Kardinální omyl Jana Nerudy

Vzhůru již hlavu, národe

Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.

(Jan Neruda: Písně kosmické)

Voloviny

Hej vy, osobo!

 

   Nové oslovení?  Pohlaví v občance totiž prý není nutné. Bylo prý pouze otázkou času, kdy někdo s podobným nesmyslem přijde i u nás. A je to tady! V rámci projednávání legislativy o občanských průkazech navrhl pirátský poslanec Ondřej Profant vypuštění údaje o pohlaví držitele. Důvod? Prý pro lepší ochranu osobních údajů. Podle autora návrhu řada osob neodpovídá běžné představě o mužích a ženách a je třeba ulehčit život trans a nebinárním lidem. Údajně existuje deset druhů pohlaví. Někteří ovšem tvrdí, že jich je přes šedesát. Jak tedy budou policisté, úředníci a další oslovovat konkrétního člověka? Třeba při zadržování jedné nebinární osoby poté, co se pokusila znásilnit jinou nebinární osobu?

   Navrhuji uzákonit oslovování "vole". Je to v našem národě zažité a už se tak oslovují i mladé dámy, což můžeme slyšet v restauracích, ve veřejné dopravě i na ulicích a ve školách.

Vůl je kastrátem a vlastně taky nemá pohlaví, takže by se mohl uznat vyhovujícím oslovením, neboť i v tomto případě nepředjímá pohlaví osloveného!

Podotek: 

   I za minulého režimu se lidé oslovovali "Soudruzi a soudružky!" nebo "Občané a občanky!"

Takže jsme nakonec opravdu pokročili. Chceme zrušit pohlaví. Jenom jestli si to to pohlaví nechá líbit! Jinak je to jenom prázdné gesto. Vzhledem k množství znásilnění myslím, že pohlaví takové nápady neakceptuje.

   Začínám chápat (i když ne s nimi souhlasit)  postoje skalních islamistů. Taky jim bouráme jejich zažitý svět. Takže proč se tak hrozně diví? Kdyby zůstali doma, nikdo by jim ta práva, třeba  šaríja, nebral. My se ale nikam nepřestěhovali, oni, k naší nelibosti ano. A chtějí abychom je nejen akceptovali, ale žili "po jejich". 

Neinformace

Nejsmutnější příběh z Ukrajiny?

Otázka v očích: Lidi, co blbnete!

  Zmatený záběr, když se do jedoucího auta začne někdo trefovat ze samopalu. Řidič to dostane, kňučí tam pes, asi taky zraněný. Ten druhý v autě, syn, volá na svého tátu, který mezitím stačil zastavit a vyskočit z auta a byl znova zasažen na silnici, ať proboha zůstane ležet. Pak postřeleného  vleče mimo silnici mezi stromy. 

Střih.

Už se nestřílí. Ticho. Na krajnici stojí rozstřílené osobní auto. Krev. O pár metrů dál, mezi stromy, sedí bez hnutí vlčák a věrně hlídá svého mrtvého pána. 

Tak tohle asi z hlavy tak brzy nedostanu. Jsou prostě momenty, které si pamatujete do smrti.  

Pár "předválečných" úvah Schumacherových

Texty z dob, kdy ještě bývala i jiná témata než Ukrajina