Ty už víš, jak vypadá zrcadlo z druhé strany, Béďo...
V noci nám umřel britský kocour Friedrich Veliký. Říkali jsme mu Béďa.
Nejhodnější kocour, kterého jsme kdy měli.
Umřel tichounce, ve spánku, bez bolesti a asi i beze strachu.
Ráno prostě nepřišel ke snídani a zůstal spát na křesle.
Jestli je někde kočičí nebe, tak už tam na mě čeká.
Všichni mí kocouři, spokojení, s ohníčky v očích a lesklou srstí mě tam už vyhlížejí.
Klid kočičáci, už za chvilku dojdu. Ještě pár roků. Tam, kde jste, je to chvilka.
A pak si už budeme budeme napořád hrát.
Umřela kočička,
taková maličká.
Celičká černá byla.
Ta že by umřela?
jenom se travičkou
navždycky odplížila!
(Lojza Mikulka)