Prohledat tento blog

pondělí 14. března 2016

Ostragen

Cyp na zdi.
 (Neznámý sprejer u dolu Hlubina)




Psali teď před pár dny v novinách o velkém objevu. Vědci zjistili, že my Ostraváci máme na rozdíl od Pražáků navíc jeden gen. Ten nás prý činí odolnějšími proti smogu. Kdyby se zeptali mě, nemuseli vůbec složitě bádat. Já o tom genu vím odjakživa.
A navíc, že funguje nejen proti smogu. Jsme prostě evoluční genoví mutanti. 





   Jak jsem na to přišel? Tak, že tu už žiju přes padesát let. A některé věci si fakt neumím nijak vysvětlit. Jen tak namátkou: jak se tady u nás zavíraly po revoluci všechny šachty, tak tisíce lidí přišlo o práci. A vidíte. Ačkoliv to bolelo, a hodně to bolelo, svět se nezbořil a my jedeme dál. A teď si představte, že by v Praze, kde lidi žijí bez toho genu, zavřeli komplet všechny úřady. Václavák by byl malý na ty lidový bouře.



   Nebo náš fotbal. Baník je poslední, hraje tužku a chodí na něho tři a půl tisíce lidí. Slyšíte? Tři a půl tisíce! To nepřijde v Praze ani na Jethro Tull. To přece není normální. To je tři a půl tisíce genů navíc.



   Nebo ta blbá dlažba na Masarykáči. Rozbitá, že by se jeden zabil. Bez genu určitě. Ale Ostravák ani jeden. Ten to zvládá jako jelen v lese. Proč? Protože má gen navíc.


   A co teprve špatné ovzduší. V takové dny, kdy u nás padne inverzní deka, by města bez genu vymřela a udusila se. Ostrava? Máte rozum? Ani omylem. Naopak. Pohoda. Támhle sousedka pálí spadané listí, támhle v domcích topí v kotlích PET lahvema naplňenýma pilinama, támhle si někdo zapaluje doutníček U rybiček. A přežíváme. Protože máme gen.

   Měli bychom si ho vážit. Pojmenovat ho a postavit mu malý pomníček. Navrhuju pracovní název Ostragen. A jeho svítící maketu bych prozatím vecpal na špicu radnice. Ať svítí jako hvězda. Zduř.

Opsal Petr Švec



Kocourův dodatek:   Neostraváci nezoufejte!



22 komentářů:

  1. Pche, moc se nevytahuj, kocoure! Pražský GEN navíc existuje též, a jeho síla je tak mocná, že uzdravuje.

    Takhle jednou jsem se rozjela do Karlovy Studánky. Natěšená, že moje pošramocené plíce se do zásoby nalokají v nádherné a ozónem opilé krajině křišťálového ovzduší. Hned po dojezdu jsem nadšením jásala nad lázeňskými domy, nad krajinou, borovicemi, které v záříjovém slunci omamně voněly...

    Další den jsem se vydala na první proceduru. Bylo mi jen trochu divné, že těch pár schodů vycházím nějak těžko, co schod, to nádech - a kdyby v patře nebyly lavice, asi bych si musela lehnout na zem.No, zkrátím to. Ty tři neděle, které jsem tam přežila s vypětím všech svých sil, mi daly doopravdy zabrat.Návrat do Prahy a okamžitá návštěva plicní lokařky bude vysvobozením. To jsem si neustále říkala.
    Moje matička Praha mě přijala, vzala mě do svojí konejšivé náruče a přikryla parádní peřinkou smogu. Za den jsem byla opět ptáček jarabáček a nádherná Karlova Studánka už mě nikdy neuvidí.

    OdpovědětVymazat
  2. Nojo Astro,
    vrcholek petřínské rozhledny je asi tak o půl kilometru níž, než Karlova Studánka. Tam už je moc řídký vzduch a ten nížinné Pražáky zabíjí... [;>)

    OdpovědětVymazat
  3. To su rád že nésu Pražák ale nížinný venkovan. To mi možná pomohlo přežít ve výškách mezi 1500 (v noci) a 3000 (ve dne).
    :D))

    OdpovědětVymazat
  4. Mně, ačkoliv jsem narozen v Praze a přišel jsem na svět bez jakéhokoliv prokazatelného vlivu ostragenu, tak nemám problémy s výškami. V barometrické komoře jsem také „odpadl“ až mezi posledními...

    Co se styku s ostragenem týče, tak krom vzájemných návštěv s některými našimi rodinnými přáteli, kteří se v našem životě objevili až když jsem chodil do školy, tak prakticky žádný nebyl. To mě nemohlo poznamenat jinak, než že jsem pochytil cosi do slovníku a byl s tím tedy občas ve styku s oficiálním místy průšvih. Těm se ta často používaná vsuvka či spojka co začíná na K dosti nelíbila. Možná se mi cosi vrylo i do povahy, ale nestěžuji si, je mi na světě docela fajn tak, jak jsem a necítím na tom potřebu něco měnit :-) Bodly by jen mnohem lepší fondy na hračky ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Potvrzeno!

    Pražák se vrátí po týdnu dovolené na horách zpátky do práce a volá: "Chlapi, v těch Beskydech, představte si, tam mají vzduch, který není vůbec vidět!"

    Pražáci snad nejsou, jsou to všechno sestěhovalci z celé republiky.

    Víte, jaký je rozdíl mezi Vietnamcem a Pražákem? Vietnamec mluví česky a je pracovitý!

    4P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ti dám, že Pražáci jsou sestěhovalci, EKáčko! Jsem Pražka křtěná Vltavou, celý život žijící na Pražských Vinohradech a jináč to nebude! :-) A máš to!

      Vymazat
    2. Astro, to je naprosto v pořádku, nikdo Ti to nebere, ale náplav je také poměrně dost. No a?

      Vymazat
    3. Pravda, znám několik desítek (tj,více než dvě a méně než dvanáct)a osm z deseti jsou ekonomičtí běženci z ost konce republiky. Není co dodat.
      4P genosen

      Vymazat
    4. EK, to také nejspíš půjde o nějaký lokální místní výkyv. Když si vzpomenu třeba na rodiny spolužáků mých dětí, tak to byla postupně poměrně pestrá směska, obsahující jak děti z tradičních, pražských rodin, tak ale i děti rozličných „náplav“ ze všech konců státu. Těch náplav rozhodně nebylo z 10 či 8 z 12, natož pak jenom z východního konce. Poměrně početněš zastoupená byla skupina dětí z blízkého z okolí Prahy, jako byl kupříkladu Mníšek pod Brdy, Zvole a mnohé další. Měli tam i dívčinu z Ostravy. Ti se ale nakonec vrátili zpátky do Ostravy z poměrně jednoduchého důvodu, tady jim chyběla opora o zbytek širší rodiny, bylo to prostě daleko.

      Když už se tady začal protřepávat ten lokální patriotismus, tak mně je upřímně fuk, kdo se kde narodil, nebo kdo kde žije. Rodiče ani místo narození si nevybíráme, ale může a mnohdy nás to ovlivňuje po celý a na celý život. Mně jde o to, co je dotyčný zač a jaké jsou jeho životní projevy. Lze-li je označit za vesměs positivní, nebo aspoň neutrální vůči okolí, tak fajn. Když je to zmetek, nemám ho prostě rád bez jakéhokoliv ohledu na jeho místo narození, nebo pobytu.

      Vymazat
    5. Taky jsem chtěla dodat, draku, že člověk sám si nevolí místo svého zrodu, na to má rodiče, ale zapomněla jsem.

      Teď mě dohřálo, když jsem na Novinkách našla zprávu, jak pan prezident hodnotí mentální úroveň obyvatelstva svojí vlasti. Zůstal tam jen titulek, a celý článek je fuč! To jsou poměry. A to hodnocení, to je teda bomba! Mrkněte tam. Třeba se někomu podaří to otevřít. Na Sezamu to nejde.

      Vymazat
    6. Astro, Zeman je mimo jiné i demagog a showman. A také je to vděčný, velký a snadný terč pro všelijaké „uály“, nemrcouchy, mamlasy a nuly, kteří se snaží zviditelnit se tím, jak se do něj „strefují“, k čemuž on jim, dost možná, že úmyslně a s ochotou, poskytuje dostatek záminek. Nehodlám se v tom zbytečně pitvat, je na to škoda času. A ona ta mentální úroveň bihužel není moc valná, což se neblaze projevuje v kdejaké oblasti lidského žití a nevidím nic špatného na tom, ten neblahý stav konstatovat, blbější je lhát si do kapsy a tvářit se, že je vše v pořádku.

      Vymazat
    7. No, jak bych to řekla? Já si to v podstatě myslím taky, jen by mě nenapadlo dráždit hada bosou nohou, byla-li bych prezidentkou.- Myslím, že takové konstatování je zbytečně. Situaci to nenapraví. Protože tam vlastně není řečeno nic jiného, z čeho by se dalo poznat, proč to prohlásil, je to jen novinářská strkanice a bouře ve sklenici vody.Kdo vlastně tu cenzuru vytváří? Nechat tam jen titulek a po rozkliknutí se dozvědět, že další obsah není k dispozici, to je jen štvaní proti Zemanovi. Je to demagogie.Tak se politika dělat nemá.

      Vymazat
    8. Já osobně se domnívám, že svoboda slova buď je, nebo není. U nás už pomalu ale jistě spíš není než je. Ke škodě nás všech.

      Vymazat
  6. Ekonomická migrace do Prahy:
    Jistěže existuje. Můj syn hledal (jako programátor - samouk) práci "s počítači" - tady dělal běžného osvětlovače v divadle za nevelké peníze. Riskl to - a za dva roky měl příjem jako moje žena a já dohromady po čtyřiceti letech praxe. Prostě šancí je v Praze daleko víc a lépe placených.

    OdpovědětVymazat
  7. To o těch pohřebištícxh v Praze jsem ve středu četla, Chrastinu teď taky. Je to děsivý výhed do buducosti, když se tady někde scházejí potají příslušní úředníci, aby rozhodovali o tom, kde budeme tlít. Proboha, s čím to máme počítat?Že je tady (a nejen u nás) už spousta Trojských koní, to je pravděpodobné, že se násilnický islám nevzdá, je evidentní.

    Celá situace mi připomíná, že si tu jako děti hrajeme na vojáčky, zatímco skutečná řežba se připravuje s nebývalou nemilosrdností celkem opodál.Takže pohřebiště místo hranic? Aby to tady měli uchvatitelé pěkně vyčištěné, až budou žít v našich obydlích a násinit naše ženy a dcery v nějakých koncentrácích? Strašně mě to vytáčí! Ta negramotnost, žádná představivost budoucnosti, díry na hroby, to je jediné, co nevímkoho napadlo? Jak to, že svět dovolí primitivnímu spolku fanatiků a negramotů jeho chování, roztažení do všech zemí, jak to, že si to tak snadno necháváme líbit? Vůbec to nechápu!

    Připomíná to fašismus, taky se to Hitlerovi povedlo, a za jakou cenu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svět...
      To jsme my, Češi, Moraváci, Slezané, poloviční Poláci a další.

      Proč?
      Máme se příliš dobře. Nemáme hlad, máme kde bydlet...
      Vždy, když slyším "...a jak to, že se nikdo neozve!" si vzpomenu na verš: ...a vlky z lesa žene hlad!

      Je to podobné, jako když někdo váhá s návštěvou zubaře. Vezme si nějaké prášky proti bolesti, návštěvu odloží, protože to může bolet a stojí to peníze - a skončí to pak zánětem okostice.

      To brblání tady i jinde je vlastně jen reakce na malou bolest. Vezmeme si další prášek.
      Tak čekáme až na ten zánět okostice. Jenže se to neobejde beze ztráty zubů.
      A o dalších volbách zase budeme volit toho, kdo nám nabídne nové, lepší prášky proti bolesti, sliby - a zadarmo.

      Bohužel, lidstvo je ve své podstatě neschopné myslet kousek víc dopředu. Bližší košile nežli kabát. Vrabec v hrsti je jistější, než holub na střeše.
      Tak uvažujeme nejen my tady v Kotlince.

      To jen ti, kteří vidí dále než na špičku svého nosu mají starosti.
      Většina populace ne. Zábavy je kolem dost. TV seriály, filmy, pivo, fotbal, chytré telefony se spoustou "apek" které je třeba zdarma vyzkoušet. A přečíst si, která celebrita měla nebo neměla na nějaké "párty" kalhotky.

      Začínám být (ne)pěkný misantrop.
      Řeknu to tu na plno: Už mě nebaví lidi! Nanejvýš dvakrát týdně do vesnice nakoupit, nezapínat ani rádio, ani TV nebo internet.
      V lese s foťákem se mi svět ještě líbí.

      Předpokládám, že za pár měsíců tuhle Útulnu zavřu. Už nemám chuť přistihovat média při lži, stejně je to k ničemu. Nikdo neposlouchá. A jsem unavený.

      Vymazat
    2. Až se odunavíš, kocoure, bude zase hej. Jsou i jiné rozměry kolem, o kterých se dá krásně psát. Jestli to tady zavřeš, dojedu do Ostravy osobně pendolínem a dám ti na budku! Koukej se z toho vyspat a ne vycpat. Takovej velkej a takhle?

      Vymazat
    3. Kocoure, víš kolikrát mě „nebaví“ lidi? A při jakých všech situacích a okolnostech? A jak to bolí, když narazíš na blbce víš nepochybně taky. No a? Mám se z toho snad zjevit? Prostě se snažím být víc cynickým a nepouštět si to všechno, co se na mě valí tak moc blízko k tělu. Jiná možnost není. Doktor medicíny například musí najít dobře vyváženou polohu mezi tím, aby se stal dostatečně necitlivým cynikem, aby se z toho utrpení, které se na něj při práci valí nezjevil a na druhou stranu ale nesmí se stát cynikem přes míru, jinak mu by také snadno mohl přestat být lidskou bytostí. U mnoha profesí je to podobné, třeba u policajtů, tam to také dá dost práce. Ono být třeba prodavačem a nikomu nedat za celý život do čenichu asi také vyžaduje značné sebezapření :-)

      Vymazat
  8. O kramáři a o voslu

    Mnozí po smrti trestáni bejvají. Protož žádný sobě smrti nemá žádati, domnívaje se, že by po smrti sebou bezpečen býti měl jako tato báseň nás učí.
    Kramář jeden bral se přes pole, veda s sebou velmi obtíženého vosla, kteréhož náramně velmi bil, pospíchaje na jarmark, a naděje se, že by mnoho měl zejskati a veliké peníze utržiti. Pro tu tak velikou práci žádal vosel smrti. A málo po tom umřel vosel od velikého bití a práce. Domnívaje se pak, že by měl již odpočívati a žádné práce nemítí, i když ho z kůže vytáhli, udělali z ní buben, a mnohem více bili než prvé.
    Fabule tato znamená, že každý člověk břemeno své má trpělivě nésti, aby naň těžší vzloženo nebylo.


    Ezop vydaný u Ogilbyho, Londýn 1665

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ezop také nade vší pochybnost byl nesmírně nadaný a inteligentní pán :-)

      Vymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)