Hobiti v české Kotlince

  John Ronald Reuel Tolkien, Angličan, napsal velkou, výpravnou pohádku o šesti dílech, kterou nakonec literární vědci zařadili do žánru fantasy. Jako v každé pohádce jde o boj dobra se zlem, kde je dobro povinno zvítězit. Nebudu tady psát recenzi na tohle opravdu velké dílo i když mám většinu těch knih v knihovně a filmové zpracování jsem viděl. To už udělalo hafo (spousta) lidí přede mnou a určitě  přibudou další.

   Zaujala mě hlavně jedna věc: Podobnost národa Hobitů, žijících v Hobitíně s obyvatelstvem, národem českým, žijícím na území Čech a Moravy. Už jsem s tou alegorií narazil, ale nemohu si pomoct, je tam. Nemyslím tím nějakou podobnost fyzickou ale povahovou.

  Hobité jsou mírumilovní, pracovití tvorové, kteří mají jeden cíl - v klidu se starat o svá pole a dílny tak, aby v poměrném blahobytu přežili. Mají své malé spory, ale nebojují ani mezi sebou, ani s okolím o kterém moc neví. Nudný život jim zpestřuje občasná návštěva Gandalfa, kouzelníka, který jim vypráví o světě mimo Hobitín a uspořádá pro ně ohňostroj, na který se pak dlouho vzpomíná.

   Tohle životní krédo má mnoho obyvatel naší Kotlinky. Žít a nechat žít. Ale na rozdíl od Hobitínu se tady občas objeví válka a cizí vlivy, které zanechávají české Hobity v rozjitřeném stavu, kdy se to některým líbí a jiným ne. Kolem Kotlinky prostě není žádné sanitární pásmo, které by tomu zabránilo. V rané středověku tuhle funkci měly pohraniční hory a lesy. Ale i tak se přes Kotlinku tu a tam prohnala vojska a vojáci tu zanechali kromě své ideologie také své potomky. Takže v naší kotlince je geneticky rozmanitá směs národů. Podle některých výzkumů jsou Češi nejsmíchanější rasa v Evropě. Dnes totiž pohraničí není žádnou překážkou pro pohyb obyvatelstva dovnitř i ven. 

   Nemusí přijít žádný Gandalf, aby přesvědčil Bilba Pytlíka a jeho přátele k dobrodružné výpravě. A navíc - v dnešním světě není žádný Pán prstenů, který by dokázal ovládat všechny ostatní prsteny - ideologie. A tak v Kotlince najdete i potomky Trpaslíků, Elfů i Jezerního lidu, kteří po několika generacích  vypadají  vlastně stejně jako ostatní. Ba i potomci Skřetů by se tu našli.

   Co nás, obyvatele Kotlinky ještě spojuje s Hobity je jakási vnitřní nesvornost. Tolkien se ani nepokoušel psát o tom, jak by Hobitín vzdoroval cizím nájezdům. Asi by to zkazilo celý příběh. Ale my v Kotlince o tom víme své. Ale jednotlivě, vystaveni nebezpečí, se Hobiti i obyvatelé Kotlinky stávají statečnými bojovníky.

   Když však nebezpečí pomine a Hobiti to přežijí, zase vracejí ke svému poklidnému způsobu života a  ke své sousedské nesvornosti. Takže to vypadá tak, že Hobiti pro to, aby nezdegenerovali potřebují nějaké nebezpečí, problémy. To mi připomíná myšlenku F. Villona, kterou jsem už v mnohých diskuzích opakoval snad stokrát. Jeden jediný verš z jeho básně Závěť.

Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad!

   Tenhle středověký francouzský básník popsal už kolem roku 1450 nutné podmínky, díky kterým může dojít ke společenské změně. Všechno, co se kolem toho napíše nebo řekne jsou jen dobové (současné) tanečky kolem jednoduchého faktu. Aby se něco opravdu stalo, musí být opravdu hůř. Všechny ostatní myšlenky jsou jenom okecávání.

   Ale pokud někdo nevidí paralelu, zrcadlo, v Hobitech nebo se mu zdá Francois Villon příliš radikální, můžete si o situaci poslechnout buď za peníze na platformě Hero hero nebo zdarma na Rádiu Univerzum. Tam současnou situaci velmi přesně t.č. popisuje Petr Robejšek. Nesmírně informovaný člověk, který sice v praktické politice nebodoval (Realisté), ale v hlavě to má dokonale srovnané. Mluvil jsem s ním před několika lety osobně, když měl přednášku v Ostravě a bylo mi líto, což se ukázalo při diskuzi po přednášce, že na ni přišli lidé, kteří si chtěli jen postěžovat na své osobní problémy. 

   Ostatně tak je to na mnoha blozích i dnes. Na mi známých blozích se totiž shromažďují diskutéři, kteří si tam vylévají srdéčko se svým problémem (případně rozbíječi diskuzí, trollové, spameři atd.) a lidí, kteří by chtěli opravdu něco podotknout je strašně málo. Takže výsledek je pak poněkud...  nihilistický.

Glum. Pokušitel a zlé svědomí současně.