Kdo ovládá Ukrajinu ?

Jak se může Ukrajina "zúčastnit" přehlídky v Moskvě 9. května

a jaké to bude mít důsledky

   Volodymyr Zelenskyj ve svém včerejším večerním projevu prohlásil, že Rusové se „právem obávají“ útoku na Moskvu během oslav 9. května . Takto vysvětlil, proč podle jeho názoru ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení třídenního příměří k 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

Zároveň dnes tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že přehlídka v Moskvě nebude zrušena, a to i přes Zelenského výhružné náznaky.

   Ale na Ukrajině se o tématu útoku na přehlídku začalo aktivně diskutovat. Zelenského nápad rozvinul tajemník Výboru Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, obranu a rozvědku Roman Kostenko , který prohlásil, že tento úkol je proveditelný, pokud bude vydán rozkaz.

   Je Ukrajina schopna zasadit takový úder? Odpověď zní ano, protože podobné precedenty již nastaly. Nejznámější je útok dronu na Kreml 3. května 2023.  A od té doby se zvýšily schopnosti ukrajinských ozbrojených sil v oblasti dálkového boje: drony mohou létat nejen do Moskvy, ale i do Leningradské oblasti a východně od Volhy.

Jak může Ukrajina nyní zaútočit na ruské hlavní město?

   Vzdálenost od ukrajinských hranic do Moskvy je asi 450–500 kilometrů. Ukrajinské ozbrojené síly rozhodně mají drony, které to dokážou překonat. Jsou však poměrně snadno sestřelitelné a s vysokou mírou pravděpodobnosti, vzhledem ke zvýšeným bezpečnostním opatřením v Moskvě a okolí 9. května, budou drony zničeny na přístupech k hlavnímu městu.

Mají ukrajinské ozbrojené síly schopnost zasáhnout Moskvu raketami?

   Britsko-francouzské rakety Storm Shadow/SCALP, odpalované z letadel, mají v maximální konfiguraci dolet až 560 kilometrů. Stejně jako nejnovější modifikace střely ATACMS, Block 1A-ER, která dokáže zasáhnout na vzdálenost až 500 km.

   Ukrajina má v provozu jak systémy Storm Shadow, tak i ATACMS. Zda ale ukrajinské ozbrojené síly mají modifikace s maximálním doletem, je otevřenou otázkou. Dříve se objevily zprávy, že Ukrajina má rakety s doletem 300-350 km a nebyly hlášeny žádné údery na ruské území ve velké hloubce. Jejich aktivity byly omezeny na regiony hraničící s Ukrajinou. Kromě toho, pokud jde o Storm Shadow/SCALP, existují omezení týkající se blízkosti letadel, která je přepravují, k ruským hranicím, kde je mohou sestřelit ruské systémy protivzdušné obrany nebo stíhačky.

   Druhou problematickou otázkou u západní munice dlouhého doletu je, zda západní spojenci schválí úder na Moskvu v den přehlídky 9. května. Bez jejich souhlasu a určení cíle bude úder nemožný: jak psala západní média, všechny údery západními zbraněmi dlouhého doletu a dokonce i systémy MLRS HIMARS si nárokují Američané. Je třeba poznamenat, že od inaugurace Donalda Trumpa se téměř neobjevily zprávy o úderech britských nebo amerických raket dlouhého doletu na mezinárodně uznané ruské území.

   Ukrajinské úřady uvedly, že vývoj domácích balistických raket podobných Iskanderu s doletem asi 500 nebo dokonce 700 kilometrů (projekty Grom a Sapsan) je v závěrečné fázi. Neexistuje však žádné potvrzení, že jsou tyto rakety připraveny k bojovému použití.

   Bylo také uvedeno, že ukrajinská střela s plochou dráhou letu „Neptun“ , původně vytvořená k zasažení námořních cílů, již byla upravena pro údery na pozemní cíle. Existují zprávy o jeho možné modernizaci, která by zvýšila jeho dolet na 400–500 km. Nicméně, neexistovalo žádné veřejné potvrzení přítomnosti takových úprav v ukrajinských ozbrojených silách.

    Ale s největší pravděpodobností, pokud bude rozhodnuto o úderu, budou hlavní roli hrát drony, i když, jak je uvedeno výše, je nepravděpodobné, že by mohly způsobit významné škody, kromě informačních a psychologických.

   Podle veřejně dostupných zdrojů je ukrajinský výsadkový dron UJ-22 schopen uletět až 800 km a byl několikrát použit k letům hluboko na ruské území. Pokročilejší kamikadze dron „Bobr“, který se proslavil po sérii útoků na Moskvu, má dolet až 1000 km a nese hlavici o hmotnosti až 20 kg. Dalším modelem je proudový dron Ljuty, schopný zasáhnout cíle ve vzdálenosti více než 1 000 km s hlavicí o hmotnosti až 75 kg. Byl vyvinut s očekáváním překonání systémů protivzdušné obrany a elektronického boje.

   Ukrajinské ozbrojené síly mají také hybridní verzi - bezpilotní raketu Paljanica.  Jeho specifikace nebyly zveřejněny, ale vojenské telegramové kanály naznačují, že dolet by mohl být až 700 kilometrů. Toto je jeden z nejnovějších vývojů a není známo, jak je připraven k bojovému použití. Zvěsti o ojedinělých úderech „Paljanice“ se však již šíří.

   Kromě sériových modelů Ukrajina aktivně používá domácí a upravená zařízení, od kluzáků až po lehké drony s pístovými motory, přizpůsobené pro údery na vzdálenost 500–900 km.

   Za zmínku stojí, že po poměrně intenzivních náletech v Moskevské oblasti v roce 2023 tato aktivita do značné míry utichla. A z nedávných precedentů si můžeme připomenout útok z 11. března, kdy drony poprvé po dlouhé době zaútočily na Moskevskou oblast. Přestože byl nálet masivní, neexistují žádné informace o významných škodách na ruských zařízeních. To znamená, že protivzdušná obrana Moskvy byla v uplynulém roce s největší pravděpodobností výrazně posílena.

   Nicméně je zřejmé, že teoreticky je zcela možné zorganizovat útok na Moskvu. Pokud ale k úderu dojde, mohlo by to ohrozit už tak křehký vztah Kyjeva s Trumpem.

   Americký prezident teprve začal kritizovat Rusko za raketové údery na Ukrajinu. Po ostřelování Moskvy 9. května by se však tato kritika mohla obrátit proti nim a zvýšit pravděpodobnost, že Trump z vyjednávacího procesu odstoupí a zároveň zastaví pomoc Ukrajině. Od čehož se ho, jak píší západní média, Zelenskyj snažil odradit na schůzce ve Vatikánu .

   Kromě toho se v centru Moskvy sejde několik světových lídrů, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. A razie by mohla způsobit i velký mezinárodní skandál. A co je nejdůležitější, s největší pravděpodobností bude následovat rozsáhlá ruská odpověď, která by mohla na Ukrajině způsobit nové masové oběti.

   To znamená, že rizika jsou velká. A proto je možné, že řeči o úderu na Rudém náměstí nejsou ani tak oznámením útoku, jako spíše součástí informační kampaně Bankové na téma, proč Moskva chce příměří 9. května. V této logice Ruská federace požaduje příměří ze strachu před ukrajinskými ozbrojenými silami, což by mohlo sloužit jako další ospravedlnění, proč Kyjev s takovým příměřím nesouhlasí.

Převzato z webu STRANA UA

================================================

Je až téměř humorné, kdyby v té situaci nějaký humor vůbec byl možný,

když česká ukrajinistka v televizi vysvětluje Zelenského nedávné veřejné varování o tom, že Ukrajina "nemůže zaručit" bezpečnost lidí na Rudém náměstí při oslavách 80-ti let od konce II. světové války 9. května tím, že podle informací tajných služeb  ukrajinské strany Rusko připravuje provokaci a bude si Rudé náměstí ostřelovat samo, aby získalo pádný důvod pro eskalaci SVO. Při přehlídce, kdy na tribuně bude nemálo zástupců spřátelených zemí.

Je neuvěřitelné, jakých šílených konstruktů je naše politika schopná.