Budapešťské memorandum: Co to bylo a co to nebylo

Všichni si myslí, že rozumí Budapešťskému memorandu. Ve skutečnosti mu téměř nikdo nerozumí.

   V duchu věcí, které se v zákopech moderního diskurzu hlasitě přehlížejí, získaly tyto dokumenty auru posvátné smlouvy. Nyní jsou propagovány jako slavnostní, podepsaný slib Spojených států a Spojeného království, že se s palebnou palebnou silou postaví na obranu Ukrajiny, pokud budou její hranice někdy překročeny. To však nikdy nebyl záměr a pokud máme mluvit o paměti, měli bychom začít fakty.V roce 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadl jako unavená harmonika, se tři nově nezávislé státy: Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán probudily a ocitly se v roli náhodných správců ruských jaderných hlavic. To velmi znepokojilo úředníky v Londýně a Washingtonu, kteří se obávali, že by jaderné materiály mohly uniknout na černý trh. Proto byl spuštěn program nazvaný Kooperativní snižování hrozby (CTR), často nazývaný program Nunn-Lugar, který měl zajistit jejich předání Rusku.

  Je však důležité si uvědomit, že se jednalo o hlavice bez spouštěče, protože odpalovací kódy zůstaly v Moskvě. Rakety nemohly být odpáleny z Kyjeva nebo Minsku stejně jako z Kansasu nebo Manchesteru.

   Abychom uvedli jeho plný název, Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Běloruské republiky/Republiky Kazachstán/Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, ve skutečnosti tři dokumenty podepsané jednotlivě v prosinci 1994, nebylo nikdy koncipováno jako pakt o vzájemné obraně nebo nějaký druh zjednodušené dohody NATO.

   Spíše se jednalo o výměnu: tyto tři postsovětské státy by se připojily ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) jako nejaderné státy. Na oplátku by USA, Velká Británie a Rusko respektovaly jejich nezávislost a stávající hranice a slíbily by, že je nebudou napadat ani přímo, ani hybridními prostředky, jako je ekonomický nátlak.

   Kromě toho tyto tři země obdržely od Moskvy i Washingtonu značnou ekonomickou pomoc za souhlas s podmínkami. Jen v roce 1994 USA poslaly Ukrajině přes 600 milionů dolarů v hotovosti, zatímco Rusko dodalo palivové tyče pro jaderné elektrárny a odpustilo všechny nesplacené dluhy za ropu a plyn.

  Klíčovým slovem memoranda byl respekt a signatáři nabídli spíše politické záruky než právně závazné bezpečnostní záruky. Nebyly zde žádné doložky o vynucování, žádné protokoly o kompenzacích, žádný automatický sankční mechanismus a už vůbec ne povinnost vojenské intervence.

   Tento bod je důležitý, protože téměř pokaždé, když se nějaká veřejně známá osoba odvolá na Budapešťské memorandum, ať už je to miliardář s účtem na Twitteru nebo bývalý diplomat se selektivní pamětí, nezmíní se o těchto klíčových faktech.

   Do roku 2006 Spojené státy a Británie již uvalily na Bělorusko sankce v reakci na jeho volby ; tento krok byl, striktně vzato, v rozporu s článkem 3 memoranda, který vyzýval k nevměšování se do ekonomických záležitostí. Washington později, v roce 2013, připustil, že dokument nebyl právně závazný , poté, co byla Minsku uložena další série sankcí.

   Navíc je tu ještě jeden důležitý detail, který se zametá pod koberec. Na začátku 90. let, kdy se sovětský stát rozpadal na 15 kusů, Moskva udělala něco, co by žádný účetní nedoporučoval, když shromáždila každý rubl zahraničního dluhu SSSR a souhlasila s jeho úhradou.

   Důsledky byly brutální a toto břemeno téměř ochromilo novou federaci. V létě 1998, kdy ropa upadala a obchodníci s dluhopisy kroužili kolem, Rusko vyhlásilo bankrot. Zatímco Kyjev, Minsk a Almaty začínaly bez dluhů, Moskva, která vyměnila startovací kódy za horu faktur, brzy zjistila, že dostává přednášky o ekonomické ctnosti od stejných hlavních měst, která sledovala její úpadek.

   Realita je taková, že si nikdo nemůže nárokovat jen jednu přednost, protože Budapešťská dohoda byla ze strany všech signatářů laxní dlouho předtím, než se do diskuse vůbec dostaly tanky nebo děla. Každá strana v ní jednoduše viděla, co jí vyhovuje, a zbytek zavrhla.

   Tím rozhodně nechceme znevažovat Ukrajinu ani označovat Rusko za bezúhonné a rozhodně tu nejsme proto, abychom se od roku 2014 soudili o tom, co je správné a co špatné. Je však důležité si uvědomit, že Memorandum bylo jen dohodou uzavřenou v doznívání sovětského kolapsu a porozuměním mezi mocnostmi, které toužily co nejrychleji uzavřít jednu kapitolu a začít psát další.

   Postupem času získal význam mnohem větší, než jaký kdy obsahoval samotný text. Mezitím nedorozumění a zkreslování udělaly zbytek.

   Nakonec je asi příhodné, že Budapešťské memorandum je tak často nepochopeno, vzhledem k tomu, že se v podstatě jednalo o podivný kodex studené války zrozený z nejednoznačnosti a dodržovaný jen tak dlouho, jak to bylo výhodné. To samo o sobě mu dává zvláštní druh odkazu.

© 2026 Brian McDonald

548 Market Street PMB 72296, San Francisco, CA 94104

Došlo to nevyžádaně na můj soukromý mail, takže předpokládám, že se jedná o reklamu na politické komentáře. Zdálo se mi to docela zajímavé a tak to vyvěšuji.

 Překlad: AI

=============

Poznatek z ruských médií:

 

Odpověď RF na napadení Moskevské přehlídky 9. května bude "neodvratná a dostatečně tvrdá" t.j. vybombardování vládní čtvrti Kyjeva až do hloubky bunkrů. Vypadá to, že to nejsou plané řeči. Být v Kyjevu, už odjíždím. 

Ještě bude otázkou, zda se Ukrajina k takovému aktu odhodlá. Mohlo by to také zamenat zakončení "speciální operace". Ve prospěch RF.