Brainwashing tady a dnes

 

 

 To, co sledujeme, nemá se skutečným zpravodajstvím společného vůbec nic. Je to zcela jednostranná propagandistická emociální nálož. To, co vidíme na obrazovce, se možná stalo, možná také ne, možná se to stalo úplně jinak.

Petr Štěpánek na PL

   Gulnara Valijevová, matka zabitého příslušníka speciálních sil, řekla BBC, že syn ji koncem ledna říkal, že jej posílají na tři měsíce na služební cestu, prý na cvičení. Valijevová věří ve dvě věci: že Rusko "doslova o den" předešlo útoku na své území a že Rusko pouze přesně střílí na vojenské cíle. A to ji zlobí:

"Už všechny nenávidím. Tvrdí, že jsou tam civilisté a že naši chlapci po nich nesmějí střílet. Ale oni Žeňu ostřelovali, civilisté z Kyjeva. Proč oni můžou a naši chlapci ne? Teď říkám: bombardujte civilisty, ať naši chlapci zůstanou naživu."

   Jak snadno lze vybudit nenávist jednoho národa vůči jiným národnostem. To je válka s propagandou na obou, či spíše na všech stranách. Tvrdíme, my, Západ, že se jedná o ruskou expanzi. Možná je to spíš obrana Ruska proti expanzi západních mocností, proti rozšiřování vlivu NATO (a USA). Myslím, že je zbytečné tady uvádět mapky, kde všude jsou rozmístěny vojenské základny USA. Snahu Západu o ovládnutí vlstva, které pak bude ochotno kupovat všechno "západní". Spojené státy stále hrají úlohu "šech dosažitelných území a získání jak přírodních zásob, tak obyvatesvětového četníka" stejně, jako ho hrály před padesáti lety, jak o se o USA vyjadřovaly komunistické sdělovací prostředky. Ale o tom psát nechci. Jenom upozornit, že stejné tendence mají i jiné země, hlavně ty velké. Třeba Čína.

   Aby nějak omluvily nebo vysvětlily své počínání, používají strategii podpory národnostních třenic, která je latentně přítomná od začátku lidských dějin - i těch nepsaných. Už od dávného pravěku, kdy se omluvou pro obsazení třeba vodních zdrojů nebo úrodného území stávalo třeba to, že ta "druhá tlupa" si maso neuřezává pazourkovým nožem před ústy, ale trhá ho zuby. Prostě primitivové. Není to nikde zapsáno, ale dá je to extrapolovat z mladších konfliktů. Nesmyslnost takových idejí je nám zřejmá dnes, ale nebylo tomu tak kdysi. Jedná se o to, čemu se v psychologii říká zástupný problém a ve vojenství dneška "klamné cíle".

   Zabýval jsem se kdysi na svém blogu příčinami vzniku "Majdanu" a zjistil, že protiruské nálady se objevovaly na Ukrajině už od druhé světové války, kdy tam zůstaly zbytky Banderovců. Tedy ultranacionálních, tedy nacistických skupin. Za dob vlády SSSR se držely zpátky v zálmu vlastní existence. Komunistický režim by s nimi byl velmi rychle hotov. Po osamostatnění Ukrajiny se ovšem vynořily z ilegality. Byly v pozadí likvidace "protizápadních" presidentů a vlád v domnění, že se s pomocí Západu dostanou k snáz k moci. Nenávist k "utlačovatelům", Rusům byla čím dál tím zjevnější i když ve skutečnosti postavení etnických Rusů nebo rusky mluvících Ukrajinců nebylo o nic lepší, než postavení etnických Ukrajinců.  

Jak se kde mluví

   Jenže - jak chcete získat na svou stranu lidi, když jim nenabídnete nepřítele. Jsou k dispozici záběry pochodů "pluku Azov", kde před čelem průvodu, který nese vlajky velmi připomínající vlajky nacistického Německa jde malý chlapec, který před sebou po zemi kope vlajku ruské federace.  Celé dvě generace Ukrajinců jsou takto politicky indoktrinovány stejným způsobem, jakým byli ideologicky zpracováváni Němci před druhou světovou válkou. V podstatě bezdůvodná nenávist k bratrskému národu, jehož dějiny se moc nelišily od dějin Ukrajinců. Ukrajinci si připomínali  Stalinovy  hladomory, mezi válkami, které zabily miliony obyvatel Ukrajiny hladem. Umírali tam bez ohledu na národnost.

   Z druhé strany se ozývaly hlasy, že Ukrajina je vlastně jen pravobřežní část řeky Donu. Ta levobřežní se kdysi nazývala Malorusko a byla součásti někdejší Ruské říše. Ukrajina, její pravobřežní část, v minulosti nebyla státem jako takovým, její území bylo rozděleno mezi tehdejší státy či země. Ale to je dějepis a ten jak známo píší vítězové nebo ti, kteří se momentálně za vítěze považují. To je dnešní stav. Jak to bude za pět nebo deset  "ví jen Bůh a svatý Václav". Novináři o tom spíše spekulují.

   Proč se RF v únoru rozhodla k vojenskému zásahu taky není jednoznačně vysvětlitelné. Některé zprávy hovoří o tom, že se Ukrajina rozhodla "vyřešit" zamrzlý konflikt v luganské a oblasti a na Donbase a začala tam stahovat svá vojska, což výzvědné služby RF pochopitelně zaregistrovaly. S jistotou to ale věděl Západ prostřednictvím svých vojenských poradců, kteří už mnoho let fungují v ukrajinské armádě. Na družicovou "špionáž" nehledě. Ale to se dozvíme až za mnoho let. Nejsem vojenský analytik, abych se tu pokoušel o nějaké prognózy nebo vysvětlení tajných pohnutek Zelenského, Bidena nebo Putina. 

Když se dva perou, ti třetí se smějí

   O to mi ani nejde, nejsem schopen si k tomu opatřit skutečně relevantní informace, ani nejsem vojenský odborník. Sleduji jenom válečnou propagandu na obou, nebo spíše na všech třech stranách konfliktu. Ruská, ukrajinská a západní propaganda se pochopitelně liší. Nejen obsahem, což je u propagandy naprosto pochopitelné,  ale i kvalitou. Ta ukrajinská je hysterická a vyhrožující. Viz vystupování presidenta Vlodymyra Zelenského. Střídá prosby o dodávky zbraní s vyhrůžkami, že když je nedostane, Rusko se na Ukrajině nezastaví a půjde dál do Evropy. Nepokrytě spílá západním politikům a parlamentům, že právě oni jsou viníky války na Ukrajině, že mohou za smrt jeho občanů a vojáků. K mému překvapení mu za tyto výhružky ještě tleskají. Jako by neměli svou hrdost. Takovou tu elementární. Nicméně Vlodymyr Zelenský přes všechnu svou bojovou rétoriku vypadá dost bezradně.  Jako herec, který se vzdálil od nápovědy a neví jistě, jak jeho role bude pokračovat.

   První Američan  Joe Biden taky. Takže občas pronese něco, co musí jeho nluvčí a podobní musí několik novinářům dní vymlouvat, než se na to zapomene.

Ale z druhé strany - Západ chce Rusko porazit nebo aspoň hodně oslabit a převzít moc ve sféře jeho vlivu. Že se přehánějí vlastní vojenské úspěchy a bagatelizují výsledky druhé strany je naprosto pochopitelné. 

   Co je ale pro mě ne dost pochopitelné jsou zásadní chyby v celé té propagandistické mašinérii. Třeba "Antivirus" jich uvádí celkem dost. I když zapomenu, že evidentně fandí RF, tak obrazový materiál je přinejmenším zarážející. A potvrzený z dalších zdrojů. Třeba ta reportáž, kde jsou vyrovnány mrtvoly pod černými fóliemi a jedna taková "mrtvola" se začne hýbat, protože vítr jí tu fólii odhrnul. To se při natáčení propagandistického fake může stát. Náhoda je prevít. Co by stát v žádném případě nemělo, je když taková věc pronikne do TV vysílání. To už není fake, ale humor. 

Co je to za partička kolem Zelenského docela dobře pochopíte z téhle videokonference.

(Pro rusky nerozumějící - zapněte si automatický překlad titulků.)

Další příklad, jak se dělá válečné zpravodajství - reportér elektronicky vestřižen do scény. Ostatně o praxi, jak se dělají válečné reportáže dost cynicky pohovořila v talkshow u Jana Krause bývalá válečná zpravodajka z Jugoslávie Jitka Obzinová: Jak se vše vždy odehrávalo u jednoho ohořelého autobusu na dvoře tamní TV stanice, měnily se je úhly a zpravodajové a když bylo potřeba akci, tak se vždy našli domobranci, kteří za 200 USD uspořádali scénu i se střílením. Pak snadno pochopíte, proč byla v září 2015 "odejita" z TV Prima, když na poradě svým zpravodajcům vysvětlovala, že přísloví "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej" neplatí absolutně. "Pražská kavárna" tam zaměstnaná se postarala.

U několika zde zmíněných případů mám k dispozici videozáznam, ale ne odkaz. Takže bych musel video kopírovat na YT, což se mi jednak nechce,  jednak nechci moc provokovat Velkého Bratra.

   On se nám ten Orwellovy romány docela zhmotňují. Jak "1984", tak "Farma zvířat". Ti, kteří si pamatují ještě "totáč" už to cítí taky. Vlastně jsme od "totáče" udělali jen obrat o 180°, jinak nic. SApolehlivě lezeme do ánusu svým novým  pánům, kteří nás používají jako ratlíka, který má vyhnat ruského medvěda z brlohu ven. Jenže - jak ho dostat zpátky? Naštěstí jsme pro medvěda jen obtížným hmyzem a nestojíme mu ani za ohnání se tlapou. A to jsme začali štěkat dříve, než ostatní. Vzpomínáte na sochu generála Koněva? 

   Ano, to jsme my, smějící se bestie. Jenže mám pocit, že se smějeme sami sobě a ještě jsme to nepochopili. Už nejsme ani Švejci. Ten totiž byl vždy nad věcí, zatímco my se tou nevoňavou věcí propagandy brodíme už po ramena.

Na závěr dvě citace známého Jarka Nohavici:

„Bylo to jenom zdání, že všechno bude v pohodě, že přešly nesvobodné časy, a teď jsme se nadechli svobody, a svět je v pořádku. Všecko už tu bylo, je a bude. Svět nebude nikdy úplně v pořádku, svět je takový, jaký je už tisíce let. A mění se jenom kulisy,“ J

"V komunismu jsem se narodil a v komunismu taky zemřu."

Jarku, já taky, já taky...

     Že se to dneska jmenuje jinak? "Růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně!“  (W. Shakespeare)
(Ale tady to se opravdu nedá nazvat vůní...)

=====IIIII=====

                                                      

Páni presidenti! "Válka je vůl!" - to byste si měli uvědomit
a nedělat ze svých zemí dva rvoucí se psy.
Někdo se kdesi  pochechtává a jenom čeká.


=====IIIII=====

Jako obvykle - poznámka:

   Ráno jsem si přečetl páteční Astonův úvodník na Neviditelném psovi a konstatoval, že i jemu už konečně došly obě dvě příčiny války na Ukrajině: Léta budovaná smrtelná nenávist Ukrajinců k Rusům (už v třetí generaci) a chuť Rusům "zatopit" s pomocí Západu (to se nedalo zařídit jinak, než plánovanou eskalací zamrzlého konfliktu na Donbase (A Putin na to naivně naběhl) a snaha Západu, jehož jsme žel součástí, získat nové sféry vlivu a  přístup k surovinám a odbytištím. Zbraní i jiného nevkusného zboží.

   Ti dva se pobijí do zemdlení, ale krev amerických hochů ani čínských kuliů prolita nebude. Kontinuita vlády tím pádem zajištěna. A poválečné škody zaplatí Evropa. 

Kdo jiný? (Dědičná vina bílého Evropana?)

Je tu ale ještě Čína a Východ obecně. Na to by se nemělo zapomínat.