895

    Tolik branek vstřelil Alexandr Ovečkin za svou kariéru v NHL, čímž překonal letitý rekord Wayna Gretzkého. Mimo jiné - není ten Gretzký nakonec taky Slovan? Grecký - Грецкий znamená rusky  řecký, Řek, čili podobné příjmení jako v češtině Maďar nebo Polák. Ale to jenom jako vtípek. 

Víra

„Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra 

a správná příslušnost je víc než v botě díra…“

Informace a propaganda

   

Zvelič pravdu a máš hloupost! 

(V.I.Lenin)

   Jsem z toho všeho poněkud znechucený. Pročetl jsem během několika posledních dní diskuze na webech a blozích "dezolátů" i těch druhých. A musel jsem ,konstatovat totéž, co jsem viděl už před časem. Diskuze se odbývají vlastně pod jakýmkoliv článkem, který umožňuje diskuzi. Téma článku je naprosto nedůležité, diskuze se rozvine kolem několika známých témat a hlavně - účastní se jí docela omezený počet diskutérů. 

Augenblick

Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají, na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí. 

(Albert Einstein)

Brainrot

Už delší dobu moderní lidé žijí v nereálném, digitálním světě. Málokdo má možnost nebo schopnost se dozvědět, co se vlastně kolem něj děje. Všechno máme zprostředkované médii. Nic z toho nemusí být pravda. Ale může.

Toxoplazmóza?

O podivné ukrajinské logice

Voják

   Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí. 

(Albert Einstein)

Hranice úspěchu

„Pseudokonzervativci se rozčilují, že na olympiádě boxuje žena, která přesně splňuje jejich definici ženy a jejich jednoduchý pohled na pohlaví a gender. Narodila se jako žena, má ženské pohlavní orgány, nikdy nebrala hormony, ani nepodstoupila tranzici. Je to tedy dle světa, který lidi dělí jen podle pindíků a pipinek, zcela zřejmá žena… A nebo si konečně povšimli, že to není zdaleka tak jednoduché, že roli nehraje jen to, co má dotyčný mezi nohama a svět nejde dělit jen podle pindíků a pipinek?“ napsal režisér Dan Příbáň.

 

Zvláštní tvor - diskutér

 Diskutéři - nemyslím tím trolly, flamery, gramary či tapetáře. To jsou "entity" který nejde o diskuzi, ale o rozbití jakékoliv diskuze o čemkoliv.    Jsou vlastně jenom na internetu, protože v reálném životě by se s nimi ostatní buď přestali bavit nebo by dokonce dostali na budku. Proto se realizují způsobem, který je od fyzického násilí ostatních většinou chrání. 

O válce, vojácích a vlastencích

   

Ti dva chtěli ještě před chvíli jeden druhého zabít.
Ale pak by tu v zákopu zůstal jeden úplně sám. 

   Takřka od mládí si uvědomuji nesmyslnost válek. Ale žili jsme si  v Evropě v klidné době, války byly daleko. Ta v Jugoslávii netrvala moc dlouho, neměli jsme na ni žádný vliv a odbývali jsme ji slovy 

"Nojo, Balkán, 

tam se perou pořád!" 

Deprese, sociální nůžky a vyhoření

Kolik toho opravdu potřebuje jedinec k tomu, aby si v pohodě žil? 

   

   Rozhodně o půl řádu méně, než nám vnucuje reklama. Kdo podlehne reklamě a snaží se srovnat se sousedem nebo kolegou v práci, zařadí se smečky “krysího závodu”. 

A je ztracen.

Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají, na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí.

(Albert Einstein)

Všechny barvy diskuze

   Kromě poslechu několika TV a rozhlasových stanic si docela často čtu na internetu. Články i diskuze. Články jsou pochopitelně odvislé od názoru autora, blogera, který je píše proto, že má pocit, že by měl něco sdělit světu. Jak to vidí on. Každý si vybere takový blog, který mu vyhovuje, který je komplementární k jiným zdrojům informací, které používá. Ovšem diskuze, pokud je pod článkem povolená - to je panečku jiné kafe!  

Kráska a hrdina

   Tak jsem se dneska odpoledne brouzdal internetem, většinou předvolebním, narazil jsem na dva adepty, kteří by rádi do Evropského Parlamentu. A jak jsem se tak díval do těch obličejů, napadlo mě, jací jsou to lidé, kteří usilují o naši důvěru. Nehodlám a ani nemohu posuzovat jejich skutečné pohnutky nebo dokonce jejich vhodnost pro dané funkce nebo snad dokonce jejich morální profil. Jen jsem se chvíli díval do jejich tváří. Protože obraz je přece jenom méně matoucí, než slova. Zkuste to taky. 

"Vyřčené slovo ani párem volů nevrátíš!"

   

To úsloví/přísloví/rčení je pravdivé až běda a je naprosto nestranné. 

Ono totiž hlavně záleží na okolí toho, kdo něco prohlásil. Je-li to přítel nebo nepřítel.  Bylo-li to "slovo" správně pochopeno, správně interpretováno.

Slovo je takový zvláštní artefakt. Dá se totiž na něj pohlížet ze všech představitelných i těžko představitených úhlů. Slovo může být zbraň i cíl útoku. Nebo štít.

Souvislosti

Jen takové poznámky o souvislostech - nesouvislostech

Foto NASA

Z Parlamentních listů:

  Ačkoli ruský prezident Vladimir Putin rád říká, že ukrajinský národ neexistuje a fakticky to jsou jen trochu jiní Rusové, v praxi mu to nebrání vydávat rozkazy o mrzačení a vraždění dětí okupantskou ruskou armádou. Mladý kluk přišel o nohu. A teď o svém hrůzném zážitku promluvil. A mezitím na Ukrajině dál a dál teče krev a Rusové útočí v celé řadě směrů. A Velká Británie zvažuje, že Ukrajině poskytne speciální zbraň.

K nedělní kávičce

„Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ (Francois Villon)

   Francois Villon neměl na mysli jen "snížení životní úrovně", ale skutečnou nuzotu. Hlad. Naši lotři se ale etablují už při nepatrném snížení jejich požadavků na život. Když nemohou mít tři nová  auta v rodině. Na hory mohou v zimě jen třikrát a ne každý týden, jak by si to přáli. Ale ti, kteří kooperují s režimem na to mají... Že to není právně nebo dokonce jen morálně v pořádku? Co jim je po tom! Když mi nedáte na můj obvyklý luxus, zařídím si ho sám?! 

Z cizích luhů a hájů

O majetku

ParlamentníListy.cz, makroekonom Jaroslav Šulc

...Jsou to tři týdny, co kolegové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí oznámili dokončení fantastické studie, v níž se podívali na rozvrstvení majetku v téhle republice. Stručně budu tlumočit, na co přišli. Rozdělili si skoro už 11 milionů obyvatel této republiky na pět početně stejně velkých skupin, cca 2,2 milionu lidí. A zjišťovali, jak těchto pět skupin drží majetek, kolik majetku mají ve vlastnictví. Celá společnost je 100 procent, no a prvních dvacet procent, odborníci tomu říkají první kvintil, těch nejchudších drží pouze 0,2 procenta majetku! Skoro nic. 

   V dalších skupinách to narůstá na nějakých 5, 6, 8 procent a na těch nejbohatších 20 procent populace připadá 80,5 procenta majetku.* Když se podíváme na to, kolikrát více majetku připadá na jednoho člověka z těch 20 procent nejbohatších vůči těm ze skupiny nejchudších, tak je to 400x více. Výzkum byl mezinárodní, takže zjistili, že už jsme premianti v Evropě a že se už těmi 80,5 procenty blížíme Spojeným státům americkým, kde ale tahle diferenciace trvala dvě stě let, než k ní dospěli. Proto jsou Američané na prahu občanské války, kde ten propastný konflikt mezi bohatými a chudými je maskován soupeřením mezi republikány a demokraty, ale je to jenom slupka, přičemž ten vnitřní rozpor je obrovská majetková nerovnost.

   Snad si vzpomenete na Paretovo pravidlo 80/20. Tohle je jenom další potvrzení jeho správnosti.

O mlčení 

Jakub Vágner, rybář  (Parlamentní listy)

...„Na svých cestách vidím jen pomalý, ale zcela zřetelný kolaps naší ‚vyspělé‘ západní civilizace. Bohužel, nikoli jen na cestách v dalekých krajích, ale na cestách po Evropě. Pomalu, ale jistě si necháváme krást naši identitu, naši kulturu, naši historii, naše tradice, a necháváme extremistické menšiny a lidi bez respektu k lidskému životu rozhodovat o většinové populaci. Našich osudech, našich rodinách, naší budoucnosti. Nechápu ale, proč. Proč musíme tolerovat něco, co bude zcela jistě ohrožovat budoucnost našeho národa? Je to plivnutí do tváře našich předků.

   Rozumím, asi máme mlčet. Má nám být jedno, že se dnes na území Evropy běžně znásilňují mladé ženy, je ubližováno dětem na ulicích a kdokoli se ozve, je ihned nazván rasistou a xenofobem. Je to pak měřítko normálnosti? Chceme mít opravdu násilí v těchto podobách jako běžný kolorit našich životů? Chceme, aby podobné činy byly oslavovány, brány jako možné příklady a přenášeny i do naší kultury a dějin? Já bych si totiž moc přál, aby Česká republika byla neustále tak krásnou, klidnou a bezpečnou zemí, kterou nám může ještě stále závidět celý svět… to přeji nám a hlavně našim dětem. A tak tedy šťastný nový rok a hlavně ve zdraví prosím. Váš Jakub,“ zakončil.

   Jsou věci, které si člověk prostě časem uvědomí, ať je rybář nebo třeba zvukař. Začátkem všeho špatného je vždy předstírání něčeho, co není skutečné, nazývání věcí nesprávnými jmény. Tedy lež.

Kdo přečetl něco od George Orwella tak ví. Jak 1984 tak Farma zvířat jsou vlastně o tomhle.

O presidentech

   President Ukrajiny Vladimír Zelenskyj ve svém projevu k národu vysvětlil, že každý Ukrajinec si bude muset odpovědět na otázku, kým chce být – „obětí nebo vítězem, uprchlíkem nebo občanem“. 

Uvádí se, že důvěra Ukrajinců vůči Zelenskému klesla v průběhu roku z 84 % na 62 %.

(RIA Novosti)

A jakpak je to u nás doma?

  Důvěra v prezidentskou instituci se s nástupem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla výrazně zlepšila, konstatoval STEM. Po svém zvolení na jaře letošního roku se prezident těšil důvěře 59 procent lidí a podobně jako u jeho předchůdců došlo v průběhu mandátu ke snížení důvěry.

Tedy shrnutí: Ukrajinci důvěřují více svému presidentu, který je zatáhl do války než my  presidentovi, který zatím nic takového neudělal (a bohdá ani neudělá). To dokazuje absolutní moc (nejen) našich médií.

O masmédiích  (Petr Robejšek)

   Demokratický prezidentský kandidát Bernie Sanders jednou řekl: „Pozornost médií je tím větší, čím menší je význam (tématu) pro normální lidi.“ Existují sice výjimky, jako Parlamentní listy nebo Echo, ale drtivá většina médií lidem poskytuje jen fast food pro mozek. Plytké senzace, sestříhané záběry a nejasná čísla, jsou buď bezvýznamné, chybné, nebo lživé. Víru v to, že inscenování událostí, vnucování politických názorů a způsobů chování povede nakonec k tomu, že je lidé převezmou, sdílejí dnešní novináři s bývalými komunistickými vládci. Ti si také mysleli, že stálým opakováním změní myšlení a chování lidí. Navíc mají ti, kteří politiku dělají nebo komentují, sklon zabývat se hlavně názory jejich oponentů, ale ne skutečným životem společnosti.

===

   „Pokud chytíte 100 červených ohnivých mravenců a 100 velkých černých mravenců a dáte je do sklenice, zpočátku se nic nestane. Pokud však nádobou prudce zatřesete a hodíte je zpět na zem, mravenci budou bojovat, dokud se nakonec nezabijí navzájem. Jde o to, že červení mravenci si myslí, že černí mravenci jsou nepřítel a naopak, zatímco ve skutečnosti je skutečným nepřítelem osoba, která zatřásla sklenicí.      

    Přesně to se dnes ve společnosti děje. Liberální vs. konzervativní. Černá vs. bílá.

"Skutečná otázka, kterou si musíme položit, je, kdo třese nádobou… a proč?“

Ve Vesmíru vidíme galaxie, které svou velikostí, vzdáleností i stářím přesahují naše běžné schopnosti chápání. Uvědomíme si, jak nepatrná je naše vlastní galaxie, Zeměkoule, jak nepatrní na ni jsme my, lidé a jak zanedbatelné jsou naše přání, chtění nebo pocity. V jak nepatrném časovém okamžiku  Vesmíru existujeme a jak záhy naše existence skončí. 

Třeba tím, že se vyhubíme. A nic po lidstvu nezůstane. 

Tak prosím na to nezapomínejte. 

Trochu skromnosti do Nového roku 2024... 

Vidlákovo woke, prozření...

 ÚVAHA

  Pochopitelně je to nepříjemné zjištění, že jsme pořád menšina a dovoláváme se práva křikem. Ale je to tak. Jsme jako Gréta Thunberg (-ová). Dnešní Danielův článek popisuje podstatu problému. Národ/lid/obyvatelstvo/ovce - je jedno, jak tu většinu nazveme je opravdu pod hypnózou TV, jednak té veřejnoprávní ČT, i té Prima americké CNN a dalších (i soukromých) stanic, které nemají odvahu změnit narativ, protože je to - narativ. Kdo se odchýlí z cesty, je libtardy "uštěkán", jsou mu odebrány reklamy atd. Reklamy mu odeberou firmy, které se rovněž bojí o to, aby se jejich výrobky dobře prodávaly. 

Platí tu bohužel staré komunistické heslo "Kdo nejde s námi, jde proti nám!" 

Jsem unavený

ROBERT A. HALL





Je mi 68.

Pracoval jsem tvrdě od svých 18 let, kromě jednoho semestru, kdy jsem studoval a kromě půl roku, kdy jsem denně hledal zaměstnání.