Dílčí blokové schema současného světa

Putin není herec, ale hráč.
Dobrý hráč!

Putin není ani hlupák, ani druhý Hitler.

    Někdy je dobré si sumu problémů dát do souvislostí a pokusit se je zjednodušit. Při méně detailním pohledu se někdy zjistí, že události ve světě mají jiné konsekvence než když se zaobíráte detaily. 

Musja

25. února 2025 

   Jsou okamžiky, kdy se v záplavě negativních, lživých a vůbec nepříjemných zpráv objeví jedna, která mi dokáže na chvíli zlepšit náladu a trochu koriguje můj názor na lidstvo a lidi. V té nekonečné řadě zpráv o válce, zabíjení, podvodech, teroristických činech a vůbec agresi se najednou objeví jedna malá, zdánlivě nedůležitá.  

Tohle je jedna z nich. 

PROČ?

Co hýbe internetem - Kocourův bulvár

   Francouzi si dovolili zatknout "nedotknutelného" multimilionáře Pavla Durova. Zdá se, že si dovolili moc.

   Bulvár je plný rozvodu Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory Markéta Šichtařová totiž kandiduje do Senátu a tak je třeba trochu té P.R.

Tak nám zabásli Pavla Durova...

Jemný, téměř dívčí obličej...

  Nevím proč, asi jsem už fakt nesnášenlivý dědek a začíná to na mě být vidět na první pohled, ale čerstvě zatčený multimiliardář Pavel Durov se mi nelíbil na fotce ještě předtím, než jsem se dozvěděl, kolik má peněz a jak vypadá jeho, jak to říct slušně...  asistentka. Podobný typ, zlatokopka. Svůj k svému.

Já, umělec!

  Začnu citátem z jedné ne příliš známé a úspěšné opery "Bratr Žak". (Opravdu se to tak píše.) Je to o potulných umělcích, komediantech, kteří se jen těžko protloukají v předminulém století Čechami a okolím. A tam principál (roli si už nepamatuji, ale zpíval ji pan Čep) má text: "Já, umělec, mám škrábat brambory?!" A v té větě je o umělcích dost pravdy.

Já jsem zubař a kdo je víc?!

  Sněmovnou schválená senátní novela má umožnit, aby stomatologové ze zemí mimo Evropskou unii měli jednodušší cestu k poskytování péče v Česku. „Podle novely to dokonce nebudou ani lékaři, ale studenti, na které má tamní lékař dohlížet přímým dohledem – tedy se na ně dívat. Asi je hodně zubních lékařů, kteří nemají z dlouhé chvíle co dělat než tlumočit z ukrajinštiny,“ říká pro ParlamentníListy.cz prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Na kvalitu lékařské péče musíme být maximálně přísní. Její snižování je cesta do horoucích pekel našeho zdravotnictví,“ konstatuje lékař a poslanec Vladimír Zlínský.

Přeložím:

   Zubní lékaři si nutně potřebují zachovat monopol, aby si mohli účtovat ceny jak pojišťovnám, tak pro přímé platby a určovat podmínky, za kterých budou ochotni otevřít ordinaci a kde. V pohraničí je to nezajímavé. Před touhle situací pamatuji na tzv. "dentisty", kteří dělali totéž, ale neměli vysokoškolský diplom - a dělali to stejně dobře. Případně i méně dobře jako všichni. Proto se tak pohoršují, když se ukáže, že je více lidí, kteří něco umí. Je to i u sester. Na jedné straně si stěžují, jak jsou přetížené a na druhé, že se na jejich místa tlačí cizinky bez, podle nich, patřičného vzdělání. Jestli to opravdu umí nebo ne je nezajímá.

   A je to je trend nejen ve zdravotnictví. Snaha si zachovat privilegia monopolu je vidět tu kde i onde, třeba i u baletu. Nebo i jinde. Vystudování klasického nebo moderního tance ještě nezaručuje, že daný tanečník  tančit umí opravdu dobře.

    Ovšem: snahu být stále "ve funkci", v podstatě bez většinové vůle lidí lze pozorovat i v politické sféře. Hlavně před volbami. A vzájemná kritičnost je stejná, jako u těch zubařů. Jenže politik vám zub nespraví.

  Takže ano, páni zubaři, musíte být přísní a požadovat kvalitu a osobní odpovědnost za odvedenu práci. Jak u Ukrajinců tak u Čechů. I sebe samých, páni poslanci a presidenti. Pak by se přestaly vyskytovat kraje, kde o zubaře nezakopneš ani náhodou. A sněmovna, kde se netvoří zákony pro všechny lidi, ale lobuje - hlavně pro sebe.

Pokud to zvládneš, staň se klidně monopolistou!¨

===================

Jako obvykle poznámka:

   Dneska je to právě deset let, kdy byl banderovci obsazen a vypálen Dům odborů v Oděse. O pár dní dřív jsem se začal zajímat o události na náměstí Majdan v Kyjevě na Ukrajině.

...kde tu leží brod?

Nestahuj kalhoty dokud je brod daleko

   ...Ke slovu přicházejí generace, které mají zkušenost se světem, ve kterém se vlastnictví netvoří budováním, nýbrž privatizací. Do hlavy jim nevidíme, ale dá se tušit, že jim práce nic neříká. A je docela dobře možné, že než by dřeli, raději se budou uskromňovat.

   Brod tedy možná bude o cosi dál s příchodem generací, které než by hromadily majetek, raději ho budou sdílet. Už dnes slýcháme o mladých, kteří před automobilem upřednostňují kolo, kvůli uhlíkové stopě preferují konzumaci hmyzu, a než se rozvalovat v příměstských satelitech volí raději garsonku anebo zůstávají bydlet u rodičů. Pokud jim to zelené náboženství vydrží, obejdou se nejen bez fyziky, ale ideálně také bez dětí.

Ivan Hoffman

Čtverečky, mlhy a pípání

Úvaha o pokrytectví, puritánství a podobných věcech

   Začalo to už před desítkami let. Když byl na fotce nebo v TV záběru čitelný nápis, který něco propagoval, tak se před vysíláním "rozčtverečkoval" aby nebyl čitelný. Prý aby to nebyla "neplacená reklama". TV technologie pokročila, tak se místo toho část obrazu rozostřuje. Občas je obraz tak rozostřený, že nevypovídá vůbec nic o ničem a může být odjinud, a může na něm být vlastně cokoliv. Mlha, kousek trávy nebo ulice,  mlha. Obraz tím ztratil jakýkoliv informativní obsah, tak proč ty "mlhoviny" vůbec vysílat. 

Korunovace britského krále Karla III.

   Ve Velké Británii zítra budou korunovat krále Karla III. Bude to opravdu velká sláva, vhodná k zaznamenání. I když nevím, jak velký význam má změna britského krále pro Českou republiku.

Mobilizace!

  Tedy ne u nás, zatím, ale na Ukrajině. Před chvílí jsem viděl pár záběrů z Ukrajiny. "Dobrovolníci" jsou násilně odchytáváni na ulicích, na zastávkách hromadné dopravy, tanečních klubech i kavárnách a dokonce jsou i takoví inovátoři, že si přes internet krásná dívka domluví rande - a tam nápadníka čeká kromě "volavky" i vojenská hlídka a nadržený chlapec hned jede na frontu. Ostatně tenhle způsob je občas vidět i ve světě hmyzu.  A co staré česká pověst o Ctiradovi a bojovnici Šárce? Aha? Že ji to potom mrzelo? A co má být? 

   Jenže to by nebyla pravá Ukrajina, kdyby si nenašla účinnou protizbraň. Na zdech se objevují se vylepené inzeráty, které nabízejí, že vám (za nemalý poplatek) odborně zlomí ruku. Inzerují "žádná otevřená zlomenina". Klienti těchto "profesionálů" patrně počítají s tím, že než se zlomená ruka zahojí, bude po válce.

 

   Mimo jiné - tento způsob se kdysi používal i u nás, aby nebyl člověk povolán do armády. Ale nebyl moc využívaný - tehdy jsme ale "nebyli ve válce" jako dneska. Spíše vzájemná kamarádská výpomoc mezi máničkami - pacifisty. Ale nebožtík Kája Saudek o tom namaloval pěkný komiks. 

   Co je na tom všem zajímavé? Jak jsou ty "náborové hlídky nahánějící nový Kanónenfutr aktivní. Myslím, že jim řekli, že když nedodají za týden tolik a tolik dobrovolníků, pošlou  frontu je samotné. To by vysvětlovalo tu hyperaktivitu. No a volavku si zahrála třeba sestra nebo milenka někoho z hlídky. Aby zůstal doma. 

  Na to by měli pamatovat dnešní neoliberálové, podporující současnou vládu. Náčelník štábu PČR gen. Řehka už mluvil o "selektivní mobilizaci" a návrh je už tuším ve sněmovně. I budoucí president, Petr Překrásný o tom cosi utrousil. Aby to nakonec do konce ukrajinského konfliktu nestihli. 

  Tuším, že by pak nastal "Pláč a skřípění zubů!" Parametry: 18 - 60 let, pohlaví je libovolné. binární, nebinární "alles gleich"! Kromě už předem určených zákonných výjimek, že ano... Slaboduchost totiž není důvodem k odmítnutí mobilizace. Ani bydliště v Praze nebo Brně. Takže budou rozhodovat známosti rodičů, případně patřičně vyfutrovaná obálka.

Politika a já...

Dívka a děvka

Tato žena asi děvka není. Jenom ji hraje.

   Je to rozdíl jednoho písmene. A přesto málokdo pojme děvku za manželku aby se s ní rozmnožil. Dívka, byť načančaná a oblečená podle poslední módy nabízí právě tohle. Poodhalená se nabízí a vybírá si vhodného manžela. Bohatého, urostlého, solidního. Přirozené chování - chce pro své potomky mít to nejlepší, protože rozmnožovat se, posílat své geny do budoucnosti je naprosto přírodní chování. Dělají to všichni živí tvorové aby oni sami a taky a jejich druh přežili. 

   Děvka tohle nabízí také, ale nesplní to nikdy. Protože má spoustu jiných zákazníků, kunšoftů, bohatějších nebo vlivnějších než  je ten současný a kdykoliv je podle potřeby vymění. Trochu jako ženy, kterým se říká zlatokopky. Ony se od  poctivých děvek zas tak moc neliší - dělají totéž co ony, ale ve značně zpomaleném tempu - a nepřiznají to. On je to v každém případě výměnný obchod. Něco za něco. A publikum to zajímá. Jak u děvek, tak u zlatokopek. Dívky, které se staly ženami tak zajímavé nejsou., ty se snaží dovést své potomstvo do stavu, kdy bude samostatné - a tak splnit úkol, který jim dala příroda.

Schumacherova úvaha z verpánku

Směřujeme k civilizační katastrofě? 

Přinejmenším nám začínají „zajímavé časy“.

   Na základě dostupných informací, ruské napadení Ukrajiny považuji za strategickou chybu. Výhodnější bylo nechat nepřítele táhnout prvního i za cenu prvotních politicky využitelných ztrát, a pak ho porazit tvrdým úderem opodstatněným jeho dobře mediálně pokrytou a využitou agresí. Tak jak to nyní činí druhá strana. Kromě toho, eskalace nebyla v původním plánu. Tím bylo rychlé ochromení ukrajinské armády a obsazení hlavního města. Toto se nezdařilo. Proto byl spuštěn nepřipravený obsazovací plán. Eskalace původní "policejní akce", stoupající vojenské, hospodářské a politické náklady vedou ke snaze je kompenzovat vyšším ziskem. Jako v restauraci "Zaplať a sněz co zmůžeš." Ruské vedení již na začátku intervence předvídalo vysokou cenu. I kdyby nedošlo k rozsáhlé invazi. Stupňující se sankce, nátlak, za porušování lidských práv kdekoho, za nestrpění působení zahraničních rozvratných agentur pod krytím "neziskových organizací" Sorosovsko - Bidenovské osy, za nezpřístupnění surovinových zdrojů zahraničním investorům prostřednictvím s nimi propojených vybraných "ruských" (tak jako na Ukrajině "ukrajinských" oligarchů)….z nedávných dějin známe různé záminky a argumenty pro nátlak, organizování převratu a pro válku třebaže formálně nevyhlášenou, protože jak glosoval Karel Čapek, „na slabší stačí policejní výprava“, všude tam, kde je nějaký významný obchodní, zdrojový či strategický zájem, s tím důsledkem, že Rusové skončí jako cizinci ve vlastní zemi.

   Jaký na obou stranách bude konečný poměr nákladů a zisku? S jakými důsledky? Výhodou Ruska jsou zdroje. Technologie? Vždycky někdo rád prodá. Jestliže je za co. Jisté je, že poměry v Rusku se zhoršují a budou zhoršovat. Jenže stejně tak i v Evropské unii. Někde více, někde méně. To povede, až začnou chodit účty, které je nutno platit, ke zhoršení životní úrovně většiny voličů a v tom důsledku ke změně volebních preferencí. Argumentace, že za všechno může agresívní Rusko v čele s Putinem bude fungovat jen v omezené míře. Stávající opozice toho nepochybně využije. A krize, jak známe z dějin, rodí opozici novou tam, kde stávající je slabá.

   Nynější krize je důsledkem nenažrané snahy Západu, přesněji některých vládnoucích obchodně-politických skupin, o expanzi dále na východ, protože profit z dosavadní expanze do někdejšího sovětského "cordon sanitaire" byl vyčerpán. A jak víme z dosavadní historie, úspěch euroamerické civilizace je mimo jiné, založen na faktoru expanze. Jenže už není kam expandovat. Expanze se zarazila na hranicích Ruska. Afriku obchodně, s vojáky za zády, dobývá obchodně Čína, ale její vliv sílí i v Jižní Americe. Rusko tak je zahnáno do čínské náruče, nyní již více než miliarda a půl Číňanů proti stotřiceti milionům Rusů. To je základem další těžké krize v budoucnosti, protože Čína strmě stoupá technologicky, obchodně a vojensky. A potřebuje zdroje pro tu miliardu a půl, která touží, včetně čínského rolníka v čínském zapadákově, po "Západním" blahobytu, takového jakého si nyní užívá, zatím, několik set milionů lidí. Nejbližším zdrojem je ruská Sibiř.

   Úpadek je pozorovatelný i v USA, mimo jiné v důsledku toho, že do tamního „tavícího kotle“ ustal příliv vhodnými vlastnostmi obdařených obyvatel Evropy odcházejících za možností si polepšit svobodným využitím svých schopností. USA ztloustly a zpohodlněly.

   Z toho pohledu, nynější politika zlenivělého hédonistického Západu, který přešel na strategii "konzumuji tady, smrdím jinde", směřuje k civilizační katastrofě. Pokud nedojde k změně. Jak víme z dějin, změna je vždy podmíněna tlakem. Čím silnější tlak, tím rychlejší a výraznější změna. Jenže také víme, že ne nutně k lepšímu.

   A co se týče Ukrajiny, jestliže může být Angličany dílem kolonizované rozdělené Irsko….a nikomu v EU to nevadilo ani nyní nevadí… Tak proč by měl být problém s Donbasem? Když nebyl s Kosovem? A co například Falklandy? A mnoho dalších příkladů z dějin nyní „demokratických“ mocností a podmocností, které jsou nyní pojímány se samozřejmostí. Dějiny britského impéria, Francie, USA, ale i Nizozemí… Tak proč by měl být problém například s Krymem?

Schumacher 

    

=== OOO ===  

Na rozdíl od Domova důchodců je věznice dostupná i pro nemajetné.

====

Kocourův dodatek -  bez něho by to nebylo ono:

   Vězení už u nás hrozí i za zločiny verbálního charakteru. Vyjádříte svůj názor, který není v souladu s oficiálním narativem a je to! Hranice, co zločin je a co není je ovšem značně rozpitá. A stále se mění. A měnit se bude. Stejně, jak bude vše zdražovat. 

   Pokud v těchto "zajímavých časech" chcete svým svým rodičům zajistit na stáří alespoň minimální péči, udejte je! Teď je ta vhodná doba! Teplo, čisto, čisté tepláky, jídlo třikrát denně. Dvakrát týdně koupelna. Pohřeb na státní útraty. Na svobodě by se jim mohlo klidně stát, že na takový luxus nedosáhnou! 

Ale pomněte na údajný nápis na jedné věznici:

Lidi, sakra neblbněte! 

Sem se všichni nevejdete!  

Překrásný nový svět

Mainstream 

   Veletok špatných emocí, taková rozvodněná Mississipi. Proudí ze všech známých děr, dokonce i z těch, o kterých jste neměli ani tušení. Pořád stejná, kalná voda. Jen občas se objeví utopenec, zahrozí pařátem a zase zmizí pod hladinou - nevíme, ale tušíme, že pod hladinou je jich spousta. Veletok pseudoinformací plyne stále, ve dne, v noci, stejně jak plynul včera, poplyne i zítra. Kalná, hnědá beznaděj. Mizí kdesi, kam nedohlédneme. Co bylo, bylo. Viděli jste, ne? Tak zapomeňte.

 

   Dobrou zprávu snad ani nenajdeš. A pokud ano, je hned přebita špatnou. Přece úplně všechno, co přichází z jedné strany je špatné. Nelze jinak. Druhá strana, ta špatné věci přece nedělá. Nikde o tom přece nepíší, nikde není k dispozici video. A o čem není zpráva, to prostě jakoby nebylo.

   Lidé stojí na břehu veletoku jen chvíli - není tu nic k vidění. Leda ty mrtvoly, které se občas vynoří. Vypadají skoro stejně. Jen k tomu určení věrozvěstové stále opakují svá kázání, které už každý zná nazpaměť. Odříkávané mantry o vině, kterou nelze zmírnit jakýmikoliv předchozími zásluhami. Dnešní viny smazaly všechny zásluhy. Protože, přiznejme si to, i ty zásluhy byly vlastně vinami. Vina je dědičná, rodová.

Před Dušičkami

...tady je.

  V pátek dopoledne jsem na Karlově náměstí čekal na tramvaj. Kde že se na refýži a v kolejišti vzalo tolik bělavého listí? Malé bílé kulaté z části už rozšlapané lístečky. Zvláštní. Co by to mohlo být? U okraje v kolejišti spatřil nedohořelou svíčku s nějakým obrázkem. V tu chvíli mi to došlo. Ony kulaté lístečky s vytlačeným jako by křížkem byly… hostie. Právě přijížděla tramvaj, svíčku jsem postavil na okraj odpadkového koše, nastoupil, odjel. Celou cestu přemýšlel, co se asi přihodilo…. 

   Asi za necelou půlhodinu jsem se vracel. Ta svíčka... Přece jsem jsem si ji měl hned vzít a ne ji jen tak odložit. Na odpadkový koš špinavý od típnutých vajglů. Jenže když byla tak oválená… Nedalo mi to. Místo abych se cournul, zpátky jsem se vracel tramvají, je to rychlejší. Bude tam?

   Byla. Nikdo ji nevzal ani neshodil. Už z dálky jsem jí viděl. Stála na okraji koše a čekala na mě. Ani jsem nekoukal po lidech na zastávce, ani jako by tam nebyli. Ještě že tak. Sebral jsem ji, strčil do kapsy. Nikdo ani hlavu nezvedl, všichni civěli do svých mobilů. Doma jsem ji opláchnul a postavil na stůl. Budou Dušičky, svátek Všech svatých. Najdeme pro ni důstojné místo aby posvítila při vzpomínce na ty, po kterých se nám stýská. Tak jak se na takovou svíčku patří.

Schumacher   

O ublíženosti

   Jsou mezi námi. Ublíženci. Ti si stále pamatují veškeré křivdy, domnělé i skutečné a neopomenout je všem v okolí připomínat. Je asi dost velká výhra se toho postoje k životu zbavit. Židé to dělají pořád. Pořád si uvědomují, jak jim svět ublížili, které křivdy jim za ta dlouhá staletí existence židovského národa způsobil a které křivdy by jim ještě způsobit mohl. Když jim dáte přílažitost tak "skuhrají". Ale i tak žijí plný život, ten pocit ublížením jim nijak nevadí v tom, aby byli aktivní, spokojení a šťastní. Horší je, když ublíženost postihne góje.

Globalizace jako problém ?

   Pokud si přečtete tohle zamyšlení Petra Robejška, buď se vám líbit bude nebo Robejška nazvete komunistou a tím to pro vás skončí. Mně spíše líbil než nelíbil. Vychází vlastně ze stejné pozice jako já: Pozorování celku a hlavně vztahů. Jednotlivé detaily jsou určitě zajímavé, ale pomoci nich se nedoberete celkového, širokoúhlého pohledu. Udržitelný život totiž není totéž co udržitelný rozvoj! 

Jedno všední dopoledne

O mimoních mezi námi

 Před půlhodinou jsem sebou sekla v předsíni, hledala jsem boty, co si vezmu, poněvadž prší, a jak jsem se nějak sklonila, spadla jsem na zadek a na záda. Telefon kdoví kde, a já nemohla vstát. 

Žer, ale nemlaskej

   Seděl jsem za svůj poměrně dlouhý život u dobré kávy s mnohými lidmi. Bohatými, nebohatými jako jsem já i s "chudými", kteří na tom jsou hůř než já. A tak si mohu dovolit srovnávat.

U nás v Kotlince...

  ...je to vždycky stejné. Jakmile se někdo stane "celebritou", dostane funkci, vyhraje nějakou soutěž prostě vybočí z řady, okamžitě se zvedne vlna kritiky, pomluv a "nepříjemných skutečností".  A tak se dovídáme, kdy dotyčný napsal na Facebook nějaký vtip o Cikánech, kdy překotně uveřejnil nějaká pravidla nebo se vyjádří, podle mě obdivně, o obyvatelích Bruntálska, že jsou zvyklí chodit k lékaři, když si zlomí nohu nebo s průstřelem. A myslím, že se brzy objeví "zaručené zprávy" třeba o tom, že opisovala ve škole nebo donášela učitelům.  Ano, jde o doktorku Svrčinovou, která má v polovině měsíce nastoupit jako hlavní hygienička  ČR.

Chvála nesvobody?

   Nad islámem jsem před časem začal dumat protože je typickým reprezentantem hutného řádu. Třeba pro nás divného a nám  naprosto nevyhovujiíciho, ale řádu.