Prohledat tento blog

čtvrtek 24. května 2018

Nedotknutelní

O tom, co je osobní svoboda

   

   V posledním příspěvku jsem se taky zmínil o "bezpřívlastkové svobodě". Myslím, že bychom měli definovat co to ta svoboda vlastně je. Jestli je to svoboda rozhodnutí v daných mantinelech nebo odmítnutí jakýchkoliv mantinelů. Mantinelů, které jsme si sami stanovili volbami svých zákonodárců. 

Volby jsou zatím svobodné. A tedy reprezentují plus/mínus vůli lidu - tedy většiny. Zdá se ale, že vůle většiny našim zákonodárcům slouží spíše jako zástěrka k realizaci jejich partikulárních zájmů. To je jedna stránka věci. Dá se to změnit dalšími volbami - ovšem manipulace mainstreamových médií je zde a je silná. A ona síla, označovaná  obvykle nálepkou "lid" nebo "prostý lid" je manipulovatelná a ke změně preferencí je donutí až to příslovečné spálení se o žhavá kamna. Obvykle až napodruhé.


pondělí 21. května 2018

Zkusme to přesně naopak!

Opět o manipulaci (téměř) podprahové


Euripides







Svoboda projevu a potažmo svoboda uměleckého projevu je indikátorem míry demokracie. Je-li tato svoboda omezována ve jménu tzv. nesprávně chápané svobody a bezbřehého liberalismu, jak tvrdí lidi požadující zákaz uvedení inscenace, ukazuje to na něco nezdravého ve společnosti. 

(Alex Švamberk)




   Demokracie. Když se vrátíme k původnímu významu toho slova, je to vláda lidu. K tomu slovu se obvykle přidává přívlastek. Demokracie lidová (nesmyslnost je patrná), národní, zastupitelská, přímá atd. Pokaždé to původní význam slova někam posunuje a může se stát, že takto přívlastkovaná demokracie ztratí původní význam.  

   Nebo taková svoboda. To může být situace která popisuje anarchii nebo třeba svobodu rozhodnutí v mantinelech nějakého tuhého režimu. Panu Švamberkovi jde o svobodu uměleckou. Nic proti ní - pokud je pro všechny oblasti rovnocenná. Napadlo mě, co by se dělo, kdyby v onom divadelním kuse muslim znásilňoval křesťanku. Což je, zdá se, daleko častější případ dnešních dní. Co by to byl za neuvěřitelný kravál v multikulturních kruzích! Nebo, kdyby bylo islámem povoleno divadlo. Přitom jsme jenom provedli negativ situace, která (prý) probíhá na scéně. 

   Svoboda asi nemůže být zcela bezbřehá pro všechny, protože svoboda jednoho začne omezovat svobodu druhého. Těžko určit, kde je hranice té či oné osobní svobody. Muslimské snahy o odstranění křížů na budovách - například. Nebo o právo muslima se modlit podle jejich ritu kdekoliv (třeba na ulici) nebo kdykoliv. Představa, že muslimský lékař přeruší operaci, protože mu jeho víra přikazuje v tu dobu padnout na kolena s hlavou směrem k černému kameni patrně meteorického původu a pacient zemře je dost fantaskní - ale určitě se najde nejeden člověk, který bude toto právo muslimského chirurga obhajovat. Nebudu tady vypisovat všechna práva (svobody), která si tahle víra prosazuje. O tom už bylo napsáno příliš mnoho slov. 

   Jde o jinou věc. Alex Šamberk staví čtenáře před naprosto falešný fakt  - zákazem (nebo nedovolením) představení se prý stavíme do role obhájců (komunistické) cenzury. Zapomíná třeba na zákazy, které platí v muslimském světě a jejich nedodržování je drasticky trestáno. Utětí ruky za krádež (jako ve středověku), ukamenování za manželskou nevěru, smrt za zřeknutí se islámu, shození z vysoké budovy nebo oběšení za homosexualitu. V naší "civilizaci" jsou tresty mírnější. Vězení za za krádež, loupež, držení dětské pornografie, za znásilnění nebo i za úkladnou vraždu. Za některé, v muslimském světě nepředstavitelné prohřešky, nejsou u nás tresty žádné. Třeba za nevěru. "Krojovaný" průvod (polo)nahých gayů a leseb Prahou je nejen povolený, ale dokonce adorovaný a navštěvovaný politiky, kteří se chtějí zviditelnit a ukázat, jak velcí jsou příznivci sexuální svobody. 

   Přitom proti gayům nemám vůbec nic, s několika jsem léta spolupracoval a bylo vše v pořádku*. Příroda jim tak nastavila priority a s tím se nedá nic dělat. Narostou-li vám zrzavé vlasy, můžete je nanejvýš přebarvovat - ale zrzavé zůstanou až do smrti. Jenže přesvědčovat zbytek populace o tom, že tohle sexuální zaměření je jedině správné už správné není. Homosexualita je normální pro 4% populace. V dnešní době se gayům málokdo vysmívá natož aby jim nějak ubližoval. Co kdo dělá za zavřenými dveřmi svého bytu je jeho věc, pokud tím neubližuje někomu druhému. (Mimo jiné - ty nejlepší anekdoty o homosexuálech jsem slyšel právě od nich.) Nicméně ti inteligentní se snaží zbytečně neprovokovat zbylých 96% populace a nevyžadovat "zvláštní zacházení" například oddělené záchodky pro různá transgender pohlaví, právo mít své děti, ačkoliv je nejsou schopni spolu zplodit atd. Prostě jejich práva narážejí na práva většiny. Pokud by se takto chovali muslimové, asi by s nimi nebyl takový problém, jaký je. Jednodše se vnějškově snažit příliš nelišit. Neprovokovat.

   Problém tedy není v divadelní hře jako takové, ale o přístupu k ní. Umělecká svoboda (tedy přívlastková) musí existovat, protože by jinak tvorba zamrzla, nevyvíjela by se. K té svobodě ale patří i nutnost riskovat nepřijetí publikem. Kdysi stačilo daleko méně nekonformity, aby byl divadelní kus vypískán. Třeba Bizetova Carmen při premiéře - a dnes patří ke kmenovému repertoáru každého renomovaného operního divadla. Myslím, že na brněnské představení přijde dost lidí - ze zvědavosti. A pak se budou falešně pohoršovat. Neměli tam chodit, věděli přece do čeho jdou. Je to podobné, jako německé činoherní divadlo před několika lety. Kde tou avantgardou bylo, že herci na scéně močili, dokonce jeden na druhého. Jinou myšlenku představení asi moc nemělo - aspoň nebyla příliš  patrná. Diváci pochopili, že to žádný nadčasový Aristofanes nebo Shakespeare není a přestali chodit. 


Alex Švamberk
   Ale napadat kvůli provokativní Frljičově inscenaci výtky křesťanů nebo dokonce volených zastupitelů je nefér. Křesťané si chrání svou víru, svou svobodu a morálku a zastupitelé zastupují své voliče. Chtějí být v souladu s veřejným míněním, aby byli opět zvoleni a nebylo jim vyčítáno, že dotovali takovou akci. To, že se inscenace zastává i radní Matěj Hollan, který prokazatelně navštěvuje ukrajinské nevěstince a nechává se bičovat tamní dominou je symptomatické. Alex Švamberk jen předvádí svou okázalou nekonformnost. Nikdo mu přece nebrání, aby si zaplatil dotovanou vstupenku a na to představení šel. Ovšem obviňovat zbytek populace z totalitního myšlení je obyčejná sluníčkářská špinavost, nic víc. 



Někdejší předseda vlády Lubomír Štrougal  řekl na jedné schůzi ÚVKSČ bonmot: 

"Hlavně nenasrat dělníky!"  
Měl pravdu.




Apendix:

    Tak nám to představení "Naše násilí vaše násilí" proběhlo. Nakonec se vše podařilo a Ježíš K. onu muslimku přece jen znásilnil. Protesty byly na naše poměry nebývalé a představení tím dostalo mnohem více rozměrů a konotací. 


První postřeh:

"Slušní lidé" se ukázali být namakanými chlápky s holými hlavami - je zajímavé, že některé názorové proudy si prostě vnější vzhled nedokáží změnit. Vyhublý chlápek s mastnými dredy asi pravičák ani vlastenec nebude a nabušený chlápek z posilovny bude mít k multikulti, neokomunismu  a transgender velmi daleko. Před divadlem se navíc začal bystře, ale ne moc úspěšně zviditelňovat bývalý "politik" Miroslav Sládek, čímž byla akce rozšířena o přehlídku politických zombie.


Druhý poznatek: 

Že zasáhla policie je v pořádku. Někteří diváci si koupili vstupenku (jak by si ji brněnský snob mohl nekoupit při takové publicitě!) a policie jen ochraňovala jejich investici do importované kultury. A těm, kteří vstupenku dostali darem, odhaduji, že jich málo nebylo, zachránila radost z kulturního zážitku.

Třetí zjištění: 

Policie, tzv. Antikonfliktní tým (nemělo by se raději psát "team"?) "ztotožnila" některé účastníky protestů a bude s nimi zavedeno správní řízení. Nějak podezřele mi to začíná připomínat "předsametová léta". A co náš "lid"? Mlčí. Jen někteří pisálci nadšeně aplaudujíi, jak si to s těmi fašisty vyřídíme. Jestli mají ti novináři dredy a lenonky nevím. Mají ovšem pravdu v tom, že stačilo ono (patrně) nechutně provokativní představení bojkotovat, prostě tam nejít. Ale divadlo Husa na provázku není velké a "plno" by bylo tak jako tak. Lidi jsou zvědaví - zvláště po takové mediální dělostřelecké přípravě. 


Problém vidím spíše v těch, kteří sem tuhle divadelní společnost pozvali. Ale nakonec - divadlo se jmenuje Husa na provázku. Husa je pejorativní výraz pro hloupou ženskou a být voděn na provázku je údělem loutek. Dotováno penězi města Brna. Takže je vlastně všechno docela logické. Z ciziho krev neteče.

Místo epilogu: Jsou mezi námi i slušní lidé a chlapi k tomu. Je vidět, že množství titulů nebrání pevnému morální u postoji a činu. Velmi povzbudivé zjištění - aspoň pro mě. 




*/ Doslova. Na pracovišti udržovali pořádek, který už se mi tam po jejich odchodu nikdy nepodařilo zcela obnovit 



Připomínky prosím jen k obsahu, ne k formě.

středa 16. května 2018

Nepodceňujte, prosím, obor ostatních (zvláště když o něm nic nevíte)

O jedné nemoci blogosféry

Napsal Vladimír










Často se setkávám s tímto jevem: čtu na internetu obsahem hezký, vtipný, inteligentní text, ale pořád mi na něm něco vadí, necítím se při čtení dobře. Pak si to uvědomím: /nesoulad// //obsahu a formy/, někdy malý, jindy obrovský. A vím už i jak vznikl, je to čistě internetový fenomén.






čtvrtek 10. května 2018

Žvásty hlupáků


  Dnes jsem opět udělal chybu a podíval se na TV zprávy a tam se objevují prohlášení několika našich politiků, že binární bojové látky jako Novičok (a je jedno o kterou variantu jde) se v České republice nevyrábí ani nevyráběly, neskladují ani neskladovaly. A že Miloš Zeman prý konstatováním, že to není tak docela pravda, nahrál ruským  politikům. "Putinovi". Dokonce, že to udělal na ruskou objednávku a "velezradil"   tak Českou republiku.


úterý 8. května 2018

Proč fotit?

Základní otázky moderní fotografie

























Ondřej Neff mi  asi před půl rokem nasadil brouka do hlavy a uvědomil jsem si, že nejsem sám, kdo pochází z ryze nefilosofického patra, ale přesto často přemýšlí o smyslu fotografování.



pondělí 30. dubna 2018

Problém Lolitka

Patrně je to podprahově cíleno na muže,
kteří mají rádi velmi mladé holčičky.
Jsou to potenciální pedofilové?







  Zmínil jsem se v diskuzi o (pro mě) velmi nepříjemném hlase zpěvačky, který mi evokoval hlas holčičky, která zpívá o věcech, které k tomu věku tak nějak nepřísluší. Zpíváno je to šeptem, jen "na dechu"


  Lolitka. Původní záznam jsem kdesi založil v počítači nebo smazal - ale abych ukázal o co mi šlo jsem našel na netu jiný, velmi podobný.  







   Ale ukázalo se, že jsem nalítl na technickou úpravu: původní snímek byl nazpíván o 10% níže a pomaleji a pak zase zrychlený.  Takže je to normální "baba",  posléze zrychlená. 
I mistr tesař* se někdy utne...


   Takhle je dělaný i další hlas - hlas "Alzáka" v reklamě. Ten mi dělá taky špatně - bez ohledu na to, že je to reklama, které pro uřvanost a vlezlost (nehledě na pitomost textu) taky vypínám, když se náhodou dívám na TV nebo si pouštím nějaká videa, která mě zajímají  na netu. (Není jich moc.)  Jako reklama je idea zeleného mimozemšťana prý velmi úspěšná. 


Takhle to asi namluvil.


"Lidi jsou holt různé."


*/ čti zvukař

neděle 22. dubna 2018

SOS čili setkání ostravských snobů



Foto z presentace koncertu na netu
Fotografku se mi nepodařilo dohledat.






Současnou elektronickou hudbu představíme společně s oceňovanými Genot Centre a Radiem Wave. Koncert soudobé hudby jako první z celoročního cyklu pro nás připravil polský dramaturg Daniel Brożek

...psala na netu programová manažerka PLATO Dita Eibenová.




neděle 15. dubna 2018

Jak se snadno stát „ruským švábem“.














  Někdo má rád holky, někdo zase vdolky. 
To je pravda, lidi „jsou různí“. Ale tohle zjednodušení je přílišné. Protože jsou tu lidé kteří mají rádi české buchty. Vdolky i holky. Ale taky ti, kteří nemají sice nemají rádi vdolky, ale neznamená to, že by museli milovat holky. V našem podobenství třeba gay, který chce zůstat štíhlý a žádoucí.

úterý 27. března 2018

Skřípání kolem Skripala






   Bývalý dvojitý agent Sergej Skripal byl spolu se svou dcerou Julií otráven v anglickém městě Salisbury. Tahle věta se zdá být jedinou nezpochybnitelnou informací v následující směsi dohadů, polopravd a matoucích informací. Nebudu vypisovat anabázi téhle kauzy, jen si položím pár otázek, u kterých si nejsem zdaleka jist, zda je někdo někdy zvedne.




neděle 25. února 2018

O zakázaných slovech a čtverečcích na obrazovce


Sympatická holka!

  Tak nám Ester Ledecká vyhrála, co se dalo. Říkám nám, protože  většina Kotlinky se cítí tak nějak spoluzodpovědná za její úspěch. Čili jako obvykle: Když je někdo úspěšný, je to náš takřka celonárodní úspěch. Ne pouze jeho a jeho týmu.
Když ale nevyhraje tak jak jsme předpokládali, je to jen vina protagonisty. Málo se snažil. Není to přece náš neúspěch. Prostě to zkazil a my mu přece tak fandili...


  Nicméně Ester Ledecká v žádném rozhovoru nezapomene připomenout, že za jejím vítězstvím je i perfektní práce jejího týmu. 


sobota 27. ledna 2018

Tak nám zvolili Zemana...

 Jonathan Swift





  Tak Milouš Zemanojc vyhrál nad Jirkou Drahouškem. Sice jen o prsa, ale matematika je neúprosná. Avšak  kdyby to dopadlo naopak, byla by situace naprosto stejná. Polovina národa je tvrdě zakousnutá do té druhé a naopak. Nacházejí se všelijaké argumenty proč je ten nebo onen uchazeč horší než ten druhý. Většinou neinformované (nikdo nic vlastně  neví) nebo rovnou falešné. Propírá se minulost obou aktérů, co kdo kdy řekl nebo neřekl a říct měl. Nebo naopak neměl. A kreslí se hrubě neveselé nebo zcela optimistické vize budoucnosti. 




pondělí 1. ledna 2018

Zemanova brázda a korálky pro domorodce






   Jeden můj spolužák z devítiletky, říkejme mu třeba Karel, každoročně organizuje (z Prahy) setkání těch spolužáků, kteří se dožili dnešních dnů. Scházíme se v Ostravě, protože to je přece jen nejkoncentrovanější místo našeho výskytu. Ale je nás, pravda, stále méně.


    Karel to má pěkně zorganizováno, všechny živé obešle, domluví termín a místo, zamluví na pár hodin vhodnou restauraci (těší mě, že tu "mou") a tam pokecáme o životě, vzpomeneme už navždy nepřítomných a omluvených, pojíme,  popijeme vínka či pivka a zase se v poklidu rozejdeme. Přicházejí s námi požvanit i naši tehdejší učitelé což je docela prima zážitek. 


neděle 31. prosince 2017

Novoročenka 2018



 Vše dobré v roce 2018 (a nejen v něm) všem přeje Drak


a taky Starý Kocour.


Když vám bude někdo tvrdit, že ví, co bude,
vysmějte se mu do očí!



sobota 30. prosince 2017

Zeman mýty bořící…


   Říkal jsem si, že se do voleb nebudu míchat. Ať si každý zvolí koho chce. Ale všichni si přisazují jen na jednu misku vah. 


   Ne, opravdu si nemyslím, že starý tlustý, prostořeký Zeman je nejlepším možným kandidátem. Jenže - kdo jiný. Dostal jsem mailem odkaz na jakousi filipiku, obhajobu Miloše Zemana a vyvěšuji ji hlavně proto, že  ostatní (pražská kavárna a spol.) plodí o něm jenom samá negativa. Už jenom kolik závadného toho našli na jednom gestu v novoročním projevu. Co všechno s toho dokázali odvodit! 

Ta nenávist je už zcela živočišná.

sobota 23. prosince 2017

Veselé Vánoce

Veselé Vánoce :-)





















   Úvodem bych rád za sebe a Kocoura popřál všem šťastné a veselé Vánoce. Nějak přišly letos rychleji, než obvykle, aspoň pro mě. Doufám, že pro vás ostatní přišly spořádaně a včas, jak se sluší a patří, mají to přece být svátky pohody a klidu.

sobota 18. listopadu 2017

Doba hysterická



 Doby už lidstvo zažilo různé. Byla doba dřevěná, kamenná, bronzová a pak i železná. Pokaždé trvaly mnoho tisíc let.


  Nyní nastala doba hysterická. Není tady poprvé, ale dnes má pro šíření onoho zmiňovaného fenoménu, hysterie, zvlášť dobré podmínky dané rozvojem a rozšířením komunikace po celém světě. Neříkám, že každý, ale kdekdo se může virtuálně potkat s kdekým. Rychle kdekoliv. Ani nemusí mít nějakou tvář. Na internetu všichni nosíme nějakou masku. Vystrkujeme místo sebe svůj nick, avatara.

pátek 17. listopadu 2017

Ze stínu na sluneční stranu


Napsala Astra

   Astra má za sebou důležitý skok - nedávno seskočila hrobníkovi z lopaty. Stěžuje si, že je slaboučká - ale kdo by nebyl po takovém skoku. Hlavní je, že její hlava zůstává čistá a schopná snadno stravitelným způsobem podat zprávu o okolním bizarním světě. 






úterý 10. října 2017

Je to ještě čeština?

Hana Macková




   Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se sebou domluvit a nestačili bychom se divit.


neděle 1. října 2017

Jen tak...

Pár nesouvislých poznámek k událostem kolem nás



Poslední kopretina




Zdá se, že požadavek "stejného metru" je nereálný. Tohle od vládců EU přece nemůžeme požadovat. Když se od "rozseparoveného " Srbska chtělo oddělit muslimské Kosovo, neváhala EU (a USA) použít i vojenskou sílu a "humanitární bombardování"  aby Kosovo dosáhlo svého cíle. Budiž. Klid tam stejně není. Pak by ovšem měla EU zasáhnout i v případě, že se chce separovat i Katalánsko. Tam se Madrid snaží dokonce zabránit referendu s otázkou, zda má Katalánsko zůstat jako součástí Španělska nebo existovat jako samostatný stát. A dělá to dost násilným způsobem srovnatelným s tehdejším úsilím Srbů.  Hlasování je přece aktem svobodné vůle lidí. A stále se tu mluví o demokracii. Problém je v tom, čemu říkáme demokracie. Tohle slovo už rozhodně neznamená "vládu lidu". 

   Jsem zvědav, jak zareaguje bruselská věrchuška na požadavek alespoň verbálního odsouzení postoje španělské vlády a případně zda bude ochotná na Španělsko uvalit nějaké hospodářské sankce, jak to s chutí provedla v případě ruské anexe Krymu, která byla potvrzena následným svobodným hlasováním jako vůle obyvatelstva, kterými vyhrožuje Polsku, Maďarsku i Česku. Naši europoslanci se kupodivu "pochlapili a budou prý žádat komisi EK o odsouzení akcí španělské vlády. 
   Ale ptám se - opravdu budou? Myslím, že o tom jenom tak žvaní a protestu se neodváží. Ona ta mzda, kterou dostávají z Bruselu je příliš příjemná na to, než aby riskovali, že o ni přijdou. A věřím, že takový Úřad jako je EU by určitě našel způsob, jak neposlušné poslance umravnit.


A  další problémy:

   Ve Francii pokračuje výjimečný stav, protože pokračují i teroristické akce islamistů. Zdá se, že výjimečný stav bude ve Francii i jinde brzy stavem běžným, zcela normálním.
  Tyhle vleklé a zvolna gradující problémy západního světa jsou pro nás, socialistické pohrobky bývalého východního bloku, kraje obývané občany druhé kategorie (jak se občas prořeknou činovníci "západu") poněkud nepochopitelné. Průměrné myšlení (pokud se to dá myšlením vůbec nazvat) je tady na východě mnohem západnější, než socialismus  či neokomunismus, který je praktikován na západ od nás.

   Přežraná společnost, bohatá tak, že už neví, co by měla chtít se rozhodla (čti: její věrchuška za ni rozhodla) že bude spasitelem Evropy - a světa. Vytrvalé vymývání mozků, které ona "západní společnost" tak halasně kritizuje v Severní Korei, Číně i Rusku běží v EU na plné pecky. A žádná pecka nevynechává. Tisk, TV, rozhlas i oficiální webové portály v širokém záběru chrlí propagandu multikulturalismu, globálního oteplování, podivných gender studií atd. 


Ostatně konečně...

   Tak němečtí gayové mohou nejen uzavírat manželství, ale i adoptovat děti. Nakonec proč by ne. Dětem bude jim lépe než v nějakém ústavu nebo dokonce v dětském gangu na ulici.

   Má to ale háček - dítě musí porodit žena. A nevím, jestli bude k dispozici dostatek vhodných dětí, protože v Německu je homosexualita vyšší, než v jiných zemích. Takže se může stát,že pro adopci budou k dispozici jen děti jiných etnik. Tedy i jinak vypadající. A podle některých zkušeností se v nich kolem puberty objeví "volání rodu"  a ony bez rozumného důvodu své pěstouny opustí a přidají se ke svému etniku. Takže se německý národ, tradičně pracovitý a disciplinovaný tak nějak naředí, což znamená, že se rozplizne v "evropských strukturách" a Němci přestanou být nebezpeční svým sousedům. Tenhle "naředěný národ" už totiž nebude schopen podlehnout volání nějakého novodobého Vůdce. A pokud ano, bude to vůdce se zcela jinými záměry, než vybudovat novou, "čtvrtou říši"... 



Zamrzlá nenávist

   Ale v Kotlince jsou takové problémy spíše velkou výjimkou. My máme ty svoje. Třeba to těžké dilema některých lidí, jestli má Jarek Nohavica přijmout avizované státní vyznamenání od nenáviděného presidenta.

  Menší část "všeho lidu", tzv. pražská kavárna a spol. totiž neuznává výsledky presidentských voleb a nesnese pomyšlení, že by president mohl vyznamenat někoho, kdo je všeobecně uznáván za hlas národa. Najednou je Jarek považován za člověka, který jen díky náhodě není v obecném opovržení za "kolaboraci" s STB. Spolupracoval leckdo, občas se na to přijde, ale po těch mnoha letech už na to víceméně nikdo nehledí. Byla jiná doba.

   Myslím, že jim spíše vadí, že oni sami zdaleka nemají tolik věhlasu jako onen písničkář. Nebo mu možná závidí to státní vyznamenání? Ale nejvíc jim vadí, že Nohavicu bude vyznamenávat  prostořeký Zeman a ne někdo z jejich pražské kavárny. Jejich hvězda už pohasla po smrti Václava Havla nebo vlastně nikdy nesvítila. Jaroslav Hutka, Karel Steigerwald nebo kandidát na presidenta textař a někdejší majitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček.* To psaní textů mu šlo moc dobře a obchodník je taky asi docela obstojný. Jaký je antropolog ovšem netuším.


*/  Pana Horáčka jsem viděl na začátku léta v Ostravě při sběru podpisů. Měl před obchodním centrem Fukušima (čti Nová Karolína) malý stánek s nějakými papíry a mládencem, který ty papíry  hlídal a půjčoval případným podporovatelům průpisky. Za cca čtvrt hodiny se ve stánku nezastavil nikdo. Pár lidí prošlo kolem, podívali se na papíry, které ležely na stolečku a šlo dál.
  Sám Horáček (nebo jeho dokonalý dvojník) se procházel na prostranství před megalomanským hangárem - a lidé si ho nevšímali. Možná jej ani nepoznali. Měl jsem nutkání to celé vyfotit, ale nakonec mi to nepřipadlo vhodné. 



Ale nastává nám podzim, příroda se barví do teplých tónů a jistotou zůstává, že přijde zima. 
Nevíme sice jaká, ale přijde. Sousedka už má, jak vidíte, na zimu  svůj plán...


neděle 3. září 2017

Jidášský polibek

Král Andrej I. 



   To je termín, známý z Bible. Jidáš svým polibkem označil tehdejším mocným, kdo z těch vousáčů při společné večeři je vlastně Ježíš a skončilo to jeho ukřižováním. Ježíše, ne Jidáše.

   Je mnohokrát v praxi ověřeno, že pokud se šéf chce někoho z podřízených elegantně zbavit, začne ho nesmyslně chválit, protežovat, píše mu nezasloužené odměny. A v kolektivu se posléze určitě najde pár lidí, kteří na tu zjevnou nespravedlnost budou reagovat tím, že protežovanému kolegovi budou dělat naschvály, budou ho pomlouvat a udávat jeho prohřešky šéfovi Ten tak na onu osobu  získá negativní informace, které by jinak asi nezískal a až zasáhne a nežádoucího se začne zbavovat, bude to za tichého nebo hlasitého potlesku celého kolektivu. Navíc může farizejsky prohlásit "zklamal jste mě a já vám tak věřil!".