Tentokrát bez zdroje
Zahlédl jsem na nějakém ruském blogu zprávu o tom, že mezi padlými ukrajinskými vojáky byla, podle "psí známky", i sedmnáctiletá dobrovolnice. Bylo tam i jméno. Hledal jsem, kde to bylo uveřejněno, ale už jsem zdroj nenašel. Mohl to tedy být i fake a někdo ho smazal.
Ale co když to fake nebyl? Co vede sedmnáctiletou ukrajinskou holčici k tomu, aby se přihlásila na frontu? Touha po sexuálním dobrodružství mezi nadrženými vojáky? Může být, v tom věku se dělají různé vylomeniny a ty někdy končí smrtí. Nebo zduřelé vlastenectví? Případně se rozhodla pomstít Rusům, protože ji zabili bratra, tátu, nebo milého? Nebo ji doma drželi zkrátka a ona chtěla více osobní svobody? Taky je to možné, i tohle se stává. Zkušenosti se životem nemají téměř žádné, propaganda útočí ze všech stran a mladý člověk podlehne. Nebyla první.
Ostatně - kluci jsou na tom stejně. Ale tam si člověk řekne, že se jedná o přírodní výběr podle rozumových schopností. Darwin. Ale na stožáry VN nebo na vagony pod elektrickou trakcí častěji lezou kluci, kteří tak svým vrstevníkům (a sobě taky) dokazují, že ty dráty vlastně nejsou nebezpečné, že je to jenom taková pověra. Pak to zasrší, blýskne a už dokonale mrtvé tělo padá z výšky na zem. Nebo jen spálené zbytky toho těla, záleží na napětí. Někdy se stane zázrak.
Ale holky? Prý duševně dospívají dříve než kluci. V uvedených případech to asi neplatí. Něžné pohlaví dokáže i vraždit. Mají se zamilovat, poprvé asi nešťastně, uvažovat o sebevraždě (ale jen uvažovat) a pak najít toho pravého. Někdy se to povede na druhý pokus, někdy těch pokusů musí být víc. Průšvih je, pokud do těch pokusů jdou příliš odvážně - pak tady najednou máme několika dětné svobodné matky, které nenávidí muže. Ale jsou živé.
Přihlásit se dobrovolně na frontu je pro mě naprosto nepochopitelný čin. Stejně jako si sáhnout na dráty pod napětím 22 kV. Ale jsou to podivné záhyby lidského uvažování i u jinak normálních lidí. Můj kamarád od dětství mi jednou vyprávěl, že když sloužil sám noční směnu na rozvodně, tak míval velkou velkou chuť si na ty dráty pod napětím sáhnout. Přesto, že jako elektrikář bezpečně věděl, co by následovalo. Vždy se raději šel projít kolem rozvodny, aby tu chuť nějak zahnal.
Síla slov je obrovská. Nakonec - kolik lidí v Německu během II. světové války uvěřilo nacistické propagandě! I moje prateta z Drážďan tvrdila ještě několik let po válce, že kdyby "Dolfimu" okolnosti nezabránily v jeho úmyslech, byla by Evropa šťastným kontinentem. Češi by dostali půdu na Ukrajině nebo by přijali německou národnost a zůstali by v Böhmen. Přitom kvůli Adolfovi její muž čichal ke kytkám zespodu někde v okolí snad Stalingradu, Spojenci ji málem vybombardovali vilku a přišla o práci. Přitom to byla normální, hodná ženská, která nás brzy po válce, jídla moc nebylo, pohostila skvělým štrůdlem. Lepší jsem od té doby nejedl.
Ona ta návštěva měla ještě takovou zvláštní okolnost - táta byl vězněn v německém koncentráku a jen náhodou ho přežil. Za sabotáž, ke které ho donutili komunisté pod pohrůžkou, že mu jinak zastřelí sestru, moji tetu. Když táta viděl u své německé tety v kredenci schovanou kolorovanou Hitlerovu fotku, jenom pokrčil rameny - a nijak to nekomentoval. Nakonec - co měl říkat.
Marně přemýšlím, k čemu že ty války vlastně jsou. Co z nich mají obyčejní lidé. A protože nic dobrého, tak se divím, proč do té války nakonec jdou. A jsou zabiti nebo zmrzačeni, přijdou o majetek, příbuzné, své syny.
Ale na druhé straně - i zvířata bojují. Mezi sebou o samice, potravu, prostor k životu. A čím jsou ta zvířata "inteligentnější, tím víc se jejich boje podobají válkám. V okolí Velké východoafrické propadliny byly několikrát pozorovány nemilosrdné bitvy tlup šimpanzů proti jiným tlupám. To už je válka, i když se vede pomocí klacků a kamenů. Hodně mrtvých. Ale bojují jenom samci. Samice se obvykle přidají k vítězné tlupě. Jak u šimpanzů vypadá válečná propaganda si nedovedu představit. Šimpanzi jsou naši pra-bratranci. Takže se dá říct, že lidi mají války vrozené.
Řekli byste to do nich?
Žádné komentáře:
Okomentovat
"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.
Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)