Purim

Proč začala válka Izraele a Ameriky s Iránem právě teď? 

Je to logické a pochopitelné. Třetího března je v židovském kalendáři označen jako 14. den měsíce Adar, a je tedy povinností každého žida slavit svátek Purim. Historie odkazuje na ten den, svátek Purim, oslavu vítězství.

  Šest set let před Kristem vládl v hlavním městě Persie Šúšanu (dnešní íránská Súsa) král Achašveroš. A tomu zle radil proradný rádce Haman. Hamanovi se nelíbilo, že se mu neklaní jistý Mordechaj. A protože byl Mordechaj žid, radil Haman Achašverošovi toto:

"Je tu jakýsi lid, roztroušený a oddělený mezi národy po všech krajinách tvého království. Jejich zákony jsou odchylné od zákonů všech národů a zákony královskými se neřídí. Král z toho nemá žádný prospěch, když je trpí. Uzná-li král za vhodné, nechť dá písemný příkaz, aby byli zahubeni. Odvážím do rukou úředníků deset tisíc talentů stříbra, aby je uložili do královských pokladů."

  Nuže zištný král na to přistoupil. Haman nebyl tak nezištný, těšil se na výtěžek tohoto pogromu. To ovšem ani Haman, ani Achašveroš netušili, že Mordechaj je strýcem královny Ester. A ta je taky židovka. Po určitém složitějším ději Ester s Mordechajem přesvědčili krále, aby dal židům právo bránit se svým nepřátelům. Ti měli židy vyvraždit v den, jenž určil los, hebrejsky Pur. To datum bylo uvedeno v listině, rozeslané do všech zemí, podřízených Persii. Král nemohl zrušit své nařízení. Ale mohl vydat nové nařízení, kterým určí den židovské obrany - o den dříve. A tak židé preventivně zaútočili na své nepřátele. Jak praví ekumenický překlad Bible:

   "Židé se shromáždili ve svých městech ve všech krajinách krále Achašveróše, aby vztáhli ruku na ty, kdo jim chystali pohromu...Židé pobili všechny své nepřátele; bili je mečem a pobíjeli, až do vyhubení. Naložili s těmi, kdo je nenáviděli, jak se jim zlíbilo...

  Bylo to třináctého dne měsíce adaru a čtrnáctého dne byl klid. Ten den učinili dnem radostného hodování...

   Proto rozptýlení židé, sídlící ve venkovských městech, slaví čtrnáctého dne měsíce adaru radostné hodování a den pohody a jeden druhému posílá dárky."

   Věřící žid se má ten den opít tak, aby nerozeznal Hamana od Mordechaje. Tedy zlo od dobra. A protože je náboženskou povinností vypít během sváteční bohoslužby čtyři sklenice vína, tak se té povinnosti může skvěle zhostit.

Tolik Šamanovy připomínky na netu.

===========================

    Ačkoliv se s Šamanem znám osobně, ne vždy s ním souhlasím. Nejsem totiž zdaleka takovým vyznavačem židovství jako on. Čerpám i z nežidovských pramenů (Kechlibar), které třeba uvádějí,  že vznik židovského státu nebyl zdaleka idylický, jak uvádí Šaman. Byl provázen násilím a terorem ze strany židů. 

   Ovšem potom, co si vytrpěli během předchozích let (a staletí) není divu, že si rozhodnutí ze 14. května 1948 vyhlášením Davida Ben Guriona uhájili přes okamžité vojenské napadení vznikajícího státu Arabskými státy. Po první světové válce a rozpadu Osmanské říše totiž Británie získala Palestinu jako mandátní území Společnosti národů (1920). V Balfourově deklaraci (1917) pak britská vláda vyjádřila podporu „zřízení národního židovského domova v Palestině“, což bylo zásadní diplomatické uznání sionismu. (Počet židovských osadníků vzrostl z přibližně 60 000 v roce 1918 na více než 600 000 v roce 1947. Stěhovali se tam židé, utiskovaní státy, ve kterých původně žili. Nejčastěji z Německa, Polska a Sovětského svazu.)

   Právě to vedlo a vede židovský stát (kde ovšem žijí nejen etničtí židé) k tomu, aby při ohrožení své existence udeřil jako první. Takže bojová agresivní prohlášení "Bibiho" (Benjamina Netanjahu) jsou jen důsledkem historických zkušeností židů. 

   Ostatně i Putin kdysi prohlásil, že když se schyluje k neodvratné rvačce, je třeba udeřit jako první. Což mimo jiné vysvětluje i začátek "Speciáĺní operace" na Ukrajině v roce 2022. Ukrajina už měla připravena vojska na hranicích Luhanské a Doněcké oblasti, kde už od "Majdanu" v roce 2014 probíhaly etnické čistky, kdy začali být  silně utiskováni etničtí Rusové, tam žijící. Ti tam tvořili většinu. 

   S Krymem byla situace obdobná. Tam ovšem proběhla změna státnosti takřka nenásilnou cestou, pomocí referenda, kde KoZa (Kolektivní Západ) odmítl poslat své pozorovatele, aby následně mohl začít zpochybňovat výsledky referenda.)

 Takže mě zahájení války Izraele  (s masivní podporou USA) proti Iránu nijak nepřekvapilo. To, že je to vnímáno jako válka Donala Trumpa proti islámské zemi je taktéž pochopitelné. Jsou v tom zohledněny velkomocenské ambice USA a jejich ekonomické zájmy.

  Pokud si ovšem najdete vyhlášení různých činovníků islámského Iránu v čele s jejími alatoláhy, zjistíte, že agrese je tam tolik, že by i Hitler zbledl závistí. Ostatně konečně - ukrajinští představitelé, hlavně pak banderovců a členů praporu Ajdar jsou čistě ultranacionalističtí. "Vykynožit Moskaly" je jen nepřesné vyjádření velmocenských ambici Ukrajiny. 

  Za "vyvolené"  se totiž považují jak Ukrajinci, tak Iránci, ale i Izraelci. A v podstatě i Rusové, jenže ti to neříkají tak nahlas. 

Takže jak uslyšíte "vyvolení", rychle pryč.

   Nejsem ani rusofil, nebo rusofob ani sionista nebo anisemita. Proto jsem jsem se snažil v článku používat jenom historické údaje a fakta, ověřované pomocí Alter AI. Překvapilo mě, že není zaměřena ani proizraelsky ani proamericky nebo dokonce prorusky. Ale musíte požadovat jen data,  skutečnosti a nesmíte nutit  komunikační modul  k zaujetí nějakého stanoviska. 

AI je nástroj, nikoliv entita.  

Fakta jsou převzata z Šamanova článku "Veselý Purim!"

Malý dodatek: 

Dávali jsme před lety balet s názvem Purim. Moc se mi líbil, byl srozumitelný i bez čtení programu, hudba moderní, postavená na starých židovsko-arabských melodiích. 

Bohužel, skončila nám práva.