

středa 6. ledna 2016

Poučná pohádka pro pana presidenta, případně překrásnou Popelku



   Na popeleční středu vyrazil starý popelník s popelnicí a dvěma malými popelníčky na procházku do popelnicových polí. Byl krásný den, slunce popelavě svítilo, z nebe padal jemný popílek  a tak se popelníčci  radostně popelili v čerstvě napadaném popílku. Popelářské auto bylo prozatím v nedohlednu a od zpopelnělého lesa doléhalo vrkání holuba popelavého.



   Náhle se objevili popeláři. Popelníku zpopelavěla tvář a než stačil říct popel, byl i s popelnicí a popelníčky vysypán do dosud prázdného vozu. Popelářského.


neděle 3. ledna 2016

Jedeme z kopce...

A zdá se, že nabíráme nebezpečnou rychlost.



   Česko je malý stát a kdekdo si na něj troufne. Tak to bylo, je a zdá se že i bude. Jenže Polsko zas tak malém není. A spolu s Maďarskem. Slovenskem (a námi) není zanedbatelnou částí EU. Před nedávnem tam proběhly demokratické volby a Poláci si svobodně zvolili své představitele. Nebyl tam žádný vojenský převrat nebo puč. Že se to té části Poláků, kteří PiS nevolili nelíbí je logické. Nicméně pořádat demonstrace pod heslem, že nastává "diktát většiny" je poněkud podivné. Demokracie (aspoň podle mnoha definic) totiž opravdu je diktát většiny. Neboli menšina se musí podřídit většině. Že se to menšině nelíbí? Tak ať se v následujících volbách stane většinou a bude všechno v pořádku. To je princip demokracie. 
Ale tyhle hrátky jsou v podstatě legální - čeští "nevoiliči" Miloše Zemana také hlasitě protestují, píší petice a pamflety, mají obrovský prostor v médiích. Pokud se nechovají jako zfanatizovaný dav a nametají na svého presidenta vaječné granáty (je i jejich, ať si vykřikují, co chtějí, volby byly svobodné a demokratické, dokonce přímé)  je všechno "v mezích norem". (Tedy až na ta média.)

čtvrtek 31. prosince 2015

... a jiné rituály

   Zeměkoule se prý dnes o půlnoci ocitne na +/- ve stejném místě, jako před 365,25 otočkami. Samozřejmě to není pravda, Země mezitím urazila miliony kilometrů vesmírem při svém oběhu kolem obří černé díry v centru naší Galaxie a ta zase prchá pryč ze svého původního místa, protože se vesmír rozpíná. Je v úpně jiném místě ve vesmíru než byla před rokem. Vlastně ani nevím, proč se ten okamžik oslavuje. Není pro to žádný vědecký důvod.

   Ale lidi jsou tak zvyklí, obvykle se zase začnou měnit roční doby:  jaro - léto - podzim - zima. A znova dokola. I když podle posledních zkušeností mohou roční doby vypadat zcela jinak, než se píše v knihách i jinak, než si je pamatujeme z dětství. Ale zvyk je železná košilka. 

Takže "Pro štěstí!"



pátek 25. prosince 2015

Překrásný nový svět aneb vánoční oči žen


   Když se potřebujeme dostat,  jak říkáme se ženou, "do města", musíme jít přes nové Frýdlantské mosty nebo přes nákupní a zábavní středisko zvané Fórum Nová Karolina. Jiná cesta není, protože musíme překřížit jižní výpadovku na Olomouc, vlakovou trať na Frýdek-Místek a Frýdlant a další silnici, vedoucí směrem na jih, po které jezdí i trolejbusy. A to už jednu hlavní cestu, kde sviští i tramvaje musíme přejít po zemi. Prostě naše minisídliště je od centra komunikačně odděleno. Ale nejkratší cesta je právě přes Karolinu. Novou Karolinu, které se tady ale říká Fukušima, protože zvenku onu před lety slavnou atomovou elektrárnu hodně připomíná. Takže většinou dvakrát, někdy až čtyřikrát denně proběhnu kolem Karoliny, té staré, což je rovněž nákupní středisko a přes dvě pěší lávky vniknu do obrovské bíle oplechované kostky Nové Karoliny, seběhnu po širokém schodišti dvě vysoká patra dolů a když pod schody vyjdu ven, jsem v centru města. To jenom na vysvětlenou, že se tam nechodím ani bavit, ani nakupovat. 

pátek 18. prosince 2015

Apoštolové sv. Havla





   Když ještě Václav Havel žil a byl jako disident a vězeň zvolen (pravda, trochu násilím) presidentem, velice jsem si ho vážil. Mluvil s rozmyslem, jeho věty byly sice složité, ale pochopitelné. Byl jsem hrdý na svého presidenta, který do úřadu nastoupil takřka z vězení, z nedalekých Heřmanic, což je okrajová čtvrť Ostravy. Na Letné bylo tehdy podle střízlivých odhadů téměř milion lidí. A fandili mu a věřili. Krásná ilustrace přicházející změny, příhoda skoro pohádková. Kdokoliv může dělat cokoliv aneb Honza málem králem. 



čtvrtek 17. prosince 2015

Je čas



„Je čas. Ve tvých hodinách zbývá poslední padající zrnéčko písku.“ 
„Kdo jsi?“
„Jsem,“ krátce se zamyslel. “ Řekněme, že účetní.“
„Ten, který...?“ 
„Ano. Účetní tvého času, vlastně...času každého z lidí“
„Ale proč už teď, právě teď?“
„Tvůj čas si vzali jiní.“
„Jací jiní?“ 

sobota 12. prosince 2015

Na konci (naší) civilizace ? (Otázky bez odpovědí.)



  Přijímat běžence je prý pro nás nutnost, protože populace stárne a nemá kdo vydělávat na důchody. Navíc se vlivem lepší zdravotní péče zvyšuje i věk dožití. Jediný způsob, jak udržet naši civilizaci v chodu je prý stále zvyšovat výrobu a spotřebu, tedy i populaci.


sobota 5. prosince 2015

Internet a podobné blbinky



...aneb stále o červené punčošce.


   "Třeba propaganda: skoro všechna média jsou dnes v rukou multikulturních zločinců, všechna píšou stejně. Justice, školství, policie, ti všichni jsou pod tlakem multikulturní ideologie. Podívejte se na nesmysly, které hlásají placení lidé z vládních struktur, nebo naopak z našich daní placení lidé z tzv. neziskových struktur. Za naše peníze jdou proti drtivé většině lidí, vůbec se za to nestydí, naopak, jsou za to placeni námi všemi a my si to necháme líbit. Lidi pak podvědomě hledají cokoliv, kde by si potvrdili, že se nezbláznili, že opravdu 80% národa myslí jinak než ti nahoře a než je prezentováno tzv. redaktory v televizi. A pak najdou můj blog." 


(Humorné mi připadá, že člověk s přezdívkou "Ladik Větvička" v reálném životě prodává softwarové technologie na východních trzích.)

pondělí 30. listopadu 2015

Šumavské pastorále

foto St. Kocour


Šumavské pastorále



Raníčko mlhavé na blatech bludičky
Kam oko dohlédne ztrácí se chodníčky
Kam oko dohlédne zem stříbrem se odívá
Poň bosá děvečka pro chleba chodívá


Pro chleba krajíček tenký jak pavučí 
Za těžkou robotu v cizáckém područí 
V chatrné sukničce vlásky jak uzlíček 
Pověz mi děvečko kde je tvůj hošíček 


Hošíček za horou za horou dalekou 
Páni mu slíbili košilku bělostnou 
Košilku bělostnou s radostí ve tváři 
Až si svou děvečku povede k oltáři 


Na bílé košilce červenou růžičku 
V barevném kabátě po boku šavličku 
Pospěš si děvečko už hrají mu dudáci
Hosté se scházejí vždyť jsou to vojáci 


Za horou dalekou den se už vytrácí
Košilka bělostná růžičkou krvácí
Pospěš si děvečko slyš trubky volání
Kůň vraný s hošíčkem po poli uhání


Marné je volání 
Nejede pro tebe 
Nese ho ke hvězdám 
Nese ho do nebe

Schumacher, 16.11.2011


pondělí 23. listopadu 2015

V očekávání barbarů







   Jakub slíbil dodat báseň, ať se dostaneme z toho kolotoče stále stejných a stále manipulativních zpráv. Leč nestalo se tak. Nicméně jsem na vhodnou báseň, která je k věci, přestože je z minulého tisíciletí,  narazil na webu LN. Ale i tam je převzatá.  Nebudu tvrdit, že mi ji poslal přítel, protože to není pravda. 

Ale pokud se pan Léko bude zlobit, zase ji smáznu. 




pátek 20. listopadu 2015

Tabula rasa čili pokec 3


    Takže tenhle úspěšný projekt inspirovaný Astrou má další pokračování. Abyste jej nemuseli hledat ve starších příspěvcích, tak tu je další čistý sešitek.

Tož si tuná pište, útulníci...



úterý 17. listopadu 2015

Freedom, go to hell!

Heslo, které nesli islamisté v protestním průvodu v Londýně v létě 2009

foto ČTK 1989




   Svoboda slova začíná mít vážné trhliny. Do lodičky demokracie zatéká lež a nenávist pravil by možná básník. Nebo známý dramatik. Ale o tom se nesmí mluvit, stejně jako "za totáče". 


  Policejní president s příznačným jménem Tuhý včera už dopředu varoval před "extremisty", kteří dozajista budou chtít "zneužít" výročí sedmnáctého listopadu k propagaci xenofobie. A že represivní složky jsou na to připraveny a to včetně armády. Tak nějak mi to připomíná atmosféru roku 1989. Jen ty Lidové milice mi tady chybí. Vše ostatní už tu máme - včetně Národní fronty, kde někteří jsou reálnou silou a jiní, kteří jen nemají odvahu říci dost! 


pátek 13. listopadu 2015

Pátek, třináctého


ALLAHU AKBAR


   V Paříži to vypadá na koordinovaný teroristický útok islamistů. Jsem zvědav na (předpokládám debilní) komentáře našich "sluníčkářů". I tzv. "objektivních".

   Budu doplňovat, pokud možno z různých zdrojů. Předvídám podobný útok v Londýně nebo Berlíně. Nastává stav "saturace imigrantů" - dříve, než se čekalo?




středa 11. listopadu 2015

Goebbels podruhé aneb Tak se to dělá!

Jedna z fotografií Karla Richtera




   Propagace se nám konečně zkvalitňuje. Není už prvoplánově primitivní. Starají se o to i nové "neziskovky", které ve veřejném prostoru řeší problémy, které žádná řešení nepotřebují. Vezmeme-li si třeba takovou Genderovou expertní komoru České republiky, tak jediným opravdu viditelným výstupem celé organizace o více než 70 členkách (a jednom členu), podporované Norskými fondy a podobnými organizacemi za 3/4 roku její existence je prosazení zákazu fotografií aktů Karla Richtera na půdě Knihovny Akademie věd. 

Ale možná je to úplně jinak...