Prohledat tento blog

neděle 26. června 2016

Tamtamy

Skanzen Dolní Vítkovice 

   Hodina po půlnoci. Dusno k padnutí. Vzduch se ani nehne. Pětatřicet stupňů - "...páni to je hic!" Pot stéká po zádech,  do očí.  Ventilátor není schopen víc než trochu zamíchat vzduchem v místnosti. Ruce se lepí ke stolu. Přes opěradlo židle mám pověšený malý oranžový ručníček, abych si mohl utřít obličej a nenakapal si pot do klávesnice.



pátek 24. června 2016

Předevčírem, včera, dnes a zítra

  
   Když jsem byl malý a pak už jenom mladý a dokonce i jenom mladší, upřímně jsme skoro všichni nenáviděli socialismus a Sovětský svaz. Ne že by nám nějak zvlášť ony jevy ubližovaly, byli jsme na takový modus vivendi zvyklí. Zprávy se světa se lovily mezi rušičkami, nenakupovalo se, nýbrž se shánělo, pokud člověk měl na něco nárok, bylo jasné, že bez úplatku bude uspokojen nárok někoho jiného, toho, který všimné dal rozhodujícímu činiteli dříve. Říká se, že si člověk zvykne i na šibenici. Nebylo to sice tak drastické, ale bylo to v podstatě tak. Ostatně - žilo se tak i za Hitlera. Podobný mediální tlak na lidi v Říši i Protektorátu způsobil, že jsme v roce 1948 dobrovolně zvolili komunisty. Protože stáli proti Hitlerovi. A v roce 1989 pak západ, protože stál proti komunistům. A je celkem lhostejné, že to byl velmi zjednodušený pohled a vlastně nepravda - jak nás přesvědčují renomovaní historici.

pátek 17. června 2016

O porušování zákonů


   Zákony jsou určitě potřebná věc - sny libertariánů, ultraliberálů, že společnost bude nějak sama od sebe dodržovat zásady "slušného chování" jeden k druhému jsou stejně nesmyslné, jako sny komunistů o tom, že každý bude pro blaho všech ostatních pracovat podle svých možností a postačí mu, že ho společnost odmění podle jeho potřeb. 
Prakticky je to mnohokrát ověřeno - když se skupina lidí dostane do isolace od zbytku společnosti, třeba po nějaké katastrofě, třeba po ztroskotání lodi nebo letadla na opuštěném místě ukazují, že i v takovém případě vzniknou nějaká pravidla, nepsané zákony, které ovšem stanovují ti nejsilnější. Ať už fyzicky nebo třeba tím, že mají v držení nějaké prostředky k přežití. Připomenu třeba Pána much od Williama Goldinga. Dá se konstatovat, že pravidla, zákony, vzniknou v každém případě. I primitivní kmeny v hloubi amazonského pralesa mají nějaké své zákony, které sice nám, "kulturním lidem" připadají nesmyslné, ale pro dané podmínky se osvědčily. Jistěže osvědčily, jinak by byly ustanoveny zákony jiné.

   Zákony by se měly dodržovat. My, kteří žijeme v kultuře, která si říká vyspělá jsme na dodržování zákonů dokonce vymysleli zákonodárce, soudce, policii a represe. Kdo nedodržuje zákony je stíhán, souzen a trestán. 

sobota 21. května 2016

Hate free - nenávist má zelenou

PÁR NESOUVISEJÍCÍCH POZNÁMEK

Stroj na ovládání Světa.
Tedy stavidlo na rybníku Svět.
Divide et impera! 

   Nenávist až za hrob. Nepotřebujeme přece svět, kde se snesou lidé, kteří si kdysi ublížili. Takovou verbež přece nejde snadno ovládat - oni by se nakonec mohli domluvit PROTI nám. Za každou cenu je tedy potřeba postavit jedny proti druhým. To je práce pro "nestranné, poctivé a vždy pravdomluvné  žurnalisty", kteří jsou i se svými médii vlastněni věrchuškou nebo jiným vlivným subjektem. Nebo pro pana Sýse. Možná má pocit, že mu tenhle "nesmiřitelný" postoj pomůže k většímu uznání na konci jeho kariéry spisovatele.

úterý 17. května 2016

Poslední slova


   Tento text zapsal před svou smrtí Steve Jobs, jeden z nejbohatších mužů této planety (zakladatel počítačové firmy APPLE, jeho jmění je odhadnuto na 8,3 miliardy dolarů. Zemřel na rakovinu slinivky ve svých 56 letech.



neděle 15. května 2016

Osm tramvajových zastávek cestou k věčnosti....

 Napsala Astra     














   Je to - jako bych se procházela svým životem. Nastoupím téměř u domu.Je májová neděle dopoledne. Fičí studený vítr a přináší od severu hory mraků. Je mi zima, málo jsem se oblíkla, ale vracet se nebudu, v životě to nejde pořád se vracet. Musím vydržet.



sobota 14. května 2016

Kdo se má líp, kdo se má líp než úředník...


   Vláda nevolených, zato nekritizovatelných úředníků. Dobře placených a schopných si pomocí peněz a slibovaných funkcí vydržovat armádu menších přikyvovačů, dvořanů. Připomíná to opravdu nějaký královský dvůr, do jehož kruhů se dostanete jen náhodou. Své nástupce si také volí mezi sebou. Dost to připomíná Zakázané město v Pekingu.


pondělí 9. května 2016

Dvojí metr a justice



   Justice, která má dbát na dodržování zákonů, "vyráběné" zákonodárci v parlamentu, "volení lidem" - po volební kampani, která nemá s realitou života moc společného, ale hodně naslibuje, má občas přetěžkou úlohu. 
  Protože kromě zákonů, které jsou často ušity na míru nějaké "nátlakové skupině" (myslivecká lobby, betonářská lobby, zelená lobby, atomová lobby atd.) se musí zabývat i dopadem na "veřejné mínění". Což není kupodivu mínění veřejnosti jak by se podle názvu mohlo zdát, ale tlaky, které vytvářejí žurnalisté  z médií, které jsou ovlivňovány buď politickými stranami nebo finančníky, případně obojími najednou. 

pátek 6. května 2016

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!








   Už je to tady. Islám si pomalu probojovává místo v evropském estetickém cítění. 
   Jak tak chodím ten svůj jeden a půl kilometr do Ústavu a zase zpátky, všiml jsem si jedné věci. Jak se "nesou" cikánští mladíci. Nakrucuji se, oblečení ve značkových džínách před obdivnými zraky mladých Cikánek, už teď tloustnoucích, nakrvavených v těsných bílých leginách. Vzpomněl jsem si na občasná setkání s muslimy v témže prostoru. Podobné chování, jenom jejich ženy jsou ještě uťápnutější. A ošátkované: nikáb, hidžáb nebo ještě více.


čtvrtek 5. května 2016

Ve stínu Čtvrté říše



foto StK     


   Následující text vyjadřuje oprávněný pocit Slovana. Ano, jako 75% Slovan souhlasím, jako 25% Germán mám tu a tam připomínky. Měl jsem (a pořád mám) v Sasku vzdálenou rodinu. Kupodivu - tou svou mesaliancí s Poláky se Sasíci stali méně Germány a více ...komunisty?  Co je to za blbost? Co mi to prsty píšou?  

   Byl snad Hitler komunista? Podle mé dávno zesnulé drážďanské pratety asi ano. Tvrdila, že kdyby ho bývali byli opravdu poslechli, mohl být v Evropě ráj na zemi. Tisíciletá Třetí říše. Možná se jenom něco zvrtlo s těmi Židy. Hlavně s těmi bohatými. Stejně se to s holokaustem zveličuje! Nebo snad proto, že Němci nebyli dostatečně oddaní Vůdci? Mělo se to možná raději povést.

   Nebylo by nutné se teď, v novém miléniu marně a krvepotně pokoušet o vybudování Čtvrté Říše s krycím názvem Evropská Unie...



neděle 1. května 2016

Hloubení příkopů a jam na mamuty

Úvodní obrázek z jednoho ruského (!) webu
popisuje dnešní svět v geniální grafické
zkratce. Jak se nesprávně říká :
"A vo tom to všecko je!"

   Dlouho jsem neměl čas něco smysluplného  napsat. Ústav se rozhodl, že mě částečně exhumuje a postaví do služby. Málo času...

   Mezitím ovšem "čas oponou trhl a změněn svět!" (Tedy ten čas oponou trhá jak šílený. Jako by se tam za oponou rvalo několik lidí!)

    Nepokouším se tu něco vysvětlovat nebo obhajovat. Jen jsem za několik posledních týdnů shromažďoval odkazy z různých zdrojů. Takový "dort od pejska a kočičky" podle Karla Čapka. 

   Pokud navštívíte jen polovinu odkazů, které jsem do textu  zabudoval, nebudete mít v hlavě žádný dort, ale (ne)pěkný guláš. Ale to se časem utřepe, jak moudře pravila Astra. 

   Není totiž dobré pít jen z jednoho pramene. (Tohle říká pro změnu starý Kocour.)



sobota 9. dubna 2016

Eskalace nenávisti


   Určitě si my starší vzpomeneme, jak jsme (valnou většinou) upřímně nenáviděli komunismus (komunisty nevyjímaje) a Sovětský svaz. Pokud totiž na někoho naléháte, že má, musí něco milovat, dosáhnete přesného opaku. Každá akce budí reakci jenže opačného směru. Vybavuje se mi groteska z doby němého filmu, kde si LAUREL & HARDY vzájemně ničí majetek. Nakonec jsou z obou chudáci. Tak tomu se říká stupňování, eskalace. Častá předehra k válce a téměř výlučná předehra soudních sporů mezi sousedy. Nebo tzv. "domácí zabíjačky" čili vraždy v rámci rodiny. Od nekritické lásky do nenávisti až za hrob kupodivu není moc dlouhá cesta. Eskalace právě za účinné pomoci sdělovacích prostředků probíhá mezi vládci a lidem. Dá se to vůbec zastavit, když do racionální úvahy proniká stále více emocí?

středa 6. dubna 2016

Selfíčka

Selfie: Lucie Tykalová, učitelka


   Selfie, focení sebe sama ať už pomocí vlastní ruky nebo speciální tyče. Někdo si tak považuje svého obličeje nebo celého těla, často téměř neoděného, že se nejen vyfotí, ale pak i zveřejní své foto na "sociální" síti. Pominu fakt, že se v mobilech, kterými se tento způsob sebeukájení provádí používá "krátkého skla", takže každý fotograf - portrétista se otřese hnusem - všechny obličeje pak vypadají jako tuleni s výrazným čumáčkem a malou hlavou.



neděle 3. dubna 2016

Nekamenujte proroky!

KAREL ČAPEK
   Futurologie je stejně jako meteorologie věda nevděčná. Pokud se prorok dožije svého proroctví, bývá často překvapený, jak moc se netrefil. Nebo naopak trefil. V  obou případech mu to ostatní vyčítají.
Karel Čapek, na rozdíl od těch dnešních skutečný humanista, se trefoval do "fututra" velmi přesně. Jistě, že ne technicky, ale po lidské stránce. Lidskou povahu znal až moc dobře.

RUR o nových umělých lidech, robotech, kteří se nakonec stávají lidskými. 

Podobnou situaci řeší i film AI.  Romantičtěji, tak nějak "americky".

Nebo Krakatit - to je přece o atomové bombě. Včetně výčitek svědomí jeho tvůrce. Robert Oppenheimer. "Nyní se stávám Smrtí, ničitelem světů."

Bílá nemoc se ještě zcela nenaplnila - ale i na ni myslím dojde. Nějak jinak, ale dojde.

A Válka s mloky. To mě stále napadá, když si čtu o současné uprchlické vlně. Invazi "jiných". Čapek se bál útoku jiného druhu, ne lidí. A nastává útok lidí jiného druhu. Jiné kultury. Ale nenastal samočinně, ale vinou lidí. Nás samých.



pátek 1. dubna 2016

Spasitelé






   Poslední dobou se stále "nálepkuje" a v diskuzi na tomhle blogu jsme narazili na různé skupiny lidí, kteří tvrdí, že právě oni a jen oni mohou spasit svět. Neboli se sami prohlašují za spasitele. 

Takových už bylo... 


   Z poslední doby:  komunisté, sociální demokraté, nacionální socialisté, fašisté, křesťané takoví nebo onací, muslimové různých směrů, demokraté s různými přívlastky, židé atd. Všichni podle úsloví, že každá liška chválí svůj ocas. 

   Jenže to není až tak jednoduché. Leckdo může být třeba žid - ale současně i Rus a komunista. (L. D.  Landau např. nebo žid a Němec (A. Einsten) atd. Možných kombinací je obrovské, téměř nekonečné množství. Slavného člověka si totiž každý rád započítá do výsledku svého manipulativního výčtu. 

   A na tomto principu se smaží vytvořit zdání, že jedna víra je lepší než ostatní. Že její vyznavači jsou nějakým způsobem vyvolení. Že kdyby nebylo holokaustu, mohlo být lidstvo dál ve vědě. Že by nastal zlatý věk lidstva. Což sice není nemožné, ale nepravděpodobné. Kvalita člověka - vědce netkví v tom, jaké vyznává náboženství. Ale ani v tom, jaké je národnosti nebo jakou má barvu kůže. 

   Neboli - článek, přesto že v žádném případě nepochybuji o pravdivosti údajů v něm uvedených je manipulací a "skuhráním" na osud. Stejný článek s jinými, stejně pravdivými statistikami by mohli napsat Rusové, Poláci a další. Protože i ti ztratili ve válkách hodně vzdělaných lidí. Lidí, kteří možná mohli posunout lidské vědění daleko dopředu ale dříve než to mohli udělat tak zemřeli. A to je právě ta argumentace ublížených "co by, kdyby".

   Nakonec - přečtěte si ten osm let starý článek. Uvádím ho celý i s tím, že asi málokdo bude mít dost trpělivosti vysledovat všechna ta jména.  Náš problém netkví v tom, že bylo vyvražděno tolik schopných lidí - ale v tom, že současná "demokratická" vláda světových velmocí není schopna se agresi islámu postavit jako chlap. A možná je v mocenských strukturách (a to i finančních) i nezanedbatelný počet politiků židovského vyznání nebo aspoň původu. Opravdu nehodlám dělat na toto téma nějaký výzkum, jen abych vytvořil nějakou teorii o židozednářské lóži, která škodí dnešnímu světu. 

   Moje osobní zkušenosti s židy jsou ale veskrze dobré. Dobře se mi s nimi spolupracovalo a žádný z nich mě nikdy nepodrazil. Současně s tím jsem si všiml, že nejen "Slovan všude bratra má". A že židé si vzájemně vycházejí vstříc lépe než když nejsou spojení svou vírou. Což ovšem platí třeba i pro muslimy, křesťany nebo Poláky.  Nebo gaye. Nebo černochy. Čili - i když by to do objektivního hodnocení okolních lidiček zasahovat nemělo, tak jeden z parametrů, podle kterého lidi posuzujeme to rozhodně je.

čtvrtek 17. března 2016

Jidášský polibek




    Rodiče autistického dítěte jej chtěli umístit v běžné škole s tím, že tam bude mít veškeré potřebné podmínky. Čtrnáct spádových škol v okolí Brna dítě odmítlo s odůvodněním, že by to pro ně znamenalo zvýšené náklady. Rodiče se ale soudí - a prvoinstanční spor vyhráli. Škola musí...

pondělí 14. března 2016

Ostragen

Cyp na zdi.
 (Neznámý sprejer u dolu Hlubina)




Psali teď před pár dny v novinách o velkém objevu. Vědci zjistili, že my Ostraváci máme na rozdíl od Pražáků navíc jeden gen. Ten nás prý činí odolnějšími proti smogu. Kdyby se zeptali mě, nemuseli vůbec složitě bádat. Já o tom genu vím odjakživa.
A navíc, že funguje nejen proti smogu. Jsme prostě evoluční genoví mutanti. 




úterý 8. března 2016

Summit a Kotleba

Sebejistí vládci Evropy


  "Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi...


   Tak nám probíhá další z nekonečné řady summitů v EU - nebo i jinde. Kromě vzletných řečí, planých slibů a vzájemného ukazování svalů nevyřeší ani tento "sumýš", jak mu říká Šaman Jan Kovanic, vůbec nic.

úterý 23. února 2016

Odlišnosti kultur aneb hoď kamenem, kdo jsi bez viny.


   Měl jsem kdysi jednoho spolupracovníka, který je gay. Uvědomil si to kolem svých čtrnácti let, ale bylo to v době, kdy byla homosexualita "na indexu". Takže svoje sexuální preference skrýval, jak jen mohl - dokonce se málem oženil. 
   Jenže to je opravdu slušný člověk a tak těsně před svatbou si to se svou nastávající vyříkal - a kupodivu byl pochopen. Se svatby tehdy sešlo, ona dívka dokonce zůstala jeho kamarádkou a dodnes se s ní i její novou rodinou setkává. Stal se z něj domácí přítel - bez uvozovek. 
     S tím, že je gay se mi svěřil hned, jak nastoupil a my ostatní jsme jej naprosto respektovali. V divadle je to možná snadnější než jinde - divadlo takové lidi přitahuje jak magnet. Čtyři procenta je prostě na divadlo málo.
   Je to inteligentní a sečtělý člověk, který mi dodnes doporučuje, co je dobré si přečíst nebo poslechnout, protože má velmi dobrý vkus. Již dlouhá léta není mým podřízeným, oslovuji ho ale stále "můj vznešený knihovníku". Postupem času měl několik známostí, nakonec si našel člověka, se kterým uzavřel registrované partnerství. Ale nikdy by nešel, jak sám říká,  na "Pride gay parade". Není nijak zvlášť hrdý na to, že je gay. Jen bere na vědomí, že s touhle zvláštností bude muset žít do smrti. Kdo neví, že je homosexuál si toho vůbec nevšimne. Ale tím, že si to sám přiznal se vlastně zachránil - sám před sebou. 

úterý 16. února 2016

O komunikaci




   Nastoupila jsem do tramvaje a posadila se proti staré paní. Někdo se chtěl něco zeptat řidiče, ale ten je uzavřený ve své kukani. Vzpomněla jsem si, jak dříve v tramvaji sedával průvodčí. Mohlo se ho ptát na cestu, přestupy a vůbec jenom s ním mluvit. Stará paní mi něco říkala. Chtělo se jí povídat. Všimli jste si, jak staří lidé navazují hovor? Většinou ale nemají s kým.