Prostě si to nedokáží odpustit...

   Jsou mezi námi lidé, kteří si prostě nedokáží odpustit vlastní sebeprezentaci. Gayové, puberťáci, politici neobvyklého založení atd. Takže máme, i mimo Pochody Hrdosti, jemné, sladce vonící hochy, kteří mluví poněkud specifickým způsobem, tak, aby je všichni poznali, potetované výrostky a "výrostkyně" chodící v rozličných kostýmech s piercingem, tak aby se vzájemně poznali, ale hlavně, aby je rozpoznalo šedé publikum - ti nudní a otravní starci nad třicet. 

Kocouři a já

   Říká se, že v domácnosti, kde je nějaký člen kočičího plemene to končívá tím, že ono zvířátko převezme velení. 

  Je to pravda. Oni totiž umí nenápadně, ale vytrvale prosazovat svou vůli, své vidění světa. Trpělivě, měkounce, potichu.

   Pes je povahou kámoš, má vás rád hlučně a věrně. Požaduje vaši pozornost, potřebuje vás. Kocour nebo kočka sice taky potřebuje vaši pozornost, ale protože je povahou introvert, většinou se ji nedomáhá tak nápadným způsobem Tu se otře o nohu, tu vyskočí na stůl a ulehne na knihu, klavírák nebo vedle klávesnice, abyste ho nepřehlédli.

   Nebo vám přijde do postele dát dobrou noc. Když už usínáte, tak se pootichonku, opatrně vyplíží a jde si spát na své obvyklé místo. Ráno už ale čeká u vašich trepek a naznačuje, že by už něco pojedl. Když s vámi vyjímečně spí celou noc, považuje vás za opuštěného nebo nemocného a rozhodl se vás hlídat. Nebo je sám nemocný a věří, že ho nějak ochráníte.

   Těsně po kovidové době jsem, ač řádně očkován, dostal jakousi virózu. Horečka, únava, spavost. Naštěstí jsem externista, nic určitého jsem neměl naplánováno, tak jsem zavolal do Ústavu, že mám horečku a že si beru volno, vlezl zpátky do postele a usnul jako špalek. Občas  jsem si zašel na záchod, napil se studené vody a pokračoval ve spaní. Spavá nemoc. Tohle trvalo tři a půl dne.  

  V poledne čtvrtého dne jsem otevřel oči a zjistil, že mám hlad. Źena, která už o mě měla obavy se zaradovala a udělala mi dobrý oběd. Tím moje choroba skončila. O čtyři kila lehčí jsem začal normálně fungovat. Ale proč to zmiňuji: Kdykoliv jsem se za ty čtyři dny probudil do polospánku, vedle hlavy mi tiše ležel jeden z kocourů a koukal mi přímo do očí. Asi se střídali podle nějakého rozpisu, protože tam byli pořád, ve dne v noci.

   U nás nedávají dobrou noc lišky, ale kocouři. Když se chystám ulehnout, přidou postupně k posteli, buď na chvilku na ni vyskočí nebo jen tak postojí, počkají, až se narovnám a zhasnu a jdou si po svém. Jeden nebo druhý, vyjímečně oba najednou - nějak na sebe žárlí nebo mají rozpis služeb.

Říkali jsme mu Plukovník

   Všichni kocouři, ať už to byla pouliční směs nebo čistokrevní s průkazem či bez průkazu původu se k nám dostali jinak, než koupí. Buď je někdo našel na ulici a poskytl jim provizorní domov nebo se někomu okotila kočka a těch koťat bylo nějak moc nebo mladý muž musel odjet do Prahy na studia a kocoura si nemohl vzít sebou a tak požádal maminku, aby mu našla nový domov. Hledala poctivě po známých a jejich známých až se dostala k nám, že prý jednoho máme a druhý nám před nedávnem umřel a jestli bychom ho nevzali. Protože jsme nevěděli, jestli se budou snášet tak jsem řekl, ať ho zkusí přinést, že uvidíme. Kocouři kolem sebe chodili, občas nějaký ten výpad bez krve a nevypadalo to moc nadějně. Spali každý v jiném pokoji, k jídlu chodili taky každý zvlášť. Tak jsem paní zavolal, že by to nedělalo dobrotu, ať ho zkusí umístit jinam. Paní přišla a jak jsem otevřel pokoj, zjstil jsemže na gauči spokojeně spí oba dva, jeden přes druhého a tváří se, že jsou odjakživa bráchové. Tak jsme se rozhodli, že to necháme tak. Paní byla nadšená, že našel nový domov, dovlekla dva pytle kvalitního krmiva a nějaké další kočičí věci a šťastně volala synovi, že je všechno v pořádku. Kluk nám občas psal a poptával se, jak se jeho kocour má.

   Byl to čistokrevný dlouhosrstý kocour a musel se denně česat. Dost drasticky česat, jinak by se zamuchlal a musel by se ostříhat. Trpělivě držel to hřebelcování a dokonce vyskočil v době údržby sám na stůl a naznačoval, že je třeba podstoupit každodenní torturu. 

  Oni kocouři vůbec mají rádi zaběhnutý pořádek a s nelibostí nesou jeho porušování. Když si večer před spaním měřím krevní tlak (doktorka to ode mě chce) tak kocour vyskočí na postel, podívá se důležitě na tonometr a zřejmě uspokojen zavrní a lehne si vedle mé hlavy. Když usínám cítím, že opatrně odchází spát na své křeslo. 

  Je jedno, jaké rasy nebo velikosti ten kocour nebo kočka je. Kdysi jsem měl důvěrný vztah k samci leoparda sněžného. Měl jsem tenkrát obtížné období v manželství a chodil jsem často do ZOO "vyčistit si hlavu". A když jsem tak jednou stál u klece sněžných leopardů, přišel ten samec až k mříži, lehl si vystrčil přední packu ven a zadíval se mi do očí. Tak jsem mu popovídal o všem co mě tížilo. Někdy jsem si i položil ruku na jeho packu. Ani se nehnul. Poslouchal pozorně a jako skutečný kámoš k tomu nic nepodokl.

   Ulevilo se mi a pak jsem za ním už chodil pravidelně. Jeho leopardice to ale nesla s nelibostí. Syčela na mě, když jsme přicházel a pak chodila trucovat do nejvzdálenějšího koutu výběhu. Ten leopard to taky neměl se svoji ženou jednoduché... 

   Až jednou jsem došel a výběh byl prázdný. Když jsem se pak doptával ošetřovatele, kde že jsou, řekl mi, že celý pár prodali do jiné ZOO. Byl jsem z toho dlouho vykolejený, sněžný leopard totiž nikdy neútočí na člověka i když by vzhledem ke své velikosti a síle mohl. Neútočí a raději pracně loví ty svoje horské kozy. Ale prý tam bude mít lepší podmínky, větší výběh atd. Přál jsem mu to, ale to, že už nebudu mít šanci si s ním popovídat mě ranilo.

   Někdy zase napíši, jak jsem navazoval kontakty s cizími kočkami. Dokázal jsem číst, co si ta která kočka o mě myslí, domácí zkušenosti s kocoury byly k nezaplacení. 

To je Punťa neboli Pinďa. Malý, ustrašený, ale miluje mě věrně.
Nemá rád cizí lidi, to se vždy jde schovat do skříně a vyleze, až návštěva odejde.

LICOMĚRNOSTI

To je termín, kterým se dá popsat libtardí politika.

Fedorov. Ten se nezakecá....

   Na Ukrajině jsou v mnoha větších městech už třetí den demonstrace, kterým se říká „papundeklové“, protože mají transparenty na kartonech z krabic v obchodě. Jsou vytrvalé, dlouho do noci, hesla jsou centrálně zprefabrikovaná a žádají navrácení Fedorova, ministra obrany do funkce, ze které ho odvolal Zelenský a odvolání vrchního velitele UA Syrského. Některé dokonce volají i po rezignaci Zelenského, což ovšem bude problém, protože tamní parlament má parlamentní prázdniny. Ale demonstrace sílí...

Pall - Mall aneb všehochuť

Jak to vypadá zvenku...

 Jsou okamžiky, kdy si říkám, že si Ukrajinci zaslouží, čím jsou postihováni.

A je to tady!

My, pracovníci Českého rozhlasu, dnes 22. června 2026 stávkujeme. Čtyřiadvacetihodinovou výstražnou stávku opíráme o Listinu základních práv a svobod.


K naší profesi potřebujeme, aby Český rozhlas zůstal nezávislou institucí. Tedy aby garantoval uspokojivé pracovní podmínky, ke kterým patří i právo na profesní autonomii a možnost vykonávat práci bez politického nebo jiného nátlaku. Chystaná změna systému financování a výpadek nemalé části příjmů toto ohrožuje.

Hrozí, že budou propuštěny stovky současných zaměstnanců. Hrozí omezení široké a pestré nabídky, kterou v současnosti poskytujeme veřejnosti. Hrozí, že dojde k rušení některých pořadů, nebo dokonce celých stanic.

Někteří z nás i dnes pracujeme, abychom pro vás zajistili to, co podle zákona máme. A to přesto, že stávku plně podporujeme. Nechceme totiž omezit veřejnou službu, kterou vám zajišťujeme dennodenně. Ani vám dnes za každou cenu nechceme brát to, na co jste zvyklí. Chceme jen upozornit, že v současnosti nemáme jistotu, zda pro vás veřejnou službu budeme moct plnit dál v dosavadní kvalitě a rozsahu.


Děkujeme za pochopení a podporu.

Pro vás, ne pro politiky.
Stávkový výbor iniciativy Veřejnoprávně

Vyříznout!

Bude horké léto?

Téhle studentce asi nikdo nebude TV ani mobil brát.
Ale pochybuji, že se pravidelně na dívává
na "média hlavního proudu" 

   Tak nám chtěji umravnit ČT a ČRo. Zdá se, že si to naší "veřejnoprávníci" nechtějí nechat líbit, jak správně podotýká bloger Vidlák na Parlamentních listech. 

  

První praskliny

   Okolní svět, tedy ten, o kterém vím, se mi poslední dobou už hrubě nelibí. Umřel mi jeden ze dvou kocourů, potom moje hodná žena, se kterou jsem žil bezmála padesát let, pak nejlepší kamarád, se kterým jsem se znal od páté třídy. Druhý kocour je taky nějaký nemocný, bojím se, že brzy umře. To všechno za poslední rok. Je toho na mě nějak moc. A okolí? Okolní svět?

 

Dopolední nočním můra

...a  zaslechl jsem hlasatele, jak vzrušeným hlasem čte naléhavou zprávu:

  Americký vicepresident J.D. Vance s okamžitou platností zastavil útok jaderných bombardérů mířících na Tokio. Vracejí se na své základny. Stalo se tak poté, když Donald Trump zastřelil japonskou novinářku při tiskové konferenci v Oválné pracovně v Bílém domě revolverem, který měl v zásuvce stolu a někam odešel. Novinářka se ho totiž zeptala, jestli se sám považuje za příčetného. Ochranka presidenta drží Trumpa na dosud neznámém místě...

  Probudil jsem se trhnutím. Komunikační rádio na stole, které jsem v polospánku slyšel bylo ale vypnuté. Napadlo mě ale, že ten šílený sen se docela klidně může stát. 

Takto nebo podobně.

Divná věc

Ruští hackeři? Signál z vesmiru? Tajemný návštěvník? Skleróza? Somnambulismus?  Nebo něco jiiného?

 Jsou na světě události které si neumím vysvětlit racionálně. 

To ale neznamená, že racionální vysvětlení nemají. Asi mají, jenom já ho neznám. Někdo ho možná zná.

Nepodstatný detail z války

   Mě asi bohužel u velkých událostí nejvíc zaujmou nepatrné a možná nepodstatné detaily. Tentokrát to byla jedna holka, zasypaná po pás betonovou sutí v polorozbité budově internátu v Starobilsku. Vlasy slepené krví, tričko promočené zasychající krví, ale když ji odkryli horní část těla, hned upozorňovala, že vedle ní je zasypaná další holka, která není vidět a slyšet je ji jen slabě a občas. Ať ji vytáhnou! Polámané nohy mohly počkat. 

Jak jsme potkali vlky

Došlo mailem

 

 Osmého, časně, tedy podle nás, odpoledne, vyrazili jsme panem Krabičkou jak říkáme našemu vehiklu, na jih. Kafe, musím mít kafe, ozvala se manželka sotva jsme vyjeli. To jsem mohl vzít kafe v termosce nebo rovnou kofein. To není ono, potřebuju ten rituál. Chápu. První pumpa, sákryš přejeli. Druhá pumpa, kde že byla ta odbočka? Třetí pumpa, konečně. Vezmu i benzín. 

   A hele, motorky, a co jich je! No jo, jarní vyjížďka. Jó? S policejním doprovodem? pravila manželka. A Podívej na ty bundy. To jsou vlci. Noční. Tý jo! Potkali jsme se vevnitř u automatu na kafe. Že se vracejí na Brno. A že letos na Olšanech to bylo hustý. My že jsme tam byli loni. Kdepak loni, letos náckové řvali jak pominutí, a co že jich tam bylo. Můžu si vyfotit tu bundu, zeptala se manželka? 

   Nu da, pravil ten co měl záda jak letiště s nádherným znakem. Rus? Da růskij! Tý jo! Nahodil jsem ruštinu. Že něskolko let tomu nazad pasetíli Pítěr, nu i privátno, vremja bylo, i Darógu žizni, Ladožskoje ózero.

   Popovídali jsme si, popřáli štěstí. Dostali dvě samolepky Daroga pabědy. Uf, to bylo silné. Rozloučili jsme se,otřel jsem si oči. Ještě u auta prohlédl jednu z motorek, obsah přes litr, bubly bubly. Hlavně opatrně, oči všude, nerozmnožovat pomníčky se, svíčkam. Že jo, na blbnutí už jsme starý. Pravda, většinou už tatíci, někdo i s manželkou či družkou na tandemu.

   Kam to nalepíme? Třeba sem dozadu. Jenže tahle samolepka by dlouho nevydržela. Pár umytí a šlus. To by byla škoda. Vymyslím jak zevnitř. Pan Krabička....teď už je Vlk.

====

   Já tolik štěstí neměl. Proč štěstí? Protože ti Noční Vlci je sice politická propagace Ruska a Putina, ale hlavně je to výraz úcty k těm, kteří v roce 1948 osvobozovali velkou část naší republiky. Úcty k těm, kteří tady porůznu leží pod zemí a už nic neříkají. Aby se nezapomnělo, jak je poslední dobou neblahým zvykem. Až vymřeme my staří, někteří se pokusí vyložit dějiny úplně opačně. Ale širokou veřejnost už v té době budu zajímat úplně jiné věci.

VIP stánek před oficiální akcí

   Potkal jsem párkrát naše československé Vlky, kteří ctí tutéž tradici a navštěvují Památník osvobození Ostravy 30. dubna 1945 v Komenského sadech. Taky to bývá nejdůstojnější část oslav. Ta oficiální část, kterou realizují městští zastupielé Ostravy a okolních obcí bývá většinou, hned po položení věnců bývá naplněná projevy činovníků, kteří se dokonce vyhýbají konstatování kdo osvobodil Ostravu a, pochopitelně vzájemnýmí poděkováními, pak přeletem dvou stíhaček a malou přehlídkou České armády. V projevech několikrát zaznělo, že jsme nedílnou součásti NATO. Publikum je drženo za ohrádkou, dovnitř mají povolen vstup jenom pozvani. Nepozvaní mohli položit své květiny až po skončení oficiálního programu. 

Vojáci vojákům. Oslava NATO

   Pro mě to je tak trochu trapné a studené. Když organizátoři zjistili, že nepozvaných je jen pár, dokonce dovolili přístup i mě, naprosto soukromé osobě. Když jsem odmítl, aspoň mi hlavní paní "kerberos" donesla bublinkovou vodu. Asi jim zbyla.  

Soukromí slovenští návštěvníci. (Za vlastní!)

  Českoslovenští Vlci přišli až 6. května. V útvaru, položili po krátkém projevu své květiny a vrátili se ke svým silným motorkám a jeli vzdát úctu ještě k dalším památníkům. 

   Na další oslavy jsem už nešel. Stačilo! 

   Policie hlídala prostor u památníku ještě dlouho po skončení oficiální akce, protože loni se tam objevla Oganesjanova parta provokatérů, rozšlapala květiny a odulý, zpocený Pšenák vše natáčel na kameru. 

Letos už nepřišli. 

 Změnit obraz dějin se opět věrchušce nepovedlo.

Ukrajina bez závoje

Aneb o českých hejlech

    V minulém týdnu prošla českými médii zpráva, že na Ukrajině požadoval úplatky v korunách přes dva miliony (sto tisíc dolarů) muž vydávající se za bratrance Andrije Jermaka, ředitele kanceláře prezidenta Zelenského. Za to nabízel obstarat lukrativní pozici ve státní správě. „Falešný Jermak“ byl postavičkou na úrovni Svěrákova Vrchní, prchni. Ale kdo četl článek opožděně až v tomto týdnu, vnímal ho ve zcela jiném kontextu. Andrij Borisovič Jermak totiž není jedinou vlivnou postavou kolem prezidenta Zelenského, a částka sto tisíc dolarů nebyla úplně mimo.

Budapešťské memorandum: Co to bylo a co to nebylo

Všichni si myslí, že rozumí Budapešťskému memorandu. Ve skutečnosti mu téměř nikdo nerozumí.

Busifikace

    

  Tak říkají na Ukrajině násilnému odvádění mužů na frontu. Jsou na to vyčleněny jednotky z vojenských komisariátů, zatím ne vždy ozbrojené, které loví muže "přiměřeného věku" aby je poslali na frontu v rusko-ukrajinské válce, zvané též "speciální operace".

Placebo a antidepresiva

Pozvolná změna kurzu? 

    Každý člověk na přicházející zprávy obvykle nějak reaguje - emocemi. A zpráv v dnešní době přichází opravdu hodně. Většinou jsou to ovšem zprávy nějakým způsobem upravené, ohnuté podle potřeb politické reprezentace. Aby se udržela vhodná nálada ve společnosti, přidávají se navíc nějaké zprávy jako placebo nebo trankvilizéry, což jsou jsou léky na uklidnění, které snižují úzkost, duševní napětí a tlumí centrální nervovou soustavu.

    

Mluviti stříbro, mlčeti zlato

Martin Dorazin, vyznamenaný novinář

    Většinou není důležité co se řekne, ale to, co se neřekne. Vymlčí. Nemusí se lhát, jenom se o nějaké skutečnosti zapomene zmínit.

Theatrum mundi

 Divadlo světa

   Když se pokoušíte získat nějaké, aspoň částečně pravdivé informace tak zjistíte, že jsou okamžiky, kdy je to prostě nemožné. Je to jako se pokoušet najít nějaký příběh, děj, nějakou skutečnost pohledem z rychíku, který se žene krajem. Vždy vidíte jen kousíček a nevíte, jestli je to realita nebo reklama na zubní pastu či nový model auta, případně jestli u trati právě nenatáčejí dramatickou scénu z nového thrilleru.

Klap

 

  Zvuk sluchátka, pokládaného do vidlice. A pak už jenom tiché bzučení prázdné linky. Zavolám zpátky... 

Právo být ovcí

  "Včera sobota byla" a v Praze na Letné bylo živo. Konala se tam celostátní protivládní demonstrace. Dostavilo se údajně 200 000 občanů (tento počet policie ale nepotvrdila), převážně z Prahy. Sledoval jsem akci jen (velmi) občas na netu, ale některé výroky vystupujících byly vskutku zajímavé. To ovšem jen tehdy, nevyužijete-li právo být ovcí.

Při pondělku

V Rusku je přísná cenzura!

  ...nepřátelské akce se v takových případech vyznačují ústupy podél linie kontaktu a snahou odvést pozornost a ublížit civilistům. Bohužel právě to nepřítel v současné době dělá.

   Byl podepsán dekret zakazující publikování. To se prakticky odehrávalo živě v našem vysílání. Blogeři a telegramové kanály nyní mají zakázáno publikovat takový materiál bez řádné akreditace od příslušných orgánů.  Tím se zabrání předchozím opakovaným útokům na město, zdravotnický personál a ministerstvo pro mimořádné události.

(Denis Pušilin, šéf Doněcké lidové republiky)

   Přeloženo do srozumitelné řeči: Ukrajinci čekají, až se k místu dopadu ukrajinské rakety nebo dronu sjedou záchranáři a opravárenské čety a pak udeří podruhé na stejné místo. Lidské ztráty se tím pochopitelně nejméně zdvojnásobí. Přesný okamžik jim prozradí sama ruská média v přímém přenosu.

=====

   Postup ruských ozbrojených sil v oblasti Svjatogorsku na slavjanské frontě neprobíhá tak rychle, jak by bylo žádoucí, uvedl v rozhovoru pro tiskovou agenturu Vesti vůdce Doněcké lidové republiky. Podle něj ruští vojáci aktivně postupují v oblasti obce Raj-Aleksandrovka.

   Na slavjanské frontě naše útočné skupiny postupují poměrně aktivně v oblasti Raj-Aleksandrovka. Vidíme pokrok i v oblasti Svjatogorsku, ale ne tak rychle, jak bychom si přáli; nepřítel klade tuhý odpor.

   Tedy na rozdíl od předchozích narativů to není tak, že ukrajinští vojáci při spatření vojáků ruských zahazují zbraně a buď se dávají na útěk nebo se vzdávají.

======

   Polsko čelí reálné možnosti odchodu z Evropské unie, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Poznamenal, že v zemi strana Právo a spravedlnost a polská krajní pravice podporují odchod z EU a že je podporuje polský prezident Karol Nawrocki. Tusk také obvinil Rusko, stoupence hnutí Make America Great Again, evropskou pravici a maďarského premiéra Viktora Orbána z toho, že chtějí zničit Evropskou unii.

Polexit je dnes skutečnou hrozbou! Pro Polsko by to byla katastrofa. Udělám vše, co bude v mých silách, abych je zastavil napsal Tusk na sociální síti X

Už dříve vypukl konflikt mezi Tuskem a Nawrockim ohledně programu EU s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu, který poskytuje půjčky na obranné potřeby členských států EU.

  

   😸