ROZPAČITÉ MOMENTKY

   Rozpačité momentky budu dávat obvykle v pondělí a budu je průběžně doplňovat, pokud se něco bude dít.  Je to parafafráze na Moby Dickovo shrnutí týdne. Byl jsem totiž při zakládání tohoto bloku přesvědčen, že si štamgasti v hospůdce U hřbitova přečtou, co tam ke čtení je a pokud budou mít chuť k tomu něco podotknout, podotknou to tady, kde se to ještě může. Ale neděje se tak. 

Takže pár "Augenblicků" tady dám já sám.

Čas běží, poběžme tedy.

Doufal jsem milí štamgasti, že se občas někdo z vás ujme slova a napíše nějaký, jak tomu říkám, "počinkový článečekk", to jest text, nad nímž se budeme moci zdravě pohádat. A jak praví zkušenost - může to být o čemkoliv, stejně to skončí u politiky. 

Já, "prdůch" jak praví naše personalistka a "děda neposeda" jak říká moje žena, nemám dost času ani na to, abych v Kocouří útulně hlídal dveře a vpouštěl dovnitř jenom hosty umyté a čistě oblečené a ty ostatní, co se chtějí prát nebo hádat dveřmi posílal do nenávratna - odkud se ale pravidelně vracejí a zase se chtějí prát. 

U hřbitova je zavřeno!

Tak nám zavřeli Hospůdku u hřbitova. Přesněji řečeno - hospůdka pořád ve virtuálním prostoru existuje, ale štamgastům zalepili pusu. Někomu se to zdá nespravedlivé, někdo to považuje za Šamanovu slabost a někdo se (třeba) i raduje. Kdo ví? Většině nás je to ale prostě a jednoduše líto.

Cosi se stalo...

Cosi se v mém PC stalo a místo podpisu pod příspěvek jsem se objevil jako blogger. Koukám - založil jsem svůj blog v létě. Divné. Nic takového jsem neplánoval, dokonce ani na čtení blogů jiných nemám dost času a najednou tohle!

Ale jsem trochu pověrčivý a když už mě výpočetní technika (doufám, že to není AI) vyzvala k tomu, abych použil kousek kyberprostoru pro své názory, zkusím to.

Budu se učit "blogovat" stejně jako se učil Šaman z Hospůdky. Jenže na rozdíl od něho nemám po ruce svou Tess, můj potomek odjel před několika hodinami směr Praha a IT má asi plné zuby - on se totiž IT živí. Tedy ne, že by ji pojídal - ale vydělává si s ní na chléb svůj vezdejší.

A na úvod hádanka. Jsem na fotce opravdu já? 
(Ti, kdo mě znají budou, doufám, zachovávat "rádiový klid".) 
Váš StK.