Právo být ovcí

  "Včera sobota byla" a v Praze na Letné bylo živo. Konala se tam celostátní protivládní demonstrace. Dostavilo se údajně 200 000 občanů (tento počet policie ale nepotvrdila), převážně z Prahy. Sledoval jsem akci jen (velmi) občas na netu, ale některé výroky vystupujících byly vskutku zajímavé. To ovšem jen tehdy, nevyužijete-li právo být ovcí.

    Třeba: Musíme zajistit financování školství a kultury. O chvíli později: Musíme zvýšit částku na zbrojení, abychom zajistili mír. Jak se pomocí zbraní zajišťuje mír vidíme v přímém přenosu z Blízkého Východu nebo Ukrajiny. Nikdo z řečníků ani nezavadil o to, odkud ty prostředky vláda vezme. Respektive komu je vezme. To je přece záležitost vlády, my jenom jednoduše "požadujeme". 

  Největší pozornost byla věnována tomu, aby byla zachována "demokracie". Kromě toho, že tento pojem je už celá desetiletí či dokonce staletí ohýbán na jakoukoliv potřebnou stranu, nikdo nevysvětlil, jakým způsobem se na "snížení míry demokacie" podílí chystané zrušení poplatků za rozhlas a televizi a jejich hrazení ze státního rozpočtu. 

   Zřejmě je to pro protestující i organizátora protestu, Milion chvilek, otázka kardinální, protože na ni nasadila nejtěžší váhu mezi řečníky - například bývalého učitele a pak herce a autora veseloher Zdeňka Svěráka. Ten mimo jiné řekl:

....Už třicet let platíme rozhlasové a televizní poplatky z vlastní kapsy...  

   Není to pravda. Není to třicet let. Abych netrápil svoji starou hlavu, zadal jsem úkol americké AI Alter systems, ať mi vyhledá data k této otázce. Odpověď byla rychlá a opulentní. Z ní vyjímám: 

• 1925 – Zaveden rozhlasový koncesionářský poplatek v Československu. Platil každý, kdo vlastnil rozhlasový přijímač. Poplatek činil asi 10 Kč měsíčně.
• 1930 – Rozhlasový poplatek se pohyboval kolem 20–30 Kč.
• Po roce 1948 – V socialistickém Československu pokračuje systém konc. poplatků, výběr zajišťuje stát, poplatek kolem 20 Kč měsíčně.
• 70. a 80. léta – Zhruba 25 Kčs měsíčně za rozhlas.
• 1953 – Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize (ČST).
• 1957 – Zaveden televizní koncesní poplatek (cca 25 Kčs měsíčně).
• 60.–70. léta – Televizní poplatek stabilně 25–35 Kčs měsíčně.
• 80. léta – Poplatek za televizi na asi 50 Kčs.
• 1990–1992 – V období k tržnímu hospodářství se zvyšuje na 70–100 Kčs.
• 1993 – Po rozdělení Československa přebírá systém České televize a Českého rozhlasu.
• Rozhlasový poplatek : 30 Kč/měsíc.
• Televizní poplatek : 75 Kč/měsíc.
• 1997 – Televizní poplatek  100 Kč/měsíc.
• 2005–2006 – Přijetí zákona č. 348/2005 Sb., který upravuje výběr poplatků moderním způsobem.
• 2008 – Současná výše poplatků: 45 Kč/měsíc za rozhlas a 135 Kč/měsíc za televizi.
• 2008–2026 – Výše ​​poplatků se nemění; reálně ale klesá jejich hodnota kvůli inflaci.

Dnešní částky (45 a 135 Kč) jsou reálně nejnižší v historii, pokud to přepočítáváme ke mzdám – např. ve 30. letech stál poplatek asi 0,3 % průměrné mzdy, dnes méně než 0,1 %.

   Tolik poskytla AI z volně dostupných zdrojů. Pan Svěrák  si to už asi přesně nepamatuje - v jeho věku ovšem už má právo zapomínat.

  Dále nám, potenciálním ovcím, pan Svěrák vysvětlil, že pokud tyto poplatky bude hradit stát, nebude ani rozhlas ani televize svobodná, bude totiž poplatná vládě - která jemu a jeho soukmenovcům není momentálně po chuti.

   Jakým způsobem může běžný občan ovlivnit politické směřování médií středního proudu ovšem vůbec není jasné. Už za "hlubokého socialismu" se občas objevily ankety, které se snažily "držet prst na tepu doby".  

Dopadaly většinou souhlasem s politikou strany a vlády, později, po roce 1990 se souhlasem s názorem momentálně vládnoucí skupiny. Není to nic těžkého. Stačí natočit desítky odpovědí na  jakoukoliv otázku a pak použít jen ty, které se s oficiálním názorem shodují. Pro větší věrohodnost je tam docela vhodné ponechat pár odpovědí, které ne zcela souzní s oficiálním narativem - a máme názor společnosti, jaký chceme.

   Vzhledem k velmi "širokému záběru" médií středního proudu nebudou lidé s nekonformním názorem slyšet nebo vidět a začnou si připadat vyřazení z okruhu normálních, tzv. slušných lidí.

   To by se v první fázi po zrušení poplatků nejspíš nezměnilo. Občanům by se možná zvýšila daň, ale nevybírání poplatků by zjednodušilo a zlevnilo jejich agendu. To, co tzv. neziskovky opravdu děsí je, že NKÚ, Nejvyšší kontrolní úřad, bude mít konečně možnost příjmy a výdaje veřejných médií kontrolovat a zjišťovat, odkud přicházejí další příjmy nad státní příspěvek a hlavně, jaká je struktura výdajů. Komu ty vydané prostředky přijdou a za co vlastně. Což by byly informace bezesporu nesmírně "zajímavé".

   Na příjmové straně se uvažuje o aplikaci nějaké verze amerického zákonu FARA, který přkazuje přiznávat, odkud ze zahraničí  přicházejí příspěvky. A to platí nejen pro veřejná média, ale i pro tzv. neziskové organizace, které v současnosti ovlivňují nejen školy, mládež, sportovce ale i jiné organizace. Domnívám se, že i Sněmovnu a Senát, respektive jejich jednotlivé členy, kteří jsou současně i členy neziskových organizací. 

    Křik, přicházející od "neziskovkářů" i médií jasně naznačuje, že jejich financování čisté rozhodně není. Pokusy prohlásit chystané změny za "ruskou hrozby svobody" jsou naprosto liché. Skutečně neziskové organizace, zřizované "zdola" přímo občany, občanské iniciativy, jako jsou dobrovolní hasiči, vesnické sportovní kluby, sdružení zahrádkářů, ochotnické spolky a podobné většinou žijí z příspěvků svých členů a do své činnosti si nenechávají zasahovat ani státem, ani někým zvenku.

   Postupně v druhé fázi z médií odejdou ti, kteří prosazují "své" názory i ve zpravodajství, které by mělo být pravdivé a neutrální, protože v jiných oborech začne být nedostatek vhodných míst. Příchodem nových tváří se změní i narativ těchto médií - SMI.

   Veřejné prostředí snad začne být opravdu svobodnější a umožní tak občanům svobodnou volbu směřování jejich státu. To je jeden z důvodů, proč k odbourávání demokracie zrušením poplatků nedojde, spíš naopak. 

====

Dodatek (jako obykle):

Jakub Szántó na sociální síti X píše o názorech Zdeňka Svěráka:

"Objevuje se názor, že média veřejné služby by měla být zestátněna. To by znamenalo, že si je sice i tak zaplatíme - protože kdo jiný by asi tak platil rozpočet? - jenže ona by už nebyla naše. Byla by vlády."

Jenom jeden dotaz pane Svěráku: Co myslíte pod pojmem "naše" média? Vaše a vašich spolupracovníků, kteří zastávají stejný politický názor? Nebo všech televizních zaměstnanců? Případně jen vybraných?

Nebo snad celého obyvatelstva České republiky? Jak to vlastně myslíte?

===

Dodatek II: 

   Poměrně chytrá strategie Ukrajiny. "Zbusifikované" narkomany, alkoholiky a duševně i jinak nemocné naloží do autobusů a rozvezou na ty úseky fronty, kde se drolí ukrajinská obrana. Tam jsou bez jakékoliv palebné podpory poslání do útoku, čímž ovšem zaměstnají ruské pěšáky a fronta se moc nepohne. I když tento ukrajinský "vojenský materiál" rychle dojde, vzápětí přijede další autobus s novou dávkou "potravy pro děla". 

   Poslední dobou se jako potrava pro děla používají i zhraniční žoldnéři. Jednak jim nebude třeba vyplácet žold, pokud padnou před termínem výplaty, jednak jsou považování za zbabělce, protože nechtějí zbytečně umírat, byť jsou v žoldu.

   Je to docela mazané - demograficky tak "pročistí" mužskou populaci ukrajiny a nacisticky orientované vyškolené specialisty např. "dronovody" si zachovají "na potom". Rusko bude muset najít schema na likvidaci i těchto, nacionalisticky motivovaných, protože po válce by tam rozhodně nemohla vzniknout opravdu neutrální nárazníková zóna.

    Bude docela zajímavé sledovat, jak dlouho si ukrajinská veřejnost nechá líbit tyto "odběry". Už v současnosti se častěji objevují rvačky ostatních přihlížejících při "busifikaci", kteří dříve jen ječeli a natáčeli si vše na mobily, což bylo a je při současné politické situaci na UK zcela neproduktivní. Přibývá zraněných i mrtvých "busifikátorů" i rozbitých "busifikačních" aut.