Bude horké léto?
| Téhle studentce asi nikdo nebude TV ani mobil brát. Ale pochybuji, že se pravidelně na dívává na "média hlavního proudu" |
| Téhle studentce asi nikdo nebude TV ani mobil brát. Ale pochybuji, že se pravidelně na dívává na "média hlavního proudu" |

![]() |
Na rozdíl od Domova důchodců je věznice dostupná i pro nemajetné. |
Rozhlas, televize i internet jsou zavaleny informacemi z roztodivných zdrojů, jejichž tvrzení se nedá rozumně ověřit. A ty informace si odporují. Nejčastěji se jedná o osobní názor některého poněkud slavnějšího člověka, který se obvykle tváří, že ví všechno. Většinou na téže stránce najdete další názor dalšího člověka, který tvrdí opak se stejnou jistotou. A na internetu se pod každým takovým článečkem vytvoří nechutný "ocas" diskutérů, kteří si vzájemně nadávají a zesměšňují se navzájem. Vláda vydává ústy svých členů vzájemně si odporující prohlášení, která další den (i tentýž) změní.
Vášnivé povahy se jmenuje jedna z knih Oldřicha Šuléře. S tím pánem jsem se znal spíše přes jeho knížky a jeho syna Martina, který byl v mém kolektivu. Tedy v partě zvukařů, které se tehdy říkalo "randál družstvo" protože jsme v našem uměleckém Ústavu vytvářeli jen v několika málo lidech ten největší kravál - tedy pokud si to režisér přál. Ale to je jaksi nepodstatné. Podstatné je, že jsem tu knížku četl hned po jejím vydání a osobně poznal postavy, které spisovatel sice nejmenuje, ale každý insider je poznal. Tehdy bylo divadlo a rádio poměrně dost propojené, takže v nich byli lidé z obou "ctihodných institucí" a mnozí i v obou pracovali. Takže jsem ty vášnivé povahy, které se pohybovaly v prostředí ještě "předsametovém" poznal osobně, pracovně i mimo. Proto poznám člověka, který se rozhodl pro nějakou ideologii a trvale v ní žije ačkoliv nemusí a veškeré činy, které jeho přesvědčení nějak narušují ihned zatlačuje ve své hlavě do pozadí. Aby měl hlavu čistou a přehlednou.
"Zakázat ty internety a bude pokoj..." (odposlechnuto prý v parku)
ale naopak činem lidstvu obecně prospěšným!"
/* mediální vražda, pochopitelně
Ke koronaviru, pandemii, vládě a opatřením proti němu se už vyslovili snad všichni, kteří mají do světa informací nějakou možnost vstoupit a promluvit.
Ti, co by k tomu mohli něco říct protože tomu aspoň trochu rozumí, ti, co se jen potřebují připomennout P.T. publiku, protože zájem o jejich mediální obraz už dávno upadl, ti, co jsou frustrovaní současnou situací a neví, jak se té frustrace zbavit a tak o ní píší, ti, kteří někoho nenávidí a "koronáč" se jim jeví dobrým, klackem, kterým lze praštit, ti, kteří se s infekcí už setkali a pocítili její sílu, ti, kterým covid 19 vzal někoho blízkého, ti kteří jsou z přemíry neověřených informací o pandemii zmateni a chtějí v tom zmatku orientovat, ti, kterým dělá radost vytvářet "mediální hluk", ti, kteří měli na vojně problémy s nadřízenými, ti, kteří jsou opatřeními postiženi finančně, ti, kteří si i tak poradí, ti, kteří na pandemii mohou vydělat, ti, pro které je informování i pandemii náplní práce, ti, kteří jakékoliv opatření považují za omezení osobní svobody, ti, kteří si myslí, že nebyli dobře ošetřeni, ti, kterým koronavirus zhatil nějaké plány, ti kteří nevydrží dva týdny bez návštěvy hospody nebo baru, ti, kterým vadí nosit roušky, ti, kterým to zas tak moc nevadí, ti kteří by rádi chodili do školy mezi kamarády, ti, kteří distanční výuku vítají, protože si mohou přispat...
Doplňte, prosím, dle vlastních postřehů.
K napsání tohoto textíku mě vyprovokovala vzpomínka P.M. o tom, jak se mění režimy. Jako apoštolové v orloji na Staroměstském náměstí.