Voják

   Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí. 

(Albert Einstein)

Pravda, konspirace a víra

 

 Ivan Hoffman říká, že rozdíl mezi konspirací a pravdou bývá měsíc až rok. Já tvrdím, že pravda bývá někde mezi - a to ne vždycky. Pravda nebývá hezká - ale konspirace taky ne.

O válce, vojácích a vlastencích

   

Ti dva chtěli ještě před chvíli jeden druhého zabít.
Ale pak by tu v zákopu zůstal jeden úplně sám. 

   Takřka od mládí si uvědomuji nesmyslnost válek. Ale žili jsme si  v Evropě v klidné době, války byly daleko. Ta v Jugoslávii netrvala moc dlouho, neměli jsme na ni žádný vliv a odbývali jsme ji slovy 

"Nojo, Balkán, 

tam se perou pořád!" 

Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají, na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí.

(Albert Einstein)

Bližší košile nežli kabát

 Malá úvaha nad výsledkem hlasování amerického Kongresu.

 

   Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů, tedy 2,25 bilionu korun. Ukrajina dostane dvě třetiny částky, zbytek pak Izrael a partneři USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Schválení pomoci měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu.

Jak hoří šafrán

   Nenajdete tu žádné teorie a úvahy. Jen popis událostí tak, jak jsem je zachytil z ruského rozhlasu a TV. 

   Tak máme zase nový "těrakt", teroristický akt. Od jiných se liší tím, že se stal v Rusku, které my sami považujeme za teroristickou zemi, která napadla Ukrajinu. Málokdo si přitom uvědomuje, že dějiny konfliktu nezačaly v únoru 2022, ale dříve. Mnohem dříve. Nezačaly dokonce ani v roce 2014 "Euromajdanem" a obsazením Krymu. Podhoubí agresivního nacionalismu, nacismu, bylo na Ukrajině přítomno nejméně od druhé světové války, kdy část Ukrajinců kolaborovala s hitlerovským Německem. Po roce 1945 se tito "národovci" stáhli do ilegality, protože jinak by byli vykynoženi stejně jako Banderovci. 

Po osamostatnění Ukrajiny se ovšem aktivizovali a když Ukrajina začala s podporou Západu vytěsňovat rusky mluvící obyvatelstvo východních regionů (Lugansk a Doněck), obyvatelé (Rusové) se začali bránit a tak na ně byli nasazeni Azovci a podobné nacistické skupiny, které se snažily povstání proti likvidaci ruské většiny potlačit vojensky - s plnou podporou Kyjeva. Letectvo, dělostřelectvo, tanky.

Malá poznámka o válce

 Tentokrát bez zdroje

  

    Zahlédl jsem na nějakém ruském blogu zprávu o tom, že mezi padlými ukrajinskými vojáky byla, podle "psí známky", i sedmnáctiletá dobrovolnice. Bylo tam i jméno. Hledal jsem, kde to bylo uveřejněno, ale už jsem zdroj nenašel. Mohl to tedy být i fake a někdo ho smazal. 

Ovšem na druhé straně...

O vážení argumentů

Ministryně války, ne obrany.

     Důvod, proč ještě není po III. světové válce je je poměrně dost zvláštní. Jsou to jaderné zbraně.

   Můj vojenský nadřízený, podplukovník, chytrý chlap, mi to kdysi v sedmdesátých letech vysvětlil takto: Do nákladního výtahu ve fabrice se omylem dostanou dva gangy, které mezi sebou bojují o nadvládu v té fabrice. Všichni jsou ozbrojení, někteří tam mají i ruční granáty. Dveře se automaticky zavírají a výtah se dává do pohybu.

   Přesto nikdo nestřílí, protože si je vědom toho, že když někdo začne, ta strana, která začne prohrávat odpálí ruční granáty a do cílové stanice dojede výtah plný mrtvol.

  

Vzpomínky na radar v Brdech

    

   Braňme se zlodějům času. Čas každého z nás je vymezen. Během něho můžeme vykonat  omezený počet  logických operací zvaných myšlení. Neposkytujme  svůj "strojový" čas jiným a nenechme se zaměstnávat  parazitními  myšlenkami pro nás neužitečnými, ale  užitečnými pro jiného.  Třeba jen tím, že přemýšlíme a marníme náš drahocenný  čas  nad podstrčenými pseudoproblémy místo toho abychom přemýšleli  nad něčím  důležitým pro nás. Protože až každý z nás  dospěje ke konci cesty, mnohý hořce  zalituje, co všechno pěkného  a radostného mohl prožít místo onoho neplodného. 

Karabach? Karabach!

   Jak dnes hezky a humanitárně píše Vidlák, velmocenské hrátky především USA opět končí krví obyčejných nevinných lidí a zničením jejich domovů, které léta za velkého úsilí a odříkání budovali. Tentokrát se to odehrává v Náhorním Karabachu, ale dle stále stejného schématu.

Tahle válka není Mein Kampf

   Místo obvyklého úvodu, který ponechávám oslavovaným i zatracovaným autorům píšícím o nevyhnutelnosti a dějinné osudovosti a božské prozřetelnosti..., začnu rovnou k úvahou taktickou. Zatím co součástí dobytí území je jeho obsazení "živou silou" viz Clausewitzova "noha pěšáka", pro obranu lze použít převážně technické prostředky. Při dostatečné strategické hloubce se dá ve výhodném poměru směňovat "svoji neživou snadno obnovitelnou neživou sílu za nepřátelskou neobnovotelnou "živou sílu" . Případně, je-li poměr zvlášť výhodný, dočasně obětovat část území. Naopak chránit své "lidské zdroje" a produkční centra. Nepřítele nejvíce vojensky a vnitropoliticky oslabuje ztráta "lidských zdrojů".

   Rusko má výhodu velké strategické hloubky (kterou se NATO, fakticky USA, pokusilo snížit získáním Ukrajiny, a nyní Finska) a produkčních center zatím mimo dosah. Naproti tomu Ukrajina nemá žádnou strategickou hloubku a její produkční centra jsou v dosahu ruských zbraní. To je kompenzováno podporou z externích produkčních center. Za kterou "zbytková" "západní Ukrajina" tvrdě zaplatí, protože "není oběd zdarma". Navíc, významným hráčem je Čína, která na Ukrajině, na zemědělské produkci, má silný hospodářský zájem.

   Nyní jde o to, kdo vnitropoliticky déle vydrží válečné náklady. Rusko zatím ustálo "hospodářské sankce" Západu. Nezbytné si na světovém trhu opatřuje jinými cestami. Tak i západní obchodníci obcházejí "sankce" protože "byznyz je byznys". Sankce stimulují ruskou snahu o vlastní produkci.

   Na druhou stranu, válka, která se rozvinula na základě nezdaru "speciální operace", která měla být chirurgickým řezem, jenže změnila se v řezničinu, oslabuje Rusko hospodářsky, protože přes pozitivní stimulační efekt vyčerpává kapacitu, která by mohla být vynaložena na produkci užitečného zboží civilního určení. Navíc s nevýhodou přetrvávajícího oddělení vojenského a civilního průmyslu. Válečné ztráty "lidských zdrojů" oslabují vnitřní politiku a vládu.

   Na Západě je situace smíšená. Na jednu stranu částečně nahradil ruské zdroje a válka má stimulační efekt pro zbrojní průmysl s přesahem do civilního sektoru. Na jednu stranu zvyšuje zaměstnanost, na druhou stranu odčerpává zdroje a zvyšuje vnitřní zadluženost, protože veškeré náklady a s tím spojené zisky jsou placeny z daní. To se pojí k rostoucím nákladům na "zelený program", "bezuhlíkovou ekonomiku" a další nesmysly, které Rusko nemá. Navíc, na rozdíl od zatím ještě vysokého životního standardu obyvatelstva Západu, nejvyššího v dějinách lidstva, nyní již na rostoucí nesplatitelný dluh, v Rusku je o co se snažit a kam růst.

    Pro USA, z pohledu tamní politiky, válka zatím splnila účel. Nejde ani o oslabení Ruska, ale především o zabránění propojení Ruska s EU do velkého hospodářského celku, případně i s Čínou. Jenže ne vše vychází podle představ a očekávání. Nejen Ruských, ale i USA a jiných. Klíčovým faktorem pro pokračování Západu v nepřímé účasti na Rusko - Ukrajinské válce, je angažmá USA. Bez toho by se EU ocitla v pozici dětí mateřské školky, které se v temném lese ztratily učitelce a pokračují ve hře na snězení perníkové chaloupky Baby Jagy.

   Nynějším pohledem, nenastane-li událost "černé labutě", jde o to kdo déle vnitropoliticky vydrží. Při čtení plánů na poválečnou „rekonstrukci“ Ukrajiny se nelze ubránit asociaci s rozdělováním vstupenek prominentům Třetí Říše na recepci v Kremlu na podzim roku 1941. Ať tak či tak, je celkem jasné, kdo by na „rekonstrukci“ vydělal tak jako na nynější válce. 

Ano, správně, čtenáři. Ty nejspíš ne.

Závěr pro tlustokoncové i tenkokoncové: 

Válku považuji za plýtvání vzácnými statky

Schumacher

Ve jménu Božím, táhněte!

     

   Protože se nepodařilo dohledat videozáznam Cromwellovy řeči, bylo použito vhodných obrázků současných. Jejich výběr je pochopitelně čistě náhodný. Se současnou situací ve státě nemá nic společného, je to čistá metafora!

O umění a Amicisově Srdci

Dušan Neumann:

"Žádné “umění” nemá bez publika smysl. Z tohoto úhlu pohledu se z Hollywoodu stala včera v noci tvůrčí poušť."

Propaganda, zvláště ta ruská....

Blbá nálada

   To je termín, který použil první český president, již zesnulý Václav HAVEL. Disident, kulisák, dramatik, spisovatel, vášnivý kuřák a prý i alkoholik, vězeň...

Tak nazval společenskou atmosféru v Česku v roce 1997 spojenou s krizí důvěryhodnosti politiků i celých politických stran, krizí důvěry v úspěšné pokračování ekonomických reforem a s celkovou krizí v české společnosti. Můžeme si vybrat, každý podle své letory nebo životních zkušeností.  

Protože se nám vrací, obohacená o čtvrtstoletí zkušeností, jak zacházet s obyvateli české Kotlinky bez rizika nějaké velké společenské exploze.

Čeho je moc, toho je příliš!

Aneb "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až...

  Před několika měsíci jsem poslal  jednomu hnutí či snad začínající straničce trochu peněz. Jenom trochu, těch skupinek, požadujících od mě nějaký příspěvek je totiž hodně. Některým přispívám víceméně pravidelně, některým jsem poslal pár stokorun jenom jednou, dvakrát, třikrát  a pak jsem pochopil, že chtějí něco jiného, než si představuji já a posílat jsem přestal.  Proč mám podporovat něco, co se nakonec odchýlilo od směru, kterým mě  to zaujal.

Zemětřesení, válka a papoušek

   Turecko a Sýrii postihlo zemětřesení - tisíce lidí je mrtvých, desetitisíce raněných. Hledáme-li viníka takové tragédie, můžeme se zlobit jenom na Přírodu.  Nebo, kdo chce, tak na Boha. Na Alláha. A taky na lidi, kteří, aby při stavbě domů ušetřili, dávali do betonu málo cementu, málo železných prutů. Ty stavitele snad ještě potrestat můžeme - ale to je všechno. A ustavíme, tedy Turci ustaví, vládní komisi, která bude dohlížet na poctivou  nových domů. Než se komise opět zkorumpuje.

Vražedné mobily

   Mobilní telefon je výrobek, bez kterého si dneska život můžeme představit jen velmi těžko. 

Používáme ho nejen na rozhovory mezi lidmi, kteří jsou na různých místech a chtějí nebo musí spolu hovořit ale i k hraní her, prohlížení internetu, zasílání SMS zpráv atd., atd. Chytrá věcička, která zásadně změnila kontakty mezi lidmi. Někdy k lepšímu, většinou však naopak. A jako každý vynález může i škodit. Nejen tím, že jsme si zvykli spoustu mezilidských záležitostí řešit pomocí telefonního rozhovoru nebo dokonce jen zprávou SMS - to v případě, že nemáme dost odvahy se s tím druhým sekat z očí do očí. Civíme na displej a vrážíme do kandelábrů nebo, v horším případě, padáme pod auta. Přicházíme tak o sebeúctu, o peníze o  zdraví - a někdy i o život. Jsou tu i jiná rizika. Viděl jsem už několik videí, jak někomu mobil v ruce začal hořet nebo i vybuchl. Většinou bez zjevné příčiny, Ona ta lithiová baterie není zrovna nejbezpečnější zdroj energie. Přístroje napájené jinými bateriemi a akumulátory tohle nedělají. Jenže lithiové akumulátory jsou přece tak rozkošně malé při velmi slušné kapacitě.

Inverzní analogie

 aneb Větší pes mrdá

Aleksandar Vučić, president Srbska

 

  Tak se nám podebral další vřed na tváři Evropy. Srbsko a Kosovo. A tady je krásně, přímo ukázkově vidět, jak pružná je naše západní politika. Podporujeme Ukrajinu, která nedodržela a jak nyní zjišťujeme, nikdy se nechystala dodržet Minské dohody, které měly zaručit jistou samostatnost Luganska a Doněcka v rámci Ukrajiny, následkem čehož byl vyprovokován tzv. Euro-Majdan, události v Oděse a ozbrojený konflikt  mezi ozbrojenými milicemi odštěpeneckých oblastí a nacionálními nebo spíše nacistickými gardami ukrajinských oligarchů z něhož se po čase vyvinul stávající ukrajinský konflikt.

Russáci, USáci a Čecháčci aneb Kdo je v právu?

   Od 24. února se v českém ale i polském, slovenském i jiném internetovém prostoru rozhořela slovní válka. Na začátku to bylo celkem jednoznačné. Putinovské Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Ale už za pár dní se ukázalo, že to není tak jednoznačné. 

Projev Štěpána Kotrby, který nepronesl.

   Něco z nedávné minulosti. 

Co bych řekl demonstrujícím na Václaváku...