Pryč z EU! A potom? Co potom!

 Co chceme?

Schumacher píše:

Šumavákova plechovka sežrala, tak dokud to je v paměti ctrl+c, posílám, aby to nenávratně nezmizelo. Drobně doplněné. 

   

1984?

   Kouření bývalo v Nizozemsku velmi běžnou záležitostí, ještě před třiceti lety se kouřilo třeba i při nakupování v samoobsluhách. Dnes je všechno jinak. Během velmi krátké doby se z kuřáků stali vyvrhelové. Těžko říct, co bude následovat. Budou se jednou zavírat do klecí tlouštíci? Bude cukrová policie zabavovat drobotině na ulici bonbóny? A hranolková policie mastnou stravu? Bude konzumace alkoholu postavena na roveň hrdelnímu zločinu? A kdy přijdou na řadu motoristé, nebo ti, kdo si pořádně nečistí zuby? Anebo ti, kdo nechodí pravidelně běhat? Vyrábět cukrovou vatu bude stejný zločin, jako vařit pervitin nebo pěstovat konopí. Nechme se překvapit…

Korektnost sama

Korektní je správné/ slušné/ poctivé/ společensky bezvadné/ zdvořilé a charakterní způsoby jednání/ chování a podnikání

    Kdeco se dneska pyšní přídomkem korektní. Korektní bankéř, (hyper)korektní politik... To, co se nám nelíbí často označujeme za nekorektní. Třeba jednání nějakého úřadu nebo třeba mobilního operátora. Nekorektní je také používání nevhodných termínů pro popisování nějakých jevů. Tedy nekorektní slovník. Bývají často problémy, když se použijí "nekorektní", tedy obvyklé výrazy pro popsání obvyklých věcí nebo jevů. To se poslední dobo stává docela často, protože slova ztrácejí svůj původní význam a dostávají jiný, Stávají se z nich nálepky, kterými polepujeme cosi, co se nám nelíbí,  co nám nevyhovuje. Používáme korektních slov tam, kde nemáme odvahu použít těch obvyklých, srozumitelných.

Uvádím prvních pár hesel z  možného  budoucího výkladového slovníku dnešní novořeči. 

Ať si vzájemně lépe rozumíme.  

Hotel Brioni

   Hotel Brioni na začátku známé Stodolní ulice v Ostravě odmítl ubytovat občany Ruska, dokud nepodepíší prohlášení odsuzující anexi Krymu. Je to malý hotel, ne až tak luxusní, byť má čtyři hvězdičky. Kdysi se jmenoval Odra a bylo to nejlevnější ubytování v centru. 

Nocovat na Stodolní ale není žádné terno.* 

Tak pravil papež...

Hlava katolické církve papež František šokoval sněm Vatikánských ortodoxních kardinálů mj. i těmito interními diskusními výroky

Ovšem na druhé straně...

Malá úvaha o (po)malých sebevraždách

Tovjeho hrál - a skvěle - Honza Filip, žid.
Druhý skvělý Tovje - v Praze - byl Tomáš Töpfer. Taky žid.

     Když mi bylo kolem padesátky, dával se u nás muzikál Šumař na střeše. Jeho hlavní postava,  židovský mlíkař Tovje z ruské vesnice Anatěvka a  hlava rodiny se v životě vždy rozhoduje správně, podle židovské víry a zvyklostí.  

Jenže pak si v duchu promluví s Hospodinem a začne pochybovat. Jeho dialogy s Bohem jsou vlastně monology se sebou samým. Po každém zásadním rozhodnutí proto prohlásí "Ovšem na druhé straně..."  A popře tím vše předešlé. Uvědomil jsem si, že moje hlava pracuje stejně jak ta jeho. 

Dialektika?  Asi.  

Referndum? Kdepak! Ani nápad!

Několik postřehů o referendu

„Nevěřte těm, kdož tvrdí, že hlas lidu je hlasem Božím. Vždyť zběsilost davu je vždy blízka šílenství“. 

(Alcuin z Yorku, poradce Karla Velikého)

Rozhovor s bratrem G

    Je stále ještě apríla. Tak tady vyvěšuji fiktivní futuristický rozhovor s velkým bráchou, kterého jsme si nechali malinko přerůst přes hlavu. Inu - dobře jsme ho krmili, Otesánka. Horší je, že tenhle rozhovor nemusí být ani tak moc velká nadsázka a vzdálená budoucnost. Je třeba se připravit. Jde-li to vůbec. 

   Lidstvo si vůbec pěstuje potenciální katy, atomová bomba, komunismus, kapitalismus, nacismus, liberalismus a všeliké jiné "-ismy". V tom jsme přeborníci - jak si co nejvíc uškodit. Protože se odjakživa kritizuje "zlatá střední cesta", protože je prý "vyšlapaná a tráva na ní je sežraná" jak se praví v jedné písni V+W. 

Takže se jak ten osel rozhodujeme jestli doleva nebo doprava. Když se rozhodne polovina tak a polovina onak, je to špatné a vznikne mezi nimi bratrovražedný boj.  

Hra Lemmings ***

  Když se velká většina rozhodne pro jednu stranu, začne situace připomínat tah lumíků včetně zakončení jejich velké výpravy skokem z útesu do moře.* 

   Obvykle to v relativním zdraví přežijí ti, kteří se opozdili nebo zabloudili a přišli tak o veliké finále. Případně se odchýlili z široké frekventované cesty únikem do pankejtů, kde si tiše skuhrali.**

Proč nemám rád pražskou kavárnu

Zamyšlení  o vrstvách.

   Na jistém blogu jsem si (nerad) nadělal několik nepřátel na dálku jen tím, že jsem se s jistou nelibostí vyjádřil o tzv. "pražské kavárně", která má pocit že je nositelkou jediné možné pravdy. Ti, kteří s nimi nesouhlasí jsou prostě hlupáci. 

  Nelituji své prostořekosti. O sobě jsem to věděl odjakživa a o myšlení uražených jsem se hodně dozvěděl právě tímto "neuváženým krokem". Pražská kavárna, o které byla řeč nemusí být jen v Praze. To je jen terminus technicus,  ne určení místa největší koncentrace pražských kavárníků.  

Astra se hlásí (prý z postele)

   Milí pánové, přišlo jaro do vsi a to mě rozjařilo natolik, že jsem si vzpomněla na svoji dost nedávnou novou vášeň, kterou je kreslení.Prožívám při té "tvorbě" nikdy nepoznané pocity, je to velmi uklidňující koníček. 

   Už ani nechodím do kurzu, protože jsem pochopila, že kreslit lebku nebo škorni nebo pár krabiček na stole není moje hobby. Já si chci matlat co chci a jak chci.

Posílám vám tedy tento jarní obrázek, kterým zviditelňuje svoje city. Dalo mi to fušku, malovat to roští je docela zážitek. 

  A házím vám zcela odlehlou hádanku. Proč asi visí tady za rohem na laně, které nese tramvajové troleje mobil, připojený k nabíjecí šňůře, která se při tom výhozu z některého okna pěkně omotala na té troleji a telefon se tam hezky pohybuje ve větru .Vyfotila bych vám to, ale se svým novým mobilem mám s focením problémy. Jistě si to ale snadno dokážete představit.

Takže - proč ten telefon asi vyletěl?