Psychický hermafroditismus

Je popsán i v klasické literatuře, ale nyní míří do zákoníku.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:

V § 29 odstavec 1 zní:

„(1) Člověk, který dovršil dvanáct let a u něhož je trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím v knize narození nebo jiné evidenci podle jiného právního předpisu, má právo na změnu pohlaví.“.

V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Pohlaví lze změnit osobním prohlášením před matričním úřadem. K prohlášení je třeba předložit potvrzení o tom, že je u člověka trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím, které mu na žádost vydá lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie. U člověka mladšího patnácti let je třeba, aby mu k učinění prohlášení udělil souhlas jeho zákonný zástupce.“.

Podle zprávy o dopadech návrhu zákona jde o akt ve prospěch skupiny lidí trpících poruchou pohlavní identity: „Připravovaný návrh zákona bude mít pozitivní dopad na sexuální menšinu trans osob. Tyto osoby trpí poruchou pohlavní identity, přičemž účinná právní úprava jejich skutečnou pohlavní identitu nerespektuje a pro její právní uznání vyžaduje invazivní chirurgický zákrok včetně sterilizace dané osoby, přičemž tyto zákroky jsou nepřiměřenými zásahy do tělesné integrity a v případě některých osob je ze závažných důvodů ani není možné provést,“ vysvětluje důvody změny zákona ministerstvo spravedlnosti.

   Tolik zákon, byť jen připravovaný. Myslím si, že záhy dojde k dalšímu uvolňování rigidních zvyklostí. Proč třeba neumožnit zoofilům, kteří se považují třeba za kozla nebo berana změnit pohlavní identitu na výše zmíněné subjekty? V muslimském světě je zoofilie, zdá se, celkem běžný způsob ukájení sexuálního pudu. Vzhledem ke vztahu islámu k ženám pochopitelný. Jděme přece s dobou! 

Josef Novák, pohlaví: beran

   Nevím, ale je dost možné, že se podobné zákony stanou v další etapě vývoje lidstva buď běžnými, nebo naopak reliktnímu, něco jako dnes pás cudnosti. Historie už takový případ zaznamenala. Ctihodným senátorem byl bílý hřebec jménem Incitatus. Císař Botička (Caligula) na něm jednoho krásného dne roku čtyřicátého po Kristu vjel do senátu a představil ho zkoprnělým zákonodárcům coby budoucího kolegu. Nikdo se nesmál. Nikdo neprotestoval. Nesvéprávný, vyděšený senát odměnil za tento nápad císařského šílence potleskem. 

   Ostatně proč se zabývat zákonností jenom těchto případů? Máme tady přece taky pedofilii, nekrofilii a spoustu dalších, dnes zakázaných postojů k sexualitě. Prostě sodomie obecná. Homosexualitu jsme už vyřešili, už dlouho není trestná, je dokonce adorovaná a tak žádá další ústupky. Nestačí jim registrované partnerství, žádají po zákonodárcích uznání "manželství" a otcovství (nebo snad matkovství?) u osvojených dětí. 

   Jděme do toho se stejnou vervou, jako Maova kulturní revoluce. Nebo Pol-Potova "nová společnost". Sebemenší menšiny se o to postarají. Stačí, abychom se nesmáli a případně zatleskali. Je to ovšem jen dočasné řešení. Ostatně - ani starověký Řím neměl příliš dlouhého trvání. Přišli barbaři. 

A barbaři už připlouvají. 

   Nevýhodou oněch přicházejících nových pořádků ale je, že nejsou schopné se přirozeně biologicky množit a taky se o sebe postarat materiálně. To umí daleko lépe společnost běžná, heterosexuální, schopná se množit a vychovávat své potomstvo bez zvláštních chirurgických zákroků a bez podivných zákonů. Když jde o přežití druhu, není sil na výstřelky. 

   V přírodě je spousta tvorů, kteří mění své pohlaví podle potřeby nebo nějaké určité pohlaví prostě nemají. Je to tak zařízeno, je to přirozené. Jakmile ovšem jde o tvory dvojpohlavní, je to jinak. Příroda takové odchylky sice toleruje, ale neumožňuje jim přežít v další generaci. Pes se sice může zamilovat do kozy nebo prase do srnky, ale potomci prostě nebudou. Ono je to v přírodě vyzkoušené už mnohé miliony let. Možná i proto na Zemi ještě stále existuje život. 

Jak přirozeně osvěžující je proti tomu všemu takový bulvár...

A nadějí mě plní i taková zjištění. Nejsme, my, lidé, na Zemi sami.
A co potom v celém vesmíru...