Dnešní lidoopi, naši prabratranci ale nevypadají, že by byli až takoví pesimisté/nihilisté. Život v takovém duševním stavu totiž je, chápu, docela nesnesitelný.
Biolog z Černobylu, který už více než patnáct let žije uprostřed opuštěných vesnic, porostlých lesem a tichem, jednou na konferenci v Praze řekl větu, po které v sále na několik minut zavládlo ticho: „Radioaktivita byla milosrdnější než člověk...“ Tiše bylo hluboké jako černo. Nebo všichni věděli, že nepřehání. Od katastrofy uplynulo devětatřicet let. A území, které svět považoval za odsouzené k tisíciletí, se proměnilo v jednu z nejčistších a nejdivočejších rezervací v Evropě.
Tam, kde kdysi stály betonové bloky, nyní klíčí život – tvrdohlavý, moudrý a téměř prvotní. Populace velkých zvířat se zvýšila sedminásobně. Vlci se usadili ve starých školách, útulně si zařídili své příbytky pod lavicemi, kde kdysi seděly děti. Medvědi se sem vrátili poprvé za sto let. Liška chodí po střechách domů pokrytých mechem. Jelen, los, divoké koně Převalského se potulují po ulicích, které si ještě pamatují lidské hlasy.
To, co jsme nazývali mrtvou zónou, se stalo místem triumfu života. Suché a bezcitné statistiky říkají jednoduchou věc: absence člověka je nejlepší podmínkou pro obnovu přírody. Ale nejzajímavější není jen návrat. Je to evoluce přímo před našima očima. Zvířata mutují... ne na škodu, ale na prospěch přežití. Černobylští vlci jsou šestkrát odolnější vůči infekcím. Jejich buňky jsou schopny samostatně obnovovat DNA po ozáření. Žáby zčernaly – jejich kůže je bohatá na melanin, který pohlcuje záření jako brnění. Psi žijící v blízkosti reaktoru mají více než 200 unikátních genetických variací, které se nikde jinde na planetě nevyskytují.
Někteří vědci se domnívají, že tyto mutace mohou být klíčem k vývoji protinádorových a radiačních prostředků. Dokonce i ptáci jsou jiní. Jejich krev obsahuje desetkrát více antioxidantů než běžná krev. Jsou silnější, rozmnožují se rychleji a zpívají ještě hlasitěji. Ornitolog, který tyto ptáky studoval, řekl větu, která se stala symbolem nového Černobylu: „Není to zázrak — je to biologie, která se naučila nebát se.“
A rostliny... Ty prostě porušily pravidla. Březové stromy rostou přes beton, borovice prorážejí asfalt a vinná réva splétá staré antény, přeměňujíc kov na živý rám. Vědci našli v blízkosti reaktoru houby, které se živí radiací. Absorbují ionizující záření a přeměňují jej na energii pro růst. Tento jev nazvali radiotrofie – poprvé v historii bylo zaznamenáno, jak živý organismus doslova „konzumuje“ radiaci. Některé stromy v zóně rostou třikrát rychleji než mimo ni. Půda obsahuje unikátní mikroorganismy, které jsou schopny rozkládat izotopy cesia a stroncia. Zdá se, že příroda se začala čistit – bez pomoci, bez technologie, bez člověka.
Černobyl už není symbolem zkázy. Stal se laboratoří budoucnosti. Místem, kde biologie píše nový scénář - scénář, ve kterém život vítězí i tam, kde jsme si mysleli, že všechno zemřelo. Tam, uprostřed trosek, nám příroda tiše říká pravdu, kterou jsme nechtěli slyšet: Nejsi středem světa. Jsi jen host.
A snad nejděsivějším zjištěním Černobylu je to, že svět krásně funguje bez nás.
Nejděsivějším? Kdepak, nejnadějnějším. Na začátku života na Zemi tu byl v teplých oceánech jakýsi beztvarý sliz, pak trilobiti, ryby, hmyz, plazi, dinosauři. Pak to, po pádu meteoritu do nynějšího Mexického (Amerického) zálivu zase vypadalo, jako už několikrát, že život skončí, ale přišli malí savci, velcí savci, opice a pak člověk.
Může mi ale někdo říct, proč by zrovna Homo Sapiens měl být posledním, nejvyspělejším druhem života?
Černobyl nebo japonské tsunami jsou důležité argumenty proti jaderné energetice. Mnoho jiných, desítky let bezpečně fungujících elektráren se zvolna ruší, i když třeba tsunami v Německu není ani pravděpodobné, ani výroba plutonia není zatím německým cílem, vlastní jaderné zbraně zatím v Německu nebudou vyráběny, ač know-how je zde na špičkové úrovni. Nejenom pomatení aktivisté, ale i realisté nevidí v přelidněné Evropě místo pro nějaký jaderný souboj s fašistickými diktaturami na východě. Klerofašouni v Persii (tedy Iránu), Kim v severní Koreji, ani ruský světovládce nemají zatím šanci, jenom vyhrožují. Počet skladovaných jaderných zbraní by stačil na několikanásobné zničení civilizace. A rakety, bomby, nepoznají, koho vlastně zabíjí- i agresor musí počítat se svým zničením.
OdpovědětVymazatCo se vlastně děje, je pozvolný zánik současného pořádku, roste počet států a organizací, které se od OSN a podobných institucí odpoutaly a vrací se do dob před první světovou válkou. Pro vory v zakoně platí jenom hrubá síla. Kdo studoval dějiny posledního století, tomu musí být jasné, že s Hitlerem, Goebbelsem a německými socialisty se rozšířila lživá propaganda, stejné tendence, jako v německé 3. říši, lze najít všude, kde se válčí. Kim nebo Pallywood, ajatolláhové, ruská státní televize, hledají důvody, proč se nedrží poválečného pořádku. Začal to Hitler s vynálezem veřejného rozhlasu, poté televize, nyní internet. Tisíckrát opakované lži se stanou pravdou, říkal už Goebbels. Seriózní diskuze v tom proudu špíny zajde, zatím není vidět, že by se informace šířené zcela bez kontroly, dařilo nějak ověřovat.
Propaganda je jenom částí problému zvaného vymírání.
OdpovědětVymazat