Zdá se, že slova jsou dneska slabý argument. Ale co je silnější? Pouliční lampy? Pár sebevražd? Střelba do davu? Atentát na místodržícího? Nicméně tady v Kotlince zůstáváme u slov. TV, rozhlas, internet. Reakce buď hysterické, nenávistné nebo naopak přemoudřelé.
Pán s knírkem je ale někde připravený a čeká na správnou chvíli.
Je to divné. Když se v USA před válkou vysílala v rozhlase Wellsova „Válka světů“, lidé houfně nasedali do aut a prchali z míst, kde údajně přistáli Marťani. Museli jim pak důrazně vysvětlovat, že se jedná o fikci.
Dneska média tak nějak ztratila schopnost přesvědčit lidi o čemkoliv.
O těch z mainstreamu se to ví, nevážou se totiž na realitu, ale na svého provozovatele. Chlebodárce. Píší co si přeje a zamlčují,. co si nepřeje. Jenže se zdá, že chlebodárce má také své chlebodárce. Daleko, za vodou.
Ale zdá se, že i alternativní kanály tuhle schopnost přesvědčit své posluchače/čtenáře ztratily. Proč? Protože pasáček ovcí a jeho časté výkřiky „Vlk, vlk!“. Proto si ho už moc nevšímají. Jednou ale vlk přijde.
Všichni lžou a proto nikdo nikomu nic nevěří. A tak dojde na můj žblebt:Věřím je tomu, co vidím na vlastní oči, slyším na vlastní uši, co si mohu ohmatat, očichat a ochutnat.
Ale to už může být pozdě.
