| Říkají tomu "ptáčci". Ale způsobem letu a někdy i vizáží a zvukem to připomíná spíše vážky. |
Tu a tam narazíte v knihách nebo i jinde na popis surových událostí, které uštědřují lidé lidem. Je to snad proto, abychom si uvědomili, kdo to ti zmínění "lidé" vlastně jsou. Prý Homo sapiens, člověk moudrý. Je to pochopitelně značná nadsázka. Moudří nejsou vůbec a lidé často taky ne.
Občas narazím při procházení netu na kratičké filmečky, které řeknou o něčem daleko víc, než celé traktáty. Takové záblesky reality. Ale zůstávají, prevíti, v paměti dlouho. Už jsem o dvou takových "augenblitzích" jsem tady před lety psal. O rozstříleném autě, mrtvém řidiči a zraněném psovi, který drží stráž u jeho těla. A o videích dvou mladičkých ukrajinských dobrovolnic, které se přihlásily na frontu. Tu hrůzu zbytečné války mi právě takové kraťoučké skeče přibližují až příliš reálně.
Třetí jsem viděl předevčírem.
První záběr:
Silnice kdesi poblíže fronty na Ukrajině. Záběr z výšky, z pozorovacího ruského dronu. Po silnici jdou dva lidé, každý zvlášť. Ten vpředu je starý muž se psem. Nese na tyči bílý praporek, aby bylo jasné, že není voják, nejde nikam bojovat, jenom se snaží odejít z oblasti, kde se lidé bez nějakého vážného důvodu vzájemně zabíjejí, ačkoliv si vůbec nic neprovedli a vůbec se neznají. Činí to na rozkaz jiných lidí, kteří vzájemně nezabíjejí, ačkoliv se občas navštěvují a tím pádem docela dobře znají. Říká se jim politici. Ten druhý člověk je starší žena, která nese tašku s nějakými věcmi. Nejspíš patří k sobě. Podrobnosti se nedají rozeznat, je to příliš z dálky.
Druhý záběr:
Objeví se modrý dron, podle barvy prý ukrajinský (tvrdí se to), chvíli muže ze vzdálenosti několika metrů pozoruje a pak se vrhne dopředu a exploduje. Muž je mrtvý, leží na zemi bez hlavy a pod ním se objevuje tmavá skvrna, bílý pes který s ním šel ještě není mrtvý, zkouší se dostat, odplížit pryč z tohoto místa, ale je na vodítku, které svírá muž v ruce i po své smrti.
Třetí záběr:
Tatáž silnička, o něco později. V záběru je stará žena s taškou, kterou pozoruje ze vzdálenosti asi deseti metrů další dron. Vidí ho i žena, klesne na kolena sepne ruce a několikrát se pokřižuje se. Dron chvilku stojí ve vzduchu jako by jeho pilot přemýšlel, co má udělat, ale pak se rozletí dopředu a výbuchem zlikviduje ženu a pochopitelně i sebe. Šátek, který ženě výbuch asi strhl z hlavy se ještě chvilku vznáší ve vzduchu.
====
Přemýšlím nad uvažováním toho "dronovoda", jak tam tomu říkají. Jak strašná to musí být nenávist, že si vychutná svou momentální nadřazenost na civilech, kteří jen utíkají z oblasti, kde jim reálně hrozí smrt. Myslím, že to jsou mladí lidé, kteří po krátkém výcviku v ovládání dronu sedí kdesi v polorozbořené budově a ovládají "ptíčky", které zabíjejí. Ti dva na silničce by mohli být jeho rodiče nebo babička s dědou. Ukrajinci podle bydliště, možná rusky mluvící. Protože podle komentáře prchali směrem k území, obsazené ruskými vojáky. Nebo to byl jediný směr, který jim v "šedé zóně", území nikoho, zbyl.
Sedí si poměrně v bezpečí a na dálku zabíjí lidi, které nezná a kteří mu určitě nic neudělali. Jistě, když je takové stanoviště pozorovací drony nepřítele vypátrají, může přiletět střela z ruské houfnice nebo raketa a celý jejich úkryt rozmetá. To je ovšem běžné riziko války. Ale proč si vybije vztek na dvou starých lidech, ještě navíc Ukrajincích nechápu. Uvažování takových lidí je už definitivně pokažené a asi bude nejlepší, když se nedožijí konce té stupidní války. Vycvičení zabijáci s vymytými mozky.
Možná závidí svým vrstevníkům, kteří jsou v hlubokém týlu Ukrajiny a večer mohou jít na nějakou "karaoke" akci, kde burácí moderní hudba, přiopilí, holky v provokativním oblečení a jediné nebezpečí tkví v tom, že je na ulici přichytí "lovci", verbíři, nacpou je do auta a pak pošlou na frontu jako "potravu pro děla", "Kanonenfutter".
Místo toho, aby se účastnili tak hnusného podniku jako je válka proti státu, který ještě nedávno byl i jejich státem mohli zkusit utéct za hranice třeba do Rumunska nebo, jsou-li jejich rodiče dost bohatí, se zkusit z vojny vykoupit. Obojí je ale nejisté, hranice s Rumunskem je dobře hlídána lesy na rumunské straně nejsou bezpečné. A vzhledem k všudypřítomné korupci není ani jisté, že se jim po zaplacení výkupného skutečně podaří zmizet z hledáčku vojenských úřadů.
Obyvatelstvo se ale snaží jenom přežít. Na nějaké "rebélii" se neshodnou - pořád je to ještě k přežití, i když elektřina jde jenom pár hodin denně voda neteče a vytápěni rozhodně nebude po ochlazení stačit. Jenže podle odhadu nezávislých sociologů je třetina obyvatelstva protiruská, nakažená ideologiemi Šucheviče a Bandery. A není to záležitost posledních let. Ta ideologie už na Ukrajině trvá nejméně sto let. Nacionalismus byl jenom na několik desítek let utlumený tím, že Ukrajina byla součástí SSSR.
Ostatně ten zduřelý nacionalismus bují i v pobaltských republikách - Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které za poslední století několikrát "změnily pána". Tam je to ještě pochopitelné i když ne rozumné. Ruské obyvatelstvo totiž vyhnaly a staly se tak miniaturními státy, které nakonec budou pohlceny silnějším okolím, jako už několikrát. Být samostatný totiž znamená být silný. Slabí (malí) skončí v nejlepším případě jako nějaká národnostní menšina, která se časem rozpustí v převládajícím okolí. (volynští Češi, české osídlení Kladska atd.)
===
Z toho smutného tématu mě trochu vyvedl humorný skeč (nehraný, taktéž natočený z pozorovacího ruského dronu). Ruský voják je napaden ukrajinským kamikadze dronem. Podaří se mu rychle si lehnout a dron neškodně exploduje po nárazu do za ním stojícího osamělého stromu. Nastupuje další ukrajinská "ptíčka" - a výsledek je stejný. Ruský voják stále rychle mění pozici, běhá kolem toho stromu, drony nestihají do něho narazit a zabít ho. Místo toho vždy narazí do stromu a neškodně explodují. Toto se opakuje sedmkrát! Nakonec Ukrajině asi dojdou místní drony, voják se postaví a vydá se klidným krokem patrně splnit úkol, který mu dali jeho náčelníci. Sedm bez jediného výstřelu!
Ta bezmocnost moderní techniky před bystrým a přemýšlejícím pěšákem působila až komicky, i když si myslím, že tomu vojákovi to v tu chvíli moc humorné nepřipadalo. Ale v centru ovládání dronů musel nutně nastat okamžik bezmocného vzteku. Možná někdo rozbil i ovladač.
Pozn.:
Té dvojité vraždy staršího civilního manželského páru se pochopitelně chytla ruská propaganda a patřičně to rozmázla. Byla by neschopná, kdyby toho nevyužila.
Ukrajinští "dronovodi" se teď ve svých "doupatech budou více bát o svůj život. Ruské dělostřelectvo a raketometčíci dostali nový prioritní úkol. Mezi námi - být já ruským velitelem, tak bych ho vydal také.
Nastává doba robotická, spíš robotová. Člověk, který přestane robotovat, zopičí.
OdpovědětVymazatTřeba bude zavedena, jako terapie, robot í povinnost.
Měsíc couvá 9.12.2025. Zataženo. Co se změnilo od března 2013?
OdpovědětVymazatPřevážná většina kolegů vyklidila svoje skříňky v práci už na věky, v domácnostech vyklízení přeplněných šatních skříní nebo dílniček u garáží se stalo nutností, kdo nezažil, nechápe.
A společnost: Vlastenci jsou označováni za nacionalisty, rozuměj nacisty, klíčové období českých dějin (cca 1770–1848), formování moderního českého národa s cílem pozvednout český jazyk, kulturu a národní vědomí proti germanizaci je zatracováno jako nekulturní přežitek.
Jen otázka, kdo, vlastenec nebo nacista bude bránit vlast? Kde je rozdíl? Kdo dovede vyčistit zbraň, vést účinnou střelbu,………..,ani prakem. Do komentářů stačí „číslo“
Rodiny jsou rozdělovány zaséváním nenávisti, segregace věkem, mladí – staří, ekonomicky, konzumenti dávek, zaměstnance korporací, studenti a absolventi „kecacích“ a technických oborů. OSVČ je již jen lovná zvěř. Kydání na vše východní je už normou slušného chování?
Platit kartou z účtu je tak výhodné. Plaťte prstenem a radujte se, ten pocit vítěze, co?.
4P
Podotek:
Jeden ze starších odkazů StK, https://stary-kocour.blogspot.com/2013/03/zibriduv-tyden-12.html#comment-form Jen pro osvěžení temné ponurosti reality. Řešení bude rychlé a jednoduché, EET nic nevynese, už si nic nepamatujete, „vaše“ peníze do „brusele“ zaslat musíme, aby je „nám“ jen některým s velkou pompou zlatým písmem na nerezové desce pro věčnou slávu zase půjčí.
Zase jen prázdná sláma.
...Platit kartou z účtu je tak výhodné.... Pro pohodlného pohodlné. Pocit, žeo mě stát "neví" je mylný. Když nechce, neví. Když chce, ví. Otázka je jiná: Čí je to stát? Kdo mu poroučí?
OdpovědětVymazatByl strach za komanče větší nebo menší než teď? To TICHO!
OdpovědětVymazatJe jako po pěšině v hustém lese za plotem VP, nikdo se nevyjadřuje k ničemu, použít slovo střílet je nebezpečnější než střelba sama, jako podle kopíráku, strach, závist, nenávist.
Opakování je matka............?
Nezapomněli jsme všichni tak trochu na to, že státní správu si platíme a ona má zajistit a odpovídat za služby, které skutečně potřebujeme? Nikomu ze "současných" zabetonovaných, zkorumpovaných, skvěle placených a navzájem provázaných politiků a jejich podržtašků bez ohledu na jejich stranické nálepky o obyčejné občany nejde. Pokud si někdo ještě myslí, že tahle sestava, ať "pravá, levá, středová", v libovolných povolebních uskupeních je schopna zásadní změny, měl by asi navštívit svého lékaře, nejen očního, i když korumpovaného ZP, bez pateře i etiky . My zbylí bychom si měli protřít zrak, chopit se koštěte a vymetat "odleva přes střed doprava". Překonat strach je nadlidský čin, že?
A po volbách se to vždycky nějak zdůvodní - koaliční partneři nám podrážejí nohy, situace se proti předvolebnímu období změnila, některé sliby jsme museli poněkud zreálnit a vůbec - nečekali jsme, že jste opravdu tak alternativně inteligentní, abyste nám ty sliby věřili.
4p
Opakování je matka......?
OdpovědětVymazatNení. Opakování téhož úkonu nepřinese rozdílný výsledek. To kdosi nazval definicí šílenství.
Změnit by se museli lidé. A to jde dost pomalu. Když si vezmete za kolik generací jsme přišli třeba o ochlupení. A to je jenom venkovní změna, která mnoho neříká o změně vnitřní. Všechny pokusy o náhlou, revoluční změnu se vrátily zpátky ke změně pomalé, evoluční.
Přišel jsem o ochlupení ani ne za jednu generaci. Byla mi pořízena protéza z Imperial War Musea, HMS Belfast. Námořnická, pletená z anglické vlny. Asi pro hlídkovou službu. Protože tuze kousavá. Jednoho dne spolu s dalším skončila v pračce. Smrskla se na čepičku tak pro panenku. Už mám několik náhrad. A několik klobouků. Klobouk dělá charakter. Jaký klobouk, jak tvarovaný, jak nasazený. Kolik klobouků máš, tolikrát jsi člověkem.Hrome, to by bylo na ten, feuillet... fejeton. No, už je pozdě. Snad se k tomu vrátím. A je príma, že ušetřím za holiče. A na šampónu. Jednou za čas vezmu stříhací mašinku, nadoraz nakrátko, hlavu strčím do záchodu abych nenadělal nepořádek, teď v zimě se mi nechce ven, vezmu mašinku, objedu zbylý porost, glocna se pěkně sjednotí, a... Omládli jsme, omládli jsme! Juchů! Nasadím si klobouk, lidé si mě ze zájmem prohlížejí, zvlášť dámy, protože tuze moc lidí klobouk nenosí. Vstoupím do tramvaje, do metra, do obchodu do divadla, ejhle, jaká to osobnost! Chvála klobouku!
Vymazat