Kardinální omyl Jana Nerudy

Vzhůru již hlavu, národe

Vzhůru již hlavu, národe,
k nebi své zdvihni oči!
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.

(Jan Neruda: Písně kosmické)

  Jan Neruda byl z autorů, probíraných během povinné školní docházky jeden z nejsnesitelnějších. Humor jeho fejetonů, drobnokresby pražských lidiček v Povídkách malostranských a texty vlastenecké, obrozenecké. 

   Jenže se v pohledu na český národ zmýlil. Nejsme z jadrného fládru. Jak tak pozoruji, spíše na nás platí bonmot protektora Reinharda Heydricha, že "Češi jsou jak cyklisti. Nahoře se hrbí a dole šlapou." A ne vždy si včas uvědomují, co je momentálně nahoře a co dole. Nebo co bude.

   Národní divadlo Praha vyřazuje z repertoáru ruskou operu "Střevíčky" napsanou před více než sto lety, protože v romantické pohádce je také sbor, který velebí Rusko. Zakazují se vystoupení ruských umělců, protože se "dostatečně nedistancovali od Vladimíra Putina". Ruská zmrzlina je ve slevě, protože se prý bude vyrábět pod jiným názvem ovšem se stejným složením. (Mimo jiné, ta ruská zmrzlina se vyrábí u nás a do Ruska jsme ji vyváželi.) 

   Když jsem si v pátek v kavárně objednal ke kávě malou ruskou vodku, číšnice mi chvíli nabízela jiné vodky a když jsem si trval na svém, donesla mi ji, jako kdyby mi nesla nějakou zakázanou drogu. Jarkovi Nohavicovi zrušili v Uherském Hradišti vyprodaný koncert, protože nevrátil Puškinovu medaili. Důvod - dostal ji od Putina.  Ovšem tam, kde nemají tu českou vlastnost "šlapat do pedálů", v Hodoníně se koncert uskutečnil a měl dlouhé "standing ovation". Možná i na protest proti perzekuci písničkáře, který byl pronásledován víceméně za každého režimu. A úspěšný taky.

   Policie začíná vyšetřovat "schvalování ruské agrese" jako trestný čin. Stačí někam nevhodně napsat písmenko "Z". Už předtím byly zakázány jiné symboly: svastika, číslo 18, 88 a podobně. Nepříjemně to připomíná drakonické tresty za "schvalování atentátu na říšského protektora" během okupace za druhé světové války. Pěkně zpodobněno ve filmu "Vyšší princip". U nás se za to zatím nestřílí ani neposílá do koncentračního tábora, "jen" se vyhazuje z práce, ze školy atd. 

   Lidé, kteří stojí za naší odnoží "cancel culture" nejsou nijak přesvědčení odpůrci názorů, které jsou důvodem ke spuštění oné hysterie. Jsou dvojího druhu. Jedni se bojí o svou židli, kde se pracně vyšplhali a protože je "celospolečenská" atmosféra protiruská, tak pro jistotu aby si pojistili místo se k ní  veřejně přihlásí, pokud možno co nejhloupějším způsobem, protože se v jejich blízkosti pohybují lidé, kteří by jejich pasivitu klidně prohlásili za souhlas "s okupací Ukrajiny". Ta židle je přece tak lákavá...

   Druhou skupinou jsou lidé, kteří si tímto způsobem vyřizují staré účty. Novináři, vědci,  intelektuálové, představitelé státní správy na různých úrovních. Kdysi jim někdo ublížil - nebo se domnívají, že ublížil a teď vidí skvělou příležitost mu to oplatit. V současné společenské situaci se jim to občas i daří. Takže ten Heydrich měl nakonec pravdu.

   Není to nic nového. Udavači byli v Čechách za každého režimu. Dokonce i před  slavným Bretschneiderem. [;>))  Ale toho bychom neměli počítat, to byl přece profesionál. Ale těch amatérských tu bylo vždy dost a dost. Někdy mám pocit, že počet udavačů na jeden čtvereční kilometr je v Kotlince větší, než v okolí. Ale může to být jen vzdáleností pohledu. Podle zpráv od příbuzných nás ovšem dotahuje Polsko. A Slovensko.

   Takže mám nepříjemný pocit, že jako národ zdaleka nejsme z "jadrného fládru" ale spíše z těch "plynových hadrů". Otázka je, co nebo kdo je ta hvězdička, kolem níž se točíme. Ve vesmíru už takové případy objevili. Ovšem to pozvolné vysávání hmoty z obří, ale řídké hvězdy se v tomto případě skončí explozí supernovy a vše se s velkou parádou propadne do nicoty, do černé díry. 

   Mívám občas nepříjemné tušení, že k podobnému jevu dochází i tady, na Zemi.  Pokus o celosvětovou hegemonii vlastně vždy skončil stejně. Rozpadem píliš velké říše, kde nebyla možnost udržet komunikaci centra a okrajů na dostatečné úrovni, okraje se začaly od centra odpojovat až se nakonec příliš velká říše rozpadla. Mimo jiné i proto, že neexistoval žádný přiměřeně velký vnější nepřítel, proti kterému by bylo možno bojovat a získávat jeho území, bohatství i kulturu. To, co dnes považuje za "Západ" už má zřetelné symptomy rozkladu. Možná i  u tak velkého hráče, jakým je USA se dají najít. V každém případě je Západu povedla jedna věc - dostat Rusko a Čínu na jednu stranu. Na druhé straně je to spíše sbor vlčáků a ratlíků, ve kterém má každý své zájmy. Vliv na Rusko a na Čínu jsme tím zcela ztratili. A zbytek světa? Ten situaci pozoruje z dálky a hledá, kde by se mohl něčeho užitečného zmocnit,. 

  Čím dál tím silnější propaganda, přísný dozor státu nad myšlením lidí, pokusy o úpravy dějin nebo aspoň jejich nové výklady. Nová nevídaná slova, povinné "dvě minuty nenávisti". Orwell to všechno věděl a popsal. 

   Jediným způsobem, jak se nedostat do toho zběsilého galopu pravd, polopravd a nepravd, argumentů a protiargumentů je nezapojit se.  Vyšplhat se na dřevěný sloupek u vrátek nad dvorek a jen pozorovat. Dokonce ani nesoudit, nebo aspoň ne nahlas. Takhle jsem přežil "totáč" a doufám, že přežiji i tuhle "dobu desinformační". Nebo včas umřu.

   A pokud výsledek toho současného snažení povede ke změně věrchušky v Kotlince, budu se jako bezvěrec modlit, aby nastoupil nějaký "diktátor", který se nezakecá a aspoň na nějakou dobu tuhle špinavou vrstvu udavačů a přizdisráčů odstaví od moci. Chtěl bych vidět jejich protáhlé ksichty, až na ně dopadne jejich vlastní cancel culture.    

Tahle osoba kupodivu nehrozí Putinovi. Jenom nesnáší bělochy.