Židovská přísloví - slovensky

Každý národ má svoje videnie sveta a najlepšie sa to prejavuje v prísloviach. O múdrosti židovského národa sa šíria legendy, a to nie je len tak. 

Mars útočí

  Před několika málo dny dávali v televizi skvělou americkou veselohru "Mars útočí!" Viděl jsem ji už kdysi a dobře jsem se bavil a tak jsem si ve své pracovně raději pročítal webové zprávy. Aerostat se pozvolna  vznášel v severozápadním  větru a pomalu plul nad Spojenými státy. Zprávy byly plné všech možných názorů na to, co to znamená, jaký má úkol, kdo ho nad Ameriku poslal atd. Pak byl slavnostně, na přímý příkaz stařičkého presidenta Joea B., takřka v přímém přenosu, sestřelen nad mořem u východního pobřeží. 

O nezbytnosti strachu

   V přírodě je spousta vzájemných interakcí mezi živými tvory vyvolávána strachem. Kořist utíká před predátorem. Predátor se vyhýbá jedovaté kořisti - která svoji nestravitelnost indikuje třeba výrazným zbarvením. Matky učí mláďata samostatnosti ale současně i ostražitosti před věcmi a tvory, kteří jsou smrtelně nebezpeční. 

Ostatně, mnohé pohádové bytosti jsou určeny k tomu vyvolat v strach v dětských mláďatech.  Hejkal, vodník, jezinky-bezinky, bludný kořen. Dá se říct, že pokud někdo není schopen přijmout klidnou informaci o nějakém nebezpečí, tak jediným způsobem, jak mu ji dopravit do mozku je vyvolat v něm strach. Zveličením nebezpečí, jeho personalizací. A děti, ať už ty opravdu mladé nebo ti, kteří, ač věkem nepříslušní,  mají stále  dětský způsob myšlení. A není jich málo.

Rozhovor s bratrem G

    Je stále ještě apríla. Tak tady vyvěšuji fiktivní futuristický rozhovor s velkým bráchou, kterého jsme si nechali malinko přerůst přes hlavu. Inu - dobře jsme ho krmili, Otesánka. Horší je, že tenhle rozhovor nemusí být ani tak moc velká nadsázka a vzdálená budoucnost. Je třeba se připravit. Jde-li to vůbec. 

   Lidstvo si vůbec pěstuje potenciální katy, atomová bomba, komunismus, kapitalismus, nacismus, liberalismus a všeliké jiné "-ismy". V tom jsme přeborníci - jak si co nejvíc uškodit. Protože se odjakživa kritizuje "zlatá střední cesta", protože je prý "vyšlapaná a tráva na ní je sežraná" jak se praví v jedné písni V+W. 

Takže se jak ten osel rozhodujeme jestli doleva nebo doprava. Když se rozhodne polovina tak a polovina onak, je to špatné a vznikne mezi nimi bratrovražedný boj.  

Hra Lemmings ***

  Když se velká většina rozhodne pro jednu stranu, začne situace připomínat tah lumíků včetně zakončení jejich velké výpravy skokem z útesu do moře.* 

   Obvykle to v relativním zdraví přežijí ti, kteří se opozdili nebo zabloudili a přišli tak o veliké finále. Případně se odchýlili z široké frekventované cesty únikem do pankejtů, kde si tiše skuhrali.**

Tak nám (zas) zabili Ferdinada

   Co tomu říkáte, paní domácí? Tomu masakru u Austrálie? To prej byla taková hrůza, že to vobletělo celej svět. Už i tady si o tom lidi povídají. Co řečí já už o tom vyslechnul v hospodě, to si neuměj ani představit, jaký řeči o tom lidi vedou. O tom atentátníkovi a těch musulmanech. 

   Až k našemu policejnímu ministrovi se to doneslo. Prej, že to tak nenechá aby lidi vedli takový hrozný řeči. Hlavně po hospodách. No vždyť, pořádek musí bejt. Jak by svět vypadal, kdyby lidi všude říkali co si myslej. Některý myšlenky jsou tuze nebezpečný. Vono, když se to tak vezme, od takový vzpurný myšlenky k činu je jako z hráze do rybníka.

Klinická diagnóza aktivisty

Kauza Klinika z pohledu mimopražského vidláka

   Několik dní se na internetu i TV zprávách řešila „Akce Klinika“. Zdali dokáže (jestli si troufne) exekutor, tedy státní moc, dostat z prostor bývalé plicní kliniky „aktivisty“, kteří si tam udělali klubovnu a jakýsi hodinový hotel. Nejvyšší soud rozhodl, že budova jim nepatří. Přesto že už bylo v minulosti učiněno několik pokusů squottery vystrnadit, nepovedlo se. Bránili se pomocí právníka, podávali odvolání, vraceli se a bůhví co všechno.

Tentokrát jim ale asi jejich právník (tuším, že je to právnička) poradil, že to mají vzdát a celý případ tak vlastně zmizel ze zorného pole (lehce hysterické) veřejnosti.

Rozebírat celou kauzu nehodlám, to už udělali mnohokrát jiní. Ale při té příležitosti mě napadlo několik bočních otázek, kterými se páni žurnalisté příliš nezabývali.

Psychický hermafroditismus

Je popsán i v klasické literatuře, ale nyní míří do zákoníku.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:

V § 29 odstavec 1 zní:

„(1) Člověk, který dovršil dvanáct let a u něhož je trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím v knize narození nebo jiné evidenci podle jiného právního předpisu, má právo na změnu pohlaví.“.

V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pohlaví lze změnit osobním prohlášením před matričním úřadem. K prohlášení je třeba předložit potvrzení o tom, že je u člověka trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím, které mu na žádost vydá lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie. U člověka mladšího patnácti let je třeba, aby mu k učinění prohlášení udělil souhlas jeho zákonný zástupce.“.

Podle zprávy o dopadech návrhu zákona jde o akt ve prospěch skupiny lidí trpících poruchou pohlavní identity: „Připravovaný návrh zákona bude mít pozitivní dopad na sexuální menšinu trans osob. Tyto osoby trpí poruchou pohlavní identity, přičemž účinná právní úprava jejich skutečnou pohlavní identitu nerespektuje a pro její právní uznání vyžaduje invazivní chirurgický zákrok včetně sterilizace dané osoby, přičemž tyto zákroky jsou nepřiměřenými zásahy do tělesné integrity a v případě některých osob je ze závažných důvodů ani není možné provést,“ vysvětluje důvody změny zákona ministerstvo spravedlnosti.

Problém Lolitka

Patrně je to podprahově cíleno na muže,
kteří mají rádi velmi mladé holčičky.
Jsou to potenciální pedofilové?

  Zmínil jsem se v diskuzi o (pro mě) velmi nepříjemném hlase zpěvačky, který mi evokoval hlas holčičky, která zpívá o věcech, které k tomu věku tak nějak nepřísluší. Zpíváno je to šeptem, jen "na dechu"

  Lolitka. Původní záznam jsem kdesi založil v počítači nebo smazal - ale abych ukázal o co mi šlo jsem našel na netu jiný, velmi podobný.  

   Ale ukázalo se, že jsem nalítl na technickou úpravu: původní snímek byl nazpíván o 10% níže a pomaleji a pak zase zrychlený.  Takže je to normální "baba",  posléze zrychlená. 

I mistr tesař* se někdy utne...

   Takhle je dělaný i další hlas - hlas "Alzáka" v reklamě. Ten mi dělá taky špatně - bez ohledu na to, že je to reklama, které pro uřvanost a vlezlost (nehledě na pitomost textu) taky vypínám, když se náhodou dívám na TV nebo si pouštím nějaká videa, která mě zajímají  na netu. (Není jich moc.)  Jako reklama je idea zeleného mimozemšťana prý velmi úspěšná. 

Takhle to asi namluvil.

"Lidi jsou holt různé."

*/ čti zvukař

Novoročenka 2018

 Vše dobré v roce 2018 (a nejen v něm) všem přeje Drak

a taky Starý Kocour.

Když vám bude někdo tvrdit, že ví, co bude,

vysmějte se mu do očí!

Filcuňk

aneb jak jsem byl tři čtvrtě hodiny "sprostým podezřelým"

Ilustrační foto. Zdroj: internet

   Zašel jsem si dneska koupit do trafiky u supermarketu tabák, abych měl příštího čtvrt roku co kouřit a protože mi žena marně sháněla ruskou zmrzlinu, tak jsem ten pytlík tabáku dal do tašky a šel se podívat do Kauflandu, jestli už zmrzlina nepřišla. Po cestě jsem si prohlížel vystavené spreje pro automobilisty, kolik stojí WSD40, protože mi už dochází. Byl dost drahý - takže nic. Koupil jsem jakousi napodobeninu ruské zmrzliny jako vzorek a vystál desetiminutovou frontu u pokladny - byly otevřené jen čtyři a lidé nakupovali, jak by dneska odpoledne měla začít třetí světová válka. Než jsem se dostal k placení, málem mi zmrzlina roztála.

Proč tu zůstanu

František Ringo Čech 

  Tenhle text není pravděpodobně dílem Františka  Ringo Čecha - ale mohl by klidně být  - tak nějak k němu "pasuje".  Původní text je tady.  Což ale nic nemění na faktu, že text humorným způsobem předkládá čtenáři k přemýšlení nejednu skutečnost. Skutečně.

   Před několika desítkami let jsem se dostal do debaty s jednou Angličankou, bohemistkou, která uměla dost dobře česky. Jinak by k té debatě vlastně ani nemohlo dojít. A dostali jsme se až k tomu, jestli je dá nějak shrnout povaha toho nebo onoho národa. Mluvili jsme o národech, které jsou obrovské a  pro které malé národy jako by neexistovaly. Jsou pro ně, jak říkal někdejší president Klaus, "pod jejich rozlišovací schopností". 

   O národech stejně hrdých jako jsou vysoké stromy, která odolávají bouřím - až do doby, kdy přijde bouře tak velká, že ty velikány vyvrátí i s kořeny a dlouho trvá, než se takový národ obnoví. A zda vůbec.

   A taky o národech prakticky nezničitelných. Čechy ta paní přirovnala k trávě. Všude se uchytí, v každé skulině. Tráva nikomu neklade moc velký odpor, můžete ji podupat, posekat. Ale už za pár dní je tu tráva nová, zelená, jako by se nikdy nic nestalo. A stejně smýšlí i autor tohoto článku nahoře - ať už je to kdokoliv. 

Ostragen

Cyp na zdi.
 (Neznámý sprejer u dolu Hlubina)

Psali teď před pár dny v novinách o velkém objevu. Vědci zjistili, že my Ostraváci máme na rozdíl od Pražáků navíc jeden gen. Ten nás prý činí odolnějšími proti smogu. Kdyby se zeptali mě, nemuseli vůbec složitě bádat. Já o tom genu vím odjakživa.

A navíc, že funguje nejen proti smogu. Jsme prostě evoluční genoví mutanti. 

Poučná pohádka pro pana presidenta, případně překrásnou Popelku

   Na popeleční středu vyrazil starý popelník s popelnicí a dvěma malými popelníčky na procházku do popelnicových polí. Byl krásný den, slunce popelavě svítilo, z nebe padal jemný popílek  a tak se popelníčci  radostně popelili v čerstvě napadaném popílku. Popelářské auto bylo prozatím v nedohlednu a od zpopelnělého lesa doléhalo vrkání holuba popelavého.

   Náhle se objevili popeláři. Popelníku zpopelavěla tvář a než stačil říct popel, byl i s popelnicí a popelníčky vysypán do dosud prázdného vozu. Popelářského.