Sliby - chyby

 Aneb co všechno jsme viděli a slyšeli před volbami

   Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají je jedno z přísloví, které se k danému společenskému jevu hodí. Mnozí tušili, že to tak nebude, ale že to bude přesně naopak snad neušil nikdo. Snad kromě slibovačů. Ti to vědět museli. 

   Tohle je jeden z důvodů, proč je tak škodlivé věřit tomu, co nevidíš na vlastní oči a neslyšíš na vlastní uši. Co neochutnáš, co si neosaháš a nečichneš si k tomu. Svět chce být klamán a chce svá  těšínská jablíčka.  

Tak jdem na to!

Murphyho moderní teatrologie

    Při promazávání počítače jsem narazil na nepříliš známé Murphyho zákony, týkající se divadla. Protože je mám ověřeny v praxi a na vydání knihy je to přece jen trochu málo, rozhodl jsem se seznámit s nimi  čtenáře mého blogu. Když půjdete do divadla, tak aspoň budete vědět, do čeho to vlastně jdete. Já už to přes padesát let vím.

Dezoláti a my.

 

     Lidé, kterým se nelíbí současný stav společnosti v Kotlince ale i jinde (a mají odvahu o tom mluvit) byli věrchuškou zařazení do kategorie "dezoláti". Sami si říkají Alternativa, ale nakonec jim ani název dezoláti nevadí. Ona to začíná být pochvala. I já se k dezolátům a chcimírům hlásím. (Ne, že by to něčemu pomohlo!)

Mars útočí

  Před několika málo dny dávali v televizi skvělou americkou veselohru "Mars útočí!" Viděl jsem ji už kdysi a dobře jsem se bavil a tak jsem si ve své pracovně raději pročítal webové zprávy. Aerostat se pozvolna  vznášel v severozápadním  větru a pomalu plul nad Spojenými státy. Zprávy byly plné všech možných názorů na to, co to znamená, jaký má úkol, kdo ho nad Ameriku poslal atd. Pak byl slavnostně, na přímý příkaz stařičkého presidenta Joea B., takřka v přímém přenosu, sestřelen nad mořem u východního pobřeží. 

Kostěj nesmrtelný

Sebráno na netu

  Všude na internetu jsou moudrá slova, co děláme špatně, co dělají špatně ti druzí, jak by se to mělo dělat správně, kdo by to měl udělat a jaké by to mělo následky, následky, následky...

Mám z toho zcela obyčejný  Minderwertigkeitskomplex,  tak dávám lidovou tvořivost, což je kategorie poněkud veselejší a intelektuálně a literárně nenáročná. 

🤩 Před třiceti lety jsme se ptali, jak dohnat životní úroveň západu, a dneska se ptáme, jak se vrátit k životní úrovni před třiceti lety.

🤩 Nerozumím tomu, proč nám přátelé prodávají plyn a ropu dráž než nepřátelé.

🤩 Podle faktury na elektřinu mám doma urychlovač částic, podle faktury za plyn bydlím na Aljašce, podle faktury za vodu mám koupaliště a podle platu pobírám podporu v nezaměstnanosti.

🤩 Ceny mouky a strouhanky se vyšplhaly tak vysoko, že výrobci přemýšlí, že by do párků opět dávali maso.

🤩 Loni touto dobou nám nakazovali sprchovat se po každé cestě ven, dnes nám sprchování zakazují.

🤩 Před rokem jsem se měřila, zda nemám moc vysokou teplotu těla, dnes měřím, zda nemám moc vysokou teplotu v pokoji.

🤩 Loni jsem bez roušky nemohla zazvonit u sousedů a dnes se mám se sousedkou koupat v jedné koupelně a péct kuře v jedné troubě.

🐱🐱🐱

Rakouský humor: 

Rozdíl mezi rokem 1942 a 2022 je, že Němci nemusí až do Stalingradu, aby zmrzli.


Východoevropský humor: 

Je lepší, když Rusové zavřou plyn, než když ho Němci pustí.


Český humor: 

Manžel přinese manželce do kuchyně zajíce, kterého chytil venku a mlsně se olizuje:
„Udělej ho na smetaně!“ 

Manželka: „Nejde plyn.“ 

On: „Tak ho upeč!“ 

Ona: „Nejde ani elektřina.“

Manžel se naštve a mrskne ušáka za plot. 

Ten se oklepe a zařve: „Sláva Ukrajině!“

Slovenský humor: 

Dežo se v zime zobudí a v byte je pekne teplo. 

Chytí radiátor – je horúci. 

Pustí vodu – tečie aj teplá.
Pustí plyn – plyn ide. 

Rozrušený Dežo kričí: „Aranka, vstávaj! Komunisti sa vrátili!“

Schumacherova úvaha z verpánku

Směřujeme k civilizační katastrofě? 

Přinejmenším nám začínají „zajímavé časy“.

   Na základě dostupných informací, ruské napadení Ukrajiny považuji za strategickou chybu. Výhodnější bylo nechat nepřítele táhnout prvního i za cenu prvotních politicky využitelných ztrát, a pak ho porazit tvrdým úderem opodstatněným jeho dobře mediálně pokrytou a využitou agresí. Tak jak to nyní činí druhá strana. Kromě toho, eskalace nebyla v původním plánu. Tím bylo rychlé ochromení ukrajinské armády a obsazení hlavního města. Toto se nezdařilo. Proto byl spuštěn nepřipravený obsazovací plán. Eskalace původní "policejní akce", stoupající vojenské, hospodářské a politické náklady vedou ke snaze je kompenzovat vyšším ziskem. Jako v restauraci "Zaplať a sněz co zmůžeš." Ruské vedení již na začátku intervence předvídalo vysokou cenu. I kdyby nedošlo k rozsáhlé invazi. Stupňující se sankce, nátlak, za porušování lidských práv kdekoho, za nestrpění působení zahraničních rozvratných agentur pod krytím "neziskových organizací" Sorosovsko - Bidenovské osy, za nezpřístupnění surovinových zdrojů zahraničním investorům prostřednictvím s nimi propojených vybraných "ruských" (tak jako na Ukrajině "ukrajinských" oligarchů)….z nedávných dějin známe různé záminky a argumenty pro nátlak, organizování převratu a pro válku třebaže formálně nevyhlášenou, protože jak glosoval Karel Čapek, „na slabší stačí policejní výprava“, všude tam, kde je nějaký významný obchodní, zdrojový či strategický zájem, s tím důsledkem, že Rusové skončí jako cizinci ve vlastní zemi.

   Jaký na obou stranách bude konečný poměr nákladů a zisku? S jakými důsledky? Výhodou Ruska jsou zdroje. Technologie? Vždycky někdo rád prodá. Jestliže je za co. Jisté je, že poměry v Rusku se zhoršují a budou zhoršovat. Jenže stejně tak i v Evropské unii. Někde více, někde méně. To povede, až začnou chodit účty, které je nutno platit, ke zhoršení životní úrovně většiny voličů a v tom důsledku ke změně volebních preferencí. Argumentace, že za všechno může agresívní Rusko v čele s Putinem bude fungovat jen v omezené míře. Stávající opozice toho nepochybně využije. A krize, jak známe z dějin, rodí opozici novou tam, kde stávající je slabá.

   Nynější krize je důsledkem nenažrané snahy Západu, přesněji některých vládnoucích obchodně-politických skupin, o expanzi dále na východ, protože profit z dosavadní expanze do někdejšího sovětského "cordon sanitaire" byl vyčerpán. A jak víme z dosavadní historie, úspěch euroamerické civilizace je mimo jiné, založen na faktoru expanze. Jenže už není kam expandovat. Expanze se zarazila na hranicích Ruska. Afriku obchodně, s vojáky za zády, dobývá obchodně Čína, ale její vliv sílí i v Jižní Americe. Rusko tak je zahnáno do čínské náruče, nyní již více než miliarda a půl Číňanů proti stotřiceti milionům Rusů. To je základem další těžké krize v budoucnosti, protože Čína strmě stoupá technologicky, obchodně a vojensky. A potřebuje zdroje pro tu miliardu a půl, která touží, včetně čínského rolníka v čínském zapadákově, po "Západním" blahobytu, takového jakého si nyní užívá, zatím, několik set milionů lidí. Nejbližším zdrojem je ruská Sibiř.

   Úpadek je pozorovatelný i v USA, mimo jiné v důsledku toho, že do tamního „tavícího kotle“ ustal příliv vhodnými vlastnostmi obdařených obyvatel Evropy odcházejících za možností si polepšit svobodným využitím svých schopností. USA ztloustly a zpohodlněly.

   Z toho pohledu, nynější politika zlenivělého hédonistického Západu, který přešel na strategii "konzumuji tady, smrdím jinde", směřuje k civilizační katastrofě. Pokud nedojde k změně. Jak víme z dějin, změna je vždy podmíněna tlakem. Čím silnější tlak, tím rychlejší a výraznější změna. Jenže také víme, že ne nutně k lepšímu.

   A co se týče Ukrajiny, jestliže může být Angličany dílem kolonizované rozdělené Irsko….a nikomu v EU to nevadilo ani nyní nevadí… Tak proč by měl být problém s Donbasem? Když nebyl s Kosovem? A co například Falklandy? A mnoho dalších příkladů z dějin nyní „demokratických“ mocností a podmocností, které jsou nyní pojímány se samozřejmostí. Dějiny britského impéria, Francie, USA, ale i Nizozemí… Tak proč by měl být problém například s Krymem?

Schumacher 

    

=== OOO ===  

Na rozdíl od Domova důchodců je věznice dostupná i pro nemajetné.

====

Kocourův dodatek -  bez něho by to nebylo ono:

   Vězení už u nás hrozí i za zločiny verbálního charakteru. Vyjádříte svůj názor, který není v souladu s oficiálním narativem a je to! Hranice, co zločin je a co není je ovšem značně rozpitá. A stále se mění. A měnit se bude. Stejně, jak bude vše zdražovat. 

   Pokud v těchto "zajímavých časech" chcete svým svým rodičům zajistit na stáří alespoň minimální péči, udejte je! Teď je ta vhodná doba! Teplo, čisto, čisté tepláky, jídlo třikrát denně. Dvakrát týdně koupelna. Pohřeb na státní útraty. Na svobodě by se jim mohlo klidně stát, že na takový luxus nedosáhnou! 

Ale pomněte na údajný nápis na jedné věznici:

Lidi, sakra neblbněte! 

Sem se všichni nevejdete!  

Poznámky ke komentářům Benjamina Kurase

 

   Benjamina Kurase si velmi vážím. Vzdor svému přesvědčení má své komentáře vyvážené. Nicméně i tak mě občas nepadne jeho myšlenky zestručnit, protože doba nás zahrnuje spoustou informací, komentářů a rozborů všemožných odborníků, takže nakonec nevíte, co vlastně čtete. Jestli je to reakce na zprávu nebo komentář na reakci. Původní, čistá neupravovaná zpráva je to málokdy, skoro nikdy.

Svoboda stáda

ANTI

  Velmi oblíbená předpona. Bojovník proti něčemu. Antifašista, antikomunista, antivakcinátor, antirouškař, antivirus, antiglobalista, antitalent, antihmota, antidotum, antiskating...

Nejsem si ovšem docela jistý, proti čemu bojuje antimon. A co je opakem antiky.

To tenkrát v čtyřicátom pátom…

Jak jsme slavili osvobození aneb disidentem po třiceti letech.

   Pamatuji dobu, kdy souška učitelka občanské nauky nám přednášela, že nás osvobodila jen Rudá armáda. Osvobození jsme slavili devátého května, byli masírováni oficiální propagandou, strašeni neutronovou bombou, a vysíláni na povinnou stafáž k pomníčkům padlých. Tehdy jsem netušil, že jednou všechno bude jinak.

Uplynuly nějaké roky a smělo se říkat, že nás osvobodila i americká armáda. To už jsem tušil, že bude jinak. Jenže netušil jak moc jinak.

Zaručené zprávy

   Rozhlas, televize i internet jsou zavaleny informacemi z roztodivných zdrojů, jejichž tvrzení se nedá rozumně ověřit. A ty informace si odporují. Nejčastěji se jedná o osobní názor některého poněkud slavnějšího člověka, který se obvykle tváří, že ví všechno. Většinou na téže stránce najdete další názor dalšího člověka, který tvrdí opak se stejnou jistotou. A na internetu se pod každým takovým článečkem vytvoří nechutný "ocas" diskutérů, kteří si vzájemně nadávají a zesměšňují se navzájem. Vláda vydává ústy svých členů vzájemně si odporující prohlášení, která další den (i tentýž) změní.

Vášnivé povahy

     Vášnivé povahy se jmenuje jedna z knih Oldřicha Šuléře. S tím pánem jsem se znal spíše přes jeho knížky a jeho syna Martina, který byl v mém kolektivu. Tedy v partě zvukařů, které se tehdy říkalo "randál družstvo" protože jsme v našem uměleckém Ústavu  vytvářeli jen v několika málo lidech ten největší kravál - tedy pokud si to režisér přál. Ale to je jaksi nepodstatné. Podstatné je, že jsem tu knížku četl hned po jejím vydání a osobně  poznal postavy, které spisovatel sice nejmenuje,  ale každý insider je poznal. Tehdy bylo divadlo a rádio poměrně dost propojené, takže v nich byli lidé z obou "ctihodných institucí" a mnozí i v obou pracovali. 

    Takže jsem ty vášnivé povahy, které se pohybovaly v prostředí ještě "předsametovém" poznal osobně, pracovně i mimo. Proto poznám člověka, který se rozhodl pro nějakou ideologii a trvale v ní žije ačkoliv nemusí a veškeré činy, které jeho přesvědčení nějak narušují ihned zatlačuje ve své hlavě do pozadí. Aby měl hlavu čistou a přehlednou.

Výkřik do tmy

"Zakázat ty internety a bude pokoj..."  (odposlechnuto prý v parku)

"Vražda* na samolibém žvanilovi není zločinem,

ale naopak činem lidstvu obecně prospěšným!"

/* mediální vražda, pochopitelně

 Ke koronaviru, pandemii, vládě a opatřením proti němu se už vyslovili snad všichni, kteří mají do světa informací nějakou možnost vstoupit a promluvit.

   Ti, co by k tomu mohli něco říct protože tomu aspoň trochu rozumí, ti, co se jen potřebují připomennout P.T. publiku, protože zájem o jejich mediální obraz už dávno upadl, ti, co jsou frustrovaní současnou situací a neví, jak se té frustrace zbavit a tak o ní píší, ti, kteří někoho nenávidí a "koronáč" se jim jeví dobrým, klackem, kterým lze praštit, ti, kteří se s infekcí už setkali a pocítili její sílu, ti, kterým covid 19 vzal někoho blízkého, ti kteří jsou z přemíry neověřených informací o pandemii zmateni a chtějí v tom zmatku orientovat, ti, kterým dělá radost vytvářet "mediální hluk", ti, kteří měli na vojně problémy s nadřízenými, ti, kteří jsou opatřeními postiženi finančně, ti, kteří si i tak poradí, ti, kteří na pandemii mohou vydělat, ti, pro které je informování i pandemii náplní práce, ti, kteří jakékoliv opatření považují za omezení osobní svobody, ti, kteří si myslí, že nebyli dobře ošetřeni, ti, kterým koronavirus zhatil nějaké plány, ti kteří nevydrží dva týdny bez návštěvy hospody nebo baru, ti, kterým vadí nosit roušky, ti, kterým to zas tak moc nevadí, ti kteří by rádi chodili do školy mezi kamarády, ti, kteří distanční výuku vítají, protože si mohou přispat...    

Doplňte, prosím, dle vlastních postřehů.

     (Tak a teď jsem si ulevil i já.)

A zase ty roušky...

   Ochranný účinek (roušek) je diskutabilní - jejich nositelům ztěžují dýchání a imunitě také neprospívají. Jste nuceni dýchat skrze ně vzduch ochuzený o kyslík a kontaminovaný vydechovanými zplodinami – a nejen osoby s onemocněním srdce nebo s dýchacími obtížemi pod rouškou kolabují. Tak proč je nosit?" 

praví Marcela Štolová od Svobodných.

Hanibal?

  Pustil jsem po čase na sebe TV zpravodajství a sledoval Pompeovu misi v Kotlince. 

Ten pán je něčím podobný bývalému městskému tajemníkovi KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi.

Orloj

K napsání tohoto textíku mě vyprovokovala vzpomínka P.M. o tom, jak se mění režimy. Jako apoštolové v orloji na Staroměstském náměstí.

...Aero Karle, rozdil mezi 1968 a 1989 je dost velky. Konec sedesatych byl neuveritelny po teroru padesatych. Kdyz jsme si mysleli (mne bylo 27), ze pred nama je docela normalni zivot (nemeli jsme srovnani), pres noc bylo vsecko pryc...

A co Greta?

   Během několika málo týdnů se pozornost Ameriky a Západu vůbec poněkud přesměrovala od Green Dealu  k  Black Live Matter. Mladí intoši, materiálně zabezpečení, ale vzhledem ke svému humanitnímu, neokomunstickému vzdělání se dali na aktivismus a kromě boje proti klimatické změně, za uznání všemožnách sexuálních úchylek a podobně vrhli na kritiku, či spíše boj proti  bělošství jako takovému. Sebekritikou na své bělošství nešetří, připomínajíce tak flagelanty středověku. Přijímají  "vinu" svého původu, své rasy, svých předků své historie a používají k tomu latentní, cyklicky se opakující nespokojenost černochů se svým postavením. Na něm mají největší vinu černoši sami. Je to jejich pocit méněcennosti, neschopnost či neochota se utkat v reálném životě s jinými rasami či spíše kulturami. 

Probírka mlází

     Majitelé soukromých pražských divadel vyzvali k rezignaci ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Vadí jim, že z částky 1,07 miliardy korun, kterou schválila ve čtvrtek vláda na záchranu kultury, nepůjde nic do sektoru, který nepobírá dotace.

Lichtenberg  ve své výzvě tvrdí, že tímto krokem Zaorálek zajišťuje úplnou likvidaci toho segmentu kultury, který nepobírá dotace. „Zničíte mnoho divadel, festivalů, uměleckých agentur, pořadatelů, producentů a hlavně desítky tisíc herců, zpěváků a všech dalších profesí, které jsou na tyto subjekty navázány,“ stojí ve výzvě. 

„Vy jen nebývalým způsobem doslova rozhazujete veřejně prostředky mezi již beztak nabobtnalé instituce a mezi své projekční oblíbence. Proto, prosím, okamžitě odstupte, ať se někdo může pokusit napravit škody, které jste napáchal,“ napsal Lichtenberg.

Skuhrání (ver. 2020.0)

Skuhrání, skuhrání, všechny smutky zahání,
skuhráni, skuhrání je lék.
Skuhrání, skuhrání to nám prachy zachrání,
skuhrání je lék.

Modernizace, inovace - a tak podobně

   Momentálně je veřejný prostor zcela zahlcen koronavirem. Neověřené zprávy, jak se ten zmetek chová, co je proti němu účinné a co není, Kdo měl proti němu něco udělat nebo neudělal. Případně udělal a udělat neměl. 

K situaci se vyjadřuje kdokoliv, kdo umí po chvíli najít na klábosnici potřebná písmenka. Presidenta Zemana kritizují, za to, že mlčí. Když ovšem předtočí nějakou promluvu "k mým národům", tak je kritizován, že se to odvysílá jinde, než na ČT. Proč by měl něco pronášet ze stanice, která ho vytrvale kritizuje a napadá? Která měla (velmi nevhod) „technickou poruchu“, když promlouval v přímém přenosu z Hradu. Pokud jde ČT opravdu o "informovanost národa", mohou přece pět minut před začátkem toho tyak toužebně očekávaného aktu své diváky vyzvat, ať si na těch avizovaných osm minut přepnou na Primu. (Divil bych se, kdyby to udělali.) 

Už toho je dost, raději o něčem, co se nám vrátí, až COVID 19 odejde. Pomalu a nenápadně.

Skeptik není pesimista

 

   Skepse je vlastnost, která chrání psychiku člověka před velkými zklamáními. Skeptik ani není člověk nějak extrémně nedůvěřivý. Skeptik se jen snaží každý problém v mezích svých možností prozkoumat, pochopit. Nemá přehnaná očekávání jako optimista ale naopak nečeká katastrofy jako pesimista.

   Vlády všech stupňů (od mistra na pracovišti až po velení OSN) nemá skeptiky rádo. Je těžké je  něčím nadchnout, je těžké je něčím jen tak postrašit. To jsou zhruba dva nejdůležitější pocity, kterými se ovládají "masy". Postrašit lidi nějakým jevem a pak jim vysvětlit, že oni, vláda jsou ti, kteří je zachrání, budou-li následovat jejich pokyny. Pokud možno s nadšením.