Dílčí blokové schema současného světa

Putin není herec, ale hráč.
Dobrý hráč!

Putin není ani hlupák, ani druhý Hitler.

    Někdy je dobré si sumu problémů dát do souvislostí a pokusit se je zjednodušit. Při méně detailním pohledu se někdy zjistí, že události ve světě mají jiné konsekvence než když se zaobíráte detaily. 

   Ukrajina je stát (nebo lépe území), kde je obyvatelstvo rozděleno na Ukrajince "vlastenecké" a ty druhé. V čele stojí člověk, který byl hercem a který vlastně neumí nic jiného, než interpretovat roli, kterou mu píše někdo jiný. Jestli je nebo není "legitimní" president není kupodivu podstatné. Vyplývají z toho ovšem docela jiné vztahy mezi Ukrajinou, Západem, Ruskem a USA.

   Když se začala RF zajímat o dění na Ukrajině, protože se tam dost masakrovalo obyvatelstvo ruského původu, Banderovci i Šuchevičovci, ukrajinští nacisté, obdivující a následující nacisty německé rozhodli, že Ukrajinu "etnicky vyčistí". Tihle "národovci" se na Ukrajině neobjevili jen tak.  Vždy tam byli, už před druhou světovou válkou, jenže se za dob SSSR neodvážili ani vystrčit hlavu. 

   Po osamostatnění Ukrajiny jim chvíli trvalo, než získali svůj "dorost", ideologicky ho infikovali a mohli se začít veřejně projevovat. Nastal tzv. Majdan s maximální podporou KoZa. Což se velmi hodilo Západu, který se nikdy nevzdal myšlenky na dobytí, rozparcelování a prodeji jednotlivých regionů. Byl to tajný Churchilův plán, ale nepodařilo se ho realizovat hned po válce, kdy by Sovětský svaz zesláblý válkou, ale později se stal, stejně jako USA, jadernou velmocí a už to nebylo možné. Je tam spousta přírodních zdrojů, životního prostoru a nakonec i lidí, i když těch by tam vešlo mnohem víc. Ideální prostor pro expanzi.

   Putinovi nezbylo nic jiného, než reagovat. Když už to vypadalo, že regulérní ukrajinská armáda vtrhne na území Ruska, jak to bylo loni v létě v Kurské oblasti, spustil tak zvanou "speciální vojenskou operaci" a začal osvobozovat, (obsazovat) regiony, přiléhající k RF. Ruská armáda nebyla v roce 2022 v ideálním stavu. Zastaralá výzbroj, zkostnatělé velení. Takže SVO po totální neúspěchu "Blitzkriegu", pokusu obsadit Kyjev a převzít vládu se musela stáhnout na své východní hranice a začít "čistit" území, které vzhledem k složení obyvatelstva (převážně ruští Ukrajinci) bylo možno považovat za ruské.

   Pomalu, s velkými ztrátami, protože Ukrajinu začali podporovat západní země a USA jak zbraněmi, tak technologiemi a penězi. Na RF vyhlásil Západ spoustu sankcí, což ji donutilo provést totální modernizaci jak zbraní, tak i způsobu velení. (Například  se současná válka stala jednoznačně válkou dronů, jak výzvědných, tak bombardovacích a kamikadze -sebevražedných.) Rusko brzy dohnalo náskok, který měla Ukrajina díky západním dodávkám, ale nečekaně narazilo na úporný odpor Ukrajiny. Ovšem nutnost najít odpovídající náhrady za embargované položky inspirovalo RF k velkému technologickému pokroku a soběstačnosti. 

   Možná, kdyby se Rusko pustilo do bojů plnou silou (všeobecná mobilizace, válečné hospodářství) bylo by už dva roky po válce. Ale Putin není hlupák. Možná by získal všechna území, které chce, ale na tom území by měl silnou pátou kolonu, partyzánský boj a odpor celého zbytky světa. 

  Také vnitřní ruská opozice by války využila k posílení, kdyby bylo hodně nových hrobů ruských vojáků. Takže Rusko postupuje pomalu, po frontě zůstává zničená krajina - mimo jiné, kromě měst není o co stát, osídlení připomíná situaci před II. světovou válkou. Ubohé vesničky s přízemními domky z nakradeného materiálu postavené samými obyvateli, mizerná infrastruktura. Města jsou na tom trochu lépe, ale zdá se, že bude výhodnější postavit nová.

 

   Válka už trvá dlouho a USA usoudilo, že nechávat Ukrajinu bojovat do posledního Ukrajince může trvat příliš dlouho. S příchodem Trumpa velmi oslabili "jestřábi" zbrojní průmysl a banky, podporující válku a zbrojení a Trumpovi republikáni posílili a ve vedení USA se objevili noví lidé, kteří se hodlají etablovat. J.D.Vance, Elon Musk atd. Tak se Trump rozhodl, že si ukrajinské nerostné zdroje USA "koupí". 

   Předepsal Zelenskému úhradu všech válečných dodávek s tím, že to byly jen půjčky a USA je chce hned splatit exkluzivním právem na těžbu vzácných nerostů na Ukrajině až do doby, než tím bude Ukrajinou splacen "dluh". USA současně začaly tlačit na své sousedy (Kanadu, Mexiko, Panamu) a požadovat jiné plnění nebo území - asi aby nevyšly ze cviku.

   Mezitím se Spojené státy snažily ukončit ruskou speciální operaci tím, že odepřely Ukrajině vojenskou pomoc - jak zbraňovou, tak technologickou (Starlink) a pochopitelně i finanční. Takže pro začátek se dojednalo  jakési příměří. Tedy ne klid zbraní, ale neútočení na vzdálené cíle v hloubi území protivníka, hlavně na energetická centra. (Na těžbu a zpracování rud a vzácných zemin je třeba spousta energie.) Po jednání v Rijádu se dospělo k jakési dohodě, kde by Rusko i USA byly spokojeny. Evropa byla z jednání vyloučena (nebyla přizvána) s tím, že by se nikdy k žádné dohodě nedospělo. Ostatně Minskou dohodu II. "zrušil" Boris Johnson, tehdy britský premiér. Jinak by už dávno bylo po válce.

   A tehdy se zjistilo, jak slabá postava je prezident Zelenskij. Ukrajina nadále útočí na plynovody, ropovody, elektrická vedení, zatímco Putin dal hned po uzavření dohody vlastní armádou sestřelit ruské drony, které už byly na cestě k ukrajinským energetickým centrům. Jako gesto dobré vůle a ukázku kázně armády RF.

   Zelenskij tvrdí, že ho ukrajinská armáda prostě neposlouchá, že nacionalistické (nacistické) oddíly  jako Azov, Ajdar, Dnipro a podobné si prostě dělají, co chtějí. Pak vzniká otázka, kterou nastolil už před časem Putin - je vůbec Zelenskij tou odpovídající osobou, která by mohla za Ukrajinu uzavírat jakékoliv smlouvy? Trump se toho chytil a požaduje nové, svobodné presidentské volby a volby do parlamentu.  

   Takže do té doby (která může být delší, než vojenská existence Ukrajiny) se vlastně nic neděje. Tuším, že se Putin brzy vzpamatuje a znovu začne bombardovat všechny energetické zdroje a uzly (kromě jaderných, zamoření by mohlo zasáhnout i území RF) k veliké nelibosti Trumpa, který bude muset tamní  energetiku a logistiku znovu vybudovat, pokud si chce z Ukrajiny dovézt své nerostné suroviny.

   Odstavená Evropa se snaží hlasitě harašit zbraněmi, posílat na Ukrajinu jakési mírové oddíly, které mají dbát na dodržování příměří. Vzhledem k tomu, že se hlavní boje odehrávají ve vzduchu pomocí dronů a raket a EU včetně GB (Británie) nemají zcela zajištěnou ani vlastní protivzdušnou obranu a několik let ji ještě mít nebudou, protože protiletecké rakety  např. Patriot poslali na Ukrajinu je to jen štěkání psů na karavanu. Navíc na velké  zbrojení nemají ani peníze, ani souhlas obyvatelstva. Prostředky se už totiž vyčerpaly na Green Deal, boj s oteplováním a podobné akce.

   Evropě prostě a jednoduše ujel vlak a další pojede až za dlouho. Harašení zbraněmi prováděné evropskými vládami s tím, že je Rusko za pár let napadne nefunguje. Rusko má dost prostoru, nerostného bohatství i lidí a nemusí se zabývat vlastní expanzí, Rusku stačí, když ho nikdo nebude ohrožovat. Obsazením Pobaltí nebo Evropy by nic nezískalo.    

   Navíc EU není v otázce vyslání vojáků na Ukrajinu zdaleka jednotné, některé státy nechtějí RF provokovat, protože čekají, že se opět začne s ním obchodovat a ropa i plyn jsou tam levné - a některé prostě na to nemají peníze. Evropa, zdá se, žije na dluh. Kdo je věřitelem mi jasné  není. 

   Vyhrožování jadernými zbraněmi, tzv. jaderné odstrašení je z hlediska Západu zcela nesmyslné. Západní experti předpokládají, že Rusko má takový počet jaderných zbraní, že  to převyšuje celý Západ i s USA a hlavně, má je v bojové pohotovosti a neustálém pohybu. V případě EU je to dokonce komické.   

Poznámka:

   Ona vlastně ta nejednotnost a rozhádanost EU a Evropy nás vlastně ochraňuje před jakýmkoliv vojenským zásahem RF proti Evropě. Pokud by se totiž na Ukrajině objevily jednotky  EU a zapojily se do bojů, muselo by Rusko nějak reagovat. Diplomatická nóta by asi nestačila.

   Rusku asi dneska (30/3) došla trpělivost. Ukrajina hlásí bombardování - prý civilních cílů. Uvidíme, jestli se k tomu RF přihlásí a o jaké cíle se ve skutečnosti jednalo.   

   O neschopnosti domluvy EU svědčí i to, že se není možné dohodnout o  tom, k jakému časovému pásmu budeme patřit i když jsme se dohodli, že v dnešní době je letní čas už  naprosto pasé.