Prohledat tento blog

sobota 16. března 2024

Dezolátské pohádky


  Řetězové maily raději nečtu.
 Bývají obvykle dost primitivní, zato mají pestrou typografickou úpravu. Jakmile je každý odstavec jinou barvou a má velké ozdobné nadpisy, indikuje mi, že pravděpodobně nestojí za přečtení. Tenhle vypadá jako překopírovaný článek. Zdroj ani autora jsem ale nenašel. Ale i tak si myslím, že mě autor žalovat nebude. Dělám mu nakonec reklamu.

Udělám tedy výjimku a text vyvěsím. Autor trpí mnohomluvností a je poněkud antisemita, i když to tají. Myšlenky a vývody jsou jeho, zanechal jsem vše tak, jak mi to přišlo, vymazal jsem jenom evidentní popisy fotografií, které se nezachovaly. A zrušil typografické "vozdobování". Ale článek měl patrně v jistých kruzích docela úspěch. Jinak by mi ho známý nepřeposílal.

Já si ho pro sebe nazval "Pohádky dezolátské babičky" 

neděle 3. března 2024

K nedělní kávičce

„Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ (Francois Villon)



   Francois Villon neměl na mysli jen "snížení životní úrovně", ale skutečnou nuzotu. Hlad. Naši lotři se ale etablují už při nepatrném snížení jejich požadavků na život. Když nemohou mít tři nová  auta v rodině. Na hory mohou v zimě jen třikrát a ne každý týden, jak by si to přáli. Ale ti, kteří kooperují s režimem na to mají... Že to není právně nebo dokonce jen morálně v pořádku? Co jim je po tom! Když mi nedáte na můj obvyklý luxus, zařídím si ho sám?! 


sobota 2. března 2024

Malá poznámka o válce

 Tentokrát bez zdroje


  


    Zahlédl jsem na nějakém ruském blogu zprávu o tom, že mezi padlými ukrajinskými vojáky byla, podle "psí známky", i sedmnáctiletá dobrovolnice. Bylo tam i jméno. Hledal jsem, kde to bylo uveřejněno, ale už jsem zdroj nenašel. Mohl to tedy být i fake a někdo ho smazal. 

neděle 25. února 2024

Rozpolcenost

 Všimněte si, že když se koná nějaké referendum, bývají výsledky velmi těsné. Jistě, kdyby byla veřejnost velkou většinou na jedné straně, bylo by referendum cekem zbytečné. Ti, kterým je jasné, že tahají za delší konec provazu ovšem referendum striktně požadují. Ti druzí referendu zásadně brání, protože by se ukázalo, že tahají za ten druhý kratší konec. 
Problém, předmět referenda je přitom naprosto lhostejný. Od postoje k Ukrajině přes řešení pandemií např. Covid-19 až po rozhodnutí, jestli mám být mezi paneláky dětské hřiště nebo parkoviště. Přitom mě zaujalo, jak těsné bývají výsledky. 49/51 % je typický výsledek. Argumentačně přitom bývá jedna strana daleko silnější. 

úterý 6. února 2024

Jak funguje STROJ SVĚT


Možná to není úplně přesné. Ale ten princip stroje vysvětluje poměrně velmi dobře to, co se dneska děje. Proč jsou politici vlastně loutky. Postavičky na střelnici určené podle potřeby k odstřelu. 

Kdo vládne, jak a proč. 


   Nemyslím si, že video i článek je jediná esence pravdy. Hlavně tam, kde zabíhá do detailů. A vedle článku o monopolech jsou články, se kterými za svou osobu nesouhlasím - jsou tam stejné lživé argumenty, jako článcích opačného zaměření. Prostě - svoboda názoru. Ohýbání důkazů pro potvrzení nějakého  názoru je ale podle mě velká chyba, když na tohle přijdete, ztrácí i ostatní, byť relevantní názory na síle.

A ještě jeden odkaz - rozhovor s Tuckerem Carlsonem o tom, co jej vedlo k nápadu vyzpovídat V. V. Putina. Velmi zajímavé!

pátek 2. února 2024

Letáky, letáky, letáky

Aneb o falešných argumentech obchodníků.



   Možnost uspořit peníze při nákupu potravin a zboží v obchodech díky slevovým akcím by se již brzy mohla seniorům značně zkomplikovat. Ministerstvo životního prostředí se chystá mimo jiné došlápnout také na reklamní letáky. Právě ty ovšem častokrát bývají pro seniory bez přístupu k internetu jednou z mála cest, jak se mohou snadněji orientovat v cenách v obchodech a nekupovat předražené zboží, když si budou slevy kroužkovat. Obavy panují také z propouštění lidí se zdravotním postižením.
  Jedná se hlavně o recyklaci PET lahví. Neméně podstatná je část spočívající v návrhu rozšíření definice obalů také na reklamní letáky. Ta totiž přinese povinnost recyklace letáků nebo jejich zpětného odběru pro všechny subjekty, které uvádějí reklamní letáky na trh nebo do oběhu. Letáky mají podléhat recyklačnímu poplatku v rozmezí od 2,5 tisíce do až 3,5 tisíce korun za tunu, co má dle resortu snižovat množství odpadu.

(Parlamentní Listy)

úterý 23. ledna 2024

Ovšem na druhé straně...


O vážení argumentů



Ministryně války, ne obrany.


     Důvod, proč ještě není po III. světové válce je je poměrně dost zvláštní. Jsou to jaderné zbraně.
   Můj vojenský nadřízený, podplukovník, chytrý chlap, mi to kdysi v sedmdesátých letech vysvětlil takto: Do nákladního výtahu ve fabrice se omylem dostanou dva gangy, které mezi sebou bojují o nadvládu v té fabrice. Všichni jsou ozbrojení, někteří tam mají i ruční granáty. Dveře se automaticky zavírají a výtah se dává do pohybu.
   Přesto nikdo nestřílí, protože si je vědom toho, že když někdo začne, ta strana, která začne prohrávat odpálí ruční granáty a do cílové stanice dojede výtah plný mrtvol.
  

neděle 21. ledna 2024

Nihil novi sub sole aneb Nomen omen




Dějiny se vrací:

Současná Evropa kopíruje dějiny starého Říma. Nejprve rozkvět, pak rozežranost, hedonismus (dosahování slasti a vyhýbání se strasti), cynismus a nakonec pád. 

20 bodů, které ukazují, jak skončil Řím.

Pár slov k slovům


Slova, slova, slova....
(W. Shakespeare - Hamlet)
„Na počátku bylo slovo. A pak slova, slova, slova…“ 

(Vladimir Kolešickij)

Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem"  
(Bible)

„Slovo "děkuji" je nejmocnějším slovem ve Vesmíru.“ 
(Radomír)



„Nejdůležitějším slovem v životě člověka je slovo "proč"!“ 
(Marn)

"Neexistují žádná slova, která by byla pouhými slovy.“ 
(Christian Morgenstern)

„Slovo "já" je zároveň svědomí i slovo činu.“ 
(Karel Čapek)

„Myšlenky živí slova, slova odívají myšlenky.“  
(Orientální přísloví)

pondělí 8. ledna 2024

Karel Kryl - už zase!

foto_Ivan_Mal








Konfucius píše:

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachy, aby o něj nepřišli. A jakmile se o svůj úřad třesou strachy, pak neexistuje nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“




   Tohle citoval Karel Kryl, když o něm, rok před jeho smrtí,  natáčeli TV medailonek. A pár týdnů předtím koncertoval v Ostravě a o pauze jsme se bavili o životě tehdy za komoušů a v současnosti. A co asi bude dál.
   Karel byl vizionář - skeptik. Už tehdy mi vysvětlil, že ti, kteří jsou v současnosti (1992) "nahoře" jsou vlastně titíž, kteří tam byli předtím, jenom se jmenují jinak. Cíle že mají stejné. A že začínáme poklonkovat Západu. Nesouhlasil jsem s ním, ale pravil, že přijdu na to, že má pravdu on. Pak zahasil cigaretu a šel na jeviště pokračovat v koncertování. 

   Karle - přišel jsem na to brzy po tvé smrti. A připomínám si to velmi často, vždy když mluví "současný politik" z kterékoliv strany.

  To  ke jenom taková malá reakce na to, že není "oplacený" hrob Karla Kryla a naše státní orgány si toho nevšímají. Proč taky. On přece varoval, že se to, co se tu děje se liší od komunismu jenom znaménkem. 


O žádné svobodě pro všechny tu řeč není a nebude.
Pokud budeme jenom zatínat vlastní zuby a ne někomu tipec.

====

Dodatek (abych neporušil tradici), tentokrát od Macka k veselici během "filosofické střelby":

...nikdo ale nezmiňuje 400 „špičkových“ pracovníků státní správy, kteří tam do noci juchali. Jsou to bezmozci nebo špičkoví úředníci? Patrně od každého část.
Hlavně jsou ale „za vodou“. Této části společnosti totiž v dnešní době nic nehrozí. Nemusí se bát o místo, pokud je zrovna někdo nechtyne při krádeži v supermarketu. Jejich výkon se nedá měřit a jejich platy jsou v průměru vyšší než v podnikatelské sféře. Stvořili jsme neodvolatelnou kastu, která v podstatě vládne, protože ti ministerští panáčci, kteří se tam sem tam vystřídají, je nejsou schopni řídit.
Podobná situace je i na radnicích velkých měst. Politici se tváří, že vládnou a úředníci si je vodí jako loutky…


Jistě, pane ministře...

Jistě, pane premiére...

pondělí 1. ledna 2024

Z cizích luhů a hájů

O majetku

ParlamentníListy.cz, makroekonom Jaroslav Šulc


...Jsou to tři týdny, co kolegové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí oznámili dokončení fantastické studie, v níž se podívali na rozvrstvení majetku v téhle republice. Stručně budu tlumočit, na co přišli. Rozdělili si skoro už 11 milionů obyvatel této republiky na pět početně stejně velkých skupin, cca 2,2 milionu lidí. A zjišťovali, jak těchto pět skupin drží majetek, kolik majetku mají ve vlastnictví. Celá společnost je 100 procent, no a prvních dvacet procent, odborníci tomu říkají první kvintil, těch nejchudších drží pouze 0,2 procenta majetku! Skoro nic. 

   V dalších skupinách to narůstá na nějakých 5, 6, 8 procent a na těch nejbohatších 20 procent populace připadá 80,5 procenta majetku.* Když se podíváme na to, kolikrát více majetku připadá na jednoho člověka z těch 20 procent nejbohatších vůči těm ze skupiny nejchudších, tak je to 400x více. Výzkum byl mezinárodní, takže zjistili, že už jsme premianti v Evropě a že se už těmi 80,5 procenty blížíme Spojeným státům americkým, kde ale tahle diferenciace trvala dvě stě let, než k ní dospěli. Proto jsou Američané na prahu občanské války, kde ten propastný konflikt mezi bohatými a chudými je maskován soupeřením mezi republikány a demokraty, ale je to jenom slupka, přičemž ten vnitřní rozpor je obrovská majetková nerovnost.

   Snad si vzpomenete na Paretovo pravidlo 80/20. Tohle je jenom další potvrzení jeho správnosti.


O mlčení 

Jakub Vágner, rybář  (Parlamentní listy)

...„Na svých cestách vidím jen pomalý, ale zcela zřetelný kolaps naší ‚vyspělé‘ západní civilizace. Bohužel, nikoli jen na cestách v dalekých krajích, ale na cestách po Evropě. Pomalu, ale jistě si necháváme krást naši identitu, naši kulturu, naši historii, naše tradice, a necháváme extremistické menšiny a lidi bez respektu k lidskému životu rozhodovat o většinové populaci. Našich osudech, našich rodinách, naší budoucnosti. Nechápu ale, proč. Proč musíme tolerovat něco, co bude zcela jistě ohrožovat budoucnost našeho národa? Je to plivnutí do tváře našich předků.

   Rozumím, asi máme mlčet. Má nám být jedno, že se dnes na území Evropy běžně znásilňují mladé ženy, je ubližováno dětem na ulicích a kdokoli se ozve, je ihned nazván rasistou a xenofobem. Je to pak měřítko normálnosti? Chceme mít opravdu násilí v těchto podobách jako běžný kolorit našich životů? Chceme, aby podobné činy byly oslavovány, brány jako možné příklady a přenášeny i do naší kultury a dějin? Já bych si totiž moc přál, aby Česká republika byla neustále tak krásnou, klidnou a bezpečnou zemí, kterou nám může ještě stále závidět celý svět… to přeji nám a hlavně našim dětem. A tak tedy šťastný nový rok a hlavně ve zdraví prosím. Váš Jakub,“ zakončil.


   Jsou věci, které si člověk prostě časem uvědomí, ať je rybář nebo třeba zvukař. Začátkem všeho špatného je vždy předstírání něčeho, co není skutečné, nazývání věcí nesprávnými jmény. Tedy lež.

Kdo přečetl něco od George Orwella tak ví. Jak 1984 tak Farma zvířat jsou vlastně o tomhle.



O presidentech



   President Ukrajiny Vladimír Zelenskyj ve svém projevu k národu vysvětlil, že každý Ukrajinec si bude muset odpovědět na otázku, kým chce být – „obětí nebo vítězem, uprchlíkem nebo občanem“. 
Uvádí se, že důvěra Ukrajinců vůči Zelenskému klesla v průběhu roku z 84 % na 62 %.

(RIA Novosti)



A jakpak je to u nás doma?

  Důvěra v prezidentskou instituci se s nástupem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla výrazně zlepšila, konstatoval STEM. Po svém zvolení na jaře letošního roku se prezident těšil důvěře 59 procent lidí a podobně jako u jeho předchůdců došlo v průběhu mandátu ke snížení důvěry.

Tedy shrnutí: Ukrajinci důvěřují více svému presidentu, který je zatáhl do války než my  presidentovi, který zatím nic takového neudělal (a bohdá ani neudělá). To dokazuje absolutní moc (nejen) našich médií.



O masmédiích  (Petr Robejšek)


   Demokratický prezidentský kandidát Bernie Sanders jednou řekl: „Pozornost médií je tím větší, čím menší je význam (tématu) pro normální lidi.“ Existují sice výjimky, jako Parlamentní listy nebo Echo, ale drtivá většina médií lidem poskytuje jen fast food pro mozek. Plytké senzace, sestříhané záběry a nejasná čísla, jsou buď bezvýznamné, chybné, nebo lživé. Víru v to, že inscenování událostí, vnucování politických názorů a způsobů chování povede nakonec k tomu, že je lidé převezmou, sdílejí dnešní novináři s bývalými komunistickými vládci. Ti si také mysleli, že stálým opakováním změní myšlení a chování lidí. Navíc mají ti, kteří politiku dělají nebo komentují, sklon zabývat se hlavně názory jejich oponentů, ale ne skutečným životem společnosti.

===

   „Pokud chytíte 100 červených ohnivých mravenců a 100 velkých černých mravenců a dáte je do sklenice, zpočátku se nic nestane. Pokud však nádobou prudce zatřesete a hodíte je zpět na zem, mravenci budou bojovat, dokud se nakonec nezabijí navzájem. Jde o to, že červení mravenci si myslí, že černí mravenci jsou nepřítel a naopak, zatímco ve skutečnosti je skutečným nepřítelem osoba, která zatřásla sklenicí.      
    Přesně to se dnes ve společnosti děje. Liberální vs. konzervativní. Černá vs. bílá.

"Skutečná otázka, kterou si musíme položit, je, kdo třese nádobou… a proč?“



Ve Vesmíru vidíme galaxie, které svou velikostí, vzdáleností i stářím přesahují naše běžné schopnosti chápání. Uvědomíme si, jak nepatrná je naše vlastní galaxie, Zeměkoule, jak nepatrní na ni jsme my, lidé a jak zanedbatelné jsou naše přání, chtění nebo pocity. V jak nepatrném časovém okamžiku  Vesmíru existujeme a jak záhy naše existence skončí. 
Třeba tím, že se vyhubíme. A nic po lidstvu nezůstane. 
Tak prosím na to nezapomínejte. 

Trochu skromnosti do Nového roku 2024... 


Pietu před filozofickou fakultou pošpinili opilí cizinci


Nálada na místě byla velmi zvláštní...

    Tisíce svíček položených prakticky všude sice značily pietu, ale ta brala velmi rychle za své. Mohly za to především desítky zahraničních turistů. Ti se opilí potáceli, zpívali, házeli dělobuchy a křičeli. Nepřestali ani v okamžicích, kdy se řada z nich zastavila právě u filozofické fakulty na chodníku. Někteří se s podivnými gesty a hurónským smíchem dokonce fotili.  To vše za ustavičného zvuku rachejtlí a všemožných výstřelů. U budovy jsme mimochodem nezahlédli jediného policistu. Místo střežili čtyři hlídači, kteří se do ničeho nemíchali. (A co tak asi měli udělat? Začít se prát?)

neděle 24. prosince 2023

Veselé Vánoce!




Věříte tomu, že je to jedenáct let stará písnička? 
A věříte na Ježíška?

Asi nám nic jiného nezbývá než věřit...

pátek 22. prosince 2023

Pražský předvánoční masakr







   Student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze David Kozák včera, 21. prosince 2023 zastřelil náhodně vybraných  čtrnáct lidí, bez zjevného důvodu. Měl vztek  na náš svět, rozhodl se ho opustit a na onen svět chtěl vzít sebou hodně lidí. Aby si ho všichni pamatovali.


čtvrtek 14. prosince 2023

A je to tady!





   Na tuhle událost jsem čekal už od léta minulého roku. Musela zákonitě  přijít, jenom jsem nevěděl, kdy a kde se to stane. A stalo se to včera 12. 12. 2023 v Kyjevě a okolí. 24 miliony abonentů internetové sítě a GSM Kijevstar se ocitlo bez spojení. Jak v pevné síti, tak v mobilním internetu.
  

středa 6. prosince 2023

Humor pro dnešní večer

Antony Blinken
americký mluvka
  “Moskva je povinna zrušit projekt vojenského bloku na americkém kontinentu! Žádné vojenské aliance bez účasti Spojených států amerických a ne pod jejich vedením zde nejsou přijatelné. Prohlášení, které dnes činíme, je ultimátum. Pokud Moskva jej nevyslyší, Washington přistoupí k nejtvrdším opatřením. Toto je naše poslední varování. Důrazně doporučujeme všem účastníkům vojenského bloku, aby odmítli realizaci tohoto projektu.” řekl Antony Blinken.



Oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Vladimirovna Zacharova dostala za úkol odpovědět na americké ultimátum a udělala to takto:

Maria Vladimirovna Zacharova,
břitva ruské politiky

 “Ruská federace nepřijímá jazyk výhružek a ultimát. Washington je může předložit jen těm, kteří jim to dovolí. Opakovaně jsme Spojeným státům říkali o nepřípustnosti umísťování svých vojenských bloků blízko hranic Ruska – ale v odpověď se nám jen Američané smáli do tváře. Teď je čas se smát do tváře Ameriky“.

USA nezbude nic jiného, než vyhlásit Rusku válku, napřímo, ne pomocí Ukrajiny.

neděle 3. prosince 2023

Murphyho moderní teatrologie



    Při promazávání počítače jsem narazil na nepříliš známé Murphyho zákony, týkající se divadla. Protože je mám ověřeny v praxi a na vydání knihy je to přece jen trochu málo, rozhodl jsem se seznámit s nimi  čtenáře mého blogu. Když půjdete do divadla, tak aspoň budete vědět, do čeho to vlastně jdete. Já už to přes padesát let vím.

pátek 1. prosince 2023

Vidlákovo woke, prozření...

 ÚVAHA


  Pochopitelně je to nepříjemné zjištění, že jsme pořád menšina a dovoláváme se práva křikem. Ale je to tak. Jsme jako Gréta Thunberg (-ová). Dnešní Danielův článek popisuje podstatu problému. Národ/lid/obyvatelstvo/ovce - je jedno, jak tu většinu nazveme je opravdu pod hypnózou TV, jednak té veřejnoprávní ČT, i té Prima americké CNN a dalších (i soukromých) stanic, které nemají odvahu změnit narativ, protože je to - narativ. Kdo se odchýlí z cesty, je libtardy "uštěkán", jsou mu odebrány reklamy atd. Reklamy mu odeberou firmy, které se rovněž bojí o to, aby se jejich výrobky dobře prodávaly. 

Platí tu bohužel staré komunistické heslo "Kdo nejde s námi, jde proti nám!" 

pátek 24. listopadu 2023

Jsem unavený


ROBERT A. HALL





Je mi 68.

Pracoval jsem tvrdě od svých 18 let, kromě jednoho semestru, kdy jsem studoval a kromě půl roku, kdy jsem denně hledal zaměstnání.


středa 22. listopadu 2023

Hrůzy komunismu

 TO BYLA ALE ZLÁ DOBA


Ach, jo...
To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.

Ach, jo...
To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením jisté umístění a připravené pracovní zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!

Ach, jo...
Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu za to dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku.

Ach, jo...
A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,- Kč.

Ach, jo...
Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala...

Ach, jo....
Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé  demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet
do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým
předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!

Ach, jo...
A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybrat si z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na
odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.

Ach, jo...
Ženský si vybrečely oči , když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli pracovat o 10 - 15 let déle.

Ach, jo....
Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v
nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve, když vás do půl roku po operaci
poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Nepřátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu.
Letci, horníci,policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci
organizmu.

Ach, jo...
A co to omezování osobní svobody, kdy každý člověk musel povinně bydlet a nemohl se ani zajít svobodně vyspat do kanálu, nebo pod most, a ještě byl nucen chodit do práce a také nemohl ani svobodně a demokraticky žebrat.

Ach, jo...
Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět. A tak to má být! Vždyť jsme si je tak v demokracii vychovali!!! 

Ach, jo...
Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd., atd., atd., která tenkrát panovala! Konečně máme svobodu a nikdy se nevrátí ty špatné časy! Vždyť nám vůbec nevadí, že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá - své okolí, přátele, ba dokonce i rodiče! Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu!

Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život maličko zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky, které neznají v dospělosti ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK! Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme
svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenaly svět. Také v TV, rádiu a divadle - tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece  nejlepší - jsme Češi! Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do
práce. Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout a odpočívat celé dopoledne.

Žijeme přeci jenom jednou! 
Co bude - "to neřeš!" To je přece skvělé žití v té naší zemičce, kde gauneři mají svá práva a jejich oběti nemají práva žádná. Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucno! Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.! Protože přesně tohle nás jedině zachrání!!!

Vždyť jíž máme co jsme chtěli a zloději si žijí v klidu, přepychu a blahobytu.

Nezapomeň přeposlat !

===============================



  Tak tohle koluje mezi důchodci. Když pominu to "tlačení na pilu" tak je to souhrn změn ve společnosti, Divil bych se, kdyby to neobrátilo veřejné mínění doleva. Až to některým dojde. 

   Kateřina Konečná má u pamětníků tak docela našlápnuto bez ohledu na to, že v socialismu byla spousta nespravedlností. Nicméně dneska je to dokonce o něco horší. O dost horší. 

   Ti mladší budou muset dopadnout na držku osobně, aby pochopili. Tak jak my jsme museli dopadnout na hubu v roce 1968 - 1970 - a potom dneska. Možnost srovnávat je nebezpečná. Pamětníky by měli umlčet jakýmkoliv způsobem!!