pondělí 4. července 2016

...ovšem na druhé straně...





   Budu tady občas psát věci, které nelze změnit, jsou na ně různé názory a ani jeden z nich nemusí být správný. A čekat, zda se někdo ozve. Ať už "potrefená husa" nebo jen (ne)zúčastněný pozorovatel.




ÚOOÚ

   Úřad pro ochranu osobních údajů  je myslím zcela zbytečná instituce. Chrání totiž zloděje, často i s pomocí soudů různého stupně,   mladistvé zločince, jejichž tvář se nesmí objevit v TV ani na internetu, ale nedokáže nezabránit státu, aby nešmíroval: kamery v ulicích, software na rozeznávání obličejů, platba kartou, mobilní telefony atd. Ale nikdo, ani stát ani onen úřad  nemůže zajistit, že čas od času nedojde k úniku osobních údajů o mnoha lidech. Stále znova dochází k přeprodávání databází potenciálních zákazníků atd.

   Zatím Velký Bratr obsazuje další pozice. Bude brzy vědět kdo, kdy a kam cestoval.  Ten, kdo si jako první zajistí přístup do existujících databází (tak, jak bylo prolomeno bankovní tajemství) třeba pod záminkou protiteroristického boje se stane VB - velkým bratrem. Že ten krok nebude mít moc velkou publicitu je jasné.

   Docela zajímavé je, že ochránci lidských práv (Anna Šabatová např. )se zasazují za možnost maskování (nošení burek) u imigrantů a dokonce sami "sluníčkáři" a "antifašisté" nosí  na demonstracích kukly a šátky.

   Podobně se "maskují" i zastánci opačného spektra  - radikálové tzv. extrémní pravice. (Ve skutečnosti to nejsou fašizující pravičáci, nýbrž jiný klon levičáků.) Ti všichni nesnášejí demokracii, ačkoliv se s jí zaklínají. Oba antagonistické směry vlastně bojují za totéž - rozklad současného státu. Tady je opravdu nemožné někomu fandit. Je to už stará záležitost - vzpomeňme třeba dávný pakt Hitlera se Stalinem. Boj o moc prostě pokračuje na všech frontách. A účel světí prostředky.



BREXIT

   Jak se leckde dočteme, v Británii o brexitu "rozhodli staří a nevzdělaní..."  a  "mladí a nezkušení..." prý prohráli.  Budou biti. Ekonomicky i na svých právech.

   Tohle generační dilema je tu od nepaměti. Dokonce se objevily názory, že lidem příliš starým by se nemělo přiznávat právo hlasovat. Když pominu, že to značně narušuje princip demokracie -  rovnost hlasů, tak to nápadně připomíná Nerudovu "Dědovu mísu". Dědeček a babička nám ujídají chlebíčka. 

   Prý "stařecká demence". Ale od kolika let bychom měli svým starým občanům vzít hlasovací právo? Od osmdesáti? Sedmdesáti? Nebo při odchodu do důchodu?  A v zastupitelských funkcích od místních zastupitelů až po "ředitele Evropy" starci být mohou?

   Nezáleží prý ovšem na věku, ale na inteligenci. Tedy budeme pravidelně měřit inteligenci a dovolíme volit jen těm, kteří mají IQ větší než 100? Nebo bude stačit 80? Nebo lépe od 120 výš?  A bude se inteligence uvádět i v občanském průkazu? I její změny? Nebudou se výsledky testů falšovat? A co opilci a "smažky" s inteligencí náhle sníženou drogou a nikoliv věkem?

   Při rozdílném nastavení věkových nebo inteligenčních hranic bychom ovšem získali naprosto rozdílné výsledky. Lidé v aktivním věku mají jiné preference než mladí, často živení rodiči a než staří, kteří jsou většinou závislí na svém  nevysokém důchodu. A pochopitelně  - třetina Londýňanů jsou přistěhovalci, často žijící na podpoře, kterým neomarxistický bruselský socialismus vyhovuje a kteří si snadno spočítají, že by se v samostatné Británii k nim mohl postoj nové, na EU nezávislé vlády změnit.

   Staří se jistě obracejí k už zažitým událostem, nové věci hodnotí z jejich perspektivy. Nemají rádi novoty, nechápou je a nevěří jim. Jsou opravdu často už i naivní - viz úspěchy různých "šmejdů", kteří je okrádají všelikými, pro "normálního člověka" nepochopitelnými způsoby, způsoby, které počítají s úbytkem inteligence.

    Mladí s malými nebo žádnými zkušenostmi a nejčastěji závislí na financích od svých rodičů - např. studenti - se pro nedostatek vlastních zkušeností obrací na internet a sociální sítě a snaží se tam najít jakési vědomosti, zkušenosti kolektivní. Jsou něco jako mravenec, který je sám inteligence nepatrné, ale jako člen celého mraveniště dokáže obdivuhodné věci. Myslím, že se tomu říká rozptýlená inteligence. Jedinec má svůj přesně vymezený úkol a ten splní i za cenu vlastního života. Teprve ve velkém množství se tak mohou dít velké věci. To je sen komunistických plánovačů, částečně uskutečněný v bývalém CCCP a nyní znovu oživený sociálními inženýry západu, podporovaný nadnárodním velkokapitálem.  

   Ten, kdo dokáže do jakékoliv sociální sítě sítí vložit líbivou, ale nebezpečnou myšlenku, která se bude hodně sdílet dokáže tak ovládat podstatnou masu mladých. Brouk v mraveništi. Vetřelec s falešnými feromony. Maska.

    Neboli s osobní, jednotlivou  inteligencí je ta naše mládež na štíru stejně, jako zkostnatělý důchodce, který jen vzpomíná na staré zlaté časy  - jenže se na rozdíl od popudlivých stařečků dá líp ovládat. Nemá ony ryze osobní zkušenosti, často dost kruté, jen ten sdílený stádní názor.

   Starci se ovládat dají také, ale nejde to tak snadno. Jakákoliv ideologie je totiž srovnávána s jejich osobními zkušenostmi. Zvláště pak v bývalých socialistických zemích jsou tak odhalovány její spodní proudy, nevyřčené myšlenky a snahy. My starší a staří jsme ještě nezapomněli ono umění číst mezi řádky.

  Ale vymíráme. Mladí jsou už odkázáni jen na historii, často tendenční až zfalšovanou, ale hlavně - tu historii neprožili a tak je ani moc nezajímá. Nevidí paralely.

  A je tu i třetí přístup. Oscar Wilde ve svém "Ideálním manželovi" říká, že "každý se dá koupit. Problém je jen v tom, že někteří lidé jsou příšerně drazí!"
Proto se nekupují všichni, ale jen ti, kteří jsou schopni nějakým způsobem ovládat ostatní. Politici, novináři, známé osobnosti. Ty je pak možno adekvátně zaplatit, aby trousili požadovaná moudra kudy chodí a dělali "atmosféru". Napadá mě páter Halík a Eva Jourová. Jejich názory před deseti, patnácti lety byly naprosto jiné, než ty, které prezentují dnes.

   To, že se proti brexitu hlasitě ozývají Skotové je pochopitelné. Je to pro ně po prohraném referendu příležitost a jen oni sami vědí, nakolik jim spojení se zbytkem Británie přináší problémy a nakolik je vlastně výhodné. 

   O EÚ-řednících to ale platí absolutně. Správně tuší, že po brexitu nastává nenulová pravděpodobnost, že podobný nápad jako v Británii může vzniknout v dalších zemích a pak EU - jaká jsi byla?  Jejich dobře placená místa budou zrušena. A co budou dělat, když nic jiného než žvanit nedovedou? Patrně mají našetřeno ale vzhledem k tomu, že si navykli na život na vysoké noze jim to nadlouho stačit nebude.  Zatím straší, že Británie skončí v křečích a ostinantně vykřikují "Více Evropy!" 

   Nějakou změnu ve fungování EU může čekat jen naprostý naiva. Kapři si sami rybník nevypustí. Takže to vypadá, že se bude muset "zpátky na stromy" a pokusit se sestavit nějakou ovladatelnější organizaci. Na společný obchod, volný pohyb osob, zboží a kapitálu atd. Nějakou novou EHS. 

Uvidíme - jestli dožijeme.



13 komentářů:

  1. Nejde o to jestli czexit. Jde o to co dál. Už jinde jsem napsal :

    Farage...Těšil se, jak pěkně rozesírá, jakou má voličskou přízeň, která ho vynesla až do Brusele, jak v tom bude pokračovat. A najednou bác, úspěch. Že by měl mít státnickou odpovědnost? Kdepak, to ne…
    Je zajímavé sledovat překvapení vítězné brexitové opozice. Cinkali, tuze moc cinkali až si vycinkali. Co mi to připomíná….

    Remcat to jo, jenže když přijde na státnickou odpovědnost tak zdrhnout.
    Ta zaraženost a opatrnictví místo nadšení jsou vypovídající. Takhle si to nepředstavovali. Tady nemlich to samé. Čekali že to povolí, ale ne, že se to úplně sesype. Že nějaká obdoba “obrodného procesu” v osmašedesátém. Zprvu se to tak snažili směřovat. Parta 68 – Charta 77. Komunisti měli pravdu, třebaže jenak než zamýšleli. Jenže události i pozdější byly rychlejší. Vymetly starou garnituru, vymetly i je. Nic jim nepomohlo vymontovat lustrháky ze spisů. Až na Havla, tomu se zalíbilo režírovat státní “absurdní drama”, tak se držel zubynehty až do hořkého konce. Od presidenta zakladatele po prezidenta hrobníka. Ještě se drží Zeman the Hutt a nechává to sežrat Pithartovi. Tak to bude pokračovat do posledního cuknutí nervstva, k obveselení stádního publika, nechápajícího, že ono má hlavní roli oné trapné tragikomedie. A že to musí být takové jaké je, protože ono samotné je takové.
    Farrage... Maggie měla větší koule než on.

    Demikracie...to není záležitostí naučení. To je záležitostí obecně sdílené každodenní kultury včetně pocitů, snů. To se nelze našprtat z příručky. To se musí odžít v generacích.
    Proto je to takové jaké je. A tady takové jaké je. Máme nejlepší možnou vládu. Zdejší kultura lepší nevygeneruje. Příští vláda, jakákoli, bude jen jinak špatná. Bezohledu co si myslí menšina například ve zdejší hospodě, “překvalifikovaných poddaných”. Stačí jen představa,jak by to dopadalo kdyby měla vytvořit vládu. A to je jen řeč o moci výkonné fungující v nějakých zákonných mantinelech. Co teprv parlament…
    Jak to udělat aby tu tu fungovalo například jako (zatím ještě) Švýcarsko. To není záležitostí správné příručky.
    Kdepak, je to jako ve vtipu…nestačí hejbat s postelema. Je třeba vzměnit kurvy. Akorát je potíž, že ty kurvy…jsme my.

    Nenápadná zprávička: Akcionáři londýnské burzy odhlasovali spojení s německou.
    To znamená co? To znamená, že?
    Ano. Milton Friedmann : “Za vším hledej peníze.”
    Včil si hlasujte a mudrujte dohalelujá.

    Takové malinké nenápadné zprávičky jsou významné. Ovšem ne pro ty kterým jsou určeny palcové titulky a barevné obrázky. Ti na to přijdou pozdě.
    Celý Brexit je jen výsledek politicky relativně závazného referenda. Do podzimu je daleko, otázka kdo bude novým premiérem, jak se změní politické preference, nebudou-li předčasně volby, budou-li, s jakým výsledkem, jaký dají mandát.
    Mým záměrem bylo upozornit, že ani u nás není proexitový a poexitový lídr. Natož aby měl reálný program, znal jeho komplexní náklady a získal většinovou podporu. Zde to půjde jako vždycky, s dějinným proudem. Pravda, s remcáním. Ale to je všechno.

    Spojení londýnské a německé burzy...Takové malinké nenápadné zprávičky jsou významné. Ovšem ne pro ty kterým jsou určeny palcové titulky a barevné obrázky. Ti na to přijdou pozdě.
    Celý Brexit je jen výsledek politicky relativně závazného referenda. Do podzimu je daleko, otázka kdo bude novým premiérem, jak se změní politické preference, nebudou-li předčasně volby, budou-li, s jakým výsledkem, jaký dají mandát.

    Mým záměrem bylo upozornit, že ani u nás není proexitový a poexitový lídr. Natož aby měl reálný program, znal jeho komplexní náklady a získal většinovou podporu. Zde to půjde jako vždycky, s dějinným proudem. Pravda, s remcáním. Ale to je všechno.

    OdpovědětSmazat
  2. Brexit není Jenom nějaké referendum, jehož těsný výsledek bude zkorigován trhem. To jen na zdejší palubě pokračuje nadšení, které za Kanálem, bylo-li nějaké, nevšiml jsem si ho, opadlo v konfrontaci s pragmatickým “co dál s tím s čím jsme nepočítali”. Ano, v Bruseli jsou z toho znepokojeni, že by mohli přijít o prebendy, v Německu to bublá, jenže to už i kvůli připrchlíkům, jejichž proud (naštěstí či bohužel, jak se to vezme, ustal, u nás s důsledkem rozpadu Bloku proti islámu – no možná, že těch pár vrácených připrchlíků na chvilku roztočí jeho kolo), u nás Zaorálek a Sobotka nastavili prst do větru, přitom se jim zdají nepříjemné sny jestli ne předčasně a jestli do správného, Svobodní mlčí jak zařezaní. Turecko se domlouvá s Ruskem, znepokojení Amíci domlouvají přelety špionážních dronů přes nás k ruským hranicím, stříbro na maximu, zlato posílilo, všude se čile obchoduje…Prostě dějí se dějiny. Zítra zas vyjde slunce. Standard.

    Jsem protivný, bylo mi vyhubováno. Jenže dějiny se nedějí jak si přejí ti či oni. Ač se to tak, na nějakou dobu zdá.

    Jsem exitoskeptik. V Britanii si drbou hlavu co s tím a jak z toho ven. Vítězové utekli od odpovědnosti. U nás by to bylo stejné. K rozpadu EU, případně k rychlé zásadní je třeba vážné krize vážně zasahující do každodenního života většiny. Je otázka, jestli by s tím většína souhlasila. Troufám si říci, že ne. Proto, stejně jako eurooptimisty, či v jakýchkoli jiných případech, je předkládán barevný prospekt, kde je vše vylíčeno jako úžasné. Jako demoverze ve vtipu jak Bill Gates dostane na výběr jestli do nebe nebo do pekla. Tyhle demoverze jsou pravidelně předkládány pro získání podpory mas. Které jsou následně kopnuty do zadele. V lepším případě je rozdáno trochu drobků z hostiny, fór je v tom, že uspořádané na jejich náklady. Příště si vyberou stejně. Při výběru politického si počínají stejně jako při výběru jakéhokoli jiného zboží. Kupují, nadávají na ně, ale zítra si vyberou stejně nebo podobně. S tím rozdílem, že na to politické nedostanou ani dvouletou záruku.

    Jestliže má dojít ke změně, musí být silná příčina. Musí být natolik zle, že jakákoli změna je vnímána jako změna k lepšímu. Dějinným hybatelem není učený traktát, třebaže to tak může připadat, ale kručící žaludek. Teprve pak se může uplatnit učený traktát. Jak víme, ne vždy k dobrému.

    Ano, EU nasírá. Je většina ochotna nést transakční náklady na to aby to bylo jinak? Dokáže si je představit? Kdo si dokáže představit "samostatnou" existenci České republiky? Na jakém reálném základě? Podívejme se na to co nás nejvíce trápí. Je příčinou Brusel, nebo naši volení zástupci, naše vláda, které s nelibostí denně sledujeme? Není ...exit jen odpoutáním pozornosti od tohoto? Jen zástupným problémem? Jenže není to tak, že největší zlo si připravujeme sami? Nadávali jsme na Vídeň, (Berlín, ano to byla výjimečná situace, jenže kolik tragédií bylo zapříčiněno zdejšími ne ze strachu kolaborujícími darebáky a hlupáky) Moskvu, teď na Brusel. Rozhlédněme se kolem sebe, opravdu za to všechno co je nám protivné může Brusel? Nebo zdejší darebáci a hlupáci? Znamená to, že když se zmenší hnojiště, bude na něm lépe?

    Jo, jsem protivnej.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na příklad - co se očekává od brexitu.

      Smazat
    2. A tématu hnojiště:
      Menší hnojiště se lépe ovládá. Je přehlednější. Přinejmenším je tam místo pro méně kohoutů. [;>D

      Smazat
    3. Zatímco představitelé EU se chovají nepokorně, silově, debilně a kontraproduktivně, britské politické síly se přeskupují a racionálně se začínají chystat na to, aby nastalou situaci zvládli. Unijníci místo smysluplné reakce na nastalý stav mohutně přikládají pod kotlem a řítí se plnou parou a původním kurzem do pekel horoucích, takže růžová budoucnost pod jejich kormidelnictvím nikoho rozhodně nečeká. BREXIT byl vlastně za poslední dobu snad jednou z mála událostí, které dávají jakýs takýs smysl a jakous takous naději do budoucna, krom opakování voleb v Rakousku.

      Smazat
    4. O opakování referenda usilují i ti, kteří byli proti brexitu. Nahlas. Prostě chtějí, aby se "referendovalo" tak dlouho, pokud oni nevyhrají.

      Že tohle s radostí podporují naše "nestranná média" se nedivím. Brusel přikázal! Ale když něco takového vyhlašuje i britský generální prokurátor je už na pováženou. Ani tradiční demokracii se nevyhýbá ohýbání výsledků.

      I fuj, někdo by "panu generálnímu" měl po lopatě vysvětlit, co taková demokracie obnáší. Protože když ji pojímá takto, už by ji nikdy neměl vzít do huby.

      Smazat
    5. Inu, to je Kocoure takový ten „unijní“ od bolševiků s úspěchem převzatý politický styl. Ptají se tak dlouho a tak nahlas, dokud z toho lidi totálně nezblbnou a neodpoví tou odpovědí, kterou ti zmetci chtějí slyšet. Ti pak už ta dloho, dokud jim moc stačí, nikdy nepřipustí diskusi na dané téma. Přesně jako naši bolševici. V roce 2003 obdrželi od lidu tu správnou odpověď, že chtějí vstoupit do EU a od té doby odmítají na dané téma byť i diskutovat. Je pravda na jedné straně, že pořádat referendum 13 let po vstupu vypadá na první pohled divně, ale i takto brzo si myslím, že po podivném parlamentním protlačení Lisabonské smlouvy je to víc než legitimní a víc než na místě. A vyvstává tu samozřejmě otázka, zda to pan generální podniká z blbosti či pro peníze...

      Smazat
  3. BREXIT:

    Obuvníku, nebojím se o Brity, ti si nějak poradí. Britská demokratická tradice, ať už je jaká je, je o něco delší než naše, je o něco kultivovanější nežli ta naše a sice zdaleka ne vždy britský volič volí správně a jak je třeba, konec konců jeho podíl na vzniku 2. světové výběrem Chamberlaina a jeho party se prostě nedá nazvat jinak, než osudným šlápnutím vedle, tak nakonec se přeci jen objevil Churchill a aspoň trochu to dal zase do pořádku, než byl koncem války ve volbách znovu odstaven další bandou nabubřelých idiotů.

    Do nějaké míry se dá říci, že míč je teď na straně Bruselu. Mnohem horší je, že Brusel hraje tu partii „sovětsky silově“ a vzhledem k nastalé situaci v podstatě strašně špatně. Dokonce by sa dalo říci, že hůř už to snad ani nejde. Nabubřelí idioti jako je Juncker, kteří mají o dva řády větší hubu nežli mozek, místo aby analyzovali a přemýšleli, co s tím a jak dál, když už se to stalo, tak se dopouštějí nemístných siláckých a velkohubých prohlášení, která jen zhoršují nastalou situaci a hlavně působí odpudivě a destruktivně zároveň.

    Co EU týče, co tenhle prapodivný spolek udělal za posledních 10-20 let dobře a správně? Víte někdo o jedné jediné věci?

    Hospodářství a energetika:

    Nesmyslným tlakem na zavádění alternativních zdrojů energie a spolu s tím s tlakem na útlum energetiky jaderné se stalo co? Ceny energií jsou turbulentní, odvětví je celkově nestabilní a nikdo v něm nechce ve středně a dlouhodobém horizontu investovat. To nás bytostně ohrožuje z dlouhodobého hlediska, protože se to může projevit v nejméně vhodný moment. Nehledě k tomu, že německé fufrníkové třeštění ohrožuje přenosové soustavy okolních zemí, tedy polskou a naši na jedné straně a z té druhé zase francouzskou, belgickou a holandskou. Nebýt těch sousedních přenosových soustav, v Německy by si blackout zažili už dávno a já dodám, že po zásluze a škoda, že se to nestalo. Zkrátka a dobře, dík „osvíceným“ hlavám jsme zase o významný kus blíž k případnému pořádnému blackoutu přes 1/2 kontinentu, který pakliže nastane, tak se z těch následků budeme hrabat pěkně dlouho a pěkně draho. Protože jsou fufrníky povětšinou zálohovány paroplynovými elektrárnami, tak naše strategická závislost na fosilních zdrojích tím významně stoupla. Nehledě k tomu, že lidem se prodražují životní náklady a naše světová konkurence schopnost tím klesá.

    Uprchlická krize:

    Podílením se na destabilisaci poměrů na BV a v severní Africe urychlil vznik uprchlické krize. Přílišným předchozím tlakem na multi(anti)kulturalismus paralyzoval bezpečnostní aparát většiny členských zemí k naprosté nefunkčnosti. Když se daly masy do pohybu, tak místo ochrany vnější hranice přišlo uplácení Turka a vnucování kvót. Tleskám! Blbější a sebevražednější nápad by tu už nebyl? Místo budování milic domobran a výcviku v zacházení se zbraněmi a celkovou přípravu na „izraelizaci“ poměrů, která nutně dříve či později při této „osvícené“ správě věcí vnitřních musí nastat, tu máme naopak snahu o celoevropské a totální odzbrojení obyvatelstva. Že by nás těm kriminálníkům, násilníkům a zarostlým opicím chtěli naservírovat co nejvíc bezbranné a na stříbrném podnose? Žádný jiný závěr se tu totiž nenabízí.

    Není nutně nutné být členem EU, je možné mít dobře vyladěnou smlouvu o přidruženém členství, takovou, jakou mají například Norové nebo Švýcaři. Funguje to víc než dobře a řekl bych, že mnohem lépe, nežli klasické členství. Klasické členství je řekl bych dnes už cosi, co členy naopak existenčně ohrožuje, zejména poté, co byla Evropská ústava propašována uplacenými parlamenty bez referend jako Lisabonská smlouva.

    Jestli se těm bruselským nechá příliš volného prostoru, tak již brzy bude německo-britská burza zanikne na úbytě pod arabským vlastnictvím...

    OdpovědětSmazat
  4. Já vidím czexitové tendence jako vzpouru poddaného proti věrchušce, která je příliš daleko a je příliš bohatá, než aby nás brala vážně. A kterou nemáme šanci ovlivňovat volbou. Ani ji hrozit, že příště budou mít "smytec". Problém je v tom pocitu poddanství. To poddanství sice obyvatelé Kotlinky úspěšně provozují, mají na to i mustr "Koho chleba jíš atd..." ale jak praví Obuvník - když by se jim otevřely dvířka od klece, tak možná se proletí po okolí, ale pak se vrátí, protože v krmítku bude pravděpodobně nasypáno. Ale je to docela přirozené - i ten tygr, uprchlý v ZOO, když se kolem začali rojit zvěrolékaři s narkotizačními puškami utekl do své klece. Nic moc - ale jakási jistota.

    Nicméně když lid drží hubu a krok, budou šrouby opět beztrestně utaženy. Ale i úspěchu czexitu bych se nebál. Nejsme to jen my, kteří potřebují obchodovat, projíždět atd. Nějaké smlouvy a domluvy by se děly ještě před odemknutím. Jako na té londýnské(?) burze. A zmizely by ty podněty, které iritují nejvíc - úřednická buzerace. Žárovky, pomazánkové máslo, tuzemský rum, podpora fotolánů a fofrníků a též dotace "z boží milosti". Takže tady se Schumacherem nesouhlasím. Nic velkotragického by se po czexitu nedělo.*

    A co to první téma - Velkého Bratra? Tam se asi budeme muset nějak přizpůsobit - zastavit to bez katastrofy planetárního rozsahu nelze. Není místo na Zemi, kde by bylo zcela bezpečno před papparazzi - myslím těmi státními. Myslím, že máme spočítány i Indiány v Amazonii. A lovce lebek na Borneu. Podstatné je, co s těmi informacemi budeme dělat. Tedy ne my, věrchuška. Vykřikování o právu na soukromí myslím vygenerovalo jeden zbytečný úřad, který kromě toho, že vydává edikty a prudí, žádného dalšího významu nemá. Tak asi jednou za měsíc mi někdo nabízí po telefonu cosi, co bych si měl opravdu, ale opravdu koupit - a zná mě jménem. Pochybuji, že by pár telefon <-> jméno znal z mých mailů nebo vizitek.

    Největší nebezpečí ale vidím v bezhotovostním placení. Pak se majetek stává jen číslem, posloupností bitů v počítači a dá se, zjednodušeně řečeno, "dylítnout" jedním kliknutím. K čemu měnová reforma...

    */ Můj strejda, černá ovce rodiny, se po deseti letech rozvedl. Nesnášel, když mu jeho žena, dcera Baťova zástupce ve Slezsku, stále předhazovala, že ničeho nedosáhl, že je obyčejný pojišťovák. Nic moc se po rozvodu nezměnilo, často se navštěvovali, strejda na sestřenici řádně platil a teta mu chodila prát a vařit nedělní obědy. Po půl roce se teta tiše vrátila s s tím, že by strejda shnil v té špíně a uhynul hlady, když mu nikdo pořádně neuvaří a nevypere. A taky jako dělnice v Orionce moc nevydělávala. Jenom mu přestala předhazovat. Po dalších deseti letech se zase tiše vzali z důvodu dědictví. Tož ale - účelu bylo dosaženo. Zmlkla, přestala nasí*at. A takhle by to mohlo dopadnout s všemi ---exity.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na CZEXITU nelze prodělat. Naše přístupové a další smlouvy jsou tak nevýhodné a zprasené, že hůř to snad tenkrát podělat a doprasit v náš neprospěch samozřejmě, jak jinak že, už ani nešlo. Nejspíš kluci vyjednavači měli uši, oči i kapsy otevřené. Ty oči a uši směrem od nás a kapsy pro sebe samé a na zbytek se vykašlali, tak jak je tu dobrým zvykem. Jestli se na něco kloudného jako CZEXIT vůbec kdy vzmůžeme, může následně být už jen lépe, hůř snad ani ne, pakliže se toho vyjednávání neujme někdo, jako je Bohoušek Sobotků nebo Služpivo junior, no ale ti by u koryt hlasování o CZEXITU určitě nepřipustili, takže proběhne-li kdy, bude to bez nich a pak snad i ta následná vyjednávání a smlouvy dopadnou mnohem líp.

      Jestliže bruselští britský impuls nepochopili a dosavadní vývoj dává spíš znát, že vůbec ne, tak jsou na nejlepší cestě tu stávající unii rychle dorazit. Upřímně vzato, nečeho tak debilního, zpraseného a kontraproduktivního určitě škoda ani trochu nebude. Čím dřív se ta nefunkční karikatura RVHP rozpadne, tím dřív vnikne na jejích troskách něco funkčního a použitelného.

      Smazat
    2. Velice se mi zalíbil příklad tvého strejdy, kocoure. V osmi řádcích řečeno všchno o budoucnosti Evropy. Člověk si musí věc prožít, aby pochopil, jestli má smysl. Já jsem věrná osoba, ve všech smyslech toho slova, moje zemička je mi nade vše, nikdy jsem nechtěla, aby mi někdo cizí nařizoval,co smím a co ne, EU jsem oplakala. Teď jsem šťastná, že se státy pohnuly a chtěla bych se dožít času, kdy budeme mít všichni zase tu svoji vlast zpátky. Bez kleští a nařizování zvenku. A co se děje doma, to už si snad uhlídat dokážeme.

      Smazat
    3. Ano, strejdův příklad je velmi názorný a výmluvný zároveň.

      Smazat
  5. ÚOOÚ je naprosto nesystémová a zbytečná organisace, která jen pomáhá chránit grázly všeho věku a druhu před slušnými lidmi a dalo by se říci, že toto a nic jiného je jejím smyslem existence a pracovní náplní. Úplně stejné je to i s úřadem ombudsmana a zmocněncem vlády pro lidská práva. Všechny tyto instituce slouží nejprve k deformaci a poté postupné ale zato naprosté likvidaci demokracie u nás.

    OdpovědětSmazat

"Pravidla moštárny" jsou stejná jako v Hospůdce. Spammeři a trollové budou bez milosti likvidováni. Hlasatelé jiných (i opačných) názorů než má Kocour však nikoliv.

Jak se podepsat? >> Komentovat jako >> Název/Adresa URL >>Název a vepsat svůj nick nebo jméno. Pak >> Pokračovat a nakonec >> Publikovat. (Počkat, až to Drak nebo Kocour propustí na obrazovku.)