Jaromír Štětina

foto Wiki

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek 17. dubna novinář, bývalý politik a zakladatel organizace Člověk v tísni Jaromír Štětina.

   Tahle zpráva dost navazuje na předchozí článeček o binárních a nebinárních osobách. Názory na pana Štětinu se liší. Někteří vzpomínají na jeho reportáže  o sibiřských řekách a vzpomínají naň v dobrém. Jiní zase na jeho pozdější názory, když se dal na politiku. Neznal jsem jeho práci, nějak mě minula. Ale je dobře, že názory jsou různé. Že nevznikly klany Štětinovců a Antištětinovců. Prostě lidi mají nějako postoje, které se někomu líbí a někomu ne. Jeho názory na Rusko a hlavně na válku na Ukrajině se mi třeba nelíbily. Byl to "jestřáb" a horoval pro válku. A válka je vždy zabíjení a jen málokdo má zabíjení rád. 

    Jenže život je už takový, Někdo se postaví na jednu stranu, protože je ovlivněn propagandou, někdo na druhou, ovlivněn jinou propagandou. Jenže i podporovatelé války jsou většinou buď fanatici, kteří se války zúčastní, nebo jinými, kteří všechno komentují z kanape nebo křesílka u počítače. Těm by názor dokázalo změnit jen kouzlo - kdyby se ocitli  zákopu s utrženou polovinou nohy, když jej opustí jejich spolubojovníci, protože musí ustoupit. 

   ...a jak tam tak krvácí a pomalu umírá, nevěřím tomu, že se zabývá tím, kdo je v té válce v právu. Jenom by chtěl přežít, třeba i bez nohy. Ale pravděpodobnost je malá. A v tom rozpoložení jej třeba dostihnou vojáci nepřítele - a nezastřelí ho, ale ošetří a dopraví na svou stranu fronty. A najednou se v každém takovém člověku něco obrátí. V každém! Náhle si  uvědomí si, že celá "válka je vůl". A nepřítel je taky mimo jiné člověk.

   Jaromíra tohle nepostihlo, měl štěstí a tak až do smrti fandil "spravedlivé válce" jedněch a druhých. Jeden Štětina nemá na válku žádný pozorovatelný vliv. Ale jsou lidé, kteří ten vliv mají. Ti se občas potkávají šermují diplomatickými slovy, vzájemně si lžou, ale přitom se na sebe usmívají, ba i ruce si podávají. Je to nechutné pokrytectví, ale oni vědí, že se do toho zákopu nedostanou. Ano, občas na ně někdo vystřelí nebo jim vybuchne auto, ale pravděpodobnost že to potká právě je je malá. A právě tito pokrytci posílají do zákopu své straníky. 

   Síla propagandy je obrovská. Když vidíte TV záběr, kde se asi dvanáctiletý kluk svěřuje do kamery, že bude "zabíjet Rusy", tak mi proběhne po zádech mráz. Za několik let ho politici pošlou do zákopu a pak tam možná právě on bude pomalu umírat s utrženou nohou. A ti, kteří ho tam pošlou budou létat po světě, domlouvat se a zase nedomlouvat, v bezpečí, dobře oblečení a živení. Mají už našetřeno z úplatků zbrojařských korporací a ať konflikt dopadne jakkoliv, buď budou pokračovat ve své "činnosti" jako oslavovaní vítězové nebo se stáhnou z veřejného života  a jen občas budou do TV pronášet moudra, jak to mělo správně dopadnout. To je na tom všem nejhnusnější. Pak klidně umřou v posteli, obklopeni tou nejlepší lékařskou péčí.

   Občas si představím, jak někdo nebo něco nějakého politika nebo ještě lépe političku kouzlem dopraví do těch zákopů nebo jen do oblasti bojů a jak budou neuvěřitelně překvapení, jak ta válka vlastně vypadá. Nad hlavou jim sviští drony, dopadají kolem granáty, z nichž bude poslední ten, který už neuslyší.  Ten jejich výraz v obličeji bych si vychutnal!

Jenže zázraky se, jak známo, nekonají...

 

Válka je, když se zabíjejí lidé, kteří se navzájem neznají, na rozkaz lidí, kteří se dobře znají, ale vzájemně se nezabíjejí.

(Už  jsem ten citát použil, ale nestydím se ho použít znova. Albert Einstein  byl génius nejen v oblasti fyziky, ale i ve schopnosti vyjádřit vše zkratkou.)

😼

Veselé Velikonoce!

Svátky jara a zmrtvýchvstání Ježíše Krista!