úterý 8. ledna 2013

Depolitizovaná demokracie 1/

Převzato z  www.lenews.eu

V italském tisku se výraz "depolitizovaná demokracie" objevuje na počátku minulého roku v souvislosti s vytvořením úřednické vlády technokratů Maria Montiho, která nastupuje poté, co politická vláda Berlusconiho ztratila v parlamentu většinovou podporu. 


Noviny přetiskují článek amerického politologa z Nicolas Berggruen Institute a ředitele časopisu New Perspectives Quarterly, Nathana Gardelse, článek uveřejněný 2. února ve španělském El Pais "La ‘democracia despolitizada’ de Monti". 2/
Gardels po krátké návštěvě Itálie konstatuje s uspokojením, že ve vládě technokratů nejsou politici, což je podle něj zárukou pro zdárné provedení reforem ekonomicko-sociálního charakteru. Politikové, kteří většinou zastupují a hájí dílčí zájmy nátlakových skupin, nejsou schopni zásadní reformy provést. V politickém systému zkřížených vetování, zákony a normy, prospěšné pro obnovení systému, jsou ipso facto zbaveny svého obsahu a účinnosti, zůstávají jen mrtvou literou na papíře. 

Střetnutí zájmů vládní koalice se zájmy koalice opoziční vede k ochromení politické činnosti, ke stavu, kdy není možné uskutečnit reformy, nutné k nápravě ekonomické situace. Podle Gardelse podobnou situaci nemůže řešit přímá demokracie, která by nahradila tu reprezentativní, ta by ještě zvýšila vliv partikularistických zájmů sociálních skupin. Podle něj přímá demokracie je zhoubná pro západní společnost, kde převládá kultura dietní Coca-Coly (“Diet Coke Culture”), kde všichni chtějí sladký nápoj, ale bez kalorií, kde vyžadují neomezenou spotřebu a zároveň vládu bez daní, bez zodpovědnosti. 

Gardels vidí nápravu situace ve vytvoření jakéhosi výboru moudrých, direktoria odborníků, kteří mají na rozdíl od profesionálních politiků potřebné znalosti a nejsou manipulováni korporativními zájmy nátlakových skupin. Tento komitét nezávislých odborníků by mohl být jmenován státními volenými orgány - prezidentem státu nebo parlamentem, takže by podle autora byl zachován princip volené demokracie. Tento komitét, na rozdíl od politiků, často bez potřebných znalostí a vzdělání, by měl větší kompetenci, větší schopnost vidět věci v širší a delší časové perspektivě a tedy i předvídat budoucí rozvoj situace a to nejen vnitrostátní, ale především mezinárodní. 

Gardels pohlííží na vládu Montiho jako na experiment "depolitizované demokracie", který otevírá cestu k novým formám správy věcí veřejných (governance) v západní společnosti, jmenovitě evropské, vidí ji jako názorný příklad jak osvobodit společnost od paralýzy a dysfunkčnosti, které ji sužují. "Vláda Montiho nebude jen historickou závorkou. Celý západ chce korigovat excesy demokracie kompetencí a meritokracií." 

Gardels zřejmě očekával, že výsledky činnosti "depolitizované vlády Montiho budou potvrzením teorií o "inteligentní governance" v 21.stol., kterou rozvíjí think-tank ústavu v Kalifornii pod vedením ředitele Nicolase Berggruena. Práci na toto téma kalifornský ústav vydal v říjnu min. roku pod názvem “Intelligent Governance for the 21st Century: A Middle Way Between East and West,” (Inteligentní governance v 21.stol. Střední cesta mezi východem a západem.) 

Západní společnost, zvláště severoamerická, již dávno přestala být "průmyslovou demokracií", stala se demokracií konzumistickou, ve které všechno společenské dění od politiky, medií, trhu, je zaměřeno na okamžitou gratifikaci, diktováno dílčími skupinovými zájmy, kde zcela zanikl zájem o obecné blaho společnosti jako celku. Podobný způsob myšlení a životní praxe dovedly státy k zadlužení a k politické paralýze. Západní společnost ztratila schopnost přizpůsobit se změněným a stále se měnícím podmínkám v novém globalizovaném světě. Z první fáze globalizace, která proběhla po skončení studené války svět na počátku 21. stol. vstupuje do druhé fáze globalizace, kde koexistuje více společenských a kulturních identit, se kterými se nyní západní svět, do nedávna zvyklý mezinárodní situaci řídit, musí porovnávat a vyrovnávat. Kromě průmyslově rozvinuté neokonfuciánské Číny, je tu islámsky orientované demokratické Turecko, nové arabské demokracie, jižní Amerika. 

Aby v budoucnu nedošlo k nepřátelskému střetu těchto civilizací, je zapotřebí vytvořit nové formy kooperace a vzájemného obohacení v rámci respektování pluralizmu. Závisí hodně na západních společnostech, aby se globální "modus operandi" uskutečnil. Proto je zapotřebí, aby do vedení společnosti nastoupily zkušené, kompetentní, schopné osobnosti, které by měly globální pohled na situaci. Je zapotřebí se zbavit populizmu, klientelizmu, umožnit vstup na politickou scénu meritokracii, kompetenci, elitářství. 

I Evropa by měla, podle názorů autorů, vytvořit skupinu eminentních zkušených osobností, které by prodiskutovaly formy a instituce, které by stály v čele Evropy. Po eurokratickém řešení měnové politiky by integraci Evropy měla doplnit i politická reforma, která by povýšila governance na nadnárodní úroveň. V Evropě princip národního sebeurčení brzdí rozvoj demokracie. 


"Sloučení vzájemné závislosti nemůže být dosaženo bez společné identity", říkají autoři. Depolitizovaná demokracie předpokládá společnost kulturně homogenní + kooperativní chování politických elit. 

Nathan Gardels ve svém pohovoru s novináři it. il Foglio ze 4.1.t.r. zdůrazňuje, že experiment vlády Montiho má pro Evropu velký význam. Zvlášť oceňuje jeho "úspěch ve finanční stabilizaci". /4 

Čí stabilizaci? Italskou nebo evropskou? K tomu by měli italští poplatníci hodně co dodat. Jsou Gardelsovi známy výsledky ročního hospodaření vlády prof. Montiho? Povšiml si podstatného zhoršení všech ekonomických ukazatelů, včetně stále rostoucího veřejného dluhu? A to přes podstatné zvýšení daní, které postihlo hlavně střední a chudé vrstvy obyvatelstva? Uvědomuje si, že činnost vlády ekonomických expertů má za výsledek podstatné ochuzení italské ekonomiky, ze které byl vysát kapitál daněmi, takže to vedlo k útěku malých a středních podniků do zahraničí ve snaze přežít páně Montiho "stabilizaci". 

Pokud se týká politických teorií, vyložených v knize amerických autorů, vzniká spontánně otázka: Na základě čeho se může ještě hovořit o demokracii, když voličům je ponecháno jen právo vhodit volební lístek do urny, aby zvolili své představitele do parlamentu, když ten pak bude poslušně schvalovat rozhodnutí hrstky technokratů, nikým nevolených a nikomu se nezodpovídajících? Kdo bude v kontextu depolitizované demokracie kontrolovat emeritní technokraty? Ti snad ani náhodou nejsou vázáni na jiné mocenské vrstvy a skupiny nebo nadnárodní sdružení jako Bilderberg, Trilaterální komise nebo velké banky? Odpovídají jen svému svědomí? 

Mám dojem, že americký think-tank vypracoval novou verzi společnosti, řízené shora, plánovaného hospodářství, omezených občanských svobod. Verzi nedomyšlenou, pokud jde o možné nebo dokonce v režimu nedostatečné kontroly nevyhnutelné deformace směrem k totalitě. 

Směřujeme k polodemokracii nebo k polototalitě? Vyberte si! 

***

1/Pojem "depolitizovaná demokracie" není ve srovnávací politologii nový. Hovoří o ní již v r. 1968 nizozemský politolog Arend Lijphart ve svém článku „Typologies of Democratic Systems.“ publ. v Comparative Political Studies 1968, 1(1) a později v článku "Comparative politics and the comparative method" z roku 1971, publ. v American Political Science Review.[2] 

Kdo by si chtěl přečíst něco podrobnějšího o typech demokracie a o diskuzi o nich doporučuji stať prof. M. Nováka PROBLÉMY MODERNÍ DEMOKRACIE, uveřejněnou na situ CEVRO Institutu, kterou si můžete stáhnout z webu s upozorněním, že jde o pracovní text určený pouze studentům CEVRO Institutu. 

odkaz  2/ 

3/ Stránky knihy najdete  zde.

Zvukový záznam konference dvou autorů na London School of Economics and Political Science. Záznam trvá půl druhé hodiny 


odkaz  4/


Napsala Informace, 7/1/2013

========================================================================
Neobvyklé odborné výrazy:

komitét = výbor
partikularistických = partikulárních, dílčích
governance = správa, vláda, řízení věcí veřejných
meritokracie = vláda odborníků

112 komentářů:

  1. Výbor moudrých... ano, je to přece Itálie. Tradice idylického krásného spravedlivého korporativistického státu. Eiaeia alala!
    K polodemokracii nebo... je ta sklenice poloprázdná či napůl plná?

    OdpovědětVymazat
  2. Dovolím si připojit lehce jízlivý komentář a začnu klasikem:
    Pokud se něco může po..., tak se to po..., pokud se to po... nemůže, po... se to stejně. Aplikováno na "inteligentní governance", tato se zvrhne v parodii na vznešené myšlenky, na něž se tváří odvolávat a z nichž vychází.
    Ale to už v Evropě delší dobu máme, to jsou ty slavné bruselské instituce s právy bez zodpovědností, již má přibývat přímo úměrně zhoršující se hospodářské a politické situaci, aby ji """řešily""".

    a malá poznámka pod čarou
    Vzhledem k existenci fundamentalistického militantnímu islámu a jeho rostoucímu vlivu inteligentní governance nemůže fungovat ani teoreticky, s tím je dohoda jak s Paroubkem (kompromis znamená to, že vy budete skákat jak já budu pískat).

    OdpovědětVymazat
  3. Proč taková non-demokracie nemůže fungovat? A proč to zpočátku vypadá, že může? Zkusím to Informace pojmout zcela laicky - ani nemohu jinak, protože laikem jsem:
    Odborníci před vstupem do vlády nemuseli nikomu nic slibovat, tudíž se nemusí ani snažit o to, co dělají politici, o divadýlko zvané "plnění slibů" a "naslouchání hlasu lidu". Mimo jiné - princip tohohle divadelního kusu je takový, že o splnění slibů informujeme "národ" až na konci volebního období, kdy si už téměř nikdo nepamatuje, s jakými to sliby vlastně šla ta či ona strana k volbám. A těsně před "dnem volby" se lidem předhodí nějaké to "pastelkovné" nebo úleva na daních.
    To všechno ti "nevolenci" dělat nemusejí, jsou u moci takříkajíc "z boží milosti", téměř jako ten autokratický panovník. Takže si zpočátku mohou dovolit i značně nepopulární opatření. Jenže chybějící zpětná vazba, byť je v případě "politické politiky" degenerovaná na divadýlko je znát. S pochvalným poklepáváním na rameno se moderní vládce nespokojí.Takže prebendy od korporací, lobbing a podobné praktiky jsou, jenom cesta výhod je jiná. Ne, že bych nějak obhajoval klasické schéma politických stran.
    Ale člověk je v principu takový, jaký je. Vezměte si fandovství v daleko méně důležité věci, jako je fotbal. Lidé jsou do podpory "svého klubu" schopni investovat nejen fůru energie, ale třeba i emocí. A k čemu to? Aby nakonec byl nějaký fotbalový klub vyhlášen za vítěze jakési soutěže. Z toho faktu neplyne nic, kromě zisků hráčů, "bafuňářů" a hlavně lidí v pozadí. Tu a tam se fandové rozdílných klubů porvou mezi sebou, často se rvou a příslušnost k nějakému fotbalovému klubu je jenom záminkou pro ventilování jejich agrese.
    Takže systém vlády bude stále oscilovat mezi nespravedlivou diktaturou a nespravedlivou, bezzubou demokracií.
    Zdůvodňování, proč tenhle nebo onen způsob vlády má větší naději na úspěch ponechme na hraní těm, které to baví.

    OdpovědětVymazat
  4. Demokracie není stav. Je to postup, způsob, metoda. Pokud stav, tedy stav (průběžný) tohoto stálého hledání a (ne)nacházení průchodnosti toho či onoho. Pozdějc třeba rozvinu.

    OdpovědětVymazat
  5. Mně, Kocoure, nezáleží na tom, jestli vyhraje Sparta nebo Slávie, nejsem fotbalový fanoušek. Ale jestli budou u vlády politikové nebo technokrati mně naopak zajímá moc. Protože dopad jejich politiky pocítím na svých zádech. Vládu Montiho považují američtí politogové za nějaký prubní kámen pro platnost svých teorií o "inteligentní governance 21. stol." Můžu Vám upřímně, bez nadsázky říct, že ta vláda byla a je pro italskou společnost prostě katastrofou. Dokud Berlusconi neprohlásil počátkem prosince, že víc nepodporuje v parlamentu Montiho vládu, media servilně pěla chválu Montiho opatřením. Po stažení podpory jsme se najednou, pořád z týchž medií, dozvěděli, jak vypadá situace.
    Abych to ukázala z praktického života. Dozvídáme se, že na př. důchodci s minimální penzí (450-500) euro chodí do supermárketů krást potraviny anebo se chodí stravovat do jídelen katolické Charitas. Za ty peníze po zvýšení daní a poplatků za elektřinu, plyn, pohonných látek, benzinu atd. absolutně nemohou vyžít. Některé rodiny, vyhozené soudně z bytu, žijí v železničních vozech nebo rulotkách. Církev katolická ůsty kardinála Bagnasca a nedávno samotného papeže se vyjádřila negativně k Montiho politice. Odbory hovoří o sociálních jatkách. Noviny píší o sebevraždách malých podnikatelů, zaškrcených berňákem.
    Bývalý ministr financí Tremonti říká na politických debatách v TV, že daně, vyždímané z italských poplatníků šly všechny na záchranu německých a francouzských bank a uvádí při tom konkretní případy a čísla.
    Mám se tedy na to dívat nestranně? Politická vláda, ať je jakkoliv mizerná, musí jít znovu k volbám po vypršení odbobí. Vláda emeritních technokratů ne, ta je jmenovaná zhora. Takže se může na drobné voliče klidně vykašlat.
    Monti teď představil svou kandidátku pro příští volby, sebral dohromady straničky bez valných vyhlídek na úspěch a teď si dělá předvolební propagandu. Má to poněkud těžké, když teď jeho vysokopárné řeči o "stabilizaci" it. ekonomiky se ukázaly být drzou lží a klamáním lidí.
    Dokonce teď švitoří na twitteru. Víte co o něm, emeritním odborníkovi říkají? Lepší hokynář, který má zdravý rozum, než univerzitní profesor.
    Ať se jde americký think tank se svými teoriemi vycpat. Cožpak jsou tak slepí, že nevidí evidentnost situace? Pěkný prubní kámen si vybrali!

    OdpovědětVymazat
  6. Napíšu Vám to Informace ještě jednodušeji: Kdyby nebylo EU, prof. Monti by se v Itálii (jsem o tom přesvědčený) nikdy nedostal k vládě. Kdyby nebylo technokratů, nikdy by se z EHS nestala EU.

    Levice má vysoké daně, kterými - a z jejichž výnosů - se snaží ovlivňovat sociální rozložení společnosti a - zajistit si tak znovuzvolení. Volí ji slabí, chudí a líní.

    Pravice má daně nízké, prohlašuje, že se každý musí postarat sám o sebe a své blízké, má proto úspěch hlavně u úspěšných, silných a a zdraví. Rozvíjí se hospodářství. Tím si snaží zajistit znovuzvolení.

    Technokrati si chtějí zajistit pokračování své vlády, nikoliv znovuzvolení. Volbám se brání, považují je za hrátky s emocemi. ONI přece vědí nejlépe, jak...

    OdpovědětVymazat
  7. Kocoure, v Itálii není situace tak jednoznačně vyhraněná, jak píšete Vy. Jak levice tak pravice (tedy Pd a Pdl) loví voliče v týchž vrstvách, střední a chudé třídy. Proto se jejich daňová politika příliš neliší. Monti byl dosazen na místo premiéra po dohodě s eurokracií z Bruselu a s Merkelovou. Měla to být, podle obvyklé italské praxe, dočasná vláda, která by urovnala situaci a umožnila italské ekonomice přežít nejhorší dobu krize. Jenže Monti je eurokrat, záleželo mu víc na tom, co mu řeknou v Bruselu a německé finanční kruhy a tak dělal politiku "probruselskou".
    Teď se dal do politiky, protože, jak sám přiznal, aspiruje na místo prezidenta evropské rady. Chce být po další dva roky předsedou italské vlády a pak triumfálně zasednout do křesla Van Rumpuye, až tomu vyprší termín.
    Myslíte, že mu nastavíme hřbet, aby se po něm mohl vyšplhat?
    Taky nezávislý technokrat s nadměrně vyvinutou schopností vidět věci "v širší a delší časové perspektivě"!

    OdpovědětVymazat
  8. I, rulotky - to jsem ještě v češtině ani jinde nepotkal. Co tím označujete, sím?
    Stručné shrnutí podstaty levice a pravice je jasné. Jenom neztrácet z pozornosti, že u nás to platí jen vélice podmíněně. Neuvěřitelně se to každou chvíli prolne, znejasní, dokonce zamění. Což občan kontinuálně žijící v US, Commonwealthu, ve Skandinávii atd. nechápe. Apropó: co tohle dělení v románských zemích, I?

    OdpovědětVymazat
  9. Já nepíšu o Italsku Informace, píšu obecně. Dokonce i Česko je trochu jiné v chápání levé a pravé politiky. Je deformované těmi 40 roky "svobody". Ale ony všechny evropské státy se zdají být v chápání levo-pravé politiky nějak deformované. Každý jinak a každý jinak silně.
    Souhlasím s Jakubem, že (teoreticky) by byl nejvhodnější "osvícený monarcha". Bez osobních aspirací na nějaké pokračování své vlády, to má zajištěno svým postavením. Jenže - po čase se vzdálí "lidu" natolik, že se začne chovat jako hráč nějaké strategické počítačové hry, bude mu jedno, kolik "piónků" na vyřešení toho nebo onoho herního úkolu "spotřebuje". O to, aby nevěděl, se postarají jeho "rádci" - toť známá věc, dokoonce i z pohádek.
    A jakýkoliv systém bez záporné zpětné vazby (nebo se zpětnou vazbou, která má citelné "fázové zpožděni" je velmi nestabilní a začne mít sklon k netlumeným oscilacím. Ty pak, podle robustnosti systému mohou vést až k jeho sebedestrukci. Obecně všechny rozsáhlé systémy jsou méně bezpečné, než systémy menší, byť částečně provázané.[;>)

    P.S.: A jdu si teď vydělat na "zopár rožkov"...

    OdpovědětVymazat
  10. Když už je řeč o zpětné vazbě, tak podstatná není jen přenosová charakteristika zpětné vazby, ale celé regulační smyčky, tedy včetně regulovaného systému. Proto také například v ekonomice vede čistě tržní řízení k oscilacím (známá "prasečí křivka"), protože systém se zpožděním není možno efektivně regulovat pouze proporcionálním regulátorem. (Jak se při řízení projeví zařazení další integrace do přenosové funkce si každý může všimnout při srovnání řízení automobilu se řízením letadla, nebo s řízením couvajícího auta s přívěsem. Tam už nestačí prosté "chci zahnout doprava, otočím tedy volantem doprava"; tam už se musí myslet dopředu - ale to je vlasně plánování, což je mnohými ideology považováno za téměř sprosté slovo.)

    OdpovědětVymazat
  11. Ve vojenské oblasti ovšem nikdy nikdo nemohl nic namítat a taky nenamítal proti učení o taktice a strategii a rozdílu mezi nimi. A co je to jiného než určité způsoby plánování? Ale stačí to tak nenazývat. Ano, kdo to ví líp než historici a překladatelé a ovšem politici - souhlas, nesouhlas, protest, přebrání, zamítnutí, vetování... vše se vztahuje víceméně k termínům, názvům, nálepkám - nikoliv k vlastním jevům, hnutím, událostem, společenstvím.

    OdpovědětVymazat
  12. O s c i l a c e - Kontakt, sci-fi film US předevčírem o půlnoci!
    Nezvládnutelné a sílící rozkmitání systému a následná pravděpodobná katastrofa, pardon: jeho destrukce - no tady máte jak na dlani styčný bod, co bod - celou plochu mezi přírodníma a spol. vědama. Vidíte, a jak dlouho to trvá, než vemete někoho from overethere výjimečně laskavě na milost.

    OdpovědětVymazat
  13. Pokud jsme u těch analogií Zdeňku Ž.:
    Při náchylnosti systému ke kmitání (posunutá fáze neg. zp. vazby z ní dělá kladnou) to může mít dvě příčiny: buď je regulovaná hmota příliš velká, má velkou setrvačnost nebo je regulační smyčka příliš silná, příliš utažená.
    Možná řešení jsou asi jen tato: snížit velikost zpětnovazebního signálu natolik, aby se ani po posunu fáze nedokázala vazba stát kladnou nebo zmenšit regulovanou hmotu. V prvním případě se může stát, že už systém nebude regulován dostatečně a vypadne z oblasti regulace, ve druhém, že jednotlivé regulační smyčky budou v náhodné fázi a celková suma hmoty bude regulována chaoticky. ("stará dobrá Evropa")
    Řešení ale existuje: mám ho vyzkoušen na regulaci tahu odvíjeného pásku na magnetofonech MTS. Regulační signál je sice strmý, ale je omezený v amplitudě. Nelinearita smyčky. Systém reaguje svižně, po příchodu chybového impulzu (např. zabrzdění kotouče rukou) sice dojde k zákmitu, ale ten je velmi rychle utlumen.
    ===
    V aplikaci na státní zřízení bych to viděl v přítomnosti neodstranitelných zákonů, které znemožní společnosti a vládě produkovat "prasečí" kmity. Zavedení nelinearity. Ale takové zákony by asi mohl zavést leda Bůh. Lidi se budou zákony neustále snažit měnit a obcházet pro svůj okamžitý prospěch.
    Nebo držet velikost řízeného subjektu, jeho hmotu v přijatelné velikosti. Nepokoušet se o věc typu EU, zvláště pak, když jednotlivé části regulovaného celku mají každá jinou velikost, jinou sílu a jiné vlastnosti.

    OdpovědětVymazat
  14. Když hovoříme o řízení systému, musíme si uvědomit, že je to věc poněkud složitější než řízení auta nebo jiného dopravního prostředku. Mezinárodní ekonomický a finanční systém je již sám o sobě tvořen koexistencí, většinou kompetitivní, národních ekonomik, reálné a finanční. Zde by se mohlo nějaké společné jednání, vedoucí k dohodě, mohlo uplatnit. A také existují poradní organizmy jako skupina 20 (G 20), kde se pravidelně scházejí ministři financí a guvernéři centrálních bank a někdy i hlavy státu 19 zemí + zástupci EU. Skupina se vytvořila v r. 1999 jako reakce na řadu po sobě následujících krizí. Existují i jiné organizace jako BRICS (zástupců Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky).
    Ale hlavním problémem je nekontrolovaný a nekontrolovatelný světový finanční trh. Mezinárodní finanční trh vlastní a obrací na finančních trzích celkový peněžní objem, sedmkrát vyšší než je hodnota celkového světového HDP.
    Finanční trh vytvořil a vytváří své hodnoty přinášením na trh nových finančních produktů, zcela nezávisle na reálné ekonomice. Vytváří tyto hodnoty, kterým neodpovídá reálné zboží, neustálým násobením finančních produktů na trhu prostřednictvím dělení rizika na menší části a jejich dáním do oběhu. Peníze plodí další peníze, ale ne reálné hmatatelné hodnoty. Tyto peníze nejsou reivestovány do reálné ekonomiky, jen půjčovány za úroky.
    Jak dlouho může pokračovat tento šílený kolotoč peněz? A proti němu je bezmocná jak politika tak vláda technokratů. Vláda odborníka monetaristy Montiho je toho jasnou ukázkou.
    Tato poslední krize ještě neskončila, jak říká Giulio Tremonti, jen se na čas uklidnila. Opatření jako fiscal compact nebo zvýšení daňového nátlaku jsou jen paliativa.

    OdpovědětVymazat
  15. Jakube,
    rulotka je z italského falešného galicizmu roulotte. V češtině se tomu říká karavan (obytný přívěs). Ve fr. caravane.

    OdpovědětVymazat
  16. Jistěže Info,
    každá analogie, podobenství je zjednodušením problému. Kdyby tomu nebylo, nemělo by smysl takový příklad uvádět. Jak sama říkáte, současný systém je založený na fiktivních penězích. Proto nefungují regulační mechanizmy a pokud nenajdeme nějaký špendlík, kterým by se (opatrně!) propíchla současná dluhová bublina, jakékoliv zkušenosti a vyzkoušené postupy ani fungovat nebudou. Realita se vzdálila od čísel v počítačích.
    Pokud ale bublina jednou náhle praskne, "poonďá" se současný systém naprosto dokonale za několik hodin a asi začneme znova od výměnného obchodu. [;>))
    Bude to legrační - hlavně pro takové zbytné obory jako univerzitní profesoři, divadelníci a podobně. Léta jich nebude potřeba, protože se bude rychle hledat systém, jak se najíst, jak zatopit, jak udržet v chodu sítě, elektřinu, vodu, plyn, dopravu, informační systémy.
    Bude to hotový Klondike pro dobrodruhy.

    OdpovědětVymazat
  17. Aha.
    Ten obrovský objem peněz je ale úplně imaginární, virtuální? Dá se to tak vyjádřit, ano?
    Pokusil jsem se představit si to nějak a zatočila se mi hlava.
    Zbytní budou vlastně hned či časem rovněž důchodci, řekl bych. V každém případě třeba zvukaři a tak...

    OdpovědětVymazat
  18. Víte, StK,
    ta peněžní a dluhová bublina se vytváří už hodně dlouho, abychom ji mohli teď nějak rychle zlikvidovat. Podle ekonoma Innocenza Cipolletty, bývalého prezidenta ABI (Associazione banche italiane) a bývalého Generálního ředitele Svazu italských průmyslníků, světové hospodářství bylo v jakési rovnováze do války ve Vietnamu, která přivedla USA k zadlužení, a k zvýšenému vstříknutí peněz do oběhu, k snížení hodnoty dolaru a následkem toho ke konci systému směnitelnosti dolaru za zlato. To je první velká devalvace a počátek dnešní éry t. zv. financiarizace ekonomie. Začíná finanční hra a spekulace se státními měnami, a zároveň s cenami surovin, což vede státy k zadlužení. V r. 1974 se pak přidá zablokování prodeje ropy ze strany arabských zemí po šestidenní válce, po kterém pak následuje prudké zvýšení cen ropy. Na zakoupení se musí státy zadlužit, aby mohly zajistit suroviny průmyslu a výrobu.
    Tehdy se dá také čile do pohybu financiarizace, to znamená přebujení finančních produktů na finančních trzích.
    Přidejte k tomu pak další krize jako ta s úvěry subprime (rizikové úvěry) a s tím spojenou hypoteční krizí v USA a budete mít jakous takous představu, s čím by se měla mezinárodní politika vypořádat.
    Jak omezit nebo dokonce kontrolovat finanční trhy, kde investoři přemísťují z jedné části planety na druhou miliardy kliknutím myši?
    Jak jsem četla dneska ráno, Japonsko se nabídlo, že koupí část evropských dluhopisů. Všichni se totiž toho prasknutí bubliny bojí.

    OdpovědětVymazat
  19. Jasně: Herci a zpěváci, profesonální sportovci, spisovatelé, filozofové, fotografové - ti všichni budou moci svou profesi vykonávat. Ale jako amatéři. Bez nároku na odměnu. Možná, že to poněkud srovná ceny. Jsou v kultuře a sportu t.č. rovněž poněkud "mimo realitu".
    Systém nabídky a poptávky spojený s reklamní masáží a módním snobstvím vytváří jakousi kulturu okamžiku, módní ikonu dneška. Za 50 - 100 roků po většině dnešních hvězd ani ten pes...

    Budu o tom dávat článek, mám ho rozepsaný, ale je to pro mě dost nepříjemné téma. No ale potřebuji se s tím vyrovnat hlavně sám.

    OdpovědětVymazat
  20. Ano, to je všeobecně známo, Info. Zdroje máme sice různé, fakta jsou ale +/- stejná. Pamatuji nápis na korunách "Státovky jsou kryté zlatem a ostatními aktívy Státní bamnky československé." Už pěkných pár let tam nic podobného natištěno není. ¨Bankovky už dávno nejsou kryté. Je to jen imaginární, domluvená hodnota. Po skončení domluvy (z jakéhokoliv důvodu) to bude bezcenný papírek.

    P.S.: Část prostředků máme v Au. Pro jistotu. A ne doma.

    OdpovědětVymazat
  21. Jakube,
    Vám se točí hlava. A teď si představte, že vnuk - je mu třináct - prohlásil, že chce studovat ekonomii, finance a že chce také vydělat spoustu peněz. To už by byl v rodině třetí ekonom.
    Když člověk investuje opatrně, může na té krizi i vydělat. Jenže na to musí být odborník a musí pracovat v teamu.
    Některé fondy, co investují do státních dluhopisů, dávají až 16 - 18 procent ročně.
    Tak to běhá na světě, někteří musí z hladu krást, druzí na tom bohatnou.

    OdpovědětVymazat
  22. STK, nemůžete směšovat zpěváky, herce a sportovce (milionové honoráře) s "kulturou". Nevím, jaká je situace u fotografů a filozofů, ale spisovatelé, kteří se v Čechách uživí, jsou tu tak dva až čtyři. A jeden z nich je Viewegh. Dokonce ani taková autorka dívčích románků (zaručený odběr), která chrlí knížky v pravidelných rozestupech, jako Lenka Lanczová, nemá šanci se uživit a honoráře má jen jako jakési "kapesné". Což ono tak nějak je, víte, nemám tušení, kolik za knížku dostává přesně, ale řádově to bude kolem 20 000, což by nebylo špatné, kdyby to bylo každý měsíc, ale to je za kus.
    Pak si vezměme americké autory (abychom nebyli omezeni omezeným českým trhem - omezeným z hlediska možnosti nákladu). Takový americký zavedený autor, který má svou stabilní čtenářskou základnu a náklad několik desítek tisíc kusů a produkuje si své dvě knihy za rok, se uživí docela dobře. Na vilu v Hollywoodu to není, ale na pěkný domek se zahradou ano. Za to denně sedí u počítače, produkuje si svých 8000 slov/den a to je plný úvazek. Je to otročina jako všechno.
    Možná jste ale měl na mysli výjimky jako např. JK Rowlingová. To je ale spíš výhra v loterii než očekávatelný úspěch. Prostě děsná náhoda. Vydělala tolik peněz, protože prostě vyšlo tolik jejích knih. Protože se tolik čtou. Ale to je opravdu prostě náhoda, moc takových autorů není, vždycky za pár let tak jeden. A není na to recept, prostě je to loterie, kam si koupila los tím, že napsala knihu (kromě toho se uvádí, jak zbohatla ona, ale už ne jak tím zbohatl její agent - norma je 10% výdělku autora - a nakladatelství - to nevím, jak je v zahraničí nastavené - a distribuce - to nevím jak je v zahraničí, ale u nás je to přes 50% ceny knihy!).
    No a herci - taky se mi zdá, že jsou nesmyslně přepláceni, ale to se prostě blbě nastavilo a jak to přenastavovat. Jako amatérštinu zadarmo to nikdo dělat nebude. Čtrnáctihodinové pracovní dny nejsou výjimkou. Ano, oni dostanou neskutečné množství peněz, tedy ty hvězdy, ale s tím už se nedá nic dělat. Hm, a zajímalo by mě, jaký je podíl agenta u herců. Tam se točí ty peníze, co nejsou na očích.

    OdpovědětVymazat
  23. Zdravím Tess!
    Tímhle řemeslem (psaním) se opravdu jeden asi neuživí a pokud ano, tak jenom proto, aby potvrdil pravidlo. U spisovatelů to je, jen myslím a odhaduji, hlavně otázka jazyka a tudíž i velikosti trhu. O to mi ale vůbec nešlo. Chtěl jsem jenom upozornit na příčinu toho jevu - na (byť jen dočasnou a tudíž zdánlivou) zbytnost kultury pro populaci. A ta zbytnost se projeví - i když je to nepříjemné právě u těch oborů a úrovní (levelů) kultury, která je pro národ (?) snad tak důležitá. Ale nevýnosná. Zatím co seriálové herectví nebo dabing sice nesou peníze, ale nemají moc velkou "přidanou kulturní hodnotu". Tohle mám rozepsané jako článek, ale je to pro mě těžké téma, protože jsem insider. Pro některé z oboru téma přímo vražedné. Pokoušel jsem se do diskuze kdysi vtáhnout známé kritiky a režiséry. Nejsou ochotni diskutovat na jiných fórech, j¨než těch vnitřních s argumentem, že té kultuře (divadlu, tvůrčí fotografii atd.) stejně nikdo "mimo" nemůže pořádně rozumět. Prostě hermetici. Ale rádi by, aby je lidé chtěli, žádali a byli ochotni za jejich díla platit.
    Nebudu tu z hlavy vypisovat, co už mám někde napsáno. Jenom vyvrátím jednu pověru: Že herci zdarma hrát nebudou. To je opravdu velký omyl. Kardinální. Být hercem, skutečným hercem není zaměstnání ba ani povolání, to je nevyléčitelná nemoc. Herci, profíci, hrají v různých obskurních projektech, s ochotníky. Zadarmo. Hrají i nemocní, pokud se dokáží dolížit na jeviště a mluvit tak, aby to bylo slyšet aspoň do desáté řady. Divák většinou nic nepozná. Zákulisí ano. A taky vidí nemocného člověka v kostýmu, který porojde tou čarou mezi portálem a jevistěm a vidí zázrak. Takový, jako je ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Jak se mění PLDVK v koncertní křídlo. (A pak zpátky.)
    Postava těžkého maroda se najednou mění, narovnává a herec hraje. Lehce, jako by vůbec nebyl nemocný. Když skončí a opona po poslední děkovačce naposledy spadne, je třeba tu lidskou trosku, které tu najednou jen tak tak stojí rychle zachytit, dopravit do šatny, odlíčit, převléct a dovézt domů nebo do nemocnice. Kdo aspoň jednou takový zázrak viděl ví, že nepřeháním ani trošku.
    Podobné je to u hudebníků, tanečníků a dalších profesí. Můžete tomu říkat profesionální hrdost nebo čest, jak je libo. Ale to je to, co drží 90% lidí u divadla, filmu, v rádiu nebo televizi. Na ty "prachy" funguje nanejvýš těch 5 -10%.
    Jak vidíte Tess, pověry jsou o všech profesích. A hrdinné historky se taky vyprávějí o lecjakém oboru. Ale počkejte si na článek.
    ===
    Takže až dojde k prasknutí dluhové bubliny a nastane problém s el. proudem, plynem teplem, dopravou - ale hlavně jídlem, budou herci hrát tak, jako kdysi. Za stravu a nocleh. Na náměstích, v nevytopených tělocvičnách. A spisovatelé budou sedět v kočárkárnách věžáků a lidem, kteří se tam sejdou při svíčkách číst nebo vyprávět své příběhy, své knihy. Třeba za večeři. Nebo za děkuju.
    A to bude ono narovnání. Čili sestavení nových, platných žebříčků hodnot. Vzduch - voda - jídlo - pelech - bezpečí - potomstvo - atd. - atp. Tam někde uprostřed nebo až ke konci bude kultura.

    Je mi to líto, živí mě, ale tak to je.

    OdpovědětVymazat
  24. Ano, je to tak. K tomu víc, až přijdu z kavárny. Rozhodl jsem se odvážně po pár hodinách, že vyjdu ven. Proč? Podívejte se v TV večer na tu hrůzu ve fabrickém areálu. Už 12 hodin hoří 103. budova. 12 hodin se odtud valí gigantické kotouče černého čehosi. Nad celým městem bíločerný smog - mlha, popel, karcinogeny z plastů, kaučuku, kovů. Vzduchem 1 km ode mne.
    No nic... Ten nebohý Monti má kufřík s nápisem HARD AUSTERITY. A teď: to může v Č být strohost, vážnost, střízlivost (způsobů), upjatost. Myslí se asi to poslední, ne? Grazie mille.

    OdpovědětVymazat
  25. K původnímu tématu bych podotkl asi jen tolik, že na jedné straně, po letitých zkušenostech s všudepřítomnými bolševiky ve vedoucích rolích a funkcích, mi poněkud utopické nápady, třeba zrovna Václava Havla a dalších, hovořících o nepolitické politice, připadaly jako půvabné, lákavé a žádoucí. Nicméně po odeznění prvního zblbnutí a okouzlení, jsem stejně nakonec musel dát za pravdu pragmatikovi Churchillovi, který sice správně podotýká, že demokracie, ve které se pokoušíme žít, má řady slabin a jak se třeba už v poměrně dosti zemích ukazuje, tak populismem zranitelná je ta demokracie až přespříliš, ale na té druhé si musíme přiznat, že nic lepšího jsme zatím nevymysleli a nepodařilo se to zatím ani v Bruselu ani tomu think-tanku ve Spokojených Státech. No a ono zmiňované budování větších státních celků? A jak vám to připadá, ve světle faktů, kdy vnitřní pnutí hrozí Španělsku zmenšením o jeden a až dva nové státy a na přetřes přichází i oddělení Skotska od Velké Británie. Konec konců, poměrně kulturním způsobem provedená rozpad Československa na 2 státy už máme za sebou a poněkud krvavější a rasantnější variantu toho samého mám za sebou i v bývalé Jugoslávii. Zkrátka a dobře, myslím si, že budovatelé zářných zítřků v Bruselu, nemají zase až tak mnoho důvodů k optimismu, zejména ještě za podmínek, kdy ke všem těmto odstředivým tendencím navzdory, zhoršují ještě situaci nesmyslným plýtváním penězi na dotace, kšeftování s emisními povolenkami a podporami zelených nesmyslných projektů, čímž posílají ke dnu celou evropskou ekonomiku, protože dokonce i každý průměrný ignorant ví (každý, jen ne ti bruselští), že když zdraží energie, zdraží nakonec všechno a zdražování samozřejmě podrývá i ty poslední zbytky konkurence schopnosti, které evropským ekonomikám ještě zbyly. Považuji proto švýcarské rozhodnutí, v EU tak nějak být a zároveň nebýt za velice prozíravé a rozumné a lituji, že jsme podobný rozum neměli i u nás, teď už jen musíme sklízet následky nemoudrých rozhodnutí. Kdybychom se z toho aspoň dovedli poučit, byl bych rád, ale obávám se, že je marné něco takového vůbec očekávat. Z toho, co jsem kde zatím viděl, mi to, co mají Švýcaři, připadne zatím jako nejrozumnější a nejfunkčnější model.

    Co se té kultury týče, tak ano, znám spousty lidí a lidiček (mám ateliéry kousek ode mě a občas jim tam s něčím pomáhám), kteří svou profesi doslova milují a opravdu jsou ochotni jí vykonávat za poměrně skromných podmínek po neuvěřitelně dlouhou dobu denně a i dost bez ohledu na pátky, svátky, soboty či neděle. Nemohu ale třeba vylovit z paměti ani jednoho režiséra (z těch již známých a "značkových"), který by byl ochoten pracovat za něco menšího, nežli cca 100 a něco kKč měsíčně. No, ale proti fotbalistům či hokejistům, je to pořád ještě zadarmo. Na druhou stranu, všichni dobře víme, že veřejnoprávní TV je z hlediska nákladovosti a efektivity taková docela nenasytná černá díra. Silně až zoufale postrádám novináře ražení Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky nebo v jednom z článků zmiňovaného Jana Petránka, zato ty tupouny jakoby na padácích shazovali...

    Co se spousty sportů týče, tak z hlediska schopnosti pohltit jakékoliv peníze, je to snad ještě mnohem horší Otesánek, nežli kultura. Dívám-li se na některé astronomické sumy, které poletují vzduchem například v hokeji a fotbale, tak bych zarazil jakoukoliv státní podporu těmto sportům, když mají na tyhle platy, žádnou podporu nepotřebují a i podporu od podnikatelských subjektů bych omezil až na tu z čistého zisku po zdanění, z toho ať si každý cpe do sportu kolik chce.

    OdpovědětVymazat
  26. Jakube, ten fajruňk vám (zlíňanům) nezávidím.

    Zpátky k tématu depolitiky: četl jsem a skoro přečetl před dvěma lety knížku Kritika depolitizovaného rozumu, sborník úvah autorů Bělohradského, Barši, Hausera, Magida, Schnura, Slačálka, Stockelové, Škabrahy a Vodrážky. Směs víceméně levicových autorů a jejich názorů, často polopravd, občas až záměrných demagogií. Ale jako obvykle ve fázi diagnozy mají občas dobrý postřeh. Škabraha píše o "expertizaci", tj. situaci, kdy občanská participace na politice ja umenšována argumenty, že složité problémy je třeba ponechat odborníkům, přitom ale odborníci jsou najímáni na hledání řešení, které konvenuje zadavateli. Což je docela dobře možné, protože většina věcí má více zhruba stejně vhodných řešení.

    OdpovědětVymazat
  27. Ovšem na druhou stranu, Draku:
    Na fotbal se přece chodí spousty lidí "odreagovat" - t.j. zařvat si zplna hrdla sborově pár nesmyslných hesel, něco popít z placatice a ti mladší se pak před stadionem porvat o čest svého klubu. Testosteron se vyplaví a zase jsou pár dnů snesitelní. A jsou ochotni platit vstupné na stadion, klubové šály, dresy nebo cestovat za svým klubem tisíce kilometrů a podpořit ho i v cizině. Já tomu nerozumím, jsem sportovní analfabet - dělal jsem horolezectví, vysokohorskou turistiku a speleologii - což sice kolektivní sporty jakž-takž jsou, ale rozhodně ne tzv "úpolové" t.j. neperou se tam dva nebo dva lidi nebo dvě (družstva) podle stanovených pravidel. Taky tam většinou chybí byť i jen náznak diváků.
    Ale když jsou ochotní diváci platit - je to "neviditelná ruka trhu" a co s tím. Horší je, že s jídlem roste chuť a sportovci začínají "dojit stát", když Sazku si nechali tak hloupě vzít. Argumenty vždy stejné - je potřeba vychovávat mladou generaci, protože ve (z)dravém těle (z)dravý vzduch bla, bla, bla... Když fotbalista bere mnohonásobně víc, než špičkový chirurg, vědec nebo profesor považuji to za principiálně špatné. Ale "lid si to žádá".
    Abych to zkrátil: (zdejší intelektuálové mě zase upozorní, že příliš zjednodušuji) máme se příliš dobře a tak nám zbývají prachy na _ypoviny. Ne sice všem, ale mnohým. A na co je dáváme určuje zvyk, reklama, veřejné mínění.

    O kultuře (umění - abych byl přesnější) mám rozepsaný článeček. Asi ho budu muset dokončit, protože i tady, v Útulně běhá o kumštu tolik "hoaxu", že se jeden nestačí divit.

    OdpovědětVymazat
  28. Jakube,
    v současné siuaci "HARD AUSTERITY", znamená přísná úsporná opatření. A pan premiér Monti kráčí na povel Merkelové ke srázu, odkud spadne do moře.
    Kdyby tam spadl jen Monti, nebyla by to velká škoda, horší je, že tam spadla italská ekonomika. Dnes noviny přinášejí zprávu, že i EU kritizovala jeho daň z nemovitostí. Prý se má upravit, aby nezvyšovala chudobu obyvatelstva.
    Pan profesor okamžitě prohlásil, že bude-li u vlády, ihned ji upraví. Zároveň při svém "vystoupení" na politické pole dal vědět, že sníží daně, bude-li premiérem. Při čemž - contradictio in terminis - zapomíná, že právě tento rok přijdou v platnost nařízení, zavádějící tři nové daně, jejichž autorem je právě jeho vláda.
    Můžete se spoléhat na nějakou nestrannost nebo nezainteresovanost t.zv. odborníků?
    Depolitizovaná demokracie? Možná že si americký politolog N.Gardels "vybral" Montiho vládu jako názorný příklad realizace nebo realizovatelnosti teorií svého think tanku v praxi jen proto, aby tak nalákal nějaké italské nakladateltví k vydání jejich knihy. To by bylo asi tak nejrealističtější vysvětlení.
    Jinak člověk nemůže říci nic jiného, k jeho prohlášením z počátku ledna, že je buď blbý anebo slepý.
    Nezlobte se, že vás všechny pořád krmím italskou situací, ale mám za to, že to jsou poznatky dost poučné pro všechny.

    OdpovědětVymazat
  29. Uznání za anticky prostou a jasnou diagnózu - upozornění, Žibřide: Ve fázi diagnózy mají velmi dobrý postřeh. Vynikající postřeh. Ano, a potom... pak už se bleskově a všemi prostředky, které jim demokracie nabídla na stříbrné lžičce, ta kára začne valit a žádné postřehy, ohledy, závazky už roli nehrají. S. Pelikán se v emigraci zeptal někdejšího protivníka z let 45-48: A vy jste nám to všecko věřili - ? Ano - ! udiveně řekl zaražený protějšek. Pelikán vybuchl v sarkastický chechtot a začal ho plácat po rameni... TOTO o nich vypovídá dokonale.

    OdpovědětVymazat
  30. StK:

    Myslím, že kdyby si ta zrůdná mašinérie zvaná sport, měla na sebe vydělat jen a pouze tím vstupným, tak by se musela o dost menšit a o dost uskromnit v nárocích všech zúčastněných. S loterií, tatíčkem státem za zadnicí a k tomu ještě spoustou padouchů, toužících prohnat skrze sport prachy, za účelem jejich záchrany před zdaněním, je to samozřejmě všechno jinak. Kdyby si ještě ti mladí agresivní pitomci, co se na těch zápasech tak rádi rvou, měli zaplatit i kamerové systémy a soukromou ochranku, dosáhlo by vstupné takové výše, že by ho pravděpodobně platit nechtěli. Ale dal bych jim tu možnost. Ať si každý jeho vlastní prachy prohazuje oknem dle libosti, já jen nemám rád, když se to děje na dluh, který pak mám splácet já a mí potomci. A ono se to díky tomu blahovolnému černoděrnému neprůhlednému čurbesu, kterému se jinak říká financování sportu, v docela značné míře děje.

    OdpovědětVymazat
  31. informaci:

    Jsme rádi, že se něco dozvídáme o dění v Itálii. Spousta problémů, které se tam řeší ať už uvnitř, nebo ve vztahu k EU, se nás buď z části týkají také, nebo na to třeba časem také dojde.

    OdpovědětVymazat
  32. A podívejme se, "Evropa" se začíná otevřeně vměšovat do italských záležitostí.
    Barroso a Schultz (předseda EP) hájí opatření Montiho a jeho politiku "austerity". Vina za dnešní situaci je na straně Berlusconiho a jeho vlády, která spravovala Itálii v posledních deseti letech.
    Schultz se pohoršeně pozastavuje nad tím, že Berlusconi bude znova kandidovat ve volbách jako nová osobnost. Monti má podle něj zásluhu na tom, že se Itálie zase vrátila zpátky do EU, odkud ji vyloučila B. vláda.
    Ti blbci tu ještě chyběli! Demagogové!
    Uvádějí to tiskové agentury jako Ansa, list la Repubblica, International Business Times.
    Máte štěstí, že se nepletou i do volby prezidenta.

    OdpovědětVymazat
  33. informaci:

    Itálie je větší, důležitější a významnější, to se nedá nic dělat, takže teď asi nemají to evropští padouši větších starostí, nežli jak udržet v čele Montiho. Prostě tak nějak doufali, že se jim S.B. podaří dostat ze sedla na déle, ale asi ho trochu podcenili. Podceňovat protivníky se obvykle nevyplácí, jeden pak vychází z mylných předpokladů a ať už je to jak chce, tak oproti zelenorudým unijním soudruhům Evropanům, leží mé sympatie na straně S.B.

    Až ti evropští padouši buď zvítězí, nebo prohrají v Itálii, a zrovna nebudou mít nic lepšího na práci, mohou se zase z nudy vrhnout vší silou sem.

    OdpovědětVymazat
  34. Nedaj bože.
    Ale musíme s tím kdykoliv počítat, va da sé... samosebou.
    Jenže to není tak jednoznačné. Je zásadní (a samozřejmá, omlouvám se) otázka, jestli a nakolik je to či ono chyba systému (= EU) nebo konkrétních lidí v té či oné funkci. Např. kníže, kterého jak víte velice beru, je právě ve věci Unie jednoznačně a jasně kompletně/komplexně pro ni. Jaká taká, praví sa tu. Tož vidíte.

    OdpovědětVymazat
  35. Jakubovi S.:

    A nebyla to náhodou východní část římské říše, která se kdysi zhroutila následkem toho, že v ní byrokracie natolik přebujela, zvlčela a urvala se ze řetězu, že už s tím skoro nic rozumného nešlo dělat? A nezdá se Vám, že ten současný unijní aparát vykazuje podobné symptomy? Já si pana knížete velice vážím, je to zkušený a inteligentní člověk, ale i on má právo na své utopie a omyly, tak jako každý z nás. Já se obávám, že jeho víra v současnou EU, je spíše nemístný optimismus a rozhodně jí s ním nesdílím. On se ale asi toho jeho vyvedení z tohoto omylu už asi nedožije, což možná bude z určitého úhlu pohledu možno chápat, jako laskavost osudu vůči němu. Já si myslím, že on si tu laskavost zaslouží, ale my, později narození, už nyní zaznamenáváme docela významné náznaky tohoto eurounijního vyvedení z omylu a v řádech ani ne desítek let, tu budeme mít i mnohem důraznější projevy eurounijní deziluze.

    OdpovědětVymazat
  36. Celá desetiletí do rozvalu to podle mého asi nebudou. To budou jen roky. Mám stejný pocit (ne vědomosti nebo informace) jako v roce 1968, kdy jsem situaci cítil jako vagón, který jede z čím dál tím prudšího kopce. Říkal jsem - to už nikdo nezabrzdí.
    No - nezabrzdil. Vykolejil ten čs. vagón a na ztráty nehleděl. Jen šťastnou souhrou osudu byly tak malé.

    OdpovědětVymazat
  37. StK:

    Jakou konkrétní podobu to vykolejení, bude mít, a jak rychle, či naopak postupně přijde, a nakolik to bude ničivé, to samozřejmě závisí na poměrně dost okolnostech a faktorech. Může to být prudké až explosivní, podobně jako na Balkáně, ale může to být i takové postupné drolení jednotlivých států a současně i celé slavné Unie. V tom nejlepším případě by to mohlo být takové bezmocné a pomalé rozkládání a drolení. Nejspíš to bude cosi mezi těmito extrémy a spíš to asi bude mít blíž k tomu bezmocnému drolení. Kolik chybí k tomu, aby se Belgie rozpadla na 2 kusy? Myslím, že fakticky už to poměrně dávno nastalo, teď jen zbývá, aby se rozhodli to udělat přiznat i po formální stránce. Španělsko jakoby mělo v úmyslu rozdělit se na 3 státy, Itálie je sjednocená cca 200 let? Odstředivé tendence jsou tam ale jakbysmet, sever má zaječí úmysly poměrně dlouho. Československo už rozpadlé je, Jugoslávie také, Polsko docela drží pohromadě a německou a francouzskou situaci zase až tak dobře neznám. Skotsko se chystá na referendum o odtržení od Velké Británie, Severní Irsko by se asi také trhlo, mít ten zářný příklad. Kdysi se od Svédska trhlo Norsko, není to tak dávno, Grónsko zase chce pryč z Dánska, nebo už je? No a o napnelismech uvnitř členských zemí EU ani nemluvím, to by bylo nadlouho.

    OdpovědětVymazat
  38. Včera jsem se, milí štamgasti, dívala na historické setkání - utkání dvou protivníků Berlusconiho a Michele Santora na TV 7. Proč historické? Jejich vzájemná nevraživost je známá už od doby, kdy Berlusconi vstoupil do politiky na počátku devadesátých let. Bylo to skutečně televizní happening 21. století a počátek nové politiky v Itálii, jak řekli novináři v debatě, která následovala v TV 7 hned po programu. Italský politický život se musí změnit, musí se dojít k politické svornosti, aby Itálie mohla čelit nové situaci.
    Ve vysílání Michele Santora se ozvaly vyčítky, proč Berlusconi v listopadu 2011 odstoupil a nechal tak Itálii napospas technokratické vládě Montiho, dosazené na naléhání Unie a mezinárodních finančních kruhů. Vyčítala mu to zástupkyně severoitalských středních a drobných podnikatelů, které daňová politika Montiho přivedla na mizinu, takže jejich podniky krachují po desítkách týdně. Při současném daňovém náporu nemohou vydržet konkurenci s Německem, zavírají, i když mají zakázky na celý rok předem. Banky nedávají dál úvěr, stát tlači daněmi. Suverénní stát má právo na svou vládu, svobodně zvolenou, má právo i na svou měnu. Proč Itálie nevystoupí z eura anebo dokonce z Unie, bude-li to nutné, aby se znovu stala suverénním státem?
    Hovořilo se, i když jen v náznacích, o mezinárodním "komplotu", o nátlaku MMF, aby Itálie přijala půjčku, o nátlaku ECB (tenkrát vedené Francouzem Trichetem), aby Berlusconi vyhodil z vlády svého ministra financí Tremontiho, který nesouhlasil s německo-francouzskou linií. Hovořilo se i o nátlaku mezinárodního tisku jako na př. The Economist, který uveřejnil na obálce karikaturu B. s nadpisem - Kdy už konečně půjdeš?
    Dodala bych k tomu na př. i jásání listu The New York Times nad B. demisí - Berlusconi Steps Down, and Italy Pulses With Change. Jiné listy psaly: Bye bye, Bunga-bunga. Obraz Berlusconiho - nepřítele italské levice, která z něj udělala nestoudného satyra, co "konzumoval" po desítkách nevinné děvy na svých večerních orgiích, se najednou stal i obuškem pro mezinárodní síly finanční a politické, které se proti němu spojily. Stačí si projít mezinárodní tisk konce 2011 r., aby to vyplynulo docela jasně na povrch. Teď najednou italská veřejnost přichází na to, jak zhoubná byla celá akce levice, včetně levicových soudců pro prestyž Itálie, pomlouvačná akce, podle níž u vlády byl zpustlík a nemrava, který se o finanční situaci nestaral? Technokrat Monti s "vysokým morálním profilem", dobře zabydlený v Bruselu, byl tenkrát vítán jako spása. Jeho první dekret měl poeticko-ikonický název "Salva Italia" (Pro záchranu Itálie). Očekávání tohoto zázraku Spásy bylo všeobecné. Teď, když Italové padli bolestně prdelí na zem, vidí, že politika musí snížit tony, přestat se rvačkami, dojít k dohodě, svornosti, hájit národní zájmy. Dojde to konečně levisovým prokurátorům, levicovému tisku a samotné Pd, že za situaci mohou ve značné míře i oni? Bersani z Pd se ometá kolem Montiho, chtěl by s jeho seskupením uzavřít koalici a tak se dostat znova k moci. Zřejmě se ze situace moc nepoučil.
    Když to pochopil Santoro a mladí novináři, proč je to tak nedostupné pro Bersaniho? Pořád mu ještě nedošlo, že demokracie technokratů není demokracií? Ex komouší mají asi delší vedení.

    OdpovědětVymazat
  39. Kdysi dávno jsem se Draku na téma stability států bavil se svým vojenským šéfem, podplukovníkem. Mimo jiné - politruk a pochopitelně komunista. (Kdesi jsem teď četl strašnou zprávu, jaká hovada byli politruci. Ten "můj" se staral, aby se ve svém volnu měli vojáci jak zabavit, aby se dostali domů častěji, než byl nárok a aby velitelé, kteří pocházeli "z nuzných poměrů" se chovali pokud možno jako lidi.)* Takže téměř jako vždy - je to kus od kusu různé. Jenom jednou měsíčně nahnal vojáky do jídelny a tam bylo skoro hodinové PŠM**. To se ale dalo prospat.
    Tak ten podplukovník byl docela chytrý pán - mám od něj převzaty tři poučky: Jednak, že Česko je nástupištěm při každé válce Východu proti Západu a naopak a že proto budeme vždy k jednomu z těchto bloků patřit a že nejstabilnější bývají státy, které mají pravidelný tvar. Ideálně kruh. Ta třetí byla o lidech, kteří udělali rychlou kariéru. Jak tak život šel, jeho teorie se potvrzují. Z Varšavské smlouvy jsme přeskočili do NATO, rozpadají se státy, kde je do centra moci buď blízko nebo příliš daleko nebo mají rozdílné klimatické a místopisné podmínky. Případně se liší řečí - Belgie. Budu si ještě muset vzpomenout na další příklady.

    */ též jedna z teorií mého tehdejšího šéfa. Už asi byl dávno v důchodu ebo posmrti, když se objevil neodolatelný filmový major Terazky a jeho: "Teraz, kým som majorom..."

    **/ Politické Školení Mužstva. Teď mě napadá, že vzhledem ke gender rovnováze by se to muselo jmenovat jinak. Zvláště v USA, kde se militantně nabuzené dívky (hormony? výchova?) vnucují do armády, aby poté mohly podávat žaloby pro znásilnění. (Dtto homosexuálové.)

    OdpovědětVymazat
  40. Nemohu se tvářit jako expert, Italsko jsem všehovšudy třikrát projel služebně a jednou soukromě (zato vždy od severu k jihu), ale získal jsem pocit, že se sever od jihu dost liší. Životní úrovní, mentalitou a snad i řečí. Ostatně co to je ta vaše Severní liga? Nechce se nakonec Sever "trhnout" od chudého a zaostalejšího jihu?
    Vzpomínám, že kolem roku 1975 bylo možno dostat kromě oficiálních taky jakési "lokální" liry. Ty Vám vydali zpět při nákupu.
    Tyhle "lokální liry" platily jenom v tom kraji, kde byly vydány. Bylo to dost protivné, hlídat, aby se před přesunem člověk té místní měny zbavil. Ostatně myslím, že to právě k tomu účely bylo - utratit co nejvíc peněz "v místě".

    OdpovědětVymazat
  41. Kocoure,
    ty místní liry v sedmdesátých létech jsou historický floklor.
    Severní liga jako politická strana vzniká v 1991 spojením různých místních autonomistických hnutí. Tenkrát ještě snaha po secesi severních regionů byla silná, vedlo to i k rozpadu první B.vlády v r. 1994. Jenže časem ty jejich choutky po oddělení odpadly, Liga dosáhla fiskálního federalizmu, měla účast v B. vládě, ve vedení
    Ligy je teď pragmatický Maroni namísto demagoga Bossiho, který odstoupil pro korupční skandál. (Kradou všude, i ti nejpoctivější, to jste nevěděl?)
    Takže Liga znova jedná s B. o koalici.

    OdpovědětVymazat
  42. Drobné upřesnění, neb klasiku je dobré citovat přesně: Čo bolo, (to) bolo - terazky som majorom!¨
    Loni jsem tady už psal, že na člověka projíždějícího botou až dolů působí ta země jako dvě jasně ve všem možném rozdílné entity (nechci teď přemýšlet, jak to nazvat). Liší se víc, než jinde dva samostatné státy. Problém je Řím, jako v Belgii Brusel. U nás nebyl. No - v Jugoslávii taky ne...
    Grónsko už je nějakou dobu samostatné, jakkoliv spojnice s Kodaní trvale jsou. Předtím se trhl Ísland, země zaslíbená pro mé potomky. (Taky Norsko, Skotsko, Bretaň. Mně provždy učarovaly křídové útesy s borovicemi na Baltu.)
    Od ledna do léta 68 jsem měl úplně tentýž pocit. Že je to urvané z řetězu a nikdo to už ne(u)řídí a může to skončit jakkoliv. Byl jsem rád (strašně) a čím dál víc ve mě rostlo napětí jak ve VN vedení. A v čele nýmand (za rok dal příkaz k mému rychlému odsouzení samosoudcem - vždy poslušen Strany). No, that´s another story, že, Mr Kipling.

    OdpovědětVymazat
  43. Omlouvám se Jakube,
    samozřejmě zní ten citát tak, jak píšeš. Tak. Inu, já jsem nebyl a nejsem král. (Přesnost je vlastnost králů.)
    Takže abych to upřesnil: celu Itálii jsem projel 3 + 1x, jenom na severu jsem byl ještě 2x.

    P.S.: A stejně nebudu král! Právě jsem si vzpomněl, že ještě jednou jsme severem projížděli do bývalé Jugoslávie. Spali jsme, tam i zpátky, v Benátkách. V zimě, žádní turisté. Krása, dobře se fotilo, byli jsme tam jenom já a Benátky. Proč jsme to tenkrát nevzali přes Maďarsko už nevím.)

    OdpovědětVymazat
  44. Před mnoha a mnoha léty jsem v kině viděl slovenský film Kým sa skončí táto noc - Než skončí tato noc. Jakýsi chlapík (hraje ho Pántik) přijde večer do nočního baru a začne tam propíjet velké peníze. Tedy skutečně velké. Začne se tam k němu lísat většina ostatních hostů, aby jim dal nalít Napoleona. Jsou tam taky dvě dívčiny - Češky - které vyrazily do Tater prožít tam několik dní a zapomenout na šedivý život v kanceláři. Jedna z nich (hraje ji pozdější Matuškova exmanželka Zelenohorská) skončí na dvoře na popelnicích s jedním z mladíků, kteří do baru vyrazili za nějakým erotickým dobrodružstvím (Dančiak). A ráno, když už nemá ani korunu, dá ten "velmož" zavolat VB s tím, že je mistrem ve stavební firmě a že právě propil peníze na výplatu své party. Zatknout ho přijde myslím Polónyi, taky zajímavý herec - takový rytíř smutné postavy. Zajímavý film, i když dost bezútěšný, odpovídající atmosféře druhé poloviny 60. let.

    http://www.csfd.cz/film/108825-kym-sa-skonci-tato-noc/

    OdpovědětVymazat
  45. Přátelé z EU hájí Montiho a jeho politiku úspor a varují, že odchod od této politiky bude pro Itálii katastrofou. Tentokrát se dal slyšet v tiskové konferenci s evropskými novináři evropský komisař pro ekonomii Olli Rehn. Opatření prý byla nutná, protože politika B. vlády v září 2011 r. "neodpovídala závazkům kontroly státního rozpočtu".
    Pokud jde o příští volby, dodal Rehn, "nemůžeme si dovolit žádnou shovívavost v uvolňování při provádění reforem".
    Co to znamená? Dosadí sem snad EU Montiho úředně jako svého komisaře,když nevyhraje volby? Jako že je nevyhraje!
    I Monti tvrdí, že bez něj a jeho politiky bude z Itálie zaostalá okrajová země.
    Protože zničením její reálné ekonomiky se Itálie stává zemí rozvinutou, bohatou?

    OdpovědětVymazat
  46. Film Kým sa skončí táto noc má snad být nějakou moderní obdobou Ezopovy bajky o cikádě a mravenci? Zjednodušené a pro masy značně srozumitelné vysvětlení dnešní mezinárodní krize?
    Mravenec, který pracoval celé léto, aby nastřádal zásoby na zimu, se ptá cikády, která celé léto zpívala a na podzim ho přijde prosit o pomoc, "Кумушка, мне странно это:
    Да работала ль ты в лето?"— Na odpověď lehkomyslné cikády "Я без души Лето целое всё пела".— odpoví uvážlivě "Ты всё пела? Это дело: Так пойди же, попляши!" (ruská verze od A. Krylova).
    Je to velice snadné svalovat odpovědnost za dnešní finanční krizovou situaci na líné jižany, kteří po obědě spí a škrábají se na pupku místo aby pracovali. Snadnější nežli si prostudovat historii západních ekonomik od Brettonwoodské dohody až do dneška. Je značně náročné a je potřebí jisté kompetence k probírání se meandry světové finanční situace. Ale bajkou se nevysvětlí, proč světové finanční trhy vytvořily objem finančních produktů, který sedmkrát převyšuje celosvětový HDP. Ten nadbytek peněz, co teď škrtí spekulací reálnou ekonomiku přece nevytvořili líní jižani škrábáním se na pupku.
    To mi, prosím vás, neříkejte!

    OdpovědětVymazat
  47. Ona je ta moderní společnost celá taková dost padlá na hlavu a celkově churavá. Díky rasantnímu růstu produktivity práce v zemědělství a díky tomu samému v průmyslu a navíc ještě levné výrobě v Asii, došlo k zásadnímu obratu v ekonomikách a zároveň s tím i nebývalému růstu množství kapitálu (peněz v oběhu), které ale už ani trochu neodpovídá reálným ekonomickým vztahům, parametrům a potřebám. Nenažranost a bezohlednost jejich vlastníků destabilisuje ekonomiky o to víc, úměrně množstvím těch chimérických hromad kapitálu. K tomu si přičtěme populismus a vznik určité vrstvy lumpenproletariátu, který už neumí a snad ani nechce žít jinak, než z podpor a dávek a díky politickému populismu jeho nároky rostou a financuje se to celé na dluh. Objem nesmyslného a kontraproduktivního přerozdělování v EU, spolu s nesmyslnou podporou výrob energií, zdražujících produkci celého sektoru a následně i celého hospodářství se dostáváme k tomu, co nás tíží, jenže co s tím, a jak z toho ven, to pořádně nikdo neví, já také ne. Jsem si celkem jist jen tím, že čím déle se bude existovat tímto nesmyslným způsobem, tím a větší výšky pak budeme padat na držky a tím víc to bude bolet. To ale ti panáci, omezení jedním volebním obdobím, příliš "neřeší"...

    OdpovědětVymazat
  48. Nevidím Pedrovi do hlavy Informace, ale na 99,9% to tak nemyslel. Nedělejte "potrefenou", nesluší Vám to.
    Nicméně: Na jihu jsou opravdu životní priority a tempo jiné, než třeba v Německu. To si zastírat je hloupost. Opravdu jsem zaregistroval jiný přístup k životu třeba v Německu nebo na jihu Chorvatska či Itálie. Pochybuji, že by se to za těch 10 let, co sedím víceméně doma nějak progresivně změnilo. Je pravda, že z místa samého to většinou není vidět. Příbuzní v Polsce se diví, co mi všecko na Polácích vadí. Oni už ty věci prostě nevidí. Nebo je zajímavé, co na Češích vidí naopak Polák - novinář Mariusz Szczygiel. A přitom je to "čechofil" a vůbec fajn chlap. Mám všechny jeho knížky a dvě mám i podepsané.

    OdpovědětVymazat
  49. Navazujíc na StK, jen podotknu, že svět už dávno není tím, čím býval, jak v tom vtipu o Hitlerovi, který se po letech dostal na vycházku z pekla a který se s děsem zase fofrem vrátí zpátky s tím, že už tam nechce, protože jak říká: "Svět je úplně naruby, vůbec mu nerozumím, Němci kšeftujou jak o život a Židé válčí...". Spousta německých firem se dnes nemá špatně jen a pouze z toho, jak dokáže vpašovat do dodavatelských smluv nějakou dobrou "technologickou minu", které si výrobce ve smlouvě nevšimne, podepíše jí, ale vyrábět to rozhodně není za přiměřených nákladů schopen a z původně očekávaného "dobrého kšeftu" je pak jen otrocká dřina na hranici rentability, protože po nedodržení parametrů podle "technologické miny" přijdou na řadu penalisace a slevy. A není to ani zdaleka ojedinělý případ.

    Může být přinejmenším poučné a zajímavé dozvědět se něco o tom jak nás vidí a vnímají naši sousedé, ať už blízcí, nebo ti vzdálenější. Někdy to vypovídá něco o nás někdy o nich a někdy o obou a ne vždy to musí být jen lichotivé. Dobré ale je přistupovat k tomu pokud možno bez emocí, jinak hrozí, že člověk zareaguje nesprávně a nakonec se nic nedozví.

    Nemyslím, že by na současné italské krizi měla lví podíl jen a pouze jakási lehkomyslnost či neochota pracovat. Jsou tu i jiné objektivní příčiny, například ta, že celá eurozóna dost připomíná dům, který jakoby byl vybudován shora dolů a nemá základy, je v ní spousta problémů, kterými se nikdo pořádně nezabýval. Dřívější fungující a pružný systém směnných kursů byl nahrazen zkostnatělými pravidly, šitými na míru spíš Německu a Holandsku, nežli třeba Itálii, Španělsku a Francii a to spolu s levnými úvěrovými zdroji napáchalo své a následná hysterie na peněžních trzích to jen dorazila. Rychlé, snadné a bezbolestné řešení ale neexistuje a do těch pracných a bolestných se nikomu zatím nechce a tak to furt podpírají vidlemi a doufají v zázrak.

    OdpovědětVymazat
  50. Pre boha svätého, moja poznámka sa predsa vôbec netýkala situácie v Taliansku alebo problematiky volieb v Česku - týkala sa slovenčiny. Neviem aký iný skrytý význam v nej Informácia hľadá. Náročky som podčiarkol to Než. Možno Jakub pochopil, čo som tým chcel naznačiť.

    OdpovědětVymazat
  51. Draku,
    nejsem ekonom a tím míň monetarista, ale jak jsem se všude dočetla a jak se zdá být zcela logickým i neodborníkovi, ten nadměrný objem peněz nepochází z ničeho jiného než z tištění nových peněz státními centrálními bankami, kterými kryjí státní dluh.
    Když vezmete v úvahu, že Brettonwoodská dohoda (krytí dolaru a ostatních měn zlatem) přestala fungovat počátkem sedmdesátých let, že od té doby centrální banky tisknou peníze, umíte si asi domyslet, kolik toho daly do oběhu.
    Bylo by zapotřebí provést celosvětovou měnovou reformu, jenomže to není vůbec lehké a snad ani proveditelné. Není to jako u jednotlivých států s vlastní měnou, kde rozhodne vláda nebo parlament, jakým způsobem, v jakém poměru vyměnit nové peníze za staré. Předpokládalo by to hluboké politické a sociální změny a to v globálním měřítku.
    Našla jsem sice článek nějakého utopisty, který to považuje za možné, ale mám pochyby o platnosti jeho teorií.
    Dám Vám odkaz, jestli Vás to zajímá.
    http://cromalternativemoney.org/
    Klikněte si na Documents

    OdpovědětVymazat
  52. StK,
    liší se jak mentalitou, způsobem života tak životní úrovní nejen sever a jih Evropy, ale i sever a jih Itálie. Ale co na nynější krizi udivuje, že sever je stejně postižený jako jih a mám dojem z toho, co čtu, že daleko víc.
    Ta paní podnikatelka z toho včerejšího vysílání, kde hovořila o zoufalém postavení středních a drobných podnikatelů pochází ze severovýchodu - benátsko a okolní území, které je tradičně nejpracovitější a nejbohatší částí sev. Itálie, kromě snad Alto Adige (italské jižní Tyroly). Když mají Montiho takový ničiný dopad tam, tak to není jejich leností nebo neschopností, ale nepřiměřeností a pomýleností Montiho reforem.

    OdpovědětVymazat
  53. Když chcete, aby Vám lidi rozuměli, Pedro, nemluvte v hádankách a obrazech s metaforickým přesahem. Každý si to pak vysvětlí buď podle kontextu diskuze nebo podle toho, co ho právě zajímá. Já jsem v tom viděla narážky na současnou evropskou finanční situaci. Rozházení státních peněz, hýření penězmi svěřenými na jiné účely.
    Jiní v tom můžou vidět narážku a prezidentské volby nebo na politiku české vlády. Záchytný bod NEŽ namísto slovenského KÝM mi nic neříká. V poslední větě "atmosféra druhé poloviny 60. let" můžu vidět tak akorát narážku na analogii s dneškem.
    Na Ezopovu bajku jsou na webu moderní varianty, které situaci bajky aktualizují, převádějí ji do současného sociálního kontextu. To mě svedlo z cesty.

    OdpovědětVymazat
  54. Ospravedlňujem sa, že som ako názorný príklad významu slova Kým uviedol názov slovenského filmu Kým sa skončí táto noc. V češtine Než, Dokud. Vždy keď vidím alebo počujem slovo Kým, vybaví sa mi názov práve tohto filmu. Nechcel som iba, aby to vyzeralo že som škodoradostný a že chcem poučovať ako to zvykne často robiť jeden zo štamgastov - preto som iba naznačil (pozerali ste sa včera od 20:00 na prírodopisný film na ČT2? - opäť náznak, pre pani Informáciu bohužiaľ opäť nezrozumiteľný). Bohužiaľ, mladšia generácia už v svojej vetšine slovenčine nerozumie alebo rozumie iba čiastočne (http://www.sme.sk/c/3799572/rozumeju-ceske-deti-slovencine.html - pre mňa je to druhá materinská reč - starý otec tam hore - Pozdravujem!). Pozdravujem Jakuba, ktorý celkom iste môj náznak pochopil. A ak dovolíte, už to nebudem ďalej rozoberať.

    OdpovědětVymazat
  55. Tak už ho nepeskuje, Informace, prosím!
    Nebo si máme zapamatovat, že při diskuzi s Váma jen "fakta a nic než fakta"?
    Tohle je blog postaršího kocoura, který žije od mládí v prostředí, kde snad nikdo neřekne nic bez nějakého dalšího/druhého/třetího významu. Ani "Dobrý den!".
    A že někdy nedokážu/nechci použít druhého (pátého) významu věty/slova? To jen proto, že k tomuhle způsobu komunikace/zábavy musíte být vybavena - dlouhodobým pobytem v prostředí, kde se mluví téměř jen v náznacích. My, kteří jsme museli zachytit informace z oficiálních zdrojů, pokud jsme chtěli nějaké informace mít, jsme byli na jinotaje cvičení 40 roků. Takže je umíme bez problémů rozšifrovat.
    Tak už nám to odpusťte, vy obyvatelé "svobodné zóny".

    OdpovědětVymazat
  56. Pedro,
    včera večer som pozerala politickú debatu o Montiho opatrenijach. Ak vás to zaujíma, napíšem vám krátky obsah.
    Monti pracoval ako poradca pre investičnú a ratingovú spoločnosť Goldman Sachs a teraz tam pôjde pracovať jeho minister rozvoja. Zaujímavé, že?
    Obaja moji rodičia boli Češi. Hoci to nie je ľahké, niečo po slovensky aj poviem. Ak tam sú chyby, majte so mnou svätú trpezlivosť a opravte ma.

    Nikoho nepeskuju, StK,jsem taky zvyklá na prostředí, kde se mluví v narážkách, jenže, zřejmě, těm vaším nerozumím. Tak už budu mlčet.

    OdpovědětVymazat
  57. Niekto má starého otca Slováka, у кого нибудь снова русская бабушка. Je to tady v Evropě pomíchané všelijak. [;-)))

    OdpovědětVymazat
  58. Ale dyť jsme ve střední Evropě smíšení, smíchaní, pomíchaní všelijak, a každý nemusí chápat náznaky a druhé - třetí významy a pozadí lokálních, generačních a jiných zkušeností jednotlivce, národa, kraje, vrstvy/třídy... Tož si štrngněme na to, abysme si rozuměli a pokluzené!

    OdpovědětVymazat
  59. Tak jsem vyslechla novou TV debatu o Montim.
    Tentokrát jeden se spojenců Montiho,lídr malé straničky UDC (zbytek bývalých křesťanských demokratů) vyšel s barvou najevo. Spolu s Finim (další malá stranička, bývalý spojenec v koalici B.) podrazili na podzim 2011 Berlusconimu nohy, Fini se stáhl z koalice, aby tak vyhodili B. z vlády. Prý se B. neshodoval s Merkelovou a se Sarkozym.
    Teď nás Monti zas "přivedl zpátky do Evropy".
    S jakými výsledky? Podniky zavírají nebo utíkají za hranice, protože platí daň ze zisku 58%, oproti 43% německých, 40% britských, 29% španělských.
    Pěkný dárek od profesora Montiho, který vlil 400 miliard euro, vybraných v první letní splátce na daň z nemovitostí do záchrany německých zemských bank, místo aby hájil italské podniky, které nemohou ostatním konkurovat.
    Bez reálné ekonomiky může dojít ctihodný profesor se svým monetarizmem akorát tak do prdele.
    A to o něm hovořil v diskuzi ten pablb Casini jako o nějakém svatém.
    Jsem zvědavá, kdo je bude volit.

    OdpovědětVymazat
  60. Zapoměla jsem napsat, že pablb Casini je lídr středové UDC Pierferdinando Casini jinak lidově zvaný Pjerferdý.

    OdpovědětVymazat
  61. informaci:

    Já si myslím, že slušná výše daně z příjmů končí někde cca na 30%, Španělsko tedy v tomto ohledu považuji za slušnou zemi. Německé a britské hodnoty kolem 40% už jsou poněkud nemravné, ale řekněme, že dokáží-li to ten německý a britský vyvážit nějakým lepším veřejným servisem, dá se třeba ta výše za určitých podmínek akceptovat. No ale 58% je prostě nenažraná nemravnost a těch žabožroutských 75%, to už je prostě úlet. Ale jejich ústavní soud to prý smetl ze stolu, takže tlusťoch už může zase z Belgie či z Ruska zpátky domů :-)

    OdpovědětVymazat
  62. Mohlo by se zdát, že jsem pro svůj příspěvek vybrala téma depolitizované demokracie, abych sem mohla propašovat italskou politickou a hospodářskou situaci. Ve skutečnosti ale, jak vyplývá z projevů profesora Montiho a z jeho knihy napsané společně s evropskou poslankyní Sylvií Goulard, členkou komise pro hospodářské a měnové záležitosti, "O demokracii v Evropě" (který vyšla v listopadu 2012 současně ve Francii a v Itálii) a z podpory, kterou mu poskytují významné osobnosti EU jako Barroso, Schultz, Olli Rehn, jisté evropské kruhy se dívají na příští italské politické volby jako na možnost nastolení éry nového evropského pořádku. Nového systému, kde správa věci společných nebude v rukou politiků, ale elitárních odborníků s širokým rozhledem na současnou situaci a hlavně na budoucí vývoj v kontextu globalizovaného světa. Depolitizovaná vláda Itálie, odpoutaná od dílčích zájmů hospodářských a sociálních skupin by mohla být modelem pro všechny západní emokracie, jak říká americký politolog N. Gardels.
    Podle Sylvie Goulard, dobrá politika je ta, která dokáže překonat dílčí partikulární zájmy, a to politika elitární a meritokratická, nikdy třídní. Je zapotřebí " substituer la connaissance de nos intérêts aux instincts plus aveugles, de découvrir les affinités profondes qui lient les Européens, de retrouver confiance. Pour sortir l’Europe de la crise, il faut « voir plus loin ». (postavit na místo slepých instinktů správné chápání našich zájmů, najít to společné, co hluboce svazuje Evropany, a obnovit důvěru v nás samé. A uvědomit si, že k tomu, aby Evropa vyšla z krize, je zapotřebí vidět dál do budoucna.)
    Profesor Monti na prezentaci své knihy hovoří o své budoucí vládě jako o novém Areopágu (Areos pagos, nejstarší athénský soud, který střežil morálku veřejného života, respektování zákonů a náboženského kultu). Do tohoto kruhu moudrých chce sezvat odborníky jak z levice tak z pravice, základním měřítkem má být jejich morálka a kompetence. Je zapotřebí překonat politické a korporativní členění společnosti. Kořeny evropské politické krize tkví v zastaralém, neodpovídajícím novým potřebám, schématickém protikladu levice a pravice. "Národní horizontální osu levice-pravice je zapotřebí nahradit vertikální osou Evropy a reforem."
    http://www.repubblica.it/politica/2013/01/13/news/monti_dopo_le_elezioni_i_riformisti_collaborino-50425803/
    Mohlo by se zdát, že jde o delirium mocichtivého univerzitního profesora, eurokrata, který nechápe politické souvislosti. Jistě, představa, že profesor Monti vytvoří svou vládu nebo alespoň nějakou radu moudrých, která by mlátila rákoskou přes prsty vládu politickou, konstitučně zvolenou, volným výběrem ze širokého menu odborníků a třeba i politiků zní poněkud divoce, něřku-li šíleně. Zvlášť když vezmeme v úvahu zcela negativní výsledky jeho "meritokratické" správy věcí veřejných pro Itálii v posledním roce. Prý ale podstatně přispěl ke stabilizaci eura a evropské finanční situace. O čemž budeme moci říci něco podstatného až v budoucnu a to dost nedalekém.
    Já bych tyto řeči a snahy nepodceňovala. Není to předzvěstí nového nebo spíš staronového trendu evropských věrchušek? Nevolení odborníci mají rozhodovat o osudu evropské společnosti?
    Vy, StK, pořád o žárovkách, teploměrech, cukrovarech. Podívejte se na to z delších a širších perspektiv!

    OdpovědětVymazat
  63. Víte Info,
    já radši o žárovkách a silikonových polích. Jako "technikovi" mi to nejjasněji indikuje* debilitu (slovy debilitu) kterou se nám (nejen Italům!) snaží podhodit ti, kteří jsou blízko "evropského kormidla". Nebudu raději spekulovat, jakými cestami se tam dostali. Nic transparentního to ale nebylo.

    Když čtu ty (dáma promine) pitomé fráze panevropanské věrchušky naskakují mi úvodníky Rudého práva (a pupínky). Stejná sbírka floskulí, polopravd a protimluvů. Tyhle fráze může brát vážně buď trochu odrostlejší dítě (typicky student sociologie v druhém ročníku univerzity) nebo dospělý blb bez znalosti lidí a života.
    To je přece převlečený komunismus - vláda jedné strany. A protože ty EU panáky nikdo nevolil, nehrozí, že by nastala nějaká jejich podstatnější obměna. Mají se tam dobře, plat jim jde a oni jdou taky. S proudem.

    "Kdo nejde s námi, jde proti nám!"
    "Pánbůh vysoko a car daleko!"

    */ Indikace: Představte si třeba malinkou dírku ve velké nádrži, pár centimetrů pod okrajem. Když něčím plníte nádrž a z dírky začne to "něco" vytékat, znamená to, že už brzy bude nádrž plná. Když ale na těch pár kapek nedbáte, nádrž přeteče.

    OdpovědětVymazat
  64. To, že tyto "vysoce" znějící řeči nápadně připomínají demagogii komunistů z minulého režimu, je jasné každému, kdo v tom režimu žil. Slibující, uspávající, povzbuzující ke stále většímu úsili pro dostižení budoucích cílů. "Přece Itálie teď nezahodí a nezmaří úspěchy, dosažené Montiho vládou?"
    Vládnoucí věrchuška nikým nevolená anebo volená jen na oko, která bude svorně spravovat věci veřejné! Nezainteresovaně. Víte, kolik už do těch jejich kandidátek nabrali eurokrati příbuzných nebo přátel? A to zcela "nezainteresovaně", jen s ohledem na obecné blaho!
    A k té svornosti. Komunisti se rvali mezi sebou o moc jako psi a to hned od počátku, už za Lenina. A tihle ti si mezi sebou vzájemně nepodráží nohy?
    Montiho předvolební program je docela prázdný výčet hesel, nic jiného. Slibuje, že tento rok podpoří růst ekonomiky. Jak, to neříká. Asi čeká, co rozhodne EK. Její Akční plán pro podnikání 2020, co prozatím vydala, je dost vágní.

    OdpovědětVymazat
  65. To, že mi písemné výstupy z EU silně připomínají doby před listopadem 1989 a že její životní projevy jsou snad ještě horší nežli ty, co předváděla kdysi RVHP, s tím se netajím. Pokud vím, tak chorobnými bláboly se ještě žádná ekonomika nerozjela. A z toho, co nám EU až dosud předváděla a předvádí, plyne spíš, že to pro reálnou ekonomiku evropských zemí je spíše škodlivé, protože přerozdělování v takové velké míře prostě jen těžko můžeme označit za rozumné a zdravé, naopak spíš za finance vyčerpávající a hospodářství plundrující a podíváme-li se reálně na podporu "zelených zdrojů", tak ta zdražuje elektřinu a tím pádem cokoliv, nač se podíváme, protože aspoň trochu elektřiny se spotřebuje při výrobě čehokoliv. Zkrátka a dobře je to škodná, jaké rovno není a jaká tu dlouho nebyla. Děsím se jen myšlenek, jak moc špatně bude muset být a jak moc daleko, to bude muset dojít, aby to těm tupounům konečně zlomilo vaz.

    OdpovědětVymazat
  66. Draku,
    připadám si jak v blázinci.
    Monti seškrtal finance místním správám a ty se teď vrhly na daňové poplatníky a vymáhají nedoplatky místních daní za minulá léta. Já sice stvrzenky schovávám, třídím je do pořadačů, ale stejně je s tím velká ztráta času. Musíte stvrzenku najít, udělat fotokopii, napsat dopis, odnést na poštu.
    Aby chlapa čert sebral!
    Ždímají všichni peníze a ty pak stejně skončí ve chřtánu spekulantů.
    Ráno jsem četla ve finančním listu Sole 24 ore, že se chystá nová bublina, protože spekulanti skupují kde co, akcie, úvěry, dluhopisy, i když dávají malá procenta. To aby udržovali v oběhu to, co už vymačkali z reálné ekonomiky a z lidí.
    Čert ví co bude. Do horoucích pekel poslat eminentní odborníky i s jejich "vysokým morálním profilem", aby se tam uškvařili.

    OdpovědětVymazat
  67. U nás je to podobné, dřív, když se při kontrole našel nějaký částkou spíš bezvýznamný nedoplatek na daních či pojistném, tak berňák, zdravotní pojišťovny či správy sociálního zabezpečení poměrně velkoryse promíjeli celé, či aspoň vetší část penále v případech, kdy bylo poměrně zjevné, že to vzniklo neúmyslně, například nějakou nedokonalostí nějakého softwaru (například mzdového). To nyní padlo, nikdo neodpouští ani chlup a naopak, s chutí se vrhli na kontroly, dohledávání a vyměřování nedoplatků a pak penále.

    To víte, nejdříve se spolu s kamarády staví 4x tak drahé a nekvalitní dálnice, zbrojí nesmyslně blbě a draho zároveň, Schwarzenbergovi prý, (zatím neověřeno) zase Kalousek například odpustil cca 4 MKč eurodotací, které by kvůli nedodržení podmínek pro jejich udělení jinak musel vracet, a tak holt nezbývá, než abychom si ohrnuli rukávy my, holoprdelníci bez vlivných kamarádů, a začali makat jako ďasi a platit ty prošustrované haldy dluhů a dalších průšvihů. Na druhou stranu, když jsme ty naše zlodějské padouchy bez rozdílu barev a partají nepřipíchli vidlemi k těm jejich seslím, dobře nám tak.

    OdpovědětVymazat
  68. Quod licet Iovi, non licet bovi. čili Co je dovoleno Jupiteru (bohovi), není dovoleno volovi (chudákovi).
    Latinsky neumím, ale tohle jsem si zapamatoval, neb je to pravdivé až běda. A platí to nejen v Kotlince nebo "EUropě". Vždy a všude budou mezi sobě rovnými nějací "rovnější". [;>)

    OdpovědětVymazat
  69. Draku.
    k těm elektrárnám. Italie nikdy JE neměla. V osmdesátých létech, kdy stavěla tři, přišel Černobýl a tak stavbu přerušila po lidovém referendu. Zrovna tak po japonském tsunami.
    Nemá ani vlastní zdroje a tak značnou část eletřiny dováží z Francie a ze Slovenska, kde ENEL koupil 66% Slovenských elektráren.
    Takže elektřina je drahá tak jako tak a obnovitelné zdroje nijak zvlášť na cenu nepůsobí.
    Propagují tu teď malá solární zařízení u rodinných domků. Prý se to vyplatí. Přebytek elektřiny ENEL vykoupí. Větrné el.staví vetšinou na horách, ale prý je obtížné pak převádět elektřinu dolů.

    OdpovědětVymazat
  70. Ale jistě Informace, lokální solární panely, lokální větrné elektrárny - ANO. S tím, že pomohou majiteli ušetřit. Ve velkých celcích to vše naráží na neschopnost nynějších technologií skladovat el. energii ve větším množství a za rozumnou cenu akumulátorů. Až se vyřeší skladování elektřiny, půjdou do háje hlavně naftové společnosti. Auta budou na elektriku. Pokud nebudu brát v potaz cenu elektromobilu, mohl bych jezdit na chalupu cca za 15 -20 Kč. Teď je to za 60 - 65.- Kč na motokole, 100.- Kč autobusem nebo 150 - 200.- Kč osobním autem. (Vše rovněž bez započítání amortizace dopravního prostředku.)

    Mimo jiné - s mým tátou jsme postavili v roce 1958 (táta stavěl, já podával nástroje) jednu z prvních VE v Sudetech. Malinkou, rodinnou, na 12V=. A taky "umřela" na neschopnost uchovávat elektřinu do zásoby. Někdy o tom napíši.

    OdpovědětVymazat
  71. Pánové už si začali sprostě nadávat při Tv debatách. Začal s tím "uhlazený" a "britsky" zdvořilý profesor Monti, který se o Berlusconim vyjádřil, že je jako krysař z Hamelnu. Načež B. odpověděl, že Monti by mu nejraději zdanil i flétnu, kdyby mohl.
    Jiný pravicový politik zas nazval Montiho zbabělým králikodlakem a slouhou Bruselu.
    Podle Montiho všechny ty daně připravil Berlusconi, když byl ještě u vlády, on je jen pustil v chod.
    Začíná to předvolební klání nějak brzo upadat na kvalitě. A to se volí koncem února. Bůh ví, co ještě uslyšíme.

    OdpovědětVymazat
  72. Možná to skončí jako v ukrajinském parlamentu - rvačkou. Ostatně jihokorejský parlament se tluče taky. A škrtí. Severní Korejci asi parlament nemají. [;>)
    Když se u nás nemůžou chlopi dohodnout, říkají obvykle "Poď ven!" No a tam nakonec jeden vyhraje. Takže dokázal svoji pravdu. Fertig.
    "A je pokluzené!" (podle Jakuba S.)

    OdpovědětVymazat
  73. Objektivně vzato, spousty problémů jsou dané prostě jen tím, že demokracie je až příliš snadno zneužitelná k báječnému živobytí zpočátku v rámci rozpočtu a později i na dluh, to když ubyde tažných a přibyde chovných, takový je ale trend dnešní doby. Relativní krátkost volebního období s tím samozřejmě souvisí. Tu pomíjivost a krátkost volebního období, tu evropské struktury obcházejí tím, že si vydupou bianco šek v podobě Lisabonské smlouvy a ty euroouřady si najmenují takové jaké chtějí a na jak dlouho chtějí a v rámci. Zkrátka a dobře, starý dobrý svět tak jak ho známe jde vlastní blbostí a přičiněním do háje, k tomu přidejme určitě i normální objektivní příčiny, nikdo a nic nevydrží věčně no a proto si nemyslím, že by ať už Monti nebo Berlusconi měli nějakou reálnou šanci způsobit, že by se objektivně začalo dařit lépe. V tom lepším případě se jim podaří trochu přibrzdit pád na držku. v tomto ohledu bych o něco víc věřil Berlusconimu, je to Ital, v Itálii žije a vazeb na padoušské přerozdělovací eurostruktury má určitě méně, než Monti.

    OdpovědětVymazat
  74. Zdrávas, už su z matičky doma u uherských hranic, číst budu až dopoledne. Jenom: autorství toho úžasného A je pokluzené není ovšem moje, patří těm ovčákům = valachům tu, stadyma až po hranicu. Enem že napoly sa praví A je pokluděné. V zemském hlavním městě mých dědečků se říkalo: Šlus ende damit!
    A prošel jsem se nočním bílým zářivým liduprázdným Starým Městem pod osobní ochranou mocného Šamana! A poznal jsem zas další prima novináře z RŽ, mfDnes a kolem toho společenství, co sídlí na Maislovce. No nepochválím-li se sám... znáte v Talyjánsku výroky největšího Čecha, Inf?

    OdpovědětVymazat
  75. Nevím, Jakube,
    koho tím největším Čechem myslíte.
    A nechci hádat, i když asi vím, koho máte na mysli. O jeho velikosti raději no comment.

    OdpovědětVymazat
  76. Che tipo strano! Kdepak, žádný z dnešních ani budoucích pánů na Hradě... Samotný Jára (da) Cimrman. Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá. Jeden z mnoha desítek citátů Mistra. Jakkoli on sám - JAKO SOKRATES - nic nesepsal. Génius se neztratí... (Tím se kojím taky.)

    OdpovědětVymazat
  77. V Bruselu opravdu Berlusconiho nechtějí. Joseph Daul, zástupce EPP (Evropských lidových stran) prohlásil, že podpoří v příštích it. volbách koalici Montiho, i když není členem jejich združení. Odsuzuje B. pro jeho protievropský postoj a kritiku Merkelové a Sarkozyho.
    Dokonce prý ho chtějí ze združení vyloučit, píší některé noviny.
    To jsme to dopracovali!
    Jejich podpora bude Montimu na kočku, stejně ho lidi volit nebudou.

    OdpovědětVymazat
  78. V Bruselu to evropským lidovcům, ex demokřesťanům, došlo dost rychle. Nebudou se prý víc vměšovat do italských záležitostí, jak prohlásily některé osobnosti z vedení EPP. Mají obavy, aby tak neuškodili Montimu a neprospěli straně Berlusconiho.
    No uvidíme, jestli to vydrží. nbo co jiného si zase vymyslí. Raději spolknou u vlády levicovou Pd (bývalé komunisty) než nenáviděného Berlusconiho.

    OdpovědětVymazat
  79. No v Bruselu se spousta europoslanců náhle dostala do společenství, které by si sami ani náhodou nevybrali. Byli tam podle svých ocejchovaných stran prostě zařazeni a šlus. Utěšuje je však bezpochyby 1) výše jejich platů (z daní občanů EU), 2) vědomí, že přenosy z unijního parlamentu lautr nikdo nesleduje, a kdyby nakrásně, prostý smrtelníček se v tom naprosto nevyzná - kdo s kým, o čem, za koho, v v jaké řeči...

    OdpovědětVymazat
  80. informaci:

    S Berlusconim se na italské půdě bojuje blbě, ovládá poměrně velký kus mediálního trhu. Na druhou stranu, odhaduji, že Evropani se přestanou vyjadřovat do sdělovacích prostředků ve prospěch Montiho, neb je to evidentně kontraproduktivní. Možná, že mu zkusí nějakým skrytým způsobem zafinancovat volební kampaň. Případně zase počkají, jak dopadnou volby a zkusí zase nějak efektivně rozbít Berlusconimu koalici pod zadkem, jako se jim to povedlo už jednou, případně zkusí Berlusconimu znepříjemnit čerpání eurodotací v jím vlastněných podnicích, ono těch potenciálních možností je v tom nefunkčním socialisticky zdeformovaném čurbesu tolika, až to pěkné není.

    OdpovědětVymazat
  81. Draku,
    výhoda Berlusconiho je jen zdánlivá. Mnohem aktivnější je prof. Monti, který je všude, takže veřejnoprávní televize rozhodla, že tomu musí položit konec. Bude repektovat pravidla "par conditio" pro všechny koalice a politiky.
    Teď se tu s předvolebními debatami roztrhl pytel, člověk to není fyzicky schopen sledovat. Takže jsem si řekla, že už přestanu. Stejně všichni opakují totéž. Profesor Monti opakuje stejné lži že za nic nemůže a slibuje, že daně zas sníží nebo některé i odstraní, Berlusconi a politici jeho koalice na něj útočí, levicový lídr Bersani se drží trochu stranou, nechce si to polepit ani s krajní levicí a stranou soudců, které jsou proti Montimu ani s Montim, který zas prohlásil, že se koalizovat s krajní levici nebude, protože to jsou reakcionáři.
    Nejtrapnější jsou Montiho spojenci, Casini a Fini. Casini řve jako tur s pěnou u huby a při tom mluví naprázdno, Fini se zas chlubí, že poslal na podzim v 2011 r. Berlusconiho vládu domů, když se trhnul od koalice. Teď toho lituje, má ksicht celý zelený, průzkumy mínění mu totiž dávají něco nad jedno procento hlasů.

    OdpovědětVymazat
  82. informaci:

    No respektovat právo rovného přístupu poté, co už bylo bez toho nějakých 75% vysílacího času poskytnuto jen jednomu, už toho asi moc nenapraví :-)

    Klidně si od toho odpočiňte, aspoň z toho nezblbnete, jednak je to jen show a druhak si myslím, že ledacos se stejně jen opakuje dokolečka a do blba.

    Když řve, třeba k tomu má důvod, třeba ho někdo pořádně naštval :-)

    Fini si tu svou akci měl rozmyslet lépe a dopředu. Na jednu stranu, například mnou nepříliš oblíbený Zeman říká, že názory nemění jen idiot, s čímž lze za určitých okolností samozřejmě souhlasit, ale na druhou stranu zase zbývá dodat, že ono není ani příliš moudré měnit je příliš často. Zkrátka a dobře, já bych řekl, že lid obecný by mu určitě odpustil například v případě, že by se vláda jako celek chystala provést nějakou pořádnou lumpárnu, třeba podepsat smlouvu na dodávku několikanásobně předražených zbraní. To třeba je hodně dobrý důvod položit vládu, no ale pakliže to udělal, protože chtěl podrazit nohy Berlusconimu a dosadit místo něj Montiho, tak takovéhle věci se neodpouštějí jen tak snadno a rychle, to si měl opravdu rozmyslet lépe a víc dopředu. Vychcánky, podrazáky a hajzlíky lid obecný rád zcela jistě nemá, zejména ne, když je to o nich dobře známo.

    Určitě dejte vědět, jak se to vyvíjí, zasvěcený komentář zevnitř je zajímavý.

    OdpovědětVymazat
  83. Draku,
    dnes večer se budu dívat, ať to stojí, co to stojí.
    Na talk show Michele Santoro se utkají mezi sebou Fini (ex neofašista, blb, co podrazil nohy B. vládě), Salvini ze Severní Ligy a Landini z ultralevicových odborů kovodělníků FIOM.
    Úžasná kombinace, budou jako rak, muréna a chobotnice, vzájemní přírodní anatagonisti. Jestli ti se neporvou, nebo vzájemně nesežerou, tak to bude zázrak.
    To si nemůžu nechat ujít.
    I televize jsou na lovu diváků. Klesly jim totiž krizí zakázky reklam a tak mají peněz pomálu.

    OdpovědětVymazat
  84. informaci:

    Dovedete si ale představit jaká by to byla bombastická show, kdyby se tam opravdu začali před kamerami navzájem požírat a hlavně, dovedete si představit ten nádherný klid, který by pak zavládl, kdyby se jim to nakonec povedlo?

    OdpovědětVymazat
  85. Sakra to je kombinace.
    Takže u nás aji u vás v tutéž dobu proběhly konfrontace jedna báseň.

    OdpovědětVymazat
  86. Přiznám se, že planoucí vášně už mi příliš nepřitahují, spíše unavují až odpuzují, ale patří tak nějak k životu, takže beru na vědomí, že tu s námi jsou a občas vzplanou...

    OdpovědětVymazat
  87. Šéfredaktor N.P. opět s neomylným čichem pro dezinformační hoax přetiskl článek z česko-italského blogu A. Pieralliho "Vrátí se Berlusconi?". Autor článku, jak vyplývá z jeho životopisu, uveřejněném na blogu, žije již několik let v ČR, kam se přestěhoval, protože v Itálii nemohl sehnat zaměstnání. To v něm zanechalo stopy hořkosti, někdy hraničící s nenávistí vůči politickému establishmentu Itálie, což se projevuje v jeho soustavné kritice it. politické a sociální situace. Nechci tvrdit, že italský systém je perfektní nebo alespoň natolik dobrý, že by se nemohl kritizovat. Záleží ale na tom, z jakým pozic se ta kritika provádí. O pozicích pana P. bych, na základě některých jeho článků, řekla, že oscilují mezi "antisystémími" pozicemi Hnutí 5 hvězd, které vede komik Beppe Grillo a pozicemi zavilého levicového antiberlusconizmu z minulých let. Antiberlusconizmus zjevně inspiroval i jeho poslední článek.

    Nepřeháním, když řeknu, že to jsou pozice obsoletní, nynější předvolební kampaň, jak vyplývá z projevů politiků a hlavně z orientace televizních debat a zejména z talk show Michele Santora "Servizio pubblico" (Služba veřejnosti), se vyhýbá přímému ostrému a nenávistnému střetu mezi pravicovou Pdl a levicovou Pd. Novináři hovoří o nutnosti vést politické debaty civilním způsobem, opíráním se o fakta a ne obsedantním opakováním štvavých hesel. Že to některým "skalním" propagandistům není vhod, nasvědčuje i včerejší debata na Službě veřejosti", kde Santoro četl majly, zaslané posluchači, kde ho někteří obviňovali, že "zradil antiberlusconizmus"!

    Nebudu tu teď rozebírat, jaké ůvahy nebo výpočty vedou dvě hlavní politická seskupení k tomuto mediálnímu "příměří", faktem je, že nynější předvolební kampaň je oproti minulým značně atypická. Důvodem bude zřejmě objevení se na scéně třetího soupeře, koalice Montiho, která přichází s heslem "Zpět do Evropy!" a s ideologií (můžeme-li to tak nazvat) depolitizované demokracie. Demokracie bez politiků, zkorumpovaných, populistických, neschopných se vymanit z otrocké závislosti na politice kříženého vetování. S ideologií demokracie elitářské meritokratické technokracie.

    Nakolik je toto pojetí demokracie zavádějící, vysvětlil včera na debatě v TV 7 advokát Roberto Vassalle, přezvaný "l’avvocato terrore delle banche" (advokát postrach bank) Celý politický systém je prolezlý jako sýr červy zájmy finančních kruhů, hlavně bank a to má za následek neschopnost politiků, ať levicových nebo pravicových, účinně proti nim zasáhnout. Montiho vláda svými "úspornými" opatřeními nejenom závislost reálné ekonomiky na té finační ještě zvýšila, ale přispěla i k většímu bezpracnému zisku bank nařízením, že všechny platby nad 1.000 euro musí být prováděny jen jejich prostřednictvím a zavedením povinného bankovního účtu pro státní zaměstnance, kam je jim poukazován plat.
    Novinář z ekonomického listu Sole 24 Ore Gianni Dragoni zas vysvětlil, nakolik je zhoubná pro reálnou ekonomiku ve fázi stagnace tvrdá politika úspor a nakolik Monti přispěl k propadu it. ekonomie, ze kterého se dlouho nedostane, i když Monti tvrdí opak.

    Celá včerejší debata se nachází na stránkách listu il Fatto quotidiano. V italštině.
    http://www.ilfattoquotidiano.it/2013/01/17/servizio-pubblico-lei-e-sciagura-riguarda-tutti-video-della-undicesima-puntata/472896/
    Jinak k velké řeži mezi politiky a odborářem nedošlo, Santoro je vždy přerušil, když zvýšili moc ton. Jen si neodpustil dvě špičky proti Finimu. Zeptal se ho, proč neodstoupil z funkce předsedy parlamentu, kam byl zvolen B. koallicí, poté co z koalice vyšel. A pak mu ukázal tv záznam, kde prohlašuje o jednom mafiánovi, že je to poctivý člověk. Fini, jinak obratný řečník, byl v silných rozpacích a jen mumlal.

    Na závěr.
    Mám za to, že chce-li někdo působit jako novinář, který informuje, měl by se v první řadě informovat sám.

    OdpovědětVymazat
  88. informaci:

    NP je internetový deník a neřekl bych, že je bůh ví jak výdělečný, spíš bude rád, když vůbec pokryje náklady na svůj provoz. Proto se také kdysi nechal sežrat Mafrou, Astonovi se pravděpodobně dost ulevilo. Proto bych také příliš nezazlíval šéfredaktorovi nepříliš kvalitní obsah nějakého článku, konkrétnímu autorovi už pak samozřejmě ano. Když bude podobné věci opakovat, tak na to dříve či později přijdu a podobně, jako třeba oteplovací alarmisty si ho zařadím mezi prolhané kecaly a už ho pravděpodobně až do konce mého či jeho života nebudu brát vážně.

    OdpovědětVymazat
  89. Co to má za smysl dávat na Psa podobné dezinformující polopravdy? Lidi to jen dezorientuje. Podívejte se jen na diskuzi. Nevědí, co k tomu napsat a nedivím se.

    OdpovědětVymazat
  90. informaci:

    Hoďte to za hlavu, svět už prostě takový je. Když se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, tak lhát se nevyplácí, protože čím více se beztrestně lže a krade, tím víc to narušuje mezilidské vztahy a vystavuje to společnost jako takovou hrozbě, že se z toho nakonec zhroutí. Jenomže z krátkodobého hlediska je možné tím lhaním získat výhodu a je tu určitá šance, že se na to nepřijde a tak to lidé většinou risknou. Riskují tak dlouho, až se pak nestačí divit.

    OdpovědětVymazat
  91. Jo, draku,
    principiálně máš pravdu. Problém je v hrahranici mezi krátkodobostí a dlouhodobostí. Pokud krákodobé bezpečně přesahuje jedno volební období (i senátní) a dlouhodobé se mnohdy začíná projevovat až po čase srovnatelném s aktivní či celkovou délkou lidského života roste pokušení nade všecny meze.
    Co potom přesvědčí člověka aby odolal? Dříve to byla Víra v Boha. Jakmile Boha vymetl ze svého srdce a mysli jako nepotřebnou veteš ? ... ?

    OdpovědětVymazat
  92. Budeme v budoucnu pěstovat technokraty v umělé líhni? ptá se provokativně včerejší il Foglio v komentáři ke studiu německého Centra pro ekonomický výzkum v Mannheimu (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung - The Centre for European Economic Research (ZEW) in Mannheim)
    Zentrum je jedním z renomovaných evropských think tank, ve kterém pracuje 200 odborníků, financovaný z části německými Laender, federální vládou a EK. V jedné ze svých posledních prací se zabývá otázkou Do Personal Characteristics of Finance Ministers Affect the Development of Public Debt? - Persönliche Merkmale eines Finanzministers beeinflussen die Entwicklung der Staatsverschuldung (Mohou osobní vlastnosti ministra financí působit na veřejný dluh?)

    Na základě dat z posledních třiceti let pracovníci centra porovnali působení ministrů financí 15 evropských států, brali při tom v úvahu vzdělání, praxi v terénu a politickou orientaci příslušných osob. Kdo má zájem, může si stáhnout dokument na
    http://ftp.zew.de/pub/zew-docs/dp/dp12068.pdf
    Docházejí k závěru, že je důležitá hlavně praxe - to znamená předešlé zkušenosti ve vládě. Píše se v závěru: "The institutional function of the finance minister is to resist spending pressures of his cabinet colleagues."
    Neměly by vlády do této funkce jmenovat obrněnce, který navíc prošel výcvik přežití a sebeobrany? Anebo nějakého uměle vyrobeného ekonoma?
    Alespoň byste Kalouskovi nějaké to brnění anebo alespoň neprůstřelnou vestu měli na státní účet koupit! Dokud nedojdou instrukce, jak v budoucnu ministra přímo vyrobit!

    OdpovědětVymazat
  93. Kalous je dobře obrněný už od přirození, řekl bych něco jako "psychycký pásovec". A neberte to jako urážku, ale spíš jako poklonu. Taky jsem vždycky říkal, že ministr financí nemůže být žádný měkoň, ale vždycky musí být "tak trochu hajzlík".

    OdpovědětVymazat
  94. Kapitáne, a kdože to byl v naší ministrem financí po roce 1989? Dostal se nám ten hajzlík vysoko ...

    OdpovědětVymazat
  95. Kapitáne!
    O Kalouska velký strach nemám. Umí facky spíš rozdávat než inkasovat. A k fiscal compact ČR nepřistoupila.
    Představte si ale situaci ministrů financí, kde fiscal compact přijali. Budou na jedné straně pod tlakem se shora evropského superkomisaře, který bude kontrolovat státní rozpočty, aby byly co nejvíc omezeny státní výdaje a pod tlakem ze zdola jak svých kolegů tak opozice nebo odborů, aby otevřeli měšec.
    Mohli by se nakonec pod tím kombinovaným tlakem dezintegrovat!
    Jo, být ministrem, zvlášť financí, bude čím dál tím těžší a nebezpečnější.

    OdpovědětVymazat
  96. Před deseti dny jsem psala o depolitizované demokracii. Jaká je dnes situace na této frontě při předvolební kampani? Můžu bez přeháňky říci, že dochází k neobvyklým jevům, jako by tu řádil potergeist anebo nějaká jiná neznámá síla.
    Nejen že dvě hlavní strany - levicová Pd a pravicová Pdl dělají, jako by tu ta druhá nebyla a prostě si jedna druhé nevšímají. Což už samo o sobě je jev neobvyklý, téměř nadpřirozený. Ale dochází k jiným anomaliím: krajně levicová Sel (skalní ex komunisti a zelení) je ochotna podporovat reformy Montiho, bude-li ve vládě! Radikálové zase nabízejí spojenectví a podporu extrémní pravici (bývalá MS neofašistů). A vrchol všeho - občanské Hnutí 5 hvězd chce rozpustit a zrušit odbory! Sám emeritní elitární eurokrat Monti ohlásil, že do své vlády sezve odborníky ze všech politických seskupení. Jak ji asi udělá, když mu progonozy dávají tak 10 - 14 procent hlasů? Anebo zapoměl, že Itálie má svou dosud platnou ústavu?
    Svým vstupem na politický předvolební ring dosáhl pravý opak toho, co si předsevzal. Namísto depolitizované demokracie tu bude přepolitizovaný blázinec. Alespoň soudě podle posledních událostí.
    Koukám na to jak Alenka v říši divů.

    OdpovědětVymazat
  97. Ono ta vaše italská vládní garnitura občas "z té dálky" trošku blázinec připomínala odjakživa. Nic ve zlém.

    OdpovědětVymazat
  98. Jo, to dobře vím, StK.
    Sleduju pozorně politiku už desetiletí. Ale něco podobného jako teď, ten zmatek, ten hon za místečkem na výsluní bez ohledu na dosavadní politickou orientaci svou a kýženého "spojence", to tu ještě nebylo.
    Celou dosavadní politickou konstelaci rozrušil vstup na scénu Montiho a pak Hnutí 5 hvězd. Odčerpají z přírodní rezervace voličstva asi tak 20 - 25 procent hlasů. A pak spousta lidí tvrdí, že nepůjde volit.

    OdpovědětVymazat
  99. No těm ministrům financí netřeba závidět - ano, nutně budou ve dvojím ohni.
    Fakt ta situace u vás terazky vyzerá jak v Boh(u)nicích. Jak u blbejch. Nemáte u vás poslední dobu nějak víc kyslíku ve vzduchu? Jak se jmenovala ta verneovka - Doktor Ox?
    Ale zajímavé: ta nelogičnost, netypičnost, netradičnost chování a postojů - e lo stesso come da noi! To samé v bleděmodrém. Má to pámbů divnou čeládku teď v Evropě. To máme za to, že nechodíme do kostela - ?

    OdpovědětVymazat
  100. Já bych se Taliánům zas tak moc nesmál, jakube. Bůhví, jak "z té dálky" vypadají ti "naši".
    A kostel? Tu ani synagoga nepomůže, ba ani mešita. Máme se příliš dobře, to možná bude ta chyba. Moje babička říkávala - "Ty nevíš, co roupama dělat!"
    Takže se (přeneseně) škrábeme v zadku.

    OdpovědětVymazat
  101. Jo proto se to říká!
    Vypadají asi podobně. Jenomže na takovou rozpůlenou zemičku si nikdo nedá práci se pořádně soustředit a dát si čas s rozborama a shrnutíma, nejspíš.
    Brou. E gia domani. Teda už je zítra. Já už blbnu.

    OdpovědětVymazat
  102. A zapoměla jsem: k volbám se sestavila narychlo nová strana - Democrazia rivoluzionaria. Další strana soudců a prokurátorů vedle již existující Itálie hodnot. A už poštěkávají na Pd, že by měli provést sebekritiku, protože tajně vyjednávají s Montim a zrazují tak levici.

    OdpovědětVymazat
  103. Omlouvám se váženým štamgastům.
    Nové politické seskupení bývalého prokurátora Antonia Ingroji z palermské prokuratury, zabývající se bojem proti mafii, se nejmenuje Democrazia rivoluzionaria ale Rivoluzione civile (Občanská revoluce).
    http://notizie.it.msn.com/verso-le-elezioni/gallery.aspx?cp-documentid=252913784#image=4
    Volební seskupení, organizované palermským prokurátorem - původně Cambiare si può (Změna je možná) - chce kolem sebe soustředit voliče bývalých ultralevicových straniček jako Rifondazione Comunista, Comunisti Italiani, anebo nové justiciální levice jako Hnutí oranžových bývalého prokurátora De Magistris anebo hnutí ALBA (Alleanza Lavoro Beni Comuni Ambiente).
    Uvádím tyto údaje, které jsem sama dala s obtíží dohromady z novinových článků, které často neuvádějí tytéž údaje, jen proto, abyste si udělali představu jaké magma je teď zdejší politický život.
    11. ledna předložilo ministerstvu vnitra svůj volební symbol 215 stran, straniček a různých hnutí. Z nich bylo vyškrtnuto 46, ale dnes čtu v novinách, že se počet symbolů rozrostl na 234 (tisková kancelář ANSA). Odkud se ty nové nabraly?
    Mezi vyškrtnutými bylo i hnutí "Monti presidente per l'Europa" (Monti prezident pro Evropu), založené městským radním v Turinu Samuelem Montim. (Monti č. 1 se jmenuje Mario).
    Co z těch voleb vyjde, je záhadou.
    A vůbec se omlouvám, že tu tímhle zmatkem zabírám místo.

    OdpovědětVymazat
  104. Ale kdepak. Magma - to je výstižné.
    215! Ale - kolipak jich bylo u nás v devadesátých? Určitě míň, jo, jenže jsme taky menší...
    Jsme malí, slabí - dosti těchto řečí! Znáte, nebo jste na základku chodila už tam?

    OdpovědětVymazat
  105. Státní technická kontrola20. ledna 2013 11:44:00 SEČ

    To je fakt, Jakube.
    Nejsme malí a slabí - jsme velcí a silní! Svět s nám i musí počítat! [;>)

    Pmlouvám se P.T. štamgastům za zpoždění v komentářích, ale jsemť nyní v Ústavu. "Proč bychom se netěšili" už bylo, ale "Dobrá věc se podařila" je ještě v nedohlednu.

    OdpovědětVymazat
  106. Názvy těch partají - samé lepší! Samá revoluce. A Fondazione comunista, Comunisti italiani... a nějaká ta Rifondazione fascista, ta by se nenašla - ? Jedna verbež.
    Je to divný, ale já jsem ani v pubertě v nejmenším nepropadl svodu náhlých revolučních řešení čehokoliv. A teď právě zažíváme krásnou revoluci v Sýrii. Už 60 000 mrtvých. To je nádhera, co...

    OdpovědětVymazat
  107. Ne, Jakube, Rifondazione fascista tu není, oni si říkají Fratelli d'Italia.
    Ale byla tu v sedmdesátých letech Democrazia proletaria, jedna parateroristická politická skupina.
    Ta dnešní Rivoluzione civile se chystá, jak smete Montiho, Berlusconiho, postaví do latě levicového Bersaniho. Hovořili o tom na dnešní večerní debatě. Ty dvě strany soudců se budou koalizovat. Samí prokurátoři! A revoluční!

    OdpovědětVymazat
  108. Myslím, že k demoralisaci, desilusi a odklonu od náboženství, přispěly dvě poslední světové války tolik, zejména pak ta první, jako nic před tím a potom. Stejně tak i ke zvýšení všeobecné míry bezohlednosti a sobectví. Znám spousty věřících, jejichž morálka nestojí za zlámanou grešli, respektive mají jí plnou papuli, ale jak dojde na prachy, je rázem po ní. To už mi ti neznabozi, kteří si na nic nehrají a nelžou, jsou o něco milejší.

    OdpovědětVymazat
  109. Draku,
    to že je někdo věřící ještě automaticky neznamená, že je lepší než okolí. Znamená to, že je slušná naděje že bude lepší.

    OdpovědětVymazat
  110. Draku,
    nemyslím, že by tu někdy byla "zlatá doba", kdy by lidi nekradli, nepodváděli, nelhali, nevraždili. Doba kdy si ti silnější nepodrobovali ty slabší. Snad je to dnes viditelnější a víc se to dostane na veřejnost..
    Právě jsem sledovala debatu s prof. Montim. Neuvěřitelná podívaná.
    On nevejde do dveří studia, ale on se "zjeví" jako svatý a zůstane tam stát, aby ho mohli smrtelníci adorovat. A pak lže o situaci s takovou důstojnou nadřazeností, že člověk nevěří svým uším. Typický univerzitní baron. On nedebatuje, on přednáší z katedry hlupákům, kteří nic neznají a nevidí. Vyjevuje nevěřícím "slovo".
    To není politik, to je karikatura univerzitního barona, vševědoucího, neomylného a blahosklonně naslouchajícího žvatlání mentálně postižených chudáčků.
    Nepopsatelné. A tohle by měl být politik, který má vyřešit dramatickou ekonomickou krizi?
    Píchnout ho špendlíkem, aby splaskl jako balon a pak ho vykopnout!
    Nebudu psát dál, ten pohovor mě natolik rozladil, přesnějc řečeno naštval, že bych do něčeho kopla. A tuhle karikaturu prý chce volit osmnáct procent voličů? Kde se tu nabralo tolik volů?

    OdpovědětVymazat
  111. Dokonale popsáno. Samozvaný laskavý moudrý spasitel - no Milošek v bleděmodrém!
    Nevejde - zůstane stát ve dveřích: nále to je věc moderátora, aby mu ihned přikázal, co má udělat, a nepředal mu režii!

    OdpovědětVymazat
  112. A zapoměla jsem napsat to hlavní. Profesor Monti prohlásil, že žádný politický lídr není schopen vládnout a že voliči nejsou blbci, aby jim věřili, jmenovitě Berlusconimu ( “Gli italiani non sono cretini”)
    Moderátorovi se v uctivém servilním úsměvu div nenatrhly koutky úst.
    Pan profesor ani nepotřebuje nějaký team poradců, jak vylepšit svůj obraz. Za léta profesorování a pak úřadování v Bruselu si ho vypracoval sám.

    OdpovědětVymazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)